Valašský soubor Dúbrava ve Španělsku    více fotek

9. srpna 2011 jsme se zpožděním vyjeli na dlouhých 12 dnů do Španělska. Z Valašských Klobouk jsme nejprve náhradním autobusem cestovalii do Brna a odtud s jiným přepravcem do Prahy, Plzňě, Rozvadova, na německou hranici, pak přes Nürnberg, Heeilbronn, Karlsruhe.Ve Švýcarsku jsme míjeli Basel, Lausanne, Genf a jeli do Savojských Alp ve Francii, kde jsme se zastavili a nocovali v malebném historickém městečku Annecy. Dobře jsme si odpočinuli u krásného annenského jezera, podívali se po historické části města a do baziliky Navštívení.. Brzy v noci jsme pokračovali přes Grenoble, Avignon, Montpelier až k pobřeží Středozemního moře do španělského přístavního města Tarragona, jednoho z provinčních měst Katalánie s velkou historií z doby římské. Tarragona sousedí s provincií Barcelona, Lleida, Zaragoza a Castellón. Ubytovali jsme se vedle mladých českých poutníků na zemi v prostorách školy a začali si zvykat na teploty kolem 40°C. Dny v diecézi měla na starosti paní Marisa Jimenéz. Program probíhal od 11. do 15. srpna. V pátek čekal náš soubor křest a první vystoupení. Byli jsme překvapeni, jak mile nás všichni čeští i španělští poutníci přijali a trochu z nás spadla nervozita. V sobotu se účastníci ze všech katalánských diecézí sjeli do Barcelony. Nezapomenutelným zážitkem byla návštěva pětilodní baziliky Sagrada Familia v centru Barcelony, jejíž stavbě zasvětil život od r. 1883 architekt Antono Gaudí. V neděli jsme poznávali hudební a kulturní tradice Tarragony. Zaujal nás průvod dívky( princezny) na oslíku, která za doprovodu obrovských figurín králů a královen přinášela dary moři. Jeden z večerů v Katalánsku jsme opět vystupovali s folklórním programem v nedaleké farnosti obce La Secuita. Díky tlumočení do španělštiny, nám více porozuměli a věděli o čem jsou například sborové písně. Moc nám děkovali za krásný zážitek. S Tarragonou jsme se neradi loučili, přece jen, když bylo nesnesitelně vedro, mohli jsme se okoupat v moři. Do hlavního města jsme odjeli v poledne 15. srpna.

V Madridu nás čekalo setkání s poutníky z celého světa, kteří chtěli osobně prožít setkání s papežem Benediktem XVI. Do města se sjelo přes 1 milion poutníků ze 193. zemí. Všichni chodili s vlaječkami své země, v různě barevných tričkách „WYD" zpívali, skandovali, tleskali. Byly jich plné ulice, plné metro. Všude vládla přátelská atmosféra. Přes rozdílnost kultur a jazykových znalostí jsme si vzájemně rozuměli. Každý poutník nosil batůžek poutníka a identifikační kartu. Z naší vlasti se setkání zúčastnilo přes 1 600 mladých poutníků, kteří přijali pozvání Svatého Otce na Světový den mládeže., který založil v r. 1984 blahoslavený Jan Pavel II. Světové dny mládeže začaly 16. srpna večer mší svatou na náměstí Plaza de la Cibeles de Madrid. Celebroval ji kardinál Antonio María Rouco Varela. – madridský arcibiskup a předseda Španělské biskupské konference. Součástí světových dnů byl Festival mladých, který zahrnoval koncerty, výstavy, prohlídky muzeí, návštěvu divadel. Každý z nás měl k tomuto účelu brožurku kulturních a duchovních programů. Myslím, že jsme nikdy nenavštívili tolik chrámů a muzeí za tak krátkou dobu. Všichni chtěli do slavného muzea Museo del Prado. Patří totiž mezi nejdůležitější světová muzea. Vlastní nejlepší sbírku španělských obrazů Diega Velźqueze a Francisca Goyi, El. Gréca, Murilla, Ribery a mnoha dalších. Nacházejí se zde také díla Hieronymuse Bosche, Tiziana, Petra Paula Rubense, Rafaela Caravagia, Rembrandta, Paola Veronese a dalších významných umělců. Nejznámější dílo vystavené v museu je rozměrný obraz Dvorní dámy od Velázqueze. Pátrali jsme také po největším díle Pabla Picassa Guernica, v Museo National de Arte Reina Sofia. Neopomněli jsme zajít také doMuseo Thyssen-Bornemisza, kde jsme mohli shlédnout historické biblické obrazy 14.-18. století mistra G. P. Paniniho, Jana Brueghela, Matthiase Storma, Albrechta Dürera .a sochařská díla Augustine Rodina, Antonia Lopéze. Na okraji Madridu jsme v přírodním parku procházeli Museo del Traje, doplněnou o venkovní výstavu s názvem Paradigma. Každý den jsme něco obdivovali: katedrálu de la Almudena s výstavou Křížové cesty, basiliku Nuestra Seňora, kostel Santa Barbara, královský palác Palacio Real. Když nás bolely nohy, odpočívali jsme v obrovském parku de el Retiro. Teploty byly přes den skutečně vysoké a pohybovaly se kolem 50°C. V Madridu v parcích teče pitná voda a toho jsme se snažili každý den využívat. Míst s rychlým občerstvením, určeným pro poutníky bylo hodně, asi nejvíce u metra de Sol a my jsme ochutnali tapas, paella či tortilla de la patatas a olivy. V Madridu vystupoval soubor s pásmy točených, starou uherskou, figurálním tanci, řemeslnickými tanci a sborovými zpěvy. Přišlo nás podpořit hodně krajanů i zahraničních účastníků. Valašský folklór zaujal a nás těšilo, že jsme se zalíbili zejména mladým lidem a přišli si s námi zazpívat a zatančit.

V pátek večer přivítal rozpálený Madrid opět Svatého Otce. Začala Křížová cesta ulicemi Madridu a byla zakončena na Plaza de Cibeles. Všude ohromné spousty lidí a každý chtěl vidět na vlastní oči papeže.. Druhý den se přesunovaly metrem davy poutníků na letiště Cuatro Viento, aby si obsadili předem určená místa na setkání s Benediktem XVI. Odpoledne se prolínalo hudební vystoupení, modlitby, svědectví mladých. Po večerní vigilii v půl deváté zahájil Svatý Otec eucharistickou adoraci. Po ní strávili poutníci společnou noc na letišti .V neděli dopoledne papež s biskupy a kněžími slavili závěrečnou mši svatou. Při ní rozeslal papež Benedigt XVI. přítomné mladé poutníky do světa, aby svědčili o své víře, stejně jako Pán vyslal své apoštoly.

Do Španělska jsme jeli vystupovat s valašským folklórem. Světové dny však nebyly jen o setkání s mládeží celého světa a poznávání tradic a kultury, ale především o duchovním prožitku. Byly to pro nás silné zážitky, o kterých budeme dlouho přemýšlet. Dny ve Španělsku pro nás byly zároveň setkáváním s místním obyvatelstvem, které nás s laskavostí nechalo vstoupit do jejich denního života.A my se těšíme ,na organizování světových dnů mládeže za pět let u nás v Praze.

Hasta luego!
Valašský soubor Dúbrava