Proč pěstovat staré odrůdy ovocných stromů? Vysvětlí Radim Pešek

Pěstování ovocných stromů má na Valašsku dlouhou tradici, která sahá hluboko do minulosti. Staré odrůdy, které kdysi zdobily zahrady a sady našich předků, se však postupně vytrácely z nabídky velkých zahradnictví a hobby marketů. Naštěstí se najdou nadšenci, kteří je nejen uchovávají, ale také dál šíří mezi nové generace pěstitelů. Jedním z nich je Radim Pešek, zakladatel Ovocné školky Bojkovice a projektu www.stareodrudy.org, který se specializuje na množení a prodej starých a méně známých ovocných odrůd.

V rozhovoru pro server regionvalassko.cz nám přiblížil, co ho k této činnosti přivedlo, jaké ovocné druhy pěstuje a jaké peripetie přináší současné klimatické změny. Zároveň se podělil o rady pro začínající pěstitele a vysvětlil, proč jsou staré odrůdy cenné nejen z historického, ale i praktického hlediska.

Co vás inspirovalo k založení ovocné školky zaměřené na staré odrůdy ovocných stromů?​ Můžete nám udělat malý náhled do Vašich začátků?

Zajímaly mě staré odrůdy, které jsem znal z dětství a nebylo možné je tehdy v devadesátých letech minulého století koupit. A tak jsem se rozhodl si je vypěstovat. Postupně jsem se vzdělával v této oblasti, účastnil se mapovacího projektu starých ovocných odrůd v Bílých Karpatech. K tomu bylo potřeba i něco ze vzácných nalezenců namnožit ve školce, aby se mohly nové stromky opět vysázet pro budoucí generace.

V těchto dnech Vám již začala sezona naplno. Jak vypadá Váš běžný pracovní den v tomto období?

Jednak je to prodej ovocných stromků, tedy přímo v prodejně, ale i konzultace a řešení zakázek telefonicky či elektronicky. Pak je tady sezóna školkování (sázení) nových mladých stromků na poli, ve školce, a samozřejmě také jejich roubování a setí na porostu. Do toho ještě sázíme mladou sadbu stromků a keřů do květináčů, v nichž také část produkce dopěstováváme.

Jaké méně známé ovocné druhy pěstujete a jaký je o ně zájem mezi zákazníky?​

Je jich celá řada. Ať už ty tradiční jako mišpule, kdouloně, oskeruše, moruše, sladkoplodé jeřabiny, dřín, jedlé kaštany…  či i ty méně tradiční jako zimolez kamčatský, muchovník, rakytník, asijské hrušně či mini kiwi. Zájem o ně zákazníci mají čím dál větší, protože si rádi ve svých zahradách vysází něco zajímavého, co běžně v obchodech nenakoupí.

Vnímáte u zákazníků současný trend návratu k původním a tradičním odrůdám?

Ano, tento trend pomalu vzrůstá už od nového tisíciletí. Není to skokový růst, spíše postupný. Pěstitelé se rádi vrací k osvědčeným odrůdám a jejich chutím. Ty dnes v supermarketech nenajdou.

Jaké rady byste dal začínajícím pěstitelům, kteří by chtěli pěstovat staré odrůdy ovocných stromů?

Důležitá je chuť se do toho pěstování pustit. Pak je dobré se ještě zajímat o to, kolik mám pro který konkrétní druh místa a jaké k němu mám podmínky pro pěstování. Samozřejmě výběr odrůdy v kombinací s podnoží a vhodným stanovištěm je základ pěstitelského úspěchu.

Jaký je Váš názor na využívání chemických postřiků v rámci péče o ovocný strom? Jde to i bez nich?

V naší školce nabízíme spíše odolnější odrůdy, které lze pěstovat bez chemických berliček. Proto se snažíme vybírat odrůdy, které mají větší odolnost k chorobám či škůdcům. Pak se dá při kalamitním výskytu, například mšic nebo některých houbových chorob, vystačit jen s přípravky určenými do kontrolovaného ekologického zemědělství. Těžko lze ale pěstovat silně citlivou odrůdu jabloně vůči strupovitosti úplně bez postřiků.  Potom je otázka, zda si raději nevybrat nějakou méně citlivou odrůdu a počet postřiků (a to i těch bio) pak nesnížit na úplné minimum.

Pozorujete v posledních letech nějaké změny v růstu ovocných stromů v souvislosti s klimatickými změnami?

Změny klimatu jsou samozřejmě poznat jak ve školkařství, tak i sadech. Postihují nás čím dál více extrémní výkyvy počasí jako jsou silné bouřky, dlouhé periody tropických teplot a sucha, krupobití, ale také slabé zimy, pozdní mrazy atd. To vše neprospívá jak zdravotnímu stavu některých stromků, tak i úrodě, ale také vývoji hmyzu, který s ovocnářstvím souvisí.

Které druhy stromů jsou odolnější vůči extrémům počasí, jako jsou sucha nebo jarní mrazy? A které to opak snášejí extrémně špatně?

Nedá se to říci jednoznačně a jednoduše, protože každý rok je, co do počasí, úplně jiný. Někdy vadí jarní chlad a dlouho trvající vlhko, jindy velké úpaly. Obecně je poslední roky problém s meruňkami. Často zmrzají v květu i plůdku a zdá se mi, že se jejich pěstování možná bude posouvat spíše do chladnějších a vyšších poloh.

Naopak mám vysledované, že tyto extrémy snášejí obecně lépe stromy roubované na semenných podnožích a pěstované ve vyšším kmenném tvaru. Díky robustní kořenové soustavě se lépe vyrovnávají se suchem, zamokřením i silnými větry.

Pěstitel Radim Pešek

Jaké kroky podnikáte k tomu, abyste přizpůsobil pěstování stromků novým klimatickým podmínkám?

Prvořadé je pro mě roubování stromků na semenné podnože, jak už jsem vzpomenul. To je základ. Dále více pozoruji odrůdy, které lépe zvládají extrémní úpaly či nedostatek vody. Zde zkouším i zajímavé nové odrůdy. Zkoušíme i různé metody pěstovaní s nastýláním, podsevem nebo kombinací s pěstováním dalších plodin pod vyššími stromy.

Protože se otepluje, zabýváme se i exotickými druhy, které vydrží naše podmínky venku, jako jsou třeba kaki, asiminy, cicimky či fíkovníky.

Vnímáte větší zájem lidí o odolnější staré odrůdy právě kvůli změnám klimatu?

Nevnímám.

Vidíte v tradičních valašských ovocných odrůdách potenciál pro budoucí adaptaci na změnu klimatu?

Samozřejmě. Pokud se tu tyto odrůdy udržely v popředí zájmu až stovky let, jistě mají mnohé z nich i nadále co nabídnout.

Jak ovlivňuje změna počasí choroby a škůdce u ovocných stromů?

S většími extrémy počasí je často rychlý nástup škůdců, což ale někdy nekoriguje s rychlým namnožením jejich predátorů. Častěji se vyskytují různá odumírání a náhlá smrt stromů, což často souvisí s jejich únavou z nedostatku chladu v zimě či jejich brzkému rašení, následným postižením mrazem atd. Dochází pak v těchto letech i většímu rozvoji škodlivých bakterií a hub.

Jaké jsou vaše plány do budoucna pro ovocnou školku a šíření starých odrůd?​

Budu rád, když budeme moct množit a nabízet minimálně takový sortiment starých i nových odolných odrůd, drobného ovoce i méně známých ovocných druhů. Snažíme se zlepšovat v efektivitě při pěstování, ale i v rozšiřování sortimentu druhů a odrůd.

Cítíte stále z Vaší práce naplnění a určité nadšení nebo to berete zkrátka jako nutnou obživu?

Protože je moje práce i mým koníčkem, to naplnění je stoprocentní. Peníze se asi dají vydělávat s daleko menší dřinou. Ale neměnil bych. Uživíme se a jsme spokojeni. Myslím, že práce by člověka měla bavit a naplňovat. Pak je to přínosné pro všechny.

-dř-