Dobrovolní hasiči oslavili 125 let svého sboru

Všechny generace hovězských hasičů oslavily 125 let trvání svého dobrovolného sboru hasičského důstojnou vzpomínkou na zakladatele a předky, poklonou starším ve sboru za jejich práci a vtipnými ukázkami zásahů těch nejmladších.

Hasičské slavnosti na Hovězí vzalo v potaz i samo nebe a vymetlo oblohu do modra a do ní vsadilo zlatou hřející kouli. Krátce před devátou hodinou začala ožívat hasičská zbrojnice. Hlasité hemžení dětí a mládeže napovídalo, že hasiči z Hovězí vlastní jeden z největších pokladů dobrovolných sborů – hojný počet mládeže, což je na dnešní dobu vpravdě zázrak. Obsáhlou fotogalerii z oslav naleznete v odkaze pod fotografií v článku.

Krátce po deváté se všechna ta sláva přesunula před hasičskou zbrojnici, zformovala se do průvodu v čele se sličnou sestrou nesoucí patrona všech hasičů svatého Floriána. Následovala chlouba sboru a obce, prapory, včetně praporu družební slovenské obce Brvnište. Slavnostní průvod mířil skrz obec k stánku, kterému patří první část verše na hasičských praporech – Bohu ku cti – do římskokatolického kostela na mši svatou za všechny živé i zemřelé hasiče sboru hovězského.

Jedna z ukázek: mladí hasiči zachraňovali riskujícího mladíka, který šel bruslit na Bečvu              foto: Radomír Dolanský              fotogalerie

Mši zahájily syté tóny varhan obsluhované Jiřím Křenkem, který dnes působil i jako zpěvák. Doprovázela jej kapela, která dnes patří rovněž k historickým klenotům obce – Hověžanka, pod vedením kapelníka Antonína Putaly. Ale to již přicházel před oltář v sytě rudém ornátu místní farář Vlastimil Vaněk, který mši celebroval. V podstatě hned v úvodu mše s velkou radostí přivítal hasičskou mládež, která se dobrovolnictví v obci věnuje v tak hojném počtu. Všem připomněl, že dobrovolní hasiči jsou pro své spoluobčany vzácným darem a jejich činnost je posláním. Těm patří druhá strofa verše na praporu – Bližnímu ku pomoci! S pokorou a úctou vzpomněl předky současné i minulé.

Po mši hasiči opět v průvodu prošli obcí, nyní již s kapelou. Program oslav pokračoval slavnostní schůzí, která byla zahájena státní hymnou. Předsednickému stolu vévodily hlavní atributy hasičů a Valašska – svatý Florián, frgály a slivovice. Před oficiálním začátkem se u předsednického stolu utvořil špalír hostů s dary. Poté se slova ujal starosta sboru Tomáš Fila, který se především vrátil do historie vzniku a budování SDH. Ještě předtím však vyjmenoval všechny bratry a sestry, kteří již nejsou mezi námi, a požádal všechny, aby uctili jejich památku minutou ticha. Na Hovězí byl iniciátorem vzniku katolický farář Jan Daněk, který se stal zároveň i prvním starostou sboru, jenž po ustavující valné hromadě čítal 25 členů. Prvním vybavením hasičů byly ruční stříkačky řečené berlovky. První motorovou stříkačku získal sbor celých 37 let po svém vzniku. Současná hasičská zbrojnice byla slavnostně otevřena v roce 1982. V posledních letech prošla velkou rekonstrukcí, aby odpovídala dnešním potřebám.

K slavnostním okamžikům patří předávání pamětních listů, ocenění a medailí. Sbor samozřejmě nezapomněl na ty, z jejichž práce dnes čerpá, předchůdce ve sboru. Následovaly zdravice hostů. Za veškerou práci hasičům poděkoval a pogratuloval k výročí starosta obce Antonín Koňařík. Vzpomněl úspěšnou výměnu vozového parku v posledních letech, doslova přebudování střechy, řadu interiérových změn, výměnu elektrických rozvodů a mnoho jiného. Vzpomněl taky úspěšnou přeshraniční spolupráci s obcí Brvnište a uvedl několik bodů vize, jak by se podmínky sboru mohly do budoucna i nadále zlepšovat.

Dobrovolní hasiči oslavili 125 let SDH Hovězí              foto: Radomír Dolanský              fotogalerie

Dále se do diskuse přihlásila starostka družební obce Brvnište Dagmar Mikudíková. Všem poděkovala za krásnou družební spolupráci, která je opravdu na velmi vysoké úrovni. Vzdala hold úžasné historii místního sboru a pozdravila pana faráře. Naprosto úžasnou poklonu hasičům z Hovězí složil starosta DHZ Brvnište Peter Miniarik, který sdělil své pocity básnickým rýmem, za což si vysloužil bouřlivý potlesk. To však nebylo zdaleka vše. Za hasiče z Brvnište kolegům věnoval na menší oslavy nerezový kotel na guláš, z nějž začal tahat další dary jako králíky z klobouku. Především nádhernou stříbrnou repliku historické helmy pro starostu Tomáše Filu. Dále objemnou flašu rumu s konstatováním, že hasič bez rumu nemá rozumu, a na oslavu ještě láhev šampaňského. Celá tato prezentace byla zakončena slavnostním obědem.

Odpoledne se program přesunul na náves mezi vystavenou historickou i současnou techniku. Program před slušným počtem diváků zahájili hasiči z DHZ Brvnište. Předvedli hasičský útok, jak asi mohl vypadat před sto lety. Troubením poplachu a hulákáním začali dohledávat kolegy hasiče. Klasicky nejpočetnější část vyběhla z hospody, nyní vlastně z krčmy. Po nástupu před velitelem a rozdělení úkolů, zatímco vesele hořelo, se vrhli do samotné záchrany. Připojili hadice, rozpumpovali kývačku a za chvíli prýštila voda z hadice. Madlo převzal i starosta SDH Tomáš Fila a společnými silami s bratmi z Brvnište zažehnali nebezpečí.

Vrcholem programu byly ukázky zásahů hasičské budoucnosti dobrovolných hasičů – hasičské mládeže. V první ukázce šlo o záchranu občanky, jejíž dům byl při povodni zatopen a občanka seděla na střeše objímajíc komín. Zásahová jednotka na člunu, složená ze dvou udatných hasiček, ohroženou hověžanku zachránila, přestože i jejich člun byl tu a tam strháván proudy vody, a odplula s ní do bezpečí. Aby nebyl nadále ohrožován její majetek, další skupina záchranářek zabránila průniku vody položením pytlů s pískem a následným odčerpáním vody z laguny kolem domu.

Další ukázkou byla záchrana riskujícího mladíka, který šel bruslit na Bečvu, ačkoliv led byl více než křehký. Samozřejmě, že skončil ve vodě a s posledními zbytky sil se držel nad hladinou. Záchranné družstvo, jištěné kolegy na břehu, se připlazilo k postiženému a s maximální obezřetností jej dopravili ke břehu. Tam se jej okamžitě chopily zdravotnice z integrovaného záchranného systému a přikryly jej termofólií. Opodál již čekal otec zachráněného s řemenem v ruce, což jej zahřálo více než deset fólií.

Dobrovolní hasiči oslavili 125 let SDH Hovězí              foto: Radomír Dolanský              fotogalerie

Další ukázkou byla záchrana účastníků při dopravní nehodě. Čerstvě probuzený medvěd mlsal zkvašený med a podnapilý smetl motorkářku, která se zase pohybovala po silnici nadzvukovou rychlostí. Zde měli hasiči a hasičky z Hovězí velké obavy o životy účastníků nehody. Policisté uzavřeli místo nehody a záchranáři se pustili do práce. Zatímco motorkářku vyprostili zpod zničené mašiny a začali ji oživovat, s medvědem to bylo složitější. Hasička se dostala do vozu a zafixovala bezvědomému krční páteř, zatímco kolegové zraněného vystříhávali pneumatickými nůžkami. Pak jej opatrně položili na nosítka a začali jej ihned oživovat. Systémem 30:2 (dvakrát umělé dýchání a třicetkrát stlačení hrudníku) přivedli medvěda k vědomí a oba zraněné přepravili ihned do nemocnice.

V následující ukázce účinkovali hasiči z Hovězí jako horolezci, kdy zachraňovali nezvedenou horolezkyni, která se na skálu vydala sama, bez jištění. Slovy svědka Ivana Mládka to proběhlo takto: Zavři svoje oči Hano, rozvázalo se ti lano. Padej trochu doprava, pod námi jde výprava… Hana zůstala viset na skále. Perfektně zajištěná záchranářka z dobrovolného sboru z Hovězí se opatrně slanila za uvězněnou horolezkyní, připoutala ji k sobě a dopravila do bezpečí.

Poslední ukázkou byla záchrana osob z hořícího domu. Zde později vyšlo najevo, že v nepřítomnosti rodičů si hrála s ohněm Máša a medvěd. V tomto roce se vůbec medvědi na Hovězí chovají velmi nezodpovědně. Dobrovolní hasiči přijeli na poslední chvíli. Do domu se vrhl hrdinný hasič jištěný zvenku kolegy a vynesl ven Mášu, kterou ihned na rukou odnesli od hořícího domu hasiči k ošetření. Ale medvěd se již nadýchal notně kouře, takže jej na nosítkách odnesli neprodleně k čekající helikoptéře, kterou byl transportován do popáleninového centra fakultní nemocnice v Ostravě. Mezitím požár zlikvidovala posádka SDH Hovězí.

Poněvadž v kádi zbylo dostatek vody a hasiči mezi sebou nalezli oslavence, bylo jasné, co se bude dít dále. Za všeobecného veselí byl oslavenec vnořen do kapaliny. Všichni občané pak byli pozváni na oslavy do hasičské zbrojnice, kde se slavilo ještě dlouho, jak si to 125. narozeniny zaslouží.

Radomír Dolanský