Aktuality

Policisté z dopravního inspektorátu řešili při dopravní akci zaměřené na dodržování rychlosti mimořádně nebezpečný přestupek. V obci Lípa u Zlína, kde je povolena maximální rychlost 50 km/h, naměřili řidičce více než dvojnásobek.   Dvaačtyřicetiletá žena projížděla obcí ve voze Škoda Kodiaq rychlostí 105 km/h. Takto vysoká rychlost v zastavěném území byla překvapivá i pro zkušené policisty, kteří se s podobnými případy setkávají jen výjimečně.   „Rekordmanku v překročení maximální povolené rychlosti v obci zastavili policisté z dopravního inspektorátu při dopravní akci zaměřené právě na dodržování maximální povolené rychlosti, která činí 50 km/h,“ uvedla policejní mluvčí Monika Kozumplíková.   Řidička své jednání vysvětlovala tím, že prý zrychlila jen na chvíli, aby si vyzkoušela funkčnost brzd na vozidle. Takové vysvětlení ale nemohlo nic změnit na závažnosti přestupku.   Protože překročení rychlosti v tomto rozsahu nelze řešit na místě blokovou pokutou, policisté případ postoupí do správního řízení. Ženě hrozí pokuta až 25 tisíc korun a zákaz řízení až na 18 měsíců. Na místě jí byl zadržen řidičský průkaz a další jízda jí byla zakázána.     -tz-

Mohl to být den jako každý jiný. Letošní 8. leden se ale podle záchranářů Zlínského kraje zapíše do statistik mimořádně výrazně. Během necelých osmi hodin se totiž záchranářským posádkám podařilo na třech různých místech kraje úspěšně zresuscitovat tři pacienty se srdeční zástavou.   „Za celý loňský rok jsme měli 315 zahájených resuscitací v terénu, bohužel zdaleka ne všechny byly úspěšné. O to výjimečnější je, že se během jediného dne podařilo zachránit tři lidské životy,“ uvedla tisková mluvčí Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje Gabriela Sluštíková Netopilová.  

Luhačovice: rychlá reakce svědků i operátorky linky 155

Staré Město: kolaps v supermarketu

Nivnice: zásah během návštěvy u známého

Rychlý řetězec pomoci rozhoduje

Klobucké postřehy #25: Proč? (všechny Klobucké postřehy autora zde)   Máme tu leden a hned téma roku – ODPADY. Neb v momentě, kdy se jednotně objeví na profilech starostů současných i bývalých i těch, kteří na nich nit suchou nenechají, je to stopro hlavní problém města. A to ještě haldy odpadu naštěstí díky mrazům nesmrdí. Já teda z částky 950 Kč na zem nepadám, neb to je jeden průměrný nákup v Lidlu, ale málo už to taky není, třeba v pětičlenné domácnosti.   Nechal jsem si odstup a přemýšlel, jestli se vyjadřovat. Názor totiž jednoznačný tentokrát zdaleka nemám. Na jedné straně ano, poplatek se docela drasticky zvedá, je vysoký i ve srovnání s ostatními obcemi. Leč zajímaly by mě celkové skutečné náklady na svoz, ne to politické rozhodnutí, kolik která obec dotuje svým občanům. Až pokud Klobouky zaplatí za občana, plácnu, 1500 Kč ročně a v Újezdě tisícovku, tak bych se ptal, kde je chyba.   Odpadové hospodářství je služba. Tu službu platí město, občané přispívají na její chod. Cena služby roste, byť my občané asi hůř a hůř chápeme důvody. Skládka v majetku města, popelářské auto z dotací, asi i rostoucí mzdy popelářů, ale asi ne až tak zásadně. Hodně lidí nad pár stovkami ročně mávne rukou, já osobně taky nepatřím mezi ty, kteří by řekli, že tahle částka někoho existenčně ohrozí nebo by si snad rozmyslel se kvůli ní do Klobouk nastěhovat nebo se rozhodl odstěhovat.   Odpady nám teď za stejnou cenu vyváží méně často. Fůj, hanba, pojďme házet shnilá rajčata na konšely, sraz v pondělí ve tři u radnice!   Počkat, radši je hoďte do nové biopopelnice. Za dřevních dob se vyvážela 120l plechová popelnice týdně, dnes se vyváží 4 popelnice za měsíc, resp. od nového roku 5-6 popelnic. Jenom si ten odpad musíme třídit a – upřímně – komu nestačí 240l papíru, 240l plastu, 480l komunálu a 240-480l bioodpadu s tím, že všechno nad tento objem může zdarma odvézt na sběrný dvůr, tak asi dělá opravdu něco špatně a měl by se zamyslet (kecy, měl by si připlatit, bo to jediné na lidi platí...). Toto všechno totiž popeláři regulérně od jednoho RD vyvezou v rámci poplatku, který je pro čtyřčlennou rodinu necelé 4 tisíce ročně (tj. 75 Kč/týden, desetikoruna za den).   U bytových domů je problém složitější, protože víme. Doma by si to do popelnice nenaházeli, ale v anonymitě davu tam prostě tu PETku nebo tu jednu flašku od prosecca přihodím. Nehledejme omluvy, je to lenost a minimální pravděpodobnost identifikace viníka. Vždycky to udělá „ten druhý“. Že tam odpad vyváží někdo cizí, je problém. Bohužel – velké kontejnery na sídlišti lákají. I když je někdo vidí, třeba i vyfotí, málokdo se odhodlá někoho doopravdy nahlásit. Před očima 38 svědků se vraždilo a pomoc nezavolal nikdo, protože určitě zavolá „ten druhý“, tak co by se báli...   https://www.lifee.cz/historie-a-tajemno/efekt-prihlizejiciho-aneb-jak-brutalni-vrazda-kitty-genovese-dala-vzniknout-uplne-novemu-fenomenu_515882.html   Asi se nevyhneme uzamčení kontejnerů do klecí. Bude to stát peníze, ale přinese víc spravedlnosti. Těžko asi argumentovat, že pak ten odpad dotyční vyklopí v lese. Vysypat odpad co cizí popelnice není trestné a spoustu lidí si troufne. Vysypat ho do potoka smrdí pokutou, to už si 90% těchto hrdinů rozmyslí. Navíc, občan tady není od toho, aby měl povinnost starat se o pachatele černých skládek. Od toho je tady úřad, který má ztotožnit pachatele a vyměřit mu motivační pokutu. A ono se vždycky najde někdo ochotný, kdo si za drobnou odměnu vzpomene, který že soused měl ještě v pondělí zrovna tyhle obkladačky v koupelně...   Odpady budou vždycky tak trochu společná loď, kde bude většina veslovat, někdo víc, někdo míň, někdo se poveze jako černý pasažér. Nikdy nevytvoříme 100% spravedlivý systém, protože až zavedeme vážení, tak co? Budeme si navzájem házet odpad do cizích popelnic? Někdo určitě ano, zbytek bude slušný, ale zase nás bude stát energii popelnice pravidelně uklízet, zamykat, zabezpečovat. Hlídat si 6x do měsíce, kterou popelnici zrovna vyvážet před dům. Prostě rostoucí spravedlností klesá výrazně uživatelský komfort.   Přijde mi, že padáme z nějakého solidního přijatelného stavu do druhého extrému. Opravdu skoro každý týden 2x máme hlídat, jakou popelnici tahat před dům, ale pokud to dělat nebudeme, vystavujeme se riziku, že nám do té popelnice někdo cizí něco nahází, zatím jenom objem, příští rok už to budeme platit z vlastní kapsy – takže to zase dopadne na ty poctivé.   Nikde jsem nenarazil na názor zohledňovat velikost popelnic – i s jedním malým dítětem na plenkách, 100% homeoffice a vařením každý den nám vždycky stačilo 110l komunálu. Někdy těsně, ale pytel vedle jsme měli snad možná jednou nebo dvakrát. Pokud někdo za dva týdny vyprodukuje 240l, měl by platit víc nebo mít nárok na svoz jen jednou za měsíc.   Proč nefungoval komunismus? Protože když si mohli lidé brát ze společného, vždycky si brali víc a ty, co víc přispívali, tím demotivovali až tak, že nakonec spadli do průměru (tzv. efekt „Nic z toho nemám, akorát starosti, tak co se budu snažit“). Tady je to stejné – můžu třídit, kolik chci, ale platím víc a víc, mám víc a víc starostí, doma si buduju malý sběrný dvůr (aktuálně papír, plast, bio, komunál – popelnice, kov a sklo – velký koš, velké krabice zvlášť), k tomu vedu síťový graf kdy a jakou popelnici a moje nespokojenost roste s každým dalším požadavkem na další a další třídění.   Až to překročí „Mez limitního nasrání“, můžu si taky koupit dvě velké popelnice na komunál a budu to tam valit všechno i se stavebním odpadem, protože mi každé dva týdny technické za stejnou cenu musí vyvézt skoro půl kubíku odpadu a stejně budu platit každý rok pořád to samé. A když to tak udělá každý, tak se v tom bordelu utopíme. A město bude mít další důvod zdražovat.   Můj návrh řešení na závěr: Tentokrát úplně nevím. Asi bych se zaměřil na pozitivní motivaci oddělenou od samotné produkce odpadu.   Poplatek bych URČITĚ vztáhnul na popelnici, ne na počet lidí v domácnosti. Tím do značné míry eliminujeme černé pasažéry systému – každá popelnice musí mít majitele, pokud nebude mít čip, prostě ji nevyvezou. Jestli do té popelnice hází odpad jeden nebo pět lidí je ve výsledku jedno. Stejně jsou tady zmatky, kdo je a není poplatník. Udělejme to jako s povinným ručením – nezáleží, kdo řídí, pojištěné je vždycky auto.   110l popelnice 26x ročně = základní poplatek vztažený k nákladům na svoz v minulém roce. Řekněme, že město bude dotovat třetinu, dvě třetiny se rozpočítají. Půl napůl? Všechno nebo nic? Politická otázka.   240l popelnice 26x ročně = 250% poplatek.   Popelnic si můžeš na dům napsat, kolik chceš.   Svoz popelnice na tříděný odpad – taky zpoplatnit každý vývoz, ale výrazně nižší částkou.   Odevzdat vytříděný odpad přímo na sběrný dvůr – zdarma (= sleva za ochotu převzít část svozu odpadu na sebe).   Máš vlastní kompostér – neplatíš svoz BIO. Atd.   Napadlo mě ještě bonifikovat něco, co nejde „vojebat“. Teď se nesmějte, ale pořádají se různé Akce Z na sbírání odpadu, tak dejme účastníkům pár stovek z poplatku minus.   Budeš 4 z pěti let držet objem odpadu pod průměrem města? Tak třeba jednou za 5 let můžeš zadarmo odevzdat tunu stavebního odpadu na skládku. Buďme kreativní...   Něco město bude muset vždycky dotovat. Nejlíp mi z toho vychází dotovat sběrný dvůr, protože co máme možnost třeba zadarmo odevzdat spotřebiče nebo starý nábytek, nevšiml jsem si, že by se třeba někde před kontejnerem válel gauč nebo vařič. Tady to smysl má a výsledky vidíme. Pojďme debatovat. Tady se asi nemusí bát ani jindy opatrní na veřejné projevení názoru. :-)   Hezký den M.Z.

Běžná víkendová noční služba se pro policisty změnila v dramatický zásah, na který jen tak nezapomenou. Místo rutinní kontroly totiž pomáhali mladému páru v situaci, kdy šlo doslova o minuty.   Policisté se vraceli z Březnice, kde prověřovali fyzické napadení mezi dvěma muži, když si všimli vozidla jedoucího za nimi. Jeho řidič se je snažil upoutat opakovaným problikáváním světel. „Takové chování není obvyklé, většina řidičů se naopak snaží příliš nevyčnívat,“ popsala policejní mluvčí Monika Kozumplíková.   Hlídka se proto rozhodla zastavit a zjistit, co se děje. Řidič policistům sdělil, že jeho ženě nečekaně odtekla plodová voda, přestože císařský řez měla naplánovaný až za několik dní. „Žena měla silné porodní bolesti a dítě se tlačilo na svět, proto muž požádal policisty o pomoc s doprovodem do porodnice,“ uvedla mluvčí.   Policisté neváhali, zapnuli majáky a mladý pár bezpečně doprovodili do porodnice, kde už byl připraven zdravotnický personál. O několik hodin později přišel na svět zdravý chlapec Tim.  

„Služební štěstí“ nprap. Jana Sagánka

Statistiky obyvatelstva Valašských Klobouk za uplynulý rok odrážejí celorepublikový trend stárnutí populace i nižší porodnosti. K 1. lednu 2026 žilo ve městě a jeho místních částech celkem 4941 obyvatel, z toho 102 cizinci. Průměrný věk zdejšího občana přitom dosáhl na hranici 43,2 roku, což je o dvě desetiny více než v roce předešlém. Rodinám se narodilo 40 dětí a k oblíbeným jménům u dívek patřily Julie a Eliška, u chlapců vítězili Šimon a Matěj.   „Na klesající počet narozených dětí kloboucká radnice v pololetí reagovala navýšením finančního daru pro nové občánky na 10 tisíc korun. Rodinám, které na svět přivítaly děťátko, jsme tak na matrice vyplatili celkem 258 tisíc korun. Také jsme pro ně připravili dva slavnostní obřady vítání občánků, na které přijaly pozvání rodiny většiny novorozených dětí,“ uvedla Eva Fialová z oddělení matriky a evidence obyvatel.   Druhým důležitým pohybem ve statistice jsou úmrtí. Z evidence takto loni ubylo 50 občanů. Muži v průměru zesnuli v 75 letech, průměrný věk zesnulých žen byl 79 let.   Přímo ve Valašských Kloboukách loni žilo 4197 občanů a průměrný věk Klobučana činil 43,5 roku, což je o půl roku více než v roce 2024. V místní části Smolina žili 302 občané a jejich věkový průměr byl 42,2 roku. V Mirošově má trvalý pobyt 94 občanů v průměrném věku 42,6 roku. Nejmladší místní částí tak zůstává Lipina s 246 občany a průměrem 41,5 roku.   K významným životním jubileím rozesílá kloboucká radnice blahopřání a finanční dar. „Za loňský rok jsme našim starším spoluobčanům poslali 405 blahopřání a spolu s nimi i poukázky v celkové hodnotě více než 150 tisíc korun. V porovnání s rokem předcházejícím jsme těchto obálek s gratulací zabalili o pět desítek víc,“ přiblížila Eva Fialová.   -tz-

Speciální zápas si zaslouží speciální dresy. A co teprve, když je jubilejní. Desátý ročník akce Hokej na dřeň se uskuteční již tuto středu 21. ledna v rámci utkání Vsetína s Přerovem. Valaši duel odehrají v úborech, které můžeme bez přehánění nazvat poctou regionu. Podívejte se, jak vypadají!   Dresy mají žlutý základ, zelenou barvou jsou pak vyvedené dominanty valašského kraje. Od severu na jih, od západu na východ. Nechybí ani názvy měst a obcí, odkud se fanoušci sjíždějí na Lapač hnát vsetínské hokejisty kupředu.   „Vyslyšeli jsme přání fanoušků, abychom do některého domácího utkání nastoupili ve světlé variantě dresů, protože jinak na Lapači hrajeme v tmavé. Co se týče názvů jednotlivých měst a obcí, vycházeli jsme z dat, kde se nachází největší počty našich fanoušků. Samozřejmě se na dresy nevešly úplně všechny obce a města, ale bereme je spíše jako symbol, kdy jednotlivosti tvoří celek. Jsme Valašský hokejový klub a vyrůstáme z regionu, stejně jako naši fanoušci,“ uvedl Filip Bazala, výkonný manažer VHK ROBE Vsetín. [caption id="attachment_233198" align="alignnone" width="690"] Na dresech nechybí ani názvy měst a obcí odkud se fanoušci sjíždějí na Lapač[/caption] Na hrudi speciálních dresů se vyjímá logo letošního ročníku Hokeje na dřeň a opravdovou perličku najdou všímaví fanoušci na zádech. Čísla hráčů jsou totiž vyvedena v zelené barvě se vzorem jehlic a jalovčinek jalovce obecného, dalšího typického prvku pro valašský region. Patičku dresů pak zdobí loga dosavadních ročníků Hokeje na dřeň, který VHK ROBE Vsetín společně se Vsetínskou nemocnicí pořádá s výjimkou covidové pauzy již od roku 2016. Cílem je získat nové členy pro Český národní registr dárců dřeně.   Více o Hokeji na dřeň včetně podrobností o vstupu do registru dárců kostní dřeně najdete zde (klikněte). Vstupenky na utkání koupíte zde (klikněte).   https://www.youtube.com/watch?v=lwiFKb54_Jg   [gallery columns="5" ids="233199,233201,233202,233203,233204,233205,233206,233207,233208,233209"]   Zdroj: HC Vsetín

Move Centre s.r.o. Centrum zdravého pohybu Valašské Klobouky pro vás připravili speciální novoroční sérii, která vám pomůže nastartovat rok 2026 s energií, jistotou a chytrým tréninkem. 

3× týdně 20–30 minut v tempu, při kterém můžete mluvit ideálně v zóně 2 (lehce až středně intenzivní úsilí) A pokud chcete mít jistotu, že začínáte správně, použijte Generátor tréninku 1.0, který:

přizpůsobí trénink vašemu věku, váze, kondici i zdravotním omezením automaticky zařadí kompenzační cviky nabídne bezpečné tempo i intenzitu pomůže vám sledovat pokrok a díky AI trenérovi vás povede i během cvičení

V Lužná došlo v pondělí k požáru dřevěné chaty. Událost byla na tísňovou linku nahlášena několik minut po osmé hodině. Na místo okamžitě vyjeli profesionální hasiči ze Vsetína spolu s dobrovolnými jednotkami z Prlova a Valašské Polanky.   V době příjezdu jednotek se požár šířil po stěně objektu. Hasiči proto bezodkladně zahájili hasební práce, aby zabránili dalšímu rozšíření plamenů. Během zásahu museli rozebrat část stěny i stropní konstrukce, kde se nacházela skrytá ohniska.   „Po lokalizaci požáru jsme objekt důkladně zkontrolovali termokamerou, aby bylo vyloučeno další nebezpečí vznícení,“ uvedla tisková mluvčí hasičů Lucie Javoříková.   Předběžná škoda byla vyčíslena na přibližně půl milionu korun. Na místě zasahoval také vyšetřovatel hasičů, který se zabývá zjišťováním příčiny vzniku požáru. Událost se obešla bez zranění osob.   [gallery columns="4" ids="233105,233104,233103,233102"] Požár dřevěné chaty v Lužné. Foto: HZS   -tz-

Na Valašskokloboucké poliklinice mohou pacienti směřující do druhého patra budovy B nově využívat výtah, který jim usnadní cestu k ordinacím lékařů. Tato část zdravotnického komplexu dosud bezbariérové řešení postrádala, což činilo obtíže nejen starším osobám nebo lidem se ztíženou pohyblivostí, ale také maminkám s kočárky. Výtah se budoval necelých pět měsíců za plného provozu polikliniky. Vestavba si vyžádala 3,5 milionu korun a téměř 70 % pokryla dotace, zbytek financovalo město Valašské Klobouky.   „Zajištění kvalitních zdravotnických služeb v našem městě je pro nás jednou z nejvýznamnějších priorit. Proto se také v posledních letech snažíme značně investovat do zlepšení podmínek pro pacienty i lékaře a věříme, že rozvoj služeb i prostředí je viditelný,“ popisuje starosta Josef Bělaška. „Vnímali jsme, že absence výtahu v této části polikliniky je problémem. Proto jsme rádi, že se nám podařilo získat dotaci Ministerstva zdravotnictví, díky které jsme mohli přístupnost objektu zvýšit,“ popsal starosta Josef Bělaška.   „Stavebními úpravami jsme docílili bezbariérového komfortu v poslední budově Valašskokloboucké polikliniky, takže je nyní zázemí všech našich ordinací pro návštěvníky dostupné bez jakéhokoli omezení. Pro výtah vznikla ve vestibulu severní přístavby vyzděná šachta, na kterou dále navazuje moderní celoprosklená konstrukce vedoucí až do třetího podlaží, kde máme aktuálně volné prostory jako rezervu pro případné zájemce z řad lékařů. Proto bude prozatím výtah jezdit jen do druhého patra, kde sídlí ordinace praktického lékaře pro děti a dorost a také zubní ordinace,“ uvedl Aleš Fiala, ředitel Valašskokloboucké polikliniky.   [gallery columns="4" ids="233078,233079,233080,233081"]   V posledních letech poliklinika zrealizovala také další investice do technického zázemí a úspor. Patří k nim například instalace fotovoltaické elektrárny, výměna kotlů, obměna osvětlení, oprava střechy staré budovy, instalace automatických vstupních dveří, kamerový systém, telefonní ústředna či sklad nebezpečného zdravotnického odpadu. Návštěvníci mají nově k dispozici bistro, veřejnou Wi-Fi i jednotný orientační systém. A nezapomíná se ani na dopravní zdravotnickou službu, která zlepšuje své zázemí i vozový park.   „Rozvoj Valašskokloboucké polikliniky se daří díky jejímu výbornému vedení. Děkuji řediteli Aleši Fialovi za skvělou spolupráci a za to, že neustále hledá cesty, jak modernizovat nejen samotné budovy, ale i celkovou kvalitu poskytovaných služeb,“ doplnil starosta Josef Bělaška.   -tz-

Zoo Zlín má za sebou fantastický rok 2025, který přinesl rekordní návštěvnost, chovatelské úspěchy světového významu a také otevření dvou nových projektů – záchranného a chovného centra pro lvy a expozice Gibonika. Zahrada však neusíná na vavřínech a již nyní připravuje řadu překvapení a novinek.   „V asijské oblasti v červnu otevřeme nové bistro Bagha, které nabídne indickou kuchyni. Rádi bychom rozběhli i výstavbu Nusantary, komplexu expozic inspirovaných Indonésií a její faunou. Je to pro nás skutečně mimořádný projekt. U Nusantary, stejně jak tomu bylo u lvů, jsme zajistili vícezdrojové financování. Na nákladech se bude podílet náš zřizovatel, statutární město Zlín, a Zoo Zlín, věříme, že nás u tohoto projektu opět podpoří i Zlínský kraj,“ představil plány ředitel Zoo Zlín Roman Horský. Vybudování Nusantary by navíc umožnilo přesunout tapíry čabrakové z dočasného pobytu v bývalém pavilonu slonů. „Tím pádem bychom se mohli pustit do úpravy tohoto pavilonu i přilehlého výběhu a celý prostor nově nachystat pro okapi, vzácně chované blízké příbuzné žiraf. Na zmiňovaném pavilonu už nyní probíhá kompletní oprava střechy,“ doplnil ředitel Horský.   Po projekční stránce Zoo Zlín letos připraví hned tři nové expozice. „V asijské oblasti to budou expozice pro levharty obláčkové a výběh pro gaury indické, v australské pro vačnatce vombaty. V oblasti udržitelnosti letos pokračujeme opravdu významným projektem. V plném proudu je realizace fotovoltaické elektrárny. Zastřešíme parkoviště u sezónního vstupu a na vzniklou plochu umístíme kolem 1 200 ks solárních panelů. Realizací fotovoltaiky pokryjeme podstatnou část naší spotřeby elektrické energie, navíc přebytky vyrobené elektřiny budeme sdílet s Energetickým společenstvím Zlín, které zaštiťuje městská organizace Teplo Zlín,“ přiblížil novinky ředitel Roman Horský. [caption id="attachment_233089" align="alignnone" width="690"] Vizualizace Nusantary, komplexu expozic inspirovaných Indonésií a její faunou. Foto Zoo Zlín[/caption] Nová překvapení zlínská zoo chystá také v rámci návštěvnického servisu. „Na sezónním vstupu naistalujeme dvě nové automatické pokladny pro výdej vstupenek. Podstatně tak zvýšíme rychlost odbavení návštěvníků, kteří nevyužívají elektronické vstupenky. Zcela jsme změnili skladbu zážitkových programů, na e-shopu zoo si již nyní zájemci mohou zakoupit nové, atraktivní kombinace. Letošní novinkou a současně velkým hitem je zážitek u lvů a jaguárů, znovu nabídneme i setkání u lemurů. V srpnu vás pozveme na několikadenní africké trhy u nedávno otevřeného centra lvů. Rádi bychom také připravili zpestření návštěvy zoo ve spolupráci s Filmovým festivalem Zlín nebo se společností HP Tronic Zlín,“ představila novinky pro návštěvníky vedoucí marketingu Romana Mikešová.   „Zoo Zlín je dlouhodobě nejnavštěvovanější městkou organizací. Těší mě, že se daří její návštěvnost nejen udržovat ale i stále postupně navyšovat. Poděkování tak zaslouží vedení i všichni zaměstnanci zoo, donátoři včetně každého návštěvníka, podnikatelé, kteří v zoo a její blízkosti zajišťují služby pro návštěvníky i občané města za jejich toleranci. Díky všem těmto faktorům může vedení zoo průběžně zahradu zvelebovat a rozvíjet a posouvat ji tak nejen po stránce chovatelské a návštěvnické, ale také v oblasti udržitelnosti. Věřím, že se díky dobrému hospodaření zoo, podpory města a donátorů bude dařit i nadále tuto naši krásnou zoologickou zahradu rozvíjet a přinášet tak návštěvníkům nové zážitky,“ řekl primátor Zlína Jiří Korec.   -tz-

Envicentrum ve Vysokém Poli pro Vás připravilo několik lekcí tvoření z keramické hlíny, které se uskutečnění během ledna a února. Srdečně přivítají ty, kteří mají s hrnčířskou hlínou zkušenost, ale možná ještě více ty, kteří s keramickou hlínou nikdy do kontaktu nepřišli.  Svoji zručnost a kreativitu si budete moci vyzkoušet nebo rozvinout během sobotních odpolední v příjemném prostředí.   Tříhodinové kurzy jsou určeny pro dospělé, dvouhodinové pro maminky s dětmi. Můžete absolvovat všechny lekce nebo si zvolit třeba jen jednu.   Zkusíte si nejen práci se samotnou hlínou, ale naučíte se i zdobení keramiky. Na první pohled obyčejná hlína se může pod vašima rukama proměnit v malé umělecké dílo, dárek pro radost nebo užitek. Výrobek si vyzvednete po vypálení.   [gallery columns="4" ids="232648,232649,232650,232645"]   Termíny pro dospělé – 17.1./24.1./28.2. Termín pro maminku s dítětem (jedno dítě, jeden rodič) – 21.2.2026 Lektorka: Jitka Jiříčková Kontakt pro přihlášení: pavlina.vankova@plostina.cz  nebo 731 738 970 - Pavlína Vaňková Kapacita kurzu je omezena z důvodu zachování příjemného a klidného prostředí při tvoření.   Organizátoři se na Vás těší a věří, že se Vám u nic bude líbit.   [gallery columns="2" size="medium" ids="232646,232647"]   -tz-

Svým zaměřením a rozsahem nemá v rámci České republiky obdobu. Žáci z valašskokloboucka měli nedávno možnost poznat své silné stránky a schopnosti, což by jim mělo usnadnit cestu k výběru nejvhodnější střední školy.   https://youtu.be/D-yus53TFts

Od poloviny září loňského roku působí ve Vizovicích skupinka dobrovolníků, kteří každé ráno stráží přechody pro chodce a starají se tak o bezpečnou cestu dětí do škol. V pátek se sešli na radnici, kde jim za jejich činnost poděkovalo vedení města.   Strážci přechodů zareagovali na výzvu města a přihlásili se k této dobrovolné činnosti, při níž během školního roku každodenně hlídají nejfrekventovanější přechody pro chodce a vypomáhají při této činnost městské polici a Policii České republiky. „V našem městě máme pět rizikových přechodů, a to u Nemocnice Milosrdných bratří, u prodejny cyklosportu pod mateřskou školou, u Alberta, u prodejny Krásno a u dolní školy,“ uved místostarosta David Mazůrek s tím, že snahou města bylo právě tato místa pravidelně obsadit policisty nebo strážci přechodů.   V současné době činnost strážců přechodů vykonávají čtyři dobrovolníci, v rámci možností pak i policisté a strážníci. „Mnohdy však musí policisté odjet k plnění jiných úkolů, ať už řešení dopravních nehod či trestné činnosti, a tak budeme rádi, když se najdou i další dobrovolníci, kteří by nám chtěli s dohledem nad přechody pomoci. Mohou se obracet přímo na mě,“ pokračoval místostarosta.   [gallery columns="4" ids="232729,232728,232727,232726"] Poděkování přechodářům ve Vizovicích. Foto: město Vizovice   I když hlídání přechodů trvá pouhou necelou hodinu denně, jde o činnost velmi zodpovědnou, pravidelnou a za každého počasí. „Patří jim za ni naše velké poděkování,“ dodal David Mazůrek. Setkání se zúčastnili i strážníci městské policie a zástupci místního obvodního oddělení Policie ČR. V diskusi si tak mohli upřesnit, jak se při hlídání přechodů správně chovat, aby co nejméně omezovali plynulost provozu a zároveň zajistili co nejvyšší bezpečnost chodců, a dohodli se i na koordinaci společné činnosti.   -tz-

Komplikované zlomeniny končetin, podvrtnutí kloubů i zlomeniny pánve. Takové úrazy řešili v poslední době chirurgové Vsetínské nemocnice. S nástupem zimního počasí zaznamenali nárůst sportovních i pracovních úrazů, ale také případů omrzlin. Lékaři proto upozorňují na důležitost vhodného oblečení, zimního vybavení a nepřeceňování vlastních sil.   „Přibylo sportovních úrazů, především u lyžařů. Jedná se o komplikované zlomeniny bérce a zápěstí, které musely být řešeny operativně a jejichž léčba trvá přibližně půl roku. Setkali jsme se také se zlomeninami páteře, naštěstí zatím bez poranění míchy,“ uvádí primář chirurgického oddělení MUDr. Radim Slováček. Podle něj narostl rovněž počet pracovních úrazů. „Ošetřovali jsme dělníky, kteří uklouzli na zledovatělém povrchu při venkovních pracích,“ dodává.   Nárůst úrazů je znatelný především v chirurgické ambulanci. „Ve většině případů jde o drobnější poranění, která nevyžadují specializovanou péči a jsou zvládnutelná i v domácím prostředí nebo u praktického lékaře. Přesto pacienti často vyhledávají specialistu. V exponovaných dnech je proto ambulance velmi vytížená a pacienti musí počítat s delší čekací dobou,“ vysvětluje primář.   Nejčastěji ošetřovanými úrazy jsou pohmoždění a podvrtnutí kloubů. „Závažnější jsou vykloubení a zlomeniny, které mohou mít velmi rozdílný průběh – od nekomplikovaných až po těžká poranění vyžadující dlouhodobou léčbu, například zlomeniny bérce, stehna či poranění zasahující do kloubů. Evidujeme také vážné zlomeniny pánve, zejména u starších pacientů. Ty bývají často komplikovány chronickou léčbou léky snižujícími srážlivost krve,“ doplňuje MUDr. Slováček.   Chirurgové zaznamenali i případy omrzlin, často v kombinaci s nadměrnou konzumací alkoholu. „Doporučení, jak zimním úrazům předcházet, jsou plná média, přesto si část lidí nedá říct. V tomto období bych zdůraznil především vhodné oblečení a obuv, používání pomůcek ke zvýšení stability – od lyžařských či turistických holí až po berle s protiskluzovými hroty. Důležité je také nepřeceňovat vlastní síly a dobře plánovat například horské túry. Vždy je nutné počítat s možným zhoršením počasí. Před sportovní aktivitou je samozřejmostí kontrola vybavení, zejména správně seřízených bezpečnostních vázání na lyžích, a používání ochranných pomůcek, především sportovních přileb,“ uzavírá primář.   -tz-

Čtyři skupinky tří králů v Janové čekala procházka obcí za typicky zimního počasí. Teplota se pohybovala kolem pěti stupňů pod nulou, něco přidal slabší, ale vytrvalý větřík a vysoká vlhkost. Do toho všeho ještě sněžilo, takže na zimní radovánky ideální čas, na koledování zkouška odolnosti.   Skupinky se svým dospělým doprovodem vyrazily různými směry od budovy mateřské školy, kde měly svůj hlavní stan. Trojici, která se vydala do nejvzdálenější části obce dokonce odvezl manžel koordinátorky janovské akce autem. Další skupince stačilo jen přejít cestu a mohli koledovat u okna, kde je již očekávala usměvavá dárkyně.   Tři králové společně s těmi občany Janové, kteří se rozhodli pomoci potřebným lidem, dokazují, že jim není osud bližních lhostejný. V čím dál bezohlednějším světě, je to opravdu hodné poděkování a hluboké poklony. Jsme svědky téměř každodenní podprahově cílené dehonestace seniorní generace v médiích a na sociálních sítích, která se tak v očích mladých stává v podstatě viníkem jejich falešně vysněné životní úrovně a nutí je pracovat a myslet. Naštěstí je mezi námi pořád dostatek lidí napříč generacemi, tedy i mezi mladými, s dobrým srdcem a snahou vrátit kyvadlo času, vychýlené v současnosti k dobám zla, závisti a zášti, alespoň do neutrální polohy. To dnes a denně dokazují nejen v tříkrálové sbírce, ale v pomoci tisícům dalších smutných životních příběhů. Jsou lidé, kteří pomáhají i tam, kde stát ostudně selhává, aby měl dost pro ty, kteří nehnou prstem. [caption id="attachment_232820" align="alignnone" width="690"] Tříkrálová sbírka v Janové. Foto: Radomír Dolanský[/caption] Takových dobrých lidí se našla i v Janové celá řada. A tito dobří lidé, za pomoci tří králů a jejich dospělého doprovodu, dokázali opět věnovat potřebným lidem vyšší částku než vloni, předloni i léta předtím. Je to opravdu krásné zjištění, za které občanům – dárcům, koledníkům a doprovodu poděkoval i starosta obce Jaroslav Tomanec. Právě starosta ještě zdůraznil poklonu dárcům, když při sčítání sbírky viděl v pokladničkách tisícové bankovky, a dokonce se objevila i dvoutisícovka. Díky všem tak koledníci do pokladniček nasbírali o 3 264 Kč více než v roce 2025 a celkově se tak dostali na částku 36 455 Kč.   Promrzlí a znavení leč veselí králové se na závěr sešli v jídelně mateřské školy, kde na ně čekal teplý a sladký čaj. Navíc si mohli pochutnat na domácím jablečném štrúdlu, který pro ně upekla maminka jednoho z králů. Aby toho nebylo málo, dobří lidé samozřejmě nepřispívali jen do kasičky, ale dávali dětem i koledu, takže každý král se opravdu mohl cítit jako král, obdarován dary lidu. Děkujeme všem, jimž není lhostejný osud bližních, přestože mnohdy mají sami málo. O to je jejich pomoc vzácnější.   text a foto: Radomír Dolanský