Aktuality

Češi milují cyklistiku a zejména v letních měsících jich brázdí tuzemské silnice a cyklostezky zvýšené množství. Roste i obliba elektrokol – elektrický pohon měla zhruba čtvrtina loni prodaných bicyklů. Srdcem každého elektrokola je jeho baterie, o níž je potřeba správně pečovat a po dosloužení ji také správně zlikvidovat. Péči ale potřebují i další součástky. Vhodná údržba mimo jiné zvyšuje i bezpečí cyklisty.   Cyklistika je v tuzemsku jedním z nejoblíbenějších sportů. Podle průzkumu společnosti MultiSport Benefit z roku 2019 je nejoblíbenějším sportem asi 40 procent Čechů, což ji v žebříčku popularita řadí na druhé místo hned za turistiku. V posledních letech ovšem čím dál více lidí před tradičními bicykly dává přednost elektrokolům. Těch se podle dostupných dat v roce 2019 prodalo meziročně o zhruba 33 procent více. Elektrický pohon tak mělo asi každé čtvrté loni prodané kolo. Jde o podobný nárůst jako o rok předtím – v roce 2018 se dle odhadů prodejců zvýšil odbyt elektrokol asi o 30 procent.   Reklama   Lidé na elektrokolech samozřejmě nejvíce oceňují to, že jim usnadňují jízdu v náročnějším terénu a také fakt, že s nimi mohou podnikat delší výlety, než by zvládli na běžném kole. Reálný dojezd elektrokol na jedno nabití závisí na mnoha faktorech od kapacity baterie přes náročnost terénu a zvolenou míru asistence motoru až po váhu jezdce, i u baterií s nižší kapacitou 400 Wh se ale může pohybovat i okolo 80 kilometrů.  

Jak se starat o baterii

Kontrolujte řetěz a kolo pravidelně čistěte

Nehod cyklistů stoupá, jezdci na elektrokolech jsou více ohroženi

Přívalové deště, které se v pátek odpoledne přehnaly přes Zlínský kraj, vylévaly řeky a páchaly škody na majetku.   „Minutu po třetí hodině odpolední vyjeli jako první hasiči ze stanice Luhačovice, a to na ulici Nábřeží, kde voda natekla do sklepních prostor bytového domu. O chvíli později hasiči zasahovali v nedalekém Rudimově, kde čistili koryto řeky, neboť hrozilo vylití vody do okolí. O chvíli později však začala voda páchat škody ve Slavičíně. Zde hasiči odstraňovali následky silného deště hned na čtrnácti místech,“ popsala mluvčí hasičů Lucie Javoříková.   Nejvíce událostí krajští hasiči řešili na ulici Luhačovská, Osvobození a Dlouhá. Hasiči zde odčerpávali vodu ze sklepů a domů, čistili ucpané kanálové vpusti a odstraňovali naplaveniny ze silnic.   [gallery columns="5" ids="79878,79874,79875,79876,79873,79877"] Přívalové deště se přehnaly přes Zlínský kraj, foto: HZS   Dále byli hasiči vysláni do obce Kladná Žilín, Chvalčova, Bystřice pod Hostýnem a Slavkova pod Hostýnem.   -tz-

Ve zlínské kavárně Továrna se 5. září 2020 uskuteční třetí ročník Filmové burzy – akce, která má za cíl propojit filmaře s aktéry Zlínského kraje – zejména s dodavateli, zástupci lokací a studenty místní univerzity. Přihlásit se může každý, kdo má filmařům co nabídnout a chce s nimi spolupracovat. Počet míst je ale omezený. Zájemci se mohou do 4. 8. 2020 registrovat na webových stránkách zlínské filmové kanceláře.   Koncept Filmové burzy je jednoduchý: Neformální prostředí industriální kavárny, 50 účastníků z různých odvětví, 50 minutových představení a pak networking u číše vína. „Cílem je seznámit zástupce regionu s filmovými producenty – tak, aby se při natáčení v kraji nebály obě strany spolupracovat,“ uvádí Magdaléna Hladká, ze zlínské filmové kanceláře, která akci ve spolupráci se Zlín Film Festivalem pořádá.   „Filmaři obvykle potřebují v místě natáčení silné dodavatelské zázemí. Problém ale je, že náš region dobře neznají. Proto často sahají po osvědčených (obvykle pražských) kontaktech a lidé z kraje tak zbytečně přichází o zakázky. Jedním z kroků, jak tento stav chceme změnit, je právě Filmová burza,“ dodává Hladká.   https://youtu.be/LPV7rLqNM78   Organizátoři zvou na akci české a slovenské filmaře, ale také všechny ze Zlínského kraje, kdo stojí o spolupráci v oblasti audiovize. Může jít o majitele firem poskytujících filmový catering, dopravní značení nebo třeba ochranku. Připojit se mohou taky zástupci zajímavých lokací (hradů, zámků, lidových staveb i přírodních scenérii či dalších míst) a jednotlivých řemesel (například maskéři, kadeřníci, výtvarníci). Musí se však jednat o poskytovatele služeb nebo zboží – tedy ne o komparzisty.   Vzhledem k omezenému počtu míst a potřebám technické přípravy je podmínkou účasti registrace. Ta letos probíhá od 21. července do 4. srpna, a to prostřednictvím on-line formuláře dostupném na webu www.zlinfilmoffice.cz. „Všem, kdo se přihlásí, dáme v první polovině srpna vědět, zda jsou vybráni a můžou dorazit. Zkrátka ale nepřijdou ani ti, na které se tentokrát nedostane. Všechny zájemce si uložíme do interní databáze, ze které čerpáme při řešení filmařských poptávek,“ uzavírá Hladká.   Filmová burza je součástí Industry Days zlínského filmového festivalu a koná se díky podpoře Státního fondu kinematografie a Zlínského kraje.   -tz-

Až dnes ráno byl obnoven provoz na komunikaci v obci Bratřejov na Zlínsku, kde ve středu odpoledne havaroval plně naložený polský kamion.   „Řidič v místě zúžení sjel do příkopy, kde se kamion zaklínil na boku a nemohl bez pomoci vyjet zpět na cestu. Kamion se 40 tunovým nákladem vyprostil až speciální vyprošťovací kamion. Na místě zasahovali profesionální hasiči ze stanice Zlín,“ popsala mluvčí hasičů Lucie Javoříková. [caption id="attachment_79750" align="alignnone" width="690"] Řidič v místě zúžení sjel do příkopy, foto: HZS[/caption] V místě nehody probíhá rekonstrukce silnice, řidič kamionu nerespektoval zákaz vjezdu pro vozidla, jejichž hmotnost převyšuje 7,5 tuny a vjel na zúženou vozovku.   Podobné nehody se v tomto místě staly i nedávno: [gallery columns="5" ids="79521,73574"] Vůz převážející poštovní holuby sjel za krajnici. Silnice byla neprůjezdná (18. 7. 2020) Kamion na celou noc zablokoval hlavní tah z Valašské Polanky do Vizovic (11. 5. 2020)  

Po srážce s nákladním autem skončil motorkář v péči záchranářů

Několik policejních hlídek vyjíždělo v úterý ráno na sídliště ve Vsetíně, kde měl muž na balkoně jednoho panelového domu vystřelit ze zbraně.   Střelbu oznámila na linku 158 šestasedmdesátiletá žena včera o půl deváté ráno. Uvedla, že ze zbraně vystřelil muž, který bydlí v bytě pod ní.  Střílel na balkoně a mířil směrem na parkoviště, ne přímo na ni.   „Policisté po příjezdu na místo šestašedesátiletého muže v bytě zadrželi a odvezli do policejní cely. V dechu měl přes jedno promile. Dnes dopoledne mu vsetínští policisté sdělili podezření z trestného činu výtržnictví, za který trestní zákon ukládá až dvouletý trest odnětí svobody,“ uvedla mluvčí policistů Lenka Javorková. [caption id="attachment_53607" align="alignnone" width="690"] Ilustrační foto[/caption] Jako důvod střelby muž uvedl dlouhodobé rozepře se sousedkou. Ohledně zbraně policisté zjistili, že se jedná o plynovou pistoli, kterou muži i s poplašnými náboji odebrali pro důkazní účely a dále bude soud rozhodovat v rámci trestního řízení o propadnutí věcí.   „Incident se obešel bez zranění. Vsetínští policisté dnes muže vyslechli, sdělili mu podezření ze spáchání trestného činu výtržnictví a poté ho propustili na svobodu,“ dodala Lenka Javorková. Muži hrozí až dvouletý trest odnětí svobody.   -tz-

Městská policie Vsetín měří rychlost prostřednictvím stacionárního radaru od roku 2018. V současné době je měřič rychlosti střídavě umisťován na tři místa. Zjištěné přestupky pak po vyhodnocení městskou policií putují na odbor správních agend, jehož pracovníci dle jejich závažnosti řidiče pokutují. V loňském roce to bylo v celkem 14 353 případech.   První měřicí místo vzniklo na počátku roku 2018 v Potůčkách na silnici I/57, v červnu přibylo další ve „staré“ Rokytnici na silnici I/69 a v listopadu v ulici Jiráskova u základní školy. „Vzhledem k tomu, že máme pouze jeden měřič rychlosti, je tento nepravidelně přemisťován mezi všemi měřicími body,“ uvedl ředitel městské policie Patrik Pecina s tím, že radarem zjištěné přestupky dále řeší odbor správních agend městského úřadu.   Překročení nejvyšší dovolené rychlosti je „oceňováno“ dle jeho míry. Nejčastější je překročení rychlosti v obci do 20 a mimo obec do 30 kilometrů za hodinu. Těchto přestupků bylo loni odhaleno v Potůčkách 6 653, v Rokytnici 6 519 a na Trávníkách 66. Další skupinou jsou řidiči, kteří jeli rychleji v obci o 20 a více a mimo obec o 30 a více kilometrů v hodině, než je limit. V Potůčkách jich bylo 535, v Rokytnici 520 a na Trávníkách jeden. Nejzávažnějším porušením předpisů je překročení nejvyšší povolené rychlosti v obci o více než 40 a mimo obec o více než 50 kilometrů za hodinu. I takové „závodníky“ vsetínský radar zachytil. Bylo to v 30 případech v Potůčkách, ve 24 případech v Rokytnici a ve 4 případech na Jiráskově ulici.   I přesto, že celkový počet 14 353 přestupků se může zdát vysoký, oproti roku 2018 klesnul o více než 11 tisíc. „Snižující se počet přestupků je důkazem toho, že radar splňuje svou preventivní funkci. Hlavním důvodem jeho pořízení totiž byla snaha o zvýšení bezpečnosti silničního provozu a jeho zklidnění. A to se daří,“ uvedl starosta Jiří Růžička s tím, že v plánu je i zřízení dalšího měřicího místa v Luhu na Jasenické ulici u základní školy. Zde se zatím řeší majetkové poměry k pozemku, na němž by měl být radar umístěn.   Rekordmanem loňského roku byl řidič Audi Q7 na naší fotografii, kterému radar v Potůčkách, kde je nejvyšší povolená rychlost 50 kilometrů za hodinu, naměřil 117 kilometrů v hodině.   -tz-

Milan Zvonek zvítězil v 5. ročníku Nočním běhu na Rusavě. Reprezentant Zvonek Sportu Valašské Klobouky zdolal ve dvanáctihodinovém závodu na okruhu v okolí rusavského SKI areálu, který startoval v sobotu ve 20 hodin a končil v neděli ráno v 8 hodin, 21 kol. Druhý v pořadí obhájce loňského prvenství Miroslav Šrámek (TJ Drslavice) uběhl stejný počet kol. K tomuto výkonu ale potřeboval víc času. Bronzovou příčku obsadil Pavel Kočíb (AC Sporguides Rožnov pod Radhoštěm, 20 kol).   ,,Připravuji se na zářijový Festivalový půlmaraton ve Zlíně. V těžkém závodu na Rusavě jsem si proto chtěl otestovat momentální formu,“ přiznal Milan Zvonek.   Ten se o dvanáctihodinovém rusavském Nočním běhu dozvěděl až týden před závodem.   ,,Pro účast v něm jsem se rozhodl na poslední chvíli. Až v úterý jsem zaplatil startovné a bez jakéhokoliv vytrvalostního tréninku jsem se v sobotu večer postavil na start. Vůbec jsem nevěděl, co od takového typu závodu můžu očekávat. Vzhledem k deštivému počasí a spoustě bláta na trati jsem si po prvním okruhu říkal, že mi bude stačit uběhnout 60 kilometrů,“ plánoval krosař z Valašských Klobouk. [caption id="attachment_79573" align="alignnone" width="690"] Milan Zvonek na Nočním běhu na Rusavě 2020, foto: Michal Zicháček[/caption] Zvonek se však brzy probojoval na první pozici.   ,,A na ní jsem zůstal až do konce. Bylo to i díky podpoře kluků z kašavského Valachbajku. Hlavně od Tomáše Minaříka,“ pochvaloval si a děkoval běžec z Valašska.   Ten v průběhu závodu všechny největší soupeře předběhl minimálně o jedno kolo. Proto si vítězství v Hostýnských vrších bez větších problémů pohlídal.   ,,Byl to neskutečný zážitek. Puchýře na nohách jsou ale nesnesitelné,“ svěřil se v neděli ráno Milan Zvonek.   Valašskokloboucký vítěz okolí Rusavy nakonec naběhal 97 kilometrů. Při tom zdolal necelých 5000 výškových metrů.   Mezi ženami vybojovala zlatou příčku výkonem 18 kol Slovenka Eva Čurlejová. Druhá byla Kateřina Klepáčová ze Slezanu Frýdek-Místek (17 kol), ze zisku třetí pozice se radovala Helena Czeczotková (NVPP Team, 15 kol). Veronika Jínková z Kvasic (Chřibské Běhny) si za zdolání 14 kol zaknihovala zisk čtvrtého místa.   ,,Pro mě to byl první sólový dvanáctihodinový závod na Rusavě. V minulých letech jsem tady dvakrát běžela štafetu,“ informovala nejúspěšnější běžkyně ze Zlínského kraje v závodu žen Veronika Jínková.   [gallery columns="5" ids="79578,79577,79576,79575,79574"] Noční běh na Rusavě 2020, foto: Michal Zicháček   ,,O prvních dvou příčkách v absolutním pořadí dvou zkušených a kvalitních ultramaratonkyň Čurlejové a Klepáčové bylo rozhodnuto už na začátku závodu. Já jsem se v těžkém terénu a v mlze celou noc pohybovala v ženské kategorii do 39 let na třetím místě a v absolutním pořadí na čtvrté pozici. Na trati jsem však byla trpělivá. V jednom úseku jsem ale měla na Michaelu Drlíkovou jenom šestiminutový náskok. 14 okruh jsem ovšem zvládla takticky a tak jsem v cíli mohla slavit v ultramaratonu první úspěch v kariéře,“ rozdávala při vyhlašování výsledků úsměvy třetí běžkyně v ženské kategorii do 39 let Veronika Jínková.   Regionální vytrvalci byli úspěšní i v závodu dvoučlenných štafet. Ten vyhrála výkonem 26 kol dvojice Jakub Janda, Ondřej Minařík (Valachbajk Rohálov Bike Team). Tato dvojice uběhla téměř 120 kilometrů a zdolala skoro 6000 výškových metrů.   ,,Ondra mě požádal, abych letos zastoupil Tomáše Minaříka, který s ním loni štafetový závod dvojic na Rusavě vyhrál. Tomáš se totiž dlouhou dobu potýká se zraněním,“ vysvětloval jeden z členů z nejlepší štafety dvojic Jakub Janda.   Jeho tým začala závod v ostrém tempu. ,,V úvodních kolech byli však druzí v pořadí Obšívač s Kleslem hodně nepříjemní. Nám se ale dařilo držet rychlé tempo a na první pozici jsme s přibývajícími kilometry navyšovali náskok. Nakonec jsme zvítězili o tři kola,“ radoval se Janda.   [gallery columns="5" ids="79588,79587,79586,79585,79584,79583,79582,79581,79580"] Noční běh na Rusavě 2020, foto: Michal Zicháček   ,,Podmínky ovšem byly brutální. Po propršené sobotě byly na trati bahenní lázně. K tomu ještě v lese a okolí rusavského areálu byla mlha. Proto jsme v noci i s čelovkou viděli jenom několik metrů před sebe. Pádům jsme se ale vyhnuli. Měli jsme však několik krizí a občas nás sužovaly křeče. Ovšem střídali jsme se po jenom kole a proto nám závod ubíhal. Také jsme pravidelně doplňovali energii,“ prozradil recept na úspěšný výsledek spokojený a o spoustu zážitků obohacený Jakub Janda.   Prvenství v závodu pětičlenných až šestičlenných štafet získal Vaculíkův tým (Daniel Krajcar, Veronika Krajcarová, Radek Vaculík, Marcela Vaculíková, Zbyněk Šturm).   První místo v závodu tříčlenných až čtyřčlenných štafet vybojovali Lucie Hůvrová, Tomáš Jelínek, Roman Harna, Antonín Smolka.   Jeden kopcovitý okruh v okolí rusavského SKI areálu měřil 4,6 kilometru a měl převýšení 230 metrů.   V sobotu na startu ve 20 hodin bylo deštivé počasí a teplota se pohybovala kolem 17 stupňů. V neděli ráno v 8 hodin, kdy závod končil, bylo na Rusavě oblačno a 15 stupňů. Na Rusavě se letos představilo 61 mužů, 27 žen a 16 štafet. Při rusavském Nočním běhu nezapomněli ani na charitu. Pořadatelé tragicky poznamenané rodině ze Slavkova pod Hostýnem předali 16 700 Kč. [caption id="attachment_79589" align="alignnone" width="690"] Pořadatelé nezapomněli ani na charitu, foto: Michal Zicháček[/caption] Druhým letošním Nočním během na Kroměřížsku bude v sobotu 5. září závod v Holešově. Ten odstartuje v 19.30 hodin v holešovské Zámecké zahradě.   Lubomír Hotař

Nehoda nákladního automobilu s neobvyklým nákladem uzavřela v sobotu v noci silnici mezi Valašskou Polankou a Vizovicemi. Automobil převážející poštovní holuby sjel u obce Bratřejov za krajnici a hrozilo jeho převrácení.   „Třiatřicetiletý řidič se pravděpodobně plně nevěnoval řízení, s automobilem najel na nezpevněnou krajnici a havaroval do příkopu,“ uvedl pro server regionvalassko.cz mluvčí policistů Petr Jaroš. Ke zranění nedošlo, nicméně z vozidla uniklo palivo, které kontaminovalo půdu v okolí havárie. Havarovaný automobil navíc museli vyprošťovat hasiči pomocí speciální techniky.   [gallery columns="5" ids="79525,79524,79523,79522,79521"] Nehoda u Bratřejova, foto: HZS   „Velitel zásahu si na místo povolal speciální vyprošťovací automobil ze stanice Otrokovice pomocí něhož hasiči vytáhli vozidlo zpět na komunikaci. Hasiči dále pomohli se zprovozněním vozidla u kterého došlo k vybití akumulátorů a vozidlo tak mohlo pokračovat dál po vlastní ose,“ upřesnila mluvčí hasičů Lucie Javoříková.   Materiální škoda byla předběžně odhadnuta na 150 tisíc korun. „Komunikace byla opět plně průjezdná krátce před pátou hodinou ranní. Dechová zkouška u řidiče byla negativní,“ dodala mluvčí policistů Petr Jaroš.   K podobné nehodě došlo téměř na stejném míste v polovině května (více zde).   -red-

V období od uplynulého pátku do pondělí mohli motoristé napříč Zlínským krajem zaznamenat na silnicích zvýšený počet policejních hlídek. Během čtyř dopravně bezpečnostních akcí policisté zkontrolovali více než 3300 vozidel.   „Během páteční akce zaměřené zejména na dodržování nejvyšší povolené rychlosti policisté zjistili celkem 71 přestupků, z nichž více než polovina se týkala překročení rychlostních limitů. U dvou řidičů byla pozitivní dechová zkouška na alkohol,“ upřesnil mluvčí policistů Petr Jaroš.   Páteční noční akce, která se uskutečnila na Vsetínsku, byla zaměřena především na dodržování zákazu řízení pod vlivem alkoholu. „Policejní hlídky v deštivém počasí zastavily a zkontrolovaly 680 vozidel. A jejich snaha rozhodně nebyla marná, neboť odhalily i několik řidičů, kteří před jízdou požili alkohol. Jeden z řidičů v Rožnově pod Radhoštěm dokonce nadýchal více než 2,6 promile alkoholu,“ uvedl Petr Jaroš. [caption id="attachment_57396" align="alignnone" width="690"] Ilustrační foto, PČR[/caption]

Od pondělního brzkého rána mohli řidiči narazit na masivní silniční kontroly nedaleko Luhačovic, ve Velkých Karlovicích a v Horní Bečvě

Úctyhodné výročí 25leté existence oslaví tradiční pulčínský festival Amfolkfest. Datum jeho konání letos připadá na sobotu 25. července. I přes počáteční obavy kvůli pandemii koronaviru, se festival za zpřísněných hygienických podmínek uskuteční. Nepřeruší tak svou tradici a opět přivítá české i slovenské hudebníky, kteří vytvoří symbolický průřez čtvrtstoletí trvající historií festivalu. Hlavní hvězdou bude vsetínská kapela Dareband.   Letošní výročí „malý festival na konci světa“, jak se Amfolkfestu přezdívá, oslaví pořadatelé i návštěvníci opravdu upřímně. Hrozba zákazu jeho konání se nad ním totiž vznášela až do začátku června. Hlavní organizátorka Eva „Endy“ Rohlenová doplňuje: „Nejen, že bychom byli nuceni přerušit úctyhodnou kontinuitu Amfolkfestu, ale určitě bychom zklamali i řady věrných příznivců.“   V programu festivalu se objeví průřez účinkujících, kteří se na pódiu vystřídali po celou dobu jeho konání. Celkem se posluchačům představí 9 kapel a písničkářů v sestavě: Jasoň, Podjezd, Dareba, Pass, Vrkoč, Poslední šance Míry Ošance, Terrakota, Kofe@Vlna. Hlavním hostem bude kapela Dareband, která letos slaví 15 let od svého založení. Na Amfolkfestu si naposledy zahraje v tradiční sestavě a rozloučí se zde se svou dvorní zpěvačkou Kateřinou Mrlinovou. Večerní country bál doprovodí sestava z Českého Těšína Country bazar.   [gallery columns="5" ids="77523,77524,77525,77526,77527"] Z festivalu Amfolkfest, foto: Petr Prcek Zeman   Jednotné vstupné činí stejně jako v minulém roce 200,- Kč a neměnný začátek festivalu odbije opět zvon místní kapličky v pravé poledne. Návštěvníci však mohou přijet již v pátek, v 18 hodin začíná tradiční večerní session v areálu Informačního centra.  „Samozřejmě sledujeme aktuální situaci a nařízení vlády, která musíme jako festival splnit. Návštěvníci budou při příchodu poučeni, jaká pravidla je nutné dodržovat,“ upřesňuje Eva „Endy“ Rohlenová   O děti bude také dobře postaráno, zajímavý program pro ně totiž zajišťuje Rodinné a mateřské centrum Sluníčko. Stanování je opět možné na tábořišti u skal, v areálu restaurace Stodola, nebo blíže k centru dění na louce u restaurace U Williho. V blízkosti této restaurace je k dispozici i placené parkování pro festivalové návštěvníky.     Více informací naleznete na www.amfolkfest.cz   -tz-

Ing. Robert Pekaj je mnohaletým odborníkem krizového řízení, který se dosud specializoval zejména na chemické havárie a na krizové a havarijní plánování. Tento obor také externě vyučuje na Katedře logistiky a krizového řízení UTB.  Hned při vyhlášení nouzového stavu v souvislosti s COVID-19 byl hejtmanem Jiřím Čunkem pověřen funkcí tajemníka Bezpečnostní rady Zlínského kraje a krajského krizového štábu. Zejména v prvních týdnech této nové mimořádné události to znamenalo fungovat prakticky non stop, zapomenout na spací režim, koordinovat dodávky ochranných prostředků, které byly naváženy ve dne v noci, nevyjímaje svátky včetně Velikonoc, a také být v kontaktu jak s Ústředním krizovým štábem, tak zároveň s krizovými štáby obcí s rozšířenou působností v regionu, do nichž kraj ochranné prostředky distribuoval přesně podle algoritmu stanoveného Ministerstvem zdravotnictví. Kromě toho kraj vlastním nákupem materiálu zabezpečoval své organizace tam, kde státní dodávky chyběly – zejména sociální služby. Nové zkušenosti přiblížil Robert Pekaj v rozhovoru pro červnové vydání krajského Magazínu 21.   V čem byla epidemie COVID naprosto nová a náročná ve srovnání s událostmi, které jste již v minulosti řešili? Riziko ohrožení u všech ostatních dosud řešených událostí šlo identifikovat tak, že člověk viděl, co mu hrozí a území se rozdělovalo na zóny postižené nebo „čisté“. Například u povodní známe záplavové lokality, máme historickou zkušenost i matematické modely, kdy jsme schopni spočítat, kam až voda může dosáhnout. Živelné pohromy, jako je vichřice, přijdou, nadělají škodu a odejdou, je po ději. U chemických havárií vidíme valící se dým nebo určité příznaky na rostlinách, uhynulé ptáky na zemi, olejové fleky v řekách, mrtvé ryby, můžeme tedy pozorovat, kam dosáhly toxické účinky. Člověk se má kam „schovat“. Navíc pokud je zamořen chemickou látkou, udělá se mu většinou okamžitě špatně a může to řešit, izolovat se. I u ptačí chřipky byly stáje či drůbežárny, kdy se uzavřela konkrétní farma nebo obec. Existovalo jasné rozhraní. U koronaviru nikdo nevěděl, kde na koho číhá, protože během inkubační doby se virus mohl nepozorovaně rozšiřovat. Proto v případě epidemie je na tom člověk i psychicky hůř, jelikož má strach z něčeho neviditelného, co se nemusí hned projevit. Myslím, že všichni to pociťovali velmi intenzivně i vzhledem k tomu, že plošný nouzový stav s sebou nesl i velký zásah do práv a svobod občanů.   Do jaké míry se počítalo s takovou pandemií v krizových plánech? Máme k dispozici pandemický plán kraje, projednaný s epidemiologickou komisí. Počítá se v něm s riziky a se systémovými opatřeními, především ve zdravotnictví. Vše je dobře zpracováno. Během COVID-19 však vyvstal problém s materiálním zabezpečením. Za dobu 30 let, kdy se věnuji oboru, nepamatuji takovou potřebu ochranných prostředků. V novodobé historii logistiky se ani netvoří tak velké zásoby, neboť se vychází z toho, že každý je schopen vše rychle sehnat díky leteckému spojení, kamionové přepravě atd. Moderní logistika nepočítá s přeplněnými sklady a s tak obrovskou spotřebu desinfekce, roušek, respirátorů a plášťů, k níž došlo a kterou opravdu nikdo nepředpokládal ani v okolních zemích. Avšak ani do budoucna nelze skladovat obří zásoby, protože všechny prostředky mají určitou omezenou dobu expirace. Někdo se také o ně musí starat, ošetřovat je. Mohou v nich být umrtvené miliardy, a proto je nutná strategie státu, jak do budoucna postupovat. Určitě bude nutné více posílit Sklad státních hmotných rezerv, ale především nasmlouvat u našich firem možnost operativních dodávek. Nemůžeme spoléhat na cizí státy, protože v nouzovém stavu každý vyhlašuje embargo na vývoz a drží zásoby pro své obyvatele.   Jsme už dnes připraveni i na zvládnutí případných dalších epidemií? Určitě ano. Všechny typy událostí, které jsme v regionu řešili: od povodní, přes africký mor prasat, ptačí chřipku, metylalkohol až po výbuch Vlachovice-Vrbětice, nám poskytují cenné zkušenosti ohledně způsobu řízení a režimových opatření, přičemž každá má své specifické znaky a vyžaduje schopnost improvizace a rychlého rozhodování včetně toho, kteří odborníci musí nastoupit do týmu stálé pracovní skupiny krizového štábu. Právě na lidech ochotných a schopných fungovat v těžkých podmínkách stojí naše práce.   Za rozhovor poděkovala Helena Mráčková ZDROJ: Magazín 21/červen 2020

Zmírnit obavy dětí z injekce a nepříjemné pocity v souvislosti s odběrem krve, zaváděním kanyly či drobnějšími zákroky pomáhá na dětském oddělení Vsetínské nemocnici nyní beruška Buzzy. Díky této zdravotnické pomůcce určené k profesionálnímu využití ubývá dětských slz, které tradičně některé výkony provázejí.   Buzzy je malý strojek v podobě berušky či včelky s chladivými křídly, který se před aplikací injekce přiloží přímo na tělo. Snižuje citlivost nervů, vedoucích bolestivé podněty a redukuje pocit bolesti. Je založen na takzvané vrátkové teorii vedení bolesti a aktivaci descendentního inhibičního systému, schopnosti mozku tlumit nežádoucí signály celotělově.   „S naším novým pomocníkem máme dobré zkušenosti, kombinace vibrací a chladu snižuje bolestivost a nástup je  rychlý,“ hodnotí vrchní sestra dětského oddělení Vsetínské nemocnice Bc. Eva Kovářová.   Nákup celého systému, který oceňují zdravotníci, rodiče i jejich ratolesti, umožnil příspěvek cyklistů z Vrchařské koruny Valašska, kteří podpořili dětské oddělení Vsetínské nemocnice v rámci benefice Véčkaři dětem.  

Jak vysvětlují autoři tohoto systému:

Dvacítka mostů a lávek, přičemž zhruba polovina vykazuje závažné poruchy. Tak by se dal shrnout akutní problém, který stejně jako mnoho jiných měst řeší i Slavičín.   „V letošním roce opravujeme 2 lávky pro pěší za bezmála 2 miliony korun. I tak ale zůstává dalších 9 mostů v silně narušeném stavu,“ informoval starosta Slavičína Tomáš Chmela. Současná ekonomická krize prakticky vylučuje, že by město z vlastních příjmů bylo schopno všechny ohrožené a zchátralé mosty opravit.   „Potřebné rekonstrukce si totiž jen ve Slavičíně vyžádají částku okolo 40 milionů korun,“ nastínil Chmela. Jak z toho ven? „Jedinou šancí je čerpání dotací, kterých je však pro tento účel jako šafránu, proto jsem se rozhodl jednat a obrátit se na zástupce obcí na celostátní úrovni,“ uvedl. [caption id="attachment_79163" align="alignnone" width="690"] Jedna z opravených lávek ve Slavičíně, foto: archiv města Slavičín[/caption] Slavičínský starosta se proto rozhodl vyzvat ke spolupráci další subjekty. „Pokud se máme z nastupující krize proinvestovat, jak nám radí vláda, nesmíme zapomenout právě na havarijní stav mostů. Není to totiž problém jen Slavičína,“ řekl starosta Chmela a doplnil, že se rozhodl požádat předsedy největších obecních svazů Stanislava Polčáka (Sdružení místních samospráv) a Františka Lukla (Svaz měst a obcí) o spolupráci při prosazování nových dotačních titulů právě na rekonstrukce mostů a lávek. „V opačném případě nám hrozí, že se dočkáme jejich postupného uzavírání, k čemuž už jsme museli přistoupit u jedné lávky pro pěší,“ uzavřel starosta Chmela.   -tz-

Nabízím Vám k prodeji dvoupatrový dům na klidném místě v blízkosti lesa. Nachází se v obci Svatý Štěpán. Jedná se o poslední dům v obci. Pod okny přes cestu bublá splav horského potoka, nad domem se nachází starý lom a všude okolo je les. Svatý Štěpán je malá vesnice patřící pod město Brumov-Bylnice.   https://www.youtube.com/watch?v=VlGXC-2ySbE  

Dispozičně:

Tomáš Surovec

Celkem 32 osob převezli vsetínští strážníci v roce 2019 do protialkoholní záchytné stanice. Vyplývá to z výroční zprávy za loňský rok, kterou na konci června představil ředitel městské policie Patrik Pecina zastupitelům.   Jedenatřicet osob nekontrolujících své jednání v důsledku požití alkoholu či jiných návykových látek skončilo v Kroměříži a jeden dokonce až v Olomouci, neboť v Kroměříži „měli plno“. Pro některé z hříšníků byl pobyt na záchytce premiérou, je však i řada těch, kteří se tam ocitají opakovaně. „Kompletní transport osoby do protialkoholní záchytné stanice v Kroměříži, která je vzdálena zhruba 70 kilometrů, trvá přibližně 4 hodiny a zaměstnává dva strážníky. O ně je pak oslaben výkon hlídkové služby ve městě,“ informoval Patrik Pecina s tím, že po dobu absence strážníků kooperuje městská policie s obvodním oddělením Policie České republiky. Tato spolupráce podle něj naštěstí funguje. [caption id="attachment_50992" align="alignnone" width="690"] Ilustrační foto: Městská policie Vsetín[/caption] Počet výjezdů na „záchytku“ loni po pěti letech, kdy se pohyboval pod třiceti případy, opět tuto hranici překonal. Strážníci v loňském roce provedli i řadu plošných i běžných kontrolních akcí zaměřených na dodržování zákazu podávání alkoholu osobám mladším 18 let, přičemž odhalili 17 mladistvých pod vlivem alkoholu. V těchto případech jsou pak informováni rodiče nezletilých, ale i orgán sociálně právní ochrany dětí, který provádí další zákonná opatření. Represivní kroky jsou podnikány i proti těm, kteří dětem alkohol prodali.   Ne vždy je místem, kde mladiství alkohol požívají, některá z restaurací. Podle Peciny je právě léto obdobím, kdy děti často v partách popíjejí v přírodě či na jiných místech. „Máme vytipovánu řadu míst, která nyní budeme častěji kontrolovat,“ uzavřel Pecina.   -tz-