Aktuality

Kapela Horizont z Luhačovic v poslední době tvrdí muziku. Už samotné album, vydané koncem roku 2024, partu z východní části republiky definuje více jako rockovo-metalovou. Nyní přichází doslova s monstrózním dílem, které opírá o silnou rytmiku a ostrý riff, zvaným Karikatury.   Lyric video má především poukázat na neskutečnost sociálních sítí a má v posluchačích probudit hlavní otázku, co je a není pravda, a poukázat na úskalí dnešního virtuálního světa. To, že v poslední době v hudbě převládá především důraz na refrén nepopře ani 3. skladba Úhlu pohledu, jak kapela nazvala své debutové album. Kluci se za to nebojí vzít a ze skladby dýchá jistota a odhodlání. Než se posluchač naděje je konec, který v něm ovšem zanechá pocit a chuť Karikatury slyšet znovu. V mezihrách jsou sbory, které oživí i live hraní na koncertech a zapojí fanoušky. Píseň korunuje moderní sound, který si kapela drží již pár let díky skvělé práci produkce. [caption id="attachment_207896" align="alignnone" width="690"] Kapela Horizont[/caption] O samotné lyric video se postaral Woll Design a lze s jistotou říci, že se jedná o tři minuty tvrdé moderní rockové muziky. Jen tak dál.   Videoklip Karikatury: https://www.youtube.com/watch?v=znmoh6xMGRU

Na začátku března uspořádali sportovci z Janové valnou hromadu hodnotící loňskou činnost. Jednalo se o první rok existence sportovců po převodu majetku do rukou obce, tedy rok, kdy se mohli začít věnovat sportu a nikoliv boji o finanční přežití.   Nejpočetnější složka v Janové dokázala téměř zcela zaplnit sál místní Penzion Kavárny. Hlavního slova se ujala předsedkyně TJ Tatran Janová Taťána Hradová, která se rovněž ujala role jednatelky valné hromady. Samozřejmě tím příjemným prvním úkolem bylo přivítání hostů. Jako prvního hosta přivítala prvního občana Janové starostu Jaroslava Tomance, za obec taktéž důležitou osobu pro sportovce, ale i všechny občany využívající sportovní halu a venkovní sportoviště jejího správce Radka Trčálka, za SDH Janová přivítala Víta Kopeckého, za oddíl kopané trenéra Romana Fuksu. Smutnou zprávou byla vzpomínka na Františka Poláška dlouholetého člena a sportovce TJ Tatran Janová, který hrával za Janovou fotbal i hokej a později se stal součástí týmu budujícího zázemí tělovýchovné jednoty v obci. Tichou vzpomínku mu věnovali všichni přítomní.   K 31. 12. 2024 TJ Tatran Janová evidovala 97 členů ve svých řadách. Členskou základnu zastupuje devítičlenný výbor ve složení: předsedkyně Taťána Hradová, místopředseda Bronislav Soukup, členové Josef Holec, Jaromír Zbranek, Miroslava Světlíková, Jiří Zajíc, Karla Vašťáková, Štěpán Řepka a předseda oddílu kopané Ivo hrtáň. Dle vyjádření předsedkyně Hradové nebyla splněna všechna naplánovaná předsevzetí. Což vyplynulo i z pozdější diskuse, neuskutečnil se například tradiční Memoriál Antonína Soukupa. Zrušení akce nebylo v roce 2024 přijato řadou členů s nadšením, ale termínově se nepodařilo zajistit dostatečný počet družstev, protože v okolí probíhaly mnohé jiné fotbalové poháry, memoriály a soutěže, kdy všechna oslovená mužstva dala přednost konkurenčním akcím, takže s jedním domácím mužstvem nemělo smysl pořádat akci, která by měla být hodna názvu i památce janovského fotbalového hráče a činovníka. [caption id="attachment_207873" align="alignnone" width="690"] Valná hromada TJ Tatran Janová. Foto: Radomír Dolanský[/caption] Na druhou stranu se členům TJ Tatran Janová podařilo zajistit přípravu a obsluhu při velkých společenských akcích vsetínských firem, které se právě díky osvědčené spolupráci se sehranou partou janovských sportovců každoročně vracejí a dostávají požadované služby na klíč. V kulturní oblasti tělovýchovná jednota uspořádala tradiční hodové vodění barana, do kterého se zapojili i někteří členové fotbalové jedenáctky s několika rodinnými příslušníky. Obstarali si výborné maškarní oblečení, takže i pohled na maškary byl nově osvěžující. Je nutné připomenout, že sportovci pořádali odložené vodění barana z důvodu povodní. Proto existovaly obavy, že ze strany občanů bude o akci malý zájem. Ale v Janové je pořád ještě dostatečné množství lidu, který rád dodržuje tradice, a přivítali chasu, jak se patří.   Docela podstatná část jednání byla věnována agresorovi, který již řadu let podrývá akceschopnost fotbalistů. Zatím žádná akce typu Zničit krtka! nevedla k úspěchu. V boji proti nepříteli se spojili fotbalisté s ostatními členy tělovýchovné jednoty, které vyzbrojily speciální firmy, ale přes využívání různých důmyslných zbraní nakonec zůstávají jako nejúčinnější hrábě při rozhrabávání krtinců po každém hlubinném útoku. Moc nepomohlo ani tvrzení trenéra fotbalistů Romana Fluksy, který prohlásil, že se nemusí jednat o celou armádu narušitelů, ale může jít o tři čtyři zkušené narušitele. Snad tedy pomůže plánovaná celková rekonstrukce hrací plochy.   Důležitým, a na rozdíl od krtka mnohem optimističtějším příspěvkem byla zpráva o janovské kopané, kterou přednesl trenér fotbalistů TJ Tatran Janová Roman Fluksa. Poněvadž nastoupil do této pozice až po valné hromadě 2024, mnozí jej viděli poprvé, takže krátce představil sebe a především svoji sportovní kariéru. Roman Fluksa nastoupil k týmu, který v předešlé sezóně skončil na posledním místě tabulky s pouhými dvěma body. Tedy prvním a zásadním úkolem bylo odlepit se ze samotného dna, a to s týmem, který zůstal nezměněn. Zde poděkoval trenér starostovi obce Jaroslavu Tomancovi a členům klubu za podporu, díky které se podařil kus dobré práce. Během jarní a podzimní části odehráli fotbalisté celkem 19 zápasů, z kterých vybojovali neuvěřitelných 27 bodů, což asi čekal málokdo i z těch nejoptimističtějších členů tělovýchovné jednoty, kteří nezlomili nad janovským fotbalem hůl. Roman Fluksa zdůraznil, že tento nebývalý pokrok dokázalo původní mužstvo, které skončilo v předešlé sezóně s pouhými dvěma body. Dokázali to bez hráčských posil! Co již trenér neřekl, ale je to snad jasné úplně každému, že to je z velké části zásluha právě jeho a chemie, kterou dovedl mezi trenérem a mužstvem vytvořit. To určitě zaslouží hold. Přes tento úspěch Roman Fluksa uvedl, že bude nutné mužstvo posílit alespoň o tři hráče. [caption id="attachment_207874" align="alignnone" width="690"] Valná hromada TJ Tatran Janová. Foto: Radomír Dolanský[/caption] Velkým tématem valné hromady byl stav herní plochy místního hřiště. Zvlnění povrchu dosáhlo takové míry (nejedná se o centimetry, ale místy až o desítky centimetrů), že z důvodu bezpečnosti hráčů v Janové odmítají hrát hostující kluby, proto si janovští fotbalisté vyjednali prozatimní azyl ve Zděchově. Jak v diskusi přiblížil rovněž starosta obce, má obec podanou žádost o dotaci na revitalizaci plochy. I kdyby nevyšla, rozhodlo zastupitelstvo, že by tak či tak tu nejnutnější obnovu obec provedla ve vlastní režii. Slovo nejnutnější však pořád představuje investici řádově ve vyšších statisících korun. Jen tvorba kvalitního podloží, což je základ všeho, představuje, mimo jiné, například stovky tun písku.   Již několik let na valné hromadě sportovců seznamují přítomné se svou činností také místní turisté. Přestože, jak podotkla předsedkyně Hradová, nejsou součástí TJ Tatran Janová, pomineme-li, že i tak je řada turistů členy jednoty, přesto má jejich činnost k zdravému pohybu více než blízko. Zprávu přednesla dlouholetá nejdůležitější postava této oficiálně nikde neevidované party, taky nikdy nikým nevolená a přesto všemi usvědčená jako hlavní viník všeho, co turismus v Janové znamená Zdenka Chudějová. Sic s přibývajícím věkem a zdravotními problémy, ani ona se svým manželem a nejvěrnějším jádrem turistů nedovedou říct konec a zpráva o činnosti byla i letos obsáhlá.   Na valné hromadě sportovců bylo příjemným zjištěním, že se řada členů o dění opravdu zajímá, a to členové napříč generacemi, což vyplynulo z diskuse, která nebyla vždy jen jásavá. Ale právě taková má diskuse být, aby se na dění dívala kriticky a za účasti členské základny a nejen před výborem TJ nebo dokonce někde za rohem. Tak snad se na podzim rozjede velká akce pro sport v Janové.   text a foto: Radomír Dolanský

Sedmapadesátiletá  žena z obce na Zlínsku se v uplynulých měsících stala další z řady žen toužících po lásce, která naletěla „vojenskému lékaři z Jemenu“. Během pěti týdnů mu poslala bezmála půl milionu korun.   Žena se s mužem seznámila na sociální síti začátkem loňského roku. Vysvětlil jí, že pochází z Prahy, ale nyní zaujímá pozici vojenského lékaře v Jemenu. „Psali si celý rok. Koncem roku jí muž sdělil, že jí posílá dárek a zároveň nějaké svoje věci, pro které si přijede. Když vyrazil z Jemenu, měl uvíznout v Turecku ve vězení a potřeboval peníze. Žena mu poslala prvních 10 tisíc korun. Následovaly další poplatky, tentokrát za odeslání balíčku. Mělo jít o clo, poplatek za letadlo, pojištění a letenky. Žena poslala v celkem jedenácti platbách 484 563 tisíc korun,“ popsala mluvčí policistů Monika Kozumplíková.   V okamžiku, kdy ženě došla výhružná zpráva o tom, že pokud nezaplatí dalších 8950 euro, nedoručí jí slíbený balíček a zároveň ji zatknou, protože porušuje mezinárodní právo, obrátila se žena na policii s podezřením na podvod.   „Kriminalisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu podvod, za který hrozí pachateli v případě jeho vypátrání a odsouzení trest odnětí svobody až na pět let,“ dodala mluvčí policistů.   -tz-

Ředitelství silnic Zlínského kraje buduje nový most přes potok Pluskovec ve Velkých Karlovicích. Stavba sice probíhá na místní komunikace, tu ale kromě obyvatel Velkých Karlovic využívají i turisté, především majitelé chat a lyžaři, protože v blízkosti leží Ski areál Kyčerka a několik dalších lyžařských vleků. Současné stavba navazuje na předchozí, když v roce 2021 vyměnilo Ředitelství silnic Zlínského kraje jiný most ve stejném údolí potoka Pluskovec.   „Posledním zahájeným mostem je most ve Velkých Karlovicích. Je na silnici III. třídy směrem Kyčerka, kde postupně rekonstruujeme mostní objekty,“ uvedl Bronislav Malý, ředitel, Ředitelství silnic Zlínského kraje. Stavba mostu nepřerušila provoz na silnici, řidiči využívají provizorní přemostění, na kterém řídí dopravu semafory. Zatímco ve všední dny je kyvadlový provoz klidný a rychlý, o víkendech může být zdržení podstatně delší. Původní most byl zcela odstraněn a nahradí ho nový o délce devíti metrů. Kromě silnice na něm bude také dva metry široký chodník. Výměna mostu byla nutná kvůli jeho špatnému stavu. Ředitelství silnic Zlínského kraje mostní objekty pravidelně kontroluje a podle potřeby rekonstruuje.   „Staráme se o 736 mostů na krajských silnicích, prohlídky provádíme na všech objektech, a potom podle zařazení do jednotlivých stupňů se připravuje rekonstrukce. V letošním roce máme mostní program zaměřený na Valašsko a v současné chvíli probíhá pět staveb mostů v okrese Vsetín,“ řekl Bronislav Malý. Stavba mostu přes potok Pluskovec ve Velkých Karlovicích a potrvá do 1. července 2025. Semafory by však měly regulovat dopravu jen do konce května, zbylé dva měsíce při dokončovacích pracích bude platit pouze snížená rychlost při průjezdu stavbou.   https://youtu.be/scOvCir57bA   -tz-

Po půl litru dáme, pak si zazpíváme. Po půl litru, po půl litru. Znělo v pondělí 3. 3. 2025 hematologickým a transfuzním oddělením Vsetínské nemocnice. Darovat krev totiž přišli valašští folkloristé v krojích i s hudebními nástroji. A jejich hudební předělávka znělky, která na plesech označuje přestávku, má nyní ambici stát se hymnou valašského darování krve, při němž se odebírá již zmíněný půl litr krve, přesněji 470 mililitrů.   Nejen housle, ale také kontrabas a spousta krojů. Takové bylo pondělní společné darování krve valašských folkloristů. Na hematologické a transfuzní oddělení přišla většina z nich podruhé, premiéru si odbyli před rokem, ale měli mezi sebou také nováčky - prvodárce. Na odběr se těšili a spolu s nimi také zdravotníci. Potěšit je a poděkovat jim za jejich práci, to bylo také jedním z cílů folkloristů. „S folkloristy jsem tu už podruhé, poprvé jak vloni Jasénka zorganizovala. Ale někdy před lety na vysoké škole v Olomouci jsem také byla dárce. Pak jsem měla dlouhou pauzu, děti, teď se k tomu zase vracím. Je to fajn jít společně darovat krev, má to smysl a navíc se společně potkáme, pobavíme, dáváme našemu počínání širší rozměr,“ sdělila Darina Budíková, která působí ve folklorních uskupeních Jasénka a Blaženky. „Teď primárně působím v pěvecké skupině Blaženky,“ komentovala s úsměvem. [caption id="attachment_207814" align="alignnone" width="690"] Darovat krev přišli valašští folkloristé v krojích i s hudebními nástroji. Foto: Vsetínská nemocnice[/caption] Ke společnému darování krve inspirovala vloni své kolegy folkloristy Mgr. Vendula Mlčáková, která pracuje jako bioanalytik a vedoucí laboratoří hematologického a transfuzního oddělení Vsetínské nemocnice. Sama ze své praxe ví, jak moc je stále krve zapotřebí. „Vloni darovalo ve Vsetíně krev celkem 3735 dárců, z toho 343 vůbec poprvé. Kolem tohoto počtu se pohybujeme již několik let a čtyřtisícovou hranici se nám stále nedaří dosáhnout a překročit. Rádi uvítáme další dárce, ať již jednotlivce nebo skupiny,“ připomenula Mgr. Mlčáková a děkovala všem, kteří se zapojují do záchrany života a lidského zdraví. Dárcovství je jedinou možností, jak získat krev, uměle ji vyrobit stále není možné. Transfuze je přitom nezbytná při léčbě řady pacientů, potřebná je při operacích, porodech.   Dobrovolným dárcem se může stát zájemce či zájemkyně ve věku od 18 do 65 let, kteří netrpí závažným onemocněním, například vážnější alergií, neprodělal onemocnění jater, neprodělal zánět ledvin či netrpí chronickým onemocněním ledvin, srdce a cév. Další podrobnější informace najdou zájemci na webu nemocnice. „Přihlášení k odběru je možné elektronicky, a to prostřednictvím Portálu pacienta. Odkazy najdou zájemci rovněž na našem webu. Přihlašování na konkrétní odběr je spuštěno vždy tři měsíce před termínem,“ dodala Mgr. Mlčáková. Odběry takzvané plné krve jsou ve Vsetíně v pondělí a ve středu. V úterý a pátek se odebírá krevní plazma.   -tz-

V pátek 28. února došlo v Hustopečích nad Bečvou k požáru vlakové soupravy převážející nebezpečný benzen. Železniční úsek Lhotka nad Bečvou - Hustopeče nad Bečvou je uzavřen. Na místě zasahovalo 38 profesionálních a dobrovolných jednotek z HZS Olomouckého, Moravskoslezského, Zlínského a Jihomoravského kraje, drážní hasiči a povolány byly i posily ze Slovenska, konkrétně dvě velkokapacitní cisterny a hasicí robot. Hasiči využili také vrtulník PČR s posádkou jihomoravských hasičů, který hasil pomocí bambivaku.   „Nákladní vlaková souprava přijížděla do železniční stanice Hustopeče nad Bečvou ze směru od Valašského Meziříčí. Při průjezdu návěstidlem a kolejovou výhybkou poblíž budovy železniční stanice Hustopeče nad Bečvou došlo, z doposud nezjištěných příčin, k odpojení lokomotivy od zbytku vlakové soupravy sestávající ze 17 vagonů - cisternové vozy, ve kterých byla převážená látka benzen v množství 1 024 550 kg. Vlivem toho došlo k vykolejení části vlakové soupravy v místě železniční tratě mezi kilometrovníkem 15,8 až 16,3 a následnému vznícení převážené látky z dosud nezjištěných příčin,“ popsala mluvčí policistů Miluše Zajícová. Škoda byla předběžně odhadnuta ve výši 120 000 000 Kč. „V současné době byly zahájeny úkony trestního řízení pro podezření z trestného činu obecné ohrožení z nedbalosti, nicméně právní kvalifikace se může  dle dalších zjištěných okolností rozšířit o další trestné činy,“ dodala Zajícová.   [gallery columns="4" ids="207784,207785,207786,207787"] Požár vlakové soupravy v Hustopečích nad Bečvou. Foto: HZS Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) se v současné době společně s Povodím Moravy a příslušným vodoprávním úřadem zaměřují na monitoring blízkých vodotečí a vodních ploch, v pravidelných intervalech odebírají vzorky a zajišťují preventivní opatření na vodních nádržích. „Pozitivní zprávou je, že nadlimitní koncentrace benzenu v povrchových vodách zatím nebyly zaznamenány. Rovněž nebyl zaznamenán úhyn ryb. Podle dosavadních informací není ohrožen ani zdroj pitné vody, který se nachází ve vzdálenosti 3 km od místa nehody,” uvedl ředitel oblastního inspektorátu Olomouc David Petr.   Benzen snadno proniká do půdních vrstev a může proto kontaminovat také podzemní vody. Obyvatelům nejbližších obcí je proto preventivně doporučeno nepoužívat vodu ze studní do doby, než proběhne podrobná analýza podzemních vod, kterou by měla zajistit odborně způsobilá osoba. Kontaminované zeminy by měla následně odstranit sanační firma. O způsobu jejich odstranění bude rozhodnuto po analýze odebraných vzorků, plán vzorkování se v současné době připravuje.   Koncentraci zplodin a nebezpečných látek v ovzduší pravidelně monitorovala Chemická laboratoř HZS z Frenštátu pod Radhoštěm, dle které nebyly překročeny běžné limity.  

Omezení v železniční dopravě: Pro cestující z jižního Valašska směrem na Prahu je připravena náhradní autobusová doprava

Úřad práce - vše co potřebujete vědět o změně zaměstnání, rekvalifikaci či kurzech. Jak na to? poradí ředitelka Zlínské krajské pobočky Mgr. Miriam Majdyšová.   Situace na pracovním trhu se neustále vyvíjí a ovlivňují ji jak ekonomické faktory, tak legislativní změny či demografické trendy. Ve Zlínském kraji hraje klíčovou roli Úřad práce, který pomáhá nejen nezaměstnaným, ale i firmám hledajícím nové zaměstnance.   Jaké jsou aktuální trendy v poptávce po pracovních silách a co mohou lidé udělat pro lepší uplatnění? To vše a mnohem více v rozhovoru pro server RegionValassko.cz s Mgr. Miriam Majdyšovou, ředitelkou Zlínské krajské pobočky Úřadu práce.   Jak byste popsala současný trh práce v našem regionu (Zlínský kraj). Je dostatek pracovních míst na trhu? A naopak je dostatek volných pracovních sil pro firmy?   Situaci na současném trhu práce ve Zlínském kraji charakterizuje ukazatel podílu nezaměstnaných osob, který na konci roku 2024 dosáhl hodnoty 3,4 %. Znamená to, že nezaměstnaní evidovaní Úřadem práce ČR tvoří 3,4 % z celkového počtu obyvatel ve věkové kategorii 15 – 64 let. Zlínský kraj vykazuje 4. nejnižší nezaměstnanost mezi kraji České republiky. Nezaměstnanost je v kraji pod úrovní republikovému průměru – v České republice byl podíl nezaměstnaných osob ke stejnému datu 4,1 %. Tady by bylo dobré ještě připomenout, že Česká republika vykazuje nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Když se vrátíme k údajům z našeho kraje, uvedu ještě jedno číslo, a to je počet evidovaných uchazečů o zaměstnání – 13 279.   Nízká nezaměstnanost však očima zaměstnavatelů není vnímána pozitivně. Zaměstnavatelé se potýkají s problémy při obsazování volných pracovních míst. Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců je pak limituje v rozvoji podnikání.   Nabídky zaměstnavatelů s volnými pracovními místy eviduje úřad práce a nabízí je svým klientům. Na konci roku 2024 jsme v rámci Zlínského kraje evidovali 8430 volných pracovních míst. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé nemají povinnost hlásit úřadu práce volná pracovní místa, nejsou to všechny nabídky zaměstnavatelů v kraji. Někteří k hledání nových zaměstnanců využívají také další formy inzerce a to včetně sociálních sítí, personálních agentur nebo třeba vyvěšení inzerátu přímo na provozovně. S tím se často setkáváme třeba v obchodech nebo restauracích.   O tom, že zaměstnavatele trápí nedostatek zaměstnanců svědčí i fakt, že na 62 % hlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé mohou přijímat také zaměstnance ze zahraničí.   Jaké profese jsou nyní nejvíce žádané?    V nabídce volných pracovních míst evidovaných pracovišti úřadu práce ve Zlínském kraji dlouhodobě převažovala pracovní místa pro řidiče nákladních automobilů, montážní dělníky, zedníky, obsluhu strojů při výrobě ve strojírenství, gumárensko-plastikářském průmyslu nebo elektrotechnice, uklízeče a řemeslníky na stavbách. Aktuální nabídka volných míst zahrnuje ještě místa pro kuchaře, ale na druhou stranu evidujeme méně nabídek do stavebnictví, což může být způsobeno sezónností těchto profesí.   Jak byste popsala vývoj na trhu práce za poslední roky, které byly pro mnoho firem velmi těžké z důvodu několika krizí?    V červnu 2019 bylo dosaženo historicky nejnižší nezaměstnanosti ve Zlínském kraji. Evidovali jsme 8 540 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob byl pouze dvouprocentní. Od roku 2020 začala nezaměstnanost pozvolna narůstat a na začátku roku 2021 dosáhla nejvyšší hodnoty a to 13 634 uchazečů o zaměstnání. Zdaleka však nedosahovala hodnot z let ekonomické krize (2009 – 2014), kdy bylo evidováno v průměru 30,5 tisíce nezaměstnaných. Už v průběhu roku 2021 nezaměstnanost začala klesat, a kromě sezónních výkyvů pak zaznamenáváme její nárůst až v roce 2024. V roce 2024 vzrostla nezaměstnanost ve Zlínském kraji o 15,5 % a je to největší nárůst nezaměstnanosti mezi kraji v České republice. Přesto je nezaměstnanost ve Zlínském kraji 4. nejnižší.     Jak to vypadá v jednotlivých okresech?   V jednotlivých okresech Zlínského kraje je nezaměstnanost různá. Největší je v okrese Vsetín, kde je podíl nezaměstnaných osob 4,72 %. Okres Vsetín je tak jediným okresem kraje s nezaměstnaností větší, než je republikový průměr. Naopak nejnižší nezaměstnanost je v okrese Zlín (podíl nezaměstnaných osob 2,91 %). [caption id="attachment_207476" align="alignnone" width="690"] Podíl nezaměstnaných v okresech Zlínského kraje k 31. 1. 2025[/caption] Pozorujete nějaké nové trendy v rámci poptávky po nových dovednostech?   Tato otázka by měla spíše směřovat na zaměstnavatele. V hlášenkách volných pracovních míst mnoho specifických a nových požadavků nenacházíme. Zaměstnavatelé zdůrazňují, že potřebují lidi, kteří chtějí pracovat a také se chtějí učit novým dovednostem a znalostem a oni už jim je poskytnou v rámci zaučení nebo nasměrováním na další vzdělávání. Určitě roste poptávka po lidech, kteří mají alespoň základy digitálních kompetencí, bez toho se obejdete u stále menšího počtu pozic. A tady bych chtěla rovnou upozornit na to, že rekvalifikace i dalších kurzů se mohou zúčastnit i ti, kteří aktuálně pracují a potřebují získat nové znalosti a dovednosti.   Přála bych si, aby lidé vnímali Úřad práce nejen jako záchrannou síť, na kterou se obracejí, když přijdou o práci, ale jako instituci, která jim poradí a pomůže orientovat se na trhu práce, získat potřebné znalosti a dovednosti, které je na trhu práce posunou k lepšímu uplatnění třeba díky rekvalifikaci nebo dalším vzdělávacím kurzům. A nemám tady na mysli jen změnu zaměstnavatele, ale také posun v rámci stávajícího uplatnění, což přinese benefity nejen zaměstnanci, ale také zaměstnavateli.   Jak to funguje s rekvalifikací? Pokud chci dělat profesi na kterou mi chybí potřebné vzdělání, může mi Úřad práce nějak pomoci? Jak bych měl postupovat?   Pokud potřebujete poradit, jaká rekvalifikace pro vás bude vhodná a jaká vám zajistí lepší uplatnění na trhu práce, obraťte se na okresní pracoviště úřadu práce, oddělení poradenství a trhu práce, kde vám poradí a kde vám také pomohou s podáním žádosti o rekvalifikaci.   Pokud máte jasno, jaká rekvalifikace pro vás bude přínosná a chcete ji absolvovat, tak můžete také přijít na stejné pracoviště nebo, což vám vřele doporučuji, si rekvalifikaci vyberete v e-shopu na www stránce MPSV – jsemvkurzu.cz. Můžete si tam vyhledat kurz z aktuální nabídky a pokud máte datovou schránku nebo jiný identifikační prostředek (bankovní identita, e-občanka) můžete se do kurzu rovnou přihlásit. Co se týká kurzů digitálního vzdělávání, tam je možné se přihlásit jen prostřednictvím e-shopu.   Jaké rekvalifikační kurzy jsou momentálně dostupné a o které je největší zájem?   V e-shopu najdete širokou škálu rekvalifikací. Lidé ve Zlínském kraji se nejčastěji rekvalifikují na řidiče nákladních automobilů získáním odpovídajícího řidičského průkazu a profesního průkazu. To je jednoznačně reakce na dostatek volných pracovních míst v této profesi. Dalšími nejčastěji absolvovanými jsou svářečské kurzy, kurzy pro pracovníky v sociálních službách, kurzy účetnictví i v oblasti péče o tělo jako jsou kadeřnice, kosmetičky, vizážisté nebo i tatéři.   V oblasti digitálního vzdělávání jsou to kurzy pro začátečníky i vysoce odborné a specializované kurzy. Velmi oblíbené jsou kurzy zaměřené na využití umělé inteligence, tvorbu www aplikací, digitální gramotnost, pracovník grafického studia.   Praxe ukazuje, že rekvalifikace i další kurzy digitálního vzdělávání jsou pro jejich absolventy přínosné a zvyšují jejich uplatnitelnost na trhu práce.   Které skupiny obyvatelstva jsou podle Vás nyní nejvíce ohroženy nezaměstnaností?   Krátkodobě nezaměstnaným se může stát kdokoli. Absolvent školy před nástupem do prvního zaměstnání, člověk, který zaměstnání mění a jednotlivé pracovní poměry na sebe nenavazují i ten kdo byl z různých důvodů propuštěn a teprve bude nové uplatnění hledat. Šance na získání zaměstnání všech, kteří se nezaměstnanými stanou je ovlivněna řadou faktorů.   Víme, že hůře hledají zaměstnání ti, kteří již v minulosti měli s hledáním uplatnění problémy a víme, že s prodlužující se délkou nezaměstnanosti klesají šance na získání pracovního místa. Mezi dlouhodobě nezaměstnanými převažují lidé pouze se základním vzděláním. Úroveň vzdělání výrazně ovlivňuje délku evidence na úřadu práce a platí, že čím vyšší vzdělání, tím kratší doba nezaměstnanosti. Také nezaměstnaným nad 55 let hrozí ve větší míře delší nezaměstnanost, stejně tak víme, že zaměstnání si hůře hledají ženy. Také bydliště a schopnost dojíždět za prací mají vliv na délku nezaměstnanosti, i když ve Zlínském kraji je ve srovnání s jinými kraji ČR ohrožení dlouhodobou nezaměstnaností nižší.   Jaké přibližně procento z celkového počtu nezaměstnaných jsou takzvaně dlouhodobě nezaměstnaní, kteří jsou delší dobu bez práce?   Ve Zlínském kraji byl ke konci roku 2024 každý čtvrtý nezaměstnaný evidován déle jak 1 rok. Ve srovnání s celou Českou republikou, kde je téměř každý třetí uchazeč nezaměstnaný déle než 1 rok, máme ve Zlínském kraji nižší dlouhodobou nezaměstnanost.   Jaké jsou nejčastěji důvody, že jsou tito lidé tak dlouho bez práce? Bylo zodpovězeno výše v otázce, kdo je ohrožen dlouhodobou nezaměstnaností.   Jak se vypořádáváte s integrací ukrajinské menšiny na trhu práce? Je to vůbec téma?   Občané Ukrajiny s dočasnou ochranou, kteří požádali úřad práce o zprostředkování zaměstnání tvoří 2,6 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Ve Zlínském kraji je jejich zastoupení mezi uchazeči o zaměstnání nejmenší.   Největší překážkou pro uplatnění na trhu práce je neznalost českého jazyka, která je omezuje ve výkonu celé řady kvalifikovaných profesí. Jejich zájem o získání znalosti českého jazyka se projevil ve zvýšeném počtu účastníků rekvalifikace Čeština pro cizince. Jen v loňském roce absolvovalo tento rekvalifikační kurz téměř 200 osob s dočasnou ochranou a postupně se zapojují i do účasti v jiných rekvalifikačních kurzech. Nabízíme jim také další služby úřadu práce, zejména poradenství, mají možnost být účastníky projektů, jejichž cílem je jejich zapojení na trhu práce, poskytujeme informace a pomáháme jim se zajištěním nostrifikace jejich vzdělání získaného na Ukrajině.  Mezi těmito uchazeči o zaměstnání je velké procento vysokoškolsky vzdělaných, kteří však u nás pracují na nekvalifikovaných pracovních místech.   Ve Zlínském kraji pracuje necelých 5 tisíc Ukrajinců s dočasnou ochranou. Z asi 65 % se jedná o ženy. Téměř 80 % pracuje jako obsluha strojů a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci.   Jak se Vám daří spolupracovat s místními zaměstnavateli? Vidíte prostor pro zlepšení?   Spolupráce se zaměstnavateli je pro úřad práce velmi důležitá. Vzájemná spolupráce při zprostředkování zaměstnání uchazečům je doplňována finanční podporou vzniku pracovních míst v rámci opatření aktivní politiky zaměstnanosti, pro ty, kterým hrozí dlouhodobá nezaměstnanost. Při realizaci rekvalifikací spolupracujeme se zaměstnavateli tak, abychom podporovali rekvalifikace v oborech, které zaměstnavatelé využijí a spolupracujeme se zaměstnavateli také v případě vzdělávání jejich zaměstnanců.   Aktuálně realizujeme projekt Digi pro firmy, v rámci kterého mohou zaměstnavatelé vzdělávat své zaměstnance v digitálních dovednostech. Spolupráce s firmami je však daleko širší a určitě bychom ji mohli posunout na vyšší úroveň. Pomůže nám v tom digitalizace a vzájemná výměna dat mezi úřadem práce a zaměstnavateli.   Mohla byste okomentovat, jak se nyní daří začleňovat absolventy škol na trh práce? Je v něčem nastupující generace jiná?   Na konci roku 2024 tvořili absolventi a mladiství 6,2 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Jejich počet byl ve srovnání s rokem 2023 vyšší a zvýšilo se také jejich zastoupení mezi uchazeči. Na této skutečnosti se významným způsobem podílí zvýšený počet absolventů, kteří v loňském roce ukončili přípravu na povolání a také snížení počtu volných pracovních míst.   Uvědomujeme si, jak důležité je, aby absolventi co nejdříve po ukončení studia nastoupili do zaměstnání a sbírali své první pracovní zkušenosti. Proto těmto mladým lidem věnujeme při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Projekt Záruky pro mladé, který úřad práce realizuje, jim poskytuje poradenství, v případě potřeby rekvalifikaci nebo motivaci k návratu do vzdělávání, zprostředkování zaměstnání, včetně finanční podpory vzniku pracovních míst.   Přes veškerou pomoc úřadu práce je však nejdůležitější jejich vlastní snaha o získání pracovního místa nebo zájem o další vzdělávání ať už formou rekvalifikace nebo dalšího studia.   Jaké výzvy očekáváte na regionálním trhu práce v následujících letech?   Pozorně budeme sledovat vývoj na trhu práce, abychom mohli na případné změny adekvátně a rychle reagovat a byli nápomocni jak novým uchazečům o zaměstnání při hledání jejich uplatnění, tak zaměstnavatelům při obsazování volných pracovních míst. Zatím ve Zlínském kraji nemáme hlášeno žádné hromadné propouštění zaměstnanců, které by významně ovlivnilo úroveň nezaměstnanosti v kraji.   Změny na regionálním trhu práce však přinese schválená investice v Rožnově pod Radhoštěm. Americký výrobce onsemi ONSEMI rozšíří plánuje rozšířit výrobu čipů. K necelým dvěma tisícům zaměstnanců má v budoucnu přibýt další tisícovka.   Samotný úřad práce prochází významnými změnami, které přinesou zlepšení jím poskytovaných služeb. Od ledna 2025 se mohou ti, kteří žádají o zprostředkování zaměstnání a podporu v nezaměstnanosti přihlásit do evidence úřadu práce prostřednictvím klientské zóny Ministerstva práce a sociálních věcí Jenda (Jenda – Klientská zóna MPSV) a to pohodlně z domova. Klientská zóna Jenda také umožní on-line komunikaci s úřadem po celou dobu evidence. Těm, kteří si s on-line zaevidováním sami neporadí, pomohou na úřadu práce při asistovaném podání. Klient ani na úřadu práce nevyplňuje žádnou papírovou žádost.   Změny nás čekají také ve způsobu práce s klienty, Zaměříme se na poradenství a pomoc těm, kteří ji skutečně potřebují, protože jsou ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností. V letošním roce nás čeká změna našich informačních a poradenských středisek na Regionální vzdělávací centra, která klientům budou poskytovat poradenství v oblasti rekvalifikací i dalších vzdělávacích kurzů a některé vzdělávání budou přímo v těchto centrech poskytovat. Chceme být nápomocni nejen našim uchazečům o zaměstnání ale i těm, kteří jsou zaměstnaní a chtějí si zaměstnání udržet, zdokonalovat se a zvyšovat své schopnosti a dovednosti pro výkon svého povolání. Nebo neopak těm, kteří chtějí zaměstnání změnit. Nabízíme služby absolventům, kteří budou hledat své první pracovní uplatnění i osobám, které se například po ukončení rodičovské dovolené nebo po ukončení péče o osobu blízkou budou vracet na trh práce.   Na závěr už zbývá jen připomenout, že Úřad práce ČR poskytuje pro občany řadu dalších služeb v oblasti nepojistných sociálních dávek jako jsou: dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek nebo přídavky na děti, příspěvek na péči a další. Pomůže zaměstnancům při platební neschopnosti zaměstnavatele a v dalších oblastech, ale to už by bylo na další dlouhý rozhovor.   -dř-

Ve středu ráno ráno dopadli zlínští kriminalisté osmatřicetiletého muže, po kterém pátrali v České republice i v zahraničí již od roku 2014, kdy vydal zlínský soud příkaz k jeho dodání do výkonu trestu odnětí svobody. Odsouzen byl v roce 2013 za majetkovou trestnou činnost a odpykat si měl tři roky vězení.   Odsouzený muž se nástupu do věznice vyhýbal a před policisty se ukrýval dlouhých 11 let. „Kriminalisté po něm i přesto stále pátrali mimo jiné i v zahraničí, ale bezvýsledně. Na stopu je přivedla po téměř jedenácti letech informace o tom, že tento muž pravděpodobně bydlí i pracuje ve Zlíně,“ popsala mluvčí policistů Monika Kozumplíková.   Přestože hledaný muž po tolika letech naprosto zásadně změnil podobu a prokazoval se falešnými doklady cizího státního příslušníka, kriminalistům už neunikl. Několik týdnů kriminalisté sledovali jeho pohyb a včera ráno ho zadrželi při jeho odchodu do zaměstnání.   Muž byl velmi překvapený. „Zpočátku se snažil kriminalisty zmást a předstírat, že česky nerozumí. Po chvíli ale přiznal svou totožnost a předložil falešné doklady, kterými se prokazoval již několik let. Po krátkém pobytu v policejní cele a ověření jeho totožnosti ho policisté převezli do vazební věznice,“ dodala policejní mluvčí.   -tz-

V posledních týdnech nemají hasiči ve Zlínském kraji o rozsáhlé požáry nouzi. Nedávno hořela chalupa v Pržně a velké škody způsobil požár rodinného domu v Horní Lidči. K další události vyjížděli ve středu 26. února večer v obci Valašská Senice. Plameny zde pohltily rodinný dům, Informaci o události přijalo krajské operační a informační středisko ve 20:48 hodin.   „V době příjezdu první jednotky se již větší část objektu nacházela kompletně v plamenech. Byl vyhlášen druhý stupeň poplachu a okamžitě bylo nasazeno několik útočných proudů i výšková technika. Na místo byla povolána také dronová služba HZS Zlínského kraje. Žádná zranění z místa naštěstí hlášena nejsou,“ informoval mluvčí hasičů Pavel Řezníček. Druhý stupeň poplachu se obecně vyhlašuje, když událost ohrožuje větší počet osob a více jak jeden objekt.   [gallery columns="6" ids="207569,207596,207594,207595,207568,207567"] Plameny pohltily rodinný dům ve Valašské Senici. Foto: HZS a redakce   V 1:18 hodin byla velitelem zásahu ohlášena celková likvidace požáru. Na místě byly ponechány dvě dobrovolné jednotky na dohlídku a vyšetřování pokračuje i ve čtvrtek.   Na místě zasahovalo celkem 11 jednotek profesionálních a dobrovolných hasičů. Konkrétně se jednalo o tyto jednotky Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje (HZS ZLK): Valašské Klobouky, Vsetín, Zlín, Holešov (dron), Valašské Meziříčí. Jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí (JSDHO): Francova Lhota, Valašská Senice, Horní Lideč, Lačnov, Valašská Polanka, Valašské Klobouky.   Informace o způsobených škodách zatím k dispozici nejsou.   -red-

Poctivou nálezkyni 768 stříbrných mincí mimořádně odměnil Zlínský kraj částkou 125 tisíc korun. Dar za odevzdání náhodného archeologického nálezu z katastru obce Loučka u Vsetína z roku 2022 si Petra Žákovská převzala spolu se svým synem Michalem, který byl u nálezu také přítomen, na krajském úřadě z rukou radního pro oblast kultury Ivana Lásky.   „Udělením finanční odměny chceme nálezkyni nejen poděkovat, ale zároveň zdůraznit výjimečnost a příkladnost tohoto počinu a také motivovat a povzbudit ostatní případné nálezce k poctivému zacházení s kulturním dědictvím našeho kraje,“ uvedl radní Ivan Láska.   Mince různých velikostí spolu s částmi hliněné nádoby nalezla Petra Žákovská v únoru 2022 v katastru obce Loučka u Vsetína. Následně je předala archeologovi Samuelu Španihelovi z Muzea regionu Valašsko, které mince odborně konzervovalo. Krajský úřad si poté vyžádal zkoušku u Puncovního úřadu, jenž stanovil cenu drahých kovů na 11 695 korun. Vzhledem k výjimečnosti nálezu požádal Odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu Zlínského kraje rovněž o určení jeho kulturně historické hodnoty. Národní muzeum v Praze ji stanovilo na trojnásobek tržní hodnoty čili 1 247 130 korun, neboť jde dle něj o kompletně dochovaný nálezový soubor se známými nálezovými okolnostmi. Tržní hodnota činí 415 710 korun. [gallery columns="2" size="medium" ids="207546,207545"] „Soubor mincí reprezentuje směs drobných ražeb z oblasti střední a západní Evropy z období začátku 16. století až po první čtvrtinu 17. století. Depot byl ukryt po roce 1622 a souvisí s počátečním obdobím třicetileté války. Nejstarší mince pochází z roku 1500 z doby vlády Vladislava Jagellonského. Poslední mince jsou z doby vlády Ferdinanda Štýrského z rodu Habsburků. Zajímavý je geografický rozptyl mincí – od Štrasburku, Nizozemí až po slovenské Košice a od severního Polska po Jižní Tyrolsko,“ řekl archeolog Samuel Španihel.   [gallery columns="5" ids="207547,207548,207549,207550,207551"] Foto: Samuel Španihel, Muzeum regionu Valašsko   Nálezkyni ze zákona přísluší odměna ve výši hodnoty materiálu drahých kovů, ale z důvodu poctivého zacházení s kulturním dědictvím regionu se Zlínský kraj rozhodl pro vyplacení také mimořádné odměny. „Člověk, který neváhá náhodný nález oznámit a zajistí jeho odborné zdokumentování, je hoden veřejného ocenění,“ zdůraznil Ivan Láska.   Při stanovení výše hodnoty vycházel Zlínský kraj ze znaleckého posudku Národního muzea v Praze (cca 10 % z kulturně historické hodnoty). Obdobně kraj postupoval i v roce 2021, a to v případě nálezu 74 kusů zlatých dukátů v katastru místní části Fryštáku Horní Ves, kdy vyplatil odměnu ve výši 145 tisíc korun.   -tz-

V druhé polovině února proběhla výroční členská schůze Mysliveckého spolku Janová – Ústí, kde myslivci tradičně hodnotili svoji činnost za předchozí rok a naplánovali nejdůležitější akce do roku 2025.   Výroční členskou schůzi jako obvykle zahájil jednatel spolku Pavel Hloch. Přivítal celou členskou základnu a především hosty. Těmi byli starosta obce Ústí u Vsetína Zdeněk Srněnský, starosta obce Janová Jaroslav Tomanec, předsedkyně TJ Tatran Janová Taťána Hradová. Za SDH Janová přivítal Pavel Hloch Víta Kopeckého, za SDH Ústí u Vsetína Martina Mončeka. Speciální přivítání patřilo třem dámám Jiřině Machalcové, Zuzaně Mikušové a Jaroslavě Halašové, které doprovází spolek na jejich akcích a připravují myslivecké speciality na uzavřených setkáních, ale i pro širokou veřejnost. Poté předal slovo předsedovi, který přednesl zprávu předsedy Mysliveckého spolku Janová – Ústí.   Předseda Josef Mikulenčák rovněž přivítal všechny hosty a poděkoval oběma starostům obcí Janové i Ústí, že se zajímají o práci mysliveckého spolku a podporují ji, poděkoval i zástupcům jednotlivých složek za kvalitní spolupráci. [caption id="attachment_207460" align="alignnone" width="690"] Výroční členská schůze Mysliveckého spolku Janová – Ústí. Foto: Radomír Dolanský[/caption] Jak vzpomněl Josef Mikulenčák, hned počátkem roku 2024 zastihla všechny myslivce velmi smutná zpráva o úmrtí jejich kamaráda Jaroslava Mikuše, člověka, kterému nebylo nikdy lhostejné fungování spolku. Jaroslav Mikuš se i přes svá zdravotní omezení vždy snažil být aktivní a užitečný ve své práci pro myslivost a její tradice. Jak prohlásil za členy mysliveckého spolku, ale i za všechny, kdo jej znali: „V našich myslích zůstane vždy přítomen!“   Každoroční akcí mysliveckého spolku jsou střelby na střelnici v Pozděchově. Vloni proběhly 27. dubna. Na střelnici se sešla nadpoloviční většina členské základny a přibližně sedm mladých adeptů z rodin myslivců, kteří trénovali střelbu z malorážky, aby se posléze mohli zúčastnit soutěže s touto zbraní. Dospělí zase trénovali střelbu z kulových zbraní na 50 nebo 100 metrů dle vlastního uvážení. Následovala soutěž střelby z brokových zbraní, do které se přihlásilo šest střelců. Zvítězil Zdeněk Šimara před Pavlem Bambuchem a Josefem Mikulenčákem mladším.   Starosta Mikulenčák zhodnotil také průběh největší každoroční akce pro veřejnost. Po částečném nezdaru konání společenské akce v roce 2023 a taktéž po negativních zkušenostech místních dobrovolných hasičů s konáním taneční zábavy, přemýšleli myslivci z Janové a Ústí, jaký nejlepší vzor zábavy vytvořit, aby přilákali široké věkové spektrum veřejnosti. Nakonec se rozhodli v roce 2024 uspořádat místo rockové zábavy myslivecké odpoledne pro děti. Mladší členové mysliveckého spolku připravili jednotlivé soutěže a vytvořili lovecký chodník, po jehož absolvování dostaly děti razítko a mohly vyrazit do skákací atrakce. Velký úspěch zaznamenalo vystoupení sokolníka. Lákadlem pro širokou veřejnost byla značně rozšířená nabídka mysliveckých specialit včetně studené kuchyně. O kvalitě svědčí takřka prázdné hrnce a pekáče již v podvečerních hodinách. K dobré náladě, ale i tanci zahrála Veselá 5, kapela z Lužné. Samozřejmě nikdy nelze vyhovět všem, takže rockeři úpěli, ale akce byla celkově velmi úspěšná. Podle plánu činnosti na letošní rok, by si na své mohli přijít příznivci říznější muziky 7. června 2025, kdy na oslavách dětského dne a kácení máje vystoupí skupina Vyhoď blinkr. Takže zapsat do kalendářů již dnes. [caption id="attachment_207461" align="alignnone" width="690"] Výroční členská schůze Mysliveckého spolku Janová – Ústí. Foto: Radomír Dolanský[/caption] Dále se svou zprávou vystoupil hospodář spolku Jan Machalec. Připomněl, že je to již 32 let, co byla rozhodnutím Okresního výboru ve Vsetíně myslivcům uznána honitba s názvem Janová – Ústí o výměře 1 442 ha. Jako negativum vzpomněl stále neschválený zákon o myslivosti, do kterého navíc mluví mnoho naprostých laiků, kteří absolutně nerozumí zvěři a myslivosti a navrhují zcela neakceptovatelná omezení. Co se týká zpřísnění držení zbraní, což v jiné části výroční členské schůze podrobně rozebral Ivo Zgarba, a to včetně mysliveckých, dovoluje ministerstvo mluvit do odborné debaty například i pacifistům, kteří by nejraději zakázali všechny zbraně, nebo politiky, jež se chtějí zalíbit svým podporovatelům a vymýšlejí zcela neadekvátní omezení.  Aby byl zákon opravdu kvalitní, musí jej tvořit myslivečtí odborníci. Hospodář zhodnotil kvalitní připravenost jednotlivých položek k dokrmování zvěře, přestože poslední roky bývá sněhová pokrývka krátká nebo žádná. Nedaří se však plnit plán odlovu.   Pozitivní zprávu přednesl pokladník spolku Karel Halaš a následovala zpráva kontrolní komise přednesená Richardem Machalcem. V diskusi pozdravili výroční schůzi starostové obou obcí, kteří se vyjádřili k činnosti Mysliveckého spolku Janová – Ústí velmi kladně. Své zdravice přednesli také zástupci pozvaných složek. Jako každý rok uzavřel oficiální část slavnostní přípitek společně s popěvkem Lovu zdar!   text a foto: Radomír Dolanský

Dvanáctihodinová směna u stolu se sluchátky na uších a vyřízení desítek hovorů, kdy nikdy předem nevíte kdo, s čím a v jakém psychickém rozpoložení se ozve na druhém konci „drátu“. Operátorky a operátoři zdravotnického operačního střediska jsou oproti výjezdovým skupinám záchranářů tak trochu neviditelní. A přitom jsou to právě oni, kdo jsou na místě události jako první (i když jen přes telefon), kdo musí uklidnit volajícího a vytěžit z něj co nejvíc relevantních informací. Právě na jejich základě poté rozhodují, jakou posádku na místo poslat. Jsou to také oni, kdo volajícího nenechají na holičkách a krok po kroku ho provedou laickou první pomocí, pokud to situace vyžaduje. Hovory tak mohou trvat pár minut, ale i mnohem déle.  

Resuscitace seniorky a dvouletého dítěte

V sobotu 22. února se v sálu kulturního domu ve Střelné uskutečnil 20. ročník Střelenského koštu slivovice. Jubilejní ročník se vyznačoval velkou vyrovnaností, o čemž svědčí i skutečnost, že v nejprestižnější kategorii „trnková“, kde bylo rovněž odevzdáno nejvíce vzorků (celkem 48), byly nejvyšší příčky ve 2 případech obsazeny dokonce dvakrát.  

Putovní pohár budou mít v držení každý půl roku

Policisté z oddělení hospodářské kriminality ze Zlína se zabývají dalším z řady podvodů, při němž přišla pětačtyřicetiletá žena během 18 minut trvajícího hovoru s údajnou bankéřkou o téměř osm set tisíc korun. Za podvod hrozí pachatelce trest odnětí svobody až na pět let.   Žena byla právě v zaměstnání, když jí zavolala údajná bankovní úřednice finančního ústavu, v němž měla žena zřízený běžný účet. „Sdělila jí, že někdo požádal jejím jménem o úvěr na pobočce v jiném městě. Zároveň ji ubezpečila, že o svoje peníze nepřijde, ale ozve se jí kolegyně z Prahy, se kterou tento problém vyřeší. Na základě pokynů této kolegyně žena zaslala ve třech splátkách na tzv. záchranný účet celkem 775 200 tisíc korun,“ popsala mluvčí policistů Monika Kozumplíková. Přihlásit se do něj měla asi za hodinu jménem a heslem, jež jí bankéřka nadiktovala.   Žena záhy zjistila od skutečného bankéře, že se jedná o podvod. I když vzápětí volala do své banky, aby platby pozastavila, dozvěděla se, že peníze již na jejím účtu nejsou.   -tz-

Téměř jarní počasí nabádá k úklidu zahrad a zahrádek. Hasiči vyzývají širokou veřejnost k opatrnosti při pálení klestí. V kombinaci s větrem a suchou trávou na mezích, může dojít k nekontrolovanému šíření a tím i vzniku požárů. Ve Zlínském kraji o víkendu hořelo ve Francově Lhotě, Novém Hrozenkově a Hostětíně.   U třech takových událostí se stejným scénářem jaký byl popsán v úvodu, museli zasahovat v sobotu 22. února profesionální i dobrovolní hasiči. První událost se stala po půl jedenácté dopoledne v obci Francova Lhota.„Požár zasáhl plochu 10x15 metrů. Zasahující – HS Valašské Klobouky, JSDHO Francova Lhota a Horní Lideč. Druhá událost s větší rozlohou požáru porostu cca 200x60 metrů zaměstnala hasiče po druhé hodině odpoledne v Novém Hrozenkově. Zasahující: HS Vsetín, JSDHO Karolinka, Nový Hrozenkov a Halenkov,“ uvedl mluvčí hasičů David Martinec.   Ke třetí události vyjížděli hasiči do Hostětína. „Zde hořel po páté hodině odpoledne travní porost na ploše 20x20 metrů a zasahovali u něj hasiči ze stanice Slavičín, dále JSDHO Hostětín a Bojkovice,“ popsal mluvčí hasičů.   [gallery columns="4" ids="207360,207359,207358,207357,207356,207355,207353,207352"]   -tz-