Oslava sklizně na Hornolidečsku už v neděli

Žně se většinou slavily třináctého července na svatou Markétu, patronku plodnosti a těhotných žen. Známá je také lidová říkačka "Svatá Margita hodila srp do žita". Obilí je ovšem velmi citlivé na přesnost sklizně, a tak se s kosením začínalo podle polohy. V Horní Lidči a Lidečku začaly letošní žně až po tomto svátku. „Obilí jsme začali sklízet v sobotu třiadvacátého července. Pak nás na chvíli přerušili deště. Poslední pšenici, kterou jsme měli zasetou v Horní Lidči nad kostelem, jsme sklidili o dva týdny později, konkrétně v pátek pátého srpna. Celkově jsme žali obilí na více než padesáti hektarech," říká jednatelka ekofarmy Agrofyto Lidečko Ludmila Mužikovská.

Každý správný sedlák musel umět přesně uhodnout, kdy je obilí zralé. Jako první se sklízelo žito, pak ječmen, oves a nakonec pšenice. „V našem regionu se pěstuje ozimná pšenice a triticale, česky žitovec. Ječmenu se moc nedaří," upřesňuje Mužikovská. Hospodář musel být i dobrý meteorolog. Musel rozumět pohybu mraků, závanu větru, ale také včas odhalit blížící se bouřku. Protože právě ta mohla výsledek celoroční práce během chvíle zničit. 

Ilustrační foto redakce

Pro valnou většinu obyvatelstva znamenalo obilí jedinou obživu a tedy i otázku života a smrti. Ve středověku byla úroda z jednoho hektaru maximálně jedna tuna. V dnešní době to je až desetkrát víc. Změnil se také způsob sečení. Kosy a srpy nahradily moderní stroje, které dokážou za den sklidit až čtyřicet hektarů obilí.

Na poli šla vždy za sekáčem žena se srpem, která odebírala. Srpem odřezávala a odtrhávala to, co drželo. Za ní šly děti, a ty sbíraly klásky, aby nepřišlo ani zrno "na zmar". Práce to byla tvrdá a sekáči často na poli i nocovali. Žízeň zaháněli octovou vodou s cukrem nebo vlažnou meltou. Ruční práce měla po staletí ustálený rytmus. Jedni kosí, druzí odebírají a třetí staví do panáků. Vždycky se ale u práce zpívalo. Lidé tím práci a dřinu povýšili na svátek.

Poslední cesta z pole měla slavnostní charakter. Vesničané se oblékli do krojů, a také zemědělské stroje a nástroje nazdobili pentlemi, klasy obilí či květy. Ze všech druhů obilí se upletl dožínkový věnec, který symbolizoval sílu Slunce, jež dalo vzniknout úrodě. Nejhezčí ze všech "žneček" pak předala věnec hospodáři, který zahájil oslavy.

Prožít slavnost za sklizenou úrodu můžete už příští neděli, tj. 21. srpna 2016. Dožínky budou tradičně společné pro Střelnou, Lidečko a Horní Lideč. Zažijete během nich krásu tradice, která byla mezi obyčejnými lidmi hluboce zakořeněná. Poděkování za dobrou sklizeň začne v půl druhé odpoledne děkovnou mší v kostele svatého Václava v Horní Lidči. Pak se krojovaná chasa společně s průvodem přesune na kopec nad mysliveckou chatu, kde bude k vidění "dožatá na poli". Celý odpolední program podpoří národopisné soubory Valášek z Horní Lidče, Polančan, Valašek z Lidečka, cimbálová muzika Lidčan a dechová muzika Lidečanka. Samozřejmostí je dobré jídlo a pití, a odpolední dožínkové veselí na myslivecké chatě.

Ludmila Brousilová