Close
reklama
Jižní Valašsko a Vsetínsko

PARTNEŘI WEBU

PRÁVNÍ PORADNA

REKLAMA

TOP LIST OD 1.1.2007

Sport

Vánoční brankářský minikemp bude opět ve Štítné nad Vláří
PR ČLÁNEK Sport

Trenér brankářů FAČR RFA Moravskoslezského kraje Lubomír Hnilo, pořádá opět poslední kemp tohoto roku ve svém domácím prostředí Štítné nad Vláří na Valašsku, pod záštitou Moravskoslezské  akademie.  

Předpokládaný program kempu:

  Místo: Štítná nad Vláří Termín: 19.12.2020 Sraz 9:30 hřiště Štítná nad Vláří 10:00 Brankářský trénink (licencovaní profesionální trenéři) 12:00 Oběd 12:30 Beseda s profi trenéry FITCORE 14:30 Brankářský trénink (licencovaní profesionální trenéři) 16:00 Svačina 17:00 ukončení akce  

Každý účastník si odveze z kempu na památku tričko akademie a dárečky

  Cena kempu je 1100,- Kč   Jak známe Luboše Hnila, určitě přivede super trenéry z různých organizací takže se máte na co těšit!   Přihlaš se a užij si brankářský den!   Akce se uskuteční dle vládních nařízení a za přísných hygienických pravidel.   Přihlásit se můžete přímo u trenéra Lubomíra Hnila  Tel: 732 925 401 Nebo na našem emailu: info@brankarskaakademie.cz   -pr článek-

Je těžké se do toho vracet, říká Ondřej Smetana
Sport

Valaši jsou od středy zpět v tréninkovém procesu na ledové ploše. Ve vzduchu visí i návrat k zápasům, ale nejdříve se musí vyřešit výjimka pro Tipsport extraligu. Poté přijde k řešení i Chance liga. Po téměř měsíční pauze si vsetínští hokejisté znovu zvykají na puk. „Kondici jsme nahnali na suchu, tam problém není. Kluci si musí hlavně oživit hokejové návyky,“ uvědomuje si trenér Jan Srdínko. „Je to, jako kdybyste si nešli měsíc zaběhat. Je těžké se do toho vracet,“ dodává obránce Ondřej Smetana.   Více ve videu:   https://youtu.be/fvvF-Q6-L1o   VHK Robe Vsetín  

Stolní tenistky Vsetína se v nucené přestávce věnují outdoorovým aktivitám
Sport

Rozhovor/ Stolní tenistky Sokola Vsetín si pravděpodobně ještě dlouho budou muset počkat, až si zahrají další prvoligový zápas. Staronový účastník soutěže zatím stihl odehrát dva duely. Vedoucí družstva Martin Hnátek ale věří, že se Valašky s nucenou přestávkou vypořádají a v 1. lize se zachrání.   S jakou představou jste vstoupili do nové sezony první ligy? V ní máme jako nováčci soutěže jediný cíl. Zachránit se.   Jak jste ve Vsetíně prožili letní přestávku? Děvčata většinou trénovala individuálně. Zúčastnila se i několika soustředění. Ve Vsetíně se připravovala pouze naše jednička Simona Tydlačková.   Kdy jste oficiálně přípravu zahájili? Oficiální začátek nebyl žádný. Holky podle možností trénovaly celé léto. Všechny pohromadě se potkaly až v září při tradičním letním focení.   Na co se hráčky v trénincích zaměřily? Všechny nejlépe ví, kde mají rezervy. Proto se zaměřily na stolně tenisové dovednosti, ve kterých v minulosti zaostávaly. Vedení klubu jim nic nenařizovalo, ani nedoporučovalo. [caption id="attachment_87618" align="alignnone" width="690"] Stolní tenistky Sokola Vsetín. Foto: archiv klubu Sokol Vsetín[/caption] Podařilo se ve Vsetíně posílit sestavu? Novou tváří je pouze Romana Glücková. Ta k nám přišla na hostování z Moravského Berouna. Romana ale bude nastupovat za vsetínské béčko ve druhé lize.   Kdo ze Vsetína odešel? Během letní pauzy se rozhodla ukončit svoje působení ve vsetínských barvách Iveta Zámečníková, která hájila barvy našeho záložního družstva ve druhé lize. Iveta se vrátila do svého mateřského klubu Orel Zlín.   Kolik jste odehráli přípravných zápasů? Vzhledem ke koronavirové situaci žádný. Ale Lenka Glücková, Kateřina Hnátková, Lucie Juchelková a Romana Glücková hrály bodovací turnaj mládeže v Praze. V něm se prezentovaly výbornou hrou. Na všech těchto našich mladých stolních tenistkách bylo vidět, že za sebou mají kvalitní přípravu.   Kdo bude v letošním ročníku první ligy patřit k největším vsetínským oporám? Největšími tahounkami v áčku Vsetína budou letos v 1. lize podobně jako loni ve 2. lize Simona Tydlačková a Lenka Glücková. Jim určitě budou spolehlivě sekundovat Kateřina Hnátková, Radana Vránová a Klára Malíková. Všechny naše hráčky zdobí bojovnost a schopnost porazit i papírově silnější soupeřky. Ostatně to už několikrát dokázaly.   Kdo podle Vás patří k favoritům první ligy? O špici tabulky budou tradičně bojovat celky Moravské Slavie Brno, béčko SK Dobré a rezerva Moravského Krumlova. Všechny tyto týmy mají na soupiskách nejkvalitnější stolní tenistky v naší skupině první ligy. Ale jestli budou chtít tyto celky postoupit do extraligy, tak to nevím. V minulé sezoně tuto příležitost Moravská Slavia Brno a záloha SK Dobré nevyužily. [caption id="attachment_87619" align="alignnone" width="690"] Stolní tenistky Sokola Vsetín. Foto: archiv klubu Sokol Vsetín[/caption] Co vsetínské stolní tenistky dělají v současné koronavirové pauze? Nuceně odpočívají. Nemůžou ani trénovat. Holky se proto věnují outdoorovým aktivitám.   Jak se udržují v kondici? Nemají žádné individuální tréninky. Všechny vědí, co pro sebe mají v dnešní složité době udělat.   Jak ve Vsetíně vnímáte podzimní koronavirové období? Podobně jako všichni ostatní. Bohužel se nemůžeme věnovat našemu oblíbenému sportu. Jako všichni sportovci v Česku jsme momentálně hodně limitovaní. Raději ale nerozebírám, do jaké míry mají tyto opatření smysl. Na druhou stranu mají všichni víc času na svoje rodiny a blízké.   Jaký má cíl béčko Vsetína ve druhé lize? Cíl je naprosto totožný s prvoligovým áčkem. Rezerva se chce ve druhé lize zachránit. Tým složený z Lucie Juchelkové, Kristýny Holíkové, Magdalény Krčmářové, Romany Glückové, Kristýny Bezděkové, Barbory Hnátkové a zkušené Gábiny Bezděkové na to určité má předpoklady. V některých utkáních může béčku pomoct i Kateřina Hnátková.   S jakým záměrem půjde áčko Vsetína do dalšího možného plánovaného prvoligového zápasu proti Frýdku-Místku, který by se měl hrát 14. listopadu? Rádi bychom si toto utkání zahráli. Ale moc tomu nevěřím. Pokud se uskuteční, tak v něm chceme samozřejmě uspět. Bude ovšem záležet na zdravotním stavu našich hráček a také na skutečnosti, v jaké sestavě k nám Frýdek-Místek přijede. Zejména Ivana Palkovská je velmi kvalitní stolní tenistka.   Lubomír Hotař

Lukáš Koseček slaví tenisové úspěchy díky razantnímu bekhendu
Sport

Letošní Tenisovou ligu ve Slavičíně vyhrál hlavní favorit Lukáš Koseček. Druhé místo vybojoval Milan Miklas z Luhačovic, bronzovou příčku obsadil domácí Dan Konečný.  

LUKÁŠ KOSEČEK SI POCHVALUJE SKVĚLOU TENISOVOU PARTU

  ,,Ve Slavičíně jsem od dětství vyrůstal. Proto se tam vždycky rád vracím. V tamní Tenisové lize mě samozřejmě lákala obhajoba loňského prvenství,“ vysvětluje svoji účast v letošním ročníku zajímavého tenisového měření sil na Valašsku Lukáš Koseček.   Ten šel do slavičínské dlouhodobé soutěže s jasnou představou.    ,,Většinu soupeřů znám z minulých ročníků turnajů. Proto pro mě bylo nejdůležitější, abych v zápasech byl v dobré kondici,“ přiznal tenista z Lidečka.   Tenisovou ligu ve Slavičíně, která se hraje do rohu 2008, letos podle očekávání doprovázela velmi dobrá atmosféra.   ,,Na kurtech i mimo ně máme super partu,“ pochvaluje si vítězný Koseček.   Soupeře ale nešetřil. ,,Ve čtyřech turnajích jsem prohrál jenom jeden zápas. A to s Milanem Miklasem. V něm jsem ovšem vedl 6:2 a 5:4. Druhou sadu jsem však ztratil v tiebreaku a poté jsem nezvládl ani koncovku supertiebreaku. V následném turnaji jsem ale Miklasovi porážku vrátil,“ potěšilo Lukáše Kosečka.   [gallery columns="5" ids="87339,87340,87341,87342,87343"]   Vítěz rovněž upozornil na přednosti největších soupeřů.   ,,S Milanem Miklasem se známe už dlouho. Několikrát jsme spolu trénovali a potkali jsme se i na turnajích ATP Valašska a Tekuzy ve Starém Městě. Nikdy jsme se v nich spolu ale neutkali. Milanovou největší zbraní je tvrdý forhend. Také je o něm známé, že je tenisovým dříčem, protože mívá období, kdy trénuje i 7 dnů v týdnu. Dan Konečný má výborný servis s horní rotací. A opírá se i o topspinový agresivní forhend. Je také výborným deblistou,“ chválil zbývající medailisty Koseček.   Reprezentant Lidečka se v utkáních mohl kdykoliv spolehnout na přesný a razantní bekhend.   ,,Většinou mě nezklamal. Důležité body jsem sbíral i na síti. Zápasy jsem zvládal také takticky,“ pochvaluje si letošní tenisovou pohodu Koseček, který před 6 lety objížděl spoustu dalších turnajů na Moravě a Slezsku.   Poté v jeho životě měly přednost jiné radostné události a tenis šel na 2 až 3 roky stranou. V posledních sezonách se však znovu dostává do formy. Důkazem jsou dva letošní duely, ze kterých má dobrý pocit. Rád vzpomíná na souboje se dvěma kvalitními soupeři ze Štítné nad Vláří  s Jiřím Macharou v turnaji ATP Valašska ve Vsetíně a Josefem Hnaníčkem v exhibičním utkání ve Slavičíně.   ,,Tenisovým tréninkům se však věnuji jenom v létě. Většinou tak 2 až 3 krát týdně,“ svěřil se třiatřicetiletý rodák ze Slavičína.   [gallery columns="5" ids="87344,87345,87346,87347,87348"]   Jasno má i o příští tenisové sezoně.   ,,Pokud mi zdraví dovolí, tak bych rád v Tenisové lize ve Slavičíně zase zabojoval o první příčku. Momentálně ale léčím zraněné zápěstí. Také se chystám zahrát si některé další turnaje na Moravě A to jak ve dvouhře, tak i v deblu,“ plánuje Koseček.   V současném období vládních opaření se mu naordinovaný proto klid hodí.   ,,Jako správný sportovec si ovšem kondici doma udržuji. A protože hraji ještě stolní tenis za Bylnici, tak ke stolně tenisovému tréninku využívám stůl a robota co mám v garáži. Jinak se samozřejmě věnuji rodině, práci na zahradě a občas si zahraji na kytaru,“ prozradil, co v těchto dnech dělá Lukáš Koseček.  

VE SLAVIČÍNĚ SI LETOS ZAHRÁLO 20 TENISTŮ

  Dlouhodobá tenisová soutěž se konala na slavičínských antukových kurtech Oáza. Hrála se od května do října ve čtyřech výkonnostních skupinách. Zúčastnilo se jí celkem 20 tenistů ze Slavičína a okolí.  

NEJVĚTŠÍ SOUPEŘ CHVÁLÍ DOBRÝ POHYB A VÝBORNÝ BEKHEND LUKÁŠE KOSEČKA

   ,,Lukáš Koseček v Tenisové lize ve Slavičíně patří každý rok k nejlepším hráčům. Všestranný sportovec momentálně hraje i stolní tenis za Bylnici a dříve hrával fotbal za Slavičín a futsal za slavičínský Jerevan. V roce 2005 na mistrovství světa futsalových klubů v ruském Jakutsku byl v 18 letech dokonce vyhlášený nejlepším hráčem turnaje  V Tenisové lize se ve všech zápasech mohl opřít o dobrý pohyb a výborný bekhend. Umí také číst hru,“ smekl před pestrou a úspěšnou sportovní kariérou největšího soupeře na slavičínských tenisových kurtech Milan Miklas.  

MILAN MIKLAS SE ZLEPŠIL. DAN KONEČNÝ MĚL DOBRÉ PODÁNÍ A HRU NA SÍTI

  ,,Milan Miklas se letos velmi zlepšil. V turnajích ve Slavičíně dokázal prodat spoustu nahraných tréninkových hodin. Jeho největší zbraní byl agresivní forhend. Dan Konečný je duše slavičínského tenisu. Stará se zde o antukové kurty. Má velmi dobré podání a voleje. Rád hraje také čtyřhru. Proto je i ve dvouhře silný na síti,“ hodnotil zbývající medailisty zkušený tenisový deblový specialista na Valašsku Petr Koseček.  

POŘADÍ VE SLAVIČÍNSKÉ TENISOVÉ LIZE 2020:

  1. Lukáš Koseček (Lidečko) 123 bodů. 2. Milan Miklas (Luhačovice) 118 bodů. 3. Dan Konečný (Slavičín) 103 bodů. 4. Milan Ruman (Vlachova Lhota) 95 bodů. 5. Josef Tomeček (Slavičín) 91 bodů. 6. Petr Kozubík (Hrádek) 89 bodů. 7. Václav Majerik (Dolní Lhota) 80 bodů. 8. Ondřej Filák (Lidečko) 79 bodů. 9. Michal Bartoš (Bohuslavice nad Vláří) 75 bodů. 10. Zdeněk Šiška (Zlín) 71 bodů.   Lubomír Hotař

Cyklistický trenér Ondřej Kobliha nejraději relaxuje u kafe na Pustevnách
Sport

Jednou z posledních sportovních akcí před vyhlášením přísných podzimních vládních opatření byl v krajském městě první říjnovou neděli závod horských kol Zlínská 50. Hlavní organizátor čtyřiatřicetiletý trenér cyklistiky Ondřej Kobliha z Vizovic to ovšem s přípravou neměl vůbec jednoduché. Rodák z Rajnochovic se však se všemi nástrahami dokázal vypořádat.   Jak jste se dostal k pořádání Zlínské 50? Dříve se ve Zlíně jezdil celorepublikový závod horských kol Okolo Zlína. Tento závod jsem měl rád a pravidelně jsem se ho aktivně zúčastňoval. Navíc byl i mezi spoustou dalších bikerů velmi oblíbený. Jednou jsem v něm skončil za Martinem Stoškem na 5. místě. Martin, který dneska patří mezi přední světové bikery, později závod ve Zlíně třikrát vyhrál. Tehdejší pořadatel však v roce 2015 tento závod pořádali naposledy. To mě přišlo líto a tak jsem se rozhodl, že se ho s několika kamarády pokusíme zachránit. Vůbec jsem si ale neuvědomoval, jak to bude náročné a co to bude všechno obnášet.   Co to teda obnášelo? V roce 2016 a 2017 se závod ještě jel po staré trati, která vedla přes Želechovické paseky, Horní Lhotu, Komonec, Provodov a Březnici. Tu jsme ovšem upravili a zatraktivnili. Jenže potom přišly v lesích uzavírky kvůli africkému moru prasat. Jediný les, kde se dalo závodit, byl v okolí Majáku a Malenovic. Po dvou letech jsme proto začínali znovu. Nové zázemí jsme našli pod sportovní halou Datart. Z důvodu malého prostoru jsme hlavní závod rozložili do tří okruhů. Na trati byly i fanouškovské zóny. Původní představy byly, že jak se situace s africkým morem prasat uklidní, tak se vrátíme na starou trať. Ohlasy na tu novou ale byly velmi příznivé. Bikeři si pochvalovali bouřlivou atmosféru a rodinné zázemí pod sportovní halou Datart. Provozovatel sportovní haly i město byli k pořádání závodu v tomto prostředí nakloněni, proto jsme trať v okolí Majáku a Malenovic už neměnili.   [gallery columns="5" ids="87163,87162,87161,87160,87159"]   Kdy se začalo s přípravou letošního ročníku Zlínské 50? Příprava takového závodu je celoroční záležitostí. Ihned jakmile skončil ten minulý ročník, tak jsme s kamarády při úklidu podle postřehů bikerů přemýšleli, jak vylepšit ten letošní. Co uděláme jinak a lépe. Co naopak zachováme. To většinou zabere čas do Vánoc. Poté na jaře ve spolupráci s městem Zlín, policií a dalšími institucemi připravujeme projekt na úplnou uzávěrku silničního provozu v době konání Zlínské 50. Bikeři si to možná ani neuvědomují, ale náš závod se jede na úplně uzavřené trati. Na tom si z hlediska bezpečnosti zakládám. Ve Zlíně musí být všechno vždy pečlivě připravené, abychom moc neomezovali zlínské občany. Souběžně s tím komunikuji s majiteli pozemků a s kamarády dolaďujeme trať. Vzhledem k náročné situaci v lesích kvůli kůrovcové kalamitě se snažíme všem vyhovět. Dále také komunikuji s partnery, kterých si za dlouhodobou podporu vážím. V tomto období se připravuje i propagace závodu. Nejintenzivnější příprava pak začíná v červenci.   Jak je náročné pořádat takový závod ve velkém městě jako je Zlín? Z radnice máme velkou podporu. Město dlouhodobě usiluje o pořádání podobných závodů. Ve Zlíně je organizace ,,Živý Zlín,“ která nám hodně pomáhá. Za spolupráci musím poděkovat i zlínské Městské policii. Ta nám také ochotně pomáhá. Spolupráce s odborem dopravy na městském úřadě rovněž funguje.  Oni se nám snaží vyjít vstříc a my jako pořadatelé respektujeme jejich požadavky.   Kolik lidí se podílí na organizaci? Závod v průběhu celého roku připravuji sám. Manželka Hanka mi pomáhá s registrací. V týdnu před závodem pak požádám několik kamarádů a pomocníků, aby mi s organizací pomohli. Toto ale musím do budoucna zlepšit. Práci bych rád rozdělil na víc lidí. Letos mě to trochu zdravotně doběhlo.   Jak letos všude přítomný koronavir ovlivňoval Zlínskou padesátku 2020? Hlavně závěrečné přípravy závodu Covid – 19 velmi intenzivně ovlivnil. Na začátku léta, kdy se pomalu všechno začalo vracet do normálu, mě vůbec nenapadlo, co nás na podzim zase čeká. Posledních 14 dnů před závodem jsem vůbec nevěděl, jaká přijdou vládní opatření. V týdnu před závodem jsme v prostoru před sportovní halou chystali stany, připravovalo se jídlo a pití. Nevěděli jsme, jestli nám na poslední chvíli závod nezakážou. Byl jsem však v kontaktu s krajskou Hygienickou stanicí ve Zlíně a řídil jsem se jejich pokyny.   [gallery columns="5" ids="87158,87157,87156,87155,87154"]   Kolik bylo potřeba na závod pořadatelů? Zhruba 80. Bikeři na Zlínsku jsou jedna velká rodina. Všem za jejich pomoc musím poděkovat. Myslím, že jsme si letošní závod nakonec užili.   Co ještě chystáte vylepšit kolem Zlínské 50? Rád bych do ní zařadil jeden lesní úsek u Salaše. Tím by se trať prodloužila na 46 kilometrů. Ostatní si zatím nechám pro sebe (smích).   Kdo ze známých cyklistů v minulosti bikemaraton ve Zlíně vyhrál? Například Jan Hruška. Ten v minulosti dokonce oblékl dres pro vedoucího jezdce v Giro d´Itália.  Ve Zlíně závodila i legenda českého MTB několikanásobný účastník olympijských her Jan Škarnitzl, nebo jeden z našich současných nejlepších reprezentantů v maratonech horských kol Martin Stošek. Letos u nás dominoval slovenský reprezentant Tomáš Višňovský. Mezi ženami je neznámější vítězkou Zlínské 50 juniorská mistryně světa v silniční časovce i juniorská mistryně světa v cross country Tereza Huříková.   Startovali v krajském městě i nějací zajímaví zahraniční bikeři? Jednou jsme tady měli závodníky z Kanady a Austrálie.   [gallery columns="5" ids="87153,87152,87151,87150,87149"]   Závod několik let zaštiťovala Dana Zátopková. Jak se k tomu dostala? Napadla nás její spojitost se Zlínem. Proto jsme ji v roce 2016 jeli navštívit do Prahy. Uvítala nás dobrým obědem vepřovou pečení s knedlíkem a zelím. Povídali jsme si o sportu, jejím osudovém setkání s Emilem Zátopkem ve Zlíně. Měla o všem obrovský přehled. Byla z ní cítit obrovská pozitivní energie, nadhled a dobrosrdečnost. Ráda naši nabídku přijala.   V minulosti závod podporoval i cestovatel Miroslav Zikmund? Jeho podporu jsme získali díky Muzeu Zlín v roce 2019. Loni nám podepsal 15 knih, které jsme pak předávali nejlepším závodníkům.   Vy jste také pořád aktivním sportovcem. Jaká je Vaše kariéra? Začínal jsem v týmu 4Ever Cyklo Bulis Bystřice pod Hostýnem. Později jsem přešel do formace pana Jaromíra Macíka Elem KCK Zlín. Ten se nám velmi intenzivně věnoval. Vždyť dodnes z této generace závodí Tomáš Strnka a Jaroslav Marek. Milan Zvonek přešel na atletiku a je úspěšným vytrvalcem. Já jsem sice neměl moc talentu, ale pílí jsem se dokázal vypracovat až do profesionálního týmu Madeta. Tam jsem se potkal se svým vzorem s vicemistrem světa v cyklokrosu, dnes trenérem české cyklokrosové reprezentace Petrem Dlaskem. To považuji za svůj největší sportovní úspěch.   Které jsou Vaše další cyklistické úspěchy? Skončil jsem čtvrtý ve 120 kilometrovém Drásalovi, Vyhrál jsem seriál Českého poháru v půlmaratonu horských kol v kategorii mužů 19-29 let, byl jsem stříbrný na mistrovství republiky v závodu do vrchu. Cením si i druhého místa na mistrovství Evropy Masters. Evropský šampionát veteránů se konal v roce 2017 ve Svitu na Slovensku.   [gallery columns="6" ids="87143,87144,87145,87146,87147,87148"]   Jak se udržujete fyzickou kondici? Tím, že pracuji jako cyklistický trenér tak musím být pořád v kondici. Moji svěřenci jsou třeba reprezentanti v kategorii do 23 let David Bártek, nebo reprezentant kategorie Elite Tomáš Ševců. Spolupracuji také se slovenským reprezentantem v kategorii do 23 let Kristiánem Podobou a s několika juniory. Tréninky se snažím objíždět s nimi. Ale něco jiného jet za nimi v autě, nebo sedět v sedle kola. Snažím se jim ale jít příkladem. Proto často s nimi jezdím i na kole. Cyklistika mě strašně baví. Jsem vděčný, že mohu dělat práci, která je zároveň mým koníčkem.   Kolik ročně najezdíte kilometrů? V minulosti to bylo i 20 000 kilometrů ročně. V posledních letech najezdím něco málo přes 10 000 kilometrů. Do toho ale v zimě zařazuji běžky. Klasické lyžování mám rád stejně, jako kolo.   Která jsou Vaše oblíbená tréninková místa? Pocházím z Rajnochovic. Takže všude v Hostýnských vrších. Rád jezdím na Kelčský Javorník, Hostýn, Tesák, Troják. Nejoblíbenějším místem jsou však Pustevny. Ty si dávám vždycky za odměnu. Do Beskyd si jezdím vyčistit hlavu po náročném víkendu absolvovaném se svými svěřenci na jejich závodech. Zastavím se na kopci koupím si frgál, dám si kafe a relaxuji. Letos se mně to podařilo bohužel jenom dvakrát (smích).   Které závody se Vám letos nejvíc povedly? V Author Šela maratonu v Lipníku nad Bečvou jsem skončil na 10. příčce. V bikemaratonu Čeladná jsem dlouho jel na šestém místě. Těsně před cílem jsem měl ale defekt. V červenci jsem vyhrál 12. ročník Kunovického terénního miniduatlonu v Kunovicích na Valašskomeziříčsku.   Jaké máte další záliby a koníčky? Kromě kola jsou to běžky. Na nich jezdím na Valašsku v blízkosti bydliště manželčiných rodičů v okolí Velkých Karlovic a také na Pustevnách. Mojí zálibou jsou i historické vozy. S pomocí taťky Václava jsme opravili starý historický traktor z roku 1959. Na něm jsme podnikli už i 70 kilometrový výlet. A jako kluk z vesnice mám rád také všechny práce kolem rodinného domu (úsměv).   Jaké je Vaše oblíbené jídlo? Nejsem vybíravý. Sním všechno.   Co děláte v současném období vládních opatření? Pořád ještě dodělávám záležitosti kolem letošní Zlínské 50. Se svými cyklistickými svěřenci hodnotíme letošní sezonu a plánujeme tu další. A v srpnu se mi narodil syn Jindřich. Takže o zábavu mám postarané.   Jaké máte sportovní cíle v roce 2021? Byl bych rád, kdyby se moji svěřenci pevně usadili v České reprezentaci. Chtěl bych se podílet na zlepšení jejich výsledků a také aby se zúčastňovali světových pohárů. Konkurence je však obrovská. Všichni jsou však pracovití. A co se týká Zlínské 50?  Rád bych pokračoval v nastoleném trendu. To znamená přesvědčit ke sportu co nejvíc amatérských bikerů a motivovat lidi k pohybu. Ovšem co nejvíc času budu věnovat rodině. Ta je u mě na prvním místě.   Foto: Hana Koblihová, Radim Kořínek, Jan Reiner, Lubomír Mazoch, Jiří Perutka, Josef Soušek   Lubomír Hotař

Seriál VALACHY TOUR byl předčasně ukončen
Sport

Sportovní seriál VALACHY TOUR byl pro letošní rok předčasně ukončen. Vzhledem k aktuálním vládním omezením a nejisté prognóze dalšího vývoje se pořadatelé rozhodli zrušit poslední závod sezóny, Běhej Valachy. Současně vyhlásili absolutní vítěze seriálu. Na základě výsledků trojice závodů, které se letos podařilo uskutečnit, se vítězi stali Petr Šťastný a Anna Lužná.   Poslední akce letošního ročníku, běžecký závod Běhej Valachy, se měla původně konat 17. října. Po podzimním zpřísnění podmínek pro konání akcí byl termín posunut na 7. listopad. V reakci na poslední vývoj bylo nyní rozhodnuto o definitivním zrušení. „Aktuální situace v Česku, nouzový stav i nálada mezi sportovci, pořadateli, samosprávou, diváky i partnery není pořádání hromadných akcí nakloněna a my to plně respektujeme. Proto jsme se po dlouhých debatách letošní ročník VALACHY TOUR rozhodli předčasně ukončit. Těm, kdo již byli na Běhej Valachy přihlášení, převedeme startovné na příští rok,“ uvedl prezident VALACHY TOUR Vladimír Sušil. [caption id="attachment_87111" align="alignnone" width="690"] BIKE VALACHY děti[/caption] Absolutní vítěze seriálu tak pořádající Resort Valachy Velké Karlovice vyhlásil na základě bodového hodnocení výsledků z běžkařského závodu Noční stopa Valachy, závodu horských kol Bike Valachy a triatlonu Valachy Man.   Pro Petra Šťastného, jenž se specializuje hlavně na cyklistiku, to bylo již třetí vítězství za sebou. Letos přitom své sportovní aktivity mírně omezil, a to nejen proto, že byla řada cyklo závodů v tuzemsku zrušena. „Na jaře se nám narodil syn Daniel a na závody tak nebyl čas ani energie. Řekl bych, že jsem letos čerpal především z let minulých a nějaké celkové fyzické kondice, kterou se snažím udržovat po celý rok,“ svěřil se Petr Šťastný. „Raději bych svoje prvenství potvrdil na závěrečném Běhej Valachy, ale i tak mám z vítězství radost. Akce VALACHY TOUR byly navíc jedny z mála závodů, které jsem letos vůbec mohl absolvovat,“ dodal   Také pro vítězku ženské kategorie Annu Lužnou byl letošní ročník mimořádný. Zkušená triatletka, která ještě pod rodným příjmením Brychtová vyhrála celý seriál v roce 2017, se totiž loni v říjnu stala maminkou a zvažovala, jestli a kdy se ke sportu vrátí. „Manžel mě ale namotivoval a já jsem necelé čtyři měsíce po porodu jela Noční stopu Valachy. Na VALACHY TOUR se hrozně ráda vracím a užila jsem si ji jako každý rok, i když musím uznat, že atmosféra byla poněkud ponuřejší. Chyběli tam ti lidi kolem… Chci ale moc poděkovat organizátorům, že i přes všechna možná úskalí alespoň některé závody uskutečnili,“ dodala Anna Lužná. [caption id="attachment_87112" align="alignnone" width="690"] Noční stopa Valachy[/caption] Po uzavření letošního ročníku VALACHY TOUR již pořadatelé pracují na tom příštím. Již jsou vypsány termíny závodů pro rok 2021. Seriál by měl zahájit 6. února běžkařský závod Noční stopa Valachy. „Děkujeme všem partnerům, kteří přijali naše rozhodnutí o předčasném ukončení seriálu s pochopením a podpořili nás,“ doplnil Vladimír Sušil.   Více na www.valachytour.cz   Plánované termíny VALACHY TOUR 2021 ·         Noční stopa Valachy - 6. 2. 2021 ·         Bike Valachy - 12. 6. 2021 ·         Valachy Man - 6. a 7. 8. 2021 ·         Běhej Valachy - 16. 10. 2021   -tz-

Fotbaloví Internacionálové Slavičína se představili v Luhačovicích
Sport

Ještě před uzavřením sportovních aktivit vládní garniturou kvůli pandemii COVID - 19 proběhlo v největších moravských lázních přátelské utkání fotbalových Internacionálů mezi Luhačovicemi a Slavičínem. Zápas proběhl na travnaté ploše ve sportovním areálu Radostova. V sestavách obou celků se nacházela řada zvučných jmen, jak už bývalých ligových fotbalistů, divizních nebo stále aktivních hráčů. Utkání proběhlo bez nějakých zranění a opravdu v přátelském duchu, které řídil s přehledem hlavní rozhodní Stanislav Belžík. Zápas nakonec skončil výsledkem 6:4 pro domácí Luhačovice. Přitom hosté ze Slavičína vedli v duelu již 3:1, ale mladší sestava Luhačovjanů měla v závěru více fyzických sil a utkání dokázala otočit ve svůj prospěch.   Po zápasu se mužstva společně setkala v pavilonu SC Radostova, kde se občerstvili pivem, slivovicí a dobrým gulášem. Setkání starých pánů bylo úspěšné a až to podmínky dovolí, tak se odehraje odveta zase ve Slavičíně. [caption id="attachment_86829" align="alignnone" width="690"] Fotbaloví Internacionálové Luhačovic. Foto: Tomáš Zoubek[/caption]

Internacionálové FK Luhačovice  vs. Internacionálové FC TVD Slavičín 6:4

  Mužstva nastoupilo v sestavách:   FK Luhačovice: René Vrátník, Karel Adámek, Radek Adolt, Lubomír Kovařík, Martin Bernátek, Martin Novosád, Radek Kaniok, Radim Hubáček, Tomáš Zoubek, Michal Kubáček, Petr Suchý, Zdeněk Červenka, Josef Nevěřil, Bohdan Valíček, Zdeněk Tureček.   [caption id="attachment_86831" align="alignnone" width="1200"] Fotbaloví Internacionálové společná fotografie. Foto: Tomáš Zoubek[/caption] FC TVD Slavičín: Alois Buriánek, Marek Mokráš, Michal Dorůšek, Milan Adámek, Zbyněk Valenta, Radek Bartoš, Juraj Sokolovič, Jaromír Smolek, Radek Bureš, Milan Both, Josef Šándor, Aleš Ocelík, Jirka Neuman, Jaroslav Saňák, Roman Uberal, trenéři Pavel Tomeček a Jindřich Divila.   -kos-

Tereza Tvarůžková dojela na mistrovství Evropy desátá
Sport

Mezinárodní sezonu v cross country jakou ještě nikdy nezažila a možná už ani nezažije má letos za sebou Tereza Tvarůžková.   Bikerka z Jarcové v posledních třech týdnech startovala na světovém poháru v Novém Městě na Moravě, mistrovství světa v Leogangu v Rakousku a minulý týden na mistrovství Evropy ve švýcarském středisku Monte Tamaro.   Na šampionátu ve Švýcarsku se zúčastnila dvou závodů. Tím prvním byl závod šestičlenných štafet. V něm Česko ve složení Jan Vastl, Jan Zatloukal, Tereza Tvarůžková, Aneta Novotná, Jitka Čábelická a David Šulc vybojovalo v čase 1:25:50 páté místo. Titul získala Itálie (1:24:35). Na bronzové domácí Švýcary naše štafeta v cíli ztrácela 30 sekund.   ,,Závod se nám povedl na jedničku. Celou dobu jsme bojovali o medaili. S pátým místem jsme proto spokojení,“ potěšil úspěšný výsledek jednu z členek české štafety Terezu Tvarůžkovou.   ,,Na technicky i fyzicky velmi náročné trati jsem musela být pořád soustředěná. Ve spoustě úseků totiž hrozil defekt nebo přetrhnutí řetězu,“ zavzpomínala dále na svoje vystoupení ve štafetách ve Švýcarsku bikerka ze Zlínského kraje. [caption id="attachment_86706" align="alignnone" width="690"] Bikerka z Jarcové na šampionátu ve Švýcarsku. Foto: Robin Nevřala[/caption] Na jihu Švýcarska se Tvarůžkové dařilo i v závodu žen do 23 let. V něm obsadila 10. místo. Na trati dlouhé 21 kilometrů rozložené do 5 okruhů, zajela čas 1:19:38. Evropskou šampionkou se stala Loana Lecomteová z Francie (1:12:44). Stříbro získala se ztrátou 4 minut a 20 sekund Italka Marika Tovoová, třetí skončila Viktoria Kirsanovová (Rusko, 1:17:20).   ,,Odstartovala jsem skvěle. Ale brzy mi ztuhly nohy a úvodní dvě kola jsem se trápila a klesla jsem až na 20. místo. Vůbec jsem nevěděla, co se to se mnou děje. Kolem 10. kilometru to ale ve mně bouchlo a já se zase rozjela. Navíc mě celý realizační tým hnal dopředu a já jsem předjela spoustu soupeřek. Jenom škoda, že dva kilometry před cílem, kdy jsem jela na deváté příčce, jsem udělala technickou chybu a klesla jsem na 10. pozici. Do cíle jsem dojela naprosto vyčerpaná,“ přiznala Tvarůžková.   ,,Před očima jsem měla černo a potom už si jenom pamatuji, že mě reprezentační trenér Zapletal donesl na rukách do stanu,“ dodala ještě bikerka z Jarcové.   ,,Byly to fyzicky i psychicky náročné tři týdny vyplněné spoustou závodů. Úspěšně jsem je však zvládla,“ má ze svých výkonů na tratích v Česku, Rakousku i Švýcarsku dobrý pocit Tereza Tvarůžková.   Na start ženského závodu do 23 let v Monte Tamaro se postavilo 31 bikerek z 16 zemí. Do cíle jich dojelo 26.   Lubomír Hotař

Zlato a stříbro putovalo do Luhačovic
Sport

Poslední víkend v září a první víkend v říjnu se v Plzni a v Kladně, po dlouhé době, konaly závody ve sportovním aerobiku FISAF ČR I. výkonnostní třídy. Závody probíhaly s ohledem na přísná hygienická opatření, která museli dodržovat jak všichni závodníci, tak i diváci. Jáchym Hanák z Luhačovic a Anna Macková z Fryštáku mohli konečně zúročit několik měsíců tréninkové přípravy. Letos měli možnost tito špičkoví reprezentanti ČR závodit zatím pouze třikrát. Na jaře se ještě stihli zúčastnit závodů v Belgii, odkud jako DUO ve věkové kategorii 14-16 let přivezli krásnou zlatou medaili. Jáchym v kategorii singl získal zlato, stejně jako na obou českých závodech.   Na podzimních závodech v Plzni a v Kladně se nejen jako DUO probojovali do finálové šestky, ale ve velké konkurenci českých závodních dvojic vybojovali na obou závodech stříbrné medaile. S tím, že na kladenských závodech je od zlata dělila jedna jediná známka. Jáchym a Anička jsou v České republice „unikát“, protože jsou jedinou smíšenou dvojící ve své věkové kategorii, která jako DUO závodí. Tzn. že jejich konkurencí jsou pouze „týmy“ dvou závodnic. [caption id="attachment_86698" align="alignnone" width="690"] Jáchym a Anička na závodech. Foto: archiv závodníků[/caption] Od nového školního roku se Jáchym a Anička staly spolužáky, a to na Gymnáziu Lesní čtvrť ve Zlíně. Tím se jim daří lépe skloubit studium na nové škole s tréninky. Jejich trenérkou je Mgr. Monika Váňová. Domovský klub je MV Team UTB Zlín, který je nejlepším klubem v průběžném hodnocení roku 2020 klubů v ČR v TOP TEN. Tito závodníci spolu v minulosti již závodili jako pár. A společně v roce 2016 získali tituly vicemistři Evropy a Světa a II. Vicemistři ČR.   -mv-

Slavičínský Jerevan získal před 15 lety na Sibiři bronz
Sport

Historického úspěchu dosáhl před patnácti lety na VI. Mistrovství světa klubů  v sálovém fotbalu - futsalu v sibiřském Jakutsku SK JEREVAN Slavičín. V obrovské konkurenci nejlepších klubových týmů světa vybojoval bronzové medaile a postaral se tak o největší senzaci turnaje. Podceňovaný tým tak vypálil rybník favoritovi celého turnaje - mistru Jižní Ameriky z Peru a ukázal sílu české sálovky.  

JAK JSME PŘIŠLI K BRONZU

  Na VI. MS klubů se do Sibiřských měst Nerjungri a Mirnyj sjelo sedm mužstev z Jižní Ameriky, Austrálie, Asie a Evropy. Ve skupině A v Mirnem se utkali: DA Universidad Rosario (Argentina), FFAO Melbourne (Austrálie), Refordenia Alicante (Španělsko), Almaz Alrosa Mirnyj (Rusko). Ve skupině B v Nerjungri hráli: Deporcentro Casuarinos Lima (Peru), SK JEREVAN Slavičín, Koncentrát Nerjungri (Rusko). Našimi soupeři ve skupině byl vítěz Poháru osvoboditelů Jižní Ameriky (obdoba PMEZ) a obhájci titulu mistrů světa a vítěz posledního ročníku ruské superligy. Již los vyvolal u vedení Jerevanu velké obavy, jak v této konkurenci naše mužstvo uspěje. Protože se turnaje z různých důvodů nemohli účastnit někteří kmenoví hráči, vedení Jerevanu kádr doplnilo o Aleše Štorce a Dana Brožka z pražského Chemcomexu. Husarský kousek se povedl s angažováním legendy českého futsalu Dana Rajnocha.   Mužstvo se 24. 8. vydalo na 10 000 km dlouhou cestu na Sibiř. Po první porci kilometrů a přistání v Moskvě nás čekala první společenská akce - setkání v Českém domě se slavičínským rodákem Vlasťou Pávkem, pracujícím v diplomatických službách ČR. Zcela neplánovaně se zde výprava také setkala i s prvním slovenským kosmonautem Ivanem Béllou.     Z Českého domu jsme se poté přesunuli na moskevské letiště Demodevo, ze kterého jsme speciálem vyrazili na dlouhou cestu do Mirného. V Mirnem jsme přesedli do dalšího speciálu a čekalo nás posledních tisíc kilometrů do Nerjungri. Po téměř žádném odpočinku, nevyrovnání se s časovým posunem (8 hodin) a velkolepém slavnostním zahájení jsme nastoupili k úvodnímu utkání proti domácímu týmu Koncentrát Nerungri.   Koncentrát Nerjungri - SK JEREVAN Slavičín 3 : 3 (1: 2) Branky: Koseček L. 2, Brožek D. Nerjungri slavilo takzvaný "Den Šachťora" a domácí tým měl přispět k oslavám hladkým vítězství nad cestováním unaveným týmem Jerevanu. Taktika týmu byla jasná: využít nervozity domácího týmu a aktivní hrou se nedostat pod tlak. Tato taktika vyšla dokonale a Lukáš Koseček dvakrát umlčel domácí publikum. Další šance Jerevan nevyužil a naopak domácímu týmu se podařilo do poločasu snížit. Druhá půle začala velkým náporem domácích, které hnalo dopředu 1500 fanoušků. Koncentrátu se podařilo otočit vývoj utkání ve svůj prospěch a dostat se do vedení 3 : 2. Po té však podlehl sebeuspokojení a Jerevan, který se nehodlal smířit s porážkou toho využil. Zvýšil obrátky a tři minuty před koncem se dočkal zaslouženého vyrovnání, když se gólově prosadil Dan Brožek. V poslední minutě mohl další obrat v zápase dokonat Aleš Štorc, ale jeho sólo zlikvidoval výborný brankář domácích. Jerevan tak po výborném výkonu celého mužstva vybojoval zaslouženou remízu a do šaten ho vyprovázel potlesk a uznalá gesta domácích fanoušků.   SK JEREVAN Slavičín - Deporcentro Casuarinos Lima 2 : 2 (2 : 1) Branky: Hnilo T., Koseček L.   K druhému utkání skupiny nastoupil Jerevan s vědomím, že jakýkoliv bodový zisk jej hodně přiblíží k semifinálovým branám. Lima nastoupila ke svému prvnímu zápasu s jednoznačným cílem zvítězit. Taktika tentokrát zněla - častým přerušováním hry a střídáním v krátkých intervalech nepustit jihoamerické hračičky do tempa. Tato zbraň se ukázala jako velice účinná a hráče peruánského týmu vyváděla ze zaběhnutých herních šablon. Přesto náš tým inkasoval jako první. Do poločasu však Jerevan výsledek otočil po brankách nové střelecké hvězdy Lukáše Kosečka a Tomáše Hnila.   Druhý poločas začal obrovským náporem Peruánců. Po několika šancích, které zlikvidoval gólman Podušel se Peruáncům přece jen podařilo vyrovnat. Od tohoto momentu se na palubovce rozpoutala ohromná bitva o všechno. Jerevan se zaměřil na bránění a podnikal rychlé kontry. Starší hráči v této fázi zápasu předvedli v plné kráse co znamenají zkušenosti. Co prošlo výbornou obranou, to pochytal vynikající Podušel. Drama vyvrcholilo dvě a půl minuty před koncem. Nervozní hráči Peru předvedli zákeřný faul na Tomáše Hnila a na hřišti se strhla pořádná strkanice v které Peruánci předvedli svůj temperament. Z našich hráčů byl "aktivní" především gólman Podušel. Rozhodčí po uklidnění situace zcela nepochopitelně vyloučili Hnila a na straně Peru hráče který vůbec nefauloval ani se nezapojil do potyčky.     Naše mužstvo pak skvělou remízu udrželo a stanulo před branami semifinále. Celé mužstvo si v utkání sáhlo na dno sil, hrálo s nesmírným nasazením a srdcem. V těžkých chvílích zářil Podušel, který odchytal životní zápas. Po některých jeho zákrocích bělali vzteky i hráči tmavé pleti. Zda nakonec opravdu postoupíme jsme si museli počkat do závěrečného zápasu skupiny.   Postup do semifinále nám v posledním utkání zaručovalo vítězství kteréhokoliv z týmů, případně remíza 1 : 1 a 2 : 2. Při remíze 4 : 4 a více jsme byli z kola ven. Pokud by utkání skončilo 3 : 3, přišel by na řadu los. A právě k této variantě bylo nakonec nejblíž. Za stavu 3 : 2 pro domácí asi pět minut před koncem obě mužstva završila pět načítaných chyb. Za každý další faul následoval trestný kop z devítimetrové hranice.Domácí mužstvo dvě příležitosti k potvrzení vedení zahodilo. Peru se své šance dočkalo 30 sekund před koncem, ale taktéž neuspělo. Domácí tým už taktickou hrou vítězství udržel. Poslední sekundy spolu ze zaplněnou halou odpočítali také hráči Jerevanu a pak už vybuchla obrovská radost - semifinálová brána se otevřela.   Všechny zaplavila neskutečná vlna štěstí a Jerevan ruským fanouškům předvedl, jak se umíme radovat. Postup Jerevanu nikdo nečekal a naše výborné výkony nezůstaly bez odezvy. Direktoriát turnaje vyhlásil Laďu Podušela nejlepším brankářem skupiny B a Lukáše Kosečka nejlepším hráčem. Dalším oceněním byla nabídka profesionální smlouvy pro Michala Ocelíka do ruské superligy od týmu z Irkutska.   Postup do semifinále přinesl další leteckou cestu zpět do Mirneho. Bohužel padající sníh odlet neustále oddaloval. Mužstvo nakonec přece jenom odletělo, i když s téměř patnáctihodinovým zpožděním. V Mirném nás čekalo přívětivější počasí a především semifinálový soupeř domácí Almaz Mirnyj. Opakoval se tak finálový souboj z PMEZ z Luhačovic.   ALMAZ ALROSA Mirnyj - SK JEREVAN Slavičín 6 : 2 (3 : 0) Branky: Koseček L., Ocelík M.   Semifinále Jerevan odehrál ve fantastické atmosféře vyprodané dvoutisícové hale, za asistence televizních kamer ruské televize, která utkání vysílala v přímém přenosu. Tak bouřlivou kulisu při sálovce nikdo z nás ještě nezažil. Fanatické publikum doslova hnalo celý zápas svůj tým do útoku. Tým nastoupil do utkání s cílem co nejdéle neinkasovat. Bohužel tato taktika vzala za své už ve druhé minutě utkání. To co bylo naší největší zbraní ve skupině - vynikající obranná činnost selhala hned v úvodu. Přestože Jerevan nepodlehl atmosféře a hru postupně vyrovnal, zkušený Almaz se dostal do poločasu do tříbrankového vedení. Zejména třetí branka patnáct sekund před koncem poločasu hodně mrzela.   Ve druhé půli jsme se ovšem nevzdali a ještě zvýšili obrátky. Lukáš Koseček tečoval střelu Rajnocha a snížil na rozdíl dvou branek. Hráče branka povzbudila a začali Almaz přehrávat a dostávat se do střeleckých pozic. Bohužel jsme nedokázali gólově vyjádřit především dva závary, kdy domácí hráči míč vykopávali z brankové čáry. V druhém případě jsme dokonce z rychlého brejku inkasovali čtvrtý gól, který ukončil náš tlak. Týmu se sice ještě podařilo snížit Ocelíkem, ale na zvrat v utkání již nebyly síly. Almaz v samotném závěru zápasu stvrdil svůj postup do finále dalšími dvěma brankami. Fantastičtí diváci mohli začít oslavovat postup domácího mužstva do finále.     Jerevan si tak pověsil na krk bronzové medaile spolu s druhým poraženým semifinalistou mužstvem DA Universidad Rosario z Argentiny, který prohrál s Koncentrátem Nerjungri 7 : 3.   Zápas o vylepšení koeficientu pro Evropská mužstva se nám zejména v první půli nepovedl. Opět jsme soupeře pustili do dvoubrankového vedení a museli dotahovat náskok soupeře. V druhé půli se naše hra výrazně zlepšila, ale šance jsme nedokázali proměnit. V závěru jsme dokonce zahodili dva devítimetrové trestné kopy, nastřelili břevno a rozhodčí nám upřeli zcela jasnou penaltu za ruku kterou viděla celá hala jen oni ne. Konečný verdikt zápasu tak zněl 4 : 2 v náš neprospěch. Naše branky zaznamenali Rajnoch a Hnilo.   SK JEREVAN Slavičín - DA Universidad Rosario 2 : 4 (0 : 2) Branky: Rajnoch D., Hnilo T.   Mužstvo však odcházelo se vztyčenou hlavou a za své výkony v obou zápasech v Mirnem se určitě stydět nemusí. Tým především v utkáních základní skupiny zanechal jasnou stopu české sálovky. Svou hrou i vystupováním jsme si vysloužili obdiv a uznání odborné veřejnosti i fanoušků. Komentátoři ruské televize se o naší hře vyjadřovali s obdivem. Výprava tak vzorně reprezentovala nejen sponzory a město Slavičín, ale i celou českou sálovku. Potvrdili jsme tak, že letošní druhé místo v PMEZ nebyla náhoda.   Vedení Jerevanu by touto cestou chtělo poděkovat všem sponzorům, především pak panu Viktoru Šorfovi a městu Slavičín. Bez jejich pomoci by jsme takového úspěchu nikdy nedosáhli. Dále chceme poděkovat vedení FC TVD Slavičín za uvolnění hráčů v již rozehrané soutěži.   Pro úplnost dodávám, že mistry světa se stali hráči ALMAZU ALROSA Mirnyj, kteří v dramatickém finále zvítězili 4 : 2 nad Koncentrátem Neungri po prodloužení. Vítěznou branku vstřelili hráči Almazu dvacet sekund před koncem druhého prodloužení.   Bronz  na MS klubů vybojovali: Vedoucí výpravy a prezident klubu: Koseček Petr Trenér: Minarčík Leoš Asistent trenéra: Semmler Milan Vedoucí mužstva: Šiška Zdeněk Hráči: Podušel Ladislav, Hnilo Tomáš, Ocelík Michal, Soja Radim, Koseček Lukáš,Světlík Ivo, Stojaník Ondřej, Štorc Aleš, Brožek Dan, Rajnoch Dan Kameraman: Minarčík Michal   Celkové výsledky VI. Mistrovství světa klubů v Jakutsku: 1. ALMAZ ALROSA MIRNIJ 2. KONCENTRÁT NERJUNGRI 3. SK JEREVAN SLAVIČÍN, UNIVERSIDAD ROSARIO 5. DEPORCENTRO CASUARINOS LIMA 6. REFORDENIA ALICANTE 7. FFAO MELBOURNE   Leoš Minarčík  (-kos-)

Stolním tenistům z Valašska se v Jaroměři dařilo
Sport

Čeští stolně tenisoví veteráni byli jedni z posledních, kteří ještě stihli před zavřením hal, zákazu tréninků a pořádání sportovních akcí odehrát svůj celostátní turnaj.   V sobotu 10. října se ve Velké ceně Masters v Jaroměři dopoledne dařilo Jaroslavovi Kučerovi. Slavičínský matador v kategorii sedmdesátníků vybojoval postup do semifinále.   ,,Turnaj doprovázela přísná hygienická opatření. Vstup do haly byl povolený pouze osobám bez příznaků virového infekčního onemocnění a tomu, kdo vědomě nepřišel do kontaktu s osobou s Covidem – 19. Při vstupu do sportovní haly v Jaroměři se prováděla desinfekce rukou a všem stolním tenistům se měřila teplota. Pouze zápasy se hrály bez roušek. Jinak se ve všech prostorách haly nosily roušky. Po zápasech se nepodávaly ruce. Diváci měli vstup do haly zakázaný. K dispozici nebyl ani bufet s občerstvením,“ upozornil na přísná opatření, která turnaj doprovázela, Jaroslav Kučera.   Reprezentant SK Slavičín se na Náchodsku se vším vypořádal velmi dobře a na východě Čech si připsal další povedený stolně tenisový výsledek. [caption id="attachment_86271" align="alignnone" width="690"] Foto Jaroslava Kučery z veteránského mistrovství světa stolních tenistů v Las Vegas[/caption] Ve skupině postupně porazil Hrnčiříka z Mariánských Lázní 3:2 (-7, 8, 9, -5, 8), Petraška (Náchod) 3:0 (7, 9, 5) a Olomoučana Juřenu 3:0 (4, 7, 6).   Ve vyřazovacích duelech si pak ve čtvrtfinále poradil s Kovaříčkem z Liberce 3:1 (-7, 7, 6, 6). V následném semifinále ale prohrál s pozdějším vítězem turnaje a momentálním lídrem mužské kategorie 70 – 74 let Františkem Justem z České Lípy 2:3 (-11, 8, 10, -9, -8).   ,,V naší kategorii z první desítky žebříčku nikdo nechyběl,“ upozornil Kučera.   Ten všechny zápasy odehrál v dobrém rozpoložení.   ,,Ve čtvrtfinále s Kovaříčkem jsem zvládal koncovky důležitých setů. Just měl v klíčových výměnách štěstí. Můj semifinálový soupeř ovšem po finálovém skalpu Matějíčka z Jeseníku turnaj zaslouženě vyhrál,“ uznal Jaroslav Kučera.   Odpoledne na jaroměřských stolech dominovali další Valaši. Kategorii padesátníků vyhrál Libor Slováček ze Vsetína, který ve finále udolal Štefana Sagáčika z Valašského Meziříčí 3:2 (-8, 9, 9, -8, 9). V semifinálových soubojích Slováček zdolal v pěti sadách Pavla Jaška z Českých Budějovic a Sagáčik si poradil s Pražanem Martinem Kočvarou 3:0.   ,,S Liborem se velmi dobře známe. Nemáme se čím překvapit. V zápase se mi podařilo ještě vyrovnat na 2:2 na sety. Ovšem v rozhodující páté sadě byl Slováček ve výměnách jistější a důraznější,“ konstatoval po duelu o první příčku poražený finalista Štefan Sagáčik. [caption id="attachment_86270" align="alignnone" width="690"] Libor Slováček a Štefan Sagáčik[/caption] Na turnaj v Jaroměři se těšil také Petr Polák ze Zlína. Jeden z lídrů společnosti pětašedesátníků ale nakonec na východ Čech neodcestoval.   ,,Nechtěl jsem hrotit situaci. V týdnu před turnajem v našem klubu Orel Zlín začali mít dva hráči problémy s koronavirem. Já jsem ale v pohodě,“ hlásí Petr Polák.   Turnaj v Jaroměři se hrál ve dvou halách na 17 stolech. Ve všech kategoriích se ho zúčastnilo 76 stolních tenistů.   Ve Velké ceně Česka 2020 by se měl ještě odehrát závěrečný Turnaj mistrů. Ten je na programu v polovině listopadu v Hluku.  

PRŮBĚŽNÉ POŘADÍ VE VELKÉ CENĚ ČESKA MASTERS 2020 (po 4 turnajích):

  Kategorie mužů 50 – 59 let: 1. Pavel Jašek (České Budějovice) 910 bodů, 2. Libor Slováček (Vsetín) 880, 3. Daniel Cvečko (Martin) 790, 4. Štefan Sagáčik (Valašské Meziříčí) 790, 5. Martin Kočvara (Praha) 780. Kategorie mužů 65 – 69 let: 1. Drahoslav Švesták (Kolšov) 900 bodů, 2. Petr Polák (Zlín) 900, 3. Jaroslav Schwan (Opava) 860, 4. Jaroslav Hofman (Malešice) 780, 5. Pavel Šimonovský (Frýdek – Místek) 760. Kategorie mužů 70 – 74 let: 1. František Just (Česká Lípa) 1020 bodů, 2. Miloš Matějíček (Jeseník) 890, 3. Milan Rakovický (Brno) 870, 4. Jaroslav Kučera (Slavičín) 810, 5. Eduard Novotný (Velké Losiny) 790.   Lubomír Hotař

Luhačovická orientační běžkyně Vendula Horčičková vybojovala na MČR stříbro
Sport

Hodně nabitý konec září a začátek října měli orientační běžci z Luhačovic. Zúčastnili se tří českých šampionátů.   Na mistrovství republiky na klasické trati v Bystřici nad Pernštejnem se v hlavních závodech nejvíc dařilo Vojtěchovi Sýkorovi a Vendule Horčičkové. Sýkora v kategorii H21 (13,2 kilometru, převýšení 870 metrů, 25 kontrol) obsadil 8. místo a Horčičková v ženské kategorii D21 (8,2 kilometru, převýšení 460 metrů, 16 kontrol) skončila desátá.   ,,V kopcovitém terénu jsem očekávala náročnou trať se zajímavými volbami postupů. To se však bohužel nenaplnilo. Trať ženské elity byla kratší a byly na ní pouze dvě volby postupů. Navíc pro mě bylo těžké po zranění kotníku rozběhnout se v kamenitém terénu. Rovněž jsem udělala několik chyb v dohledání kontrol. S desátou příčkou proto nejsem spokojená,“ přiznala Vendula Horčičková.   V Bystřici nad Pernštejnem se víc dařilo juniorům Luhačovic. Medard Féder v kategorii H20 (9,1 kilometru, převýšení 625 metrů, 19 kontrol) obsadil šestou příčku. Sára Bednaříková v kategorii D18 (6,3 kilometru, převýšení 265 metrů, 12 kontrol) skončila rovněž šestá.   Dalším šampionátem bylo mistrovství republiky štafet v Jakubčovicích.   V něm v kategorii žen vybojovaly Luhačovice ve složení Radka Sklenářová, Martina Jirčáková, Vendula Horčičková čtvrtou příčku. V mužích první luhačovický tým (Jonáš Hubáček, Štěpán Mudrák, Vojtěch Sýkora) obsadil šestou pozici. Druhá štafeta Luhačovic (Johan Vavrys, Matěj Klusáček, Adam Chloupek) skončila desátá.   ,,Oba závody probíhaly za deštivého počasí v náročném zarostlém lesním terénu. Proto v nich nebyla nouze o mapové chyby a z toho plynoucí dramatické zvraty. Štafety Luhačovic v nich ale uhájily přední pozice. Naše první mužská štafeta Jonáš Hubáček, Mudrák, Sýkora po první úseku dokonce vedla. Potom se ale nevyhnula drobným zaváháním a skončila šestá. Ženská štafeta se v průběhu závodu dokonce pohybovala až ve druhé desítce výsledkové listiny. Díky skvělému finiši Venduly Horčičkové se však probojovala až na konečnou čtvrtou příčku,“ chválil obě štafety jeden z luhačovických trenérů Marek Cahel. [caption id="attachment_86089" align="alignnone" width="690"] Vojtěch Sýkora na MČR v Bystřici nad Pernštejnem. Foto: Jiří Čech[/caption] Třetím závodem bylo mistrovství republiky na krátké trati. To se konalo v Kunraticích u České Kamenice.   Na severu Čech se nejvíc zviditelnila Vendula Horčičková, která v kategorii D21 (3,89 kilometru, převýšení 295 metrů, 18 kontrol) vybojovala stříbrnou medaili.   ,,Trať vedla v drsném terénu Labských pískovců, kde ve skalách nebyla nouze o náročné mapové partie,“ upozornila Vendula Horčičková.   ,,První polovina závodu byla technicky velmi obtížná. Já jsem to však zvládla mapově pohlídat. Navíc jsem dobře běžela. Druhá půlka závodu už byla mapově jednodušší. Proto od třetího kilometru bylo potřeba hlavně rychle běžet. A když jsem zvládla i závěrečný výběh do velmi prudkého kopce, tak jsem vybojovala velmi cenný výsledek,“ radovala se ze zisku stříbra Horčičková.   V závodu mužů H21 (4,58 kilometru, převýšení 330 metrů, 20 kontrol) bral Vojtěch Sýkora 7. příčku.   ,,Škoda několika chyb v mezičasech. Na Děčínsku jsem čekal lepší výsledek,“ nebyl v cíli se svým výkonem úplně spokojený Vojtěch Sýkora.   Lubomír Hotař

Závěr rally sezóny bude bez vsetínského sprintu
Sport

Vyhlášený nouzový stav a s tím související epidemiologická a hygienická opatření donutily pořadatelský tým Autoklubu Vsetín – město v AČR k nepopulárnímu rozhodnutí. RENTOR racing – PARTR Rally Vsetín, která měla být posledním závodem Liqui Moly Rallysprint Série a Poháru 2+ a předposlední soutěží MČR v rally historiků, se 24. října 2020 neuskuteční.   Vsetínští pořadatelé do posledních momentů „bojovali“ za zdárné odjetí soutěže. Ta měla s jedinou servisní zastávkou obsahovat šest měřených testů, na třech úsecích, s délkou 61,34 kilometrů. Bezproblémový průběh Rally Morava ve Šternberku navíc ukázal, že to je při dodržení striktních pravidel reálně proveditelné. Ovšem omezení, která platila minulý týden, jsou aktuálně výrazně zpřísněna a vzhledem k tomu je absolvování soutěže nereálné.   „Opatření vlády ČR a Ministerstva zdravotnictví definitivně překazila náš optimismus. Rally Vsetín se letos neuskuteční. Ani přesunutí na listopad nepřipadá v úvahu, nová povolení by nebylo možné v tomto šibeničním čase vyřídit. Samozřejmě je nám to moc líto kvůli soutěžícím a fanouškům, kteří se na náš závod těšili. Velké poděkování musím směřovat všem, kteří se na přípravách soutěže podíleli, obecním samosprávám a hlavně partnerům, kteří nás i v této těžké době podpořili. Jmenovitě pak společnostem RENTOR racing group a PARTR. Zároveň chci poděkovat prezidentovi Autoklubu ČR panu Šťovíčkovi a generálnímu sekretáři Tomáši Kuncovi, kteří se osobně snažili průběh a konání naší rally zajistit po stránce legislativy,“ reaguje na zrušení závodu ředitel Petr Gryger.   -tz-

Tereza Tvarůžková skončila na mistrovství světa v cross country na 12. místě
Sport

Bikerka z Jarcové Tereza Tvarůžková si zazávodila na mistrovství světa horských kol v rakouském Leogangu.   Nejprve byla členkou šestičlenné české štafety, která obsadila 7. místo. Česko jelo ve složení Ondřej Cink, Jan Jelínek, Tereza Tvarůžková, Aneta Novotná, Jitka Čábelická, David Šulc. Prvenství vybojovala Francie.   ,,Byla to moje první zkušenost v národních štafetách. Ze závodu ale nemám nejlepší pocit. Místo toho, abych si hlídala svoji výkonnost, tak jsem se nechala strhnout ostatními. Na trati jsem nepodala dobrý výkon. Na startu mi bylo horko, ale po prvním kopci jsem byla zmrzlá. Tělo nefungovalo, jak mělo. Z chyb se samozřejmě poučím,“ byla k sobě kritická Tereza Tvarůžková.   Ta měla v prvním sjezdu pád a potom se s naraženým kolenem celou tratí protrápila. Po třetím úseku předávala českou štafetu Anetě Novotné na 11. místě. [caption id="attachment_85788" align="alignnone" width="690"] Tereza Tvarůžková na mistrovství světa v cross country v Rakousku 2020. Foto: Jan Němec, Michal Červený[/caption] V závodu žen do 23 let obsadila Tvarůžková 12. příčku. Na trati dlouhé 15,8 kilometru rozložené do čtyř okruhů s převýšením téměř 1000 metrů, zajela čas 1:21:40. Světovou šampionkou se stala Loana Lecomteová z Francie (1:13:34). Stříbro vybojovala Maďarka Blanka Vasová, jež měla v cíli ztrátu jednasedmdesát sekund. Třetí skončila Carmen Alvaradová z Nizozemí (1:16:16).   ,,Na tento závod jsem se připravovala celou sezonu. Navíc mi vyhovovala trať s těžkými výjezdy a náročnými sjezdy se spoustou bahna. Na start jsem ale nešla kvůli osobním problémům v nejlepším rozpoložení,“ přiznala Tvarůžková.   Bikerka z Valašska proto nebyla úvodních 6 kilometrů příliš soustředěná.   ,,Podle toho to také vypadalo. Pohybovala jsem se kolem 20. příčky. Teprve ve zbytku závodu jsem se začala posunovat dopředu a do cíle jsem dojela na 12. pozici. Nicméně dneska jsem měla i na umístění v TOP 10,“ byla v sobotu trochu zklamaná Tereza Tvarůžková.   ,,Na druhou stranu být dvanáctá na světě je dobrý počinek. A vzhledem k tomu, co závodu předcházelo, tak toto umístění beru všemi deseti,“ dodala česká reprezentantka v cross country z Valašska Tereza Tvarůžková.   V závodu žen do 23 let se představilo 40 bikerek z 25 zemí. Do cíle jich dojelo 38.   Lubomír Hotař

Lukáš Koseček z Lidečka obhájil vítězství ve slavičínské Tenisové lize
Sport

Slavičínská Tenisová liga přilákala na antukové kurty Oáza dvacet hráčů ze širokého okolí. Hrálo se ve čtyřech výkonnostních skupinách od května do října.   Prvenství v dlouhodobém turnaji obhájil Lukáš Koseček z Lidečka. Na druhém místě skončil Milan Miklas z Luhačovic. Třetí místo patří slavičínskému tenistovi Danu Konečnému.     -kos-

TIPY NA AKCE

Z PRVNÍ RUKY

INZERCE, NABÍDKY

TOP REKLAMA