Aktuality

Celkem 14 vlaků s bateriovým pohonem chce od roku 2029 nasadit do provozu na svém území Zlínský kraj. Nahradit mají soupravy s dieselovým pohonem, oproti kterým budou ekologičtější a nabídnou i úspornější provoz.   „Bateriové vlaky, tedy vlaky poháněné elektrickou energií uloženou v bateriích, nabízejí několik výhod, zejména ve srovnání s dieselovými vlaky a v některých případech i s elektrickými vozy napájenými z trolejí. Mezi ty hlavní patří nižší provozní náklady, menší nároky na údržbu a ekologický provoz,“ vysvětlil statutární náměstek hejtmana Zlínského kraje Radek Doležel, zodpovědný za dopravu.   Bateriové vlaky se vyznačují také tichým chodem s výrazně nižším hlukem než dieselové. Další jejich velkou předností je, že ke svému provozu nepotřebují trakční vedení, mohou tedy jezdit i na neelektrifikovaných tratích.   S nasazením bateriových vlaků Zlínský kraj počítá postupně od platnosti nových jízdních řádů v prosinci 2029, tedy v rámci nově vysoutěžených smluv s drážními dopravci pro období let 2029 až 2039. Dopravci na jejich pořízení budou moci použít dotace z Modernizačního fondu (programu TRANSGov), o které v rámci připraveného projektu v nejbližší době zažádá Zlínský kraj jako objednatel veřejné dopravy. Právě získáním této dotace je nákup bateriových vlaků podmíněn.   Bateriové vlaky by ve Zlínském kraji měly jezdit na těchto linkách: Rožnov pod Radhoštěm – Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm – Valašské Meziříčí – Vsetín – Valašské Klobouky – Bylnice Velké Karlovice – Vsetín – Valašské Klobouky – Bylnice Velké Karlovice – Vsetín Vizovice – Zlín – Otrokovice Vizovice – Zlín – Otrokovice – Přerov – Olomouc Vizovice – Zlín – Otrokovice – Staré Město u Uherského Hradiště Zlín – Otrokovice   Video: První bateriový vlak navržený a vyrobený v Česku https://youtu.be/g9_h-4CbH_Q?si=olr5jF_Q_E0gjzt7   -tz-

Od června 2025 dochází ke změně jízdních řádů. Nejdůležitější novinka v krajské dopravě se týká tarifu. Od 15. června budou cestující starší 75 let ve všech linkách IDZK (Integrovaná doprava Zlínského kraje) jezdit zdarma.   „Naší snahou je, aby se veřejná doprava stala ještě přístupnější zejména těm skupinám občanům kraje, pro něž může být problémem využívat individuální automobilovou dopravu. Loni v prosinci jsme proto zavedli bezplatné cestování pro držitele průkazů ZTP a ZTP/P, nyní tento benefit rozšiřujeme i na seniory nad 75 let,“ představuje nový benefit Martin Štětkář, jednatel společnosti Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje (KOVED), které regionální dopravu v kraji organizuje.   Druhá novinka potěší pravidelné cestující: kdo využívá pro cesty na krajských linkách časový kupón, bude mít možnost jezdit na novou mobilní aplikaci IDZK, nebude už nutné být držitelem karty Zetka (kartu však dále bude možné pořizovat).   Výhodou v mobilní aplikaci budou tzv. kombizóny. Doposud totiž cestující, kteří pravidelně jezdí mezi dvěma místy, mezi nimiž jsou linky vedeny různými trasami, mohli jezdit buď pouze jedinou předplacenou trasou, nebo si předplatit více tras za vyšší cenu, nebo v případě jízdy mimo předplacenou trasu doplatit jízdné u řidiče. V aplikaci si budou moct předplatit tzv. kombizónu. Ta jim pokryje cestování všemi trasami vedoucími mezi danými místy.   -tz-

V květnu 2025 se uskutečnil další ročník tradičního česko-německého výměnného pobytu mezi Gymnáziem Valašské Klobouky a jeho partnerskou školou v německém Isny im Allgäu. Tento dlouhodobý projekt přináší studentům nejen příležitost zlepšit si jazykové dovednosti, ale především hlubší porozumění jiným kulturám, navázání mezinárodních přátelství a nezapomenutelné zážitky.   V první polovině května se čtrnáct studentů z Valašských Klobouk vydalo do malebného jihoněmeckého města Isny.  Cestou do Německa se studenti zastavili v Praze a Mnichově.V rámci pobytu navštívili rakouský Bregenz s ikonickým jevištěm na Bodamském jezeře a lanovkou vyjeli na horu Pfänder s výhledem na zasněžené Alpy. Studenti se rovněž zapojili do výuky na partnerském gymnáziu, poznali německý školní systém a formou skupinových aktivit objevovali historii Isny. Závěrečným výletem byla návštěva historického města Augsburg, kde si studenti prohlédli unikátní komplex Fuggerei – nejstaršího sociální bydlení na světě. Pobyt vyvrcholil přátelskou rozlučkovou party.   [gallery columns="4" ids="215809,215810,215811,215812"] Návštěva studentů Gymnázia Valašské Klobouky v Německu  

Studenti z Isny přijeli do Valašských Klobouk

FC Brumov – FS Napajedla 2:0 (1:0)   Branky: 28′ Chovanec, 90′ Bartoš V.   Sestava: Kubín – Grygar, Struhař, Macháč (87′ Fojtík Jak.), Juřica, Kubiš (87′ Kocourek), Běhunčík, Chovanec (78′ Bartoš V.), Bůbela (78′ Vlček), Šenkeřík (66′ Opravil), Bublák   Pavel Prešnajder, trenér Brumova: Krajský přebor jsme ale vyhráli po strašně dlouhé době. Předtím jsme postupovali z třetího místa. Pořád mi to nedochází, ale po minulé sezoně je to velký úspěch. Zápas s posledními Napajedly nebyl vůbec jednoduchý. Dlouho jsme nemohli dát pojišťující druhý gól, který by nás uklidnil. Furt jsme dobývali, tlačili se do zakončení. Měli jsme šance, závary, ale nebyli jsme schopní se prosadit. Naopak Napajedla zahrávala tři rohy, po jednom z nich Macháč odvrátil balon kolenem na malém vápně. Pak jsme taky vykopávali míč z čáry. Bylo to nervózní až do konce. Uklidnil nás až v poslední minutě dorostenec Bartoš, který obešel posledního hráče soupeře a poslal míč do prázdné brány.   Do divize se vracíme po čtyřech letech. Divizní mančafty jsou na tom daleko lépe po fyzické i rychlostní stránce, každou chybu potrestají, kdežto v kraji vám zaváhání někdy projde. O posílení se budeme teprve bavit. Chceme jít ale cestou mladých a ambiciózních hráčů z nejbližšího okolí, kteří zapadnou do kabiny a nenaruší v ní chemii. Nyní máme fantastickou partu. Kluci táhnou za jeden provaz. I v zápase s Napajedly po ztrátě míče sprintovali do obrany, poctivě se vraceli. Nebylo jim jedno, jak utkání dopadne. Nikdo nekončí. Všechny hráče chceme udržet a k nim přivést nějaké kluky z okolí.   -kos-

Myslivecký spolek Janová – Ústí pozval i letos všechny na speciální myslivecké hody, kácení máje, dětský den a taneční zábavu. Svátek pro gurmány vlastně nebyl tím nejdůležitějším bodem akce, alespoň z pohledu myslivců. Ovšem návštěvníci si vytvořili vlastní priority. Jako vždy perfektně připravená akce zůstala perfektní i přesto, že se ji snažil opakovaně narušit nezvaný host – déšť.   Mraky se po nebi převalovaly od samotného rána a v Čechách ukazoval radar mohutnou dešťovou oblačnost. Lidé se však chtěli natolik bavit, že se vyzbrojili deštníky a vyrazili do sportovního areálu za zábavou předpovědi navzdory. Myslivecký spolek Janová – Ústí si vždy dává velmi záležet na přípravě neotřelých her pro děti. K tomu patří hádanky z přírody, ať už to letos bylo o názvech květin na obrázcích nebo o rasách nejlepších přátel člověka. Určitě nechyběly lebky s parohy vysoké a kožešiny běžných zvířecích obyvatel našich lesů. Ale protože se mění i živočišná skladba našich lesů, mohly si děti preventivě prostudovat i odlitek stopy medvěda. Co kdyby se náhodou potuloval kolem Janové? Ať tedy vědí předem, že jediné, co na medvěda mimo zbraně zabere, je naučit se létat. Jak celé odpoledne probíhalo, včetně soubojů dospělých, si můžete prohlédnout ve fotogalerii, která je přílohou tohoto článku.   Nicméně letos se myslivci s přípravou zábavy přepočítali. Přichystali totiž trojboj pro dospělé dvojice, nejlépe partnerské, ale nakonec soutěžily roztodivné slepence, a dětská zábava se téměř okamžitě dostala na vedlejší kolej. Nicméně ta dospělácká hra byla zábavná i pro děti, když se dívaly, jak se tatínci a maminky snaží plnit dané úkoly. Prvním úkolem bylo složit do komínku rozházené košile a kalhoty. S podivem se této disciplíny povětšinou chopili muži, a dokonce řada z nich přiznávala, že se jedná o jejich běžnou domácí práci. U některých mužů se však manželky chytaly za hlavu a upadaly do mdlob. V těchto domácnostech si muži mohli být jistí, že prádlo po žehlení nebude po předvedeném umění jejich starost. Výhodu měly starší ročníky narození, které ještě zažily vojnu a, jak se ve vojenském slangu říkalo, buzeraci zelených hlav, kdy se komínky prádla neměřily, ale dle nálady nadřízeného případně mazáka házely opakovaně na zem, jako v Janové na hřišti.   [gallery columns="5" ids="215682,215678,215676,215677,215679"] Kácení máje, hry pro děti i dospělé v Janové. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE   Mnohé maminky rovněž neprováděly neznámou činnost. Stejně jako při nákupech na víkend, když musely uběhnout slalom mezi překážkami s basou piva. Láhve ale musely v polovině závodu přeskládat podle plánku a druhu piva a rychle zpět. A jako poslední disciplína dospělých byla nauka společného díla, což také nebyla mnohdy selanka lásky a pohody. Na dvojici čekala pila dvoumužná a poleno dřeva na koze, z kterého museli soutěžící na čas uříznout malý kotouč. A tak se nad sportovním areálem mnohokrát za odpoledne nesla slova písničky z přenádherné pohádky Lotrando a Zubejda: „Řízni, řízni, řízni, ať to krásně vyzní…“ Mnoho dvojic teprve zde zjišťovalo, kde asi tak mohlo vzniknout přísloví Každý chvilku tahá pilku. Přestože zásada úspěšné práce s pilou dvoumužnou je, že nikdy nesmíte tlačit, ale jen tahat, velmi často list pily vypadal jako paragraf. No, a zde se ve vzájemné komunikaci sem tam projevovaly trhliny, stejně jako se to stává v životě. Každý měl svoji pravdu, než oběma došlo, že jenom spoluprací a tolerancí k názoru druhého se dostanou úspěšně k cíli. Ovšem největším paradoxem celé dospělácké soutěže bylo, že celkovým vítězem se stala dvojice, kde manželka musela manžela dovléci k soutěži takřka násilím, plakala, jakou bude mít ostudu, když někdo uvidí, jak manžel příšerně skládá košile… No, a představte si, že manžel byl nejrychlejší a dvojice za celkové vítězství získala privilegium pokácet májku. V nadšení se skrývaly i obavy, aby májku někomu nehodili na hlavu.   Samozřejmě jako vždy byly dětské fronty u jízdní kavalérie, kde strakatý koník podobající se mustangovi Hidalgovi z dobrodružného filmu Ohnivý oceán, vozil děti po okruhu celé odpoledne a našlapal pěkných pár kilometrů. Samozřejmě nesmíme zapomenout na střelbu ze vzduchovky, kde byla rovněž fronta celý den. Prostě na akci myslivců to vypadalo jako za předchozího režimu – všude fronty. [caption id="attachment_215681" align="alignnone" width="690"] Kácení máje, hry pro děti i dospělé v Janové. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Mezitím si návštěvníci pochutnávali na výše uvedených mysliveckých pochoutkách. Samozřejmě, že klasika oblíbenosti, výpečky z divočáka se zelím a knedlíkem nebo jelení guláš během odpoledne zmizely. Tím ovšem nabídka zdaleka nekončila. Další mysliveckou pochoutkou byla opravdu mňamózní dančí svíčková. A co teprve řízečky z vysoké, zvěřinová roláda nebo masová směs? Ovšem fronty se stály i na plněné palačinky á la Nuteliér nebo na věčně oblíbené hranolky, kde se jelo nadzvukovou rychlostí. Fronta se stála i na zmrzlinu a na večerní čas se chystala specialita zábav v Janové, uzená žebra.   Ale letos se vše z pultů nepoztrácelo v žaludcích hostů, protože odpoledne dorazil největší nepřítel venkovních akcí – déšť. Naštěstí zpočátku jen v krátkých přestávkách a také v docela přijatelném počtu kapek, takže drtivou většinu přítomných vůbec nezastrašil. Po několikaminutových přestávkách program vesele pokračoval. Pokud přišel hustší déšť, pořád bylo dostatek prostor, kde se všichni mohli schovat a opět trval vždy jen několik minut. To byla výhoda, protože v jedné takové výluce mohly vystoupit děvčata pozvaná z Alceda, střediska volného času ze Vsetína, se svým vystoupením se švihadly, jinak řečeno sportovní terminologií rope skipping. Diváci doprovázeli potleskem jejich výkony již během vystoupení a v závěru bylo ocenění opravdu slyšitelné.   To se však již vše chystalo na kácení máje. Zkušení myslivci odplechovali spodní část májky a odstranili podpůrné stojky. Pak vyřezali motorovou pilou malý klínek a zbytek nechali na vítězích soutěže dospělých, aby si poradili s kácením máje pilou dvoumužnou. Je docela možné, že po tomto kácení máje už nějací genderoví fanouši žhaví telefony, jak je to možné, že se pila může jmenovat tak diskriminačně – dvoumužná. Ale tohle bylo vítězným manželům úplně jedno. Mnohem větší zážitek prožívali z kácení máje před tolika diváky. Májka padla a začal boj o pentle, do kterého se nakonec zapojili i někteří dospěláci, aby pomohli silou svým malým ratolestem. [caption id="attachment_215680" align="alignnone" width="690"] Kácení máje, hry pro děti i dospělé v Janové. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Blížila se první část večerního programu, což znamenalo vystoupení předkapely Astera, která uvádí svůj původ z Rokytnice a Slavičína. V těchto končinách téměř neznámá. S výběrem pomohla hlavní skupina večera Vyhoď blinkr. Zde je zapotřebí sejmout klobouk dolů před Vyhoď blinkr, neboť jak se ukázalo, skupina Astera byla velmi dobrá zvukově, vokálně i skladbou playlistu. Byla v podstatě kvalitativně na stejné úrovni jako kapela večera a to právě Vyhoď blinkr ctí, že si nepozvali nějakou slabší, začínající kapelu, ale sehranou bandu, jež jim kvalitním výkonem vytvořila atmosféru nastavením vysoké laťky.   Po hodině a půl kvalitní muziky, kde jste na pódiu mohli vidět dvě věže, bratry Luboše Malaníka s baskytarou a Vojtu Malaníka s kytarou, otce zpěváka Davida Masaře a syna Vojtu Masaře za bicími, se začala připravovat hlavní kapela večera Vyhoď blinkr. Chlapců je šest, takže se do janovské ohrádky pro kapelu museli vtěsnat poněkud více než jejich kolegové z Astery. Po přípravě aparátu se konečně rozjel taneční večer na plné obrátky. Možná to byly decibely, které protrhly mraky tak blbě, že voda začala vytékat přímo na Janovou asi necelou hodinu po nástupu kapely. Nicméně stejně jako přes den vydržely děti i s rodiči občasné přeháňky, ti, kteří zůstali, se měli kde schovat a v podstatě celá obsada vydržela při dobré muzice až tam kde se i malá ručička překulila přes jedničku. Právě ta výdrž publika v dosti silném dešti byla sama o sobě důkazem, že kapela Vyhoď blinkr je kvalitní, aby přilákala fanoušky i navzdory počasí. Letos jako obvykle vysoce kvalitně připravené myslivecké odpoledne i večer. Jen to počasí myslivci nedokázali ovlivnit. Ale to se zatím nepodařilo mnohem větším šajbám v minulosti ani dnes.   text a foto: Radomír Dolanský

Vsetínští policisté se obracejí na veřejnost s žádostí o pomoc při pátrání po muži, který se v době krádeže drogistického zboží pohyboval v prodejně ve Vsetíně. Zmizely zubní pasty, kosmetické krémy i parfémy v hodnotě přes 17 tisíc korun.   „K samotné krádeži došlo koncem dubna v jedné z drogerií ve Vsetíně. Z prodejny zmizelo zboží v celkové hodnotě přesahující sedmnáct tisíc korun,“ uvedl policejní mluvčí nprap. Petr Jaroš.   Policie nyní zveřejnila fotografie muže, který byl v inkriminované době na místě a mohl by podle vyšetřovatelů přispět k objasnění případu.   „Tento muž by nám mohl sdělit důležité informace. Jeho totožnost však zatím neznáme,“ doplnil Jaroš.   Policisté proto žádají širokou veřejnost o spolupráci. „Jakékoliv informace o totožnosti či pobytu zobrazeného muže přijmeme na kterékoliv policejní služebně nebo prostřednictvím linky 158,“ dodal mluvčí.   [gallery size="medium" ids="215567,215568,215569"] Policisté pátrají po tomto muži. Foto: PČR   -tz-

Už máte plán na konec prázdnin? Zapište si do diáře termín 22. – 24. června a legendární Vizovické Trnkobraní. Jeden z nejstarších hudebních festivalů vstoupí do 56. ročníku s řadou novinek. Po 11 letech se z dvoudenní akce znovu stává třídenním festivalem, vrací se k původní filozofii oslavy trnek a místní kultury a nabídne pestrý hudební i doprovodný program pro celou rodinu.   Díky úzké spolupráci s městem, místními spolky i firmami navíc ožijí doprovodnými akcemi celé Vizovice a vy se tak můžete těšit na letní kino, divadlo, hudbu, řemeslný jarmark nebo třeba okružní jízdy po zajímavých místech.   POZOR! Když si koupíte vstupenky do slunovratu (do 21. 6.), máte je navíc levněji – páteční za 490, sobotní za 590 a dvoudenní jen za 990 Kč. Vše o vstupenkách se dozvíte zde.  

Hudební a doprovodný program v areálu Rudolf Jelínek

Spousta zajímavých akcí se chystá i po městě

Před několika dny Valmez hostil krásu Orientu. Sjely se zde tanečnice z řady zemí Evropy, aby se setkaly navzájem, ale aby rovněž své umění předvedly divákům. Nesmíme zapomínat, že mezi původní sultánovy oblíbenkyně jako tanečník vtrhl i muž ze Zlína, jehož obliba již dávno překračuje hranice naší země.   Orientální tanec již dávno neznamená něco z představ našeho dětství o Tisíci a jedné noci nebo pro odrostlejší Angeliku a sultána. Samozřejmě základ pořád zůstává tím nejkrásnějším barevným i pohybovým ztvárněním orientálního tance. Ale jako jiné směry umění, i do orientálního tance inklinovaly prvky z alternativních uměleckých tanečních směrů. Dnes můžeme vidět v tancích prvky baletu, moderního tance, street dance a podobně. Z původního blaha pro oči a umění pohybů pánve, rukou, krku a těla vůbec se dnes mnohdy stává výrazový prostředek pro sdělení myšlenek, stejně jako kterékoliv jiné umělecké směry.   V České republice existují desítky tanečních klubů vyučujících orientální tance. Některé čítají až stovky asi v drtivé většině členek, nežli členů. Tak tomu bývalo v minulosti i v bývalém okrese Vsetín. Pak došlo k pomalému úpadku zájmu a zbytek nadšení zničila covidová takřka vězeňská nařízení. No, a pak se objevila žena, které všichni říkají jen zdrobnělinou jména Lizka, a rozhodla se zapřáhnout sebe, svou rodinu a nové kamarádky do velmi těžkých otěží, aby na vsetínsku opět pozvedla slávu orientálního tance. Dře už více než tři roky a krůček po krůčku získává zájemkyně i úspěchy, zájem publika. Ten letošní byl zatím nejúžasnější. Tentokrát můžete zhlédnout dvě fotogalerie ve dvou jednotlivých odkazech z obou tanečních večerů, které jsou součástí tohoto článku.  

Pátek – NaarOpenStage párty

Sobota – Mezinárodní NAAR orientální show

Zlínští kriminalisté vyšetřují mimořádně závažný případ podvodu, jehož obětí se stal 63letý muž ze Zlínska. Ten podlehl lákavé nabídce investování do zlata, kterou objevil na sociální síti, a během několika týdnů přišel o více než 2,5 milionu korun. Peníze předával v hotovosti neznámým kurýrům, kteří si je vyzvedávali přímo u něj doma.   „Muž nejprve zaplatil vstupní poplatek šest tisíc korun. Následně začal na základě telefonických pokynů od neznámých osob čerpat půjčky, a to nejen u bankovních, ale i u nebankovních společností,“ uvedla policejní mluvčí por. Bc. Monika Kozumplíková.   Peníze pak vybíral v hotovosti a odevzdával různým lidem, kteří se představovali jako kurýři. Ti si je od něj postupně přebírali. Nejprve jim předal 780 tisíc korun, pak 80 tisíc a nakonec si půjčil dalších 1,2 milionu korun, které skončily v rukou třetího kurýra.   „Muž uvěřil, že investice skutečně funguje. Dokonce obdržel e-mail, ve kterém mu podvodníci tvrdili, že vydělal téměř 300 tisíc eur. Následně od něj požadovali zaplacení daně ve výši šesti procent,“ popsala Kozumplíková.   Když už si sám nemohl dále půjčovat, přemluvil svou přítelkyni, aby si vzala úvěr ve výši půl milionu korun. I tyto peníze pak osobně předal čtvrtému kurýrovi. Teprve ve chvíli, kdy po něm podvodníci chtěli zaplatit další daň, začal mít podezření a celý případ oznámil policii.   Kriminalisté případ vyšetřují jako zvlášť závažný zločin podvodu. Pokud bude pachatel dopaden a odsouzen, hrozí mu až osm let vězení.   -tz-

Uplynulou sobotu 7. 6. 2025 se v České republice v brněnské Bobyhall konalo Mistrovství Evropy v naturální kulturistice a fitness pod federací ICN. Závodů se účastnil i brumovjan Petr Macek. Na začátku letošní jarní závodní sezony se zúčastnil ještě závodů v Trnavě na Slovensku, odkud dovezl zlatou medaili v kategorii Men's bodybuilding 40+. Následně se konalo Mezinárodní mistrovství České republiky v Karlových Varech, kde Petr získal titul Mistra ČR v kategorii Men's bodybuilding 40+. Tímto závodem se rovněž kvalifikoval na Mistrovství Evropy.   Na Mistrovství Evropy Petr dorazil ve špičkové formě a těžká dřina se tak zúročila, stal se:   - Mistr Evropy Men's Athletic HW-3kg - Mistr Evropy Men's bodybuilding 40+ - Vícemistr Evropy Men's bodybuilding do 72kg - TITUL ABSOLUTNÍHO VÍTĚZE NA MISTROVSTVÍ EVROPY V NATURÁLNÍ KULTURISTICE   [gallery columns="5" ids="215486,215487,215488,215489,215490"]   Vrcholem soutěže je boj o absolutní vítězství, kdy se na závodním podiu porovnávají vítězové všech kategorií naturální kulturistiky nehledě na jejich výšku, váhu ani věk a vítěz získává ten nejcennější titul absolutního mistra, což se Petrovi po velmi napínavém boji podařilo.   Velké díky za finanční podporu patří Městu Brumov-Bylnice a firmě Elseremo. Dále FIT STUDIO Brumov-Bylnice za poskytnutí skvělého zázemí pro tréninky.  

Petr Macek

Letos se ve Valašských Kloboukách opět konal tradiční majáles, který pořádala třída 3. A Gymnázia Valašské Klobouky. Akce odstartovala pestrým průvodem městem, který vyrazil od budovy gymnázia a za doprovodu smíchu, hudby a kostýmů přenesl návštěvníky do atmosféry Divokého západu – právě to bylo letošní tematické zaměření.   „Město ožilo kovbojskými klobouky, westernovými dekoracemi a dobovou výzdobou, která doplnila jedinečnou atmosféru celého dne. O bohatý kulturní program se postaraly děti z různých zájmových kroužků jako je Folklorní spolek Klobučánek, Aerobik při DDM, VK Dance Collective a žáci ZŠ Valašské Klobouky s hudebním vystoupením. Nechyběl také pěvecký sbor gymnázia i kapely – jak začínající, tak i ty, které už mají svou věrnou fanouškovskou základnu,“ popsala Mgr. Gabriela Kozubíková, třídní učitelka 3.A.   Nezapomnělo se ani na nejmladší účastníky – pro děti bylo připraveno malování na obličej a oblíbený fotokoutek, kde si mohly odnést památku v podobě originálních snímků.   [gallery columns="5" ids="215475,215471,215474,215473,215472"] Valašskokloboucký majáles 2025. Foto: Martin Dohnal. Celá fotogalerie ZDE   Závěr dne patřil energickému vystoupení DJ Labmana, který rozproudil večerní zábavu a postaral se o skvělou tečku za vydařenou akcí. Okamžiky z průběhu celého dne zachytil objektivem absolvent Gymnázia Valašské Klobouky Martin Dohnal, jehož fotografie budou připomínkou dalšího ročníku této tradiční slavnosti.   „Velké díky patří třídě 3. A za organizaci, nápaditost a nasazení, díky nimž mohl vzniknout nezapomenutelný den plný radosti, hudby a studentského ducha. Poděkování patří také sponzorům a všem, kteří se podíleli na zdárném průběhu majálesu. Poděkování patří také Jiřímu Ročákovi, který se jako spoluorganizátor také zasloužil o hladký průběh celé akce,“ dodala Mgr. Gabriela Kozubíková.   -tz-

V uplynulých dnech se vrátil z Mistrovství světa v parahokeji (dříve sledgehokej)  Erik Fojtík, reprezentant Slovenska a rodák z Brumova-Bylnice.   Úvodní zápas sehráli Slováci s domácími několikanásobnými šampiony a držiteli zlata z paralympiád, týmem USA.  Amerika jasně dominovala a deklasovala tým Slovenska 13:0! Federální derby proti týmu Česka jasně vyznělo ve prospěch českých profesionálů, kteří zvítězili 6:1. Proti týmu Norska už Slováci bodovali naplno a severský tým porazili 4:1. Tímto výsledkem skončili ve skupině na třetím místě a v semifinále nastoupili proti Koreji. Od úvodních minut byli Slováci aktivnější, ale až do poslední minuty zápasu byl stav bezbrankový a v prodloužení Slováci dali branku na 1:0. Tímto výsledkem postoupili do boje o šesté místo proti Německu. V tomto duelu se ukázala dravost a lepší fyzická kondice mladého německého týmu, který Slovensko vyřadil z přímého postupu na paralympiádu výsledkem 5:2.   Mistrovství světa získal pro sebe domácí tým Spojených států, které porazily Kanadu 5:1. Bronzovou medaili opět získal český tým, když porazil Čínu v prodloužení 2:1. Zároveň si tyto týmy spolu s Německem vybojovaly vstupenky na paralympijský turnaj. [caption id="attachment_215450" align="alignnone" width="690"] Erik fojtík na MS. Foto: se souhlasem Erika Fojtíka[/caption] Slovenský celek ,ale stále může pomýšlet na paralympiádu 2026 v Miláně a Cortině d Ampezzo ,protože se na podzim odehraje kvalifikační turnaj o dvě postupová místa na olympijský turnaj. O postup sehrají zápasy s Koreou, Norskem a vítězem B skupiny parahokeje, které se teprve odehraje.   Oslovili jsme Erika Fojtíka. Jak vypadal šampionát v Buffalu? Organizace byla dobře připravena, hráli jsme hned vedle domovského stánku Buffala Sabres, v Harborocentru. Zimák byl jednu míli od hotelu, což se pohodlně dalo přejet na vozíku nebo tramvají, které tam jezdili. Příjemné bylo i to, že vás obyčejní lidé na ulicích oslovovali s dotazy, odkud jste a co tam děláte, na což člověk není zvyklý, ale určitě to neobtěžovalo. [caption id="attachment_215451" align="alignnone" width="690"] Erik fojtík na MS. Foto: se souhlasem Erika Fojtíka[/caption] Skore se Spojenými státy vypadá hrozivě 13:0! To opravdu bylo tak jednoznačné?  Na Slovensku je pro nás parahokej zábava po pracovní době. Rozhodně tolik netrénujeme jako týmy z USA, Kanady  nebo Česka, které jsou profesionální a mají o mnoho více času na kvalitní přípravu.   Jak dlouho se chceš věnovat tomuto sportu, je ti přece jen 50+? Tato reprezentační sezona je má poslední. Chtěl jsem skončit po tomto šampionátu  ,pokud uspějeme a postoupíme na paralympiádu , což se nepodařilo. Pokusím se pomoci týmu uspět na kvalifikaci a potom tečka!   -kos-

Porodní asistentky v porodnici Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí nabízí rodičkám možnost vytvoření otisku placenty po porodu. Tato služba se stává stále populárnější mezi ženami, které si touží uchovat vzpomínku na okamžik, kdy jejich dítě přišlo na svět.    „Každý otisk je originální, protože žádné dvě placenty nejsou stejné. Placenta svým tvarem a strukturou připomíná strom života. A porodní asistentky se jej snaží pro rodiče zachytit na papír jako jedinečnou památku na chvíle spojené s porodem miminka,“ říká na úvod staniční sestra gynekologicko-porodního oddělení Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí, Bc. Andrea Dočkalová.   Samotný otisk se vytváří co nejdříve po porodu placenty velmi jemně a s maximální péčí. Placenta se šetrně obarví speciálními, zdravotně nezávadnými barvami, které jsou určeny právě pro tento účel. Důležité je dbát na to, abychom barvami zvýraznili její přirozenou strukturu, která v konečném výsledku připomíná kmen stromu, větve, kořeny – tedy obraz, který je silným symbolem nového života, propojení matky a dítěte a kontinuity rodu. [caption id="attachment_215194" align="alignnone" width="690"] Otisk placenty[/caption] „Jaké barvy bude otisk stromu? Barvičky se mnohdy vybírají podle přání rodičky. Po pečlivém nanesení barev se placenta opatrně otiskne na kvalitní papír, a tak se otisk stává unikátním uměleckým dílem. Aby byl otisk opravdovou památkou, na přání rodičů jej doplníme o jedinečné údaje, které se vztahují přímo k narozenému miminku. Zapisujeme jméno miminka, datum a čas narození a míry miminka,“ říká porodní asistentka Bc. Adéla Růčková, která má již s vytvářením otisku placent zkušenosti.   Otisk placenty je mnohdy pro ženu symbolem síly, odvahy a lásky, které porod provázejí. „Věříme, že právě takové drobné dárečky, jako je otisk placenty, přispívají k tomu, aby se maminky v naší porodnici cítily dobře a odcházely od nás spokojené s krásnými vzpomínkami na porod a pobyt u nás,“ uzavírá staniční sestra gynekologicko-porodního oddělení Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí, Bc. Andrea Dočkalová.   -tz-

Silná bouřka, která se ve čtvrtek večer přehnala přes Zlínský kraj, zaměstnala hasiče napříč regionem. Zasahovali u desítek událostí souvisejících s větrem, deštěm i blesky. Nejvážnější incident se odehrál v tábořišti Pulčín ve Francově Lhotě, kde spadlá větev zranila dva žáky na školním táboře.   „Včera krátce po deváté hodině večerní přijalo krajské operační a informační středisko oznámení o ulomené velké větvi, která spadla na dva žáky,“ uvedla tisková mluvčí hasičů Lucie Javoříková. Jednalo se o tábor u Francovy Lhoty, kde byli na pobytu žáci základní školy. Větev na jednoho spadla a do druhého narazila. Na místě zasahovala záchranářská posádka z výjezdové základny ve Valašských Kloboukách a posádku s lékařem ze Vsetína. „Zdravotnické týmy na místě vyšetřily a ošetřily dva nezletilé pacienty. Oba utrpěli zranění poté, co do prostoru tábořiště spadla velká větev a tyto táborníky zasáhla. Oba pacienti si stěžovali především na bolest krční páteře. Po jejich zajištění v rámci přednemocniční neodkladné péče je záchranáři šetrně transportovali na urgentní příjem Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně,“ popsala pro server regionvalasko.cz mluvčí záchranářů Gabriela Netopilová Sluštíková.   Hasiči na místě poskytli první psychickou pomoc. „Zbytek dětí jsme pomohli sbalit a přesunout na bezpečné místo, kde si je následně převzali rodiče,“ doplnila mluvčí hasičů Javoříková.  

Silná bouřka ve Valašské Polance a okolí

Odstranění popadaných stromů, čerpání vody ze zatopených objektů

Pohádkové stezky pořádají spolky skoro všude v republice. V Ústí u Vsetína se však rozhodli vycházkovou stezku ozvláštnit i jinými zastávkami než jenom z pohádkové říše. Zastávek na bezmála pětikilometrové trase převážně v přírodním terénu nad obcí bylo patnáct, ale úkolů zde děti našly mnohem více.   Zájem byl opravdu značný. Zatímco dospěláci chystali na stůl hromady dárků pro děti, kterým z toho přecházel zrak, tak se u startu tvořila poměrně značná fronta. Chystala se mládež po skupinkách kamarádů, ale i ti nejmenší caparti doprovázeni rodiči a případně i mladšími sourozenci v kočárcích. Přestože, jak bylo zmíněno, vedla stezka převážně přírodou, byla celá sjízdná i pro kočárky, takže veselého dětského dne a kácení máje využily celé rodiny. Pěšinu skrz louku obec vyžala, aby byla procházka příjemným osvěžením, a nikoliv bitvou s divokou džunglí. Celou opravdu perfektní procházku můžete zhlédnout v bohaté fotogalerii, která je součástí tohoto článku.   Úderem druhé hodiny odpolední vyfasovaly startující děti pohlednici obce Ústí na šňůrce, kde pak během trasy dostávaly razítka za splněné úkoly. V Ústí si mohli dovolit připravit pro děti stezku s mnoha velezajímavými zastávkami, protože v této obci ještě pořád žije řada lidí, kteří se dovedou sejít a společně připravit ve svém volném čase výborné akce pro spoluobčany a jejich děti. Samozřejmě i pro všechny ostatní návštěvníky, kteří se rozhodnout přijít odkudkoliv. Něco takového dnes vůbec není samozřejmostí. Navíc lidé, kteří obětují v Ústí svůj volný čas pro tyto akce, se baví možná ještě více než děti, pro které všechny srandičky chystají. Dokonce i jejich kreativita v tvorbě masek je vyhlášená, takže se nemůže stát, že by se rodiče dětí setkali s maskou, kterou vídali v dobách, kdy sami byli ještě děti. Dospěláci v Ústí jsou prostě akční hračičkové.   [gallery columns="4" ids="215306,215307,215309,215308"] Dobrodružná stezka pro děti v Ústí. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE   Hned na první zastávce vítali děti Rumcajs s Mankou. Žádné atrapy! Rumcajs měl pravý plnovous a vypadal i se svou krásnou Mankou, jako by právě vyskočili z knihy Václava Čtvrtka z obrázku kreslíře Radka Pilaře. Na děti byl Rumcajs hodný, hartusil jen na panstvo. Ale přesto musely splnit úkoly zručnosti. Zatlouct kladívkem hřebík do špalku a místo bambitkou sestřelit plechovky tenisákem. Na dalším stanovišti čekal děti mnohem důležitější úkol – záchrana lidského života. Pod dozorem vyškoleného personálu stanoviště se musely obléci do jednorázových ochranných zdravotnických pomůcek a zahájit na figuríně nepřímou srdeční masáž. Jak děti zjišťovaly, není to žádný med správně zachraňovat život tak, aby naopak spíše člověku neublížily. Ty menší děti zalepovaly na obrázku bolínka a ty ještě menší si mohly kreslit.   O kus dále čekal na děti vodník a vodnice. Dětem zavázali oči a ty pak lovily z nádrže předměty a musely je podle hmatu poznávat. Docházelo k paradoxům, že řada dětí věděla, co drží, ale nemohla najít vhodná slova, jak předmět pojmenovat. Protože byl úkol náročný, mohly si za odměnu vybrat bublifuk. To se však již skupinky soutěžících vydaly na cestu do pekla, kde je vítal strašidelný opravdický čert s ďábelským úsměvem. Když byl už moc rozjívený, raz dva jej postavila do latě Káča, která měla pro strach uděláno. Svět se mění a proto jsme byli svědky scény, kdy soutěžící dítě vyslovilo přání odejít do pekla. To tak překvapilo čerta, že musel volat pekelným telefonem Belzebubovi, co má v takovém případě dělat. Žádost byla okamžitě zamítnuta z obavy, že by se mohlo jednat o další Dorotu Máchalovou, a to už by peklo neustálo.   Další hádanky musely děti řešit v kuchyni mladých kuchařek, kde vybíraly ingredience vhodné do polévky nebo se zakrytýma očima musely čichem poznat, co je ukryto ve sklenici. Nejtěžší hádankou bylo asi koření hřebíček. Škoda, že zde neměly kuchařky třeba tvarůžky. Opodál už čekali nebezpeční loupežníci. Přepadli pocestné a pokud neměli žádné šperky, zlato a peníze, museli se vykoupit skákáním v pytli. Rychle pryč odtud všichni utíkali do kopce, aby za horizontem narazili na nebezpečné čaroděje. Takže z bláta do louže. U nich musely děti strkat ruce do zakrytých kyblíků a se strachem očekávat, že se jim do prstů zakousnou různá neřádstva. [caption id="attachment_215310" align="alignnone" width="690"] Dobrodružná stezka pro děti v Ústí. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Na dalším stanovišti konečně narazily děti na lidskou posádku. Byli to myslivci z Mysliveckého spolku Janová – Ústí, kteří si vždy dovedou pro děti nachystat spoustu zajímavých věcí. Zde musely poznat zvíře podle lebky a paroží nebo podle kožešiny. Z různých věcí na stole musely vyřadit ty, které nepatří do lesa. Ale největší dobrodružství zažívaly při střelbě na plechovku nebo na ocelové makety zvířat. U myslivců se dětem líbilo bez rozdílu věku. O to hrůznější zážitky prožívaly o kus dál, kde na ně čekaly tři nebezpečné čarodějnice. Odchycené děti musely nosit na lopatě obrovské nechutné pavouky a vybírat odporný hmyz do pochoutkové žlutozelené polévky s červenými bublinami. Nicméně i zde děti vyzrály na čarodějnice podobně jako v pohádce a za zády jim z domečku loupaly perníček.   Na strašidelné zážitky mohly děti zapomenout s klauny, kde je opět čekala řada úkolů včetně jednoho, který je v dnešní době pro řadu dětí téměř nepřekonatelný – kotoul vpřed. Ale děti, které se vydaly v Ústí na stezku, byly tělesně zdatné, takže předváděly nadšeně i kotouly vzad. A to dokonce i dětičky, které ještě chodily do školky. Našla se i odvážná maminka a vykouzlila ukázkový kotoul vpřed. Na další štaci čekala výletníky opravdu ztřeštěná stanoviště. Kačeřice si s každým dala placáka, zaklapala placatým zobákem a poté si postavila soutěžící na lajnu, odkud museli házet do dálky gumákem, kterému se v obchodě říká holínka. To byla obrovská sranda. A hned vedle prováděla pokusy šílená vědkyně, která měla vlasy zježené, jako kdyby spolkla odjištěný granát. Nicméně děti hleděly na barvící se tekutiny jako na zázrak. A když si sami vytvořily bublající roztok ve zkumavce, cítily se jako Marie Curie - Skłodowská při pátrání po atomu.   Ale to již na děti čekala parta ze Čtyřlístku. Jen Myšpulín si nedal pokoj a zase nějakým pokusem zmenšil Pinďu, tak jej Fifinka nosila po kapsách. Zde si především kluci přišli na své slalomem s kopačákem, ale ani holky nezůstaly pozadu. Jak se blížil cíl, spěchaly na další zastávku, kde je čekala slečna Beruška se svým obdivovatelem Ferdou Mravencem. Zde musel každý soutěžící zvládnout zase slalom na koloběžce. To byla pro děti malina. A rychle k Bobovi a Bobkovi házet mrkvemi do klobouku kouzelníka Pokustóna nebo skákat panáka. Jen pozor, aby mrkvičky nemizely v břichu vykutálených králíků. A hurá na poslední zastávku na hřišti, odkud děti vyšly. Zde na ně čekali Vikingové v plné zbroji i s celým zbrojním vybavením kmene. Poslední razítko a všichni se stali vítězi a mohli se veselit s plným hřištěm veselých dětí i dospělých. Po chvíli nastala další paráda – kácení máje. A pily se chopili místo bambitek loupežník Lotrando a loupežník Rumcajs. Včelka Mája bzučela po celém hřišti a nemohla se dočkat až se nasosá z láhve připevněné na vrcholku májky. Jakmile májka padla, začal boj o pentle. Děti se také vrhly do oživovacích pokusů májového lezce, který padl s májkou. Prováděly nepřímou masáž srdce, kterou se dnes naučily a Včelka Mája dávala umělé dýchání, i když to už se dnes nedělá. Ale když ji nikdo nechtěl líbat…   Perfektní odpoledne, podvečer i noc v Ústí dopadla přesně tak, jak má úspěšná akce dopadnout. Paní hostinská vyvěsila na dveře velkou ceduli U snědeného (vypitého) krámu a všichni šli konečně snít své sny.   text a foto: Radomír Dolanský