Město odhalí pamětní desku Josefa Stehlíka

Město Slavičín ve spolupráci s Městskou knihovnou a Klubem přátel historie Slavičínska odhalí 28. března 2015 pamětní desku na počest stého výročí narození našeho občana, československého stíhacího pilota, plukovníka v. v. Josefa Stehlíka.

Město Slavičín ve spolupráci s Městskou knihovnou a Klubem přátel historie Slavičínska zve naše spoluobčany na slavnostní odhalení pamětní desky na počest stého výročí narození našeho občana, československého stíhacího pilota, plukovníka v. v. Josefa Stehlíka.

Slavnostní akt se uskuteční v sobotu 28. března 2015 v 10.00 hodin v prostoru parkoviště nad slavičínskou poštou, před domem č. p. 313, kde pan plk. v. v. Josef Stehlík prožíval poslední roky svého obdivuhodného života.

Záštitu nad pietním aktem přijali Československá obec legionářská, Sdružení československých zahraničních letců 1939 – 1945 a genmjr. Ing. Jiří Kubala, předseda Svazu letců České republiky.

Československý stíhací pilot plk. Josef Stehlík (foto archiv města)   zobrazit plakát

Kdo byl plk. Josef Stehlík

Jako jediný československý stíhací pilot bojující ve druhé světové válce se stal stíhacím esem tří front. Na nebi Francie, Velké Británie a Slovenska dosáhl 10 sestřelených letounů jistě, 3 sestřelil pravděpodobně a 1 letoun poškodil.

Josef Stehlík se narodil 26. března 1915 v Pikárci u Žďáru nad Sázavou. Jeho otec, lesní hajný, chtěl, aby Pepík byl jeho pokračovatelem, ale syn upřednostnil vyučení v oboru soustružník kovů a elektromechanik. Přitahovala jej vůně leteckého benzinu. Dobrovolně se přihlásil k leteckému výcviku, který zahájil u 83. letky 5. těžkého bombardovacího pluku v Brně roku 1935. Velmi dobře zvládl kurz leteckých mechaniků a základní pilotní výcvik.

U leteckého pluku č. 1 v Praze absolvoval v letech 1936 – 1937 pilotní a poddůstojnickou školu. Po ukončení základního a pokračovacího kurzu odešel do stíhací školy v Hradci Králové. Po jejím absolutoriu byl dne 15. července 1937 zařazen k 39. stíhací letce v hodnosti svobodníka.

V roce 1938 byl povýšen do hodnosti četaře a zároveň jmenován polním pilotem. Působil jako instruktor v pilotní škole na Slovensku. Nejdříve ve Spišské Nové Vsi a až do 14. března 1939 v Piešťanech. Na pokyn Svazu letců se pokusil odejít do zahraničí, ale první pokus se mu nezdařil. Až za podpory ostravských železničářů, schovaný pod uhlím, se v nákladním vlaku dostal do Polska. Zde podepsal závazek do Cizinecké legie a odplul do Francie. Po zahájení války nastoupil k přeškolení v Chartres, ve středisku pro stíhací piloty. Dne 2. prosince 1939 zasáhl s jednotkou GC III/3 do leteckých bojů na západní frontě.

Odlétal 66 operačních hodin a sestřelil 6 letounů jistě a jeden pravděpodobně.

Po porážce Francie patřil ve Velké Británii k zakládajícím členům 312. perutě RAF. V leteckých soubojích nad Albionem i nad okupovanou Evropou si připsal 2 jistě sestřelené nepřátelské letouny, 2 pravděpodobně sestřelené a 1 poškozený.

Od podzimu 1941 začala neméně slavná kapitola jeho pilotního řemesla – působil jako učitel létání. V Kanadě úspěšně předával své bohaté bojové zkušenosti celé řadě pilotních žáků, z nichž nejúspěšnějším se stal Otto Smik, nejlepší čs. stíhač slovenské národnosti sloužící v RAF.

Od dubna 1943 se znovu vrátil k operačnímu létání se svou 312. perutí, ale dalších sestřelů už v řadách RAF nedosáhl. Dobrovolně se přihlásil k nasazení na východní frontu, kam pod velením škpt. Františka Fajtla odplul v únoru 1944. Zde už jako nadporučík se stal velitelem 1. letky 1. čs. samostatného stíhacího pluku v SSSR. Po přeletu celého pluku na pomoc SNP velel npor. Stehlík přepadové skupině osmi letounů, která provedla úspěšný útok na piešťanské letiště. V leteckých soubojích npor. Stehlík sestřelil 2 německé letouny, prováděl útoky na pozemní cíle a mobilní techniku nepřítele, významně podporoval pěchotu v bojích u Banské Štiavnice. Po potlačení SNP odletěl do Rumunska. Poté byl odvelen ke 2. čs. stíhacímu pluku a zařazen do funkce zástupce velitele pluku. Po ukončení války přivedl 12. května 1945 2. čs. stíhací pluk do Prahy. V hodnosti štábního kapitána pomáhal budovat vojenskou leteckou akademii v Hradci Králové. Jeho radost z létání však netrvala dlouho.

Po roce 1948 byl propuštěn z armády, zbaven důstojnické hodnosti a uvězněn v pověstném "Domečku" na Hradčanech. Pro nedostatek důkazů byl po osmi měsících propuštěn. Mohl pracovat pouze v dělnických profesích. Podařilo se mu získat místo řidiče sanitky v Lázních Jeseník. V roce 1968 byl částečně rehabilitován.

Občanem našeho města se pan Josef Stehlík stal dne 9. srpna 1971. V roce 1990 byl plně rehabilitován, byla mu vrácena důstojnická hodnost s povýšením na plukovníka letectva v záloze. Dne 8. května 1991 mu byl udělen řád M. R. Štefánika. Pro nemoc si jej však z rukou prezidenta republiky Václava Havla převzít nemohl.

Plk. v. v. Josef Stehlík zemřel dne 30. května 1991 ve Slavičíně. Dnes jsou jeho ostatky uloženy v rodinné hrobce v Bratřejově.

PhDr. Ladislav Slámečka