Close
reklama
Jižní Valašsko a Vsetínsko

PARTNEŘI WEBU

PRÁVNÍ PORADNA

REKLAMA

TOP LIST OD 1.1.2007

Blog

BLOG: Pandemický zákon jako nástroj zničení společnosti
Blog

Přijetí „pandemického zákona“ je jednou velkou temnou noční můrou pro občany, kteří ještě jsou schopni přemýšlet a uvědomovat si důsledky něčeho takového, jako je uzákonění koronavirového běsnění. Nikdo, kdo je ještě aspoň trochu při smyslech, nemůže na přijetí podobné normy trvat. Vláda se o uzákonění současného stavu snaží samozřejmě urputně od jara, ať už skrze samostatný předpis nebo novely zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.   Aktualizovaný návrh „pandemického zákona“ (správně o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 ) si můžete přečíst zde.   Dovolte mi na tomto místě popsat aspoň pár záludností, které se v materiálu stále nacházejí.   Mimořádná opatření vydává ministerstvo zdravotnictví (se souhlasem vlády – haha, to je panečku kontrolní mechanismus). V tom je celá věc z hlediska pravomoci podobná zákonu o ochraně veřejného zdraví, který se také má tzv. subsidiárně použít. Opatření mají mít celostátní působnost a jejich obsah je v mnohém ještě tvrdší než u nouzového stavu. Posuďte sami, co vše lze zakázat, omezit nebo regulovat:   činnosti obchodní nebo výrobní provozovny nebo provozu obchodního centra nebo stanovení podmínek pro jejich provoz, omezení provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry nebo solária, poskytování kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb nebo provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže, nebo stanovení podmínek jejich provozování nebo poskytování, omezení provozování přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny nebo stanovení podmínek pro jejich provoz, zákaz nebo omezení konání veřejných nebo soukromých akcí, při nichž dochází ke kumulaci osob na jednom místě, nebo stanovení podmínek jejich konání snižujících riziko přenosu onemocnění COVID-19, včetně stanovení maximálního počtu fyzických osob, které se jich mohou účastnit; zákaz nelze vztáhnout na schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejných nebo soukromých osob, které se konají na základě zákona, a shromáždění podle zákona o právu shromažďovacím, omezení výuky nebo jiného provozu vysoké školy nebo stanovení podmínek pro výuku nebo jiný provoz vysoké školy, příkaz poskytovatelům zdravotních služeb vyčlenit věcné, technické nebo personální kapacity ve zdravotnických zařízeních, zákaz nebo omezení návštěv ve zdravotnických zařízeních, zařízeních sociálních služeb nebo ve věznicích, příkaz používat ochranné, mycí, čistící nebo dezinfekční prostředky a další protiepidemická opatření, příkaz poskytovatelům zdravotních služeb nebo poskytovatelům sociálních služeb v týdenním stacionáři, domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory nebo domově se zvláštním režimem poskytnout ministerstvu informace z jejich činnosti za účelem nastavení protiepidemických opatření. Vedle těchto mimořádných opatření může ministerstvo stále vydávat ta podle § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví (která se s těmi dle navrhovaného pandemického zákona v některých bodech překrývají, ale k jejich vydání není potřeba souhlas vlády a nemohou být vydána pro celou republiku).   K realizaci mimořádných opatření může být ministerstvu nápomocna jak policie, tak armáda (to už je značně děsivé, neboť v tomto světě člověk netuší, co přesně to znamená a jak moc ho to může poškodit).   Za porušení mimořádných opatření hrozí, stejně jako u zákona o ochraně veřejného zdraví, tvrdé pokuty.   Jediným pozitivem na celé věci je, že mimořádná opatření mají mít formu opatření obecné povahy, tj. jsou přezkoumatelná správním soudem na základě návrhu fyzické nebo právnické osoby, které se týkají. Soud musí rozhodnout do 3 měsíců.   Jestli si hejtmani nebo opozice představují, že řešením je předání absolutní moci ve státě a nad všemi občany vládnoucí straně, aniž by tato musela aspoň každý měsíc žádat o souhlas s prodloužením nebo vyhlášením nouzového stavu Sněmovnu, pak bychom se měli my všichni zamyslet nad tím, koho jsme si to zvolili za své zástupce.   David Zahumenský

BLOG: Budou kvůli politice umírat další lidé na kovid?
Blog

Kroky firmy Pfizer/BioNTech a nově i AstraZeneca se stále reálněji podobají vyděračskému nátlaku. Svoje přidala opětovná neschopnost rychlé reakce EU. Přesto s prapory revoluce, očkujeme stále méně s Únií ruku v ruce.   Dnes již i zkorumpovaný hlavní mediální proud přichází s realitou, že problémem EU byly pozdní objednávky. Problém, který tzv. hoaxy a fake news přinesly již před drahnou dobou. Ano, ty informace, které politici a různí dobře placení neziskovčíci tak rádi označují jako šíření nepravdivých informací. Kampaň proti různým, třeba i mylným nebo zkreslujícím, názorům se již směle může rovnat komunistické cenzuře 70. let minulého století. Ba možná ji už v době, kdy místo soudů vynáší rozsudky sociální sítě a webové portály mainstreamu mazáním všeho, co je v rozporu s hlásanou politikou chlebodárců, komunistickou cenzuru i předčí. Jestliže se mažou výroky a zastavují TV přenosy prezidenta jedné ze světových velmocí, ať jsou komukoliv jeho názory jakkoliv proti srsti, ať mnohým může připadat jako pomatenec, nemá to s velkohubě vytrubovanou demokracií a svobodou slova vůbec nic společného. Další bláznivé zprávy - Pfizer chce proplatit šestou dávku, kterou sám bez donucení a bez smlouvy do lahviček plnil. EU zase uvažuje o zákazu vývozu vakcíny u firem, které podle ní neplní závazky. Kam se hrabe socialistický tábor v čele se Sovětským svazem?   Přestože je od Parlamentu a Senátu, přes ministerstva, úřady až po obecní zastupitele u moci převážná většina těch, kteří na vlastní kůži jako dospělí zažili diktát a cenzuru v ČSSR, jakoby odmítali vidět současný návrat ke komunistickým praktikám nejen u nás, ale i v EU a v podstatě v celé tzv. západní společnosti. Naopak vehementně od roku 1989, jako poškozené CD nebo poškrábaný vinyl, pořád dokola straší právě před komunisty, přičemž jim něco mnohem horšího po vzoru Velkého bratra uniká. A ve stylu komunistické propagandy, si vytvořili v současné II. studené válce nového nepřítele pouze tím, že z jedné strany barikády přelezli na druhou a štěkají pořád stejně, jen na opačnou světovou stranu.   I když jdou veškeré skvělé očkovací plány do kopru a velebení úžasné společné vakcinační politiky EU taktéž, ministr Blatný rezolutně odmítl obrátit se na Rusko s žádostí o nákup vakcíny Sputnik V bez schválení Evropskou lékovou agenturou. Taková vlezlá podřízenost naprosto degraduje české odborníky ze SÚKLu na obyčejné kontrolory acylpyrinů. Mainstreamu společně s fanatickými internetovými hatery se povedlo oblbnout alespoň tu část lidí, kteří „žerou“ zpravodajství České televize, donekonečna se opakujícím, hrůzu nahánějícím upozorňováním, že přece Sputnik V neprošel 3. fází testování. Ale nikomu z kritiků nevadí, že nikdo na světě nezná dlouhodobé účinky, ať už pozitivní či negativní, vakcín, kterými se momentálně očkuje i u nás. Pokud je tedy opravdu přírodního původu. Najednou nikomu nevadí, že někde zmizelo těch 8 – 10 let testování vakcín, jak bylo doposud ve světě běžné!   Zatímco Britové, kteří tak tvrdě napadali Rusko kvůli novičoku, chtějí s ruskými vědci vytvořit společnou vakcínu, zatímco Maďarsko a Srbsko vakcínou již očkuje, zatímco Německo s Ruskem o možnostech nákupu vakcíny jedná, v ČR vakcínu považuje za velmi kvalitní nejen Roman Prymula (POZOR! ať je jakýkoliv, v tomto oboru je uznávaná kapacita), tak Jan Blatný ruskou vakcínu rezolutně odmítá.   Je to u ministra tak obrovsky podlézavá závislost na Evropské únii, že bez její lékové agentury si ani nepšoukneme nebo do zdravotnictví cpe politiku, tedy u některých tak vítanou zášť vůči všemu ruskému? Ať tak či onak, každý z těchto důvodů brání tomu, co nám páni politici vštěpují do hlavy již od minulého roku, že nás zachrání jedině vakcinace. Nikdo nemluvil o tom, jestli má být vakcína americká, americko-německá nebo ruská. Zatímco jinde se dělají urychlené kroky nezávislé na dosavadních dodavatelích vakcín, hloupí Češi odmítají pro svou tak výborně propagandisticky vytvořenou zášť akční řešení a podle Andreje Babiše budeme pozorovat, budeme se ptát, konzultovat ve spřátelených zemích, kde se Sputnikem očkuje, budeme nekonečně mudrovat, a na druhé straně škrtit a omezovat život v republice nad únosnou míru nebo pořád dokola řešit, kdo kde chlastal přes zákaz.   Co to v České republice rozhoduje za lúzry, kteří dávají přednost politickým postojům před záchranou životů, které mají plnou ... ústa?   Radomír Dolanský   Radomír Dolanský – Rýpavý humorista, pesimistický optimista, autor knih Z valašských putýk a Metúdovy vojenské lapályje – Z valašských putýk 2.   [totalpoll id="94102"]

Může za zlepšení stavu vláda?
Blog

Jestliže je podle kolovrátku opozice, mainstreamu a řady kvalitně zpracovaných občanů vláda odpovědná za zhoršení, musí být odpovědná i za zlepšení. Nikdo jiný tady mezitím nerozhodoval.   Milionkrát opakované jaro si vláda svou měkkostí podělala sama. Ne tím, že by uvolněním zatáhla zemi do zhoršené situace. Ta se zhoršuje v celé Evropě i jinde, bez toho, že by se někde křenila opozice do objektivů na mostech, apod. Ale že touto snahou se zalíbit, dala opozici těžkotonážní munici, která ji ve spolupráci se spřátelenými předními médii využila tak perfektně, že velká část obyvatelstva opravdu uvěřila, že to byla vláda, kdo zavinil tak nevídané zhoršení. Je opravdu zajímavé, že si tito zastánci jediné správné pravdy nepoloží otázku, kdo tedy zavinil podobné a horší situace v ostatních státech? Že by čeští dovolenkáři?!   Takže co teď? Situace se možná opravdu zlepšuje, zcela jistě jsou zde alespoň první náznaky. Musíme tedy počkat, s čím vyrukuje opozice, protože zlepšení stavu epidemie v ČR samozřejmě NEMŮŽE!!! nastat zásluhou vlády a jejích rozhodnutí. I pokud by to byla tisíckrát pravda, něco takového opozice nikdy neuzná. Na to nemá koule ani vychování. Je úplně jedno, že v březnu, na jaře, v létě i na podzim tady byla furt jedna a ta samá vláda a nikdo jiný za ni nerozhodoval. A to ještě stihl Hamáček podrážet Babiše - ZDE, stejně jako to dělávala kdysi KDU-ČSL ve vládě ODS a zase jdou do holportu i s Kalouskem, který chtěl svého času zajistit křesťanům podporu komunistů a teď se může uřvat, když to dělá koalice. A přes to všechno to fakt vypadá na zlepšení.   Tak komu přiřkneme zásluhy, když vláda to být nemůže a nikdo jiný nerozhodoval? Co třeba mimozemšťani nebo Bůh? Možná by mohl přispět svojí trochou do mlýna odborář Dufek, příkladně hájící zájmy pracujících především v pohostinství. Nebo to zlepšení zajistili odpůrci roušek, které tak příkladně zmlátila policie na Staromáku? Ta stejná policie, která v létě postává o víkendech na loukách s technopárty a nekoná svoji povinnost s plnými ústy výmluv? Počkáme si, co nám z nenávistné žluče uklohní Petr Fiala a jeho věrná nová koaliční svatá trojice. Samozřejmě, že své si přidá i koalice Pirátů se starosty. Mimochodem, nevypadá to, že žádná strana v opozici nedovede natolik oslovit voliče, aby poctivě zvítězila sama za sebe? Prostě volební program Zničit Babiše si už něco najde. Ale uznání za zlepšení stavu to určitě nebude. To by si raději vyřízli jazyk.   Vláda od března nadělala spoustu kopanců ve jménu koronaviru podobně, jako vlády v řadě jiných evropských i mimoevropských zemích. Ale pokud je tady pořád jedna a ta samá vláda, a pokud je odpovědná za to špatné, musí být logicky odpovědná i za to dobré, nerozhodoval-li o nápravě někdo jiný.   Radomír Dolanský   Radomír Dolanský – Rýpavý humorista, pesimistický optimista, autor knih Z valašských putýk a Metúdovy vojenské lapályje – Z valašských putýk 2.

BLOG: Floyd – záminka pro anarchii, nacismus a ještě větší rasismus
Blog

Americká idiocie se šíří světem mnohem rychleji než koronavirus a ve své podstatě je nesrovnatelně nebezpečnější. Současný svět, kde rozhodují tzv. aktivisté a uplácené neziskovky, zohledňuje práva jednotlivců nad zbytkem světa.   Afroameričané společně s Euroameričany a možná i s Hispaameričany (haló, existují tady ještě někde normální Američané?!) projevili nesouhlas a frustraci s rasismem a policejním násilím rabováním. To je asi nový způsob vyspělé společnosti, jak vyjadřovat nespokojenost. Běloši (odporné nekorektní označení hodné opovržení), snad nabušení psychedelickými chemikáliemi, poklekali a v modlitbách se omlouvali černochům. Vlastně Černochům, jak zní jeden z nových extrémně rasistických kroků médií v USA – ZDE1. A běloch se píše nadále s malým b. Rovnost nadevše!   S velkou pravděpodobností neadekvátní dlouhotrvající zakleknutí policistou přispělo k smrti černocha napumpovaného drogou, který byl opakovaně trestán za těžké zločiny a právě zaplatil falešnou bankovkou. Hromotluk a kriminálník, před kterým si nemohli být životem jisti ani policisté. A přesto se objevovaly v tisku oslavné ságy na zemřelého Floyda. Například Novinky.cz napsaly přímo v perexu, že jej měli všichni rádi pro jeho klidnou a dobrosrdečnou povahu a hned vzápětí dodávají, že po posledním návratu z pětiletého žaláře za loupežné přepadení chtěl začít nový život – ZDE2. Ano, takto přesně to říká asi 90% kriminálníků, když opouští bránu vězení. Byl stvořen mučedník.   Demokraté ve Spojených státech si nad tímto vývojem mnou ruce, protože před prezidentskými volbami umělá kampaň ubírá procenta Trumpovi, který má doma přece jen mnohem více příznivců, než by se mohlo zdát z četby evropských mainstreamových médií. Takže obava o křeslo pro staříka od demokratů je oprávněná a je třeba se zalíbit Afroameričanům a Černochům.   Po světě se šíří nová vlna rasismu, kterým se bojuje proti rasismu. Podobně jako z nejméně 95% zvrhlá a uměle vytvořená a rovněž až do pomatených extrémů dotažená kampaň Me-e-eToo, i současné tažení vypadá, jako by se celosvětově otevřely brány psychiatrických ústavů. Vytahují se postoje z před padesáti, sedmdesáti a více lety. Pro chování davu je urážkou fauny nazvat jej, že se chová hůře nežli zvěř. Naprosto zarážející je tupost některých politiků, kteří vyjí s rozvášněným davem. Zářným příkladem, kam tato politická neschopnost dodržovat zákony země může dojít, je tzv. autonomní zóna v Seattlu ve čtvrti Capitol Hill – ZDE3. Nebo další příklad - Black Lives Matter je svaté a nedotknutelné heslo, ale když se nad Etihad Stadion proletělo letadlo s heslem White Lives Matter Burnley, všichni byli „šokováni“ tímto rasistickým počinem – ZDE4. Když akademička z Cambridge napíše, že na bělošských životech nezáleží, postaví se za tento ultrarasistický výrok sama univerzita – ZDE5. Anebo na protirasistické demonstraci začnou mírumilovní demonstranti řvát heslo: Špinaví Židé – ZDE6. Pomatenci si už vzali na paškál i americkou hymnu a klasickou hudbu, Johna Wayna – ZDE7. Mainstream si samozřejmě nevšímá článků, které situaci vidí zcela jinak, s použitím mozku jako třeba - ZDE8. Už jsou tady opravdu všichni dementní?   Strhávání soch, stahování filmů, odsuzování historických postav, dokonce i takových velikánů svobody jako byl Winston Churchill, odsuzování umělců, soutěží, kde vyhrává málo černochů - to vše je klasická ukázka nacistické zvůle a celosvětově pořádaných nacistických křišťálových nocí. Kde se na dnešní údajný boj proti rasismu hrabou svými zákazy a ničením literatury, apod. jak nacisti, tak komunisti? Ale sochu George Custera, jednoho z největších rasistů v dějinách Spojených států, nestrhne nikdo. Nebo mírumilovní rabující protirasističtí demonstranti raději dynamitem rozstřílí nedokončenou sochu Splašeného koně, náčelníka, který u Little Big Hornu porazil Custera, aby jim nepřipomínal vlastní holocaust původních obyvatel Ameriky, o kterém se při kritice rasistické historie jaksi zapomínají zmínit? Tato tvář světa již nemá s demokracií nic společného.   Velmi rychlou a účinnou léčbou šokem by pro část světa, která se lživě ještě nazývá demokratickou, byly statisíce výpovědí policistů. Jedině tak by bylo nemocné myšlení politiků a zfanatizovaných davů vyléčeno. Ona oslavovaná Západní vyspělá společnost není zdaleka na takové úrovni, aby dovedla žít bez represe. S takovou bychom se přímo nadzvukovou rychlostí vrátili do temného starověku násilí, zvůle a práva silnějšího.   Radomír Dolanský   Radomír Dolanský – Rýpavý humorista, pesimistický optimista, autor knih Z valašských putýk a Metúdovy vojenské lapályje – Z valašských putýk 2.   [totalpoll id="78175"]

BLOG: Hurá, otevřeli hranice! Ale klika je zvenčí…
Blog

Pitomoučké přirovnávání do současnosti zavřených hranic k bývalé železné oponě z řad opozice nebo zfanatizovaných politických neziskovek a komunistů převlečených za komunistobijce slaví Pyrhovo vítězství.   Je velmi lehké zmanipulovat náladu té části občanů, která vidí demokracii víceméně především pouze v tom, že si můžou zajet na dovolenou, kam se jim zachce. Politici a právníci toužící po zviditelnění se začnou ohánět listinou práv a svobod, obviní vládu ze snahy ohrozit demokracii, to ostatně vykřikují dokola a neustále, na což část obyvatel, která je za ovčany, stále dobře slyší.   Je opravdu úžasné, jak krátkozraké je myšlení a asi i oči všech těchto kvaziochránců svobody. Roman Prymula nebo někdo z vlády prohodí myšlenku, že by si dovedli představit hranice zavřené dva roky, prezident alespoň rok a mainstreamoví novináři okamžitě přispěchají s pumpičkou, aby tyto názory nafoukli až do katastroficky obřích rozměrů, které samozřejmě vytrhnou z kontextu logiky.   Tak se podařila úžasná věc. Čistě v řeči práva je soudem řečeno, že nouzový stav nemělo vyhlašovat ministerstvo zdravotnictví, ale vláda krizovým zákonem. Hurá, máme alespoň v něčem fungující justici! Vláda sice tvrdí, že neotevřela hranice na základě rozsudku Městského soudu v Praze, ale asi v tom přece jen hrál podstatnou roli. Fajn. Železná opona padla. Tak snad si konečně zabedněnci všimnou, že odtud můžou, ale ti z vnější strany hranic je, alespoň prozatím, nepustí. Takže vítězství svobody a demokracie je jaksi v současné situaci k ničemu. Protože okolní státy jsou v současné době ještě více nedemokratické, než bylo doposud Česko.   Snad jen opravdoví hlupáci by se, i když si to právo v Česku tak těžce vybojovali, dnes hrnuli do Velké Británie, do Španělska, Itálie, ale i do Německa, Belgie, Švédska či Ruska (ale tam by se výše uvedení osvoboditelé asi nehrnuli ani tak). Pokud by se přece jen našli, zabrání jim ve vstupu za účelem turistiky okolní státy, které dají raději na ochranu zdraví než prázdné kecy o návratu k železné oponě, porušování Základní listiny práv a svobod, apod.   Pokud chce jít někdo dobrovolně na smrt, prosím, utíkejte, pustí-li vás tam. Hlavní je, aby stát před těmito bojovníky za volnost pohybu ochránil občany, kteří díky hlouposti druhých umírat nechtějí!   Radomír Dolanský   Radomír Dolanský – Rýpavý humorista, pesimistický optimista, autor knih Z valašských putýk a Metúdovy vojenské lapályje – Z valašských putýk 2.     [totalpoll id="72435"]

BLOG: Kam zmizeli migranti, švédská záškolačka a další?
Blog

Před vypuknutím epidemie a posléze pandemie koronaviru jsme byli doslova zahlceni zprávami o migrantech a svaté ikoně Zelených, přitroublých a mazaných, Gretě. Najednou česká média neznají jiné slovo než koronavirus.   Nebylo dne, aby se neobjevila téměř v každém tiskovém a televizním médiu zpráva o migrantech snažících se s pomocí neziskovek a mnohých evropských politiků zamořit Evropu již dlouhé měsíce. Pár týdnů zpět eskalovala vyděračská akce osmanského vůdce na řeckých hranicích. Zpolitizované neziskovky, novodobá škodná Evropy, dotovaná státy, ale i kolaboranty z řad miliardářů, jejichž novým byznysem se stalo převoznictví migrantů, najednou jakoby neexistovaly. Najednou nic. Ani zprávička, ani řádeček. Co se to stalo s „nezávislými“ novináři?   Člověk si začíná říkat, jak moc asi byly tyto zprávy důležité pro náš život, když je největší mainstreamová média hodila ze dne na den za hlavu a vrhla se na jediné téma – koronavirus, které přežvykují kolem dokola, ze všech stran a řeší, kdo co podělal? Co je v našich médiích naprostou novinkou – začala vydávat i optimistické zprávy o solidaritě a pomoci tisíců našich občanů, obrovském nasazení všech složek záchranného systému, což je v dobách klidu a míru vůbec nezajímá. Ale…   Co Greta a její fanatická soldateska s přitroublým průvodem politických kašparů? Ti jsou momentálně zalezení a mlčí, protože by je stejně nikdo neposlouchal. Taky nemůžou používat svoji nejúčinnější zbraň – srocování zfanatizovaných davů (ve Španělsku to zkusily feministky a co by dnes daly za sexistické MDŽ a zdraví). Až se pandemie přežene a začne čas obnovy, zelení fanatici okamžitě zaútočí. Jako zbraň ve svých poblázněných hlavičkách použijí důkaz, že když se nevyrábí, Země netrpí. Hurá, zpět do jeskyní! Ale hlavně začnou řvát a kopat, náznaky jejich paniky už začíná být slyšet nyní, protože hrozí, že státy budou všechny peníze pumpovat do obnovení ekonomiky, a kdo pak bude živit aktivisty? Čert vem zdraví Země, královské prachy, miliardy do zeleného byznysu, to teď Gretině partě hrozí ztrátou.   Vůdčí česká média určitě nezapomněla na existenci doktorky Soni Pekové poté, co zveřejnila svůj názor, že virus možná!!! není přírodního původu. Dnes tento názor doktorka nepodporuje sama. Ale to není pro rádoby novináře mainstreamu přípustné téma. Okamžitě rozjeli pomlouvačnou kampaň, ze Soni Pekové udělali naprostou diletantku a všechny, kdo nad takovou verzí přemýšlí, ihned zařadili mezi populisty, konspirátory, prokremelské slouhy, a další pitomosti, jen aby se zavděčili chlebodárcům a podpořili jedinou správnou pravdu a nesvobodu názorů s hubou plnou svobody. Dokonce ani pravdu, že o rychlejší testy, které tato doktorka vyvinula, projevily zájem Spojené státy, že se Soňou Pekovou plánuje spolupracovat slovenská vláda, není pro česká média důvodem, aby doktorku vypíchli na titulku. Pouze, stejně jako naši politici, jako správní čeští hloupí Honzové dělají, že doktorka neexistuje. O těchto úspěších Soni Pekové naše média, až na některé výjimky zpravodajských webů, ani nehlesnou.   Jak je možné, že nikoho v médiích nezajímá, jestli po tolika letech neschopnosti vůdců EU najednou funguje uzavření vnějších hranic Schengenu? Nebo je to jen zdánlivý nezájem médií a migranti stále pronikají na území i přes údajně zavřené hranice? Protože například jednou z vět usnesení o uzavření schengenské hranice je i věta, že lidé hledající azyl můžou taktéž vstupovat do bloku států EU, jak uvádí například Deutsche Welle na svém webu z poloviny března. Když ne od českých opisovačů, se člověk alespoň ze zahraničních médií sem tam dozví, že většina migrantů se od řeckých hranic vrací zpět do Turecka. Italská La Stampa nebo Il manifesto tvrdí, že přívaly migrantů ustaly, ale zpravodajský web Ansa.it zase tvrdí, že 14. března 2020 připlulo na Lampedusu 43 migrantů. Ale naše média neznají najednou nic než koronavirus 50x a stále dokola nebo v různých odstínech šedi! Pokud ale koronavirus dokázal něco, co tolik let politikaření party v Bruselu odmítalo, vypadá to, že je alespoň v něčem přínosem. Jestliže nám však „nezávislá“ média opět něco nezamlčují.   Koronavirus nám rovněž mnohem zřetelněji ukazuje, jak je to dnes s propagandou jediné správné politiky. Cenzorské neziskovky a neosoudruzi bruselského typu nás okamžitě upozorní, že články zabývající se teoriemi o úmyslném zavlečení viru na vojenské sportovní hry do Wu-chanu, nebo o zástěrce očekávané celosvětové krize, jsou jednoznačně fake news. TV Nova denně nezapomíná upozornit diváky Televizních novin na svém panelu, že se jedná o koronavirus z Wu-chanu. Stačí se podívat, kdo je majitelem Novy a žádné velké překvapení se nekoná. Česká televize věnuje opakovaně spoustu vysílacího času Lékařům bez hranic a jejich pomoci v Itálii (nemůžou převážet migranty na jihu, tak šli pomáhat na sever), ale vzhledem ke své nezávislosti ani slůvkem neinformuje, jak probíhá v Itálii pomoc ruských a kubánských lékařů. Asi proto, že všem je již předem jasné, že se jedná o špiony převlečené za lékaře. Podobně, jako 60 tun zdravotnického materiálu, které Rusko dopravilo do New Yorku, bylo již předem označováno paranoidními fanatiky za nebezpečí pro USA. Ubohost sdělovacích prostředků ve službách jediné správné politiky možná nebezpečnější než sám koronavirus.   V Česku se momentálně testuje s velkým očekáváním tzv. chytrá karanténa. Sledování pohybu nakažených na základě dat od mobilních operátorů a bank. Samozřejmě na dobrovolné bázi a s ihned smazanými daty, jak se neustále hlasitě upozorňuje. Na Slovensku se něco podobného připravuje asi ne až tak dobrovolně, změnou zákona, ale je to přece unijní demokratická země, tak jaképak strachy? Ovšem když podobná opatření udělá Rusko respektive Moskva, jedná se o jednoznačné porušení základních svobod tamních obyvatel a zvůli diktátora Vladimira Vladimiroviče. Česká republika dobrovolně, Slovensko změnou zákona, Moskva příkazem, všichni budou mít do budoucna vyzkoušené, jak sledování funguje, ale jen dva chrání, třetí zneužívá. Ve své podstatě opět propagandistický povyk, kdy reklamní agentury a e-shopy, vyhledavače s naší elektronickou stopou kšeftují už léta a jen málo lidí to zajímá. Ale na ideologického nepřítele a nepřemýšlející skupinu ovčanů to stačí.   Dokud se koronavirus jakž takž vyhýbal Spojeným státům, slyšeli jsme jen bušení do prsou a údernická hesla hodná hollywoodských akčních filmových hrdinů zachraňujících svět. Ale jakmile se Spojeným státům přitížilo, zjistila americká rozvědka okamžitě (POZOR, létající talíře, aktivitu mimozemšťanů a jedinou správnou pravdu o nepříteli VŽDY zaručeně zjistí jedině CIA, která zajišťuje i řadu dalších lidskoprávních a charitativních služeb ve světě, kandidát na zlatou medaili ve výrobě světových fake news), že čísla o obětech v Číně jsou falešná, a že už to vlastně rozvědka věděla před půl rokem. A protože USA nemůžou být viníkem vlastní hlouposti, hodily to na Čínu. To přece nejde, aby nejsvobodnější země byla horší než komunistická diktatura. Tak svobodná země, která až nyní zjišťuje, jak nefunkční zdravotní systém má.   Radomír Dolanský

BLOG: Sekuriťák schytal ve Vsetíně spršku nadávek
Blog

Dušan Póč: Před pár dny jsem se rozhodl, že v současné zejména pro řadového obyvatele tohoto státu nejednoduché době, se až do uklidnění situace odmlčím. A nechám takzvané kompetentní v klidu pracovat. Ale to prostě nejde!   Dnes dopoledne jsem před jedním z nákupních center na vsetínské Ohradě uviděl známého, který pracuje jako sekuriťák. Z dálky bylo poznat, že ten člověk není ve své kůži. Nedalo mi to, a šel jsem se jej zeptat, co se děje. Jen těžce a s vyděšeným hlasem se mně svěřil se svým ranním zážitkem. Ale pěkně popořádku.   Od čtvrtka podle vládního nařízení platilo, že od 10 do 12 hodin dopoledne jsou obchody vyhrazeny pro nákupy seniorů od 65 let výše. Takovému nařízení jsem rozuměl. Ale netrvalo ani 24 hodin a Vláda České republiky rozhodnutí změnila a takzvanou důchodcovskou prodejní dobu stanovila na dobu od 7 do 9 hodin dopoledne. A to neprodleně, tedy od pátku 20. března.   Nemohu si pomoct, ale to zcela otevřeně koresponduje s tím, co tvrdí nemalá část obyvatel země Koruny české, Karla IV. a TGM, že ́kompaný ́ ze Strakovky na břehu Vltavy v Praze, je skupina zoufalců a nekompetentních úředníků předraze placených z daní obyvatel oblastí pod Sněžkou, Pradědem a Lysou horou.   V tomto konkrétním případě to odnesl chudák sekuriťák, jenž se snažil, zcela pochopitelně, o dodržení litery onoho nařízení pocházejícího z nábřeží Edvarda Beneše 4. Do obchodu, ostatně, jako kterýkoliv jiný předchozí den, si totiž chtěli jít koupit svačiny řemeslníci a další lidé, kteří v tu dobu šli do práce. Měli však smůlu, protože tým premiéra Babiše, poměrně v tichosti, své původní nařízení změnil.   A tak jsem se od onoho strážce pořádku dověděl, že tolik urážek, nadávek až toho nejhrubšího kalibru a dalších invektiv se mu za celý jeho život nedostalo. Muselo to být fakt kruté a husté, když ještě několik hodin po tomto zážitku se z něj jen těžko a těžce vzpamatovával.   „Přiznám se, že jsem se chvílemi i bál. Připadal jsem si jak v Kocourkově,“ svěřil se mi můj známý. „Ale Vy jste v Kocourkově,“ odvětil jsem mu. Jen bezmocně pokrčil rameny a zmizel v útrobách obchodu, kam jsem já, protože bylo po deváté hodině, vlastně už nemohl, pokud jsem chtěl udělat maximum pro své zdraví.   A tak jsem se vydal dál, do jedné z lékáren na vsetínské avenue, neb jsem si potřeboval vyzvednout medikamenty a preparáty, které mně pomáhají řešit mé zdravotní neduhy.   Všechno tu, v lékárně, bylo oukej. Dokonce i za rouškami unavených lékárnic bylo možné vycítit úsměv a zpoza nich se ozýval hlas napovídající, že tady jsem v dobrých rukou. To vše trvalo až do doby, kdy jsem děvčatům za tárou poděkoval za jejich ochotu a vlastně za všechno, co pro nás, kteří se bez jejich služeb neobejdeme, dělají. Vlastně jsem jim vyjádřil dík za skvělé naplňování jejich poslání.   Za lékárenským pultem byly v tu chvíli asi čtyři ženy. Unisono na moje poděkování spokojeně zareagovaly. Bylo cítit, že je to potěšilo. Když jsem se nasoukal do svých francek a jal se belhajíc odejít, tu se jedna z dam ozvala slovy: „Kéž by se k nám chovali všichni stejně, jako vy.“   Nevěřil jsem svým uším. Při situaci, která v zemi panuje, se snad nenajde nikdo, tedy myslím tím z pacientů, kdo by těmto vílám našeho zdraví chtěl spílat. Dověděl jsem se však, že opak je pravdou. Že takových, jako já je málo, a že na denním pořádku jsou i nadávky.   Nechápal jsem a nechápu stále. Budu tak mít o víkendu o čem přemýšlet. Ale už teď vím, že se v podstatě není čemu divit, když někteří lidé jsou takoví, jací jsou. Ono totiž uznání konkrétně lékařům a lékařkám, zdravotním sestrám, lékárníkům a lékárnicím, hasičům a hasičkám, policistům a policistkám ani vojákům a vojandám, prostě lidem v první a nejohroženější linii, nezaznělo na Jozéfka ani z úst prezidenta republiky.   A to by, podle mého názoru, mělo! Nějaké obecné poděkování v takové situaci, kterou tu na březích Vltavy a Moravy máme, zejména z morálního úhlu pohledu nestačí.  

Dušan Póč
 

BLOG: Ptám se, kdo stojí za koronavirem?
Blog

Informace o koronaviru získávám, jako většina populace, především ze sdělovacích prostředků. Naštěstí jsem nepřestal, na rozdíl od mnohých jiných, omlouvám se, ale já to tak vnímám, při vstřebávání těchto informací přemýšlet.   Snažím se mít ucelený a tedy snad i objektivnější náhled na věc hýbající v posledních týdnech populací. Proto poslouchám a čtu též rozhovory především s renomovanými odborníky (ne politiky), kteří se k současné situaci v souvislosti s koronavirem (COVID-19) vyjadřují z čistě lékařského či psychologického hlediska. Snad to s ohledem na mé odborné vzdělání nebude příliš velká troufalost, když napíšu, že se z tohoto pohledu, jako naprostý laik, s jejich stanovisky ztotožňuji.   A tak si rovněž já dovolím položit otázku, komu je toto všechno to koronovirusové dění zapotřebí? Komu je zapotřebí takováto informační pandemie, která hýbe světem? Také já se totiž domnívám, že žádná virová epidemie v České republice, ale ani jinde, neexistuje!   Rovněž já si myslím, že lidé mají co do činění s obyčejným virem. S virovou nákazou dýchacích cest, jaká, s ohledem na svůj charakter, ve světě v minulosti už propukla několikrát. COVID-19 je totiž těm předchozím nákazám velmi podobný, má obdobné příznaky.   Ve svém úsudku mě utvrzuje především fakt, že například v období takzvaně běžných chřipek se setkáváme s mnohonásobně vyšší nemocností, a jak se doposud ukazuje, také úmrtností. Pokud mám správné informace, pak na chřipku ročně umírá ve světě bezmála milion lidí. Kde však jsou tyto informace, proč je sdělovací prostředky nepřináší jako hlavní zprávu? Proč je na pořadu dne jen a pouze koronavirus odhalený v Číně? To se mně zdá být podivné a z jistého úhlu pohledu se mně to jeví jako nejzajímavější skutečnost!   Nemohu si pomoct, ale přikláním se k mínění, že tady, mám tím na mysli rovněž v České republice, je na pořadu dne nějaké další testování lidstva. Testovány jsou možné reakce na propuknutí nevylučitelných skutečně závažných viróz, nákaz a podobně.   Když tak přemýšlím, ukazuje se, že sdělovací prostředky na celém světě v pravidelných intervalech a vždy současně, jakoby na podnět nějakého či něčího rozkazu, vyvolávají poplach kvůli tomu, že někde propukla virová nákaza. Dokladem budiž z minulosti ptačí chřipka, prasečí chřipka, atypická pneumonie, nemoc šílených krav...   Všichni panikařili, všichni měli strach, všichni se nějak chránili... Pak se sdělovací prostředky v tomto směru ztišily a téma skončilo v propadlišti dějin.   Problém byl tedy skutečně vyvolán sdělovacími prostředky. A situace se opakuje i nyní. Nejsem jediný, kdo se i proto domnívá, že nyní už máme co do činění s informačním terorismem, jehož cílem není nic jiného, než zjistit ́člověčí ́ odolnost, respektive to, jakým způsobem zareaguje veřejnost tentokrát. A zřejmě ti, kteří za tím vším stojí, tak studují a sledují stupeň vnímavosti k informacím. Tentokrát ohledně koronaviru.   Obávám se, že výstupem se stane zjištění, že lidé, z jejich pohledu, konečně přestávají kriticky myslet. Že přijímají jakoukoliv informaci, kterou jim sdělovací prostředky nabídnou jako absolutní pravdu. Obávám se, že lidé se přestávají ptát: Proč?   To je také důvod, proč si myslím, že ze strany sdělovacích prostředků nejde o varování před nějakou možnou nákazou! Informační impulsy tohoto druhu totiž před ničím nevarují! Tyto informace lidi pouze a jen demoralizují, rozdělují, staví je proti sobě, vyvolávají agresivitu a nedůvěru. Vždyť se podívejme, co se děje i u nás? Nákupní horečky nejen v oblasti trvanlivých potravin a balených nápojů, ale také často i pseudo-ochranných prostředků a podobně. To všechno vnáší do společnosti zmatek, dezorganizaci...   Dnes tak i na koronaviru spatřujeme, jak snadno manipulují sdělovací prostředky s vědomím tisíců a milionů lidí. Stačilo nadhodit koronavirus. Svět je totiž už natolik citlivý a vratký, že informační zemětřesení vyvolá v současnosti vydání pouze jedné jediné zprávy. A to současně ve všech zemích.   Vrátím se tak na začátek tohoto textu a ptám se či přemýšlím o tom, komu to všechno prospívá? A odpovídám si, že užitek z toho skutečně mají pravděpodobně především vlastníci sdělovacích prostředků napojeni možná na kdoví koho.   Společenský vývoj zdá se totiž vede k tomu, aby lidé byli vůči informacím maximálně poddajní. Aby se jim nebránili, aby je informace dostatečně vyděsila a byli připraveni k nějakým chtěným či řízeným chaotickým reakcím.  

Dušan Póč

BLOG: Prý zvítězil rozum…
Blog

První, co se po Novém roku a v první pracovní den v poštovní schránce (ne na rohu ulice) objevilo, byl takzvaný jediný oficiální magazín Zlínského kraje. S úvodníky týkajícími se dopravy v regionu a nového krajského špitálu.   Oba texty populistického Čunkova plátku, financovaného z peněz daňových poplatníků, ve mně evokují cosi, co však s rozumem, alespoň tím selským, zdravým nemá nic společného. Nehodlám se teď zabývat tragikomickým zavedením nových pravidel pro veřejnou dopravu. Ten čurbes, jenž v této oblasti panuje, totiž není typickým pouze pro Zlínský kraj. Je obrazem české globální zejména politické zoufalosti provázené neprofesionalitou, hurásystémem a dalšími podobnými atributy českého zákonodárství posledních let.   Jde mi o novou krajskou nemocnici. Respektive způsob, jímž byla stavba koncem loňského roku schválena. Tedy, alespoň pro tuto dobu (osobně doufám a věřím v zásadní zvrat tohoto rozhodnutí – pozn. autora). Neboť formami a metodami páně Čunka a jím řízeného hejtmanství v případě nové nemocnice se už zabývá i Ministerstvo vnitra.   Nazývat či označovat politicko-mocenské hrubiánství, násilnictví, hulvátství, sprosťáctví, halamovství, nezdvořáctví, neomalenost, neotesanost, neurvalost a nevím, co ještě synonymního za rozum může podle mého názoru označovat jen sebestředný megaloman myslící si o sobě, že je neomylný, že rozumí všemu a jehož ovládá arogance, sobeckost, ponižování druhých a podobně.   K jednání hejtmana Zlínského kraje Jiřího Čunka při prosincové schůzi krajského zastupitelstva, který nechal pokoutným a podlým, tedy sobě vlastním způsobem zařadit do programu zastupitelstva bod týkající se budoucí výstavby nové nemocnice v Malenovicích, jsem se vyjádřil v textu Hejtmanská lumpárna století v podání Jiřího Čunka ze Zlína (viz odkaz ZDE) a následně v textu Dění kolem Čunkem prosazené stavby nové nemocnice dostává rytmus čardáše (viz odkaz ZDE).   Nicméně, žádné iluze o tom, že hejtman Čunek po tom, co se bezprostředně po zinscenovaném a odporném hlasování odehrálo a pravděpodobně ještě odehraje, svůj přístup k zamýšlené a jím vysněné nemocnici v Malenovicích změní, by bylo absurdní, naivní, dětinské...   Ale že se mu podaří získat pro podporu své politicko-mocenské nenasytnosti takovou lékařskou kapacitu, jako je přednosta pražského Kardiocentra IKEM Jana Pirka? Kdybych nečetl, neuvěřil bych! Podle v úvodu vzpomínaného plátku Čunkova hejtmanství se profesor Pirk vyjádřil mimo takto:   „Velmi mě potěšila zpráva, že Zastupitelstvo Zlínského kraje schválilo výstavbu nové nemocnice ve Zlíně. Opět mě to přesvědčilo, že Moraváci jsou rozumní lidé a že rozum zvítězil nad lobbistickými zájmy...“ prof. MUDr.Jan Pirk, DrSc. – přednosta pražského Kardiocentra IKEM.   Dopředu se panu profesorovi omlouvám, ale nemohu si pomoct, o způsobech prosazování stavby nové krajské nemocnice ve Zlíně-Malenovicích, o praktikách hejtmana Čunka a jeho nohsledů a pohůnků, zřejmě nic neví. Nebo byl ze strany hejtmanství, jak je ostatně tomu v této souvislosti zvykem například i ve vztahu k veřejnosti, informován polovičatě, cíleně tím ́správným ́ směrem... Zejména ve spojitostech s lobbistickými zájmy působí slova pana profesora, pokud skutečně jeho jsou, přinejmenším úsměvně.   Oponenti záměru Čunka totiž nelobbují! Oni volají po pravdivých a objektivních informacích, jež pomohou rozhodnout ne rozdílem jednoho, a to ještě pokoutně získaného hlasu. Chtějí fundovanou shodu napříč zastupitelstvem, bez ohledu na politickou či světonázorovou příslušnost. Touží po rozhodnutí, jež takzvaně přijme za své co nejširší okruh veřejnosti. Vyžadují rozhodnutí neopírající se o lobbistické a osobní zájmy, ale o fakta zajišťující, že se kraj a jím řízená zdravotnická zařízení dříve, nebo později dostanou do snad až fatálních finančních potíží.   A toho se obyvatelům kraje zatím nedostává! Hejtmanství si to uvědomuje. Proto Čunek opojený mamonem a mocí tolik spěchá a dopouští se se svými lokaji slabošství.  

Dušan Póč

Kam jsme (ne)došli po třiceti letech
Aktuality Blog

Chtěli jsme na Západ. To se povedlo. Tehdejší západní svobodu a demokracii socialistický tábor infikoval a dnes se potácíme v něčem, co má něco málo ze Západu, něco víc ze socialismu a stále více z diktatury orwellovského typu.   Po roce 89 ́ jsme byli nadšení, jak úžasně nás Západ vítá, objímá s ochotou všemožně pomoci. Dnes, po letech, je jasné, že šlo převážně o kšeft a strategické politicko-vojenské pozice. Navezli do východního bloku miliardy tun západní nadvýroby – převraty v soc. dem. bloku pomohly Západu oddálit agónii nekryté měny a zadluženosti. Následující kolaps se už bude týkat i nás.   V roce 1989 jsme udělali stejně hloupou chybu jako komunisté v roce 1948, když jsme prohlásili, že vše, co vymyslel předchozí režim, je špatné a musíme to zničit. Náš nový americký přítel s otevřenou náručí přijímal komunisty z vysokých postů i estébáky podobně jako po 2. světové válce nacisty, zločinec, nezločinec, protože právě tito lidé měli informace a styky, nejvzácnější platidlo kapitalismu. A v České republice se už 30 let straší pořád dokola komunisty, aby si dav nevšiml, že zde vyrostla mnohem horší mafie.   V kroužku dobrých známých občané polohlasně nadávali před rokem 1989, jak komunisté kradou, zedníci jezdí v pracovní době stavit jejich vily, chaty, nakupovali v Tuzexu v Esu... Po roce 1989 jsme teprve zjistili, co to znamená krást. Mezi kecy o svobodě, demokracii a spravedlnosti mizely fabriky, miliardy z bank beztrestně, nebo takřka beztrestně. To samozřejmě trvá dodnes, byť možná v omezenějším rozsahu. Načerno se vesele staví továrny, vily milionářů a politiků a vše se dodatečně povoluje. Manželé senioři však musí bez pardonů zlikvidovat načerno postavený zahradní domek. Tak jsme se konečně dočkali vytoužené spravedlnosti.   Justice žádá vysoké platy, aby byla neovlivnitelná, ale jak vidíme, taktéž téměř neodvolatelná. A tak existuje právo, které se rozsudek od rozsudku mění o 180°, soudní znalci vytvářejí zcela protichůdné posudky a nikomu to nepřipadá nenormální. Ať už justice vysvětluje, jak chce kauzu podnikatele Janečka, který jiný vězeň si v klídku běhá (nebo jezdí na kole) po svobodě? Který jiný vězeň by přes takovou masivní mediální kampaň zůstal, byť jen týden, na svobodě? A co exekuce ČSSD? Strana, která se tak stará o dlužníky. Který dlužník s desítkami milionů dluhů má taková privilegia jako ČSSD? Není to u obyčejných dlužníků tak, že jej napřed sedřou z kůže a teprve, když nemá nic, tak se může bránit? Takto nám funguje právo a spravedlnost 30 let po převratu.   Určitě jsme si nemysleli, že 30 let po pádu socialistického systému zde vyroste za peníze pracujících elitní minorita, která je hýčkána právě proto, že v drtivé většině nepracuje. To by komunisty ani ve snu nenapadlo! Vše je perfektně pojištěné, aby nikdo nezískal důkazy. Ačkoliv statistiky existují na všechno, na úřadech práce je zakázáno uvádět etnikum. Takže sice můžete tvrdit, že většina nepracuje, ale pohybujete se na tenkém ledě, protože, i když je důkazní břemeno na státu, není jak dokázat, sic evidentní, pravdu. Stát se svými pohůnky z médií prohlásil útržky poštovních poukázek sociální pomoci ve výši přes 30.000 Kč za hoax kolující po internetu, takže kdo to i nadále tvrdí, lže. Na zaměstnance pošty se odvolat nemůžete, protože jsou vázáni mlčenlivostí. A kdo na věci upozorňuje, nosí cejch nácka, xenofoba, rasisty a dalších nesmyslů žvanilů z politiky, médií a neziskovek, kterých se na etnickém uměle vyvolaném problému velmi dobře živí hned několik desítek.   Že má západní „demokracie“ pro nás jiná pravidla, jsme zjistili záhy po vstupu do EU a Schengenského prostoru. Například celých 30 let trvající několikanásobné rozdíly v dotačním systému zemědělství. Nazývali nás kolegy, plácali po ramenou stejně jako naivku s krátkými nohavicemi, který jim daroval východní zbrojní trhy (kdo by mu pak neuplácal bustu v Kongresu USA), ale nesměli jsme na Západě pracovat.   Třicet let demokracie a svobody nám zdevastovalo soběstačnost v potravinové výrobě. Výrobní prostředky u nás vlastnil dříve stát, dnes téměř vše vlastní cizinci a veškeré zisky a dividendy odcházejí do zahraničí. S tím, co posíláme do EU, mnohem více ztrácíme, než dostáváme na něčem tak typicky socialistickém – dotacích. Po třiceti letech se pokrytecky chlubíme německou firmou Škoda. Pyšníme se světoznámým japonským pivem z Plzně nebo japonsky hořkým z Moravy. Hynek Čermák se dme patriotismem nad kanadsko-americkým pivem. Možná více než 70% bývalého českého průmyslu patří dnes Němcům a dalším „spojencům“, včetně strategické výroby. Hlupáci prodali i to nejcennější – pitnou vodu a zničený řad si nechali. Dnes ji horko těžko za nemalé miliony města kupují zpět. Dokonce jsme prodali i státní zlatý poklad, který přežil od císaře pána, za pár bezcenných papírů nekrytých zlatem. Zbavili jsme se všeho, co přežilo i komunisty. To znamená, že jsme horší a hloupější než oni.   I těm nejhorším fanatikům neziskovek, které živí jednotlivé státy, říkají mainstreamová média aktivisté. O lidech, kteří žádají, aby se používal rozum a základní evropské hodnoty, se mluví jako o extremistech, rasistech, xenofobech, kteří mají nesmyslné požadavky. Spousta médií a politických neziskovek na obou stranách barikády je financována penězi ze zahraničí. Než vznikla lež nazývaná politická korektnost, říkalo se takovým lidem kolaboranti a to plným právem. Dnes jsou politickými předáky oslavováni. Tedy pokud nestraní Rusku, není-liž pravda?   Psychicky nemocná dospívající dívka se stala loutkou fanatiků zelené lobby. V OSN do očí říká politikům, že jsou hloupí, oni kývou hlavami a nadšeně tleskají (někdy může mít i Greta pravdu). Ve Švédsku nikdo neřeší její záškoláctví a ve vedlejším Norsku kradou děti rodičům za pohlavek. Ulicemi prochází zmanipulované davy řvoucí proti fosilním palivům, proti jádru. Ale drtivá většina používá auta, používá elektřinu a na talíři má jídlo, které by neměli, kdyby byla půda zastavěna solárními panely a elektrická energie na příděl, protože by nebylo dost pro všechny. Tyto zelené manipulace opět vytvářejí nové penězovody a další miliardy mizí z rozpočtů zemí i EU.   Kdo by si pomyslel, že třicet let po snaze o svobodu a demokracii budou mainstreamová média psát a vysílat úplně stejně jako Rudé právo a Československá televize v 70. a 80. letech. Tehdy se dennodenně objevovaly nenávistné zprávy proti Spojeným státům a jejich evropským nohsledům. Dnes, takřka stejnými slovy, média dennodenně vedou nenávistnou kampaň proti Rusku. Stačí porovnat veřejně přístupné dokumenty. Odpustili jsme Německu porobu, vraždění, odsun z pohraničí, plán na likvidaci Slovanů. Dnes jsme takřka jejich spolkovou zemí (vyjma životní úrovně a rovnosti postavení) a za minulostí jsme udělali tak tlustou čáru, že naši politici jezdí na setkání těch, jejichž předci vyhnali Čechy ze Sudet a tak strašlivě se stydí, že jsme jim to v roce 1945 vrátili i s úroky. Ale za mnohem menší utrpení od Sovětského svazu vedeme nenávistnou kampaň proti Rusku a o 21. srpnu 1968 se v médiích píše už celoročně. Nenávidíme pro okupaci Rusko, ale jsme jako členové NATO přinejmenším spoluviníky napadání svrchovaných států ostatními členy NATO, jako jsou Spojené státy, Velká Británie, Francie, dnes třeba Turecko. Takže co na jedněch kritizujeme, u druhých nanejvýš s výtkou (a to až po schválení EU) mlčky přecházíme. Historie se přepisuje urputněji než v 50. letech minulého století. Samozřejmě vše velmi podporováno našimi novými přáteli, na které socialistický tisk ještě před třiceti lety plival. Podlézali jsme Moskvě, teď to samé děláme ve Washingtonu a Bruselu.   Jako celek jsme jedním z nejtolerantnějších národů na světě, co se týká sexuálních odchylek (i když toto označení asi způsobí řadě těch, co to mají v hlavě jinak nastavené, ukrutné utrpení). Dnes životy většiny, za vydatné pomoci pomýlených politiků, diriguje stále více se rozšiřující společenství písmen (LGBT) a někdy se dá říci, že taky osoby, které by spíše patřily do psychiatrické léčebny. Přes tři tisíce milionů let (3 000 000 000) zde existuje svět o dvou pohlavích. Pak se sejde v Bundestagu parta politiků, většina zvedne ruce a vznikne třetí pohlaví a tím i třetí záchodky. Vznikla zvrácená gender politika, která je nebezpečnější než celý socialistický tábor dohromady. Vznikla opět jen z křiku neziskovek a pomatených nápadů. Tyto perfektně státem živené neziskovky s úžasnými zisky přikazují (a stát jako osel kývá), aby si ve školkách chlapci hráli s panenkami, holky s auty, aby panenky byly černé, aby rodiče byli bezpohlavní stvůry číslo 1 a 2. Vymýšlejí se zvrácenosti typu, že Oscary vyhrávají pouze bílí herci (nikoliv ti dobří, bez ohledu na barvu kůže), tupé návrhy na jeho přejmenování, ze státních znaků se lvům odstraňují pohlavní orgány, takže jsou zde zástupy eunuchů. V muzeích je málo vycpaných samic. V USA soutěži s ženami chlap cyklista, který si prostě myslí, že je žena a vesele vyhrává. Ale Caster Semenyovou svět pronásleduje, protože se narodila s vyšší hladinou testosteronu! Co se stane, až se někdo bude cítit jako lev a vrhne se na kolemjdoucí? Bude souzen za napadení nebo litován? Vůči těmto hnusům by měla být plná náměstí protestujících...   Stát nás den ode dne více nutí k tomu, co nemáme a máme číst. Už to chce dokonce vnucovat dětem prostřednictvím Člověka v tísni ve školách. Už ani korunu na Člověka v tísni, který mezinárodně již dávno není apolitickou neziskovkou! Stát rozhoduje, co jsou lži, dnes nazývané fake news, ale přitom stále častěji jsou při lživých zprávách přistižena právě mainstreamová média. Za 30 let jsme se nenaučili uznávat právo na odlišný názor až tak, že by někteří byli schopni lynčovat v zájmu svého jedině správného demokratického názoru, jak nám předvádí náměstí. A to už vůbec nemluvě o presumpci neviny. Svoboda je i o tom, že si budeme číst, co chceme, ať je to lež, ideologická kampaň, cokoliv. A tato svoboda v České republice i v Evropě a západním světě končí. Zde jsme úspěšně na cestě k orwellovské diktatuře.   Stát, kde se politici před třiceti lety dušovali, že zastupování lidu bude čiré jako křišťál, vymyslel již 10 let po převratu tzv. náhubkový zákon. Poskytování informací je stále více omezováno. Úředník se stal přinejmenším stejným pánem nad našimi osudy jako za socialismu, nikoliv služebníkem a rádcem. A takto by se dalo pokračovat dlouho a dlouho...   Nežijeme v demokracii, pokud si lžeme do očí a říkáme tomu politická korektnost. Nežijeme v demokracii se svobodou slova, pokud jsou nám cenzurovány názory, které se nelíbí druhým a pokud je nám vnucováno, co máme číst. Cenzurováno opět úředníky jako za komunistů, ale taky vynucenou autocenzurou a kolaborantskými neziskovkami. Nežijeme v demokracii, je-li právo jedince nebo skupiny povyšováno nad právo většiny. Nežijeme v demokracii, je-li možné odsoudit člověka bez soudu, ať už tak činí vyvolaná nenávist na náměstích a v politice nebo zapšklost a závist, kdy stačí pro zničení osoby ukázat mnohdy anonymně prstem, jak se děje především v anglosaských zemích. Nežijeme v demokracii, pokud je právo ilegálního narušitele hranic povyšováno nad práva původních obyvatel. Nežijeme v demokracii, jsou-li vraždy, násilí a teror na domácím obyvatelstvu páchané přistěhovalci neustále omlouvány jako něco zcela výjimečného. Nežijeme v demokracii, když omezujeme vlastní křesťanské zvyky kvůli těm, kteří ve svých zemích křesťany pronásledují. Nežijeme v demokracii, když se o Vánocích musíme procházet mezi betonovými kvádry. V takovém případě nás na konci cesty čeká zase jenom válka a zmar.   Radomír Dolanský   Radomír Dolanský - Rýpavý humorista, pesimistický optimista, autor knih Z valašských putýk a Metúdovy vojenské lapályje - Z valašských putýk 2.

TIPY NA AKCE

Z PRVNÍ RUKY

INZERCE, NABÍDKY

TOP REKLAMA