Štrasburk, v dalším kole nevěstinec v Kigali

Dne 15.1.2018 vyšel na RegionValašsko článek Klobučtí studenti vyhráli cestu do Štrasburku.

Nevím, zda veřejnost a zejména rodiče studentů čtou takové věci dostatečně pozorně. Je v nich skryté poselství. Dovolím si malinko poodtrhnout ten obal a podívat se na jeho skutečný obsah.

Kdo by to byl řekl, že k tomu, aby se 28 lidí z klobouckého gymnázia podívalo daleko za hranice naší země, stačí pár kliknutí na displeji telefonu? A skutečně jde jen o pár kliknutí?

Prostředkem pro dosažení výhry byla mobilní aplikace Mapswipe, pomocí které měli studenti hledat nezmapovaná místa v Africe a ulehčit tak námahu mezinárodní humanitární organizaci Lékaři bez hranic. Na první pohled ušlechtilá činnost, ale znáte to s tou cestou do pekel, která bývá dlážděna……

Ideologická hra se studenty

Ve školách se má hlavně učit. Školy jsou o vzdělávání. Vychovávat se tam má taky, ale rozhodně ne pomocí kampaní. Je normální, že lidé mají různé názory na stát a veřejné věci. Školy mají učit, co psal Platón nebo Aristoteles, ale nemohou učit, že Aristoteles byl blbec, který nechápal zájmy celku, kdežto Platón byl pokrokový. Určovat, kdo je zlý a kdo hodný, kdo je pokrokový a kdo zpátečník, předestírat, které názory jsou přípustné a které ne ….mohu pokračovat do nekonečna. Tvrdím, že ideologie ve školách jsou ryzí zlo a každý slušný člověk by se měl bránit. Než bude pozdě.

Za mého účinkování na střední škole byla ideologie jedna. Komunistická. Na škole již dosti vyčpělá a fakt převařená. Většina mých tehdejších učitelů byli naprosto normální lidi, kteří si jen učili svou matiku, fyziku nebo tělocvik a my, studenti moc dobře věděli, u koho si dávat pozor na pusu, a kde můžete diskutovat. Po revoluci byl v této oblasti klid a nyní to nastává zase. Má to i správnou bolševickou zkratku – GRT: Globálně rozvojová témata, která obsahují kapitoly jako např. Udržitelný rozvoj a environmentálně-ekologické cosi, Multikulturní výchovu, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Co nezvládnou málo zanícení pedagogové, pak mocně a bohužel přímo na školách doplňují aktivní neziskovky. Na klobuckém gymplu je to Člověk v tísni, Adopce na dálku, ale o těch někdy jindy.

Sama pomoc je jaksi problém …

Studenti klobouckého gymnázia mapovali silniční sítě v Zimbabwe dříve Jižní Rhodésii. Využití jejich práce? Očkovací kampaň proti HPV (lidský papillomavirus, pohlavně přenosná infekce).

Jen něco málo o této zemi. Do čela prosperujícího a v Africe tenkrát nejbohatšího státu nastoupil v roce 1980 R.G. Mugabe. Byl populární a u lidu oblíbenou personou, bojovníkem za svobodu, ovšem režim se v jeho rukou začal pomalu měnit v diktaturu se stále tužšími pravidly. Za jeho vlády došlo k vyvlastnění půdy bílých farmářů, kteří drželi ekonomiku země v perfektním chodu. Zabral jejich farmy a podniky, bělochy pobil nebo vyhnal a jejich půdu věnoval bývalým vojákům a členům své strany ZANU-PF. Z prosperujících zemědělských usedlostí a plantáží se stala neobdělávaná strniště, statisíce lidí přišly o práci a zemi při prvním suchu zachvátil hladomor. V Zimbabwe dnes žije kolem 70-ti procent obyvatel pod hranicí chudoby, ještě více jich je nezaměstnaných, inflace v řádu statisíců procent patří k nejvyšším na světě, země je zcela závislá na zahraniční pomoci. Jednoduše a prostě řečeno. Za veškerou svoji bídu si mohou oni sami, během několika let dokázali ze své prosperující země udělat totální spáleniště.

Než se přihlásíte jako škola do podobného projektu, přečtěte si třeba Livingstona a možná vás poučí i v hodinách dějepisu. Před kolonialismem byla v Africe děsivá dětská úmrtnost, permanentní násilí a bída dnes už stěží představitelná. Takže, aby bylo jasno, my jsme už rozvojovému světu pomohli a fakt nemůžeme za to, že se mají blbě. Devadesát pět procent jejich problémů pramení z přelidnění, neboť jsme poskytli a podotýkám, že většinou zadarmo, očkování. Rozvojový svět nedokázal udržet na svém území stav bez trvalého násilí a také nedokázal vybudovat svůj systém lépe než tak, že tam stamilióny lidí trpí děsivou bídou. My jsme jim poskytli léky i technologie, oni to nevyužili a značná část třetího světa tráví svůj čas tím, že se vzájemně vraždí, ti nejpokročilejší z nich pak vraždí už i nás.

Konkrétně Lékaři bez hranic, pro které tak moc studenti gymnázia pracovali, teď čelí obvinění, že s africkými pašeráky spolupracují na převozu imigrantů do Evropy. Když chtěla italská vláda umístit na paluby jejich lodí policisty, kteří by dohlíželi na průběh jejich „záchranných operací", tak Nobelovou cenou ověnčení Lékaři bez hranic to odmítli. Ignorace evropských zákonů i mezinárodního práva. Víc k tomu není co dodat.

Nepřebírejme zodpovědnost za život lidí na nejchudším kontinentě, který má už teď o půl miliardy obyvatel více než sama Evropa. I kdybychom přestěhovali do Evropy desetinu nebo třeba pětinu tohoto kontinentu, Africe by to stejně nemohlo pomoci, ale Evropu to zničí. Mezinárodní pomoc nikdy nevedla v žádné africké zemi k ekonomickému růstu. Taková pomoc nefunguje, nefungovala a fungovat nebude. Pomoc není součást řešení, ale stává se součástí problému, sama pomoc je na tomto kontinentu problém.

Při pohledu na záběry lodí přeplněných uprchlíky (silnými mladými muži) si čím dál více lidí, a to zcela legitimně, klade otázku, proč se dali do pohybu zrovna ti, které jejich válkou nebo krizí sužované země potřebují nejvíce. Zcela logicky to vede k závěru, že to nejsou žádní chudáci, ale banda „vychcanců", taková ta sebranka, která se dá při problémech do pohybu jako první, protože buď mají ve své domovině máslo na hlavě, nebo chtějí využít vzniklé situace ve svůj prospěch. Němčina má pro slovo „sebranka" výborný výraz: Abschaum. Není to nic jiného, než takový ten bordel, co plave po hladině, když vaříte polévku a je třeba to sebrat.

Na některých školách již vznikly týmy studentů-neziskovkářů. Místo je ideální. Velké množství mladých lidí bez praktických zkušeností a proto lehce ovlivnitelných. Nic nového, tento systém běží již desítky let v USA a má za úkol jediné: vnutit všem svoji představu pravdy, lásky, dobra, multikulturalismu. S využitím sociálních sítí ohlupují a ovládají studenty bez životních zkušeností, samozřejmě s patřičným výsledným profitem. V poslední dekádě ovládl tento systém německé školy, především ve větších městech a postupně a plíživě se dostává i k nám. Tyto spolky podporované nadnárodními nadacemi, neziskovkami a fondy EU převzaly kontrolu již nad mnoha univerzitami a v současnosti i nad středními školami v Evropě.

Karty v rukou mají slušní učitelé a hlavně rodiče

Ti dříve narození pro tuto zemi desítky let opravdu tvrdě pracovali. Je-li tu dnes kultivovaná krajina, opravené domy, slušná technická úroveň a fungující infrastruktura, za tím vším je dřina dnešních starších lidí a také našich rodičů a prarodičů. Nenechejte ovlivňovat postoje, hodnotový systém a jednání vašich dětí. Vysvětlete jim, že znalosti, ale i jiný pohled na věc jsou důležité pro následné utváření jejich vlastního kritického myšlení a naučte je odmítat již hotové a patřičně orientované názory rádoby ,,vyvolených".

Ach, ten slastný život komisařů, poslanců a úředníků Evropské unie.

Věra Jourová, eurokomisařka za hnutí ANO. Pro co zvedá ruku si už dohledejte sami, za co, tak to jsem vám našel sám:
Základní mzda: 547.525 Kč
Příspěvek na bydlení: 82.129 Kč
Příspěvek na zábavu: 16.693 Kč

Vše daněno 4,64 % ve prospěch EU, po skončení mandátu 3 roky odstupné ve výši 55 % platu, následováno doživotní penzí ve výši 90.915,-Kč nebo 121.248,-Kč, v případě, že ji začne pobírat až od 65 let.

Až budete milí studenti sedět v lavicích europoslanců zeptejte se tam na Dublin IV. O nařízeném rozdělování migrantů, likvidaci národní nezávislosti naší země a ztrátě možnosti rozhodovat, s kým máme a chceme ve vlastní zemi žít. A až se projdete po samotném Štrasburku, dívejte se pořádně kolem. Skladba obyvatel tohoto města odpovídá spíše zemi, které jste mapovali ty silnice a jen tak mimochodem, vyjímečný stav platí ve Francii nepřetržitě od roku 2015. Bezpečněji je podle všeho už i v tom Kigali.

Pokud to nechápete, doporučuji zhlédnout malý video šot na konci tohoto článku, pokud to pořád nechápete, doporučuji dokoupit externí USB disk a zapojit si ho do hlavy. Asi tak 2GB.

Projel jsem kus světa a blbců je všude dost. Nicméně nejvíc jich je v současnosti v západních zemích EU a mohu vás ubezpečit, že na „růstu" kvality a bezpečnosti tamního života, je to pořádně vidět.

EU je umírající obr. Projekt, který zmarnil svou šanci a vydal se opačným směrem, než je sloužit národům Evropy. Bohužel.

Darek Slavík