Dobročinná jízda „Jedou jako o život“, která na podporu Mobilního hospice Strom života startuje v pondělí 9. srpna ve Valašských Kloboukách, bude mít dalšího vzácného účastníka. Společně s dvojicí koloběžkářů Bárou a Honzou se na trať vydá také legendární cyklista na vysokém kole Josef Zimovčák! Start si nenechají ujít ani zdejší sportovci z týmů Běhatlon a Zvonek sport nebo mistr republiky ve 24hodinovém i 12hodinovém cyklistickém závodě a držitel předních příček na zahraničních cyklistických podnicích i ultramaratonu Michal Láník. A srdečně jsou zváni také účastníci z řad veřejnosti, ať už se ujmou aktivní role a zdolají kousek trasy, nebo přijdou při prvních metrech alespoň fandit.   Program, ve kterém vystoupí taneční skupina TS ELES, odstartuje v 8.30 hodin před klobouckou radnicí. V 9 hodin se pak účastníci vydají na cyklostezku a po ní směrem do Brumova-Bylnice. [caption id="attachment_107871" align="alignnone" width="690"] Na trať vydá také legendární cyklista na vysokém kole Josef Zimovčák. Foto: Ivo Dvořák[/caption] „Josef Zimovčák nebude v našem městě poprvé. Už dříve jsme jej přivítali při jiných charitativních cyklojízdách, které pořádal na pomoc onkologicky nemocným dětem. Když se dozvěděl o jízdě koloběžek na podporu myšlenky Mobilního hospice Strom života, bez váhání se rozhodl připojit. Budeme jej s potěšením očekávat, podobně jako Báru a Honzu, ambiciózní dvojici koloběžkářů, a také naše kloboucké sportovce. A když přijde akci podpořit i veřejnost, určitě se start více než čtyřistakilometrové cesty vydaří,“ uvedla Eliška Olšáková, starostka města Valašské Klobouky.   Smyslem jízdy, která propojí pobočky Mobilního hospice Strom života, je informování veřejnosti o paliativní péči, kterou organizace poskytuje nevyléčitelně nemocným a jejich rodinám. Díky této službě mohou pacienti trávit své poslední dny doma v kruhu nejbližších.   Dvojice koloběžkářů zajede po Valašských Kloboukách také do Kroměříže, Přerova, Nového Jičína, Havířova, Čeladné a Rožnova pod Radhoštěm. Před odjezdem pelotonu z Valašských Klobouk se veřejnost bude moci dozvědět podrobnosti o fungování Stromu života. Lidé, kteří by chtěli organizaci podpořit, jí mohou přispět na sbírkové konto 3925391369/0800, VS 808.  

Dvojice koloběžkářů procestuje kus Moravy a Slezska. Chce podpořit myšlenku umírání v domácím prostředí

Zajímavá motoristická akce se uskuteční v sobotu 7. srpna na Valašsku. V Bohuslavicích nad Vláří se koná 4. ročník Výstavy traktorů, motocyklů a čtyřkolek. Začátek na bohuslavickém Výletišti je ve 13 hodin.   Kromě přehlídky vystavených strojů pořadatelé ještě připravili spanilou jízdu kolem obce a jízdy zručnosti v několika kategoriích.   [gallery columns="5" ids="107803,107805,107804,107806,107802"] Ilustrační foto. Autor: zahrádkáři z Bohuslavic nad Vláří   Na Výstavišti v Bohuslavicích nad Vláří se bude o dobrou náladu starat a celou akci moderovat DJ Aleš Ptáček. Bohaté občerstvení je zajištěné. Vstupné je dobrovolné.   Lubomír Hotař  

Tento článek jsem se rozhodl napsat po propršené neděli prvního srpna – pět dní po návratu z jihu – původně jsem myslel, že už bylo řečeno vše, ale přesto…   V pondělí ráno jsme se sestrou vyrazili opět na jih – opět s autem plným tesařského vercajku… Měli jsme tip na paní v Mikulčicích, které spadl celý dům a kamarádi se rozhodli jí ho postavit… Nějak nám blbla navigace, tak jsme se po chvíli bloudění mezi troskami rozhodli jet do Moravské Nové Vsi, kde jsem to již znal… Nakonec jsme šli pomoct pokrýt střechu na dům, který jsem již znal z předchozího „zájezdu“. Pracovali tam skvělí klempíři, kamarádi domácího, a kamarád, který s ním dělal dříve horníka – dvanáct hodin byl na šachtě a potom přijel pomoct, vzdálená rodina s dvěma dětmi, já, sestra a Dan – dobrovolník, který se k nám přidal na kontaktním místě ADRY. Domácí nám dali k dispozici celý moderní dům, pro piva jsme si chodili sami do klimatizovaného sklepa, kde zrálo v demižonech několik odrůd vína a na stěnách visely diplomy. Za den jsme odplachtovali, namontovali rýny a závětrné lišty, zházeli zbytek tašek a pokryli novýma. Pak začal košt a konečně jsem začal trochu rozumět situaci, která tam vládne.   Pán byl v osudný den v práci 20 km od domova na zásobníku plynu, který tam těží (Moravské naftové doly). Ve 20:00 volala zděšená sousedka a popisovala mu v šoku, co se stalo – moc ji nechápal. Ale když se podíval směrem ke svojí dědině, viděl jenom kovové temno. Jel domů zjistit, co se děje. Měl štěstí – dům přišel pouze o polovinu střechy. Celou noc nespal a protože nešla elektřina a mobilní síť vypadávala, chodil s baterkou mezi troskami dědiny a zjišťoval, jak je na tom zbytek příbuzných, kamarádů atd… Jeho syn byl čerstvě nastěhovaný v moderním pasivním domě za x milionů a veškeré vybavení, rekuperace atd. šlo do kopru. Veškeré okna jsou rozbité, vyškubaný sprchový kout i s bateriemi, zdemolovaná kuchyň..  Jediné memento, co zůstalo mezi střepy a troskami netknuté, byla ta nejzbytečnější věc – plazmová televize. Na domě má odhadnutou škodu za více než tři miliony.   Pánovi bylo oznámeno, že nedostane z pojistky nic, protože měl dům pojištěný pouze na kroupy do velikosti 5 cm, ale tam byly 6ti centimetrové. Přesto si nezoufal, říkal, že mu zůstalo alespoň něco, co může opravovat. Na rozdíl od jedné 65tileté paní, jejíž přezdívku si již nepamatuji, které zůstaly ze dvou domů jen díry do země. Moudře říkal, že něco muselo přijít, protože dělá celý život víno a do 97. roku, když měli cukernatost 16, tak byli spokojeni. Potom začali mít čím dál lepší úrody – 24, teď skončili na 26ti stupních cukernatosti – není normální, aby se během dvaceti let téměř zdvojnásobila cukernatost hroznů.. Měl by teď jít prostříhat hrozny na zem, protože kroupy a tornádo orvalo listovou plochu a hrozny by v tom množství nedozrály.. Ale kdy? Když je stále v práci nebo pomáhá u syna, nebo opravuje svůj barák. Sotva chodí, má naplánované výměny všech čtyř kloubů, přesto jsme ho museli ze střechy odhánět.   Tady jsem pochopil, proč si více nepomáhají sousedi nebo lidé z méně postižených částí dědiny – protože jsou vyčerpaní. Při koštu třetího vzorku – Pálavy s vysokým zbytkovým obsahem cukru nám pán popsal trpkost, která v místních lidech zůstala po návštěvě toho.. (pana premiéra), který seděl na patníku a měl hlavu v dlaních a té.. (ministryně financí), která v roztrhaných riflích rozdávala úsměvy směrem, kde zrovna tušila fotografa. A ve finále ten.. (pan premiér – nejbohatší slovák) neposlal na pomoc ani traktor… Tolik cenzurovaný přepis vyjádření přímého účastníka jedné exhibice naší vrcholné politické reprezentace…   Zážitků a svědectví bylo daleko víc, ale aby ten den nekončil tak pesimisticky, tak nám popsal jeden z mnoha zázraků, které se tam staly a to, že v Mikulčicích našli v kotci boudu s loveckým psem a zveřejnili na fb, komu chybí. A on přistál z Moravské Nové Vsi. Proletěl se asi 4 km a ve zdraví se vrátil ke svému majiteli.   Dva dny jsme pracovali u lidí, kteří měli to štěstí, že je tornádo zasáhlo pouze okrajově a bylo možné zabezpečit střechy tak, aby do nich nezatékalo. V epicentru je situace stále tragická. Nejvíc chybí zedníci, kteří by betonovali věnce a dodělávali kusy vypadlých zdí a dozdívali štíty. Tesařský materiál chybí stále, dobrovolníci ubývají, klempíři a pokrývači získali od mé minulé návštěvy o dva stupně tmavší odstín a kvůli puchýřům na kolenách kryjí za zády vsedě, což jsem viděl poprvé v životě.   Dobrovolníci ubývají, řemeslíci, kteří se sjeli z celé republiky, se musí vrátit domů, protože museli odložit již nasmlouvané zakázky, hasiči odjeli, policajti – no to jsou policajti, armáda - naše dvaceti až třicetitisícová armáda poslala na pomoc národu, který ji platí, naprosto směšný počet vojáků – neviděl jsem jich na obědě v MNV více než deset (nic proti vám chlapi, makali, smrděli a špinaví jste byli stejně jako my). Bohužel tento nefunkční stát vás zneužívá pouze na zakrývání svojí neschopnosti a buzerování občanů, kteří vás platí – viz vaše pětileté působení na ochraně před výbuchem již vybuchlého skladu Vrbětice nebo „ochraně“ občana z okresu Vsetím před občanem z okresu Zlín ve Valašských Příkazech a jinde na hranicích okresů. Toto ovšem není váš problém, ale problém naší neschopné politické reprezentace. Já řídit tento stát jako firmu, tak postavím p. ministra obrany Metnara tak do „laty“, že neodejdete dokud nebude na poslední střeše položena poslední taška a budu pevně doufat, že z toho budete mít tak dobrý pocit jako já, když jsem se vracel opět totálně zlikvidovaný domů. Bez vás to ti lidi do zimy nezvládnou – dobrovolníci ubývají, musí se vrátit do práce a za rodinami, živnostníkům docházejí síly a mají další zakázky, které jim tornádo pouze oddálilo. A domácí – těm dnes – prvního srpna – celý den pršelo…   Dobrovolník   PS: Mnozí z postižených peníze mají, jak od pojišťoven tak od neziskových organizací. Přesto jim to není nic platné, protože jim chybí lidi. Takže chlapi, máte-li jen trochu prostoru, jeďte vydělat do světa – okoštujete nejlepší víno, potkáte nejlepší chlapy, nakrmí vás krásné ženy a pokud někdo čte internetové reakce pod článkama od profesionálních „rozdrbávačů“ dobra – može si klidně udělat vlastní názor…

Velkolepé kulturní představení se chystá ve Slavičíně na letní scéně v Zámeckém parku. Po ročním domlouvání, které několikrát narušila opatření spojená s covidem, tam vystoupí v sobotu 7. srpna v 17 hodin Vojenský soubor Ondráš. „Jsem velmi rád, že se podařilo tyto zvučné umělce do Slavičína pozvat,“ uvedl starosta města Tomáš Chmela.   Profesionální soubor z Brna dorazí s pásmem Ondrášovské putování, které potrvá 80 minut. „K vidění bude taneční skupina o velikosti 12 párů, čtrnáctičlenný orchestr lidových nástrojů i samostatný dívčí sbor,“ upřesnila vedoucí městského infocentra Marie Studeníková.   Hudební pásmo povypráví příběh fiktivního zbojníka Ondráše, který putuje od Kroměříže přes Valašsko ke slovenskému Trenčínu a dál na východ. Právě symbolika zbojnického putování inspirovala tento celosouborový pořad sestavený z tanečních, pěveckých a hudebních čísel, která spojují několik etnografických regionů Čech, Moravy, Slezska a Slovenska.   Od kraje jihočeských rybníků, přes moravské vrchoviny, se diváci dostanou až na temperamentní Slovensko. Užijí si jak kolové české tance, tak čistě mužský „verbuňk“, zapsaný na seznamu nehmotného dědictví UNESCO. Diváci se pokochají pestrostí krojů mnoha regionů a na závěr budou ohromeni téměř akrobatickými tanečními kreacemi z oblíbené Myjavy. Objevte spolu s Ondrášem lidové bohatství krajů, kterými za dávných časů putovali zbojníci!   Z důvodu rozsáhlosti celého vystoupení město dočasně rozšíří plochu letní scény. Na základě nadstandardních vztahů s Armádou ČR se podařilo tuto akci pro občany zajistit zdarma. „Jsme armádní město s řadou významných osobností z řad současného i dřívějšího velení armády. Mnoho našich občanů také bojovalo na válečných frontách. V červnu se proto podařilo zajistit nad Slavičínem přelet gripenů a v sobotu právě vystoupení vojenského folklórního souboru Ondráš,“ vysvětlil starosta Tomáš Chmela.   -tz-

Odkup lesíku, kterému říkají Slavičané lidově Remízek, schválilo zastupitelstvo města Slavičína na svém posledním zasedání. Radní a zastupitelé při rozhodování, zda akceptují nabídku ke koupi, přihlíželi k několika faktorům. „Jedná se o rekreační zónu našeho největšího sídliště, jde o ucelený les s dobrý přístupem pro budoucí hospodářské využití a také významná dominanta utvářející ráz krajiny při příjezdu do města od Vlachovic,“ uvedl starosta města Tomáš Chmela s tím, že v těsné blízkosti plochy běží výstavba nových rodinných domků, kde jistě zanedlouho budou vyrůstat děti. „Utvoříme tedy předpoklady pro další rozvoj zelené oddychové zóny, a to s možností přípravy nejrůznějších dotačních projektů,“ dodal Chmela.   Nabízí se například možnost umístění lesních herních prvků nebo využití pro lesní trailové stezky. Zhruba dvouhektarový lesík přímo navazuje na nově budovanou lokalitu s rodinnými domy, která směřuje k ulici Obchodní ve středu sídliště. Lesík roste v místech, které patřívaly dříve rodině Wichterlů. V poválečných dobách tento prostor několik let využívala armáda a přibližně v šedesátých letech minulého století zde byl rozšířen les. [caption id="attachment_107615" align="alignnone" width="690"] Slavičínské lesy se rozrůstají o další 2 hektary[/caption] Právě v této době začalo vznikat největší slavičínské sídliště Malé Pole (dříve Mír) s moderními panelovými domy. Lesík „Remízek“ se tak stal pro generace dětí, které vyrůstaly na „panelákách“ místem her, táboráků i oddychu. Při procházkách zde zavítal snad každý, kdo na sídlišti žil či žije. V lesíku lze nalézt dřeviny všech druhů, ve spodní části zaujmou prastaré duby, výše pak smrky, které přirozeně čelí náporu kůrovce. Oblast nové ulice na Malém Poli je již teď často vyhledávána k procházkám. Kromě klasické túry k remízku můžeme zamířit i přes pole podél nově vysázených stromů až do Divnic. Celková rozloha lesa je zhruba 2 hektary.   „S remízkem nás čeká ještě hodně práce a jistě zde bude potřeba i další těžba. Přesto si myslím, že jsme učinili správný krok, a to i optikou budoucnosti. Les je totiž bohatstvím, které se klene napříč generacemi,“ uzavřel starosta Chmela.   -tz-