Sport

První srpnovou sobotu uspořádal brumovský tenisový klub (Topas club Brumov-Bylnice) otevřený turnaj v tenisové čtyřhře v areálu Topas clubu za účasti čtyř  dvojic z Brumova-Bylnice a jedné dvojice z  Valašských Klobouk.   I když nás trošku pozlobily rozmary počasí a účast byla spíše průměrná z důvodu dovolených a vleklých zdravotních komplikací, přesto všechno měla tato klání skvělou úroveň, a odehrálo se mnoho krásných výměn a vyrovnaných zápasů za účasti  a podpory několika diváků, zvláště z řad rodinných příslušníků.   Chtěl bych proto touto cestou poděkovat nejen hráčům, ale i spoluorganizátorům, jmenovitě p. Surovcovi a p. Babulíkovi, kterým bohužel zatím zdravotní stav nedovoluje aktivní účast, za pomoc a účast na této zdařilé akci a dále také donátorům, kteří dodali kvalitní ceny a to konkrétně Potraviny Macháč a  Autohoby Šánek .   Ačkoli výsledky nebyly zase tak podstatné, přesto uvádíme celkové pořadí všech zúčastněných dvojic a budeme se těšit na další ročníky a klidně i na Vás. Přijďte si zahrát třeba už dnes.   Konečné pořadí turnaje: 1. místo - Ivo Dorňák + Radek Hořák 2. místo - Petr Graclík + Miroslav Raška 3. místo - Jaroslav Vaněk ml. + Jakub Vaněk 4. místo - Petr Krůžela + František Krůžela 5. místo - Rudolf Ritter + Jiří Svitálek   Tenis klub Brumov-Bylnice, Ivo Dorňák

Vítězství se nerodilo lehce, ale bylo zcela zasloužené. Hned v úvodu jsme si vytvořili gólovku, kterou jsme neproměnili a zahrozil také soupeř. Jeho šanci náš gólman zlikvidoval. Hrál se aktivní fotbal a čekalo se kdo vstřelí první branku. Poločas spěl k remízovému stavu, ale během 5-ti minut jsme si vytvořili tlak a dokázali 2x skórovat. Nejdříve po přihrávce Lukáše Hladíka přesně zakončil Vašek Tomšů. Následně ve 45. minutě po centru Lukáše Kutry se nemýlil Lukáš Hladík.   Do druhé půle jsme proto nastoupili uvolněně a v 50. minutě zvýšili svůj náskok na 3-0, kdy po pěkné kombinační akci nedal Vašek Tomšů gólmanovi hostů šanci. Bystřice však vzápětí korigovala Křivánkem na 3-1 a stále byla ve hře. Zbylých 20 minut se hrál urputný zápas, nahoru dolů, ale skóre se do konce již nezměnilo. Za bojovný výkon tak bereme zasloužené tři body.   TJ Sokol Nevšová - Bystřice pod Hostýnem 3-1 (2-0) Branky: Tomšů 2, Hladík Sestava Nevšové: Křížek - Mujkoš, Tomaštík, Toman, Urbánek, Kvěťák, Fojtík, Gabko, Hladík, Kutra, Tomšů Střídali: Welyt, Hrnčiřík, Rudecký   Zdroj: Facebook TJ Sokol Nevšová (-kos-)

Již potřetí se fotbalové hřiště Jiskry Krhová stalo kolbištěm požárního sportu. A poněvadž je soutěž zařazena i do Valašské hasičské ligy, jednalo se o její šestou ligovou zastávku. Takže zde proběhlo něco jako soutěž v soutěži neboli 2 v 1.   Celkově 29 družstev, z toho 17 družstev mužů, 6 družstev mužů Elite nad 35 let a 6 družstev žen, přivítalo sychravé a deštivé počasí, jak by se na říjen slušelo. Ale byl srpen, vrchol léta. Nicméně díky krhovským voličům, kterým se velmi moudře podařilo ve funkci starostky skloubit krásu s rozumem, vyšlo, alespoň před zraky mužů, slunce nad Krhovou, když je přišla pozdravit starostka obce Kateřina Halaštová. Po hlášení velitele sboru Dalibora Sekyry, popřál všem mnoho úspěchů v zápolení taky starosta místního dobrovolného sboru Daniel Malík v jedné řadě s rozhodčími a startérem Evženem Kneblem z SDH Hrachovec. Vzhůru do boje!   Jako první se na trať chystali hrdinní domácí mužové s visačkou Elite, tedy družstvo mužů nad 35 let. I když má tato kategorie přízvisko Elite, určitě to neznamená, že chlapi běhají v punčochách.☻ Kdo zná ikonického košaře místních borců Pavla Frieba a jeho mohutný vous, může si udělat živou představu, jak silný vítr dul sportovním areálem, když jej měl ohnutý skoro v pravém úhlu, jak lze spatřit ve fotogalerii. Takže oblačnost, která se skoro plazila po zemi, déšť nedéšť, jako by si malý Ježíšek hrál s kohoutkem, teplota, která se srpnem neměla nic společného, a již zmiňovaný vítr… No proč si třeba nezasoutěžit v rychlosti na mokré trávě? Kdo chce vidět nadšené obličeje košařů a spojkařů, kteří se nořili do ledové vody a mnoho dalších chvil ze soutěžního dne, nechť nahlédne do fotogalerie, která je součástí tohoto článku. [caption id="attachment_136165" align="alignnone" width="690"] Hasičská soutěž v Krhové. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Laici dosti často prohlašují, jak můžou takové závody někoho bavit, když je to furt na jedno kopyto? Ovšem jen se dívat nebo vidět a ještě bedlivě naslouchat, je veliký rozdíl. Pro znalé i neznalé diváky a pro hasičské party zde byl perfektně informacemi nabušený moderátor Daniel Dobeš. Jeho profesionalitu musel ocenit snad každý, protože jakmile byl závod zahájen, v podstatě nezmlkl, dokud nedozněl závěrečný potlesk. A to je značka kvality moderátora, když má pořád o čem mluvit a má to hlavu a patu.   A zajímavosti? Jen namátkou. Družstvo žen z Plumlova nastupovalo do boje pod názvem Černé mamby. Možná má toto milé zvířátko, které je druhým nejdelším hadem na světě a jehož pouhé dvě kapky stačí člověku na cestu bez návratu, zastrašit soupeřky. Ale pozor – mamba černá je rovněž jedním z nejrychlejších hadů na světě. K tomuto mazlivému názvu si dívky/ženy oblékly dresy, které na zádech nesly Smrtku s kosou (výborné na death metalovou pařbu). Aby jejich optimistické představení dosáhlo vrcholu, trika měly černá. Ovšem co z toho, když se jim mamba u rozdělovače vysmekla z rukou a v mžiku se ovinula kolem nohy rozdělovačky? Ta však nezazmatkovala, bleskově dostala mambu pod kontrolu a závod družstvo dokončilo na 4. místě. Za podobné výkony se mnohokrát aplaudovalo na otevřené scéně.   Pak zde bylo družstvo dívek z Rokytnice – Vsetína, které se, jakmile připravily základnu, začaly podivně kroutit a natřásat. Někteří zvedali mobily, jsouc přesvědčeni, že jde o skupinový záchvat padoucnice, jiní hledali číslo na doktora Chocholouška, aby z podivných pohybů nakonec vyšel předstartovní tanec, asi něco velmi vzdáleně podobného havajskému tanci hula hula.   Nebo důkaz o hasičském nadšení a smůle. Parta dobráků přijela do Krhové až Turčianských Teplic. Připravili základnu, odstartovali, jedno podklouznutí – a bylo po závodě. Přibližně 150 kilometrů dlouhá cesta do Krhové, možná sedm vteřin závodního času, a 150 kilometrů zpátky. I to se při požárním sportu stává. [caption id="attachment_136166" align="alignnone" width="690"] Hasičská soutěž v Krhové. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Zatímco se na kolbišti děly věci nevídané, v týlu zajišťovala chod krhovské soutěže pěkná řádka lidí. Zima nezima, žízeň je věčná a možná přišly vhod i nějaké zahřívací lektvary pro diváky, jejichž přítomnost, výdrž a podpora zaslouží převeliké poděkování. Úžasnými dobrovolníky byly ženy hasičky, hasící žízeň druhých. Přesto, že se nezastavily, z kuchyňky se imrvére ozýval hlasitý a veselý smích. Nebo obsada v kuchyni zázraků pro chuťové pohárky, kde se z mistra uzenáře podle fotografií stal na chvíli i rozhodčí základny v kuchařské zástěře. Opět výborná kamarádská nálada. A kdo by si pomyslel, že jednu z nejdůležitějších funkcí zastávala hasičská mládež? Ano, práce a lidé, které dost často přehlížíme – uklízeči! Mladí, neviditelní a přece ve středu dění, po celou dobu soutěže poctivě stírali vodu z plochy a zajišťovali svým starším kolegům bezpečnost. I tak roste hasič srdcem! Bez koho by soutěž nemohla být soutěží, jsou časoměřiči, alfa a omega úspěchu. Ovšem nezapomínejme, že bez sponzorů by se možná tato soutěžní setkání, setkání přátel a fajn lidí, nemohla uskutečnit. Proto i jim, obvzlášť v dnešní době, patří poklona a poděkování.   Přišel čas zúčtování. Chvíle, která je v Krhové téměř pohádková. Stejně jako v dobách, kdy ztepilí rytíři soutěžili na královských dvorech, i v Krhové ti nejlepší dostali coby odměnu nejvzácnější, pusu od princezny. Proto se hasiči v Krhové můžou přerazit, aby se dostali na bednu. A když se na bednu nedostanou, vytáhnou malou lahvinku zvíci tří litrů co do objemu, naplněnou klasicky zelenou hopsinkovou šťávou, a s přáteli slaví úspěch celé akce.   Starostka Kateřina Halaštová pronesla v závěrečném proslovu větu, která by možná v jiném prostředí a s jinými lidmi mohla vyznít jako fráze: „Jsem hrdá, že jsem mohla být přítomná na akci, kterou tak výborně připravili naši hasiči.“ Ano, my všichni bychom měli být hrdí na naše hasiče v celé republice. Na profíky, ale i na naše dobráky, kteří si na úkor svých rodin berou dovolenou, aby pomohli jiným. Na ty, kteří nenatahují ruku a neptají se, co za to?! Na ty, kteří vám přijdou pomoci, i když je třeba celý život urážíte a riskují za vaši záchranu i své životy.   Krhovští dobrovolníci jsou parta srandistů, ale jako pořadatelé se přece jen museli chovat poněkud distingovaněji. Nicméně si to vynahradili alespoň na bonusovém ocenění, jako byla cena Nejrychlejší brko, v překladu nejrychlejší proudař, Miss proud nebo Pěkný košík. Miss proud se stala Daniela Žambochová SDH Rokytnice – Vsetín a cenu jí předal, včetně šerpy a korunky, ředitel závodu Kamil Žlebek. Nejrychlejší brko získal Luboš Kopřiva SDH Plumlov. Cenu Pěkný košík získal Pavol Galánek DHZ Hoštiná, kterému cenu předal košař domácích Pavel Frieb.   Poháry starostky obce Krhová předala osobně starostka obce Krhová Kateřina Halaštová, všem pogratuloval rovněž starosta SDH Krhová Daniel Malík. Kategorie muži: 1. místo SDH Plumlov, 2. místo SDH Prchalov A, 3. místo SDH Velká (Hranice III) Kategorie muži 35+ Elite: 1. místo SDH Pozděchov, 2. místo SDH Vlčovice, 3. místo SDH Velké Karlovice Kategorie ženy: 1. místo SDH Loukov, 2. místo SDH Rokytnice – Vsetín, 3. místo SDH Loučka A   text a foto: Radomír Dolanský

Počtvrté na Valachy manovi a počtvrté zlatý. Vítězem tradičního triatlonového závodu Valachy man, který se konal 5. a 6. srpna u vodní nádrže Na Stanoch v Novém Hrozenkově na Vsetínsku v rámci seriálu DATART Valachy tour, se stal Radim Grebík. Svou přítomností a navíc i skvělým výsledkem překvapil biker a olympijský vítěz v cross country Jaroslav Kulhavý, jenž obsadil čtvrtou příčku. Dvoudenní akce, která jako vždy nabídla trasy nejen pro zkušené sportovce, ale i hobíky, začátečníky a také pro děti, přilákala 928 sportovců a byla letos prakticky vyprodaná.   „Máme z toho velkou radost. V době, kdy návštěvnost sportovních a kulturních akcí spíše klesá, je to malý zázrak. Letos velmi přibylo účastníků, kteří si k nám přijeli vyzkoušet triatlon vůbec poprvé, k čemuž Valachy man díky intervalovému startu a kratším distancím dává ideální příležitost. Dvě desítky sportovců dokonce závodily v obou dnech – jak v pátek na krátké trase, tak i v sobotním hlavním závodě. Do příštího ročníku proto chceme přidat speciální soutěžní kategorii, takového „double Valachy mana“. Evidentně je to pro mnohé zajímavá výzva,“ uvedl hlavní organizátor Bohuslav Komín z pořádajícího Resortu Valachy.   Vítěz Radim Grebík zvládl závodní trasu, obnášející 350 m plavání, 16 km kola v náročném horském terénu a 4,5 km terénního běhu, v čase 1:04:39 a už počtvrté nenašel přemožitele. „Vždy pro mě bylo na Valachy manovi těžší kolo, které je tady opravdu náročné a já jsem zvyklý závodit na silničce, což je úplně jiný sport. Ale letos byl pro mě nejtěžší běh. Docela to po dešti klouzalo a nevzal jsem si úplně dobré boty. Závod byl skvělý – těžký i zábavný, užil jsem si to. Valachy man je moje srdcovka, je jedinečný prostředím i atmosférou,“ svěřil se v cíli talentovaný triatlet, který právě na Valachy manovi před čtyřmi lety absolvoval jeden ze svých prvních triatlonových závodů a od té doby se etabloval nejen do české, ale i evropské špičky – nedávno vybojoval 2. místo v závodu Evropského poháru, 18. místo v závodu Světového poháru a pomýšlí na olympiádu v Paříži v roce 2024. [caption id="attachment_136049" align="alignnone" width="690"] Absolutní vítězové muži[/caption] Druhé místo obsadil loňský vítěz a jeho týmový kolega z Titan Trilife Vojtěch Bednarský. „Věděl jsem, že pro Radima dnes nebudu konkurent, výkoností je jinde a je to obrovský talent. Do závodu jsem šel s tím, že mě na kole sjede Jaroslav Kulhavý, ale pokusím se ho pak seběhnout, a to se podařilo. Dal jsem do závodu maximum, jsem spokojený, a těším se na příští rok,“ dodal Vojtěch Bednarský.   Třetí místo vybojoval Petr Šťastný, čtyřnásobný vítěz celé DATART Valachy tour. Jen dvacet sekund za ním skončil překvapivý účastník Valachy mana – biker a olympijský vítěz Jaroslav Kulhavý, jenž se přihlásil na poslední chvíli den předem. „Je to můj druhý triatlon v životě, poprvé jsem ho zkoušel před 25 lety. Měl jsem teď nějaký tréninkový a závodní prostor a lákalo mě rozbít stereotyp, tak jsem si říkal, že to prostě zkusím,“ prozradila v cíli cyklistická legenda. „Moc jsem netrénoval, dvakrát jsem si zaplaval, běhat jsem skoro nebyl, ale stejně by mi to asi moc nepomohlo, tak jsem to zkusil z voleje. Užil jsem si to. Nejvíc jsem se bál běhu, který je mou nejslabší disciplínou, ale nakonec byl v pohodě. Ale rezervy tam jsou samozřejmě obrovské a nevyhnuly se mi začátečnické chyby, jako příliš dlouhý čas v depu nebo skok do vody, po kterém mi spadly brýle. Ale jsem spokojený, triatlon mě bavil. Asi ještě víc by měl lákal Ironman a jeho delší trati. Když bude prostor, rád by se věnoval i jiným sportům na vyšší úrovni,“ líčil Jaroslav Kulhavý.   Mezi ženami kralovala Helena Kotopulu a to doslova: byla nejlepší nejen v pátečním krátkém závodě, ale nastoupila navíc i do sobotního delšího závodu a i v něm zvítězila. „Na Valachy manovi jsem byla už víckrát, ale většinou jen jako fandící doprovod synů. Vždy se mi termínově kryl se Slovakmanem, který byl ale letos zrušený, tak mi to konečně vyšlo. Měla jsem trochu obavu, po dešti to klouzalo a já nemám dobrou techniku sjezdu na kole, ale nakonec to bylo bez problémů a na běhu už to šlo samo,“ svěřila se Helena Kotopulu. [caption id="attachment_136050" align="alignnone" width="690"] Absolutní vítězky ženy[/caption] Druhé místo v hlavním závodě žen obsadila Tereza Svobodová třetí byla Kateřina Krutílková.   Závod na krátké trase mezi muži v pátek vyhrál Jiří Klíma. Příjemným překvapením byla hojná účast dětí, které do Nového Hrozenkova dorazily z ČR, Slovenska a dokonce i Rakouska.   Další akcí seriálu DATART Valachy tour bude 22. října závěrečný Běhej Valachy, kdy budou současně vyhlášeny i výsledky celé série.     Výsledky hlavního závodu na dlouhé trati (350 m plavání, 16 km horské kolo, 4,5 km terénní běh) Muži: 1.       Radim Grebík (Titan TRILIFE) – 1:04:39 2.       Vojtěch Bednarský (Titan TRILIFE) – 1:08:18 3.       Petr Šťastný (Sport Import) – 1:10:22 4.       Jaroslav Kulhavý (Česká spořitelna – Accolade) -1:10:42 5.       Filip Václavík (Titan TRILIFE) – 1:11:13 6.       Václav Bednarský (Titan TRILIFE) – 1:12:26   Ženy: 1.       Helena Kotopulu (CSG Tri team) – 1:26:21 2.       Tereza Svobodová (Titan TRILIFE) – 1:29:16 3.       Kateřina Krutílková (Bike Pro Racing) – 1:31:25 4.       Barbora Vojtěšková (Titan TRILIFE) – 1:35:20 5.       Mária Sýkorová (Titan TRILIFE) – 1:38:44 6.       Kateřiná Hollá Lindnerová (DK Bikeshop racing team) – 1:38:48   -tz-

Přes osm stovek sportovců všeho věku se utká v pátek 5. a sobotu 6. srpna při tradičním triatlonovém závodu Valachy man u vodní nádrže Na Stanoch v Novém Hrozenkově. O největší tuzemskou triatlonovou akci pro širokou veřejnost, která opět nabídne trasy pro zkušené sportovce, ale i začátečníky a děti, je opět velký zájem. „Kapacita je už téměř naplněná, ve všech kategoriích máme poslední místa. Zájemci se ještě stále mohou registrovat na www.valachytour.cz a možnost bude i přímo na místě, ale jen do naplnění kapacity,“ upozorňuje hlavní pořadatel Bohuslav Komín z pořádajícího Resortu Valachy Velké Karlovice.   Valachy man je tradičně nejnavštěvovanějším závodem sportovního seriálu DATART Valachy tour, který v průběhu roku zahrnuje ještě noční závod na běžkách, maraton horských kol a závod v běhu. „Po covidu si Valachy mana konečně můžeme užít naplno bez jakýchkoli omezení a máme radost, že je o něj stále takový zájem. Díky tomu, že se akce koná přímo u vodní nádrže, je ideální doslova pro celou rodinu. Závodění i fandění se dá spojit s koupáním a doprovodným programem, který připravují naši partneři. Podívanou jistě okoření souboje favoritů. Nebude chybět loňský vítěz Vojtěch Bednarský, čtyřnásobný vítěz celé série Petr Šťastný nebo česká ironmanská legenda Petr Vabroušek. Ten přitom absolvuje ve dvou dnech oba závody – krátký i dlouhý,“ dodal Bohuslav Komín. [caption id="attachment_107524" align="alignnone" width="1200"] Valachy man. Foto: archiv pořadatelů[/caption] Pátek 5. srpna bude dopoledne tradičně zasvěcen závodům dětí v 7 věkových kategoriích. Ty nejmenší do 6 let závodí v běhu, ty starší na standardní triatlonové trati zahrnující plavání, kolo a běh.   V pátek 5. srpna v 15 hodin odstartuje závod na kratší trase, která je svými distancemi (250 m plavání, 12 km kolo a 3,5 km běh) vhodná pro začátečníky a hobby sportovce.   V sobotu 6. srpna od 10 hodin se pak uskuteční závod štafet a jednotlivců na hlavní, delší trati zahrnující 350 m plavání, 16 km na kole v terénu a 4,5 km trialového běhu.   „Trasy Valachy mana představují mini triatlon. Obzvláště kratší trasa je ideální pro hobíky, pro mnohé bývá vůbec první závodní zkušeností s triatlonem. Nahrává tomu i fakt, že se u nás startuje intervalově. Odpadá tak obava z hromadného startu do vody i ostych ze srovnávání s výkony ostatních sportovců na trati,“ dodává Bohuslav Komín. [caption id="attachment_134618" align="alignnone" width="690"] Valachy man - závod dětí. Foto: archiv pořadatelů[/caption] Součástí Valachy mana bude i doprovodný program s aktivitami a stánky partnerů, servisem kol či bohatou tombolou. Titulární partner DATART postaví u nádrže chill out zónu s lehátky, skákacím hradem, soutěží „Staň se malým elektrospecialistou", gamingovou zónou se Sony Playstation 5 a fotokoutkem. Závod bude živě přenášen na internetu hned několika kamerami včetně dronu.   Tradičního moderátora Stanislava Bartůška letos vystřídá neméně zkušený sportovní reportér a komentátor České televize Tomáš Budka, který je autorem dokumentu o 40 letech triatlonu v Česku.   Zajímavostí jsou také oblíbené pamětnické medaile – děti čeká v cíli sladká perníková medaile, dospělé pak kovová 3D medaile s originálním designem.   Více na www.valachytour.cz   -tz-

Druhé kolo celkově tříkolové soutěže se uskutečnilo v sobotu 30. července pod názvem Nejsilnější mladý hasič SDH Huslenek s Autodopravou Mapa. Tentokrát přijelo soutěžit celkem 105 dětí a mládeže v sedmi věkových kategoriích.   Že se jedná o soutěž nejtvrdších hasičů, vypovídala vysoká účast, přestože předpověď hlásila docela důrazně pád mnoha litrů na metr čtverečný a jedním z vybraných míst byly i Beskydy. Hasiči se však nemůžou zaleknout nebezpečí, před kterým ostatní utíkají. Poplach však vyhlásili pořadatelé pro všechny dospělé, jak zúčastněné přímo, tak pro trenéry a vedoucí hasičských kroužků, aby řádně promazali soustrojí akce, ať přece jen soutěžící zbytečně nemoknou a nevystavují se nebezpečí úrazu. Kdo chce zhlédnout průběh soutěžního dne, nechť nahlédne do fotogalerie, která je součástí tohoto článku.   Soutěžící, ale i všechny přítomné v areálu, přišel pozdravit také starosta obce Oldřich Surala. Dobrým zvykem huslenského starosty je, že pokud existuje možnost, účastní se zahájení, vyhodnocení nejmladších kategorií uprostřed soutěže a samozřejmě vyhlášení soutěže na závěr celého klání. Tak tomu bylo i letos. Místostarostka obce Lucie Strbačková zde zase působila jako známá a zkušená moderátorka celé akce, které sekundoval na druhé trati Jaromír Šula z Jarcové. Velitelka soutěže Jana Kovářová poletovala po areálu skoro jako Ježek Sonic. Děti vítal, předával dárky a startéra nejmenším kategoriím dělal Jaroslav Maňák, velitel domácí výjezdové jednotky. Takže soutěž nejtvrdších hasičů zajišťovali opravdu všichni huslenčané od prvního muže obce až po hasičský dorost. Ku pomoci přispěli nemalou měrou Kristýna Orságová jako vedoucí IT centra a její šéf a starosta sboru SDH Stanovnice Josef Řepka a Petr Žárský velitel sboru SDH Nový Hrozenkov. Nesmíme zapomenout na důležité rozhodčí! [caption id="attachment_135604" align="alignnone" width="690"] Soutěž v Huslenkách. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Trochu ukryti bokem, nicméně vůně je vždy prozradila, byli doplňovači kalorií, kteří se od začátku do konce soutěže nezastavili. Je pravděpodobné, že obsluze u výroby smažených hranolků se o hranatých bramborách bude zdát snad ještě celý týden. Podobně dopadnou ve svých snech asi i výrobci pochutiny, kterou u nás známe pod několika názvy. Ten nejobyčejnější je párek v rohlíku. Skoro obyčejný je i hot dog. Speciální název z Českých Budějovic je pikador podle zápasníka s býky a oslavil letos padesátku. No a fajnšmekři zajisté nepohrdli podávaným gulášem, takže kuchyně a výdej by si určitě taktéž zasloužili medaili.   Během závodů se bohužel předpověď meteorologů začala pomalu ale jistě plnit. Zpočátku nenápadně, několika kapkami, pak více kapkami, pak již deštěm a silnějším deštěm. Ale déšť nedéšť, soutěžilo se pořád dále. [caption id="attachment_135608" align="alignnone" width="690"] Soutěž v Huslenkách. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Byl čas na závěrečné zhodnocení a teď už se déšť měnil na hustý déšť, až to bylo docela hustý. Ale byl konec, tak včerty. Vítěze celé tříkolové soutěže poznáme 20. 8. 2022 v Novém Hrozenkově, tak se určitě přijďte mrknout. Kdo zvítězil v Huslenkách, zjistíte zde:   Zvláštní ocenění za soutěžící, která přijela z největší vzdálenosti, získala Valentina Šulová SDH Velké Pavlovice   Kategorie A: 1. místo Ondřej Matula SDH Hošťálková, 2. místo Petr Korman SDH Hošťálková, 3. místo Nicolas Mojžíš SDH Hošťálková   Kategorie B: 1. místo Štěpánka Mikulenčáková SDH Huslenky, 2. místo Zuzana Mazáčová SDH Huslenky, 3. místo Julie Dominíková SDH Soběšovice   Kategorie C: 1. místo Jan Kozák SDH Rychlov, 2. místo Petr Vojtek SDH Hovězí, 3. místo David Pelz SDH Hovězí   Kategorie D: 1. místo Marie Pavelková SDH Velké Karlovice – Podťaté, 2. místo Klára Kurfürstová SDH Rychlov, 3. místo Anna Smazalová SDH Velké Karlovice – Tísňavy   Kategorie E: 1. místo Patrik Vojtek SDH Hovězí, 2. místo Jakub Malučký SDH Semetín, 3. místo Tomáš Liška SDH Nový Hrozenkov   Kategorie F: 1. místo Nela Doleželová SDH Velké Karlovice – Tísňavy, 2. místo Šarlota Šenk SDH Rychlov, 3. místo Karolína Filová SDH Hovězí   Kategorie G: 1. místo Michal Pavelka SDH Velké Karlovice – Podťaté, 2. místo Daniel Šipula SDH Halenkov, 3. místo Patrik Kopecký SDH Semetín     Mezi přihlášenými družstvy bylo pořadí následující:   Družstva B+C: 1. místo SDH Nový Hrozenkov, 2. místo SDH Hovězí, 3. místo SDH Velké Karlovice – Tísňavy   Družstva D+E: 1. místo SDH Nový Hrozenkov, 2. místo SDH Hovězí, 3. místo SDH Halenkov   Družstva F+G: 1. místo SDH Velké Karlovice Tísňavy, 2. místo SDH Hovězí     text a foto: Radomír Dolanský

Ve středu se hrálo v Humpolci finálové utkání Regions cupu mezi Středočeským krajem a výběrem Zlínského KFS. Ve druhém poločasu nastoupil do zápasu i Martin Goňa. Svěřenci trenéra Motala nakonec v penaltách vybojovali výhru.   Výběr zlínského KFS  ve středečním utkání na hřišti v Humpolci zdolal soupeře ze středních Čech 5:4 na pokutové kopy a slaví postup do severního Irska, kde se od 10. do 16. října utká nejen s domácím týmem, ale i zástupci Walesu a Švédska. Do druhé půle naskočil za zraněného Bršlicu hráč FC TVD Slavičín Martin Goňa a celé utkání odehrál bývalý fotbalista Slavičína Adam Jakubowicz.  Připravili jsme pro Vás rozhovor s Martinem Goňou, který s odstupem času hodnotí své působení v tomto týmu.   Martine, gratulace k postupu v Regions cup s výběrem Zlínského kraje….   Dobrý den, moc děkuji.   Do finálového utkání proti Středočeskému kraji jsi zasáhl ve druhé půli. Jak jsi prožíval zápas a především závěrečnou penaltovou loterii?   O poločase jsem střídal zraněného Bršlicu, který bohužel nemohl dál pokračovat ve hře, což není úplně optimální naskočit do rozjetého vlaku. Všeobecně zápasy navenek moc neprožívám, spíš to držím v sobě, ale musím říct, že před penaltovým rozstřelem jsem byl dost nervózní. Hlavně, když jsem se blížil na řadu kopat penaltu (smích).   Ve kterých zápasech za Zlínský KFS nastoupil?   Odehrál jsem první dva duely, nejprve s Moravskoslezským KFS a poté i Olomouckým, do zápasu s Jihomoravským KFS jsem nezasáhl kvůli zranění z divizního zápasu ve Strání.   V týmu byl i Tvůj bývalý spoluhráč z FC TVD Adam Jakubowicz. Jak hodnotíš jeho výkony?   Adam je dobrý fotbalista, vždy si svoje uhrál i ve Slavičíně, je škoda že u nás skončil. Je to dobrý kluk i do party.   Jak bys ohodnotil atmosféru v takto narychlo složeném týmu?    Atmosféra byla vždy super, rád jsem poznal nové spoluhráče. Parta se udělala dobrá, to je vždy důležité.   Jak fungovala spolupráce s trenéry Motalem a Koleničem?   Myslím, že spolupráce s trenéry byla bezproblémová, Montyho (trenéra Motala – pozn. redakce) jsem znal jako protihráče v týmu Skaštic. Musím říct, že jako trenér je příjemnější, než jako hráč (smích).   V kádru byli i dva hráči z nedalekého Brumova David Juřica a Marek Chovanec. Znal jsi i některé další hráče v tomto výběru?   Máru i Davida jsem znal už předem, dokonce s Márou jsem i hrával u nás ve Slavičíně. Jinak jsem neznal osobně nikoho.   Podařilo se Vám postoupit do další fáze do Severního Irska. Navštívil jsi už někdy tuto zemi?   Ne, nikdy jsem tam nebyl. Pokud se však dostanu do finální nominace, tak se budu moc těšit.   Vašimi soupeři v další části budou výběry Švédska, Walesu a domácí Severního Irska. Koho favorizuješ na postup do závěrečného finále?   Vůbec si netroufnu někoho favorizovat, nedokážu říct, co to bude za týmy. Ale pokud předvedeme minimálně podobné výkony jako doposud, tak máme šanci na úspěch.   Ve Slavičíně došlo k menší obměně kádru. Jak vidíš letošní ambice FC TVD v divizní skupině E?   Za mně bych se chtěl vrátit do doby před covidem a hrát opět na špici. Věřím, že i s novými posilami se nám to bude dařit lépe, než v minulé sezóně.   Na úvod však máme poměrně těžký los. Dva zápasy venku v Olomouci a poté domácí souboje s aspiranty postupu – Přerovem a Zbrojovkou B?   Pravda, los nám moc nepřeje. Hold budeme muset udělat z domácího prostředí opět nedobytnou tvrz.   Řadíš postup v Regions cup mezi své největší fotbalové úspěchy?   Určitě ano, řadím ho i výš než vítězství v divizi.   Dík za rozhovor a ať se Ti daří!   -kos-   VIDEO z finálového utkání si můžete prohlédnout zde:   https://youtu.be/rtv-8saGlkM

Slavičínští ligoví dorostenci postoupili v roce 1980 do celostátní ligy. Předsedou klubu byl v té době Ing. Milan Ptáček. Ten je sice odchovancem brumovského fotbalu, ale po návratu na Valašsko z brněnské Zbrojovky, nakonec zakotvil ve Slavičíně.   Fotbalový klub ze Slavičína se zapsal nesmazatelně do historie československého fotbalu v osmdesátých letech, kdy se podařilo dorostencům postoupit do celostátní ligy. Na Valašsko tak zavítaly mužstva obou pražských „S“, Bohemians, Dukly, Plzně, Hradce Králové, Baníku Ostrava či Teplic. Jak na toto období a také na svoji hráčckou kariéru vzpomíná Milan Ptáček se dozvíte v našem rozhovoru.   Milane, ve slavičínském klubu jste působil jako hráč, později i trenér a nakonec jako předseda klubu. Jak jste se do Slavičína dostal, neboť jste rodák z nedalekého Brumova…   Do Slavičína jsem se dostal díky fotbalu. Přestoupil jsem do Vlárských strojíren ze Zbrojovky Brno, v červenci 1974.   Vím, že jste hrál i ve Zbrojovce Brno, můžete nám přiblížit své angažmá?   Do Zbrojovky Brno jsem přestoupil z MEZ Brumov v lednu 1973. Absolvovali jsme výběr nových hráčů začátkem listopadu 1972. Ten proběhl ve formě fotbalového zápasu na škvárovém hřišti. Já jsem hrál první poločas stopera. Vedle mne hrál skvělý prvoligový hráč Soukal, středního záložníka Jožka Hnaníček ze Štítné nad Vláří (otec ligového fotbalisty), další Brumovjan Jožka Lysáček hrál na pravé straně útoku. Dal krásnou branku, druhý poločas už nemusel hrát. Já jsem hrál ještě středního záložníka ve 2. půlce. Sledovala nás tam trenérská rada Zbrojovky i s trenéry. S Josefem Lysáčkem jsme při výběru oba uspěli. Bylo nám sděleno, abychom se připravili, že v lednovém přestupním termínu budou jednat s oddílem kopané MEZ Brumov a abychom o tom nikde nehovořili. I na tom výběru jsme byli bez vědomí Brumova. A v lednovém přestupním termínu jsme byli oba koupeni, každý za 15 000,- Kč do ligového mužstva.   Jaro jsem hrál v v divizním B-týmu na postu pravého beka nebo předstopera v herním systému 1-4-3-3. Byli jsme vlastně juniorka ligové Zbrojovky. Spoluhráči byli například Pelikán, Páleník, E. Došek se střídali v brance, v obraně jsem hrál s Tolarem – přišel ze Slavie Praha, J. Hamálem, Hamříkem, Bártou, Jochmanem, později tam přišli ještě z dorostu J. Mazura, K. Večeřa, J. Jaroš  a Jindra Svoboda  (olympijský vítěz z Moskvy). Já jsem v B-týmu hrál v základu. Trénovali jsme v úterý, čtvrtek, pátek a já ještě s některými ve středu, pod vedením asistenta trenéra A-mužstva pana Velíška. V ty středy si tam někdy přišel potrénovat ing. Ivan Hrdlička, bývalý reprezentant ČSSR, který do Brna přestoupil ze Slovanu Bratislava. On bydlel přes týden v Brně na svobodárně a spolu jsme častokrát poseděli večer po tom středečním tréninku. Za ligové mužstvo jsem hrál jeden přípravný zápas na pravém beku  místo Jana Klimeše. To jsem byl velice nadšený, vyhráli jsme moc ku nule a hrál jsem celý zápas.   Po jarním kole jsem byl a s J. Lysáčkem vybrán na letní soustředění s prvoligovým mužstvem, které proběhlo v Hranicích na Moravě. A tam jsem také hrál v přípravném zápase proti Dukle Hranice pravého beka. Ervín Haraga, můj spoluhráč z Bumova hrál za Duklu ve středu zálohy a měli jsme spolu pár nelítostných soubojů (smích). Podzim jsem dohrál v B-týmu, A-tým hrál tehdy pod trenérem F. Havránkem o záchranu. A trenér prosazoval v defenzivě urostlé hráče a tvrdý až hrubý fotbal.   Po odehraní podzimu proběhlo celoroční slavnostní hodnocení hráčů B-týmu. A já jsem byl vyhlášen nejlepším hráčem mančaftu a to tehdy za nás hráli fluktuanti z A-týmu – Karel Jarůšek, Jiří Hajský, Karel Kroupa (on byl tehdy po žloutence a hrával mistráky za nás) a  tímto hodnocením jsem si hodně otevřel vrátka do A-týmu.   V únoru 1974 jsem se oženil a musel řešit bydlení a další otázky. Měl jsem tehdy nabídky ze Sigmy Olomouc – trenér Karel Bruckner, také ze Zbrojovky Vsetín – trenér Dytrich nebo JTT Veselí nad Moravou a další. Jaro jsem ještě odehrál v Brně v divizním B- týmu na místě předstopera s Jiřím Hamříkem nebo s Jardou Hamálem.   A protože jsme byli s manželkou oba z Brumova, tak jsem byl dohodnutý na přestupu se Zbrojovkou Brno do Slavičína. Tam jsem měl v nabídce okamžitě byt i práci. Ten přestup jsme domlouvali s panem L. Bělejou a J. Hamalčíkem. Vlárské strojírny se dohodli k oboustranné spokojenosti se Zbrojovkou Brno. Předsedou fotbalu tam byl ing. Trnka. Tak jsem se tedy dostal zpátky na Valašsko.   V nedávné brumovské anketě jste se dokonce dostal mezi jedenáctku století. Jak vzpomínáte na brumovskou škváru a své spoluhráče?   Do jedenáctky století jsem se jakýmsi zázrakem dostal v anketě, kde mohli hlasovat návštěvníci fotbalu přímo na hřišti, ale také na internetu po dobu pololetí do 30. 6. a také příznivci brumovského sportu. Za Brumov jsem hrál závodně fotbal, hokej, volejbal. Navíc mě přemluvil předseda volejbalu J. Ginter a trénoval jsem ženy a starší žákyně, dokonce na vojně v Olomouci (11/ 1969 až 04/ 1970 jsem hrál volejbal v Dukle Olomouc na postu nahrávače).   Mými skvělými spoluhráči v Brumově byli A. Dvorský, O. Loucký, K. Matějíček, A. Šanta ,V. Šenkeřík, J. Ginter, J. Lysáček, bratři F. a S. Sabršulovi, S. Častulík, A. Durčík, F. Loucký, T. Tankó, J. Trčka, L. Bukovanský, F. Kozubík,  M. Hošek, V. Březáček, J. Hrnčiřík a mladíci F. Polách, J. Miklas,  brácha Oldřich, trenérem byl Z. Miklas , vedoucím mužstva J. Okleštěk a předsedou fotbalového oddílu Bedřich Loucký. Hodně jsem se toho od nich naučil a rád na ně vzpomínám.   Ve Slavičíně jste hrál s několika výbornými fotbalisty. Na které rád vzpomínáte?   Ve Slavičíně byl perfektní mančaft, který tehdy postoupil do Krajského přeboru. Přišel trenér Milan Malota z Valašských Klobouk (hrával 1. ligu za Jiskru Otrokovice v obraně). Podzim jsme zakončili na 2. místě jeden bod za Fatrou Napajedla, která tehdy spadla z divize. Nedá se zapomenout na tehdejší spoluhráče, například  v přátelském zápase jsme na Vsetíně porazili třetiligovou Zbrojovku 4:1. Oni nás škaredě podcenili a my jsme se vyhecovali na pěkném širokém hřišti, kdy ve Slavičíně bylo v té době úzké hřiště. S úctou vzpomínám na výborné spoluhráče, kterými byli:   L. Daďan, K. Kovařík, P. Navrátil v brance, obrana J. Zoller, M. Veslý, A. Bačo, Z. Fojtík, E. Ševčík, O. Majc, J. Macek, L. Papež na záloze L. Horký, M. Ptáček, V. Strnad, F. Růžička, A. Vaněčka, L. Floreš, R. Novák, M. Novák útočníci E. Kašík, M. Barcuch, J. Tomek, M. Both, S. Vaculín, L. Váňa ze Sehradic, Z. Majc a pod trenérem pplk. F. Šustkem byli také dobří dobří vojáci Rigo, Szabo, Toth a další.   V roce 1980 jsem byl osloven panem ředitelem Vlárských strojíren  panem Bělejou, abych začal pracovat ve výboru fotbalového oddílu (FO). Podle tehdejších stanov jsem byl na výroční členské schůzi FO navržen a zvolen do výboru FO a hned ten večer mě výbor FO zvolil za svého předsedu. Na mých třicet roků to byla velká výzva. Neměl jsem takovou pozici ve fabrice, jako můj předchůdce pan Vladimír Jančařík, který byl předsedou ROH ve Vlárských strojírnách (VS). Ten se s zasloužil o výstavu budovy, kde byla dílna s garáží správce stadionu, sociální zařízení pro návštěvníky stadionu a v horním podlaží ještě velká sušárna vypraných dresů.   Dělal jste předsedu oddílu, když se hrála dorostenecká liga. To byly asi „zlaté časy“ slavičínského klubu.   Na  postup mezi elitu dorosteneckého fotbalu ČSSR  se nedá zapomenout. Poslední kolo o postup v moravské lize jsme hráli s Frýdkem-Místkem doma ve Slavičíně. Zápas byl skoro do samého konce bez branek, našim hráčům fandilo 1000 diváků, vynikající atmosféra a drama do poslední minuty zápasu.  A ještě dnes vidím ten „trestňák“ z levé strany na branku Frýdku  u sportovní haly. A to byla naše branka, když jsem ještě hrával. Střelci trestných kopů mohli dobře zacílit, naši kluci to měli natrénované. A Mirek Mynář poslal trestňák přímo do šibenice, kterou hlídal vedle zdi brankář. Ale Mira naznačil točák kolem zdi, gólman vyběhl za zeď, ale míč trefený přímým nártem vymetl šibenici. Kdyby brankář zůstal stát, tak by to asi chytil. Ale zeď byla doplněna našimi hráči, takže gólman asi míč neviděl…..až v síti. V konečné tabulce jsme skončili na 4. postupovém místě a těšili se na zápasy se Slávií a Spartou Praha, Škodou Plzeň, Zbrojovkou Brno, Baníkem, TŽ Třinec a dalšími mužstvy, kde se trénovalo pod vedením špičkových trenérů ve střediscích vrcholového sportu mládeže (SVSM). Tato SVSM byla zřizována  podle vzoru ze zahraničí (Anglie, NSR, NDR apod).   A  začala velice náročná práce celého výboru FO. Rozdělili jsme výbor na komise stavební- ing. František Bill (nové šatny na tribuně pro žáky, přípravku, hrací plochy aj) hospodářská- Ing. G. Lipták technickou – přestupy, disciplinárka, rozhodčí- Ing. František Pleva finanční – vedoucí pan Skrášek Tajemníkem byl tehdy Ervín Haraga, kterého nahradil skvěle Ing. Zdeněk Kučera Metodikem mládežnického fotbalu byl František Maryáš ( II. trenérská třída, dlouhodobý trenér dospělých i mládeže. Ve výboru FO pracovali ještě zkušení  ing. Otrusina, Jan Zouhar (zástupce ředitel ZŠ),J. Josefík , R. Novotný a další. Kromě trenérů velkou práci odváděli  vedoucích mužstev .   Tehdy jsme měli velkou podporu všech podniků ve Slavičíně. Svitu,  JZD Vláry, Státních statků, Komunálních služeb, Výzkumného a Vývojového Ústavu vojenského, Vojenské posádky a dalších. V těchto organizacích a firmách byli na klíčových vedoucích funkcích bývalí fotbalisti, hokejisti, volejbalisti, tenisti, lyžaři, atleti, gymnasti ( za všechny bych uvedl zástupce ředitele ZDŠ p. Josefa Beránka.  Maximálně nám pomáhal  i MNV za předsedy  Ing. Drgáče.(vhodné zaměstnání fotbalistů a jejich manželek, pomoc v řešení bytů aj.)   Na trenérském úseku  ligového dorostu to bylo velice složité. Trenérské smlouvy nám schvalovalo vedení TJ VS. Jediná trenérská II. třída byla u p. Františka Mariáše. Ale  ten byl po operaci očí (šedý zákal)  na trenérské lavičce A- dorostu nepoužitelný. Zájemce o trénování ligového dorostu pana učitele a trenéra 2. ligy Uh. Brodu pana L. Jánského nám hlavní výbor TJ zamítl (dotyčný prý v r. 1968 vystoupil veřejně proti obsazení ČSSR vojsky Varšavské smlouvy v r. 1968).  Využili jsme naštěstí  známostí s předsedou trenérské rady Jihomoravského kraje v Brně  pplk Aloise. Špačka (to byl můj trenér v Dukle Brno-Řečkovice a setkávali jsme se, když jsem hrával ve Zbrojovce Brno). Ale hlavně jsem se tehdy seznámil s Milanem Bokšou ( rodák z Aše, ročník 1952, byl vedoucím nově zřízeného úseku mládeže na fotbalovém svazu v Praze, později trénoval  Drnovice, Lerk Brno a jiná prvoligová mužstva). A také nám pomohlo, že jsme už měli mužstvo přípravky (trenérem byl pan Vacula). Nastal totiž i velký zájem o fotbalové trenérské kurzy, protože nám na fotbalovém ústředí v Praze zagarantovali měsíční platy trenérů od přípravky až po A – dorost. Metodik mládeže – 500,- Kč, trenéři A – dorostu 500,-Kč, ostatní trenéři – mladší dorost, včetně přípravky 300,- Kč měsíčně. Měli jsme velké problémy to obhájit u hlavního výboru TJ VS, ale  veškeré náklady spojené s platy trenérů mládeže i cestovní i jiné náklady u mládeže nám dotoval fotbalový svaz v Praze, jako by i ve Slavičíně bylo SVSM. Takovou podporu nám zajistil postup A-dorostu  mezi elitu ČSSR. Dostali jsme dvě místa na školení trenérů II. trenérské třídy, další místa na III. trenérské třídy i základní školení trenérů. Kvalifikovaní trenéři byly zárukou odborné  trenérské práce u mládeže…uvedu příklad…. Trenér  pan Vacula u začínající přípravky v r. 1980 měl na tréninku jeden míč pro 20 vybraných adeptů. V rámci rozcvičky jim dal  kolečko okolo rybníka a potom hráli na dvě branky fotbálek. Nebylo tehdy kvalifikovaných trenérů, nebyl dostatek jiné hrací plochy a pan Vacula (tehdy zdarma) se obětavě  věnoval trenérské práci, jako bývalý skvělý fotbalista, útočník a střelec na závěr své fotbalové kariéry v Sokolu Štítná nad Vláří   Měli jsme i dobré známosti v Brně na disciplinárce, kdy byl tehdy předsedou pan Linhart. S tím jsme řešili celou řadu problémů. Vycházeli nám v mnoha případech vstříc. Například:.červená karta klíčového hráče A- mužstva V. Strnada před derby 1.A třídy  ve Štítné, když jsme vyřídili podmínku a on nečekaně pro vedení Štítné nastoupil do  hry. A nebo trenérský přešlap na turnaji Ivo Viktora jednoho z trenérů mládeže, kdy dostal podmínku, ale stejného prohřešku se dopustil i na dalším prestižním turnaji bez trestu….   Z funkce předsedy FO jsem abdikoval po dvouleté hektické práci okolo fotbalu ze studijních důvodů (dělal jsem dálkově VUT v Brně a měl ukončený šestiletý semest). Jinak bych to šestileté studium asi nedokončil a musel si hledat jinou práci. Zastával jsem funkci vedoucího dispečera VDO. A na tuto funkci  předepsal útvar OTŘ  v novém Organizačním a funkčním schématu podniku vysokoškolské vzdělání). Předsedou byl zvolen pan Karel Suchánek, já jsem trénoval mladší dorost a pomáhal mu při řešení některých problémú,  které jsme v minulosti už řešili  na úrovní TJ VS nebo na nadřízených  fotbalových orgánech .   Koho řadíte mezi největší osobnosti a talenty současného slavičínského fotbalu?   Petr Švach, Michal Švach, Ondra Školník Daniel Horáček, Tomáš Kocián, Vojta Kalus. Talenti David Staněk, Dan Zvoníček, Lukáš Šebák.. Obdivoval jsem hru Dominika Plška nebo Milana Otépky.   Jak vnímáte letošní výkony fotbalistů FC TVD?   Vzhledem k náročnosti sezony, covidová opatření, mužstvo předvádělo zajímavý fotbal a 9. místo si zaslouženě uhrálo a má můj obdiv. Za velkou bojovnost na domácím hřišti i za přivezené body z venkovních utkání.   Děláte i čestného prezidenta Internacionálů. Jak byste zhodnotil jejich působení?   Činnost legend slavičínského fotbalu je hodná obdivu. Něco podobného neznám široko daleko. Scházíme se pravidelně jednou týdně na fotbalovém hřišti po 17. hodině. Je nás okolo padesáti! Věková hranice je od 36-let.  A nejsou to pouze fotbálky mezi oranžovými a modrými. Hráváme také hokeje na zimním stadionu v Brumově každé druhé pondělí. Platíme si 1,5 hodiny ledu v čase 18.30 až 20.00 hod ( letos od 3.10.2022 do 20.3.2023). Také pořádáme koncem prázdnin každoročně tenisový turnaj ve čtyřhrách, turnaj ve stolním tenisu, a několikrát v zimních měsících hráváme i kuželky. Máme svoje stanovy, které je třeba beze zbytku plnit. Máme svého prezidenta, pokladníka, trenéra, tiskového mluvčího i svoje webové stránky (legendyslavicin.estranky.cz) s přehledem o naší činnosti. U začátků legend byli trenéři a členové FO  M. Kovařík, E. Haraga, ing. Novotný, Ing. Novák, J. a M. Adámkovi, A. Vaněčka,J., Bližňák, J. Málek, M. Both, P. Miklas, ing. J. Fibich, J. Macek, P. Kováč, K. Kovařík, a postupně mladší ročníky J. Smolek, P. Koseček, Š. Hejník, L. Argaláš, A. Strnad, M. Strnad, I. Holek, ing. J. Váňa j. Divila, R. Bartoš a mnoho dalších.   Tyto pravidelné 1,5 hodinové fotbálky jsme okopírovali od lékařů v lázních Piešťany . Oni hrávali kdysi 2. fotbalovou ligu. A tyto pravidelné pondělky si zavedli pro  odreagování z každodenní rutiny a udržení zdravého těla a mysli.  K tomu všemu se rádi pobavili o svých zkušenostech a starostech při posezení po fotbálku u piva. Vzali mezi sebe i lázeňské kolegy, kteří hrávali v ligových mužstvech -J. Kravárik ve Slavii Praha, T. Krajčovič v TŽ Třinec a další, kteří pracovali v lázeňských domech i jiných pracovištích  v Piešťanech a blízkém okolí Piešťan.   Oba dva Vaši synové patřili mezi opory klubu. Milan byl srdcař a Peťa hrál už v šestnácti letech stopera v divizi za muže. Jak byste zhodnotil jejich fotbalovou kariéru?   Syni jak se říká, nepadli daleko od stromu. Ze studijních důvodů odešli do Brna. A tam hráli ve třetí lize. Starší Milan ve Spartě Brno, potom 3. ligu v Zeman Brno.   Mladší Petr odešel také do Brna a tam se dostlal do Brna – Líšně, kteří vykopali také třetí ligu. Starší Milan postavil rodinný domek v Šaraticích u Brna. Místní ho přemluvili a začal za ně hrát ve středu zálohy. Přemluvil Petra a ten hrál za Šaratice stopera. Z městského přeboru postoupili postupně každý rok až do 1.A třídy,  když do Šaratic zlákali další své spoluhráče. Jejich fotbalová kariéra byla úžasná.  Fotbalová zranění je v závěru dost omezila. Kopačky pověsily již na hřebík a věnují se teď rekreačním sportům – hokej, lyžování, tenis, stolní tenis, cyklistika atd.   Co byste popřál slavičínskému fotbalu do dalších let….   Ve Slavičíně trvale bydlíme od r.1974. A mám radost, že Slavičín hraje zajímavý pěkný fotbal. Hrají u nás hráči ze Zlína a ti nejlepší ze Slavičína i okolí. A trenér Slončík spolu s výborem FO dobře doplňují mužstvo o mladé šikovné hráče..   Kouzlu fotbalové míče jsem propadl v dětství. Můj strýc, Bohumil Miklas ročník 1929, nejmladší bratr maminky, hrál fotbal na vojně v Dukle Mladá s panem Ježkem – rodákem ze Zvolena,  trenérem Sparty a Slavie Praha i mužstva ČSSR, mistrů Evropy z r. 1976. Strýc bydlel u nás v rodinném domku. Hrával fotbal za MEZ Brumov na levém beku. Když hrál Brumov doma, musel jsem být na tom fotbale a ze střechy vysoké stodoly jsem sledoval každý pohyb svého strýce. Třeba kopal odkop od branky tzv „bekaňu“ v zápase proti Štítné nad Vláří. Brankář nedával pozor, bavil se s diváky za brankou. A balon skončil v síti. Míč letěl celou trasu ve vzduchu a zapadl do branky. Je fakt, že to hřiště nebylo v délce 100 metrů, rozhodčí ale gól neuznal podle platných pravidel. Musel by to někdo tečovat. Další příklad. On kopával všechny penalty. Spoluhráči mu postavili míč na značku pokutového kopu. On se rozbíhal už od půlky, nabíral rychlost a kopal to šidlem. Říkal mi, že mířil na hlavu brankáře, který stával přikrčený ve středu branky. Na můj dotaz, proč mířil na tu hlavu brankáře, prý proto, že ten brankář čapl, aby ho to nezabilo – ten balon měl tehdy kožené šněrování a chlapi mu ten balon postavili šněrováním dopředu. I druhý strýc, František Miklas (ročník 1922) hrával za Brumov, také beka, ale toho si nepamatuji.   My jsme měli doma kozu. Se starším bratrem jsme se střídali v pasení té kozy. Když na mě přišla řada na neděli, tak jsem bráchu uprosil, aby šel za mě pást…A on ze mně vytáhl modrou papírovou tříkorunu = dnes hodnota 30,- Kč. A tak jsem měl ten fotbal rád.  Stále se dívám na každý fotbal, třeba i na derby Lipová versus Rudimov, tam bývá větší sranda.     V pátek oslaví ve Slavičíně na hřišti někteří bývalí ligoví dorostenci šedesátiny.   Máte pravdu, čeká nás fotbalové utkání a také velká oslava šedesátých narozenin silných ročníků 1962. Takže zavzpomínáme na tyto časy a pozvali jsme i několik vzácných hostů.     Milane, díky za rozhovor a přejeme do dalších let pevné zdraví a hodně radosti v okruhu své rodiny a přátel, nejen těch fotbalových.   -kos-

TJ Rokytnice nad Vláří Vás srdečně zve na 31. ročník mezinárodního fotbalového turnaje - Memoriál Františka Baklíka. Ten se koná  v sobotu 23. července 2022 ve 13.00 hodin na hřišti v Rokytnici nad Vláří. V letošním roce se v turnaji poprvé představí celek z olomouckých Hodolan, který trénuje někdejší hráč Slavičína Milan Kovařík. Největší hvězdou hanáckého týmu je bývalý český fotbalový reprezentant Marek Heinz. V turnaji se kromě domácího celku představí mužstvo z nedalekého Šanova a čtveřici týmů doplní slovenský celek z Horní Súče.   Účastníci turnaje:   TJ Rokytnice SK Šanov FC Sigma Hodolany FK Horná Súča Od 20.00 taneční zábava – Traverza a Forever Rock v zastřešeném areálu na hřišti. Občerstvení zajištěno. Srdečně zvou pořadatelé.   -tz-

Celých 35 let pořádá dobrovolný hasičský sbor Velké Karlovice – Tísňavy soutěž v požárním sportu s názvem O širák starosty. Asi již nikdo nespočítá, kolik valašských klobouků museli věnovat vítězům odjinud, ale velmi často zůstal doma, což svědčí o připravenosti domácích.   Celkem přijelo do Tísňav soutěžit 32 družstev, z toho 8 družstev žen, 10 družstev mužů nad 35 let a 14 družstev mužů. To je již hezká porce pro napínavé souboje o nejlepší časy. O kvalitě soutěžících družstev vypovídá i skutečnost, že byly zaznamenány pouze dva neplatné pokusy. Kdo chce zhlédnout doslova thrillerové boje o vítěztví, může tak učinit skrze fotogalerii, která je součástí tohoto článku.   Celou kočující karavanu hasičů přišel přivítat i místostarosta obce Veké Karlovice Jiří Jurečka, který především zdůraznil výdrž domácích dobrovolných hasičů. Konstatoval, že jsou po celé generace natolik aktivní a semknutá parta, že se navzdory různým společenským změnám a nepříznivě nakloněným létům pro dobrovolnost vůbec a hasičských sborů zvláště nevzdali a dokázali udržet při životě tuto báječnou soutěž až do dnešních dnů. Všem popřál při jubilejním klání mnoho štěstí a především poděkoval dobrovolným sborům za jejich nezištnou a tak potřebnou práci pro všechny občany v nesnázích. Soutěžící samozřejmě pozdravil známý tísňavský moderátor a starosta sboru v jedné osobě Jaroslav Vojvodík, hlavní rozhodčí Lukáš Vojvodík, člen výkonného výboru OSH Josef Zbranek a startér Pavel Paška. Vyjma posledně jmenovaného a samozřejmě místostarosty obce v tento den působili všichni i jako soutěžící. Dokonce i Josef Zbranek, který si mnul ruce, že konečně po letech získal úřednickou funkci, zase skončil u mašiny. Naštěstí jen u té soutěžní hasičské. [caption id="attachment_134651" align="alignnone" width="690"] O širák starosty. Foto: Radomír Dolanský. Fotogalerie ZDE[/caption] Soutěž přivítalo sem tam slunce, sem tam stín, způsobený temnými a těžkými mraky, které hrozily, že se splní předpověď o přeháňkách. Na nic se tedy nečekalo a soutěž se rozjela na plný plyn. Což byla ostatně pravda, protože ze všech stran soutěžního areálu se ozývalo brumlání hasičských mašin, zkoušených, zahřívaných a vyšperkovávaných k hladkému běhu těsně před závody. Celá kočovná společnost vytvořila se svými doprovodnými sbory fanoušků v areálu hasičské zbrojnice Tísňav malé městečko dobře naladěných lidí širokého věkového spektra, ale duchem zde byli všichni mladí. Obrovskou pozitivní energii přivezli třeba fanoušci ze Slušovic, které doprovázela princezna s tleskajícíma ušima a valašský večně se usmívající bača s klasickou hučkou pasáčka ovcí. Podobně usměvavou náladu jako vždy přivezli veteráni z Krhové. Snad jen právě se slušovickými se škorpili, kdo má hezčí mašinu. Jestli je to krhovská Máňa nebo Charlotta ze Slušovic.   Nakonec se, bohužel, předpovědi meteorologů splnily, a když už, tak už. Jako by nahoře měli stejně zničený vodovodní řad jako ten, který si obce nechaly, když cizákovi prodaly za třicet stříbrných vodu. Největší slejvák přišel před nástupem veteránů z Krhové. Měli možnost počkat, ale hrdinně odmítli, a tak všechna následující družstva musela jít jejich příkladem, aby nebyla za slabochy. Pro hasiče je sice voda přítelem, pokud se nevylévá z břehů, ale třeba pro takový fotoaparát nebo objektiv už to neplatí. Déšť slábl, pak zase nabýval na síle, ale nakonec se počasí umoudřilo. Když si útok vyzkoušeli mimo soutěž tísňavští dorostenci, už zase mezi mraky prosvítalo slunce.   Stejně jako uvedení sponzoři na dresech soutěžících hasičů, na jejich mašinách, pomáhají fungovat dobrovolným sborům a soutěžemi udržovat jejich připravenost, zasloužila se řada sponzorů také o to, že dobrovolný sbor Velké Karlovice – Tísňavy mohl během 48 hodin uspořádat tři velké soutěže. Všichni víme, že není doba na rozdávání a jestliže se i přesto najdou podporovatelé dobrovolných hasičů, zaslouží si nejen poděkování, ale i úctu. Dělají to pro nás pro všechny, stejně jako hasiči. [caption id="attachment_134652" align="alignnone" width="690"] O širák starosty. Foto: Radomír Dolanský. Fotogalerie ZDE[/caption] Usmívalo se sluníčko, usmívali se hasiči, neusmíval se Martin Kašík, kterého za celkové vítězství družstva a nasazený širák starosty, hodili do kádě s vodou. To už se nikdo neusmíval, to už se všichni řehtali. Byl to parádní den s úžasnou partou.   Výsledky soutěže O širák starosty: Kategorie ženy: 1. místo SDH Rokytnice – Vsetín B, 2. místo SDH Příbor, 3. místo SDH Vidče Kategorie muži nad 35 let: 1. místo SDH Velké Karlovice – Tísňavy, 2. místo SDH Krhová, 3. místo SDH Ublo A Kategorie muži: 1. místo SDH Příbor, 2. místo DHZ Horný Vadičov, 3. místo SDH Podhradní Lhota     text a foto: Radomír Dolanský

TJ AJAX Valašská Senice pořádá v pátek 22. července 2022, 35. ročník tradičního nočního turnaje v malé kopané pětičlenných mužstev, který se odehraje na místním fotbalovém hřišti.   Novinkou letošního ročníku nočního je turnaj žáků, který odstartuje ve 14 hodin. Potvrzeny jsou zatím týmy z Lidečka, Francovy Lhoty, nebo Poteče. Další zájemce pořadatelé rádi uvítají.   „I letos se nám podařilo zajistit další zlepšení osvětlení na hrací ploše. Po tradičním ohňostroji, který začne ve 22 hodin, začne hrát oblíbená kapela z Francovy Lhoty "Tož Vitaj". Těšíme se na všechny, ať už hráče nebo diváky,“ uvedl za pořadatele Lukáš Surovec. [caption id="attachment_134630" align="alignnone" width="690"] Tradiční ohňostroj. Foto: archiv pořadatelů[/caption]  

35. ROČNÍK NOČNÍHO TURNAJE V MALÉ KOPANÉ

Trasy pro zkušené sportovce, začátečníky i pro děti: to vše letos opět nabídne legendární triatlonový závod VALACHY MAN, který se v půlce prázdnin 5. a 6. srpna odehraje u vodní nádrže Na Stanoch v Novém Hrozenkově. I letos bude dvoudenní, s doprovodným programem pro celou rodinu. Do 30. června je možné se registrovat za nejvýhodnější cenu na www.valachytour.cz.   „Po covidu si konečně můžeme nejoblíbenější akci našeho seriálu DATART Valachy tour užít naplno bez jakýchkoli omezení a máme radost, že o ni sportovci mají stále takový zájem. Startovní listina už se rychle plní. Valachy man bývá vyprodaný, takže vážným zájemcům doporučuji s registrací neváhat. Díky tomu, že se závod koná přímo u vodní nádrže, je ideální akcí pro celou rodinu. Závodění i fandění se dá příjemně spojit s letním koupáním uprostřed krásné přírody Beskyd,“ láká hlavní pořadatel Bohuslav Komín z Resortu Valachy Velké Karlovice.   Pátek 5. srpna dopoledne bude tradičně zasvěcen závodům dětí. Ty nejmenší do 6 let závodí v běhu, ty starší už na klasické triatlonové trati zahrnující plavání, kolo a běh na kratší vzdálenosti. Odpoledne odstartuje závod na kratší trase, která je svými distancemi (250 m plavání, 12 km kolo a 3,5 km běh) vhodná pro začátečníky a hobby sportovce. V sobotu 6. srpna se bude konat závod štafet a jednotlivců na hlavní, delší trati zahrnující 350 m plavání, 16 km na kole v terénu a 4,5 km trialového běhu. [caption id="attachment_134617" align="alignnone" width="690"] Triatlonový závod VALACHY MAN[/caption] „Trasy Valachy mana představují spíše mini triatlon. Obzvláště kratší závod je ideální pro hobíky, pro mnohé bývá vůbec první závodní zkušeností s triatlonem. Nahrává tomu i fakt, že se u nás startuje intervalově. Odpadá obava z hromadného startu do vody i ostych ze srovnávání s výkony ostatních sportovců na trati,“ dodává Bohuslav Komín.   Součástí Valachy mana bude i doprovodný program s aktivitami a stánky partnerů, servisem kol či závěrečnou bohatou tombolou. Celý závod bude živě přenášen na internetu hned několika kamerami včetně dronu. Tradičního moderátora Stanislava Bartůška letos vystřídá neméně zkušený sportovní reportér a komentátor České televize Tomáš Budka, který je autorem dokumentu o 40 letech triatlonu v Česku. [caption id="attachment_134618" align="alignnone" width="690"] Triatlonový závod VALACHY MAN[/caption] Zajímavostí jsou také oblíbené pamětnické medaile – děti čeká v cíli sladká perníková medaile, dospělé pak kovová 3D medaile s originálním designem.   Pro ty, kteří by se chtěli připravit na Valachy mana pod vedením zkušeného kouče, připravili pořadatelé Triatlonový kemp s Ironmanem Petrem Vabrouškem ve Velkých Karlovicích ve dnech 3. – 6. srpna. Kemp bude zčásti probíhat na trasách Valachy mana. Na závěr se pak mohou sportovci zúčastnit závodu na trase podle svého výběru.   Více na www.valachytour.cz   -tz-

Již je to fakt deset let, co tísňavští hasiči poprvé zkusili uspořádat noční TFA a udělali to pak ještě desetkrát. Zatím. Od začátečníků se vypracovali tak, že dnes pořádají dvě kola ve Zlínské lize železných hasičů a letos budou mít čest zajistit takzvanou závěrečnou, tedy oslavu ukončení ročníku 2022.   Noční TFA v Tísňavách vznikla ve stejném roce, kdy se pod názvem Vsacká liga rozjel kolotoč svého času nejvyhledávanější soutěže pro nejtvrdší hasiče ve vsetínském, později i částečně zlínském regionu. Úžasná karavana kamarádů stěhující se od obce k obci či městu. Tady zářila taková jména jako Ludmila Mikulínová a vlastně celé ženské družstvo z Lidečka, Maruška Nedorostová, Anička Zábnická, Maruška Filáková, později třeba Bára Mužikovská… Nebo Monika Malá z Růžďky, fakt malá, ale poměrně velmi dobře slyšitelná☺. Josef Černíček tehdy vítězil i v kategorii mužů, přestože si mohl skoro válet šunky v kategorii nad 35 let. Letos se stal vítězem kategorie 50 – 54 let na Světových hrách v Portugalsku. Dušan Pokorný tehdy ještě víc mluvil, než závodil. Dnes toho namluví pořád stejně, ale bedna už taky zná otisky jeho obuvi a jeho 5. místo z Lisabonu je prostě úžasné. Všechno tehdy táhli, mezi jinými, Honza Bělíček, Filip Novosad, chlapi z Jasenky, z Jarcové… Na jednu stranu smutek za krásnými chvilkami, na stranu druhou, buďme vděční, že jsme je mohli prožít. Ale zpět do přítomnosti.   Do Tísňav si přijelo v pátek 8. července 2022 protáhnout kostry za takřka podzimních teplotních podmínek celkem padesát adeptů na nejtvrdší hasiče a hasičky. Vlastně jinak. Oni to byli a již dávno jsou samí železní hasičové, jen soutěží o to, kdo z nich bude ten nebo ta nejlepší. Dráhu měli závodníci již prošlapanou, protože odpoledne zde soutěžili malí špuntové a hasičská mládež. Takže pořadatelé jen sem tam změnili nějakou tu překážku, přidali disciplínu, téměř neznatelně přitvrdili a mohlo se závodit. Kdo chce zhlédnout, jak noční zápolení probíhalo, může se podívat na fotogalerii, která je součástí tohoto článku. [caption id="attachment_134468" align="alignnone" width="690"] Noční TFA ve Velkých Karlovicích, 8. 7. 2022. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Napřed se ale všichni seřadili k slavnostnímu nástupu, a než se stačil někdo rozpovídat, ještě ne zcela tmavou oblohu rozzářil ohňostroj. Nebyl sice extra velký, a to nikoliv z důvodu šetření, ale protože zábavní pyrotechniku uprostřed léta asi málokterý obchodník skladuje od posledního silvestra do toho následujícího. Po ukázce stroje na oheň, což bylo pro hasiče opravdu přínosné představení, všechny přivítala Eva Vojvodíková, která pro své kamarády hasiče připravila dráhu a dávala tak všanc svoje zdraví a pověst, pokud by soutěžící až příliš trpěli. Ovšem to na začátku ani jedna strana nevěděla, jak se bude závod vyvíjet, proto se na sebe navzájem křenili, plní očekávání.   První vyběhl na dráhu Peter Martinko z DHZ Lúky, protože musel odjet, aby to stihl do práce. Jakmile doběhl, zavolali mu, že do práce nemusí, tak od samé radosti zůstal s partou železňáků a pozorně sledoval taktiku bojů o úspěch. Jako třetí vyběhla sama strůjkyně trati a pak se již na řadu dostaly všechny ženy, které následovali veteráni a nakonec muži. Podpora nejen od doprovodu, ale i od soupeřů byla mnohdy opravdu úžasná. Nejvíc na sebe hulákali ti největší soupeři, jako by si opravdu přáli, aby je jejich největší pronásledovatel překonal. Tak to prostě mezi hasiči chodí, kdy jiní sportovci by si asi ťukali na hlavu. Pro někoho možná nepochopitelné, ale u bratrů a sester hasičů ustálený zvyk.   Za kvalitní úroveň soutěže se samozřejmě zasloužili především členové dobrovolného sboru z Tísňav a jejich rodinní příslušníci, popřípadě řada kamarádů. Ale jejich snaha by nestačila, kdyby je velkou měrou nepodpořili sponzoři. Ti na sbor z Tísňav opravdu drží, protože než jim starosta sboru Jaroslav Vojvodík opakovaně při moderování poděkoval, nějakou minutku mu trvalo, než ten seznam přelouskal. Právě díky sponzorům mohli patřičně ocenit i snahu vítězů. Navíc některým přeborníkům mohli předat i velmi praktické ceny. Poněvadž věděli, že někdo bude muset uklidit v kuchyni, tak třeba Eva Vojvodíková dostala za čtvrté místo k dalším oceněním i kýbl. Závod i zážitky z něj byly opravdu parádní. Celá banda se začala za velikého objímání a loučení díl druhý (to první objímání bylo na začátku při vítání) kolem půl třetí hodiny ranní rozjíždět k domovům. Tak doufejme, že za rok v Tísňavách ve zdraví nashledanou. [caption id="attachment_134469" align="alignnone" width="690"] Noční TFA ve Velkých Karlovicích, 8. 7. 2022. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Výsledky Noční TFA Velké Karlovice – Tísňavy:   Kategorie ženy: 1. místo Vladislava Kalná SDH Jarcová, 2. místo Lucie Bůbelová SDH Veselá, 3. místo Klára Katrušáková SDH Janová, 4. místo Eva Vojvodíková SDH Velké Karlovice – Tísňavy, 5. místo Gabriela Vojáčková SDH Pornice   Kategorie muži: 1. místo Ondřej Rybnikář SDH Blatnice pod Svatým Antonínkem, 2. místo Lukáš Mrňka SDH Újezd, 3. místo Pavel Vacula SDH Karviná – Hranice, 4. místo Ondřej Plašek SDH Provodov, 5. místo Josef Veselý SDH Násedlovice   Kategorie muži nad 35 let: 1. místo Zdeněk Janoš SDH Hať, 2. místo Dušan Pokorný JSDH Vigantice, 3. místo Marek Ludvík SDH Rakvice, 4. místo Jakub Hrabovský SDH Oznice, 5. místo Petr Mrňka SDH Újezd   text a foto: Radomír Dolanský

Třetí kolo letošního seriálu v downhillu Gergel Wood Bikerally na Klobuckých stezkách přinesl další den neuvěřitelných závodů. Po loňském blátivém závodu se slunce konečně vrátilo a v závěrečný den byly tratě na vrchu velmi rychlé a suché. Ve spodní strmé části lesa byly úseky o něco pomalejším díky vrstvě prachu, volně ležícím kamenům a kořenům. Výběr plášťů byl proto důležitý, stejně jako výběr lajny s extrémní přesností. Už v tréninku se za každým průjezdem na tratích objevily hromady prachu a tak to bylo po celý den. Když se 119 závodníků vydalo na start, tak se ukázalo, že plynulá jízda bez chyb byla receptem na úspěch, protože vydrolené zatáčky shodily nejednoho jezdce.   Tým Klobuckých stezek se za to nebál vzít při přípravě závodů, kdy se přemístilo zázemí pro bufet, registraci, záchranáře, dětskou Capri-sun bike školku, DJs a nově se zde objevil i přívěs s čerstvě praženou kávou, dortíky a makronky. Občerstvení přímo na trati (chlazené nápoje, cigárko z udírny) bylo třešničkou na dortu, kterou by mohli závidět i při světovém poháru v downhillu v Leogangu. Ale nechoďme kolem horké kaše a pojďme se podívat na samotné výsledky. [caption id="attachment_134294" align="alignnone" width="1200"] Pořadatelé závodu. Pro zvětšení klikni na obrázek[/caption] Ve střelcích měl Matyáš Závorka lepší den a předstihl Petra Škrobánka o 0,5 vteřiny a Stanislav Mlčák se díky ztrátě v poslední erzetě propadl na třetí místo za Petra Škrobánka.  

Letos se na dětskou soutěž o nejtvrdšího hasiče sjelo do Velkých Karlovic 34 dětí, které byly rozděleny do pěti kategorií. Celkové číslo nebylo extra vysoké, ale závodilo se dvoukolově, takže tím se zvedla účast teoreticky dvojnásobně. Nu, a při pomyšlení, kolik hasičských soutěží dohání ztracená dvě léta, je i taková účast úspěchem.   Navíc, vše má svá pro a proti. Dětská soutěž TFA byla jako vždy v Tísňavách předskokanem noční TFA dospělých, takže pořadatelům tento rok vybylo více času na kvalitní průběh odpoledního závodu a přípravu toho nočního. Po slavnostním nástupu, kde děti jako již pravidelně přivítali otec a syn Vojvodíkovi coby moderátor a hlavní rozhodčí soutěže. Rádi přivítali i početnou skupinu soutěžících dětí ze Slovenska. Děti pozdravili rovněž rozhodčí jednotlivých stanovišť z řad tísňavských hasičů. Soutěž tedy mohla být zahájena. Kdo chce prožít úžasné okamžiky při soutěži, nechť zhlédne fotogalerii, která je součástí tohoto článku.   Po dopoledních dešťových přeháňkách se počasí umoudřilo a slunce se střídalo s mraky za teploty pro závodění vhodné tak akorát. Soutěž zahájila kategorie přípravka, tedy tabulkově druzí nejmenší hasiči. Kategorii zde zastupovaly tři dívky a jeden chlapec, takže to asi byla nejrychleji zaběhnutá dvoukolová TFA ve střední Evropě. Nicméně zástupy diváků soutěžící šoldy povzbuzovaly opravdu hlasitě, jak je to obvyklé u nejmenších železných hasičů. Nastoupily další kategorie a veselé hry na hasiče se změnily v boj o úspěch nejtvrdších hasičů v kategoriích mladších a starších dívek a chlapců. Čím starší, tím větší hlad po prestiži z vítězství. [caption id="attachment_134195" align="alignnone" width="690"] Dětská TFA ve Velkých Karlovicích – Tísňavách. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Hlad ale vládl mezi všemi přítomnými a proto jsme zjišťovali, jak fungovalo týlové zajištění akce. V kuchyni a zároveň výčepu to hučelo skoro identicky jako ve vrcholné sezóně na londýnském letišti Heathrow. Jen ty vůně byly asi příjemnější. V koutku zlátly v oleji kuřecí a vepřové řízečky, v jednom kotli se míchala pravá poctivě hustá valašská kyselica, výtvor paní Růženy Kysučanové a její švagrové Marie, opodál hlídala klasicky špičkový tísňavský guláš Eva Vojvodíková. Na dalším pracovišti by potřebovali nejlépe čtyři ruce, protože palačinky třené čokoládou s kopečkem šlehačky se prostě vypařily hned, jak spatřily světlo světa, protože to bylo nekonečné labůžo pro chuťové pohárky dětí i dospělých. Hned vedle se na mlsouny usmívaly trubičky se sněhem. Zase taková zima nebyla, tak sníh byl tentokrát z cukru a bílků. Kdo chtěl další valašskou specialitu, mohl si koupit valašské frgály. V lidských útrobách po desítkách rovněž mizeli horcí psové tedy hot dogs neboli párky v rohlíku, jejichž název, kdo by to řekl, vznikl podle obrázku jezevčíka v rohlíku od Tada Dorgana. Oblíbené grepové nealkoholické pivo mizelo pod rukama stejně jako původně česká temná tekutina mírně kávovinové příchutě z roku 1959, o které si řada lidí myslí, že je česká dodnes. Ne, ne, já nemusím, já už ho vidím… Prostě polní kuchyně armády karlovských nejtvrdších hasičů fungovala parádně.   Na plné pecky jelo rovněž logistické centrum již osvědčené dvojice Monika Kysučanová a Pavel Paška, kteří si souznění v této funkci nacvičují i během roku doma. A když je práce nad hlavu, ráda vypomůže sestře Jitka Kysučanová. V poli jsou navíc připraveni členové dorostu a mladých hasičů k přestavbám tratí a náhle se vyskytnuvším potřebám. Jen díky natrénované spolupráci funguje celý kolos tak, že nezasvěcený divák jen spokojeně sleduje boje na trati a vůbec nevnímá tvrdou dřinu celých rodin a sboru od dětí po otce zakladatele a uctívané matky sboru v pozadí. A tak to má být. To je znak solidně připravené akce. [caption id="attachment_134196" align="alignnone" width="690"] Dětská TFA ve Velkých Karlovicích – Tísňavách. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption]   Na všechny nejtvrdší hasiče ze startovní listiny čekaly mlsací odměny. Jak ale skončili v jednotlivých kategoriích ti nejúspěšnější? Kategorie přípravka: 1. místo Ela Navrátilová SDH Velké Karlovice – Tísňavy, 2. místo Filip Hatlapatka SDH Janová, 3. místo Nella Strmisková SDH Velké – Karlovice – Tísňavy Kategorie mladší dívky: 1. místo Klára Kurfürstová SDH Rychlov, 2. místo Ester Václavíková SDH Rychlov, 3. místo Peťka Pračková DHZ Lúky Kategorie starší dívky: 1. místo Nela Doleželová SDH Velké Karlovice – Tísňavy, 2. místo Šarlota Šenk SDH Rychlov, 3. místo Tereza Tomková SDH Velké Karlovice – Tísňavy Kategorie mladší chlapci: 1. místo Jan Kozák SDH Rychlov, 2. místo Samko Svorčík SDH Lúky, 3. místo Matěj Daněk SDH Janová Kategorie starší chlapci: 1. místo Jakub Dorňák SDH Velké Karlovice – Tísňavy, 2. místo Adam Hatlapatka SDH Janová, 3. místo Lukáš Minarčík SDH Velké Karlovice - Tísňavy   text a foto: Radomír Dolanský