fotoarchiv Michal Floreš

V pátek 11.6. v 15.30 hodin byla zahájena výstava s názvem „Objevujeme svět pro život", kterou připravily děti z MŠ Liptál pod vedením paní ředitelky Evy Krausové.

Sobotní i nedělní program začal v 11.30 hod. přijetím vedení souboru, hostů a sponzorů starostou obce Miroslavem Vaculíkem a ředitelem festivalu Ladislavem Michálkem. Mezi vzácné hosty, kteří zavítali do Liptálu, patřili patroni dětského festivalu Alena Gajdůšková, 1.místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČŘ, Libor Lukáš, 1. náměstek hejtmana Zlínského kraje, Michaela Šojdrová, poslankyně Parlamentu ČR a Ivo Suchý, vrchní školní inspektor zlínského kraje. Ten pozdravil všechny přítomné a tím zastoupil Olgu Hofmannovou, ústřední školní inspektorku, která převzala také patronát na festivalem. Za Folklorní sdružení České republiky se postupně zúčastnili : Zdeněk Pšenica, předseda FoS ČR, Jiří Pokorný, tajemník FoS Čr a Kazimír Janoška, šefredaktor časopisu Folklor.

foto pořadatelé

V neděli vystoupily soubory: Vizovjánek - Vizovice, Malý Sedmikvítek - Frenštát pod Radhoštěm, Malá Vonica - Zlín, Dunajek - Dolní Dunajovice, domácí Malůšata a Malá Lipta a cimbálová muzika Malý Jaloveček - Hovězí. Součástí hlavního programu byla i pěvecká soutěž „O liptálského ptáčka zpěváčka", ve které si zazpívaly děti z jednotlivých souborů. Zúčastnilo se jich celkem 38. Porota ocenila všechny zpěváčky za účast a velmi je pochválila za krásný zpěv. Proto se vítězi stali všichni. Ale i přesto ocenila v sobotu v 1. kategorii Annu Mrlinovou ( 5. - 9. let ) ze souboru Malůšata a v neděli Jana Šenkýře z Malé Vonice. V 2. kategorii ( 10. - 15.- let ) v sobotu Pavla Mrlinu z Malé Lipty a v neděli udělila dvě první místa a to Aleně Strnadlové z Malé Lipty a Terezi Adamuškové z Vizovjánku.

Jelikož nám počasí přálo, věříme, že se dětem a divákům v Liptále líbilo a zároveň vás všechny zveme na 41. MFF Liptalské slavnosti 2010 a to od 25.8. do 30.8. 2010 v Liptále.

Andrea Čalová

Radnice navíc na realizaci těchto opatření úspěšně čerpá i evropské dotace. Například v posledních dnech získala téměř dvanáct milionů korun právě z Operačního programu životní prostředí na výměnu oken a zateplení budovy základní školy na Trávníkách.

Zájemci si mohou na semináři rezervovat místo, a to na telefonním čísle 571 491 311.

Eva Stejskalová

Do povodněmi sužovaného regionu přišla po týdnu znovu průtrž mračen. Silný poryv větru se opřel do stromů, které byly několik týdnů ovlivněny záplavou, což způsobilo jejich snadnější narušení. Stovky stromů nevydržely, vyvracely se, padaly, nakláněly se, praskaly nebo se lámaly.

Desítky stromů dopadly na komunikace, které se zablokovaly, další stromy padaly na dráty elektrických i jiných vedení, na domy i auta. Na mnoha místech došlo ke stržení vedení, k pádu drátů na domy, chodníky i vozovky. Docházelo ke zkratům i k požárům.

Na několika místech větrná smršť shazovala krytiny střech rodinných domů, nebo uvolňovala některé stavební části střechy a hrozil jejich pád. Z tohoto pohledu byla asi nejvážnější situace v obci Bílovice, kde vítr poškodil nejméně pět rodinných domů, včetně strženého elektrického vedení. Hasiči museli místo zabezpečit páskou proti vstupu osob a vyčkat na příjezd pracovníků energetické společnosti, aby prioritně vyřešili spadlé elektrické vedení u domů.

foto HZS Zlínského kraje   více fotek

Jen do půlnoci bylo organizováno téměř šedesát výjezdů na odstraňování překážek po silném větru. Dalších třicet výjezdů zaznamenali hasiči v neděli do sedmé hodiny ranní. Nejméně stejný počet požadavků na výjezd byl vyhodnocen jako neakutní stav a zásah byl odložen na pozdější nebo denní dobu. Prioritu měly zásahy ohrožující obydlí, chodce a provoz na komunikacích. V řadě případů jsme využili jednotky dobrovolných hasičů, profesionálové vyjížděli na vážné nebo technicky náročné zásahy, případně na akce s použitím speciální výškové techniky.

V každém jednotlivém výjezdu hasičů je skryto i několik konkrétních zásahů a pomocí občanům. Nejčastěji se jednalo o opakované odstraňování i více spadlých stromů nebo jejich částí. Na řadě míst pomáhali také policisté a strážníci, kteří regulovali dopravu nebo např. vyhrazovali nebezpečné prostory u nakloněných stromů.

Zásah pracovníků evakuačního střediska    foto MěÚ Val.Klobouky   více fotek

Evakuační středisko bylo soustředěno v kulturním domě Klobučan, který splňuje všechny požadavky pro zaopatření evakuovaných osob. „O pět desítek figurantů se v krizovém režimu střediska staraly vyškolené týmy pracovníků, jejichž úkolem bylo evakuované identifikovat a zabezpečit jim další nouzové služby. Zejména je v takové situaci nutné působit vhodně na psychický stav evakuovaných, poskytnout potřebným zdravotnické ošetření, informovat je o vzniklé situaci i jejím řešení, zajistit nezbytné jídlo a pití a zabezpečit jejich dopravu do místa náhradního pobytu," shrnul základní úkoly Jaroslav Baloušek, ředitel Kulturního a vzdělávacího střediska.

Jak odborníci z UTB zhodnotili, průchod evakuovaných osob střediskem byl hladký a všechny týmy zastávaly naplno svou úlohu, což v součinnosti vytvořilo funkční centrum evakuace. Nejdůležitějšími okamžiky pohybu evakuovaných v systému se ukázala být stanoviště evidence osob a zdravotnické péče, kde bylo nutné provádět dohledávání totožnosti či záchranné činnosti. Podle dalších předvídaných situací byly k evakuaci zajištěny také náhradní zdroje energie pro případ výpadku.

Na cvičení navazovalo zasedání krizového štábu města. Ten byl informován o postupech při zřízení a vedení evakuačního centra a o jeho základních funkcích. Druhou přednášenou oblastí byla protiepidemická opatření ve Zlínském kraji, tedy otázka očkování a potřebných krizových plánů pro místní samosprávy. Účastníkům akce z řad studentů se následně dostalo proškolení od všech složek IZS a zástupců Fakulty logistiky a krizového řízení UTB. Získali tak poznatky o ochraně obyvatelstva, systému varování a chování v krizových okamžicích, ale také o náplni práce hasičů a policistů.

„Připravenost jednotlivých složek IZS je stále aktuálnější a nutnější, což vidíme například na vyhlášení stavu nebezpečí hejtmanem Zlínského kraje v důsledku povodní. Smyslem tohoto cvičení bylo prověření akceschopnosti složek a také umožnění zmapování modelu skutečného evakuačního centra. Jsme rádi, že se do něj zapojili i studenti a pedagogové UTB, kterým bych chtěl touto cestou za výbornou spolupráci poděkovat," uvedl starosta Dalibor Maniš. Zároveň vyzdvihl kvalitní zapojení všech složek a zkonstatoval, že hodnotí kladně jejich dobrou připravenost na mimořádné situace.

„Po příjezdu na místo bylo zjištěno, že došlo k havárii traktoru, který se převrátil v blízkosti místního toku. Při havárii došlo ke zranění jednoho muže, který byl ošetřen a odvezen do nemocnice," informoval mluvčí hasičů Ivo Mitáček

foto HZS Zlínského kraje   více fotek

Převrácený traktor museli hasiči zajistit také proti dalšímu pohybu. Vrak traktoru byl pak vytažen těžkou technikou zpět na silnici. Příčiny události šetří policie.

„Devatenáctiletý muž jel v osobním automobilu Audi ve směru od Luhačovic. Při odbočování vlevo na křižovatce, která vede k vodní nádrži, však nedal přednost motorce jedoucí v protisměru," uvedl mluvčí.

Došlo ke střetu přední části motorky s pravým bokem osobního automobilu. „Jednadvacetiletý Motorkář utrpěl vážná zranění, se kterými byl bezprostředně hospitalizován do zlínské nemocnice. Řidič automobilu vyvázl z dopravní nehody bez zranění," dodal Josef Havela.

S příchodem léta se podle policejních statistik množí střety mezi automobily a motorkami. Strážci zákona proto apelují na všechny účastníky silničního provozu, aby dbali zvýšené opatrnosti.

Gymnázium ve Valašských Kloboukách bylo založeno v roce 1949 a v pohraničním regionu oblasti Bílých Karpat má dlouholetou tradici. Celá budova prošla v roce 1996 kompletní rekonstrukcí. „Od roku 2006 je v provozu sportovní hala, která slouží nejen studentům, ale i široké veřejnosti. Součástí školy je školní jídelna a ubytovací zařízení," upřesnila zástupkyně ředitelky Soňa Zabloudilová.

foto archiv školy

Škola každoročně pořádá lyžařský výcvikový kurz, kurz vodní turistiky a pobytu v přírodě nebo tématické poznávací exkurze do Prahy. „Organizujeme i poznávací a pobytové jazykové zájezdy do zahraničí, zajišťuje taneční a zprostředkovává kurz řízení motorových vozidel," vyjmenovala další aktivity zástupkyně.

Gymnázium kromě vzdělávacích aktivit umožňuje bohaté kulturní vyžití, Galerie G a Fotogalerie G uvádí každý měsíc autorské výstavy z řad místních, přespolních i zahraničních umělců. Studenti navštěvují divadelní a filmová představení, zúčastňují se hudebních koncertů a výtvarných výstav. Ve škole pracuje výchovná poradkyně a preventistka sociálně patologických jevů.

„Výsledky práce pedagogů a žáků máme možnost porovnat pravidelnou účastí v různých projektech, internetových soutěžích, olympiádách, workshopech, ve kterých se naši studenti umísťují na předních místech," dodala Soňa Zabloudilová.

Bezpochyby největším tahákem byla listina podepsaná olomouckým biskupem Mikulášem v roce 1489, díky níž získali obyvatelé Kelče právo svobodně odkazovat svůj majetek. „Tuto listinu se nám podařilo do archivu získat díky diplomatickému úsilí v loňském roce, do té doby byla totiž uložena na městském úřadu v Kelči. Tyto vzácnosti ale musí být ze zákona uloženy v archivu za poměrně přísných podmínek," vysvětlil Tomáš Baletka, historik a ředitel vsetínského archivu. Listina společně s pečetěmi následně prošla konzervací v brněnském zemském archivu a včera byla vůbec poprvé představena veřejnosti.

foto Jiří Žůrek

Díky maltézským rytířům se však podařilo dochovat i originál nejstarší listiny, která se zmiňuje o Vsetínu a pochází z roku 1308. Ta však není uložena ve vsetínském archivu, ale v Národním archivu v Praze. „Vsetín původně patřil řádu templářských rytířů a když byli templáři v roce 1312 zrušeni, jejich majetek většinou připadl panovníkovi nebo konkurenčnímu řádu johanitů - maltézským rytířům. A ti tyto důležité dokumenty dobře střežili," pokračuje historik.

Lidé, kteří navštívili tuto výjimečnou akci, však měli možnost vidět mnohem více. Od starých pečetidel až po pozemkové knihy, historické mapy, filmy a další materiály. Kromě poznatků si z archivu odnesli také publikaci o vsetínském okrese.

Eva Stejskalová

Přestože ve Vsetínských vrších, Javorníkách, Vizovických vrších i Bílých Karpatech je pravidelně zaznamenávaný výskyt velkých šelem, jsou šelmy kromě pytláctví ohrožovány zejména rozšiřováním zástavby ve volné krajině, což narušuje jejich přirozenou migraci mezi jednotlivými pohořími. Plíživá zástavba na dosud zelených plochách také snižuje přirozenou schopnost krajiny zadržovat vodu. Neuvážené umisťování a povolování staveb ve volné krajině má také výrazně negativní vliv na krajinný ráz Valašska.

Ekologická organizace nejdříve vytipovala 18 potenciálních míst migrace zvířat (tzv. migračních koridorů) protínajících údolí mezi Vsetínskými vrchy, Javorníky, Vizovickou vrchovinou a Bílými Karpatami. Jedná se o poslední dosud nezastavěné pruhy krajiny - většinou se nacházejí mezi dvěma obcemi nebo jejich částmi. Tyto migrační koridory jsou důležité pro přesuny velkých šelem a dalších větších savců - jelenů, srnců, divokých prasat nebo lišek. Pro vlky, rysy a medvědy však mají koridory největší význam, tato zvířata totiž obývají stovky kilometrů čtverečních a musí proto překonávat množství lidmi vytvořených bariér.

Zdroj: www.selmy.cz/  foto Karel Brož

Hnutí DUHA také zjišťovalo, jak se ke koridorům staví obce ve svých územních plánech. Bohužel pouze dva ze všech potenciálních migračních koridorů jsou ukotveny v územních plánech jako biokoridory (nadregionální biokoridory Lidečko - Lomensko a Střelná - státní hranice).

Michal Bojda, hlavní zpracovatel studie z Hnutí DUHA Valašsko řekl:
„Přestože pro velké šelmy zůstává na Valašsku posledních 9 plně funkčních migračních koridorů, jsou i tyto bohužel ohrožovány různými investičními záměry ať už jednotlivých obcí nebo kraje. Obce by ale neměly zapomínat na přírodní hodnoty, mezi které patří i velké šelmy nebo typický krajinný ráz. Pokud v územních plánech obcí nebudou respektovány migrační trasy velkých savců, výrazně to omezí zejména pohyb vlků, rysů a medvědů do dalších pohoří a může to mít negativní vliv na celou populaci těchto vzácných a chráněných zvířat."

Hnutí DUHA studii rozeslalo všem obecním a městským úřadům v regionu, Správě CHKO Beskydy a dalším dotčeným orgánům. Nová studie by měla být nápomocná zejména obecním úřadům při tvorbě nových územních plánů a různých stavebních záměrů. Měla by sloužit k tomu, aby se podařilo uchovat v krajině doposud funkční migrační koridory, ale i jedinečný krajinný ráz Valašska.

Žáci a žákyně ZŠ Horní Lideč se taktéž, jako jiné základní a mateřské školy, zapojili především do výtvarné části soutěže. Děti se mohly k danému tématu svobodně vyjádřit svým talentem a měly možnost z výběru různých výtvarných technik.

Tereza Mužikovská   foto J. Stavinohová

Jana Stavinohová

„Posláním Městského úřadu Valašské Klobouky je práce pro spokojenost klientů, tedy občanů. Prostřednictvím dotazníkového šetření je chceme oslovit, aby nám svým zapojením umožnili zjistit jejich názor na jednotlivé aspekty činnosti úřadu. Věříme, že nám výsledky ukáží, co děláme dobře a ve kterých místech se naopak musíme zlepšovat. Jsme přesvědčeni, že zpětná vazba od občanů je velice důležitá a jejich vyjádřeného názoru si opravdu ceníme," pověděl k dotazníkovému šetření tajemník Karel Švach. Dodal, že věří v zájem občanů a v jejich hojnou účast.

Dotazníky obdrží domácnosti vložené v červnovém vydání Valašskoklobouckého zpravodaje. Zájemci si budou moci formulář také stáhnout z webových stránek města, případně jej vyplnit osobně na podatelně městského úřadu. Sběr dotazníků je až do 30. června zajištěn na těchto frekventovaných místech:

• v Městské knihovně Valašské Klobouky
• v ředitelně Domu dětí a mládeže Valašské Klobouky
• v účtárně Valašskokloboucké polikliniky (přízemí staré budovy)
• v Městském informačním centru
• u obou vchodů Mateřské školy Valašské Klobouky
• u všech třídních učitelů Základní školy Valašské Klobouky (možnost odevzdání zasláním po dětech)
• v přízemí Městského úřadu Valašské Klobouky u pracoviště občanských průkazů
• na podatelně Městského úřadu Valašské Klobouky

Po vyhodnocení navrácených dotazníků budou občané o výsledcích průzkumu informováni na webových stránkách města a ve Valašskoklobouckém zpravodaji. Vedení městského úřadu využije získané poznatky ke zlepšování poskytovaných služeb i dalších ohledů chodu radnice.

DOTAZNÍK KE STAŽENÍ ZDE

foto Olga Skovajsová

Rekonstrukci prováděla firma Zevos, Uh. Hradiště a.s., která za vedlejší Alpskou růži dostala titul Stavba roku 2007 ve Zlínském kraji.

Vila pod lipami vznikla jako Slanovodský mlýn v 1. polovině 17. století. V roce 1883 ji stavební mistr Václav Pirchan nechal přestavět do dnešní podoby. V letech 1902 - 1909 zde bydlel tehdejší ředitel lázní MUDr. František Veselý, který společně se svou ženou Marií Calmou, udělal z vily centrum tehdejšího společenského života lázní. Od roku 1943 zde bylo zřízeno národopisné muzeum, které ve vile sídlilo až do roku 2005. Poté bylo, kvůli havarijnímu stavu budovy, přestěhováno do Městského kulturního domu Elektra.
Vila pod lipami byla jedním z posledních objektů v okolí lázeňského náměstí, který nebyl zrekonstruován. Dalšími vilkami, které by si po Alexandrii a Moravě zasloužily rekonstrukci jsou jistě Vila Taťána a Vila Slávia.

Návštěvníky čeká skutečně pestré hudební menu. „Prvotní myšlenkou bylo, uspořádat setkání muzikantů a kapel, které se ve svém repertoáru zaměřují na lidovou či tradiční muziku," vysvětlil Jiří Václavík z pořádající domácí kapely Dareband, podle které má festival také své jméno.

Dareband     foto archiv kapely

Hudebním vrcholem festivalu pak bude vystoupení známého písničkáře Václava Koubka či špičky slovenské worldmusic skupiny Hrdza.

Zapomenuto nebude ani na bohaté občerstvení, o jehož přípravu se postarají členové spolupořádajícího občanského sdružení Horní Jasenka. „K ochutnání budou dobroty z kotle, grilu i udírny, nebudou chybět tradiční valašské frgály," přiblížil Jiří Václavík.

Často ovšem žadatelé přicházejí v pozdějším věku, kdy už třeba není šance na vlastního biologického potomka. „Výjimkou nejsou ženy okolo 40 let, které si přejí adoptovat novorozence. Musí ale počítat s tím, že na tak malé právně volné dítě se čeká až pět let. Mezitím čas letí a rodiče přicházejí do věku, kdy orgán sociálně-právní ochrany dětí vážně zvažuje, zda je vhodné novorozence nebo batole do takové rodiny umístit. V úvahu je nutné vzít, že věkový rozdíl mezi rodiči a dítětem má být přiměřený a rodiče by měli dítě dovést nejméně do 20 let věku," konstatovala.

„Žadatelé o osvojení nemají naplněny své rodičovské potřeby, proto očekávají dítě co nejmenší, zdravé a majoritního etnika. Lze říci, že v současné době je méně dětí, které mohou být osvojeny, a více těch, které jsou vhodné do pěstounské péče. Nejčastěji umisťujeme do osvojení děti v raném věku, u kterých se předpokládá méně problémový zdravotní stav a psychomotorický vývoj," upřesnila Jana Surmařová. Pokud má i jinak zdravé dítě v rodinné anamnéze kupříkladu zátěž psychického onemocnění, už existuje předpoklad, že by ho to mohlo do budoucna ovlivnit. V takovém případě se hledá pro dítě vhodná rodina, která by byla schopna jeho genetickou zátěž akceptovat. Obecně také platí, že čím tolerantnější jsou budoucí osvojitelé k potenciálním problémům dětí, tím mají větší naději, že budou vybráni pro konkrétní dítě.

Rozhodnutí o přijetí dítěte do osvojení je záležitostí celoživotní, a proto by měli žadatelé dlouhodobě a zodpovědně uvažovat o své vyzrálosti pro rodičovskou roli. Zejména je nutné, aby se smířili s faktem neplodnosti, který do značné míry ovlivní i jejich budoucí schopnost přijmout biologicky cizí dítě. Vyrovnat se s nenaplněnou touhou po dítěti je záležitost individuální, jež trvá rozličně dlouho. Aby tyto páry získaly určitý náskok pro zprostředkování osvojení, je důležité podat žádost o zařazení do registru žadatelů s předstihem, tedy už v průběhu léčby neplodnosti, podstoupení umělého oplodnění a dalších zákroků. V praxi je tento postup odborníky doporučován s tím, že pokud se žadatelé nedočkají vlastního dítěte přirozenou cestou, mají naději být vybráni pro přijetí novorozeného, i když biologicky cizího dítěte.