Sport

O víkendu biatlonistům začíná Světový pohár. Jedna z opor České reprezentace Jakub Štvrtecký přípravu na novou sezonu letos začal o čtrnáct dnů dřív, než v minulých sezonách.   ,,Důvodem byla v polovině března kvůli pandemii koronaviru předčasně ukončená loňská sezona. První tréninky jsem absolvoval na začátku dubna,“ prozradil Štvrtecký.   Nejprve se připravoval doma ve Velkých Karlovicích.   ,,Poté jsme s národním týmem měli postupně soustředění v Jablonci nad Nisou, Novém Městě na Moravě a až v létě jsme vycestovali do zahraničí do rakouského Ramzau. Do Ramzau jsme se na podzim ještě vrátili. V průběhu podzimu jsme byli i ve Slovinsku v Pokljuce. A od 4. listopadu jsme dolaďovali formu ve švédském lyžařském středisku v Idre. V létě jsem se však zúčastnil jenom dvou biatlonových závodů na kolečkových lyžích. V Letohradu a Altenbergu, který byl součástí německého mistrovství. Startoval jsem také na mistrovství republiky v běhu na kolečkových lyžích. Na 9,2kilometroé trati z Liberce do Bedřichova jsem vybojoval stříbrnou příčku,“ potěšil povedený letní výsledek biatlonistu z Valašska.   Štvrtecký se po celý průběh přípravy hodně zaměřoval na střelbu.   ,,Chtěl jsem se však zlepšit i v běžecké části. Biatlon je komplexní sport. Proto je nutné pilovat střelbu a podávat dobré výkony také na běžkách,“ ví mladý biatlonový reprezentant Česka.   Po celý průběh přípravy ho nepotkaly žádné problémy.   ,,Proto doufám, že se spousta odtrénovaných hodin promítne i do mých letošních výsledků,“ věří v povedenou sezonu rodák z Velkých Karlovic.   Do zimní biatlonové sezony jde s jasnou představou.   ,,Hlavně chci zůstat zdravý. Důležité také bude, aby se mi vyhnuly případné komplikace a nepříjemnosti kolem pandemie koronaviru,“ přeje si Jakub Štvrtecký.   ,,Jakou mám běžeckou a střeleckou formu ale objektivně zhodnotí až samotné závody. Rád budu za každý dobrý výsledek,“ tvrdí jednadvacetiletý biatlonista z Valašska.   Štvrtecký má tři oblíbené Světové poháry.   ,,Nejvíc se těším na březen příštího roku do Nového Města na Moravě. Rád mám i závody v rakouském Hochfilzenu a Anterselvě v Itálii,“ svěřil se těsně před startem nové sezony.   První měření sil Štvrteckého čeká o tomto víkendu ve známém finském středisku Kontiolahti. V sobotu 28. listopadu se na severu Finska koná vytrvalostní závod, v neděli 29. Listopadu se tam uskuteční sprint.   ,,Do vytrvalostního závodu půjdu s představou, abych z něho měl dobrý pocit. Samozřejmě i v závodu ve sprintu se budu snažit také podat co nejlepší výkon,“ slibuje Jakub Štvrtecký.   Taktiku ale nemá připravenou žádnou.   ,,V biatlonu není čas na žádnou taktiku. V každém závodu snažím prodat, co jsem v létě natrénoval. Tří kola se šetřit a potom zrychlit, tak to opravdu nefunguje. Do každého závodu musím jít od začátku naplno a nechat v něm všechno,“ je si vědomý český biatlonový reprezentant z Velkých Karlovic Štvrtecký.   Celý víkendový program Světového poháru v Kontiolahti bude vysílat v přímých přenosech ČT sport. Sobotní vytrvalostní závod mužů začíná v 10.55 hodin. Nedělní závod ve sprintu mužů je na programu od 10.20 hodin.   Lubomír Hotař

Ve čtvrtek 19. listopadu ve věku 43 let zemřel Michal Šafařík. Vsetínský odchovanec a bývalý obránce nastartoval hokejovou kariéru na Lapači v době zlaté éry v 90. letech, působil i v dalších extraligových klubech nebo na Slovensku.   Michal Šafařík se narodil 24. ledna 1977 ve Vsetíně, kde také začal s hokejem. Na Lapači prošel všemi mládežnickými kategoriemi a v sezoně 1996/1997 dostal poprvé šanci v A-týmu. Coby mladý talentovaný obránce na Valašsku zasáhl celkem do čtyř mistrovských sezon. Se Vsetínem získal dva mistrovské tituly (1997, 1998). Největší prostor na ledě dostal v extraligovém ročníku 2001/2002, ve kterém nastoupil do 37 zápasů.   V nejvyšší soutěži dále oblékal dresy Zlína a Plzně, působil také v prvoligové Olomouci, kde tři roky nosil kapitánské céčko, Kometě Brno či Chrudimi, které v roce 2008 pomohl k postupu z 2. ligy. Důrazný bek si rovněž vyzkoušel angažmá na Slovensku, se Slovanem Bratislava vybojoval mistrovský titul. [caption id="attachment_89167" align="alignnone" width="690"] Michal Šafařík (vpravo) na snímku s Antonínem Stavjaňou. Foto: archiv HC-Vsetín[/caption] Pro sezonu 2010/2011 se vrátil do tehdy druholigového Vsetína, aby s kapitánským „C“ na hrudi pomohl v hokejovém růstu mladým obráncům. Kariéru zakončil v následujícím ročníku v dresu Uherského Hradiště.   Michal Šafařík zemřel předčasně ve čtvrtek 19. listopadu 2020 ve věku 43 let.   -tz-

Životy profesionálních klubů během koronavirových opatření jsou problematické. Uzavřené stadiony, žádní fanoušci, nulové příjmy z prodaných vstupenek. I přes tyto finanční výpadky se od začátku stalo hlavním cílem klubu PSG Berani Zlín zajištění finanční stability a udržitelného fungování klubu. To i za cenu finančních škrtů, ke kterým bylo nutné přistoupit.    „Již před začátkem ročníku jsme jasně deklarovali, že je pro nás primárním cílem ustát sezónu také po ekonomické stránce a zakončit ji, pokud možno, s vyrovnaným rozpočtem. Všechny naše kroky k tomu postupně směřují. Provedli jsme úspory v provozních nákladech. Neobsadili jsme uvolněnou pozici generálního manažera, a ušetřili tak na platech vedení. Samotní hráči šli s platy dolů a ukázali, že pro ně náš klub něco znamená a není jim lhostejný. Za to jim patří velké uznání, protože víme, jak těžké to pro ně a jejich rodiny s ohledem na běžné životní náklady je,“ uvedl Jiří Korec, prezident klubu PSG Berani Zlín.   Velké poděkování tedy patří hokejistům A-týmu Beranů, kteří od října přistoupili na snížení výplat o 40 procent. Klub PSG Berani Zlín si velmi váží jejich přístupu k nastalé a velmi neobvyklé situaci. Od 1. května, kdy začala letošní sezona, až do konce kalendářního roku se tým a trenéři vzdali celkem čtyř výplat.   „Chápeme, že situace je nyní velmi složitá. Byli jsme zvyklí hrát před plným hledištěm a nyní se učíme, jaké je to hrát bez diváků. Po debatě s vedením klubu jsme se rozhodli přijmout plán, který pracuje s několika možnými scénáři, a jeho součástí je aktuální snížení platu. Je to pro nás nepříjemné, ale vážíme si toho, že nám sjednaná část mzdy přichází v termínu,“ poznamenal Tomáš Žižka, kapitán klubu PSG Berani Zlín.   -tz-

Mezi dárce takzvané rekonvalescentní plazmy patří už také hokejisté VHK Robe Vsetín. Darovala ji hned čtveřice prvoligového týmu Daniel Klímek, David Gába, Šimon Jenáček a Ondřej Smetana, která se před více než čtyřmi týdny zotavila z onemocnění COVID-19. Kontrolní odběry krve u těchto hokejových profesionálů ukázaly, že mají dostatek protilátek, které mohou pomoci v léčbě těžších případů tohoto onemocnění.   Protože Vsetínská nemocnice rekonvalescentní plazmu neodebírá, přijeli Valaši do Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. „O této možnosti pomoci jsme se dozvěděli z médií. Rádi jsme se připojili. Odběr podstoupili i ti naši hokejisté, kterým jehly a odběry nedělají dobře. Ale pro dobrou věc se hecli,“ sdělil Filip Bazala, vedoucí A týmu VHK Robe Vsetín.   Průběh onemocnění COVID-19 byl u vsetínských hokejistů různý. „Tři dny jsem měl horečky, ztratil jsem čich, který se mi stále nevrátil. Jsem rád, že už jsem vyléčený. A také že mohu pomoci,“ svěřil se brankář David Gába. „Byl jsem hodně unavený, přišel jsem o čich. Nejhorší byla ale bolest hlavy. Když se objevila možnost podstoupit kontrolní odběr ohledně darování rekonvalescentní plazmy, hned jsem se přihlásil. Potřebné protilátky nakonec mám, takže věřím, že přispěji k vyléčení nějakého pacienta,“ uvedl obránce Ondřej Smetana. [caption id="attachment_89093" align="alignnone" width="690"] Útočník Daniel Klímek má dostatek protilátek, které mohou pomoci v léčbě ostatním[/caption] Podle primářky hematologicko-transfuzní oddělení zlínské nemocnice Jany Pelkové pomohli hokejisté Vsetína nejen samotnou rekonvalescentní plazmou, ale i příkladem, který může povzbudit další případné dárce. „Věřím, že k nám přijdou v co největším počtu. Ideálními dárci rekonvalescentní plazmy jsou muži, kteří nikdy v minulosti nedostali transfuzi, nebo ženy, které v minulosti nedostaly transfuzi a nebyly těhotné,“ upřesnila.   Zájemci o další informace mohou kontaktovat zlínskou nemocnici na telefonních číslech 577 552 322, 734 510 687. Rekonvalescentní plazmu odebírá i Uherskohradišťská nemocnice, další podrobnosti lze získat na telefonním čísle 572 529 809, nebo e-mailu: kamrla@nemuh.cz.   [gallery columns="5" ids="89098,89095,89094,89096,89097"]   Hokejisté VHK Robe Vsetín spolupracují se zdravotníky dlouhodobě. Vsetínské nemocnici například pomáhají s náborem dárců krve i zájemců o vstup do registru dárců kostní dřeně. Akce HOKEJ NA DŘEŇ má již pětiletou tradici, přímo v prostorách zimního stadionu na Lapači už do registru vstoupilo více než dvě stě padesát lidí, kteří mohou pomoci se záchranou života a zdraví pacientů se závažnou poruchou krvetvorby a dalších onemocnění.   -tz-

Letošní ročník seriálu závodů horských kol Valašskokarpatskou cyklotour ovládl Pavel Ovesný z Valašských Klobouk. Pětačtyřicetiletý rodák z Křekova letos reprezentuje nový klub Lukáše Zádrapy Snow&Bike Valašské Klobouky. V tomto týmu má skvělé technické zázemí.   ,,S cyklistikou jsem začínal až v roce 2006. Tenkrát jsem za rok najezdil tolik kilometrů, co v posledních letech za měsíc. V roce 2013 jsem měl nucenou zdravotní pauzu. Pravidelně závodím od sezony 2016. Od té doby se pozvolna posouvám na současnou výkonnost,“ rozpovídal se o svojí cyklistické kariéře Pavel Ovesný.   Valašskokarpatské cyklotour se zúčastňuje už několik let. Každý rok se postaví na start vybraných závodů. Většinou těch konaných blízko Valašských Klobouk. Při nich se rád potkává s kamarády a se soupeři, se kterými na valašských bikerových tratích poměří síly. Rád má také tamní kopce a líbí se mu i valašská příroda.   ,,Do 8. ročníku Valašskokarpatské cyklotour jsem šel s cílem vyhrát kategorii čtyřicátníků a pokusit se i o absolutní vítězství v tomto bikerovém seriálu. To se mi podařilo už v sezoně 2017. Chtěl jsem také dobře reprezentovat můj nový tým,“ přiznal Ovesný.   Obojí se mu podařilo.   ,,Nejvíc se mi povedl závod Zděchovský krpál ve Zděchově a závod Hradní okruh v Brumově. V obou jsem vyhrál svoji kategorii a v obou jsem v absolutním pořadí dojel na bronzové příčce. Tyto výsledky mě potěšily, protože se jednalo o velmi náročné závody. Rád vzpomínám i na domácí Klobucká kola. V nich jsem v minulých letech skončil několikrát druhý a třetí. Letos se mi v Klobuckých kolech mezi čtyřicátníky podařilo konečně zvítězit,“ potěšilo bikera z Valašských Klobouk. [caption id="attachment_88993" align="alignnone" width="690"] Pavel Ovesný z Valašských Klobouk[/caption] Ovesnému se podle představ nevydařil pouze Polanský duatlonek.   ,,Závod ve Valašské Polance vždycky začíná kilometrovým během. Já se celý rok běhu vyhýbám. Proto jsem měl po běhu na kole trochu unavené nohy,“ vysvětloval Pavel Ovesný.   Biker z Valašska cyklistiku miluje a dění kolem ní si užívá.   ,,V každém závodu se ze sebe snažím dostat maximum, na co momentálně mám. Hned po startu zvolím ostré tempo, abych se udržel vpředu. Moc netaktizuji. Důležité pro mě je, abych v úvodních kilometrech neztratil kontakt s největšími favority,“ svěřil se, s jakými záměry do závodů chodí Ovesný.   Ten se na ně připravuje poctivým tréninkem, dodržováním správné životosprávy a vhodným zdravým stravováním.   Cyklista z Valašských Klobouk najezdí i spoustu tréninkových kilometrů.   ,,Záleží ale, jakému tréninku se věnuji. Při vytrvalostních trénincích na silnici najezdím víc kilometrů, než při intervalových v lese. Týdně najezdím zhruba 500 kilometrů, měsíčně 1500 až 2000 kilometrů. Letos jsem zatím ujel zhruba18 000 kilometrů,“ nechal nahlédnout do svého tréninkového deníku Pavel Ovesný.   ,,Trénuji hlavně na silnici. Mám rád kopce Kohútku, Soláň, Pustevny, Hostýn, Královec, nebo Barák nad Vizovicemi. V terénu najíždím kilometry po hřebenovce v okolí Valašských Klobouk z Brumova na Holý Vrch, Kaňůr, Požár, Královec. To je nádherná trať. Všem ji doporučuji,“ poznamenal ještě biker z Valašska.   [gallery columns="5" ids="88995,88994,88996,88997,88998"]   Ve své kariéře si připsal i další cyklistické úspěchy. Všechny v kategorii čtyřicátníků.   ,,V loňském roce se mi podařilo vyhrát silniční cyklomaraton 121 kilometrů dlouhý Beskyd Tour. Rád vzpomínám i na bikerový Šela maraton v roce 2018.  V něm jsem sice skončil na 14. Místě, můj výkon však ovlivnily tři defekty. V holešovském Drásalovi v sezoně 2018 jsem po prohraném spurtu dojel na bronzové příčce. Těší mě i zisk třetí pozice ve Zlínské 50 v roce 2016, která se naposledy jela na staré trati směrem na Želechovické paseky s cílovým sjezdem přes lyžařský svah ve Zlíně. Cenný je i bronz v bikemaratonu v Dubnici nad Váhom v sezoně 2018,“ vypočetl další svoje povedené výsledky Ovesný.   Na další cyklistickou sezonu se samozřejmě těší.   ,,Nad ní ovšem kvůli koronaviru zatím visí velký otazník. Ale pokud to půjde, tak bych v roce 2021 chtěl svoji výkonnost posunout zase o kousek výš. Hlavně chci však zůstat zdravý a cyklistiku si užívat. Jestli to bude při závodech, tréninku, nebo jenom při výletě na kole, není pro mě tak důležité. Ovšem rád bych se na přelomu června a července postavil na start silničního Beskyd Tour a na konci srpna bych si chtěl zazávodit na Slovensku v bikemaratonu v Dubnici nad Váhom,“ plánuje Pavel Ovesný.   VÍTĚZOVÉ JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ VALAŠSKOKARPATSKÉ CYKLOTOUR 2020: Muži do 39 let: Jan Chytil (Otrokovice). Muži do 49 let: Pavel Ovesný (Snow§Bike Valašské Klobouky). Muži nad 50 let: Martin Petrůj (Zvonek Sport Valašské Klobouky). Ženy do 39 let: Zdeňka Bednářová (Kolo – běžky Brumov). Ženy nad 40 let: Lenka Černá (HBT Zlín). Junioři: Michal Mana (Fit§core Slavičín). Juniorky: Aneta Chudárková (Cykloch Team). Starší žáci: Tomáš Mana (Fit§core). Starší žákyně: Barbora Synčáková (Cykloch Team). Mladší žáci: Tomáš Dvořák (Cykloch Team). Mladší žákyně: Nikol Pavlicová (S.W.A.H.). Starší přípravka - žáci: Vojtěch Hýžďal (Kolokroužek Zlín). Starší přípravka – žáčky: Linda Šiberská (Cykloch Team). Mladší přípravka – žáci: Ondřej Valerián (Kolokroužek Zlín). Mladší přípravka – žačky: Valerie Müllerová (Kolokroužek Zlín). Předškoláci (2014 a 2015): Marie Křenková (Halenkov). Předškoláci (2016 a mladší): Metoděj Müller (Kolokroužek Zlín).   Lubomír Hotař

Rozhovor/ Zajímavou návštěvu měli při jednom letošním letním turnaji v malé kopané na Valašsku. Ve Valachy Cup ve Smolině předávala nejlepším mužstvům ceny ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Političce z Uherského Hradiště se ve sportovním areálu na okraji Valašských Klobouk líbilo. Kromě toho, že si pobyt na Valašsku užívala, tak se ve Smolině také rozpovídala ke svému vztahu ke sportu. Dokázala, že jí sport není cizí.   Co Vás přivedlo na turnaj do Smoliny? S nápadem založit seriál turnajů v malé kopané Valachy Cup přišel před pěti lety jeden šikovný ogar ze sociální demokracie Adam Dorňák. Ten mě na turnaj pozval. A protože mám Valašsko velmi ráda a mám tam spoustu dobrých přátel, tak jsem toto milé pozvání do Smoliny ráda přijala.   Jak se Vám turnaj líbil? Turnaj i doprovodný program byl velmi dobře připravený. Upřímně jsem obdivovala, jak se hráči statečně vypořádali s deštěm a chladným počasím, které celý turnaj doprovázelo. Velmi mile mě překvapilo, že se ho zúčastnil i ženský tým. A turnaj si dokonce užil i můj pětiletý syn Gustík. Ten byl ve svém živlu, když si mohl začutat s fotbalovým míčem.   [gallery columns="5" ids="88685,88686,88687"] Turnaj ve Smolině   Co říkáte organizaci turnaje? Organizátoři zaslouží jedničku. Na nic nezapomněli. Byli na všechno velmi dobře připravení. Poradili si i s nepříznivým počasím. Po celý průběh turnaje se jim dařilo udržovat dobrou náladu. Všechno klapalo a navíc jsem si ve Smolině pochutnala na skvělých klobáskách a slivovici (úsměv).   Sport Vám určitě není cizí. Jakým způsobem si udržujete kondici? Trochu je problém, že když je člověk politikem, tak není pánem svého času. Proto je složité najít si prostor na pravidelné sportovní aktivity. V poslední době se ale snažím o zdravý životní styl a alespoň si hlídám, co jím. Hodně také chodím pěšky, protože to je pro člověka nejpřirozenější pohyb.   Jaké jsou v současném období Vaše sportovní aktivity? Kdykoliv mi to čas dovolí, tak se snažím trávit každou volnou chvíli s rodinou. Letos v zimě ještě před koronavirovými opatřeními jsme byli s manželem Alešem a synem na horách v rakouských alpách v Dachstainu. Tam jsme našeho Gustíka učili lyžovat. Šlo mu to skvěle. V létě jsme Gustíka učili plavat. Pokud to šlo, tak jsme o víkendech všichni moc rádi vyráželi na společné výlety do přírody. [caption id="attachment_88688" align="alignnone" width="690"] Jana Maláčová s rodinou na bazéně[/caption] Kterým sportům jste se v minulosti věnovala? Když jsem chodila na základní školu, tak požárnímu sportu u malých hasičů. Hodně jsem chodila plavat, hrála jsem volejbal a cvičila jógu. Všechny tyto sporty mě bavily.   Jaké jsou Vaše největší sportovní úspěchy? Několik diplomů z volejbalových turnajů, nebo z hasičských závodů bych doma v šuplíku ještě našla. A abych to trochu odlehčila, tak se podělím o jeden malý sportovní úspěch z letošního léta, kdy jsme s manželem vyrazili na hory na Pustevny. Z původně zamýšlené kratší romantické procházky se nakonec stala delší pětadvacetikilometrová túra po hřebenech Beskyd (úsměv).   Sledujete sportovní dění ve Zlínském kraji? Přiznám se, že soupisky mužstev, výsledky, ani tabulky pravidelně nesleduji. Nejlepším zdrojem těchto informací je pravidelně můj manžel. Ten se často rozčiluje nad výsledky sportovních klání a tím mě zároveň zásobuje sportovními aktualitami.   Kterým sportovním týmům a sportovcům ze Zlínského kraje fandíte? Jsme fotbalový národ a hokejová velmoc. A protože jsem z Uherského Hradiště, tak samozřejmě fandím fotbalistům Slovácka, ale i Fastavu Zlín. A co se týká hokeje, tak věřím, že v extralize budu brzy sledovat valašské derby mezi Zlínem a Vsetínem. [caption id="attachment_88689" align="alignnone" width="690"] Stanování s rodinou[/caption] Kteří sportovci ze Zlínského kraje Vás v minulosti zaujali? S naším krajem je spojená spousta výborných sportovců. Skutečnou legendou pro mě je Dana Zátopková, která s atletikou začínala v Uherském Hradišti. A prý si v našem kraji občas zatrénoval i její manžel Emil. Dodnes se o něm traduje historka, že když jednou musel čekat v Uherském Hradišti na autobus do Buchlovic, kde bydlela rodina paní Zátopkové, tak jenom mávl rukou, že těch 20 kilometrů raději doběhne. A také mám v paměti, jak fotbalista Miroslav Kadlec svým životním gólem zajistil v semifinále s Francií v penaltovém rozstřelu postup české reprezentace do finále Eura v roce 1996 v Anglii. Nejenom pro Hradišťáky byl tenkrát hrdina. Samozřejmě nesmím zapomenout ani na zlaté hokejové mužstvo na olympiádě v Naganu v roce 1998. Na tomto úspěchu měli velký podíl tenkrát vsetínské hvězdy Roman Čechmánek, Jiří Dopita a Josef Beránek a také zlínský odchovanec Roman Hamrlík.   Určitě si všímáte výkonů dalších bývalých, ale i současných sportovců z našeho regionu? Těch je samozřejmě spousta. Napadá mě třeba ještě rodák z Valašského Meziříčí Tomáš Berdych, nebo rodák ze Zlína desetibojař Tomáš Dvořák a v současném období snowboardistka Šárka Pančochová z Uherského Brodu.   Jaké jste před turnajem ve Smolině navštívila sportovní akce? Velkým zážitkem pro mě byly dva fotbalové zápasy. Tím prvním byl duel v Lize mistrů mezi Slavii Praha a londýnskou Chalsea. Tím druhým byl loni na podzim kvalifikační zápas o postup na mistrovství Evropy, v němž Česko poprvé od roku 1975 porazilo Anglii. Ale na sportovní akce jezdím docela často. V únoru jsem měla čest zahajovat Jizerskou padesátku. Předloni jsem se byla podívat na Barum rallye. Tenkrát jsem si dokonce mohla sednout za volant závodního speciálu. Jen ale v depu (úsměv). [caption id="attachment_88690" align="alignnone" width="690"] Na Barum rallye[/caption] Které sportovní akce jste ještě chtěla letos navštívit? S rodinou jsme měli v plánu podívat se na Barum rallye. Ta ale byla bohužel zrušená. S rodinou jsme chtěli navštívit i Vybarvený běh v Kroměříži. Ale ani ten se kvůli koronavirovým opatřením nekonal.   Kterým sportovním aktivitám jsem se letos věnovala? V létě jsme s rodinou podnikali výšlapy v Chřibech, Bílých Karpatech a Beskydech, kde je spousta krásných míst. Se synem jsem zkoušela hrát stolní tenis. Gustík má rád také fotbal, Nedávno jsme mu koupili i jeho první kolo. Celé léto jsme se snažili využít aktivně.   Navštívíte i v příštím roce turnaj Valachy Cup na Valašsku? Pokud mi to čas dovolí, tak na Valašsko samozřejmě zase ráda přijedu. A vezmu sebou také rodinu. Dokonce je docela možné, že v roce 2021 na Valašsku s přáteli a kolegy postavíme vlastní tým.   [gallery columns="4" ids="88691,88692"]   Jaké máte před sebou nejbližší sportovní výzvy? Letos v létě jsem byla na desetidenním jóga pobytu. A józe bych se ráda věnovala pravidelně. Teda pokud mi to dovolí čas, kterého mi ale kvůli pracovním povinnostem ovšem moc nezbývá. A také jsem znovu začala běhat.   Lubomír Hotař

Tohle Beskydy ještě nezažily. O obdivuhodný výkon a zároveň o chvályhodný počinek se o víkendu postaral Tomáš Štverák. Horský ultramaratonec ze Zubří od pátku do neděle za necelé dva dny vyběhl 29 krát na vrchol Radhoště. V úseku z údolí Dolní Rozpité v Dolní Bečvě a vrcholem Radhoště tak uběhl celkem 175,9 kilometru a při tom nastoupal 17 951 výškových metrů. Dvakrát tak symbolicky pokořil nejvyšší horu světa Mount Everest. Navíc za každý uběhnutý metr daroval 1 korunu na pomoc nemocnému Jakubovi Guryčovi z Rožnova pod Radhoštěm. Celkem to bylo 18 000 Kč.   Štverákova náročná sportovní výzva patří do kategorie Everesting, kterou zdolávají vytrvalci po celém světě. O podobný výkon se například postaral olympijský vítěz v cross country v Londýně Jaroslav Kulhavý. Ten letos v květnu z parkoviště v Papežově na horském kole třináctkrát za sebou vyjel na Lysou horu.   ,,Výzvu na náročném technickém okruhu, který měřil 5,9 kilometru s převýšením 620 metrů, jsem rozběhl v pátek 6. listopadu ve 20 hodin a po zhruba 43 hodinách od startu jsem ji v neděli 8. listopadu po 15 hodině skončil,“ prozradil Tomáš Štverák.   [gallery columns="5" ids="88330,88331,88332,88333,88334"]   Počasí mu vyšlo.   ,,V sobotu i v neděli přes den svítilo slunce. V noci bylo sice chladno, ale na Radhošti bylo příjemně,“ pochvaloval si utramaratonec z Valašska.   Ten měl kromě sportovní motivace postarané i o další výzvu. Pomoct nemocnému Jakubovi Guryčovi a jeho mámě.   ,,Od začátku se všechno vyvíjelo podle mých představ. Největší krize na mě přišla až v průběhu nedělní noci, kdy jsem si uvědomil, kolik toho ještě musím zdolat,“ přiznal Štverák.   Dopředu ho ovšem hnala skvělá atmosféra a touha pomoct malému Jakubovi.   ,,Překvapilo mě, jaký byl o moji výzvu zájem. Kolik mě přišlo podpořit kamarádů a diváků,“ potěšilo 23letého studenta Vysoké školy sociálně správní PRIGO v Havířově.   [gallery columns="5" ids="88335,88336,88337,88338,88339"]   Štverák v průběhu výběhů ani mezi nimi téměř neodpočíval.   ,,Pouze při každém seběhu jsem v Dolní Rozpité něco snědl a vypil. Energii jsem doplňoval tortillou, pečivem, ovocem, palačinkami a přesnídávkami. Pil jsem Coca Colu, Fantu, vodu, kávu a čaj. Ovšem vždy jsem se snažil pauzu maximálně zkrátit a rychle běžet dál. V neděli nad ránem se mi ale chtělo hodně spát. Proto jsem se v polovině kopce pod přístřeškem asi 15 minut prospal,“ zavzpomínal na menší krizi.   A co dělal horský utramaratonec ze Zubří v neděli pozdě odpoledne, kdy všechno skončilo?   ,,S přítelkyní Lenkou jsme si dali dobré jídlo vegetariánský burger s hranolkami a užívali si příjemný večer. A potom jsem až do pondělního rána ulehl jedenáctihodinovému spánku,“ svěřil se Tomáš Štverák.   Lubomír Hotař

Trenér brankářů FAČR RFA Moravskoslezského kraje Lubomír Hnilo, pořádá opět poslední kemp tohoto roku ve svém domácím prostředí Štítné nad Vláří na Valašsku, pod záštitou Moravskoslezské  akademie.  

Předpokládaný program kempu:

Každý účastník si odveze z kempu na památku tričko akademie a dárečky

Valaši jsou od středy zpět v tréninkovém procesu na ledové ploše. Ve vzduchu visí i návrat k zápasům, ale nejdříve se musí vyřešit výjimka pro Tipsport extraligu. Poté přijde k řešení i Chance liga. Po téměř měsíční pauze si vsetínští hokejisté znovu zvykají na puk. „Kondici jsme nahnali na suchu, tam problém není. Kluci si musí hlavně oživit hokejové návyky,“ uvědomuje si trenér Jan Srdínko. „Je to, jako kdybyste si nešli měsíc zaběhat. Je těžké se do toho vracet,“ dodává obránce Ondřej Smetana.   Více ve videu:   https://youtu.be/fvvF-Q6-L1o   VHK Robe Vsetín  

Rozhovor/ Stolní tenistky Sokola Vsetín si pravděpodobně ještě dlouho budou muset počkat, až si zahrají další prvoligový zápas. Staronový účastník soutěže zatím stihl odehrát dva duely. Vedoucí družstva Martin Hnátek ale věří, že se Valašky s nucenou přestávkou vypořádají a v 1. lize se zachrání.   S jakou představou jste vstoupili do nové sezony první ligy? V ní máme jako nováčci soutěže jediný cíl. Zachránit se.   Jak jste ve Vsetíně prožili letní přestávku? Děvčata většinou trénovala individuálně. Zúčastnila se i několika soustředění. Ve Vsetíně se připravovala pouze naše jednička Simona Tydlačková.   Kdy jste oficiálně přípravu zahájili? Oficiální začátek nebyl žádný. Holky podle možností trénovaly celé léto. Všechny pohromadě se potkaly až v září při tradičním letním focení.   Na co se hráčky v trénincích zaměřily? Všechny nejlépe ví, kde mají rezervy. Proto se zaměřily na stolně tenisové dovednosti, ve kterých v minulosti zaostávaly. Vedení klubu jim nic nenařizovalo, ani nedoporučovalo. [caption id="attachment_87618" align="alignnone" width="690"] Stolní tenistky Sokola Vsetín. Foto: archiv klubu Sokol Vsetín[/caption] Podařilo se ve Vsetíně posílit sestavu? Novou tváří je pouze Romana Glücková. Ta k nám přišla na hostování z Moravského Berouna. Romana ale bude nastupovat za vsetínské béčko ve druhé lize.   Kdo ze Vsetína odešel? Během letní pauzy se rozhodla ukončit svoje působení ve vsetínských barvách Iveta Zámečníková, která hájila barvy našeho záložního družstva ve druhé lize. Iveta se vrátila do svého mateřského klubu Orel Zlín.   Kolik jste odehráli přípravných zápasů? Vzhledem ke koronavirové situaci žádný. Ale Lenka Glücková, Kateřina Hnátková, Lucie Juchelková a Romana Glücková hrály bodovací turnaj mládeže v Praze. V něm se prezentovaly výbornou hrou. Na všech těchto našich mladých stolních tenistkách bylo vidět, že za sebou mají kvalitní přípravu.   Kdo bude v letošním ročníku první ligy patřit k největším vsetínským oporám? Největšími tahounkami v áčku Vsetína budou letos v 1. lize podobně jako loni ve 2. lize Simona Tydlačková a Lenka Glücková. Jim určitě budou spolehlivě sekundovat Kateřina Hnátková, Radana Vránová a Klára Malíková. Všechny naše hráčky zdobí bojovnost a schopnost porazit i papírově silnější soupeřky. Ostatně to už několikrát dokázaly.   Kdo podle Vás patří k favoritům první ligy? O špici tabulky budou tradičně bojovat celky Moravské Slavie Brno, béčko SK Dobré a rezerva Moravského Krumlova. Všechny tyto týmy mají na soupiskách nejkvalitnější stolní tenistky v naší skupině první ligy. Ale jestli budou chtít tyto celky postoupit do extraligy, tak to nevím. V minulé sezoně tuto příležitost Moravská Slavia Brno a záloha SK Dobré nevyužily. [caption id="attachment_87619" align="alignnone" width="690"] Stolní tenistky Sokola Vsetín. Foto: archiv klubu Sokol Vsetín[/caption] Co vsetínské stolní tenistky dělají v současné koronavirové pauze? Nuceně odpočívají. Nemůžou ani trénovat. Holky se proto věnují outdoorovým aktivitám.   Jak se udržují v kondici? Nemají žádné individuální tréninky. Všechny vědí, co pro sebe mají v dnešní složité době udělat.   Jak ve Vsetíně vnímáte podzimní koronavirové období? Podobně jako všichni ostatní. Bohužel se nemůžeme věnovat našemu oblíbenému sportu. Jako všichni sportovci v Česku jsme momentálně hodně limitovaní. Raději ale nerozebírám, do jaké míry mají tyto opatření smysl. Na druhou stranu mají všichni víc času na svoje rodiny a blízké.   Jaký má cíl béčko Vsetína ve druhé lize? Cíl je naprosto totožný s prvoligovým áčkem. Rezerva se chce ve druhé lize zachránit. Tým složený z Lucie Juchelkové, Kristýny Holíkové, Magdalény Krčmářové, Romany Glückové, Kristýny Bezděkové, Barbory Hnátkové a zkušené Gábiny Bezděkové na to určité má předpoklady. V některých utkáních může béčku pomoct i Kateřina Hnátková.   S jakým záměrem půjde áčko Vsetína do dalšího možného plánovaného prvoligového zápasu proti Frýdku-Místku, který by se měl hrát 14. listopadu? Rádi bychom si toto utkání zahráli. Ale moc tomu nevěřím. Pokud se uskuteční, tak v něm chceme samozřejmě uspět. Bude ovšem záležet na zdravotním stavu našich hráček a také na skutečnosti, v jaké sestavě k nám Frýdek-Místek přijede. Zejména Ivana Palkovská je velmi kvalitní stolní tenistka.   Lubomír Hotař

Letošní Tenisovou ligu ve Slavičíně vyhrál hlavní favorit Lukáš Koseček. Druhé místo vybojoval Milan Miklas z Luhačovic, bronzovou příčku obsadil domácí Dan Konečný.  

LUKÁŠ KOSEČEK SI POCHVALUJE SKVĚLOU TENISOVOU PARTU

VE SLAVIČÍNĚ SI LETOS ZAHRÁLO 20 TENISTŮ

NEJVĚTŠÍ SOUPEŘ CHVÁLÍ DOBRÝ POHYB A VÝBORNÝ BEKHEND LUKÁŠE KOSEČKA

MILAN MIKLAS SE ZLEPŠIL. DAN KONEČNÝ MĚL DOBRÉ PODÁNÍ A HRU NA SÍTI

POŘADÍ VE SLAVIČÍNSKÉ TENISOVÉ LIZE 2020:

Jednou z posledních sportovních akcí před vyhlášením přísných podzimních vládních opatření byl v krajském městě první říjnovou neděli závod horských kol Zlínská 50. Hlavní organizátor čtyřiatřicetiletý trenér cyklistiky Ondřej Kobliha z Vizovic to ovšem s přípravou neměl vůbec jednoduché. Rodák z Rajnochovic se však se všemi nástrahami dokázal vypořádat.   Jak jste se dostal k pořádání Zlínské 50? Dříve se ve Zlíně jezdil celorepublikový závod horských kol Okolo Zlína. Tento závod jsem měl rád a pravidelně jsem se ho aktivně zúčastňoval. Navíc byl i mezi spoustou dalších bikerů velmi oblíbený. Jednou jsem v něm skončil za Martinem Stoškem na 5. místě. Martin, který dneska patří mezi přední světové bikery, později závod ve Zlíně třikrát vyhrál. Tehdejší pořadatel však v roce 2015 tento závod pořádali naposledy. To mě přišlo líto a tak jsem se rozhodl, že se ho s několika kamarády pokusíme zachránit. Vůbec jsem si ale neuvědomoval, jak to bude náročné a co to bude všechno obnášet.   Co to teda obnášelo? V roce 2016 a 2017 se závod ještě jel po staré trati, která vedla přes Želechovické paseky, Horní Lhotu, Komonec, Provodov a Březnici. Tu jsme ovšem upravili a zatraktivnili. Jenže potom přišly v lesích uzavírky kvůli africkému moru prasat. Jediný les, kde se dalo závodit, byl v okolí Majáku a Malenovic. Po dvou letech jsme proto začínali znovu. Nové zázemí jsme našli pod sportovní halou Datart. Z důvodu malého prostoru jsme hlavní závod rozložili do tří okruhů. Na trati byly i fanouškovské zóny. Původní představy byly, že jak se situace s africkým morem prasat uklidní, tak se vrátíme na starou trať. Ohlasy na tu novou ale byly velmi příznivé. Bikeři si pochvalovali bouřlivou atmosféru a rodinné zázemí pod sportovní halou Datart. Provozovatel sportovní haly i město byli k pořádání závodu v tomto prostředí nakloněni, proto jsme trať v okolí Majáku a Malenovic už neměnili.   [gallery columns="5" ids="87163,87162,87161,87160,87159"]   Kdy se začalo s přípravou letošního ročníku Zlínské 50? Příprava takového závodu je celoroční záležitostí. Ihned jakmile skončil ten minulý ročník, tak jsme s kamarády při úklidu podle postřehů bikerů přemýšleli, jak vylepšit ten letošní. Co uděláme jinak a lépe. Co naopak zachováme. To většinou zabere čas do Vánoc. Poté na jaře ve spolupráci s městem Zlín, policií a dalšími institucemi připravujeme projekt na úplnou uzávěrku silničního provozu v době konání Zlínské 50. Bikeři si to možná ani neuvědomují, ale náš závod se jede na úplně uzavřené trati. Na tom si z hlediska bezpečnosti zakládám. Ve Zlíně musí být všechno vždy pečlivě připravené, abychom moc neomezovali zlínské občany. Souběžně s tím komunikuji s majiteli pozemků a s kamarády dolaďujeme trať. Vzhledem k náročné situaci v lesích kvůli kůrovcové kalamitě se snažíme všem vyhovět. Dále také komunikuji s partnery, kterých si za dlouhodobou podporu vážím. V tomto období se připravuje i propagace závodu. Nejintenzivnější příprava pak začíná v červenci.   Jak je náročné pořádat takový závod ve velkém městě jako je Zlín? Z radnice máme velkou podporu. Město dlouhodobě usiluje o pořádání podobných závodů. Ve Zlíně je organizace ,,Živý Zlín,“ která nám hodně pomáhá. Za spolupráci musím poděkovat i zlínské Městské policii. Ta nám také ochotně pomáhá. Spolupráce s odborem dopravy na městském úřadě rovněž funguje.  Oni se nám snaží vyjít vstříc a my jako pořadatelé respektujeme jejich požadavky.   Kolik lidí se podílí na organizaci? Závod v průběhu celého roku připravuji sám. Manželka Hanka mi pomáhá s registrací. V týdnu před závodem pak požádám několik kamarádů a pomocníků, aby mi s organizací pomohli. Toto ale musím do budoucna zlepšit. Práci bych rád rozdělil na víc lidí. Letos mě to trochu zdravotně doběhlo.   Jak letos všude přítomný koronavir ovlivňoval Zlínskou padesátku 2020? Hlavně závěrečné přípravy závodu Covid – 19 velmi intenzivně ovlivnil. Na začátku léta, kdy se pomalu všechno začalo vracet do normálu, mě vůbec nenapadlo, co nás na podzim zase čeká. Posledních 14 dnů před závodem jsem vůbec nevěděl, jaká přijdou vládní opatření. V týdnu před závodem jsme v prostoru před sportovní halou chystali stany, připravovalo se jídlo a pití. Nevěděli jsme, jestli nám na poslední chvíli závod nezakážou. Byl jsem však v kontaktu s krajskou Hygienickou stanicí ve Zlíně a řídil jsem se jejich pokyny.   [gallery columns="5" ids="87158,87157,87156,87155,87154"]   Kolik bylo potřeba na závod pořadatelů? Zhruba 80. Bikeři na Zlínsku jsou jedna velká rodina. Všem za jejich pomoc musím poděkovat. Myslím, že jsme si letošní závod nakonec užili.   Co ještě chystáte vylepšit kolem Zlínské 50? Rád bych do ní zařadil jeden lesní úsek u Salaše. Tím by se trať prodloužila na 46 kilometrů. Ostatní si zatím nechám pro sebe (smích).   Kdo ze známých cyklistů v minulosti bikemaraton ve Zlíně vyhrál? Například Jan Hruška. Ten v minulosti dokonce oblékl dres pro vedoucího jezdce v Giro d´Itália.  Ve Zlíně závodila i legenda českého MTB několikanásobný účastník olympijských her Jan Škarnitzl, nebo jeden z našich současných nejlepších reprezentantů v maratonech horských kol Martin Stošek. Letos u nás dominoval slovenský reprezentant Tomáš Višňovský. Mezi ženami je neznámější vítězkou Zlínské 50 juniorská mistryně světa v silniční časovce i juniorská mistryně světa v cross country Tereza Huříková.   Startovali v krajském městě i nějací zajímaví zahraniční bikeři? Jednou jsme tady měli závodníky z Kanady a Austrálie.   [gallery columns="5" ids="87153,87152,87151,87150,87149"]   Závod několik let zaštiťovala Dana Zátopková. Jak se k tomu dostala? Napadla nás její spojitost se Zlínem. Proto jsme ji v roce 2016 jeli navštívit do Prahy. Uvítala nás dobrým obědem vepřovou pečení s knedlíkem a zelím. Povídali jsme si o sportu, jejím osudovém setkání s Emilem Zátopkem ve Zlíně. Měla o všem obrovský přehled. Byla z ní cítit obrovská pozitivní energie, nadhled a dobrosrdečnost. Ráda naši nabídku přijala.   V minulosti závod podporoval i cestovatel Miroslav Zikmund? Jeho podporu jsme získali díky Muzeu Zlín v roce 2019. Loni nám podepsal 15 knih, které jsme pak předávali nejlepším závodníkům.   Vy jste také pořád aktivním sportovcem. Jaká je Vaše kariéra? Začínal jsem v týmu 4Ever Cyklo Bulis Bystřice pod Hostýnem. Později jsem přešel do formace pana Jaromíra Macíka Elem KCK Zlín. Ten se nám velmi intenzivně věnoval. Vždyť dodnes z této generace závodí Tomáš Strnka a Jaroslav Marek. Milan Zvonek přešel na atletiku a je úspěšným vytrvalcem. Já jsem sice neměl moc talentu, ale pílí jsem se dokázal vypracovat až do profesionálního týmu Madeta. Tam jsem se potkal se svým vzorem s vicemistrem světa v cyklokrosu, dnes trenérem české cyklokrosové reprezentace Petrem Dlaskem. To považuji za svůj největší sportovní úspěch.   Které jsou Vaše další cyklistické úspěchy? Skončil jsem čtvrtý ve 120 kilometrovém Drásalovi, Vyhrál jsem seriál Českého poháru v půlmaratonu horských kol v kategorii mužů 19-29 let, byl jsem stříbrný na mistrovství republiky v závodu do vrchu. Cením si i druhého místa na mistrovství Evropy Masters. Evropský šampionát veteránů se konal v roce 2017 ve Svitu na Slovensku.   [gallery columns="6" ids="87143,87144,87145,87146,87147,87148"]   Jak se udržujete fyzickou kondici? Tím, že pracuji jako cyklistický trenér tak musím být pořád v kondici. Moji svěřenci jsou třeba reprezentanti v kategorii do 23 let David Bártek, nebo reprezentant kategorie Elite Tomáš Ševců. Spolupracuji také se slovenským reprezentantem v kategorii do 23 let Kristiánem Podobou a s několika juniory. Tréninky se snažím objíždět s nimi. Ale něco jiného jet za nimi v autě, nebo sedět v sedle kola. Snažím se jim ale jít příkladem. Proto často s nimi jezdím i na kole. Cyklistika mě strašně baví. Jsem vděčný, že mohu dělat práci, která je zároveň mým koníčkem.   Kolik ročně najezdíte kilometrů? V minulosti to bylo i 20 000 kilometrů ročně. V posledních letech najezdím něco málo přes 10 000 kilometrů. Do toho ale v zimě zařazuji běžky. Klasické lyžování mám rád stejně, jako kolo.   Která jsou Vaše oblíbená tréninková místa? Pocházím z Rajnochovic. Takže všude v Hostýnských vrších. Rád jezdím na Kelčský Javorník, Hostýn, Tesák, Troják. Nejoblíbenějším místem jsou však Pustevny. Ty si dávám vždycky za odměnu. Do Beskyd si jezdím vyčistit hlavu po náročném víkendu absolvovaném se svými svěřenci na jejich závodech. Zastavím se na kopci koupím si frgál, dám si kafe a relaxuji. Letos se mně to podařilo bohužel jenom dvakrát (smích).   Které závody se Vám letos nejvíc povedly? V Author Šela maratonu v Lipníku nad Bečvou jsem skončil na 10. příčce. V bikemaratonu Čeladná jsem dlouho jel na šestém místě. Těsně před cílem jsem měl ale defekt. V červenci jsem vyhrál 12. ročník Kunovického terénního miniduatlonu v Kunovicích na Valašskomeziříčsku.   Jaké máte další záliby a koníčky? Kromě kola jsou to běžky. Na nich jezdím na Valašsku v blízkosti bydliště manželčiných rodičů v okolí Velkých Karlovic a také na Pustevnách. Mojí zálibou jsou i historické vozy. S pomocí taťky Václava jsme opravili starý historický traktor z roku 1959. Na něm jsme podnikli už i 70 kilometrový výlet. A jako kluk z vesnice mám rád také všechny práce kolem rodinného domu (úsměv).   Jaké je Vaše oblíbené jídlo? Nejsem vybíravý. Sním všechno.   Co děláte v současném období vládních opatření? Pořád ještě dodělávám záležitosti kolem letošní Zlínské 50. Se svými cyklistickými svěřenci hodnotíme letošní sezonu a plánujeme tu další. A v srpnu se mi narodil syn Jindřich. Takže o zábavu mám postarané.   Jaké máte sportovní cíle v roce 2021? Byl bych rád, kdyby se moji svěřenci pevně usadili v České reprezentaci. Chtěl bych se podílet na zlepšení jejich výsledků a také aby se zúčastňovali světových pohárů. Konkurence je však obrovská. Všichni jsou však pracovití. A co se týká Zlínské 50?  Rád bych pokračoval v nastoleném trendu. To znamená přesvědčit ke sportu co nejvíc amatérských bikerů a motivovat lidi k pohybu. Ovšem co nejvíc času budu věnovat rodině. Ta je u mě na prvním místě.   Foto: Hana Koblihová, Radim Kořínek, Jan Reiner, Lubomír Mazoch, Jiří Perutka, Josef Soušek   Lubomír Hotař

Sportovní seriál VALACHY TOUR byl pro letošní rok předčasně ukončen. Vzhledem k aktuálním vládním omezením a nejisté prognóze dalšího vývoje se pořadatelé rozhodli zrušit poslední závod sezóny, Běhej Valachy. Současně vyhlásili absolutní vítěze seriálu. Na základě výsledků trojice závodů, které se letos podařilo uskutečnit, se vítězi stali Petr Šťastný a Anna Lužná.   Poslední akce letošního ročníku, běžecký závod Běhej Valachy, se měla původně konat 17. října. Po podzimním zpřísnění podmínek pro konání akcí byl termín posunut na 7. listopad. V reakci na poslední vývoj bylo nyní rozhodnuto o definitivním zrušení. „Aktuální situace v Česku, nouzový stav i nálada mezi sportovci, pořadateli, samosprávou, diváky i partnery není pořádání hromadných akcí nakloněna a my to plně respektujeme. Proto jsme se po dlouhých debatách letošní ročník VALACHY TOUR rozhodli předčasně ukončit. Těm, kdo již byli na Běhej Valachy přihlášení, převedeme startovné na příští rok,“ uvedl prezident VALACHY TOUR Vladimír Sušil. [caption id="attachment_87111" align="alignnone" width="690"] BIKE VALACHY děti[/caption] Absolutní vítěze seriálu tak pořádající Resort Valachy Velké Karlovice vyhlásil na základě bodového hodnocení výsledků z běžkařského závodu Noční stopa Valachy, závodu horských kol Bike Valachy a triatlonu Valachy Man.   Pro Petra Šťastného, jenž se specializuje hlavně na cyklistiku, to bylo již třetí vítězství za sebou. Letos přitom své sportovní aktivity mírně omezil, a to nejen proto, že byla řada cyklo závodů v tuzemsku zrušena. „Na jaře se nám narodil syn Daniel a na závody tak nebyl čas ani energie. Řekl bych, že jsem letos čerpal především z let minulých a nějaké celkové fyzické kondice, kterou se snažím udržovat po celý rok,“ svěřil se Petr Šťastný. „Raději bych svoje prvenství potvrdil na závěrečném Běhej Valachy, ale i tak mám z vítězství radost. Akce VALACHY TOUR byly navíc jedny z mála závodů, které jsem letos vůbec mohl absolvovat,“ dodal   Také pro vítězku ženské kategorie Annu Lužnou byl letošní ročník mimořádný. Zkušená triatletka, která ještě pod rodným příjmením Brychtová vyhrála celý seriál v roce 2017, se totiž loni v říjnu stala maminkou a zvažovala, jestli a kdy se ke sportu vrátí. „Manžel mě ale namotivoval a já jsem necelé čtyři měsíce po porodu jela Noční stopu Valachy. Na VALACHY TOUR se hrozně ráda vracím a užila jsem si ji jako každý rok, i když musím uznat, že atmosféra byla poněkud ponuřejší. Chyběli tam ti lidi kolem… Chci ale moc poděkovat organizátorům, že i přes všechna možná úskalí alespoň některé závody uskutečnili,“ dodala Anna Lužná. [caption id="attachment_87112" align="alignnone" width="690"] Noční stopa Valachy[/caption] Po uzavření letošního ročníku VALACHY TOUR již pořadatelé pracují na tom příštím. Již jsou vypsány termíny závodů pro rok 2021. Seriál by měl zahájit 6. února běžkařský závod Noční stopa Valachy. „Děkujeme všem partnerům, kteří přijali naše rozhodnutí o předčasném ukončení seriálu s pochopením a podpořili nás,“ doplnil Vladimír Sušil.   Více na www.valachytour.cz   Plánované termíny VALACHY TOUR 2021 ·         Noční stopa Valachy - 6. 2. 2021 ·         Bike Valachy - 12. 6. 2021 ·         Valachy Man - 6. a 7. 8. 2021 ·         Běhej Valachy - 16. 10. 2021   -tz-

Ještě před uzavřením sportovních aktivit vládní garniturou kvůli pandemii COVID - 19 proběhlo v největších moravských lázních přátelské utkání fotbalových Internacionálů mezi Luhačovicemi a Slavičínem. Zápas proběhl na travnaté ploše ve sportovním areálu Radostova. V sestavách obou celků se nacházela řada zvučných jmen, jak už bývalých ligových fotbalistů, divizních nebo stále aktivních hráčů. Utkání proběhlo bez nějakých zranění a opravdu v přátelském duchu, které řídil s přehledem hlavní rozhodní Stanislav Belžík. Zápas nakonec skončil výsledkem 6:4 pro domácí Luhačovice. Přitom hosté ze Slavičína vedli v duelu již 3:1, ale mladší sestava Luhačovjanů měla v závěru více fyzických sil a utkání dokázala otočit ve svůj prospěch.   Po zápasu se mužstva společně setkala v pavilonu SC Radostova, kde se občerstvili pivem, slivovicí a dobrým gulášem. Setkání starých pánů bylo úspěšné a až to podmínky dovolí, tak se odehraje odveta zase ve Slavičíně. [caption id="attachment_86829" align="alignnone" width="690"] Fotbaloví Internacionálové Luhačovic. Foto: Tomáš Zoubek[/caption]

Internacionálové FK Luhačovice  vs. Internacionálové FC TVD Slavičín 6:4

Mezinárodní sezonu v cross country jakou ještě nikdy nezažila a možná už ani nezažije má letos za sebou Tereza Tvarůžková.   Bikerka z Jarcové v posledních třech týdnech startovala na světovém poháru v Novém Městě na Moravě, mistrovství světa v Leogangu v Rakousku a minulý týden na mistrovství Evropy ve švýcarském středisku Monte Tamaro.   Na šampionátu ve Švýcarsku se zúčastnila dvou závodů. Tím prvním byl závod šestičlenných štafet. V něm Česko ve složení Jan Vastl, Jan Zatloukal, Tereza Tvarůžková, Aneta Novotná, Jitka Čábelická a David Šulc vybojovalo v čase 1:25:50 páté místo. Titul získala Itálie (1:24:35). Na bronzové domácí Švýcary naše štafeta v cíli ztrácela 30 sekund.   ,,Závod se nám povedl na jedničku. Celou dobu jsme bojovali o medaili. S pátým místem jsme proto spokojení,“ potěšil úspěšný výsledek jednu z členek české štafety Terezu Tvarůžkovou.   ,,Na technicky i fyzicky velmi náročné trati jsem musela být pořád soustředěná. Ve spoustě úseků totiž hrozil defekt nebo přetrhnutí řetězu,“ zavzpomínala dále na svoje vystoupení ve štafetách ve Švýcarsku bikerka ze Zlínského kraje. [caption id="attachment_86706" align="alignnone" width="690"] Bikerka z Jarcové na šampionátu ve Švýcarsku. Foto: Robin Nevřala[/caption] Na jihu Švýcarska se Tvarůžkové dařilo i v závodu žen do 23 let. V něm obsadila 10. místo. Na trati dlouhé 21 kilometrů rozložené do 5 okruhů, zajela čas 1:19:38. Evropskou šampionkou se stala Loana Lecomteová z Francie (1:12:44). Stříbro získala se ztrátou 4 minut a 20 sekund Italka Marika Tovoová, třetí skončila Viktoria Kirsanovová (Rusko, 1:17:20).   ,,Odstartovala jsem skvěle. Ale brzy mi ztuhly nohy a úvodní dvě kola jsem se trápila a klesla jsem až na 20. místo. Vůbec jsem nevěděla, co se to se mnou děje. Kolem 10. kilometru to ale ve mně bouchlo a já se zase rozjela. Navíc mě celý realizační tým hnal dopředu a já jsem předjela spoustu soupeřek. Jenom škoda, že dva kilometry před cílem, kdy jsem jela na deváté příčce, jsem udělala technickou chybu a klesla jsem na 10. pozici. Do cíle jsem dojela naprosto vyčerpaná,“ přiznala Tvarůžková.   ,,Před očima jsem měla černo a potom už si jenom pamatuji, že mě reprezentační trenér Zapletal donesl na rukách do stanu,“ dodala ještě bikerka z Jarcové.   ,,Byly to fyzicky i psychicky náročné tři týdny vyplněné spoustou závodů. Úspěšně jsem je však zvládla,“ má ze svých výkonů na tratích v Česku, Rakousku i Švýcarsku dobrý pocit Tereza Tvarůžková.   Na start ženského závodu do 23 let v Monte Tamaro se postavilo 31 bikerek z 16 zemí. Do cíle jich dojelo 26.   Lubomír Hotař