Blíží se konec dubna a kolem Klobůčků je rozesetých několik míst spojených s tragickými událostmi končící druhé světové války. Jedná se o desítky zavražděných obyvatel a čtyři vypálená místa. Ploština, Prlov, Vařákovy paseky, Juříčkův mlýn a hodně opomíjené místo Březina -  třináct popravených ranou do týlu kousek před obcí Lačnov. Loučka měla také namále, ale tehdejší starosta (smekám) vyhandloval s gestapáky životy obyvatel obrovským množstvím slivovice z místní velkopálenice. Do konce války tehdy chyběly doslova dny.   Mohu vás svými články vykolejit a připravit o sny a to zcela bez náhrady. Nikomu netvrdím, že můj exkrement je cítit míň než ten váš a nikoho nenutím to, co napíšu, číst.   Po všech těchto zvěrstvech se největší slávy dostalo Ploštině. V roce 1975 tam vznikl monumentální památník s přírodním amfiteátrem a muzeem. Komunisté vytěžili z tragédie starousedlíků maximum a vytvořili mýtus o hrdinných partyzánech a obyvatelích, kteří jim nezištně pomáhali v boji proti fašistům. Ty každoroční oslavy mám v živé paměti dodnes a zpětně musím uznat, že to měli vymyšlené na tehdejší dobu a potřeby obyvatelstva naprosto geniálně. Z Drnovic a Vysokého Pole pendlovaly napěchované autobusy lidí, kteří rozhodně nebažili po oslavě konce války. Ve stáncích, kterých bylo po areálu rozeseto nepočítaně bylo totiž možné sehnat banány, pomeranče, uzeninu, cigarety Sparta ve tvrdém obalu, prostě téměř všechno, co jste v obchodech v okolních městech neměli šanci ani uvidět, natož si koupit. Na podiu tančily krojované soubory, vyhrávaly dechovky, pro mladé pak kdysi neprozřetelně nechali vystoupit a zahrát skupinu Turbo, což se poněkud zvrtlo a mladé podnapilé máničky skotačící pod podiem fackovala a z areálu vykazovala Veřejná bezpečnost. Přišel rok 1989 a monstrózní oslavy skončily. Komunistický penězovod, který to celé táhnul, vyschnul a areál začal chátrat. Všichni, kdo se na tomto kolotoči vozili, především okolní obce, okres Gottwaldov i památkáři začali mít stále hlouběji do kapsy a sem tam sehnané peníze nestačily ani na základní údržbu. Jediným a smysluplným způsobem uctění památky povražděných pak po všech těch pompézních proslovech a kladení věnců zůstala bohoslužba farnosti Újezd - vzpomínková mše sloužená na místě samém v hezké kapličce Panny Marie Bolestné.   Po marných pokusech hodit areál na Národní památkový ústav však vidina evropských dotací znovu zažehnula skomírající plamen Ploštiny v srdcích komunálních politiků. Z původně požadovaných 35 milionů na opravu vymodelovali v první zamítnuté žádosti o dotaci 65 milionů korun, v té druhé, již schválené to bylo milionů 120. Ona je to taková hra, musíte to opravdu dobře zaonačit, hlavně všechno dobře odůvodnit analýzami, experty, komisemi, posudky, aby to vypadalo složitě a přitom hezky. První vlaštovku máte v Lačnově, kde postavili také z dotace za skoro 15 milionů repliku Vařákových pasek a nezbylo tam pak ani na chodníky. Zajímal by mě  myšlenkový pochod lidí, kteří udělali z těch otřesných betonových monster vztyčených uprostřed Ploštiny národní kulturní památku. Myslím, že tenkrát Československá lidová armáda zrovna experimentovala s LSD.  Osobně to šacuju na přebytky z nějaké stavby přehradní hráze, protože po více jak čtyřiceti letech to vykazuje hodně slušnou odolnost. Avizovaných 120 milionů se má utratit za demolici amfiteátru, výstavbu nové expozice s hologramy a výukovými programy pro žáky základních a středních škol, úpravu prostranství pro pořádání venkovních akcí, vybudování chodníků a záchytného parkoviště i pro autobusy, parkové úpravy zeleně. Slovy pana náměstka hejtmana: „Chtěli bychom, aby Ploština ožila“.  A mohl by to přijet otvírat Juncker, předseda Evropské komise. Bývá to osvěžující zážitek. No, musíte uznat, že před takovým drakem by couvnul i Bajaja.   https://www.youtube.com/watch?v=YAD_FSq9H-4   Už se na to opravdu těším a dělí mě doslova kousek, abych si prožil po třiceti letech své Déjà vu...... natažený  rudý koberec, vlevo na stole samovary...... Při slavnostním otevření budou na všech stožárech vlát vlajky EU (Eště Uvidíte), na obrovské ceduli s ohvězděnými vlaječkami při vchodu se dočteme, že areál byl zrekonstruován z evropských fondů, celé to bude doprovázet řízná dechovka, stánky, pivo, klobásy.......místo banánů a pomerančů levné brambory a vepřové... Vymění se vlastně jenom barvy. Rudá za modrou. Ale komunikace, způsob a styl zůstanou. Nesmí se zapomenout ještě šikovně nastavit do těch výukových programů podprahové vnímání dětí – vidíte, co všechno máte díky Evropské unii? Ano, tak se to totiž dělá v tomto liberálně demokratickém, ve skutečnosti však ryze socialistickém molochu. Až dojdou peníze z cirkusu nazývaného Evropská unie, budou se zastupitelé Drnovic zase škrábat na hlavě a přemýšlet, komu tu Ploštinu nacpou. Když to tak píšu, začínám na jazyku cítit tu zvláštní pachuť papírové lepicí pásky, kterou jsme na základní škole lepili vlaječky do oken. Je mi devět a souška učitelka mně mačká tváře jako „kapříka“ a káravým tónem pronáší, že takhle se přece srp a kladivo na Sovětské vlajce nemaluje.   Narodil jsem se v komunismu a bude mi souzeno v komunismu umřít. Dovolte mi ulevit si, parafrázovat a lehce upravit pana Jiřího Kodeta z filmu Pelíšky: „Zastánci a milovníci EU, VYLIŽTE SI PRDEL!   A tak vážení, až budete dávat dohromady tu virtuální realitu, hologramy a výukové programy pro školy a návštěvníky expozice, bych prosil srovnat do roviny ten pokřivený mýtus o partyzánech a statečných občanech nejenom vypálené Ploštiny. V knize Smrt si říká Engelchen to Ladislav Mňačko (rodák z Klobůčků) popsal skvěle. Nikdy si neodpustil, že těsně před vpádem jednotky SS-Einheit Josef, vedené Wernerem Tutterem na Ploštinu s ostatními partyzány utekl.  Po Drnovicích i okolních vesnicích se opilí partyzáni pohybovali normálně i za bílého dne, nebylo výjimkou, že si zastříleli nad hlavu z pistole. Dajan Bajanovič Murzin velitel partyzánů zabil v opilosti několik nevinných a nechával své lidi rabovat a krást. Obzvlášť výživná je ta historka, kdy nechal nastoupit do řady za sebe zajaté Němce a domnělé české kolaboranty. Zkoušel pak na nich praktickou účinnost starých křesadlových pistolí ukradených na zámku v Holešově. Vrcholného výkonu ale dosáhla partyzánská jednotka Jermak, díky které Němci vypálili jinou vesnici, a to Javoříčko. Obyvatelé měli z této partyzánské jednotky panickou hrůzu a zůstali po nich zavraždění nejenom nevinní civilisté, ale i tříleté děti. Za opravdu zajímavý je pak možné považovat výrok členky tohoto oddílu Naděždy Ivanovové, která na otázku přeživší paní Trefilové, kde byli, když Němci vypalovali Javoříčko odpověděla: „Přece se nenecháme v posledních hodinách války postřílet.“ Dalo by se tímto skončit, ale výborně na tato zvěrstva navázala osvoboditelská Rudá armáda (ještě že Klobůčky osvobodili Rumuni), a to v osadě Veselíčko, kdy pod záminkou soupisu obyvatel v obci nařídili všem ženám, aby se dostavily do místního hostince a potom, co staré propustili, tak všechny mladé hromadně znásilnili.   Ještě bych určitě školou povinným dítkám osvětlil práci, postupy a hlavně neslavný konec konfidentů a udavačů. S podobnými lidmi se ve svém životě určitě a hlavně nejednou potkají. Stejně tak, jako já. Jména Oldřich Baťa a František Machů patří k Ploštině. Pro jednoho kulka, pro druhého provaz. Pro jedny výstraha, pro druhé návod. Byli součástí regulérní jedné třetiny tehdejšího i současného obyvatelstva této země. Čas a poměr se evidentně nemění, a to ani na Valašsku. Ano, žijí tu pořád mezi námi. Obyčejné bezpáteřní svině a hajzlíci profilovaní z drobných donašečů a bonzáků, kteří pod záminkou ochrany společnosti a pořádku znepříjemňují jiným život. Prostě defektní vzorek lidí, které denně potkáte ve vlastním městě. Je fatální chybou si myslet, že za smrt Milady Horákové, uranové doly nebo kolektivizaci mohli komunisté. Chtěli to tak sami lidi. Komunisté byli jenom následek, avšak nikoli příčina. K čemu všemu jde i taková Ploština a děti zneužít, vypovídá tento dopis ze školy v Újezdě.     Ukliďte laskavě ten bordel, co zůstal po komunistech na Ploštině a nechejte už ty mrtvé na pokoji. Minuta tlukotu srdce pro Ploštinu (skvělý počin) a důstojně odsloužená mše v jejich kapličce. Toto přinese klid a pokoj místu i těm umučeným, kteří si to konečně opravdu zaslouží.   Darek Slavík

Metalinda je slovenská rocková skupina, kterou v roce 1983 založili bývalí členové tehdejších populárních kapel Halušky a Regata - zpěvák Dušan Horecký, kytarista a kapelník Peter Sámel, baskytarista Vlado Suchán a bubeník Janko Lapoš. Brzy dosáhli značného úspěchu, vyprodané koncertní sály v Bratislavě a později i v jiných městech dostaly Metalindu do nahrávacího studia OPUS, kde nahrála své první singly - Únik a Klub Milionárov.   V roce 1991 se ke kapele přidali nejlepší producenti na Slovensku - Jožo Ráž a Julo Kinček. Metalinda nahrála druhé album Za všetky prachy, z nějž vyniká především píseň Zaľúbená žaba. Ve videoklipu k této písni účinkovala česká herečka Anna Gaislerová a režíroval ho Filip Renč. Podle této písně lidé kapelu poznávají.   V roce 1992 kapela přechází do studia Popron Music, kde vydává třetí album Svetlo na druhom brehu, z nějž vynikla píseň Slnko nevychádzaj.   v roce 1993 kapela pořádá turné po 40 slovenských městech s názvem The Day Before, kde členové otevřeně hlásí, že jsou proti drogám, a hrají píseň Angie, která je věnovaná jejich kamarádce, jenž drogám podlehla.   V roce 1994 se kapela vrací na Slovensko a vydává album Láska holých prenáša. Ovšem nedlouho po vydání alba byly nahrávací společnosti zprivatizovány, a tak kapela zakládá vlastní vydavatelství Meta Music.   Roku 1995 vychází album Maj May, k jehož titulní písni se natočil velmi úspěšný videoklip.   Roku 1996 se koná koncert Noc s Metalindou, kde mohl zpívat každý, kdo písně znal. Koncert se i zaznamenal na hudební nosiče.   Následují alba Na kolenách (1996), kde vyniká píseň Sila je v nás, a Skús sa do mňa zahryznúť (1998) Ve stejném roce opouští kapelu bubeník Janko Lapoš. V roce 1999 kapela vydává výběrové album Hitovky, které má výrazný ohlas i v Česku. Aktuální sestava: Peter Sámel - gitara Feďo Gašparík - basgitara Peter Kollár - bicie Andy Samuel Hudak - spev Předkapelou velikonoční párty budou neméně známí kluci z formace VYHOĎ BLINKR, kteří večer zahájí ve 20:00 hod. Po jejich určitě skvělém setu nastoupí Metalinda ve 22:00 a následovat bude od 00:00 párty se skupinou  Headmaster, kteří v regionu mají širokou fanouškovskou základnu.   Vstupenky za jednotnou cenu 250,-bude možné zakoupit pouze na místě samém. Sál se otevírá v 19:30. LiNE-UP 20:00 – 21:30 – VYHOĎ BLINKR 22:00 – 23:45 – METALINDA(+křest nového CD) 00:15 – 02:00 – HEADMASTER   FB událost ZDE.   https://www.youtube.com/watch?v=bnAjMQAe4v0   -PR-

Klasických tanečních zábav jsme všichni zažili již spousty a je na čase vyzkoušet i něco nového! CM Kaňúr se proto rozhodla v úzké spolupráci s Besedou Valašské klobouky uspořádat tradiční lidovou zábavu, při níž se můžete těšit na návrat k tradicím, hudební požitek, ale především skvělou zábavu!😊   A co nás tedy v průběhu večera čeká a nemine? K tanci a poslechu vám samozřejmě zahrajú ogaři z Kaňúru. Kaňúři využijí také skvělých vztahů s další vynikající valašskou muziku z Rožnova pod Radhoštěm CM Pazúr, jež si přizvali na pomoc a ke zpestření zábavy. „Aby se ovšem celý večer nelinul pouze monotónně v duchu cimbálové muziky, okoření ho svými vstupy také DJ Anthony, který bude mít na svém palylistu tradiční hity, ale rovněž vypalovačky pravé lidové tancovačky. Navážeme tak na Jarmekovou zábavu, kterou ovšem posuneme ještě dále,”  láká za pořadatele Honza Chovanec.   Jelikož lidová hudba je neodmyslitelně spojena s lidovým tancem, nebude chybět ani „škola tanca“! V rámci této školičky vás zkušení tanečníci seznámí a především naučí základní valašské a slovenské tance.   Tak přijď znovuzrodit tradice a hezky se naladit na Velikonoční pondělí!     -pr-

Blížící se Velikonoční svátky lákají do Velkých Karlovic tradičně mnoho návštěvníků. Vedle vycházek a cyklistických výletů jarní přírodou je lákají i zajímavé akce, jimiž se prolínají valašské tradice, zvyky a řemesla. Také letos si mohou návštěvníci v Resortu Valachy i na dalších místech zpestřit volné dny pestrým programem.   V pátek 19. dubna od 16 hodin se mohou zájemci v Bistru Razula zúčastnit kurzu pečení velikonočních mazanců. Návštěvníci si osvojí tuto pekařskou dovednost pod vedením pekařky Resortu Valachy Pavly Stoklasové. Výrobek, který si sami upečou, se jistě stane milým doplňkem svátečního stolu.   V sobotu 20. dubna se v Bistru Razula uskuteční kurzy pečení valašských frgálů. Resort Valachy pořádá tyto kurzy pravidelně, pro velký zájem připravil tentokrát dva termíny - v 10 a 14 hodin.   Ve Wellness hotelu Horal chystají v sobotu 20. dubna pro širokou veřejnost program Velikonoční tradice na Valašsku. Návštěvníci uvidí mj. ukázky broušení skla a výroby foukaných skleněných ozdob, práci skláře si také budou moci zkusit, stejně jako vyřezávání ze dřeva s karlovickým řezbářem Tomášem Dujkou, drátkování a malování vajíček s Pavlou Gáškovou, pletení tatarů s valašskými chlapci Mikušovými a zdobení perníčků. Během odpoledne atmosféru zpříjemní dětský folklórní soubor Kyčera s dětskou cimbálovkou a ukázkou toho, jak si hrají a hrávaly děcka na valašských kotárech. Program se koná od 12 do 17 hodin.     Do Spa hotelu Lanterna mohou zájemci v sobotu zajít na posezení s cimbálovou muzikou Jana Ohryzka a speciální nabídku valašských koktejlů.   Velmi pestrá bude také nabídka neděle 21. dubna. Zajímavé akce se uskuteční nejen v Resortu Valachy, ale i u Karlovského muzea a ve Zvonici Soláň.   V centru obce, u Karlovského muzea, se od 9 do 15 hodin koná Velikonoční šmigrustování s ukázkou zdobení kraslic či perníčků a ochutnávkou domácího chleba pečeného podle různých receptur. Vystoupí také cimbálová muzika Kyčerka, sbor Karlovjanky, Karlovjánek a dětský pěvecký sbor při ZŠ Velké Karlovice.   Ve Zvonici Soláň čeká návštěvníky od 13 hodin Velikonoční neděle se zdobením kraslic, pletením pomlázek, zdobením perníčků a dobovým kolotočem.   Ve Valašské hospůdce Wellness hotelu Horal zpříjemní atmosféru od 19 hodin cimbalistka Bronislava Dočkalová.   -tz-

Valašskem se 19. dubna z éteru ponese tlukot srdcí. Za nezvyklou pietní akcí stojí studenti Univerzity Tomáše Bati.   V rozhlasovém vysílání desítky valašských obcí zazní v pátek 19. dubna ve 13 hodin nezvyklá zpráva – tlukot lidských srdcí pamětníků. Jedná se o pietní akt, který připomene památku padlých na konci Druhé světové války. Projekt realizují studenti Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) a jejich ambicí je podnítit obyvatele k zamyšlení. Rozhlasové vysílání pulzujících srdcí bude trvat přibližně tři minuty.   Dvojice studentů Bernadett Királyová a Martin Cizner z Ateliéru Prostorové tvorby nezvyklou uměleckou formou tematizuje místa poznamenaná útoky nacistických jednotek – Juříčkův mlýn, Ploštinu, Prlov a Vařákovy paseky. Autoři se rozhodli zachytit srdeční tlukot pamětníků událostí a tento záznam poté pustit v obecních rozhlasech. Srdeční echo se tak stane symbolem pietního momentu.   „Mám radost, že naši studenti našli soudobý způsob připomenutí válečných tragédií na Valašsku a jejich generaci odpovídající formu udržování paměti a tradice. V nultém ročníku performance v režii Bernadett Királyiové a Martina Ciznera dostalo bijící lidské srdce sugestivní akustickou podobu. V návrhu je však připravený i neméně výrazný vizuální doprovod. Nemalý význam má pro studenty naprosto reálná zkušenost ze spolupráce s praxí. V této souvislosti patří velký dík starostům obcí, kteří projekt podporují. Stávají se tak pro mladé lidi vzorem pozitivity a té není nikdy dost!“ uvedl k projektu Michael Klang, docent Fakulty multimediálních komunikací UTB - Ateliéru Prostorové tvorby.     Rozhlas autoři zvolili jako médium, na které se pomalu zapomíná. „Je to ale cesta, jak sdělit informaci více generacím najednou,“ objasnila volbu Bernadett. „Na krátkou chvíli můžeme pozměnit vnímání každodenního prostředí a dosáhnout tím okamžiku zamyšlení se a pozastavení,“ dodal k záměru Martin.   Skromný, ale emocionálně působivý happening, lze v případě pozitivních ohlasů každoročně opakovat. Letošní nultý ročník tak může položit základ nové tradici.   Úvodní foto: Vypálená Ploština, zdroj: fotohistorie.cz   https://www.youtube.com/watch?v=e9uzYxnKmQQ   -tz-

Rekonstrukce silnic a mostů na krajské silniční síti za celkem 75 milionů korun schválili radní Zlínského kraje. Jde o pět stavebních akcí, které by měly být zahájeny letos v létě a dokončeny v první polovině příštího roku.   „Cílem realizace jednotlivých akcí je přispět nejen k vyššímu komfortu pro řidiče v řešených úsecích, ale také zvýšit bezpečnost silničního provozu a snížit hladinu hluku a emisí ze silničního provozu," sdělil hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek.   Silnice III/4942: Mirošov – Vlachova Lhota, sesuv II Stabilizováno zde bude silniční těleso včetně nezpevněné krajnice silnice, a to podchycením hrany svahu pilotovou opěrnou zdí. Celkové náklady: 8,130 milionu korun; předpokládaný termín realizace: červen 2019 – březen 2020.   Silnice III/50736: Brumov Stavební úprava silnice III/50736 zde bude provedena v celkové délce 965 metrů, a to od zrekonstruovaného napojení na nově budovanou okružní křižovatku na silnici č. I/57 po začátek obce Návojná. Celkové náklady: 17,945 milionu korun; předpokládaný termín realizace: červenec 2019 – květen 2020.   [caption id="attachment_32076" align="alignnone" width="700"] Nová silnice do Návojné bude navazovat na kruhový objezd v Brumově-Bylnici. Vizualizace přibližného umístění kruhového objezdu, obrázek: redakce, mapový podklad: mapy.cz[/caption] Silnice III/43826: Ludslavice I Půjde o stavební úpravu silnice v celkové délce 511 metrů v průjezdním úseku obce Ludslavice. Provedena zde bude nová konstrukce vozovky. Celkové náklady: 14,204 milionu korun; předpokládaný termín realizace: červenec 2019 – květen 2020.   Silnice III/01873: Hrachovec, most ev. č. 01873-1 Provedena zde bude stavební úprava mostu včetně navazujících částí silnice III/01873, v celkové délce 72 metrů. Celkové náklady: 24,192 milionu korun; předpokládaný termín realizace: červen 2019 – červen 2020.   Silnice III/4975: Komárov, most ev. č. 4975-3 Realizována bude kompletní přestavba silničního mostu včetně stavební úpravy navazujících částí silnice v celkové délce 78 metrů. Celkové náklady: 10,320 milionu korun; předpokládaný termín realizace: červen 2019 – březen 2020.   -tz-

V úterý o půl druhé v noci přijali hasiči oznámení o požáru administrativní budovy místní firmy v obci Hovězí. K požáru byly vyslány hned tři jednotky hasičů, a to profesionální hasiči ze stanice Vsetín a dobrovolné jednotky z obce Hovězí a Halenkov.   Požár zasáhl  přízemí budovy a šířil se rychle do horního patra. Avšak díky brzkému ohlášení požáru a rychlému zásahu hasičů, byl požár rychle uhašen. „Během patnácti minut měli hasiči požár pod kontrolou a velitel zásahu vyhlásil lokalizaci. Při následné kontrole objektu se hasiči ujistili, že se uvnitř nenachází žádná osoba. Poté budovu zkontrolovali termokamerou a postupně rozebrali část oplećhování objektu, aby mohli dohasit skrytá ohniska. K odvětrání zakouřené budovy použili hasiči přetlakovou ventilaci,“ popsala mluvčí hasičů Lucie Javoříková.   K požáru se dostavil nešťastný majitel, kterému hasiči objekt předali. Na místě do ranních hodin na dohlídku zůstala místní jednotka dobrovolných hasičů.  Na místo se dostavil i vyšetřovatel hasičů, který provedl první ohledání místa požáru. Příčina vzniku požáru je předmětem šetření. Škoda byla předběžně vyčíslena na devět set tisíc korun.   Foto: HZS [post_gallery]   -tz-

Další zima je za námi. Pro silničáře zajišťující zimní údržbu krajských silnic byla v porovnání s pěti předcházejícími lety výrazně náročnější i nákladnější. Jestliže si Ředitelství silnic Zlínského kraje rezervuje na zimní údržbu v každém roce asi 90 milionů korun, uplynulé zimní období stálo o dvacet milionů víc.   Největší výkony v zimní údržbě krajských silnic vykázaly společnosti Správa a údržba silnic během ledna 2019. Následující dva měsíce již byly slabší, nicméně součet za celou zimu je nejvyšší za posledních šest let.   Jaké jsou hlavní parametry zimní údržby silnic za celou sezonu od října do konce března, ukáže nejlépe tabulkové srovnání jednak s minulým rokem, jednak s průměrnými hodnotami předchozích pěti zim.