Ing. arch. Marek Zámečník

Dávám se asi radši na poezii.   Prý jsem byl tento týden v úterý postrádán  :-) Což o to, moje absence nebyla výjimkou, 4900 dalších Klobučanů, Mirošovjanů, Smoliňanů  a Lipiňanů na Veřejné fórum 2026 nedorazilo také. Nic složitého, měl jsem pracovní schůzku s klienty, sic facebookové lajky zatím vyváženou a na nanasycené mastné kyseliny bohatou stravu nenahradí.   Úplně bez obalu. Na fóru jsem byl už několikrát a nemám potřebu chodit tam znovu. Vzhledem k tomu, jak probíhá a jaké jsou pak výsledky, považuji tuhle akci za, pro někoho, příjemné setkání s přáteli a spolupracovníky, ale bez valného významu pro chod města. Pokud mám na něco názor a považuji danou věc za problém, nemám potřebu ji tlačit systémem nějakých veřejných fór, prostě to pustím do světa cestami 21. století přímo a co nejvíc lidem.   Můžu psát nějaké články na facebook, ono si je pak dost lidí přečte, mluví se o nich...   nebo někomu takovému pošlu námět, on o něm pak napíše, mluví se o tom...   nebo to napíšu zastupitelům...   těch způsobů je hodně :-)   Ve zkratce průběh fóra pro ty, co tam nikdy nebyli:   Od jednotlivých pracovních stolů s různými tématy (územní rozvoj, doprava, sociální problematika) vzejde někdy 5, někdy 15 možných nesouměřitelných témat (jako třeba stavba dálnice do Příkaz vs. značka zákazu vjezdu do průjezdu). K těmto tématům má každý u všech stolů možnost hlasovat o prioritách. Od každého stolu se vyberou, tuším, 2 s nejvíce hlasy.   Pak se těchto cca 15 – 20 námětů napíše na velké plakáty jako 20 nejpalčivějších problémů města (opět –  klidně jedna značka vs. miliardový projekt zcela mimo gesci města)  a ke každému dostane každý v sále, myslím,  5 barevných samolepek, které může libovolně rozdělit a nalepit k 1-5 důležitým tématům (Pozor, rok 2026(!), lístečky, lepení, na papír, psaní v ruce, všechno analog, pro tradicionalisty super akce!)   Výsledných 10 s nejvíce nálepkami vidíme v „Ověřovací anketě“.   Letos jsme se, opět, dočkali některých témat, která byla silně ovlivněna skladbou přítomných – po zhlédnutí fotek – 90% současní nebo bývalí zastupitelé, zaměstnanci města, kantoři a jejich žáci a studenti. Čímž samozřejmě nechci jejich účast jakkoliv snižovat, protože, na rozdíl od jiných, tam opravdu přišli a opravdu diskutovali, jen to prostě není reprezentativní vzorek obyvatel. A spoustu dobrých, možná i lepších nápadů se do desítky vůbec nedostalo.   Dvě věci jsou studentská iniciativa, kterou oceňuji jako konkrétní potřebu a názor a podpořil bych je jinou formou – nejmenší věc, odpustit nájem gymplákům na Majáles. Když si pak uklidí :-) Skatepark je širší otázka, ale taky – proč ne, proč by nemohl vzniknout třeba jako součást hřiště u ZŠ? Např. u antukového hřiště. Opět – nevidím problém.   Z 10 vybraných problémů,  6  jsou věci už v běhu (lokalita nad koupalištěm, propojka na Luční, vestibul kina, cyklopoint na Trhovisku, protipovodňová opatření, pěší zóny). Zadané, v projekci, v rozpočtu. Proč zde figurují – asi abychom si je za rok mohli odškrtnout jako ukázkovou formu spolupráce s veřejností. Jiný důvod neznám, myslel jsem si, že fórum je takový brainstorming na nové nápady.   Zbyl kožní lékař, což je, pro mě, ukázkou, co přesně by, když už, z veřejného fóra mělo vycházet – relativně jednoduché věcné požadavky občanů. Pokud tu tato potřeba skutečně je, pověřme zmocněnce jednat a jednejme.  Jenže je také třeba ověřit tuto potřebu jinak než hlasováním v anketě (protože, ruku na srdce, věříte, že se najde více těch hlasujících, co potřebují kožní ambulanci víc než nové byty a protipovodňová opatření?). Víme, že na fórum nepřišlo 9 lidí s akutními kožními problémy a rozhádaní se zlínskou kožní a ve skutečnosti není problém dojet na kožní do Zlína?  Takže?   Stavba domova důchodců (se stacionářem a odlehčovací péčí) je v tomto okamžiku naprosté sci – fi. Nemáme pozemek (tak ano, máme, ale nerad bych se v kloboukách dočkal  probuzení petičního výboru,  kdy někomu taky bude vadit, aby se děti po cestě do školy musely dívat na „pohřebáky a umírající“ Ehm, ehm, pozdravy do HL ;-) ).   Navíc, výstavba takového zařízení představuje stovky krajských milionů, ne iniciativu města. Jde o síť zařízení, strategicky rozmístěných, s poměrně náročným provozním režimem, potřebou personálu, smluvními partery. Domov důchodců je zařízení diametrálně odlišné od našeho penzionu (DPSky).   Zde vidím velký a otevřený prostor pro bývalou paní starostku a radní, současnou náměstkyni hejtmana a poslankyni PČR. Soudě, mimo jiné, dle obsáhlé galerie na sociálních sítích, měla by se v této oblasti pohybovat velmi aktivně a mít značné možnosti. Docela rád bych si poslechnul její názor, proč se doposud o výstavbě podobného zařízení, i s ohledem na další demografický vývoj a potenciál ideálního umístění takového zařízení v našem městě, vůbec nemluví.   Opět moje rada na závěr, jako vždy:   Veřejné fórum v úterý od 16 jako chlebíčková akce je přežitý koncept z raných nultých let. Já bych ho v této podobě nekompromisně odpískal.   Předně, máme tu zvolené zastupitele, kteří by měli znát klady i zápory velkých akcí. Rozhodovat bez hluboké znalosti problematiky o dálnici, domově důchodců nebo rekonstrukci náměstí na vzorku 100 lidí systémem „líbí“ a „nelíbí“, to je vytváření dojmu účasti veřejnosti, ne účast veřejnosti. Zodpovědnost zastupitelů, nebo plnohodnotné referendum, nic mezi.   Připravte (zastupitelé) raději skutečný participativní rozpočet s hlasováním veřejnosti. 10 připravených projektů, souměřitelných, ať si můžeme vybrat. Ať Sychrov agituje za svoje hřiště, Luční za obchod, ať lidi bojují za hlasy. Ať si to sami vybojují, bude to „jejich“ zásluha. Ne anonymní město zastupitelů, ale „moje město“.   Vyčleňte klidně milion studentům gymnázia a milion žákům ZŠ, ať si mezi sebou odhlasují tři svoje projekty. Já jsem pro všemi deseti. Ať se co nejdřív naučí, že co nic nestojí, za nic nestojí. Vemte klidně šestnáctileté na jednání s dodavatelem skateparku. Ať se učí, ať dělají chyby. Ať se je, sakra, nebojí dělat jenom ze strachu udělat chybu. Vychovejme si tu žákovské poslance, kteří se nebudou bát vzít zodpovědnost (úměrnou věku) do svých rukou. Za 10 let můžou fundovaně rozhodovat o milionech v zastupitelstvu.   Udělejme to samé se seniory. Nabídněme tradiční osobní setkání seniorů města s takovýmto fórem, ale zaměřeným čistě na jejich potřeby.   Pracujícím a VŠ studentům dejte možnost tyto náměty podávat elektronicky, přes sociální sítě, přímo vedení města. Otevřeným, veřejným kanálem. Formou diskuze se zastupiteli.   Zapomeňme na vysedávání v kulturáku. Myšlenka skvělá, provedení za čtyři. Je rok 2026. Už jsme blíž roku 2050 než roku 2000. Do důchodu jdou letos lidi, kterým nebylo v roce 2000 ani 40 let. Zahodili jsme křídy, je čas poslat na ekologickou likvidaci i tabulové fixy.   Marek Zámečník

Klobucké postřehy #29: Přituhuje (všechny Klobucké postřehy autora zde)   Muselo to politické přijít. Je to nekomplexní, neobjektivní, zjednodušené a popichuju. Tak to nečtěte, jestli Vám to vadí :-*   Rok se s rokem a dvěma dalšími sešel a začíná se nám rozjíždět volební kampaň před (pro změnu) komunálními volbami. Celá politická reprezentace unisono tradiční půlrok předem se zděšením zaznamenává přetrvávající přítomnost voličstva a nepříjemnost nejisté demokratické volby. Více či méně obratnými slovy a gesty (na činy už bohužel moc času nezbývá) nás již začínají přesvědčovat, jak nepostradatelné je pro nás bloudící řadové ovčany, voliče a voličky, její další setrvání u kormidla, případně - naopak - jak sebevědomě dvě hodiny po dopočítání hlasů hodí kapitána i s důstojníky přes palubu, nejlíp i s mapou a kompasem uprostřed bouře.   Nebudu lhát, vidím za poslední asi 3 měsíce malou pozitivní změnu, vidím snahu něco s problémy města dělat, jen mám trochu obavy, jestli motorem není víc strach než snaha. Kdyby se to stalo předloni, asi bych byl víc nadšený, ale buďme rádi alespoň za náznaky.   88 milionů na investice 2026 je ale jednoznačně reklama. Za investiční akce politici rádi označují cokoliv, co město stojí peníze (protože přece „Investují 20 milionů korun do nákupu rovnáků na vohejbáky s logem města“). Reálně – 90% z investic investice doopravdy nejsou, jsou to opravy a údržba.   Rozmlácené, dopravně nefunkční sídliště je za 30 let nastřádaný dluh na infrastruktuře pro 1000 obyvatel města, který je třeba teď splatit a ne investice, která přinese městu zisk v podobě pracovních pozic, nových obyvatel nebo turismu. Když něco postavím (třeba to sídliště), stojí to peníze. Má to životnost 40 let. Teoreticky – každý rok 2,5% zchátrá. Pokud to za 40 let nechci nechat zchátrat do nuly, musím počítat 2,5% hodnoty věci na opravy každý rok. Nebo spíš 25% co deset let a našetřit. Opravit po 40 letech celé sídliště je, říkej si co chceš, pořád údržba.   Z dalších investic: Oprava ulice zničené po povodni. Konečně.   Výměna dožitých herních prvků na zahradě školky – na to konto po tom, co ve školce přibylo 50 dětí při stávajícím počtu houpaček. Tentokrát se aspoň dočkáme opravdových herních prvků z aktuálního století a ne hromady palivového dřeva, které se omylem stalo velmi dočasným dětským hřištěm.   Kybernetická bezpečnost – čili dotační maskování, jak při výměně kabelů současně zaplatit nutné opravy historické budovy. Aby dotace zaplatila nové okno, musíme nejdřív napsat do papírů, že kvůli tomu starému oknu může táhnout do nové místnosti se serverem, což by mohlo ohrozit udržitelnost projektu, čímž se výměna okna stává způsobilým výdajem. I tu Bratmannovu vilu by bez keců o „energetických úsporách“ kraj patrně nechal dál chátrat. Dotační chucpe.   Kanalizace – Velitelství hovnoplavby (VaK) buduje a je to správně. A pochopitelně je fajn, když se s kanalizací rovnou řeší i ostatní věci, aby se rozkopaná cesta dostala do stavu lepšího než před kopáním. Pod Dubovcem má potenciál přilákat možná i nějaké stavebníky. Takže budiž – investiční akce. Bouchám nealkoholický sekt (sic! Suchý únor!).   Obnova povrchů hřišť – přeloženo z političtiny – dosloužilo, musíme vyměnit. Údržba. Obnova požární zbrojnice – údržba. Osvětlení cyklostezky fajn, ale když už tu ty turisty zastihne tma, raději ať přespí, než aby líp trefili do Brumova  :-)   Do žádných větších akcí už se, žel bohu, pouštět nikdo nebude. Nezmění na tom (nejspíš) nic ani letošní plánování, protože po volbách může být všechno jinak. Priority se změní, k ledu může jít náměstí, Beseda, zástavbové lokality v přípravě, možná dokonce bytovka u polikliniky. Ve hře může být vlek nebo plavecký bazén. Kdo ví?   Jsem po pravdě hodně zvědavý – už chystám popcorn, jak bude letošní kampaň vypadat. Nedávno jsem tu zmiňoval, že opozice je v hibernaci. Jenže ona žádná opozice opravdu v podstatě není – v posledních volbách si křesla v zastupitelstvu rozebralo 6 uskupení a z toho 5, slovy pět, má svého zástupce v radě města a v zastupitelstvu drtivou většinu 17 z 21 hlasů. Takže letos – pozor - těžko stavět kampaň na tom, že já nic já muzikant. Nebo jinak – když teda kritizujete, kolikrát jste měli jiný názor?   Opozice jsou poslední čtyři zastupitelé. Nedokážu s jistotou říct, že poslední tři a půl roku nedělali vůbec nic, jen já jsem žádnou opoziční činnost neregistroval. Dříve se alespoň ve Zpravodaji pan zastupitel Sába věnoval některým tématům a v principu se nebál do některých věcí i tvrději rýpnout. Tentokrát to byl jediný článek bezprostředně po volbách 2022 a dále až do tohoto týdne nic. A ani z tohoto posledního článku jsem se o opoziční činnosti moc nedozvěděl, jen že všechno je teď špatně. Ve zkratce je to zopakování celé řady bodů, kterým jsem se předchozí půlrok už já věnoval v mých Postřezích, názorů z fejsbůku a také rozporů.   Opozice prý nic ze svých nápadů (uvádí konkrétně poldry, parkoviště a bydlení) neměla možnost prosadit, ale zrovna poldry, bydlení i parkoviště stávající vedení města shodou náhod poslední 3 roky řeší. Proč míchat kybernetickou bezpečnost s plaveckým bazénem obzvlášť v kontextu řádově rozdílné finanční náročnosti – miliony vs. stamiliony? Proč je špatně dětský vlek a dobře vlek pro dospělé v nadmořské výšce 500m, taky nerozumím. Možná by bylo pro voliče (minimálně pro mě určitě) smysluplnější některé ze svých „super námětů ke společnému lepšímu žití v našem městě“, představit formou praktických kroků. Co, jak a z čeho to zaplatit.   Nevím jak vy, ale když chci údernická hesla, kouknu na Dovolenou s Andělem nebo něco s pionýry. Dost už se mně zajídá obecné tlachání všech o zlepšení, růstu, zatraktivnění, oživení, kecy, kecy, kecy. Píše to do programu lautr každý, ale nikdo, vůbec nikdo, neřekne JAK, nepopíše ty samotné kroky. Nesedíme v poslanecké sněmovně, kde je na všechno všechen čas světa. Jsme ve zcela konkrétním městě se zcela konkrétními problémy v konkrétním čase, tak nabídněte konkrétní řešení, ne slogany. Nemáte? Tak jak chcete vést město?   Nemám rád, když mi někdo podsouvá svůj názor stylem „Vždyť to všichni vidíme“. Každý to můžeme vidět jinak. Já vlastně ani neodsuzuju, když někdo kandiduje do voleb čistě se záměrem najít si teplé místečko. Pokud na to má žaludek a najde dost voličů, kteří mu to teplé místečko demokraticky zajistí, ať ho demokraticky má. Dám to na rovinu – je to jenom pohodlnost = neinformovanost = blbost voličů, když jim to umožní. Máte propisky na kroužky, máte vlastní hlavu, všechny ty lidi znáte, tak se pak nevymlouvejte a nepomlouvejte. Klidně jim u voleb dejte stopku. Než zas zakroužkujete, položte si otázku: Kroužkuju ho vlastně jenom proto, že ho znám, je to oblíbený [doplňte povolání či osobní vztah], nebo kroužkuju člověka, který městu chce dát víc než tři hodiny jednou za dva měsíce na zastupku, má schopnosti, kontakty, znalosti, vlohy, vzdělání, které může a hlavně chce pro město využít?   Možná bychom si ještě mohli připomenout i ty, co svůj mandát zastupitele či radního sice získali, ale asi jim jejich voliči nestáli za to, aby ho řádně a svědomitě dokončili. Taky takové máme a jejich tváře budou jistě zas mezi lídry kandidátek, neb nic není patrně kratšího než paměť voličů. Za mě – chybu udělat můžeš, když se ji snažíš napravit, tím líp, ale záměrně zradit důvěru je konečná. Z boje se neutíká.   Jupí, závěr.   Nevolím letos tváře, volím schopnosti a jsem ochotný risknout i lidi s potenciálem. Jinak nikdo nový nepřijde.   Nevolím letos žádné zastupitele, co už mají vlastní inventární číslo. Pokud někdo sedí v zastupitelstvu třetí nebo čtvrté volební období a už nemá chuť a drajv bojovat za každou šanci pro město, chytat se na zasedáních, nosit si poznámky a ptát se, diskutovat, hádat se, nesouhlasit, radši už se prosím na ty kandidátky nepište. Prosím. Dejte si třeba čtyři roky pauzu a vraťte se s novou energií, ale tento rok to nechte jiným.   Letos volím a veřejně podpořím uvěřitelný program postavený na pochopitelných a konkrétních bodech. Nemusí jich být mnoho, za 4 roky dálnice, řízení letového provozu nebo ústředí Microsoftu nebude.   Chceme zatraktivnit město pro mladé.   • Vezmeme si 300 milionů úvěr na 100 bytů • Vykoupíme slum na Brumovské ulici a zbouráme ho • Otevřeme tu hlubinný důl na lithium   • Každému novému občánkovi dáme 100 tisíc, kolébku a nošu plének • Poplácáme s hlasitým povzdechem každého mladého, co nezíská hypotéku po obou ramenech, starosta po pravém, místostarosta po levém, a podpoříme ho slovy, že to je fakt těžká doba a nemá se za co stydět • V příštím volebním období definitivně vyřešíme otázku lokality Baranica. V prvním roce povedeme jednání s majiteli pozemků. Ve druhém roce, pokud s majiteli nebude stále domluva, iniciujeme změnu územního plánu tak, aby jejich pozemky vypadly ze zastavitelných ploch, a odblokujeme si možnost vymezit k zástavbě jiné území, klidně doposud nevymezené. Pokud se zázrakem domluvíme, druhý rok věnujeme projektové přípravě a financování, ve třetím nebo čtvrtém ideálně spustíme realizaci.   Z tohohle si chci vybírat ve volebních programech.   Konkrétní body, které si za 4 roky odškrtneme nebo přeškrtneme, sečteme a podtrhneme dvakrát výsledek na hlasovacím lístku. Nenechávejme se zase tahat na vařené nudli na „podporu bydlení a podnikání“ a „harmonický rozvoj města pro všechny generace“. Tak tam hrdě napište „Dechovka u penzionu každé první úterý v měsíci zdarma, točené pivo za dvacku“. Nestyďte se! Ale vyžerte si, jak se bude hrát ob dva měsíce a pivo bude za třicet.   Já vím, noční můra politiků – odpovědnost za sliby :-)   Hojte. MZA   PS: Nejsem a nebudu členem kandidátky PhDr. Mgr. Františka Sáby, MPA, jak se prý už šíří městem. Byť mi kandidatura za jejich stranu nabídnutá byla a přestože určité názorové shody máme, v rámci jedné kandidátky si neumím za sebe představit vzájemně přijatelnou shodu na formě řešení problémů města, a proto jsem nabídku odmítnul. Čímž samozřejmě nezavírám dveře před jinou formou spolupráce, jen si myslím, že naše jména na jedné kandidátce nejsou dobrý nápad.   Pokud bych nějakou kandidaturu (čistě hypoteticky ;-) ) připouštěl, jakožto člověk nemladý ani nestarý, omylný, ba přímo chybující a v každém případě ne znalý všech tajů vědění a politické batole, přál bych si určitě najít spolubojovníky podobného založení. Spíš rovnocenné partnery než lídra a 20 členů. Spíš praktiky než teoretiky. Spíš ty, kteří teprve orají a sází, než ty, co už sklidili. Spíš ty, kteří by na radnici mohli sedět ještě za 20 let, než ty, co tam už před 20 lety seděli a svou šanci už dostali.   Myslím si, že co naše město v příštích volbách hlavně potřebuje, je impulz a otevřenost. Nechtěl bych nutně ideový veletoč „všechno špatně“, neb začínat se vším od nuly bez kontinuity znamená - na rovinu - ztracené dva roky nováčků na rozkoukání. Ale změnu potřebujeme jako sůl, tyhle čtyři roky nebyly dobré. Konec konců, cíl bychom měli mít všichni, co tu chceme dožít klidného stáří, asi stejný, na tom stavme. Pojďme se bavit o nejlepší cestě.   Můžeš to být právě Ty! Volej sedm tři dva čtyři sedm jedna nula... a tak dále ;-)   Marek Zámečník

Klobucké postřehy #25: Proč? (všechny Klobucké postřehy autora zde)   Máme tu leden a hned téma roku – ODPADY. Neb v momentě, kdy se jednotně objeví na profilech starostů současných i bývalých i těch, kteří na nich nit suchou nenechají, je to stopro hlavní problém města. A to ještě haldy odpadu naštěstí díky mrazům nesmrdí. Já teda z částky 950 Kč na zem nepadám, neb to je jeden průměrný nákup v Lidlu, ale málo už to taky není, třeba v pětičlenné domácnosti.   Nechal jsem si odstup a přemýšlel, jestli se vyjadřovat. Názor totiž jednoznačný tentokrát zdaleka nemám. Na jedné straně ano, poplatek se docela drasticky zvedá, je vysoký i ve srovnání s ostatními obcemi. Leč zajímaly by mě celkové skutečné náklady na svoz, ne to politické rozhodnutí, kolik která obec dotuje svým občanům. Až pokud Klobouky zaplatí za občana, plácnu, 1500 Kč ročně a v Újezdě tisícovku, tak bych se ptal, kde je chyba.   Odpadové hospodářství je služba. Tu službu platí město, občané přispívají na její chod. Cena služby roste, byť my občané asi hůř a hůř chápeme důvody. Skládka v majetku města, popelářské auto z dotací, asi i rostoucí mzdy popelářů, ale asi ne až tak zásadně. Hodně lidí nad pár stovkami ročně mávne rukou, já osobně taky nepatřím mezi ty, kteří by řekli, že tahle částka někoho existenčně ohrozí nebo by si snad rozmyslel se kvůli ní do Klobouk nastěhovat nebo se rozhodl odstěhovat.   Odpady nám teď za stejnou cenu vyváží méně často. Fůj, hanba, pojďme házet shnilá rajčata na konšely, sraz v pondělí ve tři u radnice!   Počkat, radši je hoďte do nové biopopelnice. Za dřevních dob se vyvážela 120l plechová popelnice týdně, dnes se vyváží 4 popelnice za měsíc, resp. od nového roku 5-6 popelnic. Jenom si ten odpad musíme třídit a – upřímně – komu nestačí 240l papíru, 240l plastu, 480l komunálu a 240-480l bioodpadu s tím, že všechno nad tento objem může zdarma odvézt na sběrný dvůr, tak asi dělá opravdu něco špatně a měl by se zamyslet (kecy, měl by si připlatit, bo to jediné na lidi platí...). Toto všechno totiž popeláři regulérně od jednoho RD vyvezou v rámci poplatku, který je pro čtyřčlennou rodinu necelé 4 tisíce ročně (tj. 75 Kč/týden, desetikoruna za den).   U bytových domů je problém složitější, protože víme. Doma by si to do popelnice nenaházeli, ale v anonymitě davu tam prostě tu PETku nebo tu jednu flašku od prosecca přihodím. Nehledejme omluvy, je to lenost a minimální pravděpodobnost identifikace viníka. Vždycky to udělá „ten druhý“. Že tam odpad vyváží někdo cizí, je problém. Bohužel – velké kontejnery na sídlišti lákají. I když je někdo vidí, třeba i vyfotí, málokdo se odhodlá někoho doopravdy nahlásit. Před očima 38 svědků se vraždilo a pomoc nezavolal nikdo, protože určitě zavolá „ten druhý“, tak co by se báli...   https://www.lifee.cz/historie-a-tajemno/efekt-prihlizejiciho-aneb-jak-brutalni-vrazda-kitty-genovese-dala-vzniknout-uplne-novemu-fenomenu_515882.html   Asi se nevyhneme uzamčení kontejnerů do klecí. Bude to stát peníze, ale přinese víc spravedlnosti. Těžko asi argumentovat, že pak ten odpad dotyční vyklopí v lese. Vysypat odpad co cizí popelnice není trestné a spoustu lidí si troufne. Vysypat ho do potoka smrdí pokutou, to už si 90% těchto hrdinů rozmyslí. Navíc, občan tady není od toho, aby měl povinnost starat se o pachatele černých skládek. Od toho je tady úřad, který má ztotožnit pachatele a vyměřit mu motivační pokutu. A ono se vždycky najde někdo ochotný, kdo si za drobnou odměnu vzpomene, který že soused měl ještě v pondělí zrovna tyhle obkladačky v koupelně...   Odpady budou vždycky tak trochu společná loď, kde bude většina veslovat, někdo víc, někdo míň, někdo se poveze jako černý pasažér. Nikdy nevytvoříme 100% spravedlivý systém, protože až zavedeme vážení, tak co? Budeme si navzájem házet odpad do cizích popelnic? Někdo určitě ano, zbytek bude slušný, ale zase nás bude stát energii popelnice pravidelně uklízet, zamykat, zabezpečovat. Hlídat si 6x do měsíce, kterou popelnici zrovna vyvážet před dům. Prostě rostoucí spravedlností klesá výrazně uživatelský komfort.   Přijde mi, že padáme z nějakého solidního přijatelného stavu do druhého extrému. Opravdu skoro každý týden 2x máme hlídat, jakou popelnici tahat před dům, ale pokud to dělat nebudeme, vystavujeme se riziku, že nám do té popelnice někdo cizí něco nahází, zatím jenom objem, příští rok už to budeme platit z vlastní kapsy – takže to zase dopadne na ty poctivé.   Nikde jsem nenarazil na názor zohledňovat velikost popelnic – i s jedním malým dítětem na plenkách, 100% homeoffice a vařením každý den nám vždycky stačilo 110l komunálu. Někdy těsně, ale pytel vedle jsme měli snad možná jednou nebo dvakrát. Pokud někdo za dva týdny vyprodukuje 240l, měl by platit víc nebo mít nárok na svoz jen jednou za měsíc.   Proč nefungoval komunismus? Protože když si mohli lidé brát ze společného, vždycky si brali víc a ty, co víc přispívali, tím demotivovali až tak, že nakonec spadli do průměru (tzv. efekt „Nic z toho nemám, akorát starosti, tak co se budu snažit“). Tady je to stejné – můžu třídit, kolik chci, ale platím víc a víc, mám víc a víc starostí, doma si buduju malý sběrný dvůr (aktuálně papír, plast, bio, komunál – popelnice, kov a sklo – velký koš, velké krabice zvlášť), k tomu vedu síťový graf kdy a jakou popelnici a moje nespokojenost roste s každým dalším požadavkem na další a další třídění.   Až to překročí „Mez limitního nasrání“, můžu si taky koupit dvě velké popelnice na komunál a budu to tam valit všechno i se stavebním odpadem, protože mi každé dva týdny technické za stejnou cenu musí vyvézt skoro půl kubíku odpadu a stejně budu platit každý rok pořád to samé. A když to tak udělá každý, tak se v tom bordelu utopíme. A město bude mít další důvod zdražovat.   Můj návrh řešení na závěr: Tentokrát úplně nevím. Asi bych se zaměřil na pozitivní motivaci oddělenou od samotné produkce odpadu.   Poplatek bych URČITĚ vztáhnul na popelnici, ne na počet lidí v domácnosti. Tím do značné míry eliminujeme černé pasažéry systému – každá popelnice musí mít majitele, pokud nebude mít čip, prostě ji nevyvezou. Jestli do té popelnice hází odpad jeden nebo pět lidí je ve výsledku jedno. Stejně jsou tady zmatky, kdo je a není poplatník. Udělejme to jako s povinným ručením – nezáleží, kdo řídí, pojištěné je vždycky auto.   110l popelnice 26x ročně = základní poplatek vztažený k nákladům na svoz v minulém roce. Řekněme, že město bude dotovat třetinu, dvě třetiny se rozpočítají. Půl napůl? Všechno nebo nic? Politická otázka.   240l popelnice 26x ročně = 250% poplatek.   Popelnic si můžeš na dům napsat, kolik chceš.   Svoz popelnice na tříděný odpad – taky zpoplatnit každý vývoz, ale výrazně nižší částkou.   Odevzdat vytříděný odpad přímo na sběrný dvůr – zdarma (= sleva za ochotu převzít část svozu odpadu na sebe).   Máš vlastní kompostér – neplatíš svoz BIO. Atd.   Napadlo mě ještě bonifikovat něco, co nejde „vojebat“. Teď se nesmějte, ale pořádají se různé Akce Z na sbírání odpadu, tak dejme účastníkům pár stovek z poplatku minus.   Budeš 4 z pěti let držet objem odpadu pod průměrem města? Tak třeba jednou za 5 let můžeš zadarmo odevzdat tunu stavebního odpadu na skládku. Buďme kreativní...   Něco město bude muset vždycky dotovat. Nejlíp mi z toho vychází dotovat sběrný dvůr, protože co máme možnost třeba zadarmo odevzdat spotřebiče nebo starý nábytek, nevšiml jsem si, že by se třeba někde před kontejnerem válel gauč nebo vařič. Tady to smysl má a výsledky vidíme. Pojďme debatovat. Tady se asi nemusí bát ani jindy opatrní na veřejné projevení názoru. :-)   Hezký den M.Z.

Klobucké postřehy #25: Proč? (Klobucké postřehy)   Protože už se určitě něco zaručeně ví, dnes to bude trochu o mně a chtěl bych odhalit, o co mi vlastně jde. Ještě než se dozvím, jak mně totiž jenom jde o teplé místečko a veřejné zakázky do vlastní kapsy (neoficiálně) a jak ničemu nerozumím a věci zjednodušuju a překrucuju (oficiálně), raději těmto spoluobčanům vítr z plachet seberu rovnou.   Nikdo nemá rád kritiku. Ani já. Ale občas, i když to nerad přiznávám (speciálně manželce ), je kritika hnacím motorem životního posunu. Člověk může sundat klapky z očí a podívat se na situaci i z jiné perspektivy, která se nám třeba nelíbí a, kór z chlapské ješitnosti, nemůžeme ani přiznat, že třeba nemusíme mít tak úplně pravdu. Vždy, ve všem, že všemu rozumíme nejlíp a nepotřebujeme od nikoho radit.   Nuže, v žádném případě neočekávám vánoční přání s dárkovým košem a teplými ponožkami s klobuckým O z městského úřadu s díky, že Klobucké postřehy byly přesně ten impulz, jak odteď vést město ke světlým zítřkům. Jsem jenom jeden občan s jedním názorem, ne nutně vždy správným a jsem si toho dobře vědom  Naprosto mně momentálně stačí, že se začíná mezi lidmi o určitých věcech mluvit.   Mezi Klobučany se dostávají i informace, které nelze vyčíst z hlavních stránek a zpravodajů, jsou to zápisy rad, úřední deska, rozpočty. Informace, které se musí ze zákona zveřejnit, ale nemusí se jim už ze zákona dávat viditelný prostor a doposud se jim ani nedával. Dostat se k nim může kdokoliv, vyvodit závěry také, ale opravdu to skoro nikdo nedělá.   Nikomu se nechce veřejně přiznávat svoje neúspěchy, to je zcela přirozené a pochopitelné. Ve zdravém politickém prostředí nastupuje jako kontrolní činitel opozice. Ta je momentálně v zastupitelstvu města v kómatu a reprezentace v duchu jednotného názoru na vše není zrovna to, co by prospívalo rozvoji města.   Už svoje kritické komentáře neberu jako upozorňování, ale pořádné troubení na poplach, protože – a nad tímto jsem začal víc uvažovat teprve nedávno – jsme nebezpečně stagnující město v pohraničí. Blízko Slovenska, daleko od krajského města i metropolí. Zaměstnanost se zde soustředí hlavně do oborů s nižší kvalifikací.   Můžeme si nastínit jeden ne zrovna pozitivní, ale, obávám se, docela možný, byť zatím snad ne úplně blízký scénář další budoucnosti našeho města. Teď to bude velmi nevánoční a pesimistické a možná nabíjím svým kritikům, že straším. Dobře, tak straším, ukažte mi, že tomu zabráníme a budu nejšťastnější Klobučan.     Představte si situaci, kdy se do regionu může v příštích letech nastěhovat 500 nových obyvatel. Ekonomicky poměrně silných obyvatel, kteří si koupí byt nebo postaví dům. Tito obyvatelé budou požadovat a vyžadovat služby, restaurace, obchody... Někteří i vytvářet pracovní příležitosti. A těchto 500 obyvatel skončí v Brumově a Slavičíně. Za nimi půjdou drobné i větší služby i obchodníci. Poroste cena pozemků, nemovitostí, budou atraktivnější pro další investory.   Proti tomu Klobouky budou dále pár let přešlapovat. Krásné nové náměstí, cykloboxy, pěšinky. Obyvatelé budou stárnout, mladí budou ještě víc odcházet. Každý uzavřený obchod, každá prázdná nebo zazděná výloha podél hlavní cesty (opět smutná každodenní realita procházek centrem) přeměněná v levné ubytování město víc a víc tlačí na hranu propasti zvané periferie. Bude přibývat levné módy, sekáčů, prodejen potravin před exspirací, cena starších nemovitostí bude klesat nebo neporoste tak, jako v okolí, budou se hůř prodávat, časem je třeba začnou skupovat obchodníci s chudobou. Velký dům ze 70. let Vašeho souseda (typicky se to může třeba týkat kdysi výstavní vilové čtvrti Rybníčky) už jeho děti nebudou chtít draze rekonstruovat, protože tady nemají vazby, práci, vztahy. Když ho rok, dva neprodají, pod cenou skončí u někoho, kdo ho přestaví na malinkou bytovku, pouhé 3 byty a 2 nebytové prostory pro 7 rodin. Hodnota okolních nemovitostí padá, problém roste exponenciálně. Tak vzniká „vyloučená lokalita“. Zavírají restaurace, přibývají nálevny. Večer nebude kam vyrazit, bude přibývat drobné kriminality.   Ne tedy, že bych skutečně věřil až tak černému scénáři, Klobouky nejsou ohrožené bezprostředně za rok nebo za pět, ale určité riziko, že rozvoj Brumova a Slavičína zapříčiní ekonomickou migraci sociálně slabších obyvatel do Klobouk a odchod nebo nepříchod těch ekonomicky výkonnějších, si připustit musíme i s možnými důsledky.   Znovu opakuji: Jsme periferie, pohraničí. Už teď. Sice zatím nějak fungujeme a rozhodně se nedá říct, že by se tu žilo zle. Jen žijeme na dluh pohodlí a ten dluh nás dožene za 10 – 15 let.   Nemůžeme čekat na zázrak shůry, musíme sami aktivně bojovat o nové obyvatele, ekonomicky aktivní, pracující, ideálně práci vytvářející pro druhé. Budovat turismus 21. století. K tomu nám, žel, nepomůžou bezkonfliktní nové chodníky, nové náměstí nebo kempy v pustině a aleje stromů. Rozhýbat bydlení, podpořit výstavbu rodinných domů, zlatem zahrnout každého, kdo se sem přistěhuje a bude tu odvádět daně a vytvářet práci. Potřebujeme byty, pozemky, politiku aktivního hledání investorů. Když k tomu přidáme koncert dechovky, dětský karneval a výměnu lamp veřejného osvětlení, bude to super, navíc jsme schopní z vyšších příjmů dále rozvíjet oblasti, které jsou pro funkčnost města rovněž důležité, ale zisk nikdy generovat nemůžou – práce s dětmi, péče o seniory, péče o zdravotně znevýhodněné.   Priority. Jsou věci, které se očividně nepodařilo vysedět a vyčekat ani za 20 let. Baranica, Sychrov, louka u polikliniky. Třaskavá témata, která bylo pozdě řešit před 5 lety a které budou po starostovi, resp. po radních vyžadovat brilantní schopnosti jednání s lidmi a vyvážení protichůdných názorů. Budou konflikty, ale už není prostor dál čekat. Rozjet, nebo zrušit a začít plánovat jinde a jinak. Definitivně. Nelze donekonečna šermovat územním plánem, kde je ploch pro rozvoj na papíře jakože „dostatek“.   Ale my jsme Klobouky, máme krásnou přírodu. A bohatou kulturu.   Možná někteří očekávají, že teď přijde velkolepý coming out: že organizuji volební kampaň a brousím si zuby na starostovské křeslo. Bohužel musím teď zklamat jak své příznivce, tak i odpůrce. Všechno, co na toto téma uslyšíte, jsou domněnky, klepy, hejty, drby, gossip, možná zbožná přání nebo pomluvy. Co bude dál, nevím ještě ani já.   Jsem pragmatický idealista. Mým přáním, řekněme i cílem, pořád a od začátku je, aby město Valašské Klobouky prosperovalo, rostlo a aby se nám tu pohodlně (podtrhuji) a kvalitně žilo. Idealismus je ušlechtilý, ale nenajím se z něho. Jsem i nekompromisní pragmatik - žiju tady, roste mi tu dítě, pro které chci kvalitní školku, školu, gymnázium, chtěl bych tu mít možnost někam zajít, nakoupit si, vyřídit si na úřadech, když to jednou za uherský rok potřebuju, vyměnit si peníze ve směnárně, koupit si střelenské rohlíky.   A to jaksi ve vylidněném zkrachovalém městě nepůjde. Mlčet, jak vidno, v Kloboukách nestačí, neb mlčení = souhlas = status quo. Je mně celkem jedno, jak se můj cíl naplní, pokud se naplní. Jestli uvidím v příštích měsících aspoň pootočení kormidla, zmobilizování sil a prostředků a snahu zahodit malicherné spory o to, kdo komu šlápl do úsměvu, tak ne, o politiku doopravdy nijak zvlášť nestojím.   Nabízím svoje schopnosti a znalosti, podávám ruku a rád budu bez předsudků spolupracovat s každým, v kom budu cítit stejný pohled na věc. A pozor, novinka v Kloboukách - velice rád bych si vyslechl i (slušně vyjádřený) názor těch, co stejný pohled na věc nemají.   Aktivně vstoupit do místní politiky je jedním, ale ne jediným způsobem, jak toho docílit. To je asi odpověď, co Klobuckými postřehy sleduji. Stále v pozadí čekám, jak budou i mnou volení zástupci pracovat ve zbytku volebního období. Leč, rozpočet na příští rok ve mně optimismu přehršel nevzbuzuje. Krom bytovky u polikliniky, u které bych se rád mýlil, ale na 99% se příští rok stavět nezačne, jsem v rozpočtu 2026, který počítá s možnými výdaji až 350 mil. Kč, nenašel rozvoj. Vše jen udržovací práce a obměna, kus za kus.   Na palubě pořád hraje Valaška a vesele křepčí jarmekoví čerti, ale někteří v podpalubí už mají vodu po kolena.   Užívejte předvánoční čas.   Marek Zámečník (   PS: Zajímejte se o své město, o své okolí. O úřední desku, o rozpočet města. Můj hlas je u voleb jediný, ale Vaše hlasy můžou město posunout - k levému, nebo k pravému obrázku. ZDE investiční akce na příští rok. Žádné zahájené stavby, žádný rozvoj, žádné plánování. Pardon - studie rekonstrukce sauny. Já měl za to, že je opravená. : https://www.valasskeklobouky.cz/assets/File.ashx?id_org=17631&id_dokumenty=488881

Klobucké postřehy #23:   Už jsem chvilku nic nenapsal, tak nějak nepřímo přes pár lidí se ke mně totiž doneslo, že bych radši neměl, ale znáte mě.   Veřejně se to nikomu moc psát nechce, chápu, ale když už mě zastavujete Vy, které ani neznám osobně, že moje postřehy čtete a jste zvědaví, co bude příště, tak píšu dál. Opozice ve městě už podle všeho není, Zpravodaj mě zatím neoslovil, tak to táhnu aspoň na fejbíčku. Kdo chce, ať si přečte, kdo ne, tak ať nečte, máme tu prý už skoro 40 let svobodu.   K tomuto příspěvku mě navedla paní ze Slavičína, od které se ke mně doneslo, že už i tam je vidět, že Klobouky jsou na chvostu našeho trojměstí.   Jasně, musíme zohlednit, že Slavičín dostal celý rozpočet navíc za Vrbětice a to se to pak buduje, ale já si nás trochu porovnal s úhlavním rivalem. Jestli my jsme Hradec, tak naše Pardubice jsou bezpochyby Brumov - Bylnice.   Pro Klobouky to bude neradostné srovnání.   To nejsou pomluvy, ani dojmy, to jsou tvrdá data.   Zase dnes /začátek prosince/ čtu úřední desku a - jen tak mimochodem - se dozvídám, že BB má nově vydané stavební povolení na rekonstrukci zbytku náměstí... By the way... Nuž, půlku už hotovou má.   K tomu má Brumov vysoutěženého dodavatele na stavbu 65 bytů. Realizace příští rok.   Také má stavební povolení a vysoutěženého dodavatele stavby na 25 nových parcel pro rodinné domky na Slunečné. Také 2026.   Rozjíždí se tam projekt domu pro seniory u bývalé měšťanky.   Příští a přespříští rok bude BB připravený přivítat 200 nových obyvatel.   Tolik k bydlení.   Mají zrekonstruovanou a dostavěnou MŠ. Celou.   Za 180 milionů rekonstruují ZŠ. Celou.   Taky mají celkem nové koupaliště postavené na zelené louce. Už pár let.   Klobouky: 40 bytů u polikliniky - zatím jen velký nepřiznaný průšvih s veřejnou zakázkou na projekt/ mimochodem, až doteď jsem nevěděl, že vítěz výběrového řízení může odmítnout podepsat smlouvu a tím výběrové řízení potopit, aspoň tak to zaznělo na posledním zastupitelstvu/. Město teď asi bude muset zaplatit z vlastního cca 7 mil. Kč, dotace se nejspíš nestihnou, pokud se nestane zázrak a v květnu 2026 nebude vydané stavební povolení. Za necelého půl roku. Momentálně není vybraný ani zhotovitel projektu.   Rodinné domy – od r. 2021 čistá nula. Vlastně až na tři pozemky u Valentýna.   Senioři nula. Pokud vím, žádné navyšování kapacit penzionu, domov důchodců, ani nic takového ve střednědobém výhledu není.   MŠ – 2 nové třídy. Chybí opravit zbytek školky – 6 tříd.   Koupaliště – za mě jediný světlý bod tohoto volebního období. Mám malé dítě. Pro starší asi zklamání.   Trhovisko – ticho po pěšině. Asi někomu taky došlo, že 80 milionů za kemp je nesmysl. Tak aspoň příští rok vykopeme potok z trubky. Jo, pozitivní věc, ale to Trhovisko je prostě pro 90% Klobučanů z ruky.   Náměstí – uplynulo 12 let a sláva, už máme možná aspoň něco jako koncept studie. Na první půlku náměstí.   Možná se bude opravovat ta střecha na muzeu. Když zbydou peníze.   Já se teda do Brumova stěhovat neplánuju, ale kdo se plánuje stěhovat do našeho kraje, objektivně nevím, proč by si měl vybrat Klobouky. Ono stejně nebude moc příležitostí, kam se do Klobouk stěhovat.   Klobouky v příštím roce přijdou o 100 potenciálních obyvatel, kteří by mohli postavit 25 rodinných domů, půjdou do Brumova. A taky o 150 – 200 dalších, kteří půjdou do nových bytů. V řeči čísel – 100 obyvatel je ročně asi 2 miliony do rozpočtu. Každý rok. S inflačním růstem.   S Brumovským starostou si nemusíte chtít kupovat garsonku napůl, ale výsledky má. Brumov se rozvíjí. Klobouky ne. Uvidíme, já mám jasno, koho v příštích volbách volit nebudu. Otázka, jestli bude k volení někdo nový.   Hezkého Mikuláše. MZ   PS: Zajímavý nástroj, jak se dá orientačně zjistit, kolik se toho ve městě postavilo za jakou dobu jsou popisná čísla. Momentálně je poslední č.p. 1142. Poslední roky se čísluje v pořadí, jak se kolauduje. Paneláky na Luční jsou čísla kolem 900, to jsou končící 70., začínající 80. léta. Číslo 1000 je na Okružní, tedy někdy v půlce 90. let. Asi 12-15 let na 100 domů. Třeba zrovna číslo 1101 je poslední nová bytovka na Luční – kolaudovaná nevím, 2018? Takže na dalších 100 čísel bylo třeba 20 let. Teď uplynulo 7 let, v této době se měnilo číslování starých budov v PALu a kolaudují se domy na nové ulici Jos. Balejky, to je těch jediných 17 nových stavebních pozemků, a poslední č.p. je číslo 1142... takže se dá říct, že ve městě přibude ročně maximálně 5 domů. Pochopitelně – demolice domu znamená ztrátu původního č.p., takže některé domy zanikly a na jejich místě vznikly nové, přestože domů jako takových nepřibylo.