Sport

Druhé kolo celkově tříkolové soutěže se uskutečnilo v sobotu 30. července pod názvem Nejsilnější mladý hasič SDH Huslenek s Autodopravou Mapa. Tentokrát přijelo soutěžit celkem 105 dětí a mládeže v sedmi věkových kategoriích.   Že se jedná o soutěž nejtvrdších hasičů, vypovídala vysoká účast, přestože předpověď hlásila docela důrazně pád mnoha litrů na metr čtverečný a jedním z vybraných míst byly i Beskydy. Hasiči se však nemůžou zaleknout nebezpečí, před kterým ostatní utíkají. Poplach však vyhlásili pořadatelé pro všechny dospělé, jak zúčastněné přímo, tak pro trenéry a vedoucí hasičských kroužků, aby řádně promazali soustrojí akce, ať přece jen soutěžící zbytečně nemoknou a nevystavují se nebezpečí úrazu. Kdo chce zhlédnout průběh soutěžního dne, nechť nahlédne do fotogalerie, která je součástí tohoto článku.   Soutěžící, ale i všechny přítomné v areálu, přišel pozdravit také starosta obce Oldřich Surala. Dobrým zvykem huslenského starosty je, že pokud existuje možnost, účastní se zahájení, vyhodnocení nejmladších kategorií uprostřed soutěže a samozřejmě vyhlášení soutěže na závěr celého klání. Tak tomu bylo i letos. Místostarostka obce Lucie Strbačková zde zase působila jako známá a zkušená moderátorka celé akce, které sekundoval na druhé trati Jaromír Šula z Jarcové. Velitelka soutěže Jana Kovářová poletovala po areálu skoro jako Ježek Sonic. Děti vítal, předával dárky a startéra nejmenším kategoriím dělal Jaroslav Maňák, velitel domácí výjezdové jednotky. Takže soutěž nejtvrdších hasičů zajišťovali opravdu všichni huslenčané od prvního muže obce až po hasičský dorost. Ku pomoci přispěli nemalou měrou Kristýna Orságová jako vedoucí IT centra a její šéf a starosta sboru SDH Stanovnice Josef Řepka a Petr Žárský velitel sboru SDH Nový Hrozenkov. Nesmíme zapomenout na důležité rozhodčí! [caption id="attachment_135604" align="alignnone" width="690"] Soutěž v Huslenkách. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Trochu ukryti bokem, nicméně vůně je vždy prozradila, byli doplňovači kalorií, kteří se od začátku do konce soutěže nezastavili. Je pravděpodobné, že obsluze u výroby smažených hranolků se o hranatých bramborách bude zdát snad ještě celý týden. Podobně dopadnou ve svých snech asi i výrobci pochutiny, kterou u nás známe pod několika názvy. Ten nejobyčejnější je párek v rohlíku. Skoro obyčejný je i hot dog. Speciální název z Českých Budějovic je pikador podle zápasníka s býky a oslavil letos padesátku. No a fajnšmekři zajisté nepohrdli podávaným gulášem, takže kuchyně a výdej by si určitě taktéž zasloužili medaili.   Během závodů se bohužel předpověď meteorologů začala pomalu ale jistě plnit. Zpočátku nenápadně, několika kapkami, pak více kapkami, pak již deštěm a silnějším deštěm. Ale déšť nedéšť, soutěžilo se pořád dále. [caption id="attachment_135608" align="alignnone" width="690"] Soutěž v Huslenkách. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Byl čas na závěrečné zhodnocení a teď už se déšť měnil na hustý déšť, až to bylo docela hustý. Ale byl konec, tak včerty. Vítěze celé tříkolové soutěže poznáme 20. 8. 2022 v Novém Hrozenkově, tak se určitě přijďte mrknout. Kdo zvítězil v Huslenkách, zjistíte zde:   Zvláštní ocenění za soutěžící, která přijela z největší vzdálenosti, získala Valentina Šulová SDH Velké Pavlovice   Kategorie A: 1. místo Ondřej Matula SDH Hošťálková, 2. místo Petr Korman SDH Hošťálková, 3. místo Nicolas Mojžíš SDH Hošťálková   Kategorie B: 1. místo Štěpánka Mikulenčáková SDH Huslenky, 2. místo Zuzana Mazáčová SDH Huslenky, 3. místo Julie Dominíková SDH Soběšovice   Kategorie C: 1. místo Jan Kozák SDH Rychlov, 2. místo Petr Vojtek SDH Hovězí, 3. místo David Pelz SDH Hovězí   Kategorie D: 1. místo Marie Pavelková SDH Velké Karlovice – Podťaté, 2. místo Klára Kurfürstová SDH Rychlov, 3. místo Anna Smazalová SDH Velké Karlovice – Tísňavy   Kategorie E: 1. místo Patrik Vojtek SDH Hovězí, 2. místo Jakub Malučký SDH Semetín, 3. místo Tomáš Liška SDH Nový Hrozenkov   Kategorie F: 1. místo Nela Doleželová SDH Velké Karlovice – Tísňavy, 2. místo Šarlota Šenk SDH Rychlov, 3. místo Karolína Filová SDH Hovězí   Kategorie G: 1. místo Michal Pavelka SDH Velké Karlovice – Podťaté, 2. místo Daniel Šipula SDH Halenkov, 3. místo Patrik Kopecký SDH Semetín     Mezi přihlášenými družstvy bylo pořadí následující:   Družstva B+C: 1. místo SDH Nový Hrozenkov, 2. místo SDH Hovězí, 3. místo SDH Velké Karlovice – Tísňavy   Družstva D+E: 1. místo SDH Nový Hrozenkov, 2. místo SDH Hovězí, 3. místo SDH Halenkov   Družstva F+G: 1. místo SDH Velké Karlovice Tísňavy, 2. místo SDH Hovězí     text a foto: Radomír Dolanský

Ve středu se hrálo v Humpolci finálové utkání Regions cupu mezi Středočeským krajem a výběrem Zlínského KFS. Ve druhém poločasu nastoupil do zápasu i Martin Goňa. Svěřenci trenéra Motala nakonec v penaltách vybojovali výhru.   Výběr zlínského KFS  ve středečním utkání na hřišti v Humpolci zdolal soupeře ze středních Čech 5:4 na pokutové kopy a slaví postup do severního Irska, kde se od 10. do 16. října utká nejen s domácím týmem, ale i zástupci Walesu a Švédska. Do druhé půle naskočil za zraněného Bršlicu hráč FC TVD Slavičín Martin Goňa a celé utkání odehrál bývalý fotbalista Slavičína Adam Jakubowicz.  Připravili jsme pro Vás rozhovor s Martinem Goňou, který s odstupem času hodnotí své působení v tomto týmu.   Martine, gratulace k postupu v Regions cup s výběrem Zlínského kraje….   Dobrý den, moc děkuji.   Do finálového utkání proti Středočeskému kraji jsi zasáhl ve druhé půli. Jak jsi prožíval zápas a především závěrečnou penaltovou loterii?   O poločase jsem střídal zraněného Bršlicu, který bohužel nemohl dál pokračovat ve hře, což není úplně optimální naskočit do rozjetého vlaku. Všeobecně zápasy navenek moc neprožívám, spíš to držím v sobě, ale musím říct, že před penaltovým rozstřelem jsem byl dost nervózní. Hlavně, když jsem se blížil na řadu kopat penaltu (smích).   Ve kterých zápasech za Zlínský KFS nastoupil?   Odehrál jsem první dva duely, nejprve s Moravskoslezským KFS a poté i Olomouckým, do zápasu s Jihomoravským KFS jsem nezasáhl kvůli zranění z divizního zápasu ve Strání.   V týmu byl i Tvůj bývalý spoluhráč z FC TVD Adam Jakubowicz. Jak hodnotíš jeho výkony?   Adam je dobrý fotbalista, vždy si svoje uhrál i ve Slavičíně, je škoda že u nás skončil. Je to dobrý kluk i do party.   Jak bys ohodnotil atmosféru v takto narychlo složeném týmu?    Atmosféra byla vždy super, rád jsem poznal nové spoluhráče. Parta se udělala dobrá, to je vždy důležité.   Jak fungovala spolupráce s trenéry Motalem a Koleničem?   Myslím, že spolupráce s trenéry byla bezproblémová, Montyho (trenéra Motala – pozn. redakce) jsem znal jako protihráče v týmu Skaštic. Musím říct, že jako trenér je příjemnější, než jako hráč (smích).   V kádru byli i dva hráči z nedalekého Brumova David Juřica a Marek Chovanec. Znal jsi i některé další hráče v tomto výběru?   Máru i Davida jsem znal už předem, dokonce s Márou jsem i hrával u nás ve Slavičíně. Jinak jsem neznal osobně nikoho.   Podařilo se Vám postoupit do další fáze do Severního Irska. Navštívil jsi už někdy tuto zemi?   Ne, nikdy jsem tam nebyl. Pokud se však dostanu do finální nominace, tak se budu moc těšit.   Vašimi soupeři v další části budou výběry Švédska, Walesu a domácí Severního Irska. Koho favorizuješ na postup do závěrečného finále?   Vůbec si netroufnu někoho favorizovat, nedokážu říct, co to bude za týmy. Ale pokud předvedeme minimálně podobné výkony jako doposud, tak máme šanci na úspěch.   Ve Slavičíně došlo k menší obměně kádru. Jak vidíš letošní ambice FC TVD v divizní skupině E?   Za mně bych se chtěl vrátit do doby před covidem a hrát opět na špici. Věřím, že i s novými posilami se nám to bude dařit lépe, než v minulé sezóně.   Na úvod však máme poměrně těžký los. Dva zápasy venku v Olomouci a poté domácí souboje s aspiranty postupu – Přerovem a Zbrojovkou B?   Pravda, los nám moc nepřeje. Hold budeme muset udělat z domácího prostředí opět nedobytnou tvrz.   Řadíš postup v Regions cup mezi své největší fotbalové úspěchy?   Určitě ano, řadím ho i výš než vítězství v divizi.   Dík za rozhovor a ať se Ti daří!   -kos-   VIDEO z finálového utkání si můžete prohlédnout zde:   https://youtu.be/rtv-8saGlkM

Slavičínští ligoví dorostenci postoupili v roce 1980 do celostátní ligy. Předsedou klubu byl v té době Ing. Milan Ptáček. Ten je sice odchovancem brumovského fotbalu, ale po návratu na Valašsko z brněnské Zbrojovky, nakonec zakotvil ve Slavičíně.   Fotbalový klub ze Slavičína se zapsal nesmazatelně do historie československého fotbalu v osmdesátých letech, kdy se podařilo dorostencům postoupit do celostátní ligy. Na Valašsko tak zavítaly mužstva obou pražských „S“, Bohemians, Dukly, Plzně, Hradce Králové, Baníku Ostrava či Teplic. Jak na toto období a také na svoji hráčckou kariéru vzpomíná Milan Ptáček se dozvíte v našem rozhovoru.   Milane, ve slavičínském klubu jste působil jako hráč, později i trenér a nakonec jako předseda klubu. Jak jste se do Slavičína dostal, neboť jste rodák z nedalekého Brumova…   Do Slavičína jsem se dostal díky fotbalu. Přestoupil jsem do Vlárských strojíren ze Zbrojovky Brno, v červenci 1974.   Vím, že jste hrál i ve Zbrojovce Brno, můžete nám přiblížit své angažmá?   Do Zbrojovky Brno jsem přestoupil z MEZ Brumov v lednu 1973. Absolvovali jsme výběr nových hráčů začátkem listopadu 1972. Ten proběhl ve formě fotbalového zápasu na škvárovém hřišti. Já jsem hrál první poločas stopera. Vedle mne hrál skvělý prvoligový hráč Soukal, středního záložníka Jožka Hnaníček ze Štítné nad Vláří (otec ligového fotbalisty), další Brumovjan Jožka Lysáček hrál na pravé straně útoku. Dal krásnou branku, druhý poločas už nemusel hrát. Já jsem hrál ještě středního záložníka ve 2. půlce. Sledovala nás tam trenérská rada Zbrojovky i s trenéry. S Josefem Lysáčkem jsme při výběru oba uspěli. Bylo nám sděleno, abychom se připravili, že v lednovém přestupním termínu budou jednat s oddílem kopané MEZ Brumov a abychom o tom nikde nehovořili. I na tom výběru jsme byli bez vědomí Brumova. A v lednovém přestupním termínu jsme byli oba koupeni, každý za 15 000,- Kč do ligového mužstva.   Jaro jsem hrál v v divizním B-týmu na postu pravého beka nebo předstopera v herním systému 1-4-3-3. Byli jsme vlastně juniorka ligové Zbrojovky. Spoluhráči byli například Pelikán, Páleník, E. Došek se střídali v brance, v obraně jsem hrál s Tolarem – přišel ze Slavie Praha, J. Hamálem, Hamříkem, Bártou, Jochmanem, později tam přišli ještě z dorostu J. Mazura, K. Večeřa, J. Jaroš  a Jindra Svoboda  (olympijský vítěz z Moskvy). Já jsem v B-týmu hrál v základu. Trénovali jsme v úterý, čtvrtek, pátek a já ještě s některými ve středu, pod vedením asistenta trenéra A-mužstva pana Velíška. V ty středy si tam někdy přišel potrénovat ing. Ivan Hrdlička, bývalý reprezentant ČSSR, který do Brna přestoupil ze Slovanu Bratislava. On bydlel přes týden v Brně na svobodárně a spolu jsme častokrát poseděli večer po tom středečním tréninku. Za ligové mužstvo jsem hrál jeden přípravný zápas na pravém beku  místo Jana Klimeše. To jsem byl velice nadšený, vyhráli jsme moc ku nule a hrál jsem celý zápas.   Po jarním kole jsem byl a s J. Lysáčkem vybrán na letní soustředění s prvoligovým mužstvem, které proběhlo v Hranicích na Moravě. A tam jsem také hrál v přípravném zápase proti Dukle Hranice pravého beka. Ervín Haraga, můj spoluhráč z Bumova hrál za Duklu ve středu zálohy a měli jsme spolu pár nelítostných soubojů (smích). Podzim jsem dohrál v B-týmu, A-tým hrál tehdy pod trenérem F. Havránkem o záchranu. A trenér prosazoval v defenzivě urostlé hráče a tvrdý až hrubý fotbal.   Po odehraní podzimu proběhlo celoroční slavnostní hodnocení hráčů B-týmu. A já jsem byl vyhlášen nejlepším hráčem mančaftu a to tehdy za nás hráli fluktuanti z A-týmu – Karel Jarůšek, Jiří Hajský, Karel Kroupa (on byl tehdy po žloutence a hrával mistráky za nás) a  tímto hodnocením jsem si hodně otevřel vrátka do A-týmu.   V únoru 1974 jsem se oženil a musel řešit bydlení a další otázky. Měl jsem tehdy nabídky ze Sigmy Olomouc – trenér Karel Bruckner, také ze Zbrojovky Vsetín – trenér Dytrich nebo JTT Veselí nad Moravou a další. Jaro jsem ještě odehrál v Brně v divizním B- týmu na místě předstopera s Jiřím Hamříkem nebo s Jardou Hamálem.   A protože jsme byli s manželkou oba z Brumova, tak jsem byl dohodnutý na přestupu se Zbrojovkou Brno do Slavičína. Tam jsem měl v nabídce okamžitě byt i práci. Ten přestup jsme domlouvali s panem L. Bělejou a J. Hamalčíkem. Vlárské strojírny se dohodli k oboustranné spokojenosti se Zbrojovkou Brno. Předsedou fotbalu tam byl ing. Trnka. Tak jsem se tedy dostal zpátky na Valašsko.   V nedávné brumovské anketě jste se dokonce dostal mezi jedenáctku století. Jak vzpomínáte na brumovskou škváru a své spoluhráče?   Do jedenáctky století jsem se jakýmsi zázrakem dostal v anketě, kde mohli hlasovat návštěvníci fotbalu přímo na hřišti, ale také na internetu po dobu pololetí do 30. 6. a také příznivci brumovského sportu. Za Brumov jsem hrál závodně fotbal, hokej, volejbal. Navíc mě přemluvil předseda volejbalu J. Ginter a trénoval jsem ženy a starší žákyně, dokonce na vojně v Olomouci (11/ 1969 až 04/ 1970 jsem hrál volejbal v Dukle Olomouc na postu nahrávače).   Mými skvělými spoluhráči v Brumově byli A. Dvorský, O. Loucký, K. Matějíček, A. Šanta ,V. Šenkeřík, J. Ginter, J. Lysáček, bratři F. a S. Sabršulovi, S. Častulík, A. Durčík, F. Loucký, T. Tankó, J. Trčka, L. Bukovanský, F. Kozubík,  M. Hošek, V. Březáček, J. Hrnčiřík a mladíci F. Polách, J. Miklas,  brácha Oldřich, trenérem byl Z. Miklas , vedoucím mužstva J. Okleštěk a předsedou fotbalového oddílu Bedřich Loucký. Hodně jsem se toho od nich naučil a rád na ně vzpomínám.   Ve Slavičíně jste hrál s několika výbornými fotbalisty. Na které rád vzpomínáte?   Ve Slavičíně byl perfektní mančaft, který tehdy postoupil do Krajského přeboru. Přišel trenér Milan Malota z Valašských Klobouk (hrával 1. ligu za Jiskru Otrokovice v obraně). Podzim jsme zakončili na 2. místě jeden bod za Fatrou Napajedla, která tehdy spadla z divize. Nedá se zapomenout na tehdejší spoluhráče, například  v přátelském zápase jsme na Vsetíně porazili třetiligovou Zbrojovku 4:1. Oni nás škaredě podcenili a my jsme se vyhecovali na pěkném širokém hřišti, kdy ve Slavičíně bylo v té době úzké hřiště. S úctou vzpomínám na výborné spoluhráče, kterými byli:   L. Daďan, K. Kovařík, P. Navrátil v brance, obrana J. Zoller, M. Veslý, A. Bačo, Z. Fojtík, E. Ševčík, O. Majc, J. Macek, L. Papež na záloze L. Horký, M. Ptáček, V. Strnad, F. Růžička, A. Vaněčka, L. Floreš, R. Novák, M. Novák útočníci E. Kašík, M. Barcuch, J. Tomek, M. Both, S. Vaculín, L. Váňa ze Sehradic, Z. Majc a pod trenérem pplk. F. Šustkem byli také dobří dobří vojáci Rigo, Szabo, Toth a další.   V roce 1980 jsem byl osloven panem ředitelem Vlárských strojíren  panem Bělejou, abych začal pracovat ve výboru fotbalového oddílu (FO). Podle tehdejších stanov jsem byl na výroční členské schůzi FO navržen a zvolen do výboru FO a hned ten večer mě výbor FO zvolil za svého předsedu. Na mých třicet roků to byla velká výzva. Neměl jsem takovou pozici ve fabrice, jako můj předchůdce pan Vladimír Jančařík, který byl předsedou ROH ve Vlárských strojírnách (VS). Ten se s zasloužil o výstavu budovy, kde byla dílna s garáží správce stadionu, sociální zařízení pro návštěvníky stadionu a v horním podlaží ještě velká sušárna vypraných dresů.   Dělal jste předsedu oddílu, když se hrála dorostenecká liga. To byly asi „zlaté časy“ slavičínského klubu.   Na  postup mezi elitu dorosteneckého fotbalu ČSSR  se nedá zapomenout. Poslední kolo o postup v moravské lize jsme hráli s Frýdkem-Místkem doma ve Slavičíně. Zápas byl skoro do samého konce bez branek, našim hráčům fandilo 1000 diváků, vynikající atmosféra a drama do poslední minuty zápasu.  A ještě dnes vidím ten „trestňák“ z levé strany na branku Frýdku  u sportovní haly. A to byla naše branka, když jsem ještě hrával. Střelci trestných kopů mohli dobře zacílit, naši kluci to měli natrénované. A Mirek Mynář poslal trestňák přímo do šibenice, kterou hlídal vedle zdi brankář. Ale Mira naznačil točák kolem zdi, gólman vyběhl za zeď, ale míč trefený přímým nártem vymetl šibenici. Kdyby brankář zůstal stát, tak by to asi chytil. Ale zeď byla doplněna našimi hráči, takže gólman asi míč neviděl…..až v síti. V konečné tabulce jsme skončili na 4. postupovém místě a těšili se na zápasy se Slávií a Spartou Praha, Škodou Plzeň, Zbrojovkou Brno, Baníkem, TŽ Třinec a dalšími mužstvy, kde se trénovalo pod vedením špičkových trenérů ve střediscích vrcholového sportu mládeže (SVSM). Tato SVSM byla zřizována  podle vzoru ze zahraničí (Anglie, NSR, NDR apod).   A  začala velice náročná práce celého výboru FO. Rozdělili jsme výbor na komise stavební- ing. František Bill (nové šatny na tribuně pro žáky, přípravku, hrací plochy aj) hospodářská- Ing. G. Lipták technickou – přestupy, disciplinárka, rozhodčí- Ing. František Pleva finanční – vedoucí pan Skrášek Tajemníkem byl tehdy Ervín Haraga, kterého nahradil skvěle Ing. Zdeněk Kučera Metodikem mládežnického fotbalu byl František Maryáš ( II. trenérská třída, dlouhodobý trenér dospělých i mládeže. Ve výboru FO pracovali ještě zkušení  ing. Otrusina, Jan Zouhar (zástupce ředitel ZŠ),J. Josefík , R. Novotný a další. Kromě trenérů velkou práci odváděli  vedoucích mužstev .   Tehdy jsme měli velkou podporu všech podniků ve Slavičíně. Svitu,  JZD Vláry, Státních statků, Komunálních služeb, Výzkumného a Vývojového Ústavu vojenského, Vojenské posádky a dalších. V těchto organizacích a firmách byli na klíčových vedoucích funkcích bývalí fotbalisti, hokejisti, volejbalisti, tenisti, lyžaři, atleti, gymnasti ( za všechny bych uvedl zástupce ředitele ZDŠ p. Josefa Beránka.  Maximálně nám pomáhal  i MNV za předsedy  Ing. Drgáče.(vhodné zaměstnání fotbalistů a jejich manželek, pomoc v řešení bytů aj.)   Na trenérském úseku  ligového dorostu to bylo velice složité. Trenérské smlouvy nám schvalovalo vedení TJ VS. Jediná trenérská II. třída byla u p. Františka Mariáše. Ale  ten byl po operaci očí (šedý zákal)  na trenérské lavičce A- dorostu nepoužitelný. Zájemce o trénování ligového dorostu pana učitele a trenéra 2. ligy Uh. Brodu pana L. Jánského nám hlavní výbor TJ zamítl (dotyčný prý v r. 1968 vystoupil veřejně proti obsazení ČSSR vojsky Varšavské smlouvy v r. 1968).  Využili jsme naštěstí  známostí s předsedou trenérské rady Jihomoravského kraje v Brně  pplk Aloise. Špačka (to byl můj trenér v Dukle Brno-Řečkovice a setkávali jsme se, když jsem hrával ve Zbrojovce Brno). Ale hlavně jsem se tehdy seznámil s Milanem Bokšou ( rodák z Aše, ročník 1952, byl vedoucím nově zřízeného úseku mládeže na fotbalovém svazu v Praze, později trénoval  Drnovice, Lerk Brno a jiná prvoligová mužstva). A také nám pomohlo, že jsme už měli mužstvo přípravky (trenérem byl pan Vacula). Nastal totiž i velký zájem o fotbalové trenérské kurzy, protože nám na fotbalovém ústředí v Praze zagarantovali měsíční platy trenérů od přípravky až po A – dorost. Metodik mládeže – 500,- Kč, trenéři A – dorostu 500,-Kč, ostatní trenéři – mladší dorost, včetně přípravky 300,- Kč měsíčně. Měli jsme velké problémy to obhájit u hlavního výboru TJ VS, ale  veškeré náklady spojené s platy trenérů mládeže i cestovní i jiné náklady u mládeže nám dotoval fotbalový svaz v Praze, jako by i ve Slavičíně bylo SVSM. Takovou podporu nám zajistil postup A-dorostu  mezi elitu ČSSR. Dostali jsme dvě místa na školení trenérů II. trenérské třídy, další místa na III. trenérské třídy i základní školení trenérů. Kvalifikovaní trenéři byly zárukou odborné  trenérské práce u mládeže…uvedu příklad…. Trenér  pan Vacula u začínající přípravky v r. 1980 měl na tréninku jeden míč pro 20 vybraných adeptů. V rámci rozcvičky jim dal  kolečko okolo rybníka a potom hráli na dvě branky fotbálek. Nebylo tehdy kvalifikovaných trenérů, nebyl dostatek jiné hrací plochy a pan Vacula (tehdy zdarma) se obětavě  věnoval trenérské práci, jako bývalý skvělý fotbalista, útočník a střelec na závěr své fotbalové kariéry v Sokolu Štítná nad Vláří   Měli jsme i dobré známosti v Brně na disciplinárce, kdy byl tehdy předsedou pan Linhart. S tím jsme řešili celou řadu problémů. Vycházeli nám v mnoha případech vstříc. Například:.červená karta klíčového hráče A- mužstva V. Strnada před derby 1.A třídy  ve Štítné, když jsme vyřídili podmínku a on nečekaně pro vedení Štítné nastoupil do  hry. A nebo trenérský přešlap na turnaji Ivo Viktora jednoho z trenérů mládeže, kdy dostal podmínku, ale stejného prohřešku se dopustil i na dalším prestižním turnaji bez trestu….   Z funkce předsedy FO jsem abdikoval po dvouleté hektické práci okolo fotbalu ze studijních důvodů (dělal jsem dálkově VUT v Brně a měl ukončený šestiletý semest). Jinak bych to šestileté studium asi nedokončil a musel si hledat jinou práci. Zastával jsem funkci vedoucího dispečera VDO. A na tuto funkci  předepsal útvar OTŘ  v novém Organizačním a funkčním schématu podniku vysokoškolské vzdělání). Předsedou byl zvolen pan Karel Suchánek, já jsem trénoval mladší dorost a pomáhal mu při řešení některých problémú,  které jsme v minulosti už řešili  na úrovní TJ VS nebo na nadřízených  fotbalových orgánech .   Koho řadíte mezi největší osobnosti a talenty současného slavičínského fotbalu?   Petr Švach, Michal Švach, Ondra Školník Daniel Horáček, Tomáš Kocián, Vojta Kalus. Talenti David Staněk, Dan Zvoníček, Lukáš Šebák.. Obdivoval jsem hru Dominika Plška nebo Milana Otépky.   Jak vnímáte letošní výkony fotbalistů FC TVD?   Vzhledem k náročnosti sezony, covidová opatření, mužstvo předvádělo zajímavý fotbal a 9. místo si zaslouženě uhrálo a má můj obdiv. Za velkou bojovnost na domácím hřišti i za přivezené body z venkovních utkání.   Děláte i čestného prezidenta Internacionálů. Jak byste zhodnotil jejich působení?   Činnost legend slavičínského fotbalu je hodná obdivu. Něco podobného neznám široko daleko. Scházíme se pravidelně jednou týdně na fotbalovém hřišti po 17. hodině. Je nás okolo padesáti! Věková hranice je od 36-let.  A nejsou to pouze fotbálky mezi oranžovými a modrými. Hráváme také hokeje na zimním stadionu v Brumově každé druhé pondělí. Platíme si 1,5 hodiny ledu v čase 18.30 až 20.00 hod ( letos od 3.10.2022 do 20.3.2023). Také pořádáme koncem prázdnin každoročně tenisový turnaj ve čtyřhrách, turnaj ve stolním tenisu, a několikrát v zimních měsících hráváme i kuželky. Máme svoje stanovy, které je třeba beze zbytku plnit. Máme svého prezidenta, pokladníka, trenéra, tiskového mluvčího i svoje webové stránky (legendyslavicin.estranky.cz) s přehledem o naší činnosti. U začátků legend byli trenéři a členové FO  M. Kovařík, E. Haraga, ing. Novotný, Ing. Novák, J. a M. Adámkovi, A. Vaněčka,J., Bližňák, J. Málek, M. Both, P. Miklas, ing. J. Fibich, J. Macek, P. Kováč, K. Kovařík, a postupně mladší ročníky J. Smolek, P. Koseček, Š. Hejník, L. Argaláš, A. Strnad, M. Strnad, I. Holek, ing. J. Váňa j. Divila, R. Bartoš a mnoho dalších.   Tyto pravidelné 1,5 hodinové fotbálky jsme okopírovali od lékařů v lázních Piešťany . Oni hrávali kdysi 2. fotbalovou ligu. A tyto pravidelné pondělky si zavedli pro  odreagování z každodenní rutiny a udržení zdravého těla a mysli.  K tomu všemu se rádi pobavili o svých zkušenostech a starostech při posezení po fotbálku u piva. Vzali mezi sebe i lázeňské kolegy, kteří hrávali v ligových mužstvech -J. Kravárik ve Slavii Praha, T. Krajčovič v TŽ Třinec a další, kteří pracovali v lázeňských domech i jiných pracovištích  v Piešťanech a blízkém okolí Piešťan.   Oba dva Vaši synové patřili mezi opory klubu. Milan byl srdcař a Peťa hrál už v šestnácti letech stopera v divizi za muže. Jak byste zhodnotil jejich fotbalovou kariéru?   Syni jak se říká, nepadli daleko od stromu. Ze studijních důvodů odešli do Brna. A tam hráli ve třetí lize. Starší Milan ve Spartě Brno, potom 3. ligu v Zeman Brno.   Mladší Petr odešel také do Brna a tam se dostlal do Brna – Líšně, kteří vykopali také třetí ligu. Starší Milan postavil rodinný domek v Šaraticích u Brna. Místní ho přemluvili a začal za ně hrát ve středu zálohy. Přemluvil Petra a ten hrál za Šaratice stopera. Z městského přeboru postoupili postupně každý rok až do 1.A třídy,  když do Šaratic zlákali další své spoluhráče. Jejich fotbalová kariéra byla úžasná.  Fotbalová zranění je v závěru dost omezila. Kopačky pověsily již na hřebík a věnují se teď rekreačním sportům – hokej, lyžování, tenis, stolní tenis, cyklistika atd.   Co byste popřál slavičínskému fotbalu do dalších let….   Ve Slavičíně trvale bydlíme od r.1974. A mám radost, že Slavičín hraje zajímavý pěkný fotbal. Hrají u nás hráči ze Zlína a ti nejlepší ze Slavičína i okolí. A trenér Slončík spolu s výborem FO dobře doplňují mužstvo o mladé šikovné hráče..   Kouzlu fotbalové míče jsem propadl v dětství. Můj strýc, Bohumil Miklas ročník 1929, nejmladší bratr maminky, hrál fotbal na vojně v Dukle Mladá s panem Ježkem – rodákem ze Zvolena,  trenérem Sparty a Slavie Praha i mužstva ČSSR, mistrů Evropy z r. 1976. Strýc bydlel u nás v rodinném domku. Hrával fotbal za MEZ Brumov na levém beku. Když hrál Brumov doma, musel jsem být na tom fotbale a ze střechy vysoké stodoly jsem sledoval každý pohyb svého strýce. Třeba kopal odkop od branky tzv „bekaňu“ v zápase proti Štítné nad Vláří. Brankář nedával pozor, bavil se s diváky za brankou. A balon skončil v síti. Míč letěl celou trasu ve vzduchu a zapadl do branky. Je fakt, že to hřiště nebylo v délce 100 metrů, rozhodčí ale gól neuznal podle platných pravidel. Musel by to někdo tečovat. Další příklad. On kopával všechny penalty. Spoluhráči mu postavili míč na značku pokutového kopu. On se rozbíhal už od půlky, nabíral rychlost a kopal to šidlem. Říkal mi, že mířil na hlavu brankáře, který stával přikrčený ve středu branky. Na můj dotaz, proč mířil na tu hlavu brankáře, prý proto, že ten brankář čapl, aby ho to nezabilo – ten balon měl tehdy kožené šněrování a chlapi mu ten balon postavili šněrováním dopředu. I druhý strýc, František Miklas (ročník 1922) hrával za Brumov, také beka, ale toho si nepamatuji.   My jsme měli doma kozu. Se starším bratrem jsme se střídali v pasení té kozy. Když na mě přišla řada na neděli, tak jsem bráchu uprosil, aby šel za mě pást…A on ze mně vytáhl modrou papírovou tříkorunu = dnes hodnota 30,- Kč. A tak jsem měl ten fotbal rád.  Stále se dívám na každý fotbal, třeba i na derby Lipová versus Rudimov, tam bývá větší sranda.     V pátek oslaví ve Slavičíně na hřišti někteří bývalí ligoví dorostenci šedesátiny.   Máte pravdu, čeká nás fotbalové utkání a také velká oslava šedesátých narozenin silných ročníků 1962. Takže zavzpomínáme na tyto časy a pozvali jsme i několik vzácných hostů.     Milane, díky za rozhovor a přejeme do dalších let pevné zdraví a hodně radosti v okruhu své rodiny a přátel, nejen těch fotbalových.   -kos-

TJ Rokytnice nad Vláří Vás srdečně zve na 31. ročník mezinárodního fotbalového turnaje - Memoriál Františka Baklíka. Ten se koná  v sobotu 23. července 2022 ve 13.00 hodin na hřišti v Rokytnici nad Vláří. V letošním roce se v turnaji poprvé představí celek z olomouckých Hodolan, který trénuje někdejší hráč Slavičína Milan Kovařík. Největší hvězdou hanáckého týmu je bývalý český fotbalový reprezentant Marek Heinz. V turnaji se kromě domácího celku představí mužstvo z nedalekého Šanova a čtveřici týmů doplní slovenský celek z Horní Súče.   Účastníci turnaje:   TJ Rokytnice SK Šanov FC Sigma Hodolany FK Horná Súča Od 20.00 taneční zábava – Traverza a Forever Rock v zastřešeném areálu na hřišti. Občerstvení zajištěno. Srdečně zvou pořadatelé.   -tz-

Celých 35 let pořádá dobrovolný hasičský sbor Velké Karlovice – Tísňavy soutěž v požárním sportu s názvem O širák starosty. Asi již nikdo nespočítá, kolik valašských klobouků museli věnovat vítězům odjinud, ale velmi často zůstal doma, což svědčí o připravenosti domácích.   Celkem přijelo do Tísňav soutěžit 32 družstev, z toho 8 družstev žen, 10 družstev mužů nad 35 let a 14 družstev mužů. To je již hezká porce pro napínavé souboje o nejlepší časy. O kvalitě soutěžících družstev vypovídá i skutečnost, že byly zaznamenány pouze dva neplatné pokusy. Kdo chce zhlédnout doslova thrillerové boje o vítěztví, může tak učinit skrze fotogalerii, která je součástí tohoto článku.   Celou kočující karavanu hasičů přišel přivítat i místostarosta obce Veké Karlovice Jiří Jurečka, který především zdůraznil výdrž domácích dobrovolných hasičů. Konstatoval, že jsou po celé generace natolik aktivní a semknutá parta, že se navzdory různým společenským změnám a nepříznivě nakloněným létům pro dobrovolnost vůbec a hasičských sborů zvláště nevzdali a dokázali udržet při životě tuto báječnou soutěž až do dnešních dnů. Všem popřál při jubilejním klání mnoho štěstí a především poděkoval dobrovolným sborům za jejich nezištnou a tak potřebnou práci pro všechny občany v nesnázích. Soutěžící samozřejmě pozdravil známý tísňavský moderátor a starosta sboru v jedné osobě Jaroslav Vojvodík, hlavní rozhodčí Lukáš Vojvodík, člen výkonného výboru OSH Josef Zbranek a startér Pavel Paška. Vyjma posledně jmenovaného a samozřejmě místostarosty obce v tento den působili všichni i jako soutěžící. Dokonce i Josef Zbranek, který si mnul ruce, že konečně po letech získal úřednickou funkci, zase skončil u mašiny. Naštěstí jen u té soutěžní hasičské. [caption id="attachment_134651" align="alignnone" width="690"] O širák starosty. Foto: Radomír Dolanský. Fotogalerie ZDE[/caption] Soutěž přivítalo sem tam slunce, sem tam stín, způsobený temnými a těžkými mraky, které hrozily, že se splní předpověď o přeháňkách. Na nic se tedy nečekalo a soutěž se rozjela na plný plyn. Což byla ostatně pravda, protože ze všech stran soutěžního areálu se ozývalo brumlání hasičských mašin, zkoušených, zahřívaných a vyšperkovávaných k hladkému běhu těsně před závody. Celá kočovná společnost vytvořila se svými doprovodnými sbory fanoušků v areálu hasičské zbrojnice Tísňav malé městečko dobře naladěných lidí širokého věkového spektra, ale duchem zde byli všichni mladí. Obrovskou pozitivní energii přivezli třeba fanoušci ze Slušovic, které doprovázela princezna s tleskajícíma ušima a valašský večně se usmívající bača s klasickou hučkou pasáčka ovcí. Podobně usměvavou náladu jako vždy přivezli veteráni z Krhové. Snad jen právě se slušovickými se škorpili, kdo má hezčí mašinu. Jestli je to krhovská Máňa nebo Charlotta ze Slušovic.   Nakonec se, bohužel, předpovědi meteorologů splnily, a když už, tak už. Jako by nahoře měli stejně zničený vodovodní řad jako ten, který si obce nechaly, když cizákovi prodaly za třicet stříbrných vodu. Největší slejvák přišel před nástupem veteránů z Krhové. Měli možnost počkat, ale hrdinně odmítli, a tak všechna následující družstva musela jít jejich příkladem, aby nebyla za slabochy. Pro hasiče je sice voda přítelem, pokud se nevylévá z břehů, ale třeba pro takový fotoaparát nebo objektiv už to neplatí. Déšť slábl, pak zase nabýval na síle, ale nakonec se počasí umoudřilo. Když si útok vyzkoušeli mimo soutěž tísňavští dorostenci, už zase mezi mraky prosvítalo slunce.   Stejně jako uvedení sponzoři na dresech soutěžících hasičů, na jejich mašinách, pomáhají fungovat dobrovolným sborům a soutěžemi udržovat jejich připravenost, zasloužila se řada sponzorů také o to, že dobrovolný sbor Velké Karlovice – Tísňavy mohl během 48 hodin uspořádat tři velké soutěže. Všichni víme, že není doba na rozdávání a jestliže se i přesto najdou podporovatelé dobrovolných hasičů, zaslouží si nejen poděkování, ale i úctu. Dělají to pro nás pro všechny, stejně jako hasiči. [caption id="attachment_134652" align="alignnone" width="690"] O širák starosty. Foto: Radomír Dolanský. Fotogalerie ZDE[/caption] Usmívalo se sluníčko, usmívali se hasiči, neusmíval se Martin Kašík, kterého za celkové vítězství družstva a nasazený širák starosty, hodili do kádě s vodou. To už se nikdo neusmíval, to už se všichni řehtali. Byl to parádní den s úžasnou partou.   Výsledky soutěže O širák starosty: Kategorie ženy: 1. místo SDH Rokytnice – Vsetín B, 2. místo SDH Příbor, 3. místo SDH Vidče Kategorie muži nad 35 let: 1. místo SDH Velké Karlovice – Tísňavy, 2. místo SDH Krhová, 3. místo SDH Ublo A Kategorie muži: 1. místo SDH Příbor, 2. místo DHZ Horný Vadičov, 3. místo SDH Podhradní Lhota     text a foto: Radomír Dolanský

TJ AJAX Valašská Senice pořádá v pátek 22. července 2022, 35. ročník tradičního nočního turnaje v malé kopané pětičlenných mužstev, který se odehraje na místním fotbalovém hřišti.   Novinkou letošního ročníku nočního je turnaj žáků, který odstartuje ve 14 hodin. Potvrzeny jsou zatím týmy z Lidečka, Francovy Lhoty, nebo Poteče. Další zájemce pořadatelé rádi uvítají.   „I letos se nám podařilo zajistit další zlepšení osvětlení na hrací ploše. Po tradičním ohňostroji, který začne ve 22 hodin, začne hrát oblíbená kapela z Francovy Lhoty "Tož Vitaj". Těšíme se na všechny, ať už hráče nebo diváky,“ uvedl za pořadatele Lukáš Surovec. [caption id="attachment_134630" align="alignnone" width="690"] Tradiční ohňostroj. Foto: archiv pořadatelů[/caption]  

35. ROČNÍK NOČNÍHO TURNAJE V MALÉ KOPANÉ

Trasy pro zkušené sportovce, začátečníky i pro děti: to vše letos opět nabídne legendární triatlonový závod VALACHY MAN, který se v půlce prázdnin 5. a 6. srpna odehraje u vodní nádrže Na Stanoch v Novém Hrozenkově. I letos bude dvoudenní, s doprovodným programem pro celou rodinu. Do 30. června je možné se registrovat za nejvýhodnější cenu na www.valachytour.cz.   „Po covidu si konečně můžeme nejoblíbenější akci našeho seriálu DATART Valachy tour užít naplno bez jakýchkoli omezení a máme radost, že o ni sportovci mají stále takový zájem. Startovní listina už se rychle plní. Valachy man bývá vyprodaný, takže vážným zájemcům doporučuji s registrací neváhat. Díky tomu, že se závod koná přímo u vodní nádrže, je ideální akcí pro celou rodinu. Závodění i fandění se dá příjemně spojit s letním koupáním uprostřed krásné přírody Beskyd,“ láká hlavní pořadatel Bohuslav Komín z Resortu Valachy Velké Karlovice.   Pátek 5. srpna dopoledne bude tradičně zasvěcen závodům dětí. Ty nejmenší do 6 let závodí v běhu, ty starší už na klasické triatlonové trati zahrnující plavání, kolo a běh na kratší vzdálenosti. Odpoledne odstartuje závod na kratší trase, která je svými distancemi (250 m plavání, 12 km kolo a 3,5 km běh) vhodná pro začátečníky a hobby sportovce. V sobotu 6. srpna se bude konat závod štafet a jednotlivců na hlavní, delší trati zahrnující 350 m plavání, 16 km na kole v terénu a 4,5 km trialového běhu. [caption id="attachment_134617" align="alignnone" width="690"] Triatlonový závod VALACHY MAN[/caption] „Trasy Valachy mana představují spíše mini triatlon. Obzvláště kratší závod je ideální pro hobíky, pro mnohé bývá vůbec první závodní zkušeností s triatlonem. Nahrává tomu i fakt, že se u nás startuje intervalově. Odpadá obava z hromadného startu do vody i ostych ze srovnávání s výkony ostatních sportovců na trati,“ dodává Bohuslav Komín.   Součástí Valachy mana bude i doprovodný program s aktivitami a stánky partnerů, servisem kol či závěrečnou bohatou tombolou. Celý závod bude živě přenášen na internetu hned několika kamerami včetně dronu. Tradičního moderátora Stanislava Bartůška letos vystřídá neméně zkušený sportovní reportér a komentátor České televize Tomáš Budka, který je autorem dokumentu o 40 letech triatlonu v Česku. [caption id="attachment_134618" align="alignnone" width="690"] Triatlonový závod VALACHY MAN[/caption] Zajímavostí jsou také oblíbené pamětnické medaile – děti čeká v cíli sladká perníková medaile, dospělé pak kovová 3D medaile s originálním designem.   Pro ty, kteří by se chtěli připravit na Valachy mana pod vedením zkušeného kouče, připravili pořadatelé Triatlonový kemp s Ironmanem Petrem Vabrouškem ve Velkých Karlovicích ve dnech 3. – 6. srpna. Kemp bude zčásti probíhat na trasách Valachy mana. Na závěr se pak mohou sportovci zúčastnit závodu na trase podle svého výběru.   Více na www.valachytour.cz   -tz-

Již je to fakt deset let, co tísňavští hasiči poprvé zkusili uspořádat noční TFA a udělali to pak ještě desetkrát. Zatím. Od začátečníků se vypracovali tak, že dnes pořádají dvě kola ve Zlínské lize železných hasičů a letos budou mít čest zajistit takzvanou závěrečnou, tedy oslavu ukončení ročníku 2022.   Noční TFA v Tísňavách vznikla ve stejném roce, kdy se pod názvem Vsacká liga rozjel kolotoč svého času nejvyhledávanější soutěže pro nejtvrdší hasiče ve vsetínském, později i částečně zlínském regionu. Úžasná karavana kamarádů stěhující se od obce k obci či městu. Tady zářila taková jména jako Ludmila Mikulínová a vlastně celé ženské družstvo z Lidečka, Maruška Nedorostová, Anička Zábnická, Maruška Filáková, později třeba Bára Mužikovská… Nebo Monika Malá z Růžďky, fakt malá, ale poměrně velmi dobře slyšitelná☺. Josef Černíček tehdy vítězil i v kategorii mužů, přestože si mohl skoro válet šunky v kategorii nad 35 let. Letos se stal vítězem kategorie 50 – 54 let na Světových hrách v Portugalsku. Dušan Pokorný tehdy ještě víc mluvil, než závodil. Dnes toho namluví pořád stejně, ale bedna už taky zná otisky jeho obuvi a jeho 5. místo z Lisabonu je prostě úžasné. Všechno tehdy táhli, mezi jinými, Honza Bělíček, Filip Novosad, chlapi z Jasenky, z Jarcové… Na jednu stranu smutek za krásnými chvilkami, na stranu druhou, buďme vděční, že jsme je mohli prožít. Ale zpět do přítomnosti.   Do Tísňav si přijelo v pátek 8. července 2022 protáhnout kostry za takřka podzimních teplotních podmínek celkem padesát adeptů na nejtvrdší hasiče a hasičky. Vlastně jinak. Oni to byli a již dávno jsou samí železní hasičové, jen soutěží o to, kdo z nich bude ten nebo ta nejlepší. Dráhu měli závodníci již prošlapanou, protože odpoledne zde soutěžili malí špuntové a hasičská mládež. Takže pořadatelé jen sem tam změnili nějakou tu překážku, přidali disciplínu, téměř neznatelně přitvrdili a mohlo se závodit. Kdo chce zhlédnout, jak noční zápolení probíhalo, může se podívat na fotogalerii, která je součástí tohoto článku. [caption id="attachment_134468" align="alignnone" width="690"] Noční TFA ve Velkých Karlovicích, 8. 7. 2022. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Napřed se ale všichni seřadili k slavnostnímu nástupu, a než se stačil někdo rozpovídat, ještě ne zcela tmavou oblohu rozzářil ohňostroj. Nebyl sice extra velký, a to nikoliv z důvodu šetření, ale protože zábavní pyrotechniku uprostřed léta asi málokterý obchodník skladuje od posledního silvestra do toho následujícího. Po ukázce stroje na oheň, což bylo pro hasiče opravdu přínosné představení, všechny přivítala Eva Vojvodíková, která pro své kamarády hasiče připravila dráhu a dávala tak všanc svoje zdraví a pověst, pokud by soutěžící až příliš trpěli. Ovšem to na začátku ani jedna strana nevěděla, jak se bude závod vyvíjet, proto se na sebe navzájem křenili, plní očekávání.   První vyběhl na dráhu Peter Martinko z DHZ Lúky, protože musel odjet, aby to stihl do práce. Jakmile doběhl, zavolali mu, že do práce nemusí, tak od samé radosti zůstal s partou železňáků a pozorně sledoval taktiku bojů o úspěch. Jako třetí vyběhla sama strůjkyně trati a pak se již na řadu dostaly všechny ženy, které následovali veteráni a nakonec muži. Podpora nejen od doprovodu, ale i od soupeřů byla mnohdy opravdu úžasná. Nejvíc na sebe hulákali ti největší soupeři, jako by si opravdu přáli, aby je jejich největší pronásledovatel překonal. Tak to prostě mezi hasiči chodí, kdy jiní sportovci by si asi ťukali na hlavu. Pro někoho možná nepochopitelné, ale u bratrů a sester hasičů ustálený zvyk.   Za kvalitní úroveň soutěže se samozřejmě zasloužili především členové dobrovolného sboru z Tísňav a jejich rodinní příslušníci, popřípadě řada kamarádů. Ale jejich snaha by nestačila, kdyby je velkou měrou nepodpořili sponzoři. Ti na sbor z Tísňav opravdu drží, protože než jim starosta sboru Jaroslav Vojvodík opakovaně při moderování poděkoval, nějakou minutku mu trvalo, než ten seznam přelouskal. Právě díky sponzorům mohli patřičně ocenit i snahu vítězů. Navíc některým přeborníkům mohli předat i velmi praktické ceny. Poněvadž věděli, že někdo bude muset uklidit v kuchyni, tak třeba Eva Vojvodíková dostala za čtvrté místo k dalším oceněním i kýbl. Závod i zážitky z něj byly opravdu parádní. Celá banda se začala za velikého objímání a loučení díl druhý (to první objímání bylo na začátku při vítání) kolem půl třetí hodiny ranní rozjíždět k domovům. Tak doufejme, že za rok v Tísňavách ve zdraví nashledanou. [caption id="attachment_134469" align="alignnone" width="690"] Noční TFA ve Velkých Karlovicích, 8. 7. 2022. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Výsledky Noční TFA Velké Karlovice – Tísňavy:   Kategorie ženy: 1. místo Vladislava Kalná SDH Jarcová, 2. místo Lucie Bůbelová SDH Veselá, 3. místo Klára Katrušáková SDH Janová, 4. místo Eva Vojvodíková SDH Velké Karlovice – Tísňavy, 5. místo Gabriela Vojáčková SDH Pornice   Kategorie muži: 1. místo Ondřej Rybnikář SDH Blatnice pod Svatým Antonínkem, 2. místo Lukáš Mrňka SDH Újezd, 3. místo Pavel Vacula SDH Karviná – Hranice, 4. místo Ondřej Plašek SDH Provodov, 5. místo Josef Veselý SDH Násedlovice   Kategorie muži nad 35 let: 1. místo Zdeněk Janoš SDH Hať, 2. místo Dušan Pokorný JSDH Vigantice, 3. místo Marek Ludvík SDH Rakvice, 4. místo Jakub Hrabovský SDH Oznice, 5. místo Petr Mrňka SDH Újezd   text a foto: Radomír Dolanský

Třetí kolo letošního seriálu v downhillu Gergel Wood Bikerally na Klobuckých stezkách přinesl další den neuvěřitelných závodů. Po loňském blátivém závodu se slunce konečně vrátilo a v závěrečný den byly tratě na vrchu velmi rychlé a suché. Ve spodní strmé části lesa byly úseky o něco pomalejším díky vrstvě prachu, volně ležícím kamenům a kořenům. Výběr plášťů byl proto důležitý, stejně jako výběr lajny s extrémní přesností. Už v tréninku se za každým průjezdem na tratích objevily hromady prachu a tak to bylo po celý den. Když se 119 závodníků vydalo na start, tak se ukázalo, že plynulá jízda bez chyb byla receptem na úspěch, protože vydrolené zatáčky shodily nejednoho jezdce.   Tým Klobuckých stezek se za to nebál vzít při přípravě závodů, kdy se přemístilo zázemí pro bufet, registraci, záchranáře, dětskou Capri-sun bike školku, DJs a nově se zde objevil i přívěs s čerstvě praženou kávou, dortíky a makronky. Občerstvení přímo na trati (chlazené nápoje, cigárko z udírny) bylo třešničkou na dortu, kterou by mohli závidět i při světovém poháru v downhillu v Leogangu. Ale nechoďme kolem horké kaše a pojďme se podívat na samotné výsledky. [caption id="attachment_134294" align="alignnone" width="1200"] Pořadatelé závodu. Pro zvětšení klikni na obrázek[/caption] Ve střelcích měl Matyáš Závorka lepší den a předstihl Petra Škrobánka o 0,5 vteřiny a Stanislav Mlčák se díky ztrátě v poslední erzetě propadl na třetí místo za Petra Škrobánka.  

Letos se na dětskou soutěž o nejtvrdšího hasiče sjelo do Velkých Karlovic 34 dětí, které byly rozděleny do pěti kategorií. Celkové číslo nebylo extra vysoké, ale závodilo se dvoukolově, takže tím se zvedla účast teoreticky dvojnásobně. Nu, a při pomyšlení, kolik hasičských soutěží dohání ztracená dvě léta, je i taková účast úspěchem.   Navíc, vše má svá pro a proti. Dětská soutěž TFA byla jako vždy v Tísňavách předskokanem noční TFA dospělých, takže pořadatelům tento rok vybylo více času na kvalitní průběh odpoledního závodu a přípravu toho nočního. Po slavnostním nástupu, kde děti jako již pravidelně přivítali otec a syn Vojvodíkovi coby moderátor a hlavní rozhodčí soutěže. Rádi přivítali i početnou skupinu soutěžících dětí ze Slovenska. Děti pozdravili rovněž rozhodčí jednotlivých stanovišť z řad tísňavských hasičů. Soutěž tedy mohla být zahájena. Kdo chce prožít úžasné okamžiky při soutěži, nechť zhlédne fotogalerii, která je součástí tohoto článku.   Po dopoledních dešťových přeháňkách se počasí umoudřilo a slunce se střídalo s mraky za teploty pro závodění vhodné tak akorát. Soutěž zahájila kategorie přípravka, tedy tabulkově druzí nejmenší hasiči. Kategorii zde zastupovaly tři dívky a jeden chlapec, takže to asi byla nejrychleji zaběhnutá dvoukolová TFA ve střední Evropě. Nicméně zástupy diváků soutěžící šoldy povzbuzovaly opravdu hlasitě, jak je to obvyklé u nejmenších železných hasičů. Nastoupily další kategorie a veselé hry na hasiče se změnily v boj o úspěch nejtvrdších hasičů v kategoriích mladších a starších dívek a chlapců. Čím starší, tím větší hlad po prestiži z vítězství. [caption id="attachment_134195" align="alignnone" width="690"] Dětská TFA ve Velkých Karlovicích – Tísňavách. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Hlad ale vládl mezi všemi přítomnými a proto jsme zjišťovali, jak fungovalo týlové zajištění akce. V kuchyni a zároveň výčepu to hučelo skoro identicky jako ve vrcholné sezóně na londýnském letišti Heathrow. Jen ty vůně byly asi příjemnější. V koutku zlátly v oleji kuřecí a vepřové řízečky, v jednom kotli se míchala pravá poctivě hustá valašská kyselica, výtvor paní Růženy Kysučanové a její švagrové Marie, opodál hlídala klasicky špičkový tísňavský guláš Eva Vojvodíková. Na dalším pracovišti by potřebovali nejlépe čtyři ruce, protože palačinky třené čokoládou s kopečkem šlehačky se prostě vypařily hned, jak spatřily světlo světa, protože to bylo nekonečné labůžo pro chuťové pohárky dětí i dospělých. Hned vedle se na mlsouny usmívaly trubičky se sněhem. Zase taková zima nebyla, tak sníh byl tentokrát z cukru a bílků. Kdo chtěl další valašskou specialitu, mohl si koupit valašské frgály. V lidských útrobách po desítkách rovněž mizeli horcí psové tedy hot dogs neboli párky v rohlíku, jejichž název, kdo by to řekl, vznikl podle obrázku jezevčíka v rohlíku od Tada Dorgana. Oblíbené grepové nealkoholické pivo mizelo pod rukama stejně jako původně česká temná tekutina mírně kávovinové příchutě z roku 1959, o které si řada lidí myslí, že je česká dodnes. Ne, ne, já nemusím, já už ho vidím… Prostě polní kuchyně armády karlovských nejtvrdších hasičů fungovala parádně.   Na plné pecky jelo rovněž logistické centrum již osvědčené dvojice Monika Kysučanová a Pavel Paška, kteří si souznění v této funkci nacvičují i během roku doma. A když je práce nad hlavu, ráda vypomůže sestře Jitka Kysučanová. V poli jsou navíc připraveni členové dorostu a mladých hasičů k přestavbám tratí a náhle se vyskytnuvším potřebám. Jen díky natrénované spolupráci funguje celý kolos tak, že nezasvěcený divák jen spokojeně sleduje boje na trati a vůbec nevnímá tvrdou dřinu celých rodin a sboru od dětí po otce zakladatele a uctívané matky sboru v pozadí. A tak to má být. To je znak solidně připravené akce. [caption id="attachment_134196" align="alignnone" width="690"] Dětská TFA ve Velkých Karlovicích – Tísňavách. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption]   Na všechny nejtvrdší hasiče ze startovní listiny čekaly mlsací odměny. Jak ale skončili v jednotlivých kategoriích ti nejúspěšnější? Kategorie přípravka: 1. místo Ela Navrátilová SDH Velké Karlovice – Tísňavy, 2. místo Filip Hatlapatka SDH Janová, 3. místo Nella Strmisková SDH Velké – Karlovice – Tísňavy Kategorie mladší dívky: 1. místo Klára Kurfürstová SDH Rychlov, 2. místo Ester Václavíková SDH Rychlov, 3. místo Peťka Pračková DHZ Lúky Kategorie starší dívky: 1. místo Nela Doleželová SDH Velké Karlovice – Tísňavy, 2. místo Šarlota Šenk SDH Rychlov, 3. místo Tereza Tomková SDH Velké Karlovice – Tísňavy Kategorie mladší chlapci: 1. místo Jan Kozák SDH Rychlov, 2. místo Samko Svorčík SDH Lúky, 3. místo Matěj Daněk SDH Janová Kategorie starší chlapci: 1. místo Jakub Dorňák SDH Velké Karlovice – Tísňavy, 2. místo Adam Hatlapatka SDH Janová, 3. místo Lukáš Minarčík SDH Velké Karlovice - Tísňavy   text a foto: Radomír Dolanský

Mužstvo Rokytnice nad Vláří vybojovalo druhé místo ve fotbalovém turnaji, který se hrál v rámci 47. ročníku Setkání Rokytnic z celé České republiky.   Turnaj se mimořádně povedl Radimovi Hamalčíkovi, který na Vysočině vstřelil 9 branek.   Valaši, kteří turnajové duely odehráli s mladou sestavou, v Rokytnici nad Rokytnou nejprve rozstříleli Rokytnici v Orlických horách 8:0.    ,,Utkání jsme od začátku do konce kontrolovali. Soupeře jsme přehrávali, rychlostí, technikou i fyzicky. Celek z Orlických hor hrál špatně v defenzívě. Velké problémy mu dělaly průnikové přihrávky, nebo náběhy za jeho obranu,“ informuje Lubomír Spáčil, asistent trenéra vítězného mužstva.   Poté jeho tým překvapivě vysoko porazil Rokytnici u Přerova 6:1. Pět branek vstřelil kanonýr Radim Hamalčík.   [gallery columns="5" ids="134011,134012,134013,134014,134010"] Rokytnice u Slavičína (na turnaji hráči oblékli dva druhy dresů). Foto: Pavel Filák. Celá fotogalerie ZDE   ,,Hanáci do tohoto zápasu nastoupili s divizními posilami. V pohledném souboji bylo ale důležité, že jsme si ve 30. minutě vypracovali čtyřbrankový náskok. Přerovský kolektiv sice v sedmatřicáté minutě korigoval stav na 4:1, ovšem ve zbytku střetnutí jsme přidali ještě dva góly a mohli jsme se radovat z druhé turnajové výhry,“ pochvaloval si Spáčil.   V posledním utkání Rokytnice nad Vláří prohrála s domácí Rokytnicí nad Rokytnou 0:5.   ,,Přímý souboj o první místo jsme nezvládli. Tým z Třebíčska jsme podcenili a to se nám vymstilo. Zápas jsme přitom mohli prohrát dokonce čtyřbrankovým rozdílem. Přesto bychom turnaj vyhráli,“ litoval Lubomír Spáčil promarněné příležitosti.   ,,Zejména v prvním poločase jsme byli nedůrazní v obraně a ve druhé půli jsme neproměňovali šance. Navíc se nám za stavu 0:3 zranil gólman Ševčík,“ snažil se najít Spáčil příčiny zbytečné prohry.   V letošním Turnaji Rokytnic vybojovala na Vysočině první místo Rokytnice nad Rokytnou, druhou příčku obsadila Rokytnice nad Vláří, bronzová byla Rokytnice u Přerova a čtvrtá skončila Rokytnice v Orlických horách.   VÝSLEDKY FOTBALOVÉHO TURNAJE ROKYTNIC 2022:   ROKYTNICE NAD VLÁŘÍ – ROKYTNICE V ORLICKÝCH HORÁCH 8:0 (4:0) Branky Rokytnice nad Vláří: Radim Hamalčík 4, Salajka, Staněk, Školník, Bor. ROKYTNICE NAD VLÁŘÍ – ROKYTNICE U PŘEROVA 6:1 (4:0) Branky Rokytnice nad Vláří: Radim Hamalčík 5, David Hamalčík. ROKYTNICE NAD VLÁŘÍ – ROKYTNICE NAD ROKYTNOU 0:5 (0:4)   Rokytnice nad Vláří: Josef Ševčík – Zbyněk Šuráň, Jaromír Kovařík, Radim Bureš, Šimon Smolka, Jakub Eliáš, Martin Goňa, Radim Čuč, Martin Salajka, Ondřej Školník, David Staněk, Jakub Bor, Radim Hamalčík, František Kostka, Ondřej Voltner, David Hamalčík. Trenér: Jaromír Kovařík st.. Asistent trenéra: Lubomír Spáčil. Vedoucí mužstva: Petr Malaník.   Lubomír Hotař

Fotbalový oddíl TJ Štítná nad Vláří, z.s. Vás zve na oslavu založení sportu ve Štítné nad Vláří. V pátek a sobotu večer živá hudba. V sobotu přes den zápasy od nejmenších až po nejstarší. Vyvrcholením sobotních oslav bude od 17 hodin fotbalové utkání Výběru hvězd Tomáše Polácha proti domácímu účastníku Krajského přeboru.   Přijďte s námi oslavit výročí 100+2 let TJ Štítná. V pátek zábavu oživí ACDC tribute a DJ Muche. V sobotu se můžete těšit na legendární Reflexy a skvělého Thoma Artwaye!   Samozřejmostí je kvalitní občerstvení, drinky     -kos-

Třídílné soutěžní turné TFA mladých hasičů bylo tento rok zahájeno ve Stanovnici. Na startovní listinu se nakonec zapsalo 96 soutěžících dětí, které se rozhodly oslavit začátek prázdnin docela náročnou zabíračkou a setkat se s kamarády nejen z okolních sborů.   Tradičně se práce pořadatelského sboru, kterým byli tentokrát hasiči ze Stanovnice, hodnotí až na konci celého podniku. Tentokrát jsme však s poklonou mohli chválit stanovnické hasiče bez jakéhokoliv přehánění již předem. V podstatě až na pár členů doprovodu dětských nejtvrdších hasičů a pozorného ucha reportérova nikdo nic neslyšel, neviděl ani nepoznal. A právě to je důvod k velké chvále hasičského umu a připravenosti borců ze Stanovnice. Proč?   Jak většina Valachů ví, v pátek 1. července večer se nad naším územím prohnal slabší odvar meteoroligckého řádění v Čechách. Slabší, ale natolik silný, aby dokázal zničit nachystané dráhy a venkovní zázemí pro soutěžící. Škoda v jednotkách tisíc a především noční směna pro partu stanovnických dobráků a jejich přátel. Výsledek? Ráno nikdo nic nepoznal, vyjma snad stop únavy v očích pořadatelů. Hasiči v posledních dnech, týdnech, měsících a letech čím dál více přesvědčují svým nasazením celou republiku, jak jsou potřební, takže bychom si je měli vystavit ve svém žebříčku hodnot velmi vysoko. Kdo chce vidět, jak si starší generace dobrovolných hasičů vychovávají generace nástupců, může celou akci zhlédnout v bohaté fotogalerii, která je součástí tohoto článku. [caption id="attachment_133940" align="alignnone" width="690"] Najpevnější mladý hasič ABV klima. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Nad sevřeným stanovnickým údolím se od brzkého rána kromě nízké oblačnosti ozýval i břeskný – rozuměj rázný, rozhodný, energický hlas starosty SDH Stanovnice Josefa Řepky. Pořadatelé a jeho podřízení v jednom, vzývali všechny svaté, aby se již soutěž překlopila nejlépe do závěrečné třetiny, protože to už se jejich starosta začne usmívat a vtipkovat. Ale před zahájením je to tvrdá vojna, která čím dál více mladým generacím chybí. Nicméně výsledkem drilu je velmi kvalitně připravená celková organizace soutěže, takže můžeme, stejně jako vloni, konstatovat, že starosta Řepka je mužem na svém místě.   Soutěžící přijela pozdravit i starostka města Karolinka a rovněž vládkyně stanovnického údolí a jejich skvělých hasičů Marie Chovanečková. Pozdravila úplně všechny přítomné, popřála jim v nelehké době co nejvíce štěstí, klidu a dětem samozřejmě spolu s nejlepšími výkony v prvním kole soutěže o nejtvrdšího hasiče rovněž krásné a veselé prázdniny plné neuvěřitelných zážitků.   To však již velení převzala jako moderátorka další stálice stanovnického sboru Veronika Urbanová, která je členkou od roku 2014. Pokud někdo svého času nutil zdejší základnu utrácet za vitríny na další a další poháry, byla to právě Veronika, hvězda soutěží TFA a navíc očná cérka s báječnými rodiči, kteří ji léta v hasičském sportu podporovali, doprovázeli a jsou věrnými pomocníky sboru. V moderátorské činnosti dubloval Veroniku, pokud jí vyschlo v krku, ale to se zase tak často nestávalo, protože ona moc ráda a vtipně brebentí, Jaroslav Šula z Jarcové, rovněž zkušený moderátor. Ale to již přešla do stavu pohotovosti velmi důležitá osoba Kristýna Orságová se svými kolegyněmi, u kterých se během soutěže začala sbíhat veškerá data o rychlosti soutěžících. Nesmíme zapomenout na desítky pomocníků, jak z řad hasičů, tak jejich rodiných příslušníků a přátel, kteří se s naprostou profesionalitou starali o žaludky a polní pohodlí soutěžících a jejich početných doprovodů. Tito veledůležití lidé získali bezesporu titul nejtvrdších hasičů, poněvadž jejich trať zde byla nejnáročnější. K tomu připočítejme rozhodčí a pomocníky na trati a můžeme opravdu děkovat do aleluja, bez špetky sarkasmu. Lidi, díky! [caption id="attachment_133941" align="alignnone" width="690"] Najpevnější mladý hasič ABV klima. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Nejmenší hasiči mohli skákat nadšením, protože letos jejich dráha téměř kopírovala dráhu jejich starších kamarádů, tedy nemuseli běhat do svahu, jako v minulých ročnících (ani já – pozn. aut. ☺). A právě dráha pro nejmenší se dle kategorií na některých stanovištích měnila, kdy špuntové nejmenší tahali medvěda, starší již pneumatiku nebo se gumové kladivo na hammerboxu změnilo v kovové a podobně. Ve starších kategoriích na vedlejší dráze se však bojovalo ze všech sil. Tady mladí hasiči a hasičky překonávali sami sebe a chtěli dokázat, že právě oni jsou ti nejtvrdší.   Ovšem naprostým překvapením dne byl úplný závěr soutěže Najpevnější mladý hasič ABV klima. Dvě ženy, členky SDH Hovězí, Kateřina Filová a Veronika Žlebková, se rozhodly vyzkoušet, jak náročná byla soutěžní trať. Ano, kategorií jsou Kateřina i Veronika ženy, ale Veronika ve Stanovnici v roce 2021 obsadila 3. místo ještě jako dívka a Kateřina byla jedna z těch, která ji vymodelovala do úspěšné soutěžní hasičky. U Kateřiny Filové šlo navíc o prestiž před svými svěřenci, kdy bylo vhodné dokázat, že je neumí jen honit na trénincích, ale i ona sama dokáže pořádně zabrat. Ostatně je to mistryně republiky hasičských šedesátek. Jasně, tehdy sice byla Kateřina, ale ještě ne Filová, nicméně i to se počítá. Navíc na soutěži ve Stanovnici běžela i její dcera Barbora, tak jí nemohla udělat ostudu. A neudělala. Obě ženy doprovázela na trati halasná podpora především party z Hovězí, ale i všech ostatních přítomných. Byl to opravdu úžasný závěr stanovnické soutěže a hezké poděkování Josefu Řepkovi a všem jeho lidem za tvrdou práci, kterou dokázali přetavit v kvalitní soutěž. [caption id="attachment_133942" align="alignnone" width="690"] Najpevnější mladý hasič ABV klima. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption]

Zvítezili všichni, každý dostal hezký dárek, ale kdo byl nejlepší?

Michal Vaculík ze Štítné nad Vláří a Silvie Zvonková z Valašských Klobouk zvítězili v premiérovém ročníku trailového závodu Rokytenský hrb. Vaculík dosáhl v Rokytnici u Slavičína v hlavním 20 kilometrů dlouhém závodu, který měl převýšení 594 metrů, času 1:35:58. Druhé místo vybojoval Martin Hečko. Zlínský vytrvalec v barvách kašavského Valachbajk Teamu měl v cíli pětačtyřicetisekundovou ztrátu. Bronzovou pozici obsadil Igor Toman (Orel Vyškov, 1:36:56).   Michal Vaculík se na závod připravoval v kopcích v okolí Štítné nad Vláří. Do Rokytnice ho přilákala také skutečnost, že se v rámci Rokytenského hrbu konaly i dětské závody. V nich si zázávodili také jeho tři děti. Osmiletá dvojčata Michal a Jan a sedmiletá dcera Eliška.   ,,Formu před rokytnickým trailovým během jsem ještě dolaďoval se syny Michalem a Janem na fotbalových trénincích. A v pátek den před závodem jsme byli s rodinou podpořit dceru Elišku na jejím prvním vystoupení se souborem Javorníček, které se konalo při příležitosti otevření cyklostezky ve Štítné nad Vláří,“ prozradil Vaculík.   V závodu vyčkával, co mu dovolí soupeři.   ,,Od úvodních metrů se však závod pro mě vyvíjel velmi dobře. Pořád jsem si hlídal pobyt na vedoucí pozici a první místo jsem udržel až do cíle. V průběhu 17. kilometru mě ale doběhl Martin Hečko. V posledním stoupání jsem však zrychlil a v následném seběhu jsem si pobyt na vítězné pozici už pohlídal,“ potěšil vytrvalce ze Štítné nad Vláří triumf v Rokytnici.   Trať se mu líbila.   ,,Neměla chybu. Byla velmi dobře vymyšlená. Bylo na ní spousta kopců i seběhů. Dobrým nápadem byla i vysokohorská prémie,“ doporučuje Vaculík dalším běžcům zúčastnit se příštího ročníku Rokytenského hrbu.   [caption id="attachment_132544" align="alignnone" width="850"] Rokytenský hrb 2022. Foto: Milan Mikšík[/caption] Fotogalerie ze závodu / Miroslav Amrůz Fotogalerie ze závodu / Josef Božík Fotogalerie ze závodu / Milan Mikšík   Vítěz po závodě relaxoval doma při chystání bazénu pro děti.   Ani v nejbližším období si vytrvalec z Valašska ale od závodění příliš neodpočine.   ,,Ve středu 22. června se zúčastním Běhu olympijského dne ve Valašských Kloboukách a potom se budu připravovat na Běh letním ránem v Popově. Tento závod se uskuteční v neděli 17. července,“ plánuje 40letý Michal Vaculík.   Do první desítky výsledkové listiny se vešli další kvalitní vytrvalci. Marek Váňa (1:38:23) skončil čtvrtý, Tomáš Minařík ze Štípy (Valachbajk Team, 1:42:45) pátý, Jan Zvonek (Zvonek Sport Valašské Klobouky, 1:43:57) šestý, Vlastimil Martinát (Zvonek Sport Valašské Klobouky, 1:50:53) sedmý, František Machů z Uherského Brodu (1:52:13) osmý, Jiří Štrajt (Brumov-Bylnice, 1:55:14) devátý a Roman Navrátil (Vsacký koloběh, 2:05:41) desátý. Domácí Radek Šebák z Rokytnice doběhl v čase 2:09:54 jedenáctý.   V hlavním závodu žen do cíle doběhla pouze jedna odvážná vytrvalkyně. Silvie Zvonková na těžké dvacetikilometrové trati zaběhla čas 1:49:52.   ,,Manžel Milan měl dneska svátek. Před startem si přál, abych mu z Rokytnice přivezla vítězství. Tak jsem ho poslechla,“ svěřila se s úsměvem Silvie Zvonková v sobotu v cíli.   Závod se jí líbil. ,,Běžel se kousek od mého rodiště. Nad šanovskými pasekami, nad Jablóním odkud pocházím. V těchto místech jsem ovšem běžela poprvé,“ přiznala vytrvalkyně z Valašských Klobouk.   [caption id="attachment_132611" align="alignnone" width="850"] Rokytenský hrb 2022. Foto: Milan Mikšík[/caption] Do Rokytnice se proto těšila. ,,Tušila jsem, že závod bude dobře připravený. To se také potvrdilo. Krásná trasa byla technicky velmi dobře zabezpečená. Rovněž organizace byla skvělá. Pochutnala jsem si na výborném jídle a líbilo se mi, jak se do závodu zapojila celá vesnice. Hodně mě potěšily i ceny. Hlavně pobyt ve wellness v Augustiánském domě v Luhačovicích,“ chválila pořadatele Zvonková.   Závod absolvovala s rozvahou. ,,Podmínky byly letní. Proto jsem od začátku běžela tak, abych se neuvařila. Na trati jsem přesto cítila, že slunce opravdu hodně pálí. Od 10. kilometru to bylo hodně náročné,“ nezapírala šestatřicetiletá Silvie Zvonková.   VÝSLEDKY DALŠÍCH ZÁVODŮ V 1. ROČNÍKU ROKYTENSKÉHO HRBU:   10 kilometrů (převýšení 297 metrů): Muži: 1. Zdeněk Galda (Vsetín) 42:22 2. Karel Černoch (Opava) 45:21 3. Jiří Kalousek (Zvonek Sport Valašské Klobouky) 45:48 Ženy: 1. Veronika Doleželová (Holešov) 53:24 2. Olga Valeriánová (Hřivinův Újezd) 55:19 3. Mirka Zichová (Slawex runners) 55:47     5 kilometrů (převýšení 104 metrů): Muži: 1. Radek Milička (Slawex runners) 21:55 2. Jakub Novák (Slawex runners) 23:06 3. Petr Veselý (Veseláči) 24:39 Ženy: 1. Helena Chromeková (Slawex runners) 23:22 2. Jana Otavová (Slawex runners) 24:49 3. Petra Petrasová (Slopné) 24:59   Kompletní výsledky najdete ZDE.   Lubomír Hotař

V sobotu 25. 6. 2022 se znovu po roce uskutečnil turnaj tří Drnovic, tentokrát v Drnovicích u Vyškova.   Již tradičně se každý rok setkávají Drnovice u Valašských Klobouk, Drnovice u Lysic a Drnovice u Vyškova. Turnaje, který je součástí tohoto setkání, se účastní starší páni a mužstvo A.   „Jelikož je v Drnovicích obrovský fotbalový stadion, byl to pro některé zážitek na celý život. Mít možnost zahrát si na fotbalovém stadionu a nakonec vybojovat za mužstvo A druhé místo, bylo pro naši obec velmi potěšující,“ uvedla Mirka Húšťová z Drnovic u Valašských Klobouk, která se setkání Drnovic zúčastnila.   I přesto, že se jedná o přátelský turnaj, každé Drnovice chtěli vyhrát a s potěšením můžeme říct, že Drnovice opravdu vyhráli.   Výsledky: Stáří páni: 1. Drnovice (Lysice), 2. místo - Drnovice (Vyškov), 3. Místo - Drnovice (VK) Mužstvo A: 1. Místo - Drnovice (Vyškov), 2. Místo - Drnovice (VK), 3. Místo - Drnovice (Lysice).   [gallery columns="4" ids="133288,133289,133290,133291,133292,133293,133294,133295,133296,133297,133298"] Foto: Anitka Zichová   -mh-