Na Svatém Hostýně byla představena mozaika sv. Cyrila a Metoděje

Při příležitosti 300. výročí od položení základního kamene baziliky na Svatém Hostýně byla v pátek 21. května slavnostně představena keramická mozaika sv. Cyrila a Metoděje.

Mozaiku vytvořili mistři Vojtěch a Pasionaria Paříkovi, kteří se uplynulých 15 let podílejí na obnově keramických mozaik Jano Köehlera umístěných v Jurkovičových kapličkách Křížové cesty na Hostýně. Jurkovičova Křížová cesta s Köhlerovými keramickými mozaikami patří mezi skvosty uměleckořemeslné tvorby na Moravě v období první poloviny 20. století a patří mezi světový unikát. Vnímavým divákům nabízí velmi silný prožitek, který umocňuje hlavní poselství tohoto díla, připomínku umučení Ježíše Krista. Umělecký výraz a kvalita snese srovnání s Picassovou Guernicou anebo dílem Andyho Warhola.

Vojtěch a Pasionaria Paříkovi se podíleli i na obnově keramických mozaik Křížové cesty na Hostýně. Foto: archiv Zlínského kraje

Originální technologie řezané mozaiky

Předlohou pro novou mozaiku sv. Cyrila a Metoděje byla pro manžele Paříkovi světově známá litografie zhotovená v roce 1912 akademickým malířem Jano Köehlerem. Tato litografie se v roce 1933 dostala na československou známku a díky mistrům Paříkovým se ji podařilo zhotovit v keramice.

„Dědeček říkával, že na litografii nejsou barvy dle jeho představ. Nebe musí být modré, jako nebe na Slovácku, červená musí zářit. Mistrům Paříkovým se podařilo vystihnout dědečkův původní záměr,“ zavzpomínal vnuk slavného malíře Jiří Köehler.

Originální technologie řezané mozaiky byla po smrti Jano Köehlera zapomenuta a jen díky mnohaletému úsilí mistrů Paříkových byla znovu objevena.  Aktuálně se připravuje instalace mozaiky o velikosti 2×3 metry na Svatém Hostýně. Díky svým rozměrům by mohla nahradit nevyužité okno, které na bazilice zůstalo po původní barokní stavbě. Okno je navíc na východ, což má i symbolický rámec, protože právě z východu k nám Cyril a Metoděj přišli.

„Je to mimořádné dílo, kterým umělci Paříkovi obohacují kulturní hodnoty celého areálu. Vedle uměleckého a duchovního odkazu tohoto poutního místa a nádherné přírodní scenérie se toto monumentální dílo stane vyhledávaným artefaktem poutníků a turistů,“ dodala radní Zlínského kraje Zuzana Fišerová.

Poutní areál na Svatém Hostýně je národní kulturní památkou

Poutní areál s křížovou cestou a kostelem Nanebevzetí Panny Marie byl jako nejvýznamnější součást kulturního dědictví státu prohlášen v roce 2018 za národní kulturní památku. Podle archeologických nálezů se na vrcholu Hostýna nacházelo rozlehlé pravěké hradiště. Tato významná pravěká lokalita v prostoru Moravské brány hrála díky své poloze rozhodující roli na severojižní spojnici mezi Moravou a Slezskem, v širším měřítku mezi Baltem a Adrií, tedy na trase označované jako Jantarová stezka. Hradisko „Hostýn“ se nachází asi 1,5 km jihozápadně od středu obce. Na vyšším vrcholu ve výšce 736 metrů je kamenná rozhledna postavená roku 1898. Jedná se o významný turistický cíl Zlínského kraje.

-red-