Sport

Ve Světovém poháru v biatlonu v Oberhofu se na solidním devátém místě Česka v závodu smíšených štafet podílel také Jakub Štvrtecký.  Ten naši štafetu rozjížděl a na prvním úseku měl čtvrtý běžecký čas. Při dvou zastávkách na střelnici ale potřeboval dvě dobíjení vleže a další dvě vestoje. Po druhé střelbě se proto Česko propadlo až na dvaadvacátou příčku. Štvrtecký ale v závěrečném okruhu zabojoval, v poslední běžecké části byl ze všech biatlonistů nejrychlejší a na první předávce naši štafetu předával na osmé pozici s devětatřicetisekundovou ztrátou na vedoucí Nory.   ,,Kdybych to dobil hned první ránou, tak jsem mohl být ještě blíž ostatním soupeřům,“ litoval rodák z Velkých Karlovic časové ztráty na střelnici.    ,,Naštěstí na lyžích jsem se cítil dobře. Konečně jsem byl v běhu zase ten správný rváč,“ potěšila biatlonistu z Valašska alespoň běžecká forma.   [gallery columns="5" ids="119051,119050,119049,119048,119052"] Světový pohár v biatlonu v Oberhofu, Jakub Štvrtecký. Foto: Petr Slavík   Česká smíšená štafeta závod absolvovala ve složení Jakub Štvrtecký, Michal Krčmář, Markéta Davidová a Jesssica Jislová.   Závod suverénně vyhrálo Norsko, před Běloruskem, třetí skončila Francie.   Jakub Štvrtecký se v německém Oberhofu zúčastnil ještě dvou závodů. Ve sprintu obsadil dvaačtyřicátou příčku. Ve stíhacím závodu skončil devětatřicátý. Za toto umístění si připsal dva body do Světového poháru.   Lubomír Hotař

Fotbalisté Nevšové zahájí zimní přípravu pikantním soubojem s divizním Slavičínem. Utkání se odehraje na hrádecké umělé trávě v pátek 28. ledna. Druhým soupeřem Nevšovjanů bude další účastník divizní skupiny E z Valašského Meziříčí. V generalce na jarní část Krajského přeboru prověří tým ze Slavičínska hanácké Těšňovice. TJ Sokol Nevšová připravuje i XI. ročník "koštu slivovice" a ten se uskuteční 12. března.   ZIMNÍ PŘÍPRAVA TJ SOKOL NEVŠOVÁ 2022: pátek 28.1. FC TVD Slavičín A-UT Hrádek,17:30 sobota 5.2. Valašské Meziříčí - UT Val.Mez. sobota 12.2. Fryšták - UT Vršava sobota 19.2. Kvasice - UT Hulín sobota 26.2. Francova Lhota - UT Hrádek,14.00 sobota 5.3. Jankovice - UT Napajedla sobota 19.3. Těšnovice - generálka   -kos-

Seniorské přebory okresu Zlín ve stolním tenise se uskuteční v sobotu 8. ledna ve Slavičíně. V místní sportovní hale se představí kolem 50 nominovaných hráčů z 15 až 18 oddílů.   Hrát se bude dvouhra mužů a čtyřhra mužů. Vypsaná je také dvouhra žen a čtyřhra žen. Ve všech utkáních se bude bojovat na tři vítězné sety.   Prezentace probíhá od 11.30 hodin. Turnaj, který se bude hrát na 12 stolech, začne ve 13 hodin. Rozhodující semifinálové zápasy a finálové duely o tituly v singlu i deblu jsou na programu mezi 18.30 a 20.30 hodinou.  Vyhlášení výsledků je na programu od 21 hodin.   V loňském roce se vzhledem ke koronavirovým opatřením stolně tenisové přebory v okrese Zlín nekonaly.   Ty poslední v roce 2020 ve dvouhře mužů ovládl Pavel Vítek. Reprezentant PPK Malenovice ve finále porazil Pavla Pekaře (TJ Fryšták) 3:0. Čtyřhru mužů vyhráli rovněž nositelé barev PPK Malenovice Pavel Vítek s Martinem Holišem. Ti v souboji o deblový titul ve finále zdolali Vlastimila Svobodu mladšího s Tomášem Kostrhůnem (TJ Štítná nad Vláří, Sokol Pohořelice) 3:2.   Lubomír Hotař

Sváteční setkání běžců z Valašských Klobouk a blízkého okolí se uskutečnilo pod novým názvem - Novoroční stovka. Tento nesoutěžní podnik přilákal do sportovního areálu ve Valašských Kloboukách 30 účastníků, kteří dokázali v hodinovém běhu společně zvládnout 219 km.   Po dlouhých dvou letech se opět naživo uskutečnilo sváteční setkání běžců z Valašských Klobouk a blízkého okolí na akci pod novým názvem - Novoroční stovka. Tento nesoutěžní podnik přilákal do sportovního areálu ve Valašských Kloboukách 30 účastníků, kteří dokázali v hodinovém běhu společně zvládnout 219 km a vybrat na dobrovolném startovném přes 1500 Kč, které budou zaslány na účet charitativní organizace "Srdce na pravém místě", podporující handicapované děti na Zlínsku. [caption id="attachment_118541" align="alignnone" width="690"] Novoroční stovka ve Valašských Kloboukách. Foto: pořadatelé závodu[/caption] Protože se i letos podařilo naběhat více než vytyčených sto kilometrů, bude mít tato sportovní dobročinná akce své pokračování i na počátku příštího roku.   Jiří Dohnal, Běhatlon Valašské Klobouky   [gallery columns="5" ids="118542,118543,118544,118545,118546,118547,118548,118549,118550,118551,118552"]

Letošní rok může Erik Machů bilancovat s úsměvem. Třiadvacetiletý atlet a začínající podnikatel z Nedašova se zviditelnil v běžeckém seriálu Run Tour. V něm se postavil na start sedmi tříkilometrových závodů. Ve všech v traťových rekordech zvítězil. S běháním přitom začal až v roce 2015.   Jaké byly Vaše běžecké začátky? V roce 2015 jsem před rodinným domem běhal krátké 200 metrové úseky. Později jsem si každý den po škole šel zaběhat čtyřkilometrovou trasu z Nedašova k zámku do Návojné a zpět.   Vzpomínáte si ještě na Váš první závod? Jednou, ještě na základní škole k nám do třídy přišel pan učitel Libor Vakrčka a hledal nějakého běžce na závod ve Vsetíně. Tak jsem se přihlásil. V tomto závodu jsem na pětikilometrové trati skončil na čtvrtém místě. Tento výsledek mě motivoval do dalších závodů.   Určitě jste dobře udělal, protože jste v letošním roce triumfoval v sedmi závodech v Run Tour. Kdy začal tento seriál? Na letošní sezonu jsem se těšil. Ale dlouho se nevědělo, kdy Run Tour začne. Chtěl jsem se zúčastnit sedmi závodů a všechny zároveň vyhrát. Po uvolnění koronavirových opatření se první Run Tour konala na konci května ve Smetanových sadech v Olomouci. Závod doprovázela přísná hygienická opatření. Byl rozdělený do několika startovacích vln po 50 běžcích. V Olomouci jsem startoval na dvou tratích. Na Hané jsem vyhrál tříkilometrový závod, v pětikilometrovém jsem do cíle doběhl na stříbrné příčce. [caption id="attachment_118359" align="alignnone" width="690"] Foto: se svolením Erika Machů[/caption] Poté Run Tour pokračovala dalšími závody. Jak se Vám v nich dařilo? Druhá zastávka byla na Brněnské přehradě. Tam byla stejná opatření jako v Olomouci, ale v Brně už byl hromadný start. Na trati v okolí Brněnské přehrady jsem si zaknihoval stejné výsledky jako na Hané. V tříkilometrovém závodu jsem se radoval z prvenství a v pětikilometrovém jsem vybojoval druhou pozici. Pak se Run Tour přesunula do Ostravy do Dolních Vítkovic. V porovnání s rokem 2020, kdy se tenkrát běželo pouze v areálu Dolních Vítkovic a mohli tam vstoupit pouze účastníci Run Tour, tak se tam letos běželo i mimo areál. V Ostravě bylo však velké vedro. V pětatřicetistupňovém horku jsem tam ovládl tříkilometrový závod.  Závod na 5 kilometrů jsem kvůli náročným klimatickým podmínkám neabsolvoval.   Dokázal jste formu prodat i v Praze, Českých Budějovicích a Liberci? V Praze na Ladronce panovala skvělá atmosféra. Do hlavního města se každý rok sjíždí hodně běžců z celé republiky. Na Ladronce je rychlá trať. Padá na ní spousta osobních rekordů. V Praze jsem si věřil a v tříkilometrovém závodu jsem tam zvítězil. V pětikilometrovém jsem bral čtvrté místo. Pátá letošní Run Tour v Českých Budějovicích se běžela na náměstí Přemysla Otakara II. Na jihu Čech jsem měl hodně silných soupeřů. Proto jsem byl před startem tříkilometrového podniku docela nervózní. Ale i v Českých Budějovicích jsem slavil zisk zlaté pozice. Na stejně dlouhé trati jsem nenašel přemožitele ani v Lidových sadech v Liberci. Na severu Čech jsem dominoval na 3,5 kilometrové kopcovité trati.   Poslední závod byl v Karlových Varech. Jak jste letošní Run Tour zakončil? Kvůli Karlovarskému filmovému festivalu byla tamní Run Tour přeložená až na září. Tento závod je ale výjimečný tím, že se běží v krásném městě a po kolonádě. V loňském roce tam silně pršelo a byly tam jenom 2 °C. Letos bylo počasí příznivé. V Karlových Varech svítilo slunce. Proto jsem si další výhru na tříkilometrové trati v letošní Run Tour pořádně užíval. [caption id="attachment_118360" align="alignnone" width="690"] Foto: se svolením Erika Machů[/caption] Na letošní Run Tour proto budete dlouho rád vzpomínat? Určitě. Na tříkilometrové trati jsem vyhrál všechny závody a všechny dokonce v traťových rekordech. Závody konané po celé republice mi přinesly také spoustu krásných zážitků.   Jaké máte další koníčky a záliby? Rád jezdím na kole, nebo chodím do přírody. Také pracuji na svém vzdělání. Ale mým sportem číslo jedna je běh.   Při čem si nejvíc odpočinete? Když si jdu zaplavat, nebo v sauně.   Kde máte nejoblíbenější místa pro trénink? Jsou to hlavně cyklostezky. Rád také běhám ve městě, než na vesnici. Mezi lidmi je to super.   Na jakém jídle si úspěšný atlet, jako Vy pochutná? Na kuřecím mase s rýží. Na pití nejraději piji obyčejnou vodu. Občas si dám Coca Colu.   [gallery columns="5" ids="118361,118362,118363,118364,118365"] Foto: se svolením Erika Machů   Co děláte v současném období? Pracuji ve skladu. S kamarádem také rozjíždíme firmu a tak víkendy trávím na schůzkách a jednáních o zakázkách.   Kdy začnete s přípravou na sezonu 2022? Už jsem začal v polovině prosince. Nejdřív mě čekají objemové tréninky. Postupně před blížícími se závody přejdu na intervalové tréninky. V dubnu se chystám na dovolenou na Kanárské ostrovy. Ale i na Tenerife budu v teple dvoufázově trénovat.   Na co se v příštím roce nejvíc těšíte? Pochopitelně na Run Tour. V tomto seriálu bych se chtěl zúčastnit všech osmi závodů a ve všech zvítězit. Ten první se koná v sobotu 2. dubna v historickém centru Českých Budějovic.   Lubomír Hotař

V pondělí 27. prosince na umělé trávě ve Slavičíně - Hrádku proběhl ukázkový trénink pro brankáře všech věkových kategorií, který pořádala Moravskoslezská Brankářská Akademie, kterého se zúčastnilo 23 gólmanů ze širokého okolí. Vše proběhlo na výbornou, jak počasí, tak i přístup zúčastněných byl na jedničku.   Moravskoslezská Brankářská Akademie pořádala začátkem prosince o víkendu v Uherském Brodě na Lapači, kemp pro brankáře, kterého se účastnilo 17 mladých brankářů, 1 brankářka a 2 brankáři, nad 20 let. [caption id="attachment_118327" align="alignnone" width="690"] Trénink fotbalových brankářů ve Slavičíně. Foto: Zdeněk Rumplík. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Brankáři měli připravené 3 tréninkové jednotky, na umělce, kde se o ně postaralo 5 trenérů a jeden trénink byl v hale, kde byl přítomen fyzioterapeut, který měl připravená cvičení a do toho ještě hráli turnaj v malé kopané. Dále pak byla možnost se zůčastnit videorozboru, po ranním tréninku, kde se zaměřovalo na detaily, při technice chytání.   Program byl velmi bohatý a druhý den měli brankáři odměnu v podobě wellnesu.   Podmínky a vše okolo bylo parádně nachystáno v nadstandartních podmínkách a tímto patří velký dík, panu Hamšíkovi. [caption id="attachment_118328" align="alignnone" width="690"] Trénink fotbalových brankářů ve Slavičíně. Foto: Zdeněk Rumplík. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Plánované akce na rok 2022: Pobytové kempy 30.6.-5.7.2022 - Frýdlant nad Ostravicí / U8 - U15 11.7.-15.7.2022 - Žimrovice / U8 - U19 15.8.-16.8.2022 - Frýdek-Místek / U8- U19 2.12.-4.12.2022 - Vigantice / Muži 16.12.-18.12.2022 - Uherský Brod / Ženy a Dívky U8 - neomezeně 27.12. - 29.12.2022 - Uherský Brod / U8 - U19   Příměstské kempy 18.7.-22.7.2022 - Valašské Příkazy / U8 - U19 25.7.-27.7.2022 - Nový Jičín / U8 - U19 1.8. - 2.8. 2022 - Třinec / U8 - U19 8.8.-10.8.2022 - Holešov / U8 - U19 [caption id="attachment_118329" align="alignnone" width="690"] Trénink fotbalových brankářů ve Slavičíně. Foto: Zdeněk Rumplík. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Další informace se dozvíte na stránkách Akademie brankarskaakademie.cz Vedení Moravskoslezské Brankářské Akademie z.s.   Jiří Hlaváč Ondřej Prepsl David Hampel Lubomír Hnilo   -kos-

Atleti z Valašska dvacetiletý Martin Čmelík z Leskovce (AK Hranice) a šestatřicetiletá Silvie Zvonková (Zvonek Sport Valašské Klobouky) ovládli 9. ročník Běhu Štědrým ránem v Štítné nad Vláří-Popově.   MARTIN ČMELÍK ZVLÁDL ZÁVOD TAKTICKY   Čmelík získal první místo za čas 30:16. Druhou pozici obsadil s osmnáctisekundovou ztrátou Filip Bukovjan z Otrokovic (KESBUK), bronz bral za čas 31:04 Marek Babulík (Zvonek Sport Valašské Klobouky). Milan Zvonek (Zvonek Sport Valašské Klobouky, 31:09) byl čtvrtý a Karel Černoch (Opava, 32:17) doběhl do cíle pátý.   ,,V Běhu Štědrým ránem jsem si zazávodil už v roce 2019. Atmosféra kolem něho se mi líbila. Proto jsem se také letos postavil v Popově na start,“ vysvětloval Martin Čmelík svoji účast v už tradičním vánočním běžeckém závodu na Valašsku. [caption id="attachment_118258" align="alignnone" width="690"] Martin Čmelík v cíli závodu. Foto: Radek Holík[/caption] Do Popova odjel s jasným cílem. Závod chtěl vyhrát. Tomu také podřídil taktiku.   ,,Hned od startu jsme se střídali na čele s Filipem Bukovjanem. Já jsem však šetřil síly na závěr a to se mi vyplatilo. 700 metrů před cílem jsem zrychlil tempo a na tento nástup už Filip nedokázal zareagovat,“ upozornil Čmelík na rozhodující moment.   Kluzká trať mu nevadila.   ,,Myslel jsem se, že to bude horší. Ale padající sníh zakryl ledový podklad,“ uvedl ještě Martin Čmelík.   SILVIE ZVONKOVÁ KVŮLI NABITÉMU ŠTĚDRÉMU DNU ZVAŽOVALA ÚČAST       Zvonková závod žen vyhrála díky času 34:24. Zbývající medailové pozice obsadily vytrvalkyně ze Slavičína. Stříbrnou příčku vybojovala Helena Chromeková (Slawex runners, 36:55), třetí skončila Vendula Skoupá (Sykora running, 39:56). Další slavičínská atletka Jana Gottfriedová (NTS Runners, 43:41) skončila čtvrtá a Magdaléna Lukšíková (Zvonek Sport Valašské Klobouky, 43:51) byla pátá. [caption id="attachment_118257" align="alignnone" width="690"] Běh Štědrým ránem v Popově. Foto: Radek Holík[/caption] ,,Původně jsem v závodu startovat nechtěla. Večer mě totiž čekal další program. V klobouckém kostele jsem na půlnoční mši se sborem a orchestrem hrála na varhany. Navíc máme děti nemocné. Nechtěla jsem, aby byl den příliš náročný. Nakonec jsem si ale řekla, že by mě to mrzelo a tak jsem do Popova odjela,“ nezapírala Silvie Zvonková.   V závodu byla mezi ženami od startu do cíle suverénní. Dokázala se vypořádat i s nepříznivými podmínkami.   ,,V noci mrzlo, později sněžilo. Ráno byla ledovka. Takže trať byla pod sněhem a ledem. Do toho začal foukat vítr a chvíli také pršelo. Bylo to opravdu pestré,“ upozornila Zvonková.   Jedna věc ji ovšem mrzí.   ,,To, že mě předběhl bratr Marek Babulík. Tím mi trochu zkazil den. V cíli si mě však udobřil vaječným likérem,“ vtipkovala dobře vánočně naladěná Silvie Zvonková.   VLASTIMILA MARTINÁTA POTĚŠIL ZÁJEM BĚŽCŮ    Spokojený je také hlavní organizátor závodu Vlastimil Martinát.   [gallery columns="5" ids="118259,118260,118261,118262"]   ,,Zájem o letošní popovský Běh Štědrým ránem mě mile potěšil. A nebýt na Valašsku bohaté noční sněhové nadílky, která několika vytrvalcům znemožnila včasný příjezd do Štítné nad Vláří, tak mohlo být startovní pole ještě početnější,“ mírně zalitoval Martinát.   Ten uznal, že letošní závod byl hodně náročný.   ,,Obával jsem se, že na kluzké trati to bude boj o život. Naštěstí se moje obavy nepotvrdily. Náročný terén ale vzal všem běžcům hodně sil. Ti však v cíli energii doplnili slovenskou kapustnicí, zabijačkovými pochoutkami a buchtami. Skvělá byla i atmosféra kolem závodu,“ děkoval Vlastimil Martinát všem účastníkům krosového běhu v Popově.     V POPOVĚ SI ZAZÁVODILO 34 VYTRVALCŮ     Běh Štědrým ránem se tradičně, jako každý rok konal 24. prosince. Pořádali ho manželé Martinátovi. Běžel na 7,7 kilometru dlouhé trati. Závod startoval nad hospodou v Popově v 9 hodin. Cíl byl na stejném místě. Zúčastnilo se ho celkem 34 běžců. Z toho bylo 28 mužů a 6 žen.   Lubomír Hotař

Český reprezentant v orientačním běhu Vojtěch Sýkora zvítězil ve 33. ročníku Štědrovečerního běhu v Luhačovicích. Sýkora v jednom z nejstarších běžeckých závodů v novodobé historii v Česku dosáhl na dvoukilometrové trati rozložené do dvou okruhů, času 5:28. Druhou pozici vybojoval se sedmnáctisekundovým mankem Štěpán Mudrák, třetí skončil v čase 5:47 Libor Černocký (všichni OOB TJ Slovan Luhačovice).   Vojtěch Sýkora v luhačovickém Štědrovečerním běhu obhájil prvenství z roku 2016, 2017, 2018 a 2019. Národní reprezentant v orientačním běhu ovšem v Luhačovicích triumfoval už posedmé.   V závodu žen obsadily všechny medailové pozice rovněž nositelky barev klubu orientačních běžců z Luhačovic. Prvenství získala za čas 7:27 Sára Bednaříková, pro stříbro si do cíle doběhla Nikola Kochová (7:48), třetí příčku brala Renata Hubáčková (7:52). [caption id="attachment_118266" align="alignnone" width="690"] V Luhačovicích závodily také děti. Foto: se svolením Libora Slezáka[/caption]  ,,O letošní Štědrovečerní běh v Luhačovicích byl velký zájem. Na start se ve všech kategoriích postavilo 132 běžců a běžkyň. Z toho bylo v hlavním dvoukilometrovém závodu 42 mužů a 21 žen,“ informoval Libor Slezák za pořadatele.   Běžecký závod se v lázeňském městě konal po roční odmlce způsobené pandemii koronaviru.   ,,Tradiční vánoční sportovní setkání si už dávno získalo oblibu zejména mezi domácími orientačními běžci. Na Štědrý den ale v Luhačovicích vyhrává každý, kdo se postaví na startovní čáru. Nejlepší vytrvalci v seniorských kategoriích dostávají odměny a všechny děti balíček s ovocem a překvapením. A všechny ženy, které se zúčastní hlavního závodu, tak obdrží bonus v podobě houskového, nebo bramborového knedlíku,“ prozradil Zdeněk Slezák, další z pořadatelů. Ten byl nejrychlejším běžcem v závodu s kočárkem.   Sýkora i Bednaříková byli suverénní. [caption id="attachment_118269" align="alignnone" width="690"] Štědrovečerní běh v Luhačovicích. Foto: se svolením Libora Slezáka[/caption] ,,Vojta Sýkora se hned po startu probojoval na první příčku a na ní zůstal až do cíle. Také věkem ještě juniorka Sára Bednaříková měla pobyt na první pozici pod kontrolou. Oba dosáhli na velmi dobré časy. A to i přesto, že na trati panovaly náročné podmínky. Byla kluzká a byly na ní kaluže,“ chválil Zdeněk Slezák nejlepší běžce.   Letošní Štědrovečerní běh v Luhačovicích se konal na tradiční trati v Zahradní čtvrti. Sledovalo ho zhruba 120 diváků.   VÍTĚZOVÉ DĚTSKÝCH KATEGORII: Děti do 6 let (300 metrů): kluci: Viktor Vančura 1:18 Děti do 6 let (300 metrů): holky: Anděla Svozilová 1:21 Děti 7 – 9 let (300 metrů): kluci: Tomáš Macejko 0:57 Děti 7 – 9 let (300 metrů): holky: Elena Krejčiříková 1:04 Děti 10 – 14 let (600 metrů): kluci: Václav Stacke 1:37 Děti 10 – 14 let (600 metrů): holky: Klára Sedláčková 1:56   Lubomír Hotař

Rodina Martinátová pořádá v pátek 24. prosince ve Štítné nad Vláří-Popově Běh Štědrým ránem. Start 9. ročníku 7,7 kilometru dlouhého silničního závodu je nad hospodou v Popově, v 9 hodin. Prezentace probíhá mezi 7.45 a 8.45 hodinou. Startovné je 130 Kč.    ,,Zazávodit si můžou muži i ženy všech věkových kategorií. Pro všechny účastníky bude na startu i v cíli připravené občerstvení a to horký čaj, kofola a voda. A pro ty, kteří nechtějí vidět zlaté prasátko také ovoce a tradiční pravá slovenská kyselica. Nejlepší tři muži a nejrychlejší tři ženy budou odměněni pamětními medailemi,“ zve za pořadatele Vlastimil Martinát na Valašsko.   ,,Závod se ale poběží v režimu očkovaný, testovaný, nebo překonaný covid,“ upozorňuje Martinát. [caption id="attachment_118125" align="alignnone" width="690"] Z minulých ročníků. Foto: se svolením Vlastimila Martináta[/caption] Loňský 8. ročník Běhu Štědrým ránem si zaběhli skalní příznivci jen ve vlastní režii. A to kvůli koronavirové pandemii. Poslední plnohodnotný ročník závodu v roce 2019 vyhrál Milan Zvonek (Zvonek Sport Valašské Klobouky. Ten první příčku vybojoval v traťovém rekordu 27:20. V závodu žen zvítězila Anna Balážová (Baláž Extréme Team Ostrava, 38:10).   Ženský traťový rekord drží ze Štědrého dne roku 2018 rovněž reprezentantka Zvonek Sportu Valašské Klobouky Silvie Zvonková.  Vytrvalkyně z Valašských Klobouk se před třemi roky blýskla časem 34:03.   Lubomír Hotař  

Už 33. ročník silničního městského Štědrovečerního běhu pořádají v pátek 24. prosince v Luhačovicích. Ten se koná v místní Zahradní čtvrti, kde je start i cíl tohoto tradičního a oblíbeného vánočního sportovního podniku. Dvaatřicátý ročník tohoto závodu v roce 2020 se běžel jen demonstrativně a na dvoukilometrové trati se ho zúčastnilo zhruba 50 běžců.   Pořadatelé vypsali kategorie pro muže, ženy, veterány, veteránky, juniory, juniorky a také pro děti. Ti nejmladší si to podle věku rozdají na tratích od 300 metrů do 600 metrů.    ,,Senioři, seniorky, junioři a juniorky poběží hlavní závod dlouhý 2 kilometry. Jeho startovní výstřel je naplánovaný na 13 hodin,“ upozorňuje Libor Slezák, hlavní pořadatel nejstaršího běžeckého závodu v novodobé historii v Česku. [caption id="attachment_118073" align="alignnone" width="690"] Štědrovečerní běh v Luhačovicích 2019, nejlepší muži. Foto: Jan Dostál[/caption] V posledním oficiálním ročníku závodu v roce 2019 se ve všech kategoriích představilo 142 běžců. Z toho bylo 46 mužů a 27 žen. Dětí si zazávodilo 69.   Závod mužů před dvěma lety vyhrál český reprezentant v orientačním běhu Vojtěch Sýkora (OOB TJ Slovan Luhačovice), který vybojoval první příčku za čas 5:17. Ženám kralovala rovněž nositelka barev OOB TJ Slovan Luhačovice Renata Hubáčková. Ta se blýskla časem 7:30.   Traťový rekord drží už z roku 2006 člen z pořádajícího luhačovického klubu orientačních běžců Dalibor Slovák. Ten před patnácti lety zaběhl čas 5:16.   Lubomír Hotař

Ultraběžec ze Zubří Tomáš Štverák zakončil sezonu čtvrtým místem v 6. ročníku Ještěd SkyRace. V závodu dlouhém 21 kilometrů, který měl převýšení 1250 metrů, dosáhl času 1:54.54. První místo vybojoval za čas 1:49:30 Jiří Petr z Kovalovic u Brna, druhou příčku obsadil Slovák Dávid Žigo. Ten byl v cíli o 2 minuty a 3 sekundy pomalejší. Bronz bral za čas 1:54:26 Pavel Brýdl z Trutnova.   V mužské kategorii do 25 let skončil Štverák druhý.   Závod se spoustou technických trailů, náročných výstupů i seběhů startoval v libereckém Ostašově. Trať vedla po Ještědském hřebeni.    ,,Na ní jsme museli dvakrát vyběhnout na Ještěd,“ upozornil Štverák   Reprezentant Zubří se v prvním výběhu na Ještěd pohyboval na pozicích kolem desáté příčky. [caption id="attachment_117739" align="alignnone" width="690"] Tomáš Štverák v Ještěd SkyRace 2021. Foto: se svolením Tomáše Štveráka[/caption]  ,,Zpočátku jsem nikam nespěchal. Zrychlil jsem až, když jsem se posunul na páté místo. Ve druhém výběhu na Ještěd jsem se probojoval na čtvrtou příčku. Pří seběhu do cíle jsem dokonce chvíli běžel na třetí pozici. Dva kilometry před cílem v posledním malém stoupání měl však Pavel Brýdl víc sil a odsunul mě na konečné čtvrté místo,“ upozornil Štverák na klíčové momenty.    ,,S tímto umístěním jsem však maximálně spokojený. Výsledek na severu Čech beru jako super zakončení povedené letošní sezony,“ pochvaloval si ultraběžec z Valašska.   Lubomír Hotař

Na umělé trávě ve Slavičíně - Hrádku proběhne 27. prosince 2021 ukázkový trénik, který pro fotbalové brankáře či nové adepty uspořádá Moravskoslezská brankářská akademie. Akce začíná ve 14 hodin a jedním z trenérů je i štítenský rodák Lubomír Hnilo, který pracuje v této akademii.   Co je Moravskoslezská brankářská akademie?   Skupina mladých profesionálních trenérů, která se bude zabývat několika projekty specializovaných pouze na výchovu a trénink na pozici fotbalového brankáře. Trénink, práce a komunikace s brankářem je specifická činnost, která vyžaduje odbornost na pozici trenéra. Ne každý klub má trenéra brankářů a právě proto jsme tady my.   Našim hlavním cílem je vytvářet nadstandartní podmínky pro práci a vývoj brankářů a to nejen pro ty, kteří jsou ve větších klubech, ale hlavně pro ty, kteří nemají možnost se seznámit s profesionálním brankářským tréninkem ve svých mateřských klubech a menších organizacích.   Důležitým cílem naší akademie je nejen sportovní růst, ale také vedení a výchova dítěte k občanských postojům a zásadám. Učení se fair play, zdravého způsobu života a zabránit směřovat dítěti k nesprávným závislostem (alkohol, drogy a jiné návykové látky).   Nejdůležitější pro nás je aby sport pro dítě byl zábavou a jeho provozování ho připravovalo v rámci sportovního a studijního režimu na dospělý život.   Tým Moravskoslezské brankářské Akademie     -tz-

Tenisovým veteránům definitivně skončila letošní sezona. V kategoriovém Grand Slamu padesátníků, v turnaji Jašek Cup zařazeném do celostátní série Senior´s Cup 2021, se z první příčky radoval Milan Bílek. Tenista z Mohelnice ve finále porazil Jana Nahodila (Valašské Klobouky). V semifinále Bílek udolal Libora Zapletala. Nahodil v semifinálovém souboji zdolal Slováka Luboslava Turzu z Ilavy. Ještě před tím si valašskokloboucký matador ve čtvrtfinále poradil s Liborem Juráskem ze Zlína.   ,,Jurásek je nový hráč na okruhu. Běhavý tenista ze Zlína má kvalitní údery. Chybí mu však zkušenosti. Proto jsem brzy odhalil jeho slabiny a našel jsem recept na jeho hru. Turza mě v posledních čtyřech zápasech porazil. Levoruký matador z Ilavy má herní styl postavený na nepříjemném liftovaném útočném forhendu a čopovaném bekhendu. Tento styl mi nesedí. V porovnání s posledními duely jsem však proti němu změnil taktiku a to se mi vyplatilo. Snažil jsem se totiž útočit přes jeho forhend a to slovenského soupeře zaskočilo,“ potěšil Jana Nahodila postup do finále.   V něm však na Milana Bílka nestačil. ,,Před soubojem o první příčku mi ztuhly svaly. Po semifinálové partii s Turzou jsem totiž na finálové střetnutí čekal dvě a půl hodiny. Navíc jsem tenisového veterána z Mohelnice podcenil,“ přiznal Nahodil.   ,,Bílka ale celý turnaj zastihl ve skvělé formě. Ve všech zápasech a ani ve finále nedělal ve výměnách chyby a proto zlínský Jašek Cup zaslouženě vyhrál,“ uznal Jan Nahodil. [caption id="attachment_117653" align="alignnone" width="690"] Kategoriový Grand Slam Jašek Cup 2021[/caption] Turnaj se hrál v hale na antuce ve Zlíně na Vršavě.   VÝSLEDKY KATEGORIOVÉHO GRAND SLAMU V TURNAJI JAŠEK CUP 2021: Čtvrtfinále: Jan Nahodil (Valašské Klobouky) – Libor Jurásek (Zlín) 6:0, Luboslav Turza (Ilava) – František Koch (Vítkov u Opavy) 6:3, Milan Bílek (Mohelnice) – Jaromír Tomis (Frýdlant nad Ostravicí) 6:1, Libor Zapletal (Lhotka u Zlína) – Marian Dobrotka (Sidonie) 6:4. Semifinále: Nahodil – Turza 6:1, Bílek – Zapletal 7:5. O 3. místo: Turza – Zapletal 7:5. Finále: Milan Bílek – Jan Nahodil 6:1.   Lubomír Hotař

Šestačtyřicetiletý Juraj Riečičiar pracuje jako vrchní komisař na krajském ředitelství policie České republiky ve Zlíně. Jeho velkým koníčkem je sport. Díky tomu se atlet z Dolní Lhoty v listopadu postavil na start jednoho z nejslavnějších maratonů na světě. V Řecku v Aténském autentickém maratonu zaběhl čas 3:51:34. Účast v 42,2 kilometrovém závodu dostal jako dárek od manželky Ivony. Ta mu na jihu Balkánského poloostrova dělala doprovod a support. Jeho start ve slavném závodu v Řecku může být návodem i pro další vytrvalce, kteří by chtěli zažít úžasnou atmosféru na trati mezi Marathónem a Aténami. Riečičiar s osobním maratonským rekordem 3:43:22, je mimo jiné také vodič na čas 1:45:00 ve Zlínském festivalovém půlmaratonu.   Proč jste se rozhodl zaběhnout si tento slavný maraton? Proto, že je to král králů. I takový přívlastek by mohl mít maratonský běh z Marathónu na olympijský stadion v Aténách. V dnešní době je dostupné zúčastnit se například maratonů v New Yorku, Londýně, Bostonu, nebo Berlíně, ale třeba i na Antarktidě, nebo v poušti na Sahaře. Ovšem legenda je jenom jedna. Ta, kde to všechno dávno začalo a to maraton z Marathónu do Atén. Na této trase atlet absolvuje autentickou cestu, stejnou, jako při legendárním běhu Feidippidés, ale i stejnou trať, jako několik atletů při prvních novodobých Olympijských hrách v roce 1896. Navíc posledních 170 metrů se běží na ikonickém stadionu v centru Atén, na Panathenaic Stadium. Autentický maraton jsem si vybral jako splnění běžeckého snu. Účast v něm jsem už v loňském roce dostal jako dárek od manželky Ivony. Závod v roce 2020 byl ale kvůli koronaviru zrušen. Zaplacené startovné mi proto přesunuli na letošní rok.   Co jste dělal těsně před slavným závodem? V den závodu jsem v 5 hodin ráno i s ostatními běžci čekal na stanovišti autobusu, který nás odvezl z Atén do města Marathón na pobřeží Egejského moře. Řekové, jako organizátoři u nás v Česku nemají ale dobrou pověst. Proto jsem byl překvapen, jak byl přesun velmi dobře organizovaný. Na nic se nemuselo dlouho čekat. Nelíbilo se mi jenom, že do Marathónu jedeme skoro pořád z kopce. Trať jsem měl totiž předem nastudovanou, ale v reálu vypadala ještě těžší.   [gallery columns="5" ids="117583,117584,117585,117586,117582"] Juraj Riečičiar v maratonu v Řecku 2021. Foto: se svolením Juraje Riečičiara   Jaké pocity jste prožíval před startem? Také na startu klapalo všechno skvěle. Všichni běžci měli spoustu místa na převlečení, rozklusání a mohli jsme se bez problémů občerstvit. Dokonce ani u početných toalet nebyly žádné fronty. Zavazadla jsme ale odevzdávali s předstihem, které už čtyřicet minut před startem závodu kamiony odvážely zpět do Atén. Dobrovolníci však v prostorách startu rozdávali termofólie, abychom měli co největší komfort. I značení cesty do jednotlivých koridorů bylo přehledné.   Jak jste ve slavném maratonu zvládl start? Start probíhal po vlnách vždy s odstupem několika minut. Takže odpadlo nepříjemné posouvání ke startovní čáře dávno po výstřelu. Letos se navíc kvůli epidemiologickým opatřením kladl důraz na dodržování rozestupů. Moje čtvrtá vlna vybíhala v 9:08 hodin, tedy osm minut po oficiálním startu.   Jak jste maraton rozběhl? Začátek byl docela příjemný. Dostal jsem se do dobrého tempa a s úsměvem jsem si závod užíval. Občerstvovací stanice byly po dvou a půl kilometrech, takže jsem na trati nestrádal. Také počasí bylo ideální. Bylo pod mrakem a teplota se pohybovala kolem 18 °C.   Popište další vývoj závodu? Trať byla zajímavá, ale hodně náročná. Po úvodních rovinatých kilometrech začalo na 8. kilometru stoupání, které mělo podle propozic skončit až na 32. kilometru. V tomto úseku bylo jenom několik míst na odpočinek v podobě několika stovek metrů roviny, nebo dokonce klesání. Bylo poznat, že maraton se běží od moře do vnitrozemí. Nicméně s mezičasem 1:50:10 na metě půlmaratonu jsem byl spokojený. Ten odpovídal mým představám. Zároveň mě však už dost bolely nohy a to jsem věděl, že nejdelší stoupání je teprve v začátcích.   Měl jste na trati nějakou krizi? První mě chytla kolem pětadvacátého kilometru. Běh do kopce mám sice v oblibě, ale v Řecku už to bylo na mě dlouhé. Proto jsem se v tomto úseku snažil nějak zabavit. Pozoroval jsem modrou čáru označující ideální trasu a vnímal úžasnou atmosféru na trati. Rovněž mě motivovalo, že podél trati byli skvělí diváci. Pořád bylo slyšet slovo ,,bravó“. To mi dodávalo další síly.   [gallery columns="5" ids="117587,117588,117589,117590,117591"] Juraj Riečičiar v maratonu v Řecku 2021. Foto: se svolením Juraje Riečičiara   Na co jste se v průběhu závodu nejvíc těšil? Na metu 32. kilometru, kde skončilo nekonečné stoupání. Poté konečně následoval vytoužený seběh. Ovšem ani posledních 10 kilometrů nebylo zadarmo. Do cíle se totiž neběželo jenom z kopce. Běželo se spíš po rovině s občasným malých seběhem. Občas se také vybíhalo na most, nebo z podjezdu.   Jak jste se cítil v závěru maratonu? Kolem 36. kilometru už jste toho měl opravdu dost. Připadalo mi, že závod vůbec neubíhá a že do cíle je ještě nekonečně daleko. Zároveň jsem si však připomínal, že jsem si tento slavný maraton chtěl hlavně užít. Jeho konec jsem měl mít za odměnu. Ubezpečoval jsem se, že pořád držím dobré tempo a soupeře kolem sebe předbíhám. Poslední kilometry jsem se snažil vychutnat a také vytěsnit z hlavy boj s únavou. Ale hlavně jsem se těšil na doběh na Panathénský stadion. Sice jsem ho viděl už před závodem, ale z úhlu pohledu doběhu do cíle byl daleko hezčí.   Podělte se s Vašimi pocity těsně před cílem? Před cílem jsem zpomalil a prohlížel si okolí. Mával jsem na diváky a poté proběhl cílovou bránu. Z cílového prostoru jsem nechtěl odejít. Maratonský běh je pro mě královskou disciplínou. Na konci každého dokončeného maratonu jsem trochu dojatý. Ovšem v kolébce maratonu byly všechny pocity ještě intenzivnější. Jenom kvůli doběhu na slavný stadion to stálo za to. Celá příprava i náročných 42 kilometrů na trati.   Po doběhu do cíle ale všechno ještě neskončilo? I poté pokračovala perfektní organizace. Po několika metrech jsem dostal na krk medaili, termofólii, občerstvení a pití.  Poblíž jsem měl připravené i osobní věci. Ty jsem si vyzvedl bez čekání. Jakmile mně dobrovolníci uviděli přicházet, tak mi podle čísla vydali pytel s mými osobními věcmi.   Jaký jste v Aténském autentickém maratonu zaběhl čas? V celkovém pořadí jsem skončil na 1854. místě. Z českých vytrvalců jsem byl v cíli osmý. Zaběhl jsem čas 3:51:34. Nerychlejším krajanem byl Jan Pernica ze Slavie Praha, který v absolutním pořadí vybojoval za čas 2:36:56 dvanáctou pozici. Honza Pernica si mě v roce 2019 vybral na natáčení filmu Zátopek a díky němu jsem si v tomto filmu několik sekund zahrál.   Kolik se slavného závodu zúčastnilo maratonců? Na start se postavilo 9000 běžců z 83 zemí. Do cíle doběhlo 8715 maratonců. Z toho 33 Čechů.   Jak se Vám maraton v Řecku a dění kolem něho líbilo? Rozhodně mu dávám velkou jedničku. Příjemně mě překvapila dokonalá organizace, parádní byla atmosféra. Lidé kolem trati si závod užívali a já, přestože to bylo hodně náročné, jsem si maraton užíval také.   Lubomír Hotař

Radim Grebík a Tomáš Kříž (oba Titan Trilife Zlín) si ještě prodloužili triatlonovou sezonu. Oba reprezentovali Česko na Asijském poháru v Kataru. Závod v Dauhá se konal na trati složené z 1500 metrů plavání, 38 kilometrů cyklistiky a 10 kilometrů běhu. Grebík v něm vybojoval za čas 1:43:37 páté místo. Kříž skončil v čase 1:47:01 jednadvacátý. Zvítězil Jawad Abdelmoura z Maroka (1:42:48), před Benem Dijkstramou z Velké Británie (1:43:08). Třetí příčku obsadil Japonec Aoba Yasumatsu (1:43:15).   ,,Závod se konal v nové stále ještě nedostavěné čtvrti v Dauhá. Pořadatelé ale měli všechno dokonale připravené,“ prozradil Radim Grebík.   ,,Plavalo se na dvou okruzích v místní zátoce Perského zálivu. Voda měla příjemných 26°C. Cyklistika se jela v širokých ulicích pod mrakodrapy a závěrečný běh se běžel po promenádě podél pláže. Cyklistika i běh byly rovněž rozložené do dvou okruhů,“ informuje dále Grebík.   Triatlonista ze Vsetína hájící barvy zlínského Titan Trilife klubu se od startu držel v kontaktu s čelem závodu. Na kole jel ve vedoucí skupině, do které se dotáhl i Tomáš Kříž.   ,,Běh byl pro mě největší výzvou. Na aklimatizaci jsem měl v Kataru pouze 48 hodin a s časovým posunem jsem šel do závodu v 5.30 hodin našeho času. To pro olympijský triatlon není obvyklé. Brzký start byl však přizpůsoben místnímu počasí, protože odpoledne bylo v Kataru třicetistupňové vedro. Při běhu to ale bylo opravdu náročné. Snažil jsem se držet krok s pozdějším vítězem Maročanem Abdelmourou. V průběhu šestého kilometru jsem ale musel tempo zvolnit a vedoucí čtveřici opustit. Ovšem i se ziskem pátého místa jsem spokojený,“ tvrdí Radim Grebík.   Ten v cíli na třetí příčku ztrácel dvaadvacet sekund.   ,,I páté místo mi však zajistilo další cenné body do světového žebříčku a tím i lepší výchozí pozici při startu příští sezony,“ potěšilo Grebíka.   Lubomír Hotař