Close
reklama
Jižní Valašsko a Vsetínsko

PARTNEŘI WEBU

PRÁVNÍ PORADNA

REKLAMA

TOP LIST OD 1.1.2007

Vysočina: Martin Vlček v TOP 10

date_range 22.Čvc, 2010 featured_play_list Aktuality
 
 

S rozpačitými pocity odjížděl vsetínský JT Říha group rally team z pátého podniku rallysprintového mistrovství Rally Vysočina. Umístěním v TOP 10 se opět blýskl Martin Vlček, body za 4. místo bral Zdeněk Zdráhala a cíl spatřil i Libor Paško. Naopak silné rozčarování zažili Tomášové Kubiš a Růžička.

S odhodláním zajet co nejlepší výsledek na Rally Vysočina odjížděla pětice posádek reprezentující JT Říha group rally team do jihočeského Kunžaku, který se stal v polovině července centrem sprintu. Problémy a komplikace potkaly postupně všechny jezdce. Pojďme se nyní v krátkosti ohlédnout, jak se jednotlivým dvojicím na Vysočině dařilo, či nedařilo. Pověst rychlého jezdce prodal i v okolí Kunžaku Martin Vlček startující s Pavlem Švajdou na Mitsubishi Lancer EVO IX. Cíl daný před soutěží, být do desátého místa splnil, přesto byl po sprintu zklamaný.

„Rally Vysočina nebyla pro nás vydařenou soutěží hlavně díky technickým problémům. Opět jsme ale dokázali, že i s pochroumanou technikou dokážeme závodit v první desítce. V prvním kole erzet jsme měli problémy s převodovkou. Došlo zde k úniku oleje a prakticky celou polovinu závodu jsme odjeli bez olejové náplně v převodovce. S autem se v tu chvíli nejelo dobře, neboť jsem musel myslet na další případné potíže. Ze servisu v polovině soutěže jsme odjížděli s pocitem, že budeme moci konečně pořádně závodit. Jenže olej unikající z převodovky navíc napáchal další škody, když rozmočil silentbloky na kardanu. Na tuto závadu jsme přišli až během druhého kola rychlostních zkoušek. V polovině páté erzety se tyto silentbloky rozpadly úplně. Poškozený kardan nám na poslední zkoušce téměř upadnul, což způsobilo nejednu krizovou situaci. S ohledem na problémy jsme s 9. místem spokojeni," podělil se o starosti v průběhu sprintu Martin Vlček. Dvojice Vlček – Švajda brala body nejenom za 9. místo v absolutní klasifikaci, ale také za 6. příčku ve třídě N4.

Posádka Libor Paško – Roman Pešek si nepříjemné chvilky prožila již před samotnou soutěží a tyto momenty silně ovlivnily výkon jezdce. „Při seznamovacích jízdách jsme se připletli k smrtelné nehodě spolujezdkyně motorkáře. Rozhodně to nebyl příjemný pohled a Libora to dost vzalo. Já jsem dříve jezdil se záchrankou, takže jsem se s podobnými případy již setkal," popsal nepříjemný incident ještě před soutěží Roman Pešek. Libor si přizval do Subaru Imprezy Romana Peška s cílem posunout své závodění o kousek dál. Tento cíl se zčásti podařilo splnit. „Tratě se mi tady líbily a i rady od Romana byly velmi užitečné. Ještě stále máme co dolaďovat. Nebýt nepříjemného momentu před soutěží, mohl být i výsledek lepší," podělil se o první dojmy v cíli Libor Paško, jenž dokončil sprint na 33. místě absolutně a ve třídě N4 obsadil 13. místo. Na růžích neměli ustláno ani Zdeněk Zdráhala s Markétou Rýdlovou usedající do Renaultu Clio Sport ve třídě A7. I tady potrápila posádku převodovka. Přesto smíšená posádka zdárně dokončila sprint na nepopulárním 4. místě ve třídě.

 
Jihočeský sprint nedokončili dva Tomášové. Tomáš Kubiš si přivezl opět své červené Mitsubishi sedmé vývojové řady a společně s otcem Karlem na místě spolujezdce se moc nesvezli. Úvodní rychlostní zkouška byla zároveň jejich poslední. „Již v průběhu první rychlostní zkoušky jsme cítili, že se auto na cestě nějak podivně vlní. Původně jsme si mysleli, že máme defekt. V polovině zkoušky na jedné z rovinek, která byla dosti hrbolatá nám najednou u vozu vyhnulo kolo. Následně jsme odhalili i předchozí potíže. Šroub držící rameno u nápravy se vlivem nerovností dostal ze svého umístění zcela ven. Matice se zřejmě utřepala již dávno předtím a kolo prakticky drželo jen na volném šroubu. Tento moment se nám stal ve zhruba stokilometrové rychlosti a tento problém jsme ustáli. Nechci ale předvídat, co by se stalo, kdyby se nám toto přihodilo v extra rychlé pasáži," popsal důvod odstoupení Tomáš Kubiš.

Ještě větší rozladění ovšem čišelo z Tomáše Růžičky. Společně s Honzou Jurčíkem a Subaru Impreza úspěšně bojovali ve třídě S/2. Ve finále z toho mohla být i stříbrná příčka ve třídě, kdyby… Kdyby nebyla posádka po soutěži diskvalifikována. Dejme slovo samotnému jezdci, aby popsal, co se vlastně přihodilo a jak viděl soutěž on sám. „Vysočina byla z mého pohledu zajímavá. V první rundě erzet, hned na úvodní rychlostní zkoušce, se nám povolil sloupek řízení. Nevěděli jsme, co se stalo. V cíli RZ jsme zjistili závadu. Měl jsem strach, aby se nepokazilo ještě něco. Proto jsem jel opatrněji. V servisu dali kluci všechno do pořádku. Ve druhém kole zkoušek přišel zlomový moment soutěže. Na 5. RZ jsme byli trochu rychlejší za letmým cílem. Byla tam rovinka a pak hned zatáčka. Podle mě tento letmý cíl nebyl dobře postavený. Díky naší vyšší rychlosti jsme šli ze zatáčky ven na louku, kde jsme přeskočili malou příkopu. Navíc jsme o pařez ohnuli pravé přední rameno. Zastavili jsme až těsně před autem diváka nebo pořadatele. Naštěstí se nic nestalo. Okamžitě jsme vyběhli z auta a zjistili škody a po telefonické konzultaci s Jarkem Tomaštíkem jsme se rozhodli v soutěži pokračovat. Vyjeli jsme na cestu souběžnou s cílem rychlostní zkoušky a šli jsme do stopky RZ, kde jsme si nechali zapsat náš čas. Auto stálo zhruba 10 metrů za stopkou, protože nám nepřipadalo vhodné vracet se stejnou cestou, kterou jsme trať opustili, kvůli bezpečnosti nás i posádek jedoucích za námi. Tím pádem jsme neprojeli stopku, nýbrž ji objeli. Nechali si zapsat čas do výkazu a pokračovali dál. Komisaři nám neřekli vůbec nic, že je něco špatně, nebo že máme udělat něco jiného, než jsme udělali. Tím pádem jsme odjeli další tři rychlostní zkoušky s ohlým ramenem. Auto se rozbíhalo, ale chtěli jsme soutěž dokončit a udržet nějaké slušné umístění v S/2. V cíli jsme měli velkou radost z druhého místa ve třídě. V časovce před cílovou rampou jsme odevzdali jízdní výkaz a na oplátku jsme obdrželi oznámení od ředitele soutěže, že jsme byli vyloučeni ze závodu. Důvodem bylo nedodržení trati. Byli jsme z toho rozpačití. Rozhodli jsme se, že podáme odvolání. Po příjezdu na rampu jsme dokonce dostali poháry a na dotaz, jak se nám soutěž líbila, jsem opravdu nevěděl, co bych měl říct. Zda se radovat z poháru nebo smutnit nad vyloučením. Následně jsme auto odevzdali do uzavřeného parkoviště a šli společně s šéfem týmu řešit nastalý problém za sportovními komisaři. Na ředitelství soutěže jsme vše vysvětlili, ale žádný komisař se s námi nechtěl o našem problému bavit. Názor soutěžícího v této chvíli nebyl důležitý. Nebyl dán prostor k žádné diskuzi. Díky arogantnímu chování pana Schovánka jsme se rozhodli, že nemá smysl dál bojovat, odevzdali jsme poháry a odešli jsme. Zklamáni jsme nejvíce z chování sportovních komisařů. Asi by bylo správné vrátit se stejnou cestou, kudy jsme vyletěli, zpět na trať soutěže. Tím bychom ohrozili sebe a případně i za námi startující posádku, neboť pokud by i ona udělala stejnou chybu jako my, nedovedu si představit následky. A když se podíváme na onboardy některých mistrů republiky, uvidíme, že nedodržení trati neplatí pro všechny a neposuzuje se stejně," popsal sled událostí i prapodivné chování některých činovníků rally Tomáš Růžička. Liknavost sportovních komisařů způsobila, že „Růža" odjel s hůře ovladatelným vozem celou soutěž. Rozhodnutí přišlo až v cíli sprintu, ve chvíli, kdy dvojice Růžička – Jurčík figurovala na 14. místě absolutně.

O vyjádření k jednotlivým posádkám jsme požádali i šéfa JT Říha group rally teamu Jaromíra Tomaštíka. „Rally Vysočina nás na rozdíl od předchozích dvou rallysprintů poměrně dost potrápila především po technické stránce. Technické problémy se vyhnuly snad jedině Liboru Paškovi, ale ten si pro změnu užil své nepříjemné chvilky již při tréninku, kdy jako první přijel k tragické autonehodě, která mu určitě nepřidala na radosti z blížícího se závodění. Z hodně živého kluka byl najedou tichošlápek. Libor se určitě rally spíše protrápil, než si ji užil. Co se týká Martina Vlčka, tak po výletu mimo trať došlo k mírnému poškození auta a kluci s ním museli celý sprint bojovat. Následně se objevily i další problémy. Já jsem rád, že Martin nakonec dojel devátý a myslím si, že při daném stavu auta to bylo maximum. Pár slov si zaslouží určitě i Tomáš Kubiš. Tady budeme, jako tým muset na jeho autě hodně zapracovat. Původně jsme chtěli, aby bez velkých investic auto dokončilo sezonu, ale jak se ukazuje, stačí malá nedůslednost a okamžitě se dostaví technické problémy. Budeme mít do Vyškova spoustu práce, abychom Tomášovi jeho auto stoprocentně připravili. Přes technické problémy dojel do cíle i Zdeněk Zdráhala. Zdeněk splnil cíl a já jsem rád, že se mu podařilo soutěž dokončit a tím téměř učinil další krok pro udělení mezinárodní licence tak, aby mohl startovat na Barum rally. Co se týká Tomáše Růžičky, tak s jeho výkonem jsem velice spokojený. Jsem rád, že se opět posunul o kousek dále. K tomu, co se stalo na konci soutěže, nevím, co bych měl přesně říct. Je mi jasné, že Tomáš udělal chybu a že nepostupoval tak, jak by v danou chvíli postupovat měl. S ohledem na to, že byl vyloučen na konci závodu s odkazem na určité paragrafy v řádech, tak stejně jako Tomáš tak i časoměřič porušil stejné předpisy. Časoměřič neměl zcela jasně zapsat našemu jezdci čas bez toho, aby mu auto vjelo do prostoru časové kontroly. Tak hovoří řády a tento časoměřič tuto chybu prostě udělal. Tím pádem poslal zatím ne zcela zkušenou posádku mimo hru. Pro mě je následně zcela nepochopitelné, že Tomáš byl nekompromisně vyloučen ze závodu, ale časoměřič jakémukoliv trestu unikl. Tak, jak jsem následně sledoval vývoj situace, tak trochu nechápu, proč vedoucí časoměřič navrhl řediteli vyloučení posádky ze soutěže i vzhledem k tomu, že jeho podřízený udělal chybu. Je jasné, že potom na základě nesprávných údajů vydal ředitel ortel nad posádkou. Tím ji vlastně vystavil tomu, že Tomáš měl vzít peníze na protest a jít si stěžovat ke sportovním komisařům. Z toho je vidět, že řády vztahující se na rally nezná stoprocentně nejenom posádka, ale i časoměřič. Je smutné, že tato moje poměrně logická argumentace už potom nikoho nezajímala a nikdo jí nebyl ochoten řešit. Těžko říci, jak bych v dané chvíli postupoval já. Přiznám se, že za třináct let praxe v rally bych asi zatočil volantem a vjel do prostoru před časovou kontrolou. Na druhou stranu, jako majitel vozu a člověk hodnotící situaci s odstupem musím říci, že by to byl bezesporu sebevražedný čin a já kluky chválím za to, že i když se nakonec boží mlýny obrátily proti nim, tak postupovali, jak postupovali. Pro ně byla v tu chvíli rozhodující obava o bezpečnost svoji i posádek startujících za nimi. S výsledným verdiktem o diskvalifikaci souhlasit ze svého pohledu nemusíme, ale musíme jej přijmout jako fakt. Já už se na tento incident zpětně nedívám, neboť je to zbytečné a bezpředmětné. Myslím si, že pro nás je důležitější připravit se na další soutěž. Před námi je další porce rally, kdy začínáme v Pačejově, následuje Barum rally a sprint ve Vyškově. Tímto směrem jdeme a k těmto závodům směřuje pozornost a práce našeho týmu. Tomáš poháry za druhé místo ve třídě řediteli soutěže na místě vrátil, ale především se z nepříjemné situace velmi rychle otřepal, za což jsem rád. Doufám, že si z toho vezme ponaučení a v plné síle bude pokračovat dál."

Tisková zpráva JT Říha group rally team
Vebr Miroslav
www.jtrt.cz

 

[wpdevart_facebook_comment order_type="social" title_text="Komentáře" title_text_color="#000000" title_text_font_size="15" title_text_font_famely="Arial" title_text_position="left" width="100%" bg_color="#d4d4d4" animation_effect="random" count_of_comments="7" ]

TIPY NA AKCE

Z PRVNÍ RUKY

INZERCE, NABÍDKY

TOP REKLAMA