Aktuality

Rozhovor/ Pandemie koronaviru už víc jak čtyři měsíce téměř úplně zastavila veškerý amatérský sport. Trenér brankářů Fotbalové asociace České republiky a Regionální fotbalové Akademie Moravskoslezského kraje štítenský rodák Lubomír Hnilo přesto na konci minulého roku na Valašsku pořádal 3. ročník brankářského minikempu. Ten se konal v areálu fotbalového hřiště ve Štítné nad Vláří. Při prosincové akci se samozřejmě dodržovala všechna aktuální vládní nařízení i přísná hygienická opatření.   Kdy se ve Štítné nad Vláří poprvé konal brankářský minikemp?   22. prosince 2018. Takže na konci minulého roku jsme pořádali jeho 3. ročník. V 1. ročníku v roce 2018 se ho zúčastnilo 22 brankářů, ve 2. ročníku v roce 2019 trénovalo v minikempu 26 brankářů a ve 3. ročníku v roce 2020 jsme měli přihlášených 30 brankářů.   Na konci minulého roku jste ale museli kvůli vládním omezením minikemp redukovat?     Abychom dodrželi všechna opatření, tak se konal v improvizovaných podmínkách. Trénovalo se ve třech rozdělených skupinách. Celkem se ho z 30 přihlášených zúčastnilo jenom 10 brankářů z nejbližšího okolí. Po redukcích tak byl v sobotu 19. prosince dopoledne od 9 hodin trénink pěti starších žáků a od 11 hodin trénovali tři mladší žáci. V neděli 20. prosince si od 14 hodin zatrénovali 2 muži. Protože klasický model minikempu byl změněný a účast výrazně omezená, tak jsem všechny tréninky vedl jenom já.   Jak vypadal v letech 2018 a 2019 průběh minikempů ve Štítné nad Vláří?   Po zahájení dostali všichni brankáři veškeré informace. Pak byli rozdělení podle věkových kategorií. V roce 2018 po prvním ranním tréninku následoval oběd, pak krátká přistávka a po ní beseda s trenérem brankářů Fastavu Zlín Martinem Juřičkou. Ten všechny přítomné seznámil, jak pracují brankáři v profesionálním fotbale. V roce 2019 byla po obědě beseda s fyzioterapeutem Martinem Kiedroněm z Regionální fotbalové Akademie z Karviné. Ten vedl debatu na téma, jak se o sebe starat, jaká dělat cvičení a jak to funguje v Regionální fotbalové Akademii Moravskoslezského kraje. Obě besedy měly pozitivní ohlas. Proto je škoda, že se v prosinci kvůli restrikcím nemohla konat beseda s trenéry Patrikem Timčákem a Tomášem Pláškem z Fit§core. Také oni měli připravená zajímavá povídání. [gallery columns="4" ids="94238,94237,94239,94240"] Besedami však minikempy nekončily?   Po besedách byl druhý trénink. Při něm se v jednotlivých kategoriích trenéři prostřídali. A na závěr druhého tréninku se v každé kategorii konaly soutěže o připravené ceny. V roce 2019 po druhém tréninku v tělocvičně ve Štítné nad Vláří fyzioterapeut Martin Kiedroň ještě předváděl cvičení pro všechny partie těla. Trenéři brankářů všechny gólmany při tomto cvičení korigovali.   Jak takové setkání gólmanů na Valašsku končilo?   Po následné svačině bylo shrnutí celého minikempu, vyhlášení soutěží, předání cen. Všichni brankáři také dostali na památku upomínkové předměty.   Kdo se může zajímavých a poučných tréninků zúčastnit?   Všichni, kdo mají zájem. Za normálních okolností jsou brankáři rozdělení do kategorie mužů, dorostu, starších žáků, mladších žáků a starší přípravky.   Kteří trenéři se v minikempech doposud představili?   Otakar Novák a Martin Juřička z Fastavu Zlín, Lukáš Paleček a Jiří Adamuška z Třince, Ondřej Prepsl z Regionální fotbalové Akademie Ostrava, Jiří Hlaváč z Regionální fotbalové Akademie Plzeň, Michal Žlab z Bílovce, Daniel Kostka z MFK Dubnica nad Váhom, já jsem zastupoval Regionální fotbalovou Akademii Karviná. Ve druhém kempu byl také fyzioterapeut Regionální fotbalové Akademie Karviná Martin Kiedroň. V roce 2020 jsme měli pozvané trenéry Fit&core.   [gallery columns="4" ids="94241,94242,94243,94244"]   Na co se trenéři v minikempech zaměřili?   Na pohybovou činnost, práci nohama a techniku chytání brankářů. Samozřejmě chtěli, aby se všichni brankáři při trénincích hlavně bavili a měli zážitek ze všeho, co se ve Štítné nad Vláří při minikempech dělo.   Jak brankáři spolupracovali?   Na výbornou. Všichni byli zodpovědní. Všechno probíhalo hladce a bez problémů.   Kteří zajímaví brankáři se zatím minikempů zúčastnili? Z kategorie mužů a dorostu to byli Adam Rišica z Kateřinic, Michal Marcaník ze Štítné nad Vláří, René Frohlich  z Valašského Meziříčí, Michael Gergela z Baníku Ostrava, Martin Masař z Dolní Lhoty, Michal Vaško z Valašských Klobouk, Brumovjan Josef Struhař, Michal Machala z Bojkovic a Viktor De Gano ze Vsetína.   Kdo z nich byl v nejlepší formě?   Adam Řišica z Kateřinic a Michael Gergela z Baníku Ostrava. Také v mladších kategoriích se v dobré formě jevilo několik šikovných mladých gólmanů. Ti ale ještě mají všechno před sebou.   Kdo se ještě podílel na pořádání a průběhu minikempů?   Moravskoslezská Brankářská Akademie, TJ Štítná nad Vláří, ZŠ Gabry a Málinky ve Štítné nad Vláří, obec Štítná nad Vláří a fotograf Radek Holík. Dále pak některé ligové kluby, několik sponzorů a brankáři, kteří přispěli jakoukoliv formou. Hodně nám pomáhala také pani Anna Zvoníčková, která se starala o stravovací a pitný režim.   Kdy plánujete další brankářský minikemp ve Štítné nad Vláří?   Pokud to situace dovolí, tak v prosinci 2021. V podobném termínu jako v minulých letech a to těsné před vánočními svátky. Ovšem pokud to bude možné, tak Moravskoslezská Brankářská Akademie bude od jara organizovat brankářské tréninky pro kategorie U9 až po U19. Termíny a místa tréninků budou zveřejňovány na webových stránkách www.brankarskaakademie.cz.   Lubomír Hotař

Policisté z Luhačovic společně s kriminalisty od středy pátrají po pachateli krádeže traktoru, který stál na pozemku v obci Slopné. Krádeží tohoto dopravního prostředku způsobil neznámý pachatel škodu za více než 117 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že lapka kradl v době nouzového stavu vyhlášeného v České republice, hrozí mu v případě jeho vypátrání a odsouzení trest odnětí svobody až na osm let.   Nově zakoupený několik let starý traktor s plnou nádrží zaparkoval na pozemku ve Slopném jeho majitel v polovině prosince loňského roku. Od té doby ho nikdo nepoužíval. „Naposledy stál traktor na svém místě prokazatelně v pondělí 25. ledna. Následující den si syn majitele všiml, že traktor zmizel. Nepřikládal tomu žádnou důležitost, protože si myslel, že s ním odjel otec. Ale ve středu vyšlo najevo, že traktor s největší pravděpodobností někdo odcizil,“ uvedla mluvčí policistů Monika Kozumplíková. [caption id="attachment_93973" align="alignnone" width="690"] Ilustrační foto: Podobný traktor byl odcizen[/caption] Podle našich informací se jednalo o Zetor 12011, který měl vzadu umístěnou radlici na odklízení sněhu a byl vybaven oranžovým světelným majákem.   Policie žádá o pomoc veřejnost. „Pokud jste si všimli po půlnoci z pondělí 25. ledna na úterý 26. ledna jízdy červeného traktoru značky Zetor s radlicí na odklízení sněhu, který jel směrem z obce Slopné do obce Loučka, nebo máte informace k místu, kde se traktor nachází, volejte, prosím, na linku tísňového volání policie – 158,“ vyzvala Monika Kozumplíková. Traktor měl mít podle zjištěných informací při jízdě vypnutá světla.   -tz-

Slyšeli jste o finanční gramotnosti? Jedná se o soubor ekonomických pravidel pro běžný život, který se od roku 2013 dokonce vyučuje i na základních školách. Jaké nejdůležitější zásady obsahuje poměrně nové odvětví vzdělávání? A proč by je měli znát i dospělí?  

S finančními otázkami se potýkají i dospělí

Jak bojovat proti finančním propastem?

Vzdělávejte děti v rodinné ekonomice

I přes složitou situaci, kterou letošní rok při průběhu tříkrálové koledy připravil, byli zástupci charity mile překvapeni přízní všech, kdo je podpořili. Ať už se jednalo o příspěvek v obchodě, kostele, na obecním úřadě nebo ve službách. I když sbírka do pokladniček byla již ukončena, je možné až do 30. 4. 2021 stále letošní sbírku podpořit ONLINE.   „Velké poděkování patří všem majitelům obchodů a jejich zaměstancům za jejich ochotu se o pokladničky postarat, zároveň také díky kněžím z farnosti Valašské Klobouky, Brumov-Bylnice a Nedašov a také obecním úřadům ve Valašských Kloboukách, Brumově-Bylnici, Návojné, Nedašově, Nedašově Lhotě, Poteči, Valašských Příkazech, Študlově a Lačnově na jejichž území mohli být pokladničky také umístěny,“ uvedl Tomáš Naňák, ředitel Charity Valašské Klobouky.   Vzhledem k tomu, že letošní sbírka probíhala netradičním způsobem, nejsou výsledky podle obcí úplně objektivní. Část lidí nepřispívala v rámci své obce, ale využili možnost přispění v kostelích a obchodech.  

Výsledky Tříkrálové sbírky 2021 Charita Valašské Klobouky

Výsledky Tříkrálové sbírky 2021 Charita Slavičín

Výsledky Tříkrálové sbírky 2021 Charita Vsetín

Kroky firmy Pfizer/BioNTech a nově i AstraZeneca se stále reálněji podobají vyděračskému nátlaku. Svoje přidala opětovná neschopnost rychlé reakce EU. Přesto s prapory revoluce, očkujeme stále méně s Únií ruku v ruce.   Dnes již i zkorumpovaný hlavní mediální proud přichází s realitou, že problémem EU byly pozdní objednávky. Problém, který tzv. hoaxy a fake news přinesly již před drahnou dobou. Ano, ty informace, které politici a různí dobře placení neziskovčíci tak rádi označují jako šíření nepravdivých informací. Kampaň proti různým, třeba i mylným nebo zkreslujícím, názorům se již směle může rovnat komunistické cenzuře 70. let minulého století. Ba možná ji už v době, kdy místo soudů vynáší rozsudky sociální sítě a webové portály mainstreamu mazáním všeho, co je v rozporu s hlásanou politikou chlebodárců, komunistickou cenzuru i předčí. Jestliže se mažou výroky a zastavují TV přenosy prezidenta jedné ze světových velmocí, ať jsou komukoliv jeho názory jakkoliv proti srsti, ať mnohým může připadat jako pomatenec, nemá to s velkohubě vytrubovanou demokracií a svobodou slova vůbec nic společného. Další bláznivé zprávy - Pfizer chce proplatit šestou dávku, kterou sám bez donucení a bez smlouvy do lahviček plnil. EU zase uvažuje o zákazu vývozu vakcíny u firem, které podle ní neplní závazky. Kam se hrabe socialistický tábor v čele se Sovětským svazem?   Přestože je od Parlamentu a Senátu, přes ministerstva, úřady až po obecní zastupitele u moci převážná většina těch, kteří na vlastní kůži jako dospělí zažili diktát a cenzuru v ČSSR, jakoby odmítali vidět současný návrat ke komunistickým praktikám nejen u nás, ale i v EU a v podstatě v celé tzv. západní společnosti. Naopak vehementně od roku 1989, jako poškozené CD nebo poškrábaný vinyl, pořád dokola straší právě před komunisty, přičemž jim něco mnohem horšího po vzoru Velkého bratra uniká. A ve stylu komunistické propagandy, si vytvořili v současné II. studené válce nového nepřítele pouze tím, že z jedné strany barikády přelezli na druhou a štěkají pořád stejně, jen na opačnou světovou stranu.   I když jdou veškeré skvělé očkovací plány do kopru a velebení úžasné společné vakcinační politiky EU taktéž, ministr Blatný rezolutně odmítl obrátit se na Rusko s žádostí o nákup vakcíny Sputnik V bez schválení Evropskou lékovou agenturou. Taková vlezlá podřízenost naprosto degraduje české odborníky ze SÚKLu na obyčejné kontrolory acylpyrinů. Mainstreamu společně s fanatickými internetovými hatery se povedlo oblbnout alespoň tu část lidí, kteří „žerou“ zpravodajství České televize, donekonečna se opakujícím, hrůzu nahánějícím upozorňováním, že přece Sputnik V neprošel 3. fází testování. Ale nikomu z kritiků nevadí, že nikdo na světě nezná dlouhodobé účinky, ať už pozitivní či negativní, vakcín, kterými se momentálně očkuje i u nás. Pokud je tedy opravdu přírodního původu. Najednou nikomu nevadí, že někde zmizelo těch 8 – 10 let testování vakcín, jak bylo doposud ve světě běžné!   Zatímco Britové, kteří tak tvrdě napadali Rusko kvůli novičoku, chtějí s ruskými vědci vytvořit společnou vakcínu, zatímco Maďarsko a Srbsko vakcínou již očkuje, zatímco Německo s Ruskem o možnostech nákupu vakcíny jedná, v ČR vakcínu považuje za velmi kvalitní nejen Roman Prymula (POZOR! ať je jakýkoliv, v tomto oboru je uznávaná kapacita), tak Jan Blatný ruskou vakcínu rezolutně odmítá.   Je to u ministra tak obrovsky podlézavá závislost na Evropské únii, že bez její lékové agentury si ani nepšoukneme nebo do zdravotnictví cpe politiku, tedy u některých tak vítanou zášť vůči všemu ruskému? Ať tak či onak, každý z těchto důvodů brání tomu, co nám páni politici vštěpují do hlavy již od minulého roku, že nás zachrání jedině vakcinace. Nikdo nemluvil o tom, jestli má být vakcína americká, americko-německá nebo ruská. Zatímco jinde se dělají urychlené kroky nezávislé na dosavadních dodavatelích vakcín, hloupí Češi odmítají pro svou tak výborně propagandisticky vytvořenou zášť akční řešení a podle Andreje Babiše budeme pozorovat, budeme se ptát, konzultovat ve spřátelených zemích, kde se Sputnikem očkuje, budeme nekonečně mudrovat, a na druhé straně škrtit a omezovat život v republice nad únosnou míru nebo pořád dokola řešit, kdo kde chlastal přes zákaz.   Co to v České republice rozhoduje za lúzry, kteří dávají přednost politickým postojům před záchranou životů, které mají plnou ... ústa?   Radomír Dolanský   Radomír Dolanský – Rýpavý humorista, pesimistický optimista, autor knih Z valašských putýk a Metúdovy vojenské lapályje – Z valašských putýk 2.   [totalpoll id="94102"]

Vyschlé potůčky, vyprahlá krajina a prázdné studny. Tak to vypadalo v roce 2019 ve Slavičíně, kdy region trápilo velké sucho. Tomu chce město aktivně čelit, proto chystá soubor opatření pro lepší nakládání s dešťovou a povrchovou vodou. „Už teď nám některé letní měsíce ukazují, že sucho bude i na Slavičínsku velkým problémem do budoucna,“ řekl starosta města Tomáš Chmela s tím, že město může udělat v boji proti suchu více, než by si jedinec dokázal představit. „Pomocníkem v tomto boji jsou také například plánovaná polopropustná parkoviště, retenční nádrže na dešťovku ze střech, výsadby biokoridorů nebo zelené ploché střechy na městských budovách,“ uvedl starosta.   Proto město chystá studii ve spolupráci s pražským Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půd, která by měla vytipovat vhodné způsoby pro zvýšení zadržování vody v regionu. Někde se opatření na zachycení vody v krajině už dokonce budují. V Nevšové v současné době vzniká projekt poldru a v plánu je i vybudování meandrů na toku Nevšovka. Přímo na území Slavičína je pak projektována revitalizace mokřadu v lokalitě Pod Kaštany. A studie má přinést i další projektové záměry. [caption id="attachment_94097" align="alignnone" width="690"] Ilustrační foto: Zelená střecha. Zdroj: Státní fond životního prostředí ČR[/caption] „Zelená témata“ jsou městu blízká. Vloni začal Slavičín s výsadbou stromořadí, díky nimž přibylo v krajině více než 600 stromů, nebo investicí do přírodních zahrad u MŠ Malé Pole a u Domu dětí a mládeže. „Městu nejde jen o velké projekty, jako jsou poldry nebo retenční nádrže, ale i o drobnější aktivity typu monitoring a čištění studánek nebo šetření vodou,“ podotkl Chmela.   Pořízení studie je podpořeno Evropským sociálním fondem v rámci projektu “Chytrý Slavičín: Strategicky řízení město, přívětivý úřad”. Dotace pokryje 95 % nákladů studie.   -tz-

Lyžařské vleky se na základě rozhodnutí vlády ani tento víkend nerozjedou. Přesto návštěvníci Ski areálu Razula ve Velkých Karlovicích nebudou ochuzeni o příležitost užít si zimní atmosféru a sportovní aktivity.   Sjezdovky jsou i nadále přístupné sáňkařům a skialpinistům, nově se ve středisku v pátek 29. ledna rozjede již druhá snowtubingová dráha a v sobotu 30. a neděli 31. ledna se chystá u sjezdovky Razula testování skialpů. V areálu je otevřeno několik výdejních okének s občerstvením a ve výborném stavu jsou i běžkařské stopy. Během týdne přibylo minimálně 20 centimetrů čerstvého sněhu.   „Rozhodnutí vlády nás hodně zklamalo. Těšili jsme se, že konečně budeme moci zužitkovat skvělé sněhové podmínky, které ve Velkých Karlovicích panují. Sjezdovky máme vysněžené, upravené rolbou, nachystané k okamžitému zprovoznění. Nejhorší je nejistota. Nevíme, jestli je máme v tomto stavu udržovat dál a vyčkávat, nebo už sezónu nadobro vzdát,“ říká šéf ski areálu Martin Pařízek. [caption id="attachment_93980" align="alignnone" width="690"] Borůvkové knedlíky patří k největším lákadlům Bistra Razula[/caption] Upravené sjezdovky zatím středisko nechává k vyžití návštěvníkům se sáňkami, boby a skialpy s tím, že vstup je na vlastní riziko. Již minulý víkend na sjezdovce Horal u hotelu Horal pracovníci střediska vybudovali snowtubingovou dráhu, v tomto týdnu vytvořili ještě jednu - u hlavní sjezdovky Razula, naproti Bistru Razula. „Od pátku 29. ledna bude otevřená, jako náš dárek pro děti k pololetním prázdninám,“ dodává Martin Pařízek. U Horalu měří dráha 80 metrů, u Razuly 60 metrů. V provozu jsou obě od pátku do neděle od 10 do 16 hodin. Návštěvnost regulují pracovníci areálu.   U každé ze sjezdovek je nyní také otevřeno několik výdejních okének s občerstvením s sebou. Jejich počet byl postupně navýšen, aby se předcházelo frontám. Nejvyhledávanější je Bistro Razula, kde nyní vaří kuchaři z blízkého Spa hotelu Lanterna a denně připravují burgery, pizzu, grilovaná žebra, plněné tortilly a další speciality. Na terase u hotelu Horal nabízí výdejní okénko například dýňovou polévku, guláš, hot dog a čerstvé frgály.   Testování skialpů bude probíhat v sobotu a neděli od 10 do 16 hodin. Zájemci si mohou bezplatně vyzkoušet skialpy Dynafit přímo na kilometrové sjezdovce. [caption id="attachment_93979" align="alignnone" width="690"] Testování skialpů Razula[/caption] Výborné podmínky panují v běžkařských stopách. Přímo v obci je upraveno 40 km stop v sedmi trasách, které se vzájemně prolínají. U parkoviště naproti sjezdovky Razula je otevřeno výdejní okénko půjčovny běžek a sněžnic.   Pro Resort Valachy, který provozuje Ski areál Razula a čtyři místní hotely, je právě začínající období jarních prázdnin - od začátku února do poloviny března – obvykle hlavní sezónou, kdy přijíždí na pobyty nejvíc lidí v celém roce. Nyní jsou hotely zavřené. „V posledních dnech se nám množí telefonáty a maily, kdy se lidé ptají na možnost ubytovat se u nás v režimu služební cesty. Tyto pobyty neposkytujeme, zůstáváme zavření, nechceme ohýbat daná nařízení, vnímáme naléhavost současné situace. Je ale velká škoda, že vláda neumožnila ubytovávání hostů třeba i za cenu velmi přísných opatření, čímž by volný pohyb lidí jistě regulovala účinněji, než když funguje šedá ekonomika,“ doplnil generální ředitel Resortu Valachy Tomáš Blabla.   Více informací: www.razula.cz   -pr-

Přes 60 procent obcí ve Zlínském kraji patří do Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR). S jeho zástupci se 27. ledna sešel hejtman Zlínského kraje Radim Holiš.   „Vnímám SMS jako partnera, který má opravdu blízko k obcím a obce mu důvěřují. Jsem rád, že jsme našli společnou řeč,“ uvedl hejtman Holiš po jednání.   Probíralo se množství témat, která trápí hlavně malé obce, ať už jde o dopravní obslužnost, nebo odpadovou koncepci. „Panu hejtmanovi můžeme být platní hlavně v tom, že disponujeme opravdu velkým množstvím praktických poznatků z přímo z obcí. Jsme totiž s nimi v blízkém kontaktu,“ sdělila krajská předsedkyně SMS ČR a starostka Valašských Klobouk Eliška Olšáková.   Dalšími osobami, které se setkání zúčastnily, byl slavičínský starosta a 1. místopředseda krajského předsednictva Tomáš Chmela, a také starosta Tupes a 2. místopředseda krajského předsednictva Oldřich Vávra. „Velmi si ceníme toho, že došlo k osobnímu setkání, navíc v tak náročné době. Ssružení jsme na kraji představili jako partnera, který může pomoct například s rychlým informováním obcí ohledně očkování,“ podotkl 1. místopředseda krajského sdružení Tomáš Chmela.   Oldřich Vávra také hejtmanu Holišovi předal několik návrhů z praxe, například k odpadovému hospodaření či legislativním procesům. „Byl bych také rád, kdybyste s Radou Zlínského kraje obnovili tradici výjezdních zasedání do mikroregionů v kraji,“ navrhl 2. místopředseda krajského předsednictva Oldřich Vávra s tím, že Zlínský kraj je různorodý a že SMS ČR zastupuje převážně malé obce, které za sebou nemají úřednické aparáty velkých měst.   Jejich práce si i hejtman Holiš velmi cení. „Klobouk dolů před starosty malých obcí, co všechno zvládají, zvlášť v této hektické době,“ poznamenal hejtman.   -tz-

Ve Zlínském kraji se v roce 2020 stalo 5 452 trestných činů, což je o 733 méně, než v roce 2019. Meziročně jde o pokles nápadu trestné činnosti o 11,9 procent. Vloni se podařilo v našem kraji objasnit 3 686 trestných činů a objasněnost tak dosáhla 67,61 procent. V loňském roce se policistům dodatečně podařilo objasnit dalších 420 trestných činů, jde o případy, které se staly v přechozích letech, celkově se tedy loni podařilo objasnit 4 106 trestných činů.   „Za loňský rok jsme dosáhli nejlepší objasněnosti v rámci ČR a obhájili jsme tak prvenství z let 2018 a 2019. Policisté našeho krajského ředitelství potvrdili svoji vysokou profesní úroveň, a to i ve ztížených kovidových podmínkách,“ uvedla mluvčí policistů Lenka Javorková. [caption id="attachment_93882" align="alignnone" width="690"] Policisté našeho krajského ředitelství drží prvenství v objasněnosti již tři roky[/caption] V rámci Zlínského kraje, ale i v rámci celé republiky, došlo k výraznému snížení trestné činnosti. Hlavní příčiny lze spatřovat v mimořádných a krizových opatření a opakovaně vyhlašovanému nouzovému stavu kvůli pandemii koronaviru, která způsobila menší mobilitu osob na celém území republiky. „Na statistických výstupech má nepatrný podíl i novelizace trestního zákoníku, kdy u některých trestných činů došlo ke změně hranice výše škody z pěti tisíc korun na deset tisíc korun,“ vysvětlila Lenka Javorková..  

Na pokutách policisté loni vybrali přes 20 milionů korun

Ubylo řidičů pod vlivem alkoholu a drog

Město Valašské Klobouky v tomto roce podpoří projekty a aktivity místních spolků dotacemi v souhrnné výši 440 tisíc korun. V programu Spolupráce uspělo čtyřiadvacet předložených žádostí s konkrétními záměry v oblasti kultury, sportu, životního prostředí, spolupráce se školstvím či systematické práce s dětmi a mládeží.   „Ačkoli se nacházíme v nelehkém období vzhledem k pandemii, je úžasné, s jakou energií mezitím valašskokloboucké spolky připravují aktivity a projekty, které by letos chtěly v případě zlepšení situace uskutečnit. Nesmírně si vážíme jejich odhodlání zachovat a rozvíjet tradiční akce, přicházet s novými nápady, organizovat zajímavá setkání a také se věnovat dětem a mládeži. A nezbývá než nám všem přát, aby se mohly naplánované události uskutečnit a přinést opět do našeho města pestrý život,“ uvedla starostka Eliška Olšáková.   Různorodost projektů, které město podpořilo, odpovídá bohatému spektru zdejší spolkové činnosti. Místní skupina Českého červeného kříže například připravuje oslavy 100. výročí svého založení, které by měly přinést řadu aktivit v průběhu celého roku. Počítá se s osvětovými akcemi i charitativním koncertem. V plánu je také tradiční dětský karneval.   ZO ČSOP Kosenka chce nabízet vzdělávací akce a programy pro děti, například s tématem lidových řemesel a tradic. Současně bude pracovat na 41. ročníku Tradičního kosení – školy ochrany přírody a krajiny, a to s cílem péče o chráněná území. Národopisný spolek Klobučan představil záměr celoroční práce s dětským souborem, pořádání velikonočního jarmárku, soutěže dětských zpěváčků a vystoupení na akcích. Stěženým projektem pak bude oslava 40. výročí založení souboru, při níž se počítá se slavnostním koncertem klobuckých folkloristů a jejich hostů.   Spolek výtvarníků Vincúch hodlá otevřít ateliéry svých členů a nabídnout veřejnosti výtvarné dílny s různým uměleckým zaměřením, výstavy a doprovodný kulturní program. Výtvarný spolek G má v plánu pořádání výstav studentských prací ve školní Galerii G. Spolek Přátelé houslí chce zorganizovat 10. ročník soutěže Klobucké husličky a také pásmo hudby a slova Housle a housloví jubilanti.   Rodinné centrum Valašské Klobouky hodlá pokračovat v provozu dětského lesního klubu Vrběnka pro děti od 2 do 6 let. Navázat chce také dalším ročníkem Konference inovativního vzdělávání pro laickou i odbornou veřejnost. Muzejní spolek Valašské Klobouky pak sestaví a vydá 21. Vlastivědné kapitoly z Valašskokloboucka.   Klub lyžařů Valašské Klobouky se chystá na pořádání venkovních sportovních podniků, zejména lyžařských závodů pro veřejnost nebo běžeckého závodu Klobucký hrb. Tenisový spolek chce zorganizovat 12. ročník Memoriálu Jana Pšenčíka v tenisové čtyřhře. TJ Sokol má v plánu připravit 19. ročník Běhu naděje, jehož výtěžek je určen na podporu výzkumu rakoviny. HC Klobucké laviny má v plánu reprezentovat město ve Valašské hokejové lize. Pobočný spolek AVZO TSČ ČR Valašské Klobouky pak plánuje střelecký Memoriál plk. Josefa Balejky a Šachový klub Valašské Klobouky zase Štěpánský turnaj v šachu. Bikepark Valašské Klobouky chce uspořádat Resi Contest, závod pro freestyle BMX jezdce.   Klub seniorů Valašské Klobouky zamýšlí opět rozvíjet mezinárodní výměnné pobyty s partnerským spolkem ve slovenském Pruském. Klub rodičů při Gymnáziu Valašské Klobouky chce podpořit zájezdy studentů za kulturou do divadel, výchovné koncerty a další aktivity. V plánu je také Valašskokloboucký majáles. Spolek rodičů při ZŠ Valašské Klobouky podobně přispěje na aktivity žáků, společenské akce, návštěvy kin, divadel či účasti na soutěžích. Český svaz chovatelů Valašské Klobouky pak plánuje dvoudenní výstavu drobného zvířectva.  

Přehled dotací přidělených z programu Spolupráce 2021

Památku obětí holocaustu a předcházení zločinů proti lidskosti uctilo vedení vsetínské radnice ve středu 27. ledna pietním aktem u památníku obětem holocaustu na Štěpánské ulici. Akt, s ohledem na stávající pandemii koronaviru, proběhl na rozdíl od předchozích let pouze v komorním duchu bez účasti veřejnosti.   U památníku, na jehož místě stávala synagoga, která byla v noci na 20. března 1939 vypálena německou policií a židovští občané města byli té noci deportováni do nacistických vyhlazovacích táborů, zapálili svíčky a položili květiny starosta Jiří Růžička a místostarostové Simona Hlaváčová, Tomáš Pifka a Pavel Bartoň.   „Ačkoliv naši společnost v posledních měsících omezují různá opatření plynoucí z pandemie koronaviru, pořád je to naprosto zanedbatelné oproti tomu, co zažívali naši předkové během holocaustu. Mezi jeho oběti se zařadily i desítky občanů Vsetína židovského původu, kteří byli deportováni do koncentračních táborů a tam usmrceni. Ačkoliv od té doby uplynula spousta let, nacionalismus i rasismus v naší společnosti přetrvávají, a zůstávají tak velkým nebezpečím. Musíme se proto všichni snažit, aby se u už nikdy nevrátila doba, kdy jsou lidé pronásledováni kvůli svému původu, vyznání či názorům,“ uvedl starosta Růžička.   -tz-

Vzhledem k novým případům ptačí chřipky u volně žijících vodních ptáků v různých lokalitách jižních Čech, v úterý rozhodla Státní veterinární správa (SVS) o vyhlášení mimořádných veterinárních opatření s celorepublikovou působností. Nařízení se týkají zákazu chovu drůbeže ve volném výběhu v evidovaných chovech, přemísťování a prodeje živé drůbeže chovatelům a pořádání svodů drůbeže a ptactva. Cílem opatření je minimalizovat riziko zavlečení nákazy do chovů drůbeže a zamezení dalšího šíření nákazy.   „Vzhledem k tomu že se nákazová situace ohledně ptačí chřipky zhoršuje, rozhodli jsme společně se Státní veterinární správou o několika opatřeních, která budou platná pro chovatele po celé republice. Kvůli dalšímu šíření nákazy omezujeme volný chov drůbeže, prodej a přemísťování živé drůbeže a také svody drůbeže a ptáků. Současně se chovatelům omlouváme za komplikace,“ sdělil ministr zemědělství Miroslav Toman.   Mimořádná veterinární opatření (MVO) zakazují chovatelům, kteří chovají ve svém hospodářství drůbež podléhající evidenci podle plemenářského zákona, chovat drůbež ve volném výběhu.   „Výjimky z tohoto opatření může povolit místně příslušná krajská veterinární správa (KVS). A to za podmínky, že krmivo a voda se ptákům podávají uvnitř nebo pod přístřeškem, které zabraňují kontaktu volně žijících ptáků s tímto krmivem nebo vodou, a v případě, že je drůbeži zabráněno v přístupu na otevřené vodní plochy nebo toky,“ uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.   MVO zakazují také přemísťování nebo prodej živé drůbeže chovatelům, kteří ve svém hospodářství chovají drůbež, která nepodléhá evidenci podle plemenářského zákona, (zákaz přemísťování se tak vztahuje jen z evidovaných chovů do neevidovaných chovů). Rovněž se zakazují trhy s drůbeží a ostatním ptactvem, výstavy, přehlídky, výkonnostní zkoušky a chovatelské soutěže i soutěže poštovních holubů.   Základním preventivním opatřením proti zavlečení ptačí chřipky do chovu, je chov drůbeže v uzavřených objektech a zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky. U chovů, kde není možné zajistit umístění v uzavřeném objektu, je nutné přijmout opatření, která minimalizují rizika kontaminace vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků, například umístit vodu a krmivo pod přístřešek, zabránit pohybu drůbeže na vodních plochách. Případné podezření na výskyt nákazy, což je zvýšený úhyn drůbeže, náhlý pokles snášky nebo příjmu krmiva, je třeba nahlásit na KVS.   -tz-

V uplynulém roce 2020 zaznamenaly Luhačovice přírůstek obyvatel, což je změna oproti dlouhodobému trendu, kdy lázeňskému městu občanů ubývalo. K 31. 12. 2020 měly Luhačovice celkem 5.046 občanů, což je více než na konci roku 2019. Údaje vychází z evidence obyvatel vedené správním odborem luhačovické radnice. Podařilo se tak zastavit úbytek počtu občanů, se kterým se město potýkalo dlouhá léta. Zatímco ke konci roku 2000 byl jejich počet 5.687, v roce 2010 už měly Luhačovice jen 5.296 obyvatel. Dlouhodobý pokles dále pokračoval i v posledním desetiletí. K 31. 12. 2019 se počet obyvatel zastavil na zatím nejnižším čísle 5.042. Jak sdělil starosta Marian Ležák, vedení města tento posun bere jako zlom, který přináší dobrou perspektivu do dalších let.   „Jsme velmi rádi, že se nám daří měnit dlouhodobý trend, kdy počet stálých obyvatel s trvalým pobytem klesal. Věřím, že se tak projevují všechny naše snahy rozvíjet město a nabídnout lidem Luhačovice jako skvělé moderní místo k běžnému životu s tím, že tu máme jako bonus jedinečnou atmosféru krásných historických lázní. Investujeme do infrastruktury, snažíme se všemi možnými prostředky podporovat místní obyvatele, od seniorů po mladé rodiny. Opravujeme chodníky a ulice, otevřeli jsme moderní dopravní terminál, modernizujeme základní školu, ve městě slouží nový skatepark i seniortaxi,“ poznamenal starosta. [caption id="attachment_93766" align="alignnone" width="690"] Luhačovice v zimě. Foto: archiv města Luhačovice[/caption] Oproti roku 2019 přibylo Luhačovicím obyvatel i přesto, že v roce 2020 se tu narodilo méně dětí a bylo zaznamenáno více zemřelých než o rok dříve. Nově přihlášených obyvatel v roce 2020 bylo celkově 127. „To ukazuje jasný trend, že lidé chtějí přicházet do našeho města a být občany Luhačovic. Zásadní problém vnímáme v dostupnosti bydlení, a proto připravujeme změnu územního plánu. I přes zásadní finanční propady v rozpočtu se připravují další projekty v oblasti obnovy infrastruktury. Na opakované přání občanů chceme řešit také parkovaní na sídlištích a i zde připravit model, který zvýhodní obyvatele s trvalým bydlištěm. S obyvateli se snažíme intenzivně komunikovat mimo jiné pomocí nedávno představené mobilní aplikace. Před současnými omezeními jsme také zavedli pravidelné debaty s veřejností, obnovili po letech slavnosti vítání občánků a zavedli setkání jubilantů,“ poznamenal starosta. Současní obyvatelé i lidé přicházející žít do Luhačovic podle Mariana Ležáka oceňují také to, že Luhačovice patří v policejních statistikách mezi nejbezpečnější lokality, což je v dnešní době pro výběr bydliště určitě důležité kritérium.   „Věřím, že všechna pozitiva, která Luhačovice nabízejí, budou lákat k životu u nás stále více lidí a další přírůstek obyvatel s trvalým bydlištěm v Luhačovicích zaznamenáme i v tomto roce,“ uzavřel starosta.   -tz-

Rozhovor/ Velkou vášní Dušana Machaly je tenis. Zlínský matador, který sportovní kariéru začínal jako fotbalista ve Valašských Kloboukách, se tenisu pořádně věnuje čtyřiadvacet let. A i v pětapadesáti letech pořád sbírá tenisové úspěchy.   Kdy jste se sportem začínal? Od malička jsem hrál fotbal ve Valašských Kloboukách. V tomto klubu jsem prošel od žáků až po muže všemi věkovými kategoriemi. Ovšem cizí mi nebyl žádný sport. Jak se u nás říká: ,,My ogaři z Valašska se umíme postavit ke každému sportu“. Na základní škole nás náš třídní učitel velký sportovní nadšenec Petr Vašíček vedl ke všem sportům. Být takzvaně po škole znamenala u našeho třídního výsada vyvolených, že se bude hrát minimálně fotbálek, nebo jiný sport. Petr Vašíček nás vedl především k atletice, volejbalu, basketbalu a dokonce i k baseballu. V zimě jsme samozřejmě lyžovali, běžkovali a hráli hokej. A když nebyl led, tak hokejbal.   Jak se Vaše pestrá sportovní kariéra dále vyvíjela? Na základní škole někdy kolem 5. a 6. třídy  jsem poprvé v ruce držel první tenisovou raketu, kterou jsem dostal od strýce z Pardubic. Vzhledem k tomu, že u naší základní školy postavili tenisový kurt, tak jsme hned s kamarády začali tento sport pokoušet. Někdy i bez sítě a lajn, protože nebylo vápno. Fotbal ve Valašských Kloboukách jsem hrál do maturity. Po absolvování střední hotelové školy v Brně jsem zakotvil ve Zlíně. Práce na hotelu Moskva už mi bohužel nedovolila pravidelně jezdit na Valašsko, jak na tréninky, tak i na fotbalové zápasy. Po vojně jsem však bez fotbalu nevydržel a přestoupil do SK Louky. Ve fotbalové kariéře jsem v Loukách pokračoval až do třiatřiceti let. A to mi rodina, kamarádi a přátelé prorokovali, že vzhledem k tehdejšímu časově náročnému povolání u fotbalu vydržím maximálně dva roky. Když jsem dělal v nočním baru, tak se mi stávalo, že jsem domů z práce přišel až ráno mezi 4. až 5 hodinou. A v 10 hodin už byl na hřišti.   Kdy jste se začal věnovat tenisu? Někdy v letech 1996 až 1997, kdy jsem končil s aktivním organizovaným fotbalem.   Od roku 1996 je tedy tenis Vaším sportem číslo jedna? Asi ano. Samozřejmě jsem se nevěnoval jenom tenisu. Pořád jsem ještě víc tíhnul k fotbalu. Ale spíš jen k malé kopané. V době, kdy už jsem podnikal a provozoval hostinskou činnost, tak jsem měl i svůj mančaft, se kterým jsme se zúčastňovali různých turnajů a hráli jsme soutěž v malé kopané. V průběhu let jsem měl v mužstvu spoustu zajímavých fotbalistů. Například Vernera Ličku, Bohumila Páníka, Petra Červenku, Pavla Hoftycha, Leoše Gojše, Rudolfa Čelůstku, nebo Petra Janečku. Prostě sport a hospoda vždycky patřili k sobě (úsměv). Také jsem dva roky trénoval přípravku FC Tescoma Zlín. Především proto, že jsem měl v přípravce staršího syna Dušana, který rovněž neměl nikdy problém s jakýmkoliv sportem. Zlínský fotbalový ročník 1992 byl z těch silnějších. Vybojoval dokonce titul mistra republiky v mladších žácích. Bohužel hrát fotbal na nejvyšší úrovni z tohoto mužstva zůstali už jenom Jakub Jugas a Lukáš Holík. Naopak zajímavé je, že druhý syn Roman vždycky dělal všechno proto, aby sportovat nemusel (úsměv). Postupně jsem ale čichnul k dalším raketovým sportům squashi a badmintonu. Navíc v létě jezdím na kole a v zimě lyžuji. Prostě musím být pořád v pohybu (úsměv).     Kdy přišel Váš tenisový zlom? V roce 1996 mě známí díky náhodě a štěstí přivedli do TK Zlín – středisko Januštice. Tady v tomto prostředí mě tenis opravdu chytil. Místní mazáci mě ale rychle vyvedli z omylu, že si jenom myslím, že hraji tenis. Prý, že bohužel jenom pinkám (úsměv). V klubu se mě však ujali zkušení borci, kteří mi dávali tu správnou školu a zároveň patřičnou sodu. Ovšem tyto lekce byly opravdu k nezaplacení. Pomohly mi hlavně hlášky typu: „Mladej, nohy máš dobrý, ale nauč se alespoň jeden konečný úder, nebo na kurtu umřeš“. A to mi ještě hlava tenisově nebrala a ta je k tenisu sakra potřeba. Snad až z 80%.  To nikdy nezapomenu. Na Januštici to opravdu byla škola k nezaplacení.   Kdy jste začal sbírat první tenisové úspěchy? Milníkem byl rok 2000, kdy jsem na antuce na Vršavě vyhrál svůj první turnaj Centroprojekt Cup. V něm jsem se přesvědčil, že dokážu hrát i s bývalými kvalitními tenisty. Od té doby jsem začal jezdit, pokud to šlo, po amatérských turnajích v Česku a Slovensku a získávat tenisové zkušenosti.   S jakou představou jste šel do sezony 2020? Jako do každé jiné. Tenisem se hlavně bavit. Na Vršavě máme super partu. A podobně je to i na okruhu Senior’s Tour i ATP Valašska, ale i v jiných turnajích. Tady se ze soupeřů časem stali kamarádi a známí, kteří tento sport s patřičným adrenalinem mají rovněž velmi rádi. Hecujeme se už v týdnu před turnaji i v průběhu turnajů. A když se podaří uhrát ještě dobrý výsledek, tak to samozřejmě potěší a o to víc se hecuje líp (úsměv).   Co zatím bylo Vaším vrcholem loňské sezony? O žádném vrcholu letos nemůže být řeč. Letos je to hodně netradiční a zvláštní rok. Nějaké turnaje jsem odehrál před první vlnou koronaviru. Potom byla dlouhá pauza. Po červnovém rozvolnění jsem odehrál další turnaje. V říjnu přišel kvůli druhé vlně koronaviru znovu zákaz pořádání sportovních akcí i možného tréninku. Proto se zatím nestihly odehrát ty nejdůležitější turnaje.   [gallery columns="5" ids="93785,93786,93787,93788,93789"]   Jakých jste dosáhl výsledků v roce 2020? Povedl se mi začátek a první polovina sezony. Hodně mě potěšila výhra v lednovém turnaji v Olomouci na Omeze, kterého se zúčastnili všichni TOP hráči na okruhu Senior´s Tour. Ovládl jsem i domácí květnový antukový turnaj Grand Prix Zlína. Dařilo se mi i v říjnovém podniku v Drnovicích na Vyškovsku, kde jsem ve finále porazil Josefa Hnaníčka ze Štítné nad Vláří. V některých dalších turnajích jsem postoupil do rozhodujících zápasů. Ve Vršava Cup Zlín jsem postoupil do finále a v Lipník nad Bečvou do semifinále. Z 9 letos odehraných turnajů v rámci Senior’s Tour jsem bohužel tento rok zvládl jen 5. Ve zbývajících mě brzdily zranění nebo časové zaneprázdnění.   Ve kterých turnajích se Vám v loňském roce nedařilo? V únorovém halovém turnaji v Rožnově pod Radhoštěm, kde jsem čekal víc, než postup do semifinále. Totální propadák byl srpnový Gracl Cupu v Brně. Bohužel jsem se v tomto turnaji už v 1. kole utkal s domácím borcem Brňákem Pavlem Tůmou, který měl takovou fazónu, že celý turnaj vyhrál. Tůma mi navíc vrátil porážku, kterou ode mě utrpěl nějaký rok zpět u nás ve Zlíně. Doma je doma (úsměv).   S jakou taktikou do zápasů chodíte? Ta je jednoduchá. Užívat si každé utkání a samozřejmě každý zápas vyhrát.   Které jsou Vaše nejoblíbenější turnaje? Ty domácí na antuce na Vršavě. Rád jezdím i do Olomouce, Lipníku nad Bečvou a v létě do Slovinska do Portorože.   Kdo jsou Vašimi největšími soupeři? Velmi nepříjemný je vždy Brňan Petr Handlíř. Těžké souboje svádím i s Petrem Vrbou z Lipníku nad Bečvou a také s Josefem Hnaníčkem ze Štítné nad Vláří. V posledních letech ještě přibyl Anton Oškrobaný z Považské Bystrice.   Kterých výsledků si v kariéře nejvíc ceníte? Vždy mě potěší výhra každého zápasu a každého turnaje pak obzvlášť.  Nejvíce si vážím prvenství v Centroprojekt Cupu, protože to byl můj první turnajový triumf. Čtyřikrát jsem celkové ovládl okruh ATP Valašska pro hráče nad 40 let, čtyřikrát jsem zvítězil v celkovém hodnocení okruhu ATP Valašska v kategorii padesátníků. Osmkrát jsem vyhrál soutěž družstev Avex Cup. Dvakrát jsem triumfoval ve dvouhře v turnaji v Portoroži. Jednou jsem v Portoroži prohrál ve finále. Ve Slovinsku jsem také třikrát slavil prvenství ve čtyřhře.   S jakými známi a zajímavými tenisty jste se potkal? Měl jsem tu čest zatrénovat si s bývalým pátým hráčem světového žebříčku Jiřím Novákem a zahrát si proti bývalé světové osmičce Karlovi Nováčkovi. Taky nezapomenu na velké boje a hlavně hecy s bývalým hokejistou Sparty Praha Pavlem Richterem.   Kde nejraději trénujete? Pochopitelně v areálu TK Zlín na Vršavě, kde se cítím nejlíp. Ale nevím, jestli se mojí tenisové přípravě dá říkat trénink. Můj trénink spočívá především v tom, že dvakrát až třikrát týdně pravidelně hraji. [gallery columns="5" ids="93790,93791,93792,93793,93794"] Jaké jsou Vaše další sportovní úspěchy? Občas si vzpomenu na výhry ve fotbalových turnajích a v turnajích v malé kopané. Ale to už je dávno.   Co děláte v současné době, kdy vláda vyhlásila přísná omezení? Jsem vlastníkem realitní kanceláře MachalaReality. Realitní činnost naštěstí není omezená, tak se věnuji svojí práci. Ale o víkendech v tomto období, kdy je všechno omezené, nebo zavřené,  většinou pobývám na chatě v rodném městě Valašských Kloboukách. Pokud počasí dovolí, tak jezdím na kole a věnuji se turistice. Lokality mám nejraději zase kdekoliv na Valašsku, ale i kdekoliv po celé České republice, Slovensku, Rakousku a Slovinsku. Krásných míst je spousta. Rád poznávám nové místa. Často se například vracím do okolí Lednicko-Valticka, na Znojemsko, nebo na Šumavu.   Jakým způsobem se udržujete v kondici? Optimálně při tenisu pravidelnou hrou a také na kole. Ale už jsem se donutil v současné době i běhat (úsměv).   Na co se těšíte ve sportovní sezoně 2021? Až konečné nebudou žádná omezení ovlivňující veškeré sportovní aktivity.   Při čem nejraději relaxujete? Optimálním relaxem je u mě aktivní odpočinek a to i na dovolené. Rád relaxuji i při práci na chatě, v kině, divadle, nebo na dobrém koncertě. Jsem pro cokoliv. Hlavně jenom neležet. (úsměv).   Jaké máte další záliby a koníčky? Všechny raketové sporty, turistiku, cykloturistiku. Rád také lyžuji. A to na běžkách i sjezdovkách.   Na čem si nejvíc pochutnáte? Na dobře prorostlé grilované krkovičce a pivečku.   Plánujete nějakou dovolenou? Mám rád aktivní dovolené spojené se sportem, nebo alespoň s nějakou příjemnou aktivitou. Klidně i turistikou a podobně. Proto rád jezdím do Portorože, kde pravidelně každý rok v červenci Jan Nahodil pod záštitou CK Paxtour Slovakia pořádá tenisový turnaj. Jednou až dvakrát za rok si zajedu do míst ideálních pro cyklistiku. A je mi jedno, jestli v Česku, nebo zahraničí. V zimě si jezdím zalyžovat do rakouského Schladmingu, nebo do italských Alp.   Lubomír Hotař

Na základě výběrových řízení na manažerská místa v krajských nemocnicích v pondělí valné hromady nemocnic, které představuje Rada Zlínského kraje, odvolaly původní představenstva a zvolily nová tříčlenná představenstva tří nemocnic založených Zlínským krajem. O novém představenstvu Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně zatím rozhodnuto není.   Rozhodnutí vypsat výběrové řízení již dříve kritizoval bývalý hejtman Jiří Čunek: „Měnit vedení krajských nemocnic právě teď během špičky koronaviru, kdy v nemocnicích nastalo krizové řízení, jaké tady od války nebylo, je absolutně nezodpovědné. Přesto nové vedení kraje vypsalo výběrová řízení na tyto pozice. Je to stejný nesmysl jako měnit dobrého kapitána lodi ve chvíli, kdy vplujete do bouře.“ Výměna ředitelů má podlě něj proběhnout čistě z politických důvodů. „Nikdo jim profesně ani odborně nic nevyčítá. I s jejich pomocí se podařilo za poslední 4 roky postavit na nohy hospodaření krajských nemocnic. V roce 2016 byl celkový dluh nemocnic téměř půl miliardy korun. Nyní se díky dobrému hospodaření podařilo tento dluh téměř umořit,“ dodal Jiří Čunek. K největším změnám došlo v Kroměřížské nemocnici.  

Vsetínská nemocnice

Kroměřížská nemocnice

Uherskohradišťská nemocnice