Podzim bude ve Zlíně opět plný skvělých koncertů. Několik mimořádných ...

Pouhé tři hodiny po nahlášení krádeže se kriminalistům podařilo vypátrat odcizené jízdní kolo v hodnotě zhruba 120 tisíc ...

Zlínský kraj uvolní 3 miliony korun na mzdy nepedagogických pracovníků. Krajským školám a školským zařízením totiž chybí finance ...

Zoo Zlín dosáhla mimořádného chovatelského úspěchu. Poprvé v historii českých zoo se zde podařilo odchovat mládě zoborožce přilbového. V současnosti tento druh zoborožců chová pouze 12 institucí na světě, v Evropě se za posledních 12 měsíců podařilo odchovat pouze 2 mláďata (včetně zlínského). Rodičovský pár a odchované mládě návštěvníci zlínské zoo již uvidí ve voliéře u Zátoky rejnoků.   Zoborožci přilboví se ve zlínské zoo poprvé objevili v roce 2018, současný chovný pár se podařilo sestavit v roce 2022. „První snůšku vajec jsme zaznamenali v roce 2024, vejce však nebyla oplozená. U letošní snůšky se naše očekávání naplnily, v červnu jsme díky kameře umístěné přímo v hnízdní dutině mohli sledovat vylíhnutí prvního mláděte zoborožce přilbového v českých zoo,“ přiblížil chov zoborožců zoolog Václav Štraub. Jak dále dodal, zdaleka však nebylo ještě vyhráno. „Odchov zoborožců je nesmírně náročný proces. Samice se v době hnízdění zazdí v připravené dutině, ponechá jen velmi malý otvor. V dutině setrvá několik měsíců, během nichž je zcela odkázaná na samce. Ten ji a později i mládě nepřetržitě krmí právě přes ponechaný otvor. Odchov byl plně v režii rodičovského páru, jsme nadšeni, že tak úspěšně zvládnul vůbec první hnízdění. Mládě je ve skvělé kondici a výborně prospívá,“ zdůraznil Václav Štraub. [caption id="attachment_223575" align="alignnone" width="690"] Rodičovský pár. Foto: Ewa Kožik[/caption] Zoborožec přilbový se ve volné přírodě vyskytuje jen na ostrově Sulawesi a okolních ostrovech. Je to jeden z nejpestřeji zbarvených zoborožců s charakteristickým velkým zobákem a výrazným „přilbovitým“ útvarem. Patří k velkým druhům zoborožců, délka těla dosahuje kolem 80 cm, váha se pohybuje kolem 2,5 kg. Na jejich jídelníčku dominuje ovoce a hmyz. Ve zlínské zoo tito zoborožci dostávají ovoce (fíky, klikva, banán, hrozny), vařenou zeleninu (batáty, dýně, cukety, rajčata, lilek) a speciální hmyzí granule. „Při odchovu mláděte jsme navíc v krmné dávce výrazně zvýšili zdroj bílkovin, zoborožcům tak třikrát denně podáváme cvrčky, sarančata nebo myší holata,“ uvedl Václav Štraub.   Ve volné přírodě patří zoborožci přilboví mezi ohrožené ptačí druhy. Ačkoliv velikost volně žijící populace není přesně známa, jejich počet rapidně klesá v důsledku kácení lesů, lesních požárů a pytláctví. V Červeném seznamu IUCN je proto zařazen v kategorii zranitelný.   Prvním odchovem zoborožců přilbových zlínská zoo znovu potvrdila svou mezinárodní chovatelskou prestiž. „V chovu řady ptačích druhů patříme skutečně mezi světovou špičku. Platí to například u supů, brodivých ptáků nebo právě zoborožců. Stávající tým zoologů a chovatelů je na skvělé úrovni, oprávněně se tak dostavují úspěchy,“ vyzdvihl práci zlínských chovatelů ředitel Zoo Zlín Roman Horský.   -tz-

Na křižovatce Hornolidečska a Hornovsacka vodí na hody barana hned dvě obce. Ústí u Vsetína a Janová. Původně se v Ústí vodilo a slavilo v pondělí, protože odpočívat se dalo v úterý v zaměstnání, kde mistr po pár štamprlích a míse dobrot přehlédl, že je polovička dílny pozašívaná v úkrytech a léčí se tím, čím se zkazili. Ale se změnou režimu se změnily i podmínky. Mistr sice dostane svoji výslužku jako před lety, ale s tím odpočinkem v práci už to všude nejde. Proto se ústecké vodění barana přesunulo na sobotu, kdy neděli má obsazenou Janová. V obou vesnicích hraje pro radost a k tanci Hověžanka, která se prostě nedovede rozpůlit.   V Ústí pořádá vodění barana obec a má takové štěstí na úžasné lidi, že stačí vyvěsit plakát a pozvat zájemce, aby se v maskách dostavili podpořit místní tradici. Má štěstí i na sponzory. Starosta ani místostarostka a dokonce ani předseda kulturního výboru se nemusí plazit po kolenou jako v Lurdách a přemlouvat občany, aby přišli za chasu. I když vidět předsedu kulturního výboru na kolenou by možná vydalo za celé hody. J   Letos přišlo 26 maškar, což je opravdu hezký počet. Přesto pamětníci vzpomínají, že chodil i početnější průvod. Ale vzhledem k současné době, kdy zadarmo spousta lidí nevyleze ani z postele, se má obec Ústí opravdu čím chlubit. To vám potvrdí každý, kdo kdy připravoval nějaký program pro pobavení svých spoluobčanů, že mít dostatek aktivních lidí je opravdový poklad. [caption id="attachment_223488" align="alignnone" width="690"] V Ústí vodily barana maškary. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Již při společném fotografování bylo jasné, že jen co se chasa vyhrne od startu a cíle dnešních oslav v Sokol klubu, bude obrovská sranda. U ženské populace si okamžitou pozornost vysloužil skotský highlander v klasickém kiltu, který musel čelit neodbytným otázkám, jestli je to pravda, že Skotové pod kiltem… Rozhodl se neodpovídat, jen zvedal kilt. Chvílemi to nemělo cenu ho ani spouštět. Tanečnice vzdychaly, když padly do náruče mužného a vysokého Robina Hooda. Přemlouvaly jej, že už nechtějí žít u svého Lorda, ať je unese do lesa. A pak ochránci přírody musí vyzývat k úklidu v lesích. Podobně na ženy působil ztepilý rytíř, kterého si pletly vdavekchtivé krasavice s D´Artagnanem. Panu doktorovi endokrinologovi se zase hlásily na prohlídku. Chudák se pak vždy dostal k talířům s pochoutkami, až byly téměř prázdné. A co teprve Jack Sparrow? Každá s žen, která věděla, co si vytrpěl jako Johny Depp při rozvodu, jej chtěla konejšit s tím, že ne všechny ženy jsou stejné.   Muži, přestože měli plné baráky pastí na myši, doslova bláznili za milou Minnie mouse. A co teprve sličná cikánka? Ta během oslav díky svému temperamentu, kterým jsou tyto krasavice pověstné, zavinila téměř několik kolizí na hlavním průtahu obcí, kdy řidiči otáčeli hlavy jinam než volant. Dovedla poblouznit řidiče, podobně jako Sirény námořníky v oceánech. Ovšem to nejvzácnější mezi maškarami byly doslova Miss krásy of the Usti village. Ať už platinová blondýna nebo roztomilá boubelka tmavšej pleti, jak by řekli naši bývalí bratři ze Slovenska. Jenom ty její chlupaté ruce a hruď poněkud zarážely tanečníky. A co teprve newyorská policistka? Všechny tři měly tolik ženských darů, že se do jejich náruče muži přímo vrhali, aby se po prozření, že se jedná o hrudní vycpávky, hrůzou odpadali. Ale sranda musí být, a to tyto/tito tři slečnochlapi dokázali na tisíc procent.   Samozřejmě nesmíme zapomenout na nejmladší generaci, která bude v následujících letech pokračovat v tradici. Letos to byly princezny, tygřice, žabák, čarodějnice nebo voják. Vše ohledně morálky dozorovala vousatá abatyše, ale jak je vidět na fotografiích, ani ona neodolala pokušení. Ďábel nikdy nespí. K výběru darů do pokladničky byli nejvhodnější otrhaní loupežníci. Nechyběl ani Mexičan(ka) s velkým sombrerem a mohutným knírem. V průvodu šel i Křemílek a Vochumůrka. Z profilu však Vochomůrka připomínal se svým speciálním nosem Blbouna nejapného z filmu Doba ledová. S Hověžankou popojížděla po obci řidička koní Gumiše a Bariho Tereza Valchářová. Takže měla valachy před sebou a jednoho Valacha vedle sebe na kozlíku. Pro přecházení komunikací měla chasa v záloze soudružku členku SNB v košili a s čepicí i výložkami ze stejnokroje 53 zvaného švestka, což zároveň dobře ladilo k valašským nápojům. Dnes již málokdo ví, že právě proto se příslušníkům veřejné bezpečnosti říkalo švestky. Dokonce se jí uprostřed vesnice podařilo zatknout polské státní příslušníky. Vzhledem k tomu, že v Čechách kdysi vládli Jagellonci, byla členka Sboru národní bezpečnosti shovívavá. Slušné chování řidiče nakonec vyřešila domluvou a potrestala celou osádku vozu jedním tanečkem s chasou. [caption id="attachment_223489" align="alignnone" width="690"] V Ústí vodily barana maškary. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Samozřejmě, že ne každý chase a muzikantům dveře otevře. Někteří opravdu nejsou doma, jiné zase takové společenské akce nelákají. Tak už to prostě chodí a záleží na rozhodnutí každého jednotlivce, zda se zapojí do všeobecného veselí či nikoliv. Na druhou stranu existuje pořád spousta lidí, kteří jsou vděční, když jim muzika před domem zahraje a chasa hospodáře i panímámu vytančí v kole. Celá parta maškar a muzikantů již řadu let ví, že například u sester Šimarových všechny čeká krátké odpočinutí s kávou a připraveným obloženým stolem. Těch obložených stolů, táců a mís je po vesnici opravdu mnoho až oči přecházejí. Jen ten měch, kterému říkáme žaludek, se nedokáže tak rychle přizpůsobit. Chasa přišla na konci Ústí pozdravit nové obyvatele, kteří hody nehody tvrdě makali na svém novém příbytku. A přestože investovali všechny úspory do bydlení, do kasičky přece jen něco naškrábali, a to se cení mnohem více.   Po krátké přestávce obšťastňovala chasa tancem domy na druhé straně od hlavní cesty. Poté ještě do kopečka směrem k vodárně a jako poslední kozí ulička. Tím však hody v Ústí zdaleka nekončily. V sále Sokol klubu už byl nachystán Petr Mikeš z Hovězí, který účinkuje jako zpěvák a přes klávesy a elektroniku nástrojově zastoupí dokonale celou kapelu. Tepve nyní nastal čas, kdy chasa nebaví druhé, ale sama sebe. Jestli si dříve narození občané mysleli, že se v klidu podívají, jak mládež křepčí, tak se velice mýlili. Netrvalo dlouho, a vtaženi do kola, křepčili také. Lidé se pomalu scházeli, měnili obsadu a ti nejstatečnější odcházeli v čase, kterému už se říká velmi brzy ráno. Tomu se říká perfektně oslavené hody.   text a foto: Radomír Dolanský

Na Valašsku držíme vždycky při sobě. A právě teď to potřebuje jedna rodina víc než kdy jindy.   Mladá žena ze Střelné zůstala sama se třemi dětmi. Její manžel – otec rodiny – tragicky zahynul při práci na rekonstrukci střechy jejich domu. Chtěli svým dětem postavit bezpečný domov, kousek po kousku opravovat starý dům, aby byl útulným místem plným lásky. Místo toho přišla bolestná ztráta, která obrátila jejich život vzhůru nohama.   Náhle se ocitli bez táty, bez opory a bez jistoty, že vše zvládnou. Zůstaly jen tři dětské hlasy, které se ptají „kde je táta?“ – a maminka, která hledá sílu jít dál. Obec Střelná proto vyhlásila veřejnou sbírku, aby rodině pomohla tuto těžkou zkoušku překonat. Transparentní účet byl zřízen s povolením krajského úřadu a každý příspěvek půjde přímo na pomoc rodině Hejdových.   Každá koruna se promění ve víc než jen číslo na účtu – bude znamením, že nejsou sami. Že máme velké srdce. Že i když život přinese tu nejtěžší ránu, lidé kolem dokážou vytvořit silný kruh podpory. Pomozme společně rodině Hejdových znovu uvěřit, že i po té největší bouři může přijít světlo.     Podrobnosti ke sbírce naleznete ZDE. Rozloučení se koná v pátek 19. září v 11.00 hod. Smuteční oznámení Lukáš Hejda.   -red-

Na pozvání zdejší radnice zavítali minulý týden do Valašských Klobouk představitelé z polského partnerského města Zelow. Čtyřčlenná delegace vedená starostou Kamilem Świtałou přijela do našeho města poprvé ve svém volebním období. V programu ji kromě oficiálního přijetí na radnici čekalo také seznámení se zdejšími památkami, kulturou, občanskou vybaveností, školstvím či aktuálními investičními akcemi.   „Bylo nám velkou ctí přivítat ve Valašských Kloboukách starostu Kamila Świtału, členku městské rady Urszulu Kowalskou, ředitele Domu sociálních služeb Przemysława Majewskeho a pracovnici odboru propagace Karolinu Mizerskou-Zarzyku. Při společném jednání jsme se shodli, že naším cílem je nadále rozvíjet partnerskou spolupráci a otevírat prostor pro kulturní i vzdělávací výměny našich škol či spolků,“ uvedl starosta Josef Bělaška. „Valašské Klobouky a Zelow mají mnoho oblastí, ve kterých se mohou navzájem inspirovat a obohacovat,“ dodal.   [gallery columns="5" ids="223431,223432,223433,223434,223435"]   Po příjezdu čekala hosty úvodní procházka centrem Valašských Klobouk, která symbolicky začala u kašny – na místě, kde bylo podle pověsti město založeno. Následovala návštěva Staré radnice, zastavení v Červeném domě i prohlídka kostela Povýšení svatého Kříže. Se zaujetím si prohlíželi také secesní stavby architekta Huberta Gessnera a dřevěné sochy, jež lemují Masarykovo náměstí. Z rozhledny na Královci si pak vychutnali podvečerní výhled na okolní krajinu.   V dalším programu delegace navštívila Národní památník Ploština a vyslechla si výklad o tragických událostech, které v našem regionu provázely konec druhé světové války. Historickou exkurzi zakončila prohlídkou areálu hradu v Brumově-Bylnici.   Třetí den návštěvy byl věnován seznámení s velkými projekty, které město realizuje. „Našim hostům jsme představili zrekonstruované městské koupaliště, nový pavilon mateřské školy i sídliště Luční, které prochází revitalizací. Při návštěvě základní školy jsme řešili také návrh projektu, při kterém by žáci z obou partnerských měst během roku pracovali na online workshopech a pak by absolvovali výměnné pobyty,“ popsal místostarosta Jaroslav Baloušek. Partnerské česko-polské vazby tak dostanou další zajímavý rozměr.   -tz-

Zastupitelé Zlínského kraje dnes schválili znění memoranda, které vymezuje role všech dotčených stran při výstavbě přehrady ve Vlachovicích. Ta se má v budoucnu stát důležitým zdrojem pitné vody pro Zlínský kraj. Začít stavět by se mohla v roce 2029.   Memorandum o spolupráci při přípravě a výstavbě vodního díla Vlachovice podepíší 29. září zástupci Zlínského kraje, Povodí Moravy, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, Vodovody a kanalizace Zlín a devět obcí dotčených výstavbou plánované přehrady.   „Je to další posun v přípravě. Vymezili jsme si základní podmínky a závazky, které zpřesnění navazující příprava stavby a jednání,“ uvedl hejtman Radim Holiš.   Finanční prostředky od Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí budou využity na úpravu a výstavbu splaškových a dešťových kanalizací, vybudování čistíren odpadních vod a další související infrastrukturu, které se s výstavbou přehrady pojí. Minimálně 90 procent prostředků nositelům klíčových investic poskytne na přípravu a stavbu vodního díla stát.   „Výstavbu vlachovické přehrady jednoznačně podporujeme. Dostatek pitné vody a spolehlivost vodních zdrojů je základním předpokladem dalšího rozvoje území. Proto je Zlínský kraj připraven přispět k výstavbě vodního díla konkrétními finančními prostředky či bezúročnými půjčkami obcím, které jim pomohou financovat další investice spojené s výstavbou,“ dodal náměstek hejtmana pro strategický rozvoj Tomáš Chmela.   Letos v květnu podalo Povodí Moravy žádost o vydání stanoviska v rámci procesu EIA, vrcholí také příprava dokumentace pro povolení záměru na celé vodní dílo. Pokud vše půjde podle plánu, chce Povodí Moravy v příštím roce požádat o povolení stavebního záměru. Samotná výstavba vodního díla by mohla začít v roce 2029.   -tz-