

Šafránu letos na Valašsku rozkvetlo více než před rokem

Jaromíra Navrátila čekají hektické velikonoční svátky. „Bude co hlídat. Šafrány kvetou a lidé, když nemohou chodit po šmigrustu, po částečném uvolnění pohybu vyrazí alespoň do přírody,“ přemítá dlouholetý dobrovolný člen Stráže přírody.
Celé dny teď s kolegou Jaroslavem Kalhousem tráví v terénu, aby kriticky ohrožené a navzdory jejich názvu fialově kvetoucí šafrány bělokvěté ochraňovali. „Terénním autem přejíždíme mezi jednotlivými místy a kontrolujeme, jak se lidé chovají. Devadesát procent z nich je v pohodě, zbytek je třeba buď poučit, anebo ničí přírodu záměrně,“ popisuje strážce své zkušenosti.

Rozkvetlý šafrán. Foto: ČSOP Valašské Meziříčí
Jejich revír zahrnuje šest lokalit v Lačnově a Pozděchově na Vsetínsku a ve Valašských Kloboukách na Zlínsku. „Než je všechny obhlédneme, najedeme pětapadesát kilometrů,“ vypráví Navrátil a přidává výzvu všem, kteří by se sem za pomíjivou krásou kvetoucích šafránů chtěli o svátcích vypravit. „Přijďte, podívejte se, ale buďte opatrní, abyste šafránům neublížili!“
O záchranu šafránů bělokvětých už desítky let usilují ochránci přírody z Valašského Meziříčí, kteří svému cíli věnovali samostatný projekt. Loni místa s kvetoucími rostlinami zakreslili do map, určili jejich přibližný počet a zjistili majitele pozemků, na nichž se šafrány vyskytují. Tento týden se sem vrátili, aby zjistili, jak na tom jejich chráněnci jsou.

Jaromír Navrátil, dobrovolný člen Stráže přírody. Foto: ČSOP Valašské Meziříčí
„Je jich více než před rokem. Napomohly tomu loňské bohaté dešťové srážky a letošní sněhová nadílka,“ tvrdí ekolog Milan Orálek. Přístup vlastníků pozemků už tak jednoznačně nehodnotí. „Zvlášťě obyvatelé Lačnova o šafrány na svých loukách a zahradách pečují ukázkově. Zato ve volné krajině se majitelé pozemků dopouštějí nežádoucích zásahů, když nechávají stanoviště šafránů zarůst nebo spásat dobytkem,“ konstatuje Orálek.
Zatím neúspěšná je dlouhodobá snaha ochránců přírody o vyhlášení bývalé osady Vařákovy paseky v Lačnově, kterou nacisté na konci druhé světové války vypálili a její obyvatele popravili, za přírodní památku. „Z celé osady zbyl jenom šafrán. Vidíme v tom silnou symboliku,“ vysvětluje Orálek, jenž k prohlídce šafránových luk pozval také náměstkyni hejtmana Zlínského kraje.

Rozkvetlý šafrán. Foto: ČSOP Valašské Meziříčí
„Když slyším o překážkách, které ochráncům přírody stojí v cestě, uvědomuji si, jak je jejich práce obdivuhodná,“ říká uznale Hana Ančincová, jež chce vyhlášení přírodní památky na Vařákových pasekách napomoci. „Kraj by se měl ujmout iniciativy, převzít odpovědnost a zasáhnout, aby zdejší příroda a území získaly významnější ochranu. Tohle místo si ji zaslouží,“ je přesvědčena náměstkyně hejtmana.
-tz-

TOP REKLAMA










