Valaši pokořili severoitalský vrchol Ortler

Jaroslav Lukáš ze Študlova se svým týmem pokořil v polovině června nejvyšší horu bývalého RAKOUSKA-UHERSKA – ORTLER

Ortler (3 905 mnm) je nejvyšší hora Východních Alp a v minulosti byla nejvyšší horou Rakouska-Uherska. Nachází se v severní Itálii. Tato oblast Alp je známá především první světovou válkou, kdy byla až po vrchol Ortler frontová linie dlouhá 450 km. První horolezecké výstupy tady probíhaly kolem roku 1800, první zaznamenaný výstup uskutečnil v roce 1804 místní lovec kamzíků Josef Pichler. V 60 letech 19. století byly postaveny první turistické chaty. Zajímavostí je, že chatu Payerhütte, která je výchozí chatou pro výstup na vrchol postavili Češi (konkrétně sekce DOAV).

Ortler rozhodně není hora pro začátečníky, a kdo se na ni vydá musí zvládat práci s lanem, chůzi v mačkách, pohyb po ledovci mezi trhlinami a nezajištěné lezení v obtížnosti 2-3.UIAA.

A na tuto horu se Jaroslav Lukáš rozhodl vystoupit se svým výstupovým týmem. Plán přešel ve skutečnost druhý víkend v červnu, kdy panovaly příhodné podmínky pro výstup.

„Do Suldenu jsme přijeli v pátek dopoledne a vyrazili jsme se vším potřebným vybavením směr Payerhütte. Čekalo nás převýšení 1200 m po turistických chodnících, místy stále pokrytými sněhem. Navečer jsme už byli na chatě Payerhütte," uvedl študlovský horolezec.

Tým Jaroslava Lukáše na vrcholu hory Ortler     více fotek

Tým tvořilo celkem pět horolezců, ale jeden musel kvůli zdravotním problémům zrušit pokus o vrcholový výstup. Na vrchol se tedy vydali pouze ve čtyřech.

„Na ledovci ve výšce 3500 metrů nad mořem nás oslovili dva unavení a nenavázaní horolezci, zda bychom jim pomohli a přibrali je do týmu. Nikdy jsem na horách neodmítl pomoc druhým v nouzi. A tak nás bylo najednou šest," popisuje cestu Jaroslav Lukáš.

V odpoledních hodinách tým dorazil k vrcholu, členové udělali pár fotek a pak šupem dolů. Časový plán výstupu i sestupu byl ještě v pořádku, ale s ubíhajícími hodinami bylo zřejmé, že skupinu noc zastihne ještě ve skalách.

„Tady hrozí mimo jiné především ztráta orientace. Jak se ukázalo, ti dva, které jsme přibrali, neměli ani zkušenosti ani vybavení a jejich jištění v exponovaných místech sestupu se nekonečně protahovalo. Dolů na chatu jsme tak dorazili až za svitu čelovek," podotkl Lukáš.

Tady platí výzva pro všechny turisty, lezce, či horolezce aby vždy zvážili svoje schopnosti a nepřeceňovali své síly, protože hora nikdy nikomu nic neodpustí. Celou cestu domů česká výprava přemýšlela, jak na ty dva horolezce, kteří je požádali o pomoc, mohl jejich údajný průvodce „pozapomnět".

Pro všechny, kdo se rozhodnou zdolávat nádherné vrcholky hor, má Jaroslav Lukáš tato doporučení:

• Pečlivě si připravte plán cesty
• Připravte si odpovídající vybavení
• Přizpůsobte své ochranné prostředky danému prostředí
• Rozpoznejte, kdy se obrátit na ústup
• Zůstávejte ve střehu

„Hora přece nikdy nikomu neuteče. Děkuji Pánu Bohu, že nad námi držel ochrannou ruku a děkuji také všem, kteří mi fandí a podporují mne," dodal študlovský horolezec.

-red, ze zápisků Jaroslava Lukáše-