Pozor, klíšťata útočí – Jak se chránit a co dělat při nákaze?

S teplým počasím přichází i zvýšené riziko napadení klíšťaty. Ta mohou přenášet vážná onemocnění, z nichž nejnebezpečnější je klíšťová encefalitida – virové onemocnění postihující centrální nervový systém, které v některých případech může končit i smrtí. Účinná léčba neexistuje, jedinou ochranou je včasné očkování. Přesto ho mnozí stále odkládají nebo podceňují.

V rozhovoru s odborníky z Krajské hygienické stanice Zlínského kraje se dozvíte nejen aktuální informace o výskytu klíšťat, ale také praktické rady, jak se chránit. Navíc vyvracíme nejčastější mýty, které kolem klíšťat kolují.

Jaká je aktuální situace s výskytem klíšťat ve Zlínském kraji? Jsou místa, kde je výskyt klíšťat vyšší než jinde? Jsou například rizikovější lesy, louky nebo parky?

Sleduje se aktivita klíšťat, kterou průběžně zveřejňuje portál Českého hydrometeorologického ústavu. Aktivita klíštěte nebo index aktivity klíšťat vyjadřuje podíl klíšťat v dané lokalitě, která jsou připravena k napadení hostitele. S rostoucí aktivitou klíštěte roste stupeň rizika napadení. Předpověď je vydávána denně ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR.

Klíšťata mají ráda teplé a vlhké počasí. Jejich výskyt je nejvyšší ve dvou obdobích, a to na přelomu května a června, a dále v měsíci září.

Typickým biotopem klíštěte jsou listnaté a smíšené lesy a porosty křovin s bylinným patrem (až do výšky 50–70 cm od země), kde se udržuje optimální vlhkost po celý den. Klíštěti se také daří na okrajích vodních toků a ploch, v parcích, zahradách a na neudržovaných pastvinách. Výrazně méně jich najdeme v jehličnatých lesích, především jsou-li bez podrostu, a v kamenitém prostředí s minimem porostu. Díky specifickým nárokům na vlhkost prostředí klíšťatům nesvědčí osluněná a výrazně suchá a holá místa. Podobně nevhodné jsou také trvale podmáčené biotopy. V zemědělských kulturách se prakticky nevyskytují.

Na otázky odpovídají odborníci z Krajské hygienické stanice Zlínského kraje

Je pravdou, že obecně je v posledních letech vyšší výskyt klíšťat než třeba před 20 lety? Čím to je?

Díky zvýšeným teplotním průměrům v posledních desetiletích se výskyt klíštěte obecného posouvá do vyšších nadmořských výšek, a proto se s ním můžeme setkat i v horských oblastech, kde se jim dříve nedařilo.

Jak se mohou lidé účinně chránit před klíšťaty při pobytu v přírodě?

Proti klíšťové meningoencefalitidě (dále též „KENC“) se lze chránit očkováním. V přírodě (vzhledem k tomu, že klíště není jen přenašečem klíšťové meningoencefalitidy) je nutné se preventivně chránit používáním repelentů, vhodným světlým oděvem – dlouhé nohavice, dlouhé rukávy a uzavřená obuv. Důležitou součástí po návratu z přírody je důkladná prohlídka. Klíště je nutné co nejrychleji odstranit, místo přisátí řádně vydezinfikovat, aby se snížilo riziko přenosu onemocnění na co nejmenší míru.

Jaká onemocnění mohou klíšťata přenášet v našem regionu?

Klíšťata všeobecně mohou přenášet infekční onemocnění, a to lymeskou borreliozu, klíšťovou encefalitidu, erlichiózu, ale i babeziózu, bartonelózu i tularemii.

Pokud kladete otázku, jaká onemocnění mohou klíšťata přenášet v našem regionu, musíme se opřít o data poskytovaná lékaři, tedy diagnostikou nemocných. Každoročně vykazujeme onemocnění klíšťovou meningoencefalitidou, lymeskou boreliózou a ojediněle i tularémií.

Všeobecně se klíšťata testují na virus klíšťové meningoencefalitidy, což každoročně krajské hygienické stanice provádí v oblastech, kde máme prokázáno onemocnění. Pokud bychom chtěli testovat klíšťata na lymeskou boreliózu, v tom případě bychom zjišťovali procentuální zastoupení patogena v klíšťatech, neboť je zřejmé, že tento původce onemocnění bude zastoupen hojně v klíšťatech.

Máte nějaká čísla, kolik lidí se ročně těmito nemoci nakazí?

V roce 2024 jsme ve Zlínském kraji zaznamenali celkem 52 onemocnění klíšťovou meningoencefalitidou a 154 onemocnění lymeskou boreliózou.

V letošním roce (k 5.6.2025) jsme již registrovali 9 onemocnění klíšťovou meningoencefalitidou a 28 lymeskou boreliózou.

Prokázána onemocnění KENC v lokalitách okresu Vsetín:

Vsetín, Janová, Hovězí, Halenkov, Nový Hrozenkov, Karolinka, Velké Karlovice, Ústí u Vsetína, Liptál, Hošťálková, Zubří, 3x Rožnov pod Radhoštěm, 2x Prostřední Bečva, Horní Bečva, Hutisko-Solanec, Vigantice, Jarcová, 2x Krhová, Velká Lhota

Vývojová stádia

Jaké jsou obvykle první příznaky těchto onemocnění a kdy je vhodné vyhledat lékaře?

Každé onemocnění má různé příznaky.

Lymeska borelioza se klinicky manifestuje zejména postižením kůže – Erythema migrans, které je nejtypičtějším projevem tohoto onemocnění. Jedná se o červenou skvrnu vznikající v místě přisátí klíštěte, ale i jinde na těle. Skvrna je ostře ohraničená s charakteristickým centrálním výbledem. Tato skvrna nebolí, může lehce svědit. Od erythema migrans je třeba odlišit reakci kůže na přisátí klíštěte – tu většinou pacient nachází již v okamžiku odstraňování klíštěte nebo v prvních dvou dnech po něm. Ve většině případů tato svědivá, zarudlá kožní reakce člověka upozorní na to, že je zde přisáto klíště. Spontánně vymizí ve většině případů během několika dnů.

Onemocnění se může však projevit i postižením kloubů, nervového systému a srdce, které může probíhat velmi závažným způsobem s následnými doživotními následky.

Onemocnění klíšťovou meningoencefalitidou může mít 2 fáze.

V první fázi se objevují chřipkové příznaky – slabost, zvýšená teplota, únava, bolesti svalů a kloubů, bolest hlavy. U části nakažených se onemocnění neprojeví nebo jsou přítomny jen lehké nespecifické příznaky.

Následuje 4–10denní období bez potíží, pak nastupuje 2. fáze projevující se postižením centrálního nervového systému. Objevují se bolesti hlavy, světloplachost, zvracení, může dojít k postižení mozku a k poruchám spánku, paměti, koncentrace a rovnováhy, k dezorientaci, obrně končetin, postižení nervů či poruchám sluchu. U nejzávažnější formy dochází k selhání důležitých center v prodloužené míše, což může končit smrtí.

Jak je to s preventivním očkováním? Kde si mohu zjistit více informaci, zda je pro mě vhodné?

Nejúčinnější ochranou proti onemocnění klíšťovou meningoencefalitidou je očkování. Očkovat se lze v průběhu celého roku. Očkují praktičtí lékaři pro děti a dorost, praktičtí lékaři pro dospělé i očkovací centra. Osoby nad 50 let věku mají vakcínu hrazenou z veřejného pojištění. Léčba onemocnění je pouze symptomatická, není k dispozici účinné antivirotikum, a proto je velmi vhodné zvážit očkování, aby se předešlo závažným následkům po proběhlém onemocnění.

Jak odstranit klíště, aby se minimalizovalo riziko infekce?

Co nejrychleji odstranit, aby se minimalizovala možnost přenosu patogenu na člověka. To je základ. Způsoby odstranění klíštěte pak mohou být různé.

Co určitě nedělat při odstraňování klíštěte?

Při odstraňování klíštěte nepoužívejte masti, oleje a ani jiné tekutiny, které by klíště dusily a způsobily, že vyvrhne obsah střev do rány, což zvyšuje riziko nákazy.

Nepoužívejte holou ruku na vytahování klíštěte, ale rukavice nebo pinzetu. Mnohem bezpečnější je klíště odstranit pinzetou kývavými pohyby a místo poté dezinfikovat. Klíště nepokoušejte rozmačkávat, ani se ho nesnažte jinak mechanicky rozdrtit.

Zakousnutí klíštěte nebolí, má totiž ve slinách látku, která dokáže utlumit bolest. A tak může klíště sát krev, aniž by si toho někdo vůbec všimnul. Důležité je vytáhnout klíště, co nejrychleji, díky tomu se snižuje možnost přenosu případné nákazy. Po dobu 3 týdnů v případě lymeské borreliozy sledovat místo, kde se zakouslo klíště, ale i jiná místa na těle a v případě vývoje erythematu kontaktovat svého lékaře.

Setkáváte se s nějakými mýty o klíšťatech, které by bylo dobré vyvrátit?

1.    Mýtus: Snažím se vyhýbat stromům, lesu. Riziko klíšťat tak minimalizuji

Klíšťata se na člověka dostávají většinou z trávy a keřů, proto je riziko nákazy v nízkém porostu vysoké. Klíšťata neskáčou ze stromů, ani nelétají.

2.    Mýtus: Na zahradě u domu žádné nebezpečí nehrozí

Bohužel tomu tak rozhodně není. Jak ukazují naše zjištění, klíšťata se běžně vyskytují i v městské zástavbě, a tedy i zahradách a parcích, zejména v místech, kde je vyšší tráva nebo nahromaděné listí.

3.    Mýtus: K ochraně před klíšťaty stačí repelenty a vitamin B

Používat repelenty má určitě smysl, ale je zapotřebí je nanášet na každý kousek těla, protože klíště hledá skulinky, kudy se k tělu člověka dostat. Navíc účinná látka časem vyprchá a aplikaci je nutné v pravidelných intervalech opakovat, což ne každý dělá.

Přestože mnozí lidé tvrdí, že jako účinná ochrana funguje i B-komplex, který ovlivňuje vlhkost kůže, člověk se pak méně potí a stane se pro klíště méně atraktivním, nelze na to zcela spoléhat. Neexistuje žádná kvalifikovaná studie, která by takové účinky vitaminu B prokázala.

4.    Mýtus: Mám dobrou imunitu, takže i nemoci přenášené klíšťaty v pohodě zvládnu

Klíšťová encefalitida může postihnout každého bez ohledu na věk a mnohdy zanechává doživotní následky. U osob starších 55 let mívá onemocnění závažnější průběh a riziko trvalých následků je u nich větší než u pacientů mladších věkových kategorií.

5.    Mýtus: Riziko onemocnění klíšťové encefalitidy je nízké

Lidí nakažených klíšťovou encefalitidou u nás v posledních letech přibývá. V roce 2024 byl počet případů klíšťové encefalitidy téměř o třetinu vyšší než předchozí rok. Tímto onemocněním se tak v České republice nakazilo 670 lidí, ale tento údaj nemusí zahrnovat všechny případy. Vzhledem k tomu, že u velké části infikovaných osob se neprojeví žádné příznaky, je pravděpodobně počet nemocných ve skutečnosti ještě vyšší. Výskyt klíšťové encefalitidy je na našem území plošný. Infikovaná klíšťata se vyskytují ve všech regionech České republiky, včetně horských oblastí a městských parků.

Česká republika patří v evropském regionu dlouhodobě k zemím s nejvyšším počtem případů klíšťové encefalitidy. V severní, jižní, západní a střední Evropě obsazuje první místo. Vyšší podíly nemocných jsou dlouhodobě mezi státy Evropské unie pouze v pobaltských republikách.

6.    Mýtus: Očkování není potřeba, existuje účinná léčba

Při léčbě klíšťové encefalitidy lékaři mohou používat pouze podpůrnou léčbu v závislosti na typu a závažnosti příznaků. Specifická antivirová léčba totiž neexistuje.

Onemocnění může mít závažný průběh i následky. Přibližně u 30–60 % případů mohou být následky dlouhodobé nebo i trvalé. I po vyléčení může pacient trpět bolestmi hlavy, nebo dokonce částečnou obrnou. U nejtěžší formy se v různých fázích nemoci mohou vyvinout obrny nervů a může dojít k selhání životně důležitých center a ke smrti.

Očkování má tak skutečně smysl. Onemocnění klíšťovou encefalitidou jsou u starších dospělých velmi závažná, možnost očkování od 50 let hrazeného zdravotními pojišťovnami využívá jen 40 % z nich. Po dětech do 3 let se tak jedná o nejméně proočkovanou skupinu.

Jaká je vaše rada lidem, kteří se kvůli klíšťatům bojí chodit do přírody?

V první řadě je důležité myslet na prevenci. Jak už bylo zmíněno výše, nejúčinnější ochranou proti onemocnění klíšťovou meningoencefalitidou je očkování. Očkovat se lze v průběhu celého roku.

Do přírody raději volte světlé oblečení, na kterém je klíště lépe viditelné, a pamatujte na dlouhé nohavice, rukávy a plnou obuv. Hladký materiál navíc ztěžuje jeho uchycení. Vyhněte se tmavému oblečení s vlasem, na kterém klíště snadno přehlédnete. Oděv i kůži přestříkejte repelentem. Při výběru ochranného prostředku dbejte na to, aby byl účinný nejen proti hmyzu (broukům a komárům), ale i proti klíšťatům, a aby byl odolný proti vlhku a potu.

Žádné preventivní opatření bohužel nezaručí před klíšťaty úplnou a stoprocentní ochranu. V každém případě se tak po návratu z přírody důkladně prohlédněte.

Mějte na paměti, že klíšťata mají v oblibě zejména vlhčí části těla, jako jsou podkolenní a loketní jamky, podpaží či intimní partie. Zakousnout se však mohou i jinam.

Lidé, kteří často navštěvují lesy, louky či lesoparky, by měli zvážit očkování proti klíšťové encefalitidě. Klíšťata se nevyskytují pouze v lesích či na loukách, přisát se na vás můžou i na zahradě. Zároveň je nutno upozornit, že název viru – virus středoevropské klíšťové meningoencefalitidy naznačuje, že se nevyskytuje pouze v České republice, ale můžete se s nákazou setkat i při cestování do těchto oblastí, proto je důležité myslet na prevenci.

-dř-