Close
reklama
Jižní Valašsko a Vsetínsko

PARTNEŘI WEBU

PRÁVNÍ PORADNA

REKLAMA

TOP LIST OD 1.1.2007

Muži odnášeli zbraně z vybuchlého skladu
Aktuality

 

Díky rychlé a precizní spolupráci uniformovaných policistů a kriminalistů Krajského ředitelství policie Zlínského kraje a Okresního státního zastupitelství ve Zlíně se podařilo zjistit pachatele odcizení poškozených zbraní z vrbětického muničního areálu. Dva muži jsou stíháni pro trestný čin nedovolené ozbrojování. Všechny zbraně policisté zajistili při domovních prohlídkách. V polovině července policisté zadrželi pět osob, z nichž dva muže ve věku 23 a 35 let, kteří jsou z Uherskobrodska, z uvedeného trestného činu obvinili. Zjistili, že obvinění vnikli do areálu opakovaně v období od prosince roku 2016 do jara roku letošního.

„Lákadlem dvou mužů se staly zbraně rozmetané v roce 2014 volně do prostoru při výbuších v muničních skladech ve Vrběticích. I přes odpovídající ostrahu tohoto rozsáhlého areálu, kterou provádí policisté a pracovníci Vojenských lesů a statků a to fyzicky i s pomocí technických prostředků, se mužům do prostor rozsáhlého a v nepřehledném terénu umístěného areálu podařilo dostat. Z něj potom vynesli několik po areálu výbuchem rozmetaných, velmi poškozených, zrezivělých a neúplných zbraní," uvedl policejní mluvčí Vladislav Malcharczik.

Proběhlo několik domovních prohlídek a prohlídek nebytových prostor. „Kriminalisté z odboru obecné kriminality zajistili asi dvě desítky zbraní a téměř 20 kg chemických látek - výbušnin. Při prohlídkách byli přítomni specialisté z pyrotechnické služby z důvodu zajištění bezpečnosti při nálezu nebezpečného materiálu a dále byli využiti psovodi se psi specializovanými na vyhledávání zbraní, výbušnin a drog," upřesnil velitel zásahuve Vrběticích plk. JUDr. Jaromír Tkadleček.   

Odcizené poškozené zbraně            foto PČR        další foto (3)

Podle policie se pachatelům žádnou ze zbraní nepodařilo prodat a všechny byly zajištěny při provedených domovních prohlídkách. Oba obvinění muži byli v minulosti opakovaně trestaní za majetkovou trestnou činnost. Teď jsou stíháni na svobodě, za nedovolené ozbrojování jim hrozí až osmiletý trest odnětí svobody

„Je nutno objektivně konstatovat, že oplocení areálu je v délce přibližně patnáct kilometrů a jeho hermetické uzavření by vyžadovalo obrovské nasazení živé síly a technických prostředků. Po tomto incidentu PČR i Vojenské lesy a statky posílily střežení areálu a byla přijata další odpovídající opatření," dodal Malcharczik.

-tz-

O2vzduší a co o něm mnozí z nás netuší
Aktuality

 

Před začátkem topné sezóny jsou všichni obyvatelé Valašských Klobouk i okolních obcí zváni na besedu s názvem „O2vzduší a co o něm mnozí z nás netuší", která má za cíl zvýšit povědomí veřejnosti o správném topení. Upozornit má nejen na důsledky spalování nevhodných paliv a na bezpečnostní rizika pro zdraví i životní prostředí, ale současně také na nebezpečí požárů, jež jsou nezřídka výsledkem špatně čištěných komínů. Předestřeny budou i informace k nové výzvě kotlíkových dotací. Akce se koná ve středu 13. září od 15 hodin v kulturním domě Klobučan a pozvání na ni přijala celá řada odborníků. Pro návštěvníky bude připraveno občerstvení, vstup je zdarma.

„Valašské Klobouky a také další obce naší správní oblasti se v rámci střední Moravy nacházejí v zóně se zhoršenou kvalitou ovzduší. Problematika čistoty vzduchu nám není lhostejná a stejně tak se jí věnují i naši občané, kteří při letošním veřejném fóru Klobouky Vašima očima vybrali mezi deset největších problémů města právě nutnost větší osvěty o spoluzodpovědnosti obyvatel za kvalitu ovzduší," vyjádřila starostka města Valašské Klobouky Eliška Olšáková. „Abychom veřejné povědomí o správném topení před začátkem zimy podpořili, připravili jsme zajímavou akci, která návštěvníkům jistě přinese mnohé užitečné poznatky. Srdečně zveme všechny, kdo v našem městě a regionu topí v kotlích, a také ostatní zájemce o informace k této problematice," pozvala širokou veřejnost.

Zanedbaná údržba může způsobit i požár komínu                  foto: HZS

Beseda „O2vzduší a co o něm mnozí z nás netuší" pozve na pódium předsedu Zemského společenstva mistrů kominických Františka Súdka, velitele valašskokloboucké stanice Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje Jiřího Ovesného a rovněž zástupce odboru životního prostředí a zemědělství a odboru řízení dotačních programů Krajského úřadu Zlínského kraje.

„Lidé se od odborníků dozvědí detaily o způsobu čištění, o kontrole a revizi spalinové cesty nebo například o nutné prevenci před požáry v období topné sezóny. Bude také představen vliv pálení plastů, okenních rámů a jiných nevhodných odpadů na naše zdraví i ovzduší," nastínila z témat referentka odboru životního prostředí Leona Vlčková. Jak dodala, chybět nebudou podrobnosti o kontrolách technického stavu a provozu kotlů, které uživatelům vyplývají ze zákona. Pro zájemce o dotace na výměnu kotle budou dále prezentovány podmínky nové výzvy kotlíkových dotací. Prostor bude samozřejmě dán i dotazům ze strany návštěvníků akce.

-tz-

LIDL – správná volba… bez kříža, bez kata …
Aktuality

 

Religiozní provokace jsme si v našem státečku nikdy moc neužili. Pokud má paměť sahá, tak někdy tuším v roce 1997, to bylo s dvojníkem papeže Jana Pavla II. při kampani na jakýsi energetický nápoj, a pak se mi ještě vybavuje spojení Zeleného čtvrtku, Velkého pátku a Bílé soboty s plzeňským pivem. Náboženské motivy v reklamách zůstávají v této zemi v hojném počtu mimo rozlišovací schopnosti jejích obyvatel.

Dorazily letáky: ,,Mámo musíme na nákup.‘‘ Bývá to občas docela vtipné sledovat v nákupním centru okresního města šťastného majitele třech kartonů o dvě koruny levnějšího mléka vážícího cestu za letákovou slevou tam a zpět z rodné vísky v délce téměř 60 kilometrů. Jednoduchým výpočtem amortizace jeho Felicie a spotřeby benzínu lze s uspokojením konstatovat, že mu jedna krabice vychází přesně o šest korun dráž než doma v místním konzumu. Ale co... Proti gustu žádný dišputát.

Podobný slevový leták zacloumal českou veřejností, která do dnešního dne ani nevěděla o nějakých kostelech v Santorii a při zběžném pohledu na takovýto obal či tiskovinu se domnívala, že se jedná o kopule tamních hvězdáren.

Kdyby grafickou úpravu nerozpitvala zahraniční média, Češi by rozhodně střechy řeckých kostelů nezkoumali, případně by jim to nestálo za reakci. Úplně stejně upravené fotky už Lidl použil třeba letos v dubnu, aniž by se kdokoliv ozval. Takový přebal výrobků používá údajně již od roku 2014. Politici, kardinál a spousta dalších se tohoto tématu chytili a...nepustili.

Kecy tohoto obchodního řetězce typu různorodost, vyhýbáme se náboženské symbolice, podporujeme neutralitu, není třeba komentovat. Poučení z jejich strany jsme si užili až až po reakcích na leták s černochem.

Jejich doslova kleštěná náboženská neutralita značně naráží na fakt, že chlapci poněkud pozapomněli, že žijeme ve světě internetu a co Alláh chtěl, propašoval tento řetězec do akce od 21. srpna s názvem ,,Český týden," mlsku ,,1001 Delikates Orientu," se stylizovanou kopulí mešity a krásně vyvedeným půlměsícem na jejím vrcholu.

Půlměsíc na letáku Lidl z 21. srpna 2017 a umazaný kříž na obalech výrobků

Problém není v české centrále tohoto řetězce.

Jádro pudla respektive vzorec tohoto chování leží jinde. Za našimi hranicemi, v Německu a především v jejich pohnuté minulosti. Nacismus byl zvrácený a německý národ si to užil. Manipulace, okouzlení, hypnóza v bdělém stavu, davová psychóza, masové hajlování i šílená euforie dvousettisícového davu. Propaganda, která jim všem lhala až do fatálního konce. Po válce se rozjelo skutečně propracované čištění myšlení Němců a kyvadlo německých dějin se začalo vychylovat z pravé na levou stranu. Převýchova začala v padesátých letech, v letech šedesátých se zrodilo nové heslo: pravice = nacismus, levice = spravedlnost a humanita. V letech osmdesátých pak označili Osvětim za historické selhání německého národa a po sjednocení Německa pak jakékoli pokusy a národní cítění či vlastenectví zarazili obviněním, kterým se snaží očistit ,,od zápachu osvětimských krematorií. ‘‘

To, co kdysi začal Hitler, nezmizelo. Převléklo se to, jinak pojmenovalo, schovalo pod pláštík svobody a demokracie. Je to mnohem sofistikovanější a efektivnější. Navenek vše vypadá idylicky. Lidé si tam jezdí v autech, supermarkety jsou plné zboží, firmy prosperují....Tahle mašinerie díky vyspělým technologiím i anonymitě internetu usnadňuje jednotlivcům zapojení bez jakékoli osobní zodpovědnosti. Opět je na scéně do posledního detailu propracovaná masová organizace s vlastní propagandou.

Stačí malý výlet do minulosti. NSDAP pronásledovala opoziční strany přímo v ulicích, vyvolávala bitky, rozbroje, až je všechny systematicky zlikvidovala. Pak přišla ,,Kristallnacht‘‘. Dnes opoziční německá AfD čelí stejnému chování. Vyhrůžky, bojkoty a násilí. Jako tenkrát i dnes se rozhodně nejedná o politická rozhodnutí, nýbrž o činy, které jsou daleko za hranici zákonnosti a morálky.

Vedle politické korektnosti mají Němci do extrému vypěstovanou „kulturu vzpomínání" (Erinnerungskultur), která udělala z jakékoli debaty či názoru v jejich zemi minové pole. Každý tam ví, že jakýkoli pojem, který kdysi používali nacionální socialisté, je absolutní tabu. Stačí kratičké spojení a z kritiky Izraele se okamžitě stane antisemitismus, kritiky uprchlíků rasismus a nenávist ke všem chudým tohoto světa, kritiky islámu islamofobie a chvála amerického prezidenta pak zradou demokracie a rozsudkem smrti nad zdravím této planety.

V tomto patřičně sterilizovaném marastu vyrůstá dnes již čtvrtá poválečná generace Němců. Nikdo z nich nemá odvahu se zeptat, proč mají i oni nést stigma zločinů svých praprarodičů. Německo si zase po dlouhé době libuje v hnědé barvě. Skotačí jim tam nepřizpůsobiví imigranti diametrálně odlišné kultury a zvyků. Levicové soldatesky vyvolávají pouliční nepokoje a sami Němci jsou jako občané druhé kategorie v jejich vlastní zemi. Pomalu ale jistě se s takovou vytratí z dějin. Budoucí evropští indiáni. Jejich země začíná patřit jiným. Těm, kteří nemají co ztratit, protože v jejich životním prostoru není nic, o co by stáli. Nevyzpytatelní, nespočítatelní, neidentifikovatelní. Chtějí všechno a chtějí to hned. A zadarmo.

Svému Vůdci také bezmezně věřili. Sliboval jim práci, blahobyt, mír a životní prostor. A pak všechny nahnal do totální války a holocaustu.

Po 70-ti letech je jejich kyvadlo přesně na opačné straně a Němci jsou na nejlepší cestě si to celé zopakovat. Nezbývá nám, než se modlit, aby si nás k tomu nepřibrali.

a něco závěrem

Skutečným vítězem této ,,Nové doby‘‘ je dle mého skromného úsudku Severní Korea. Kdybychom je ponechali vlastnímu osudu, tak dřív, než postavili tu bombu, by vychcípali hlady. Na rozdíl od Afričanů však rozhodně neproplýtvali potravinovou pomoc OSN zbytečně a hlavně na svých dětech. Ba právě naopak. Sice bez zemědělství, přesto s plným žaludkem si tu vodíkovou bombu dokázali vyrobit. Skvělá práce Kime.

Darek Slavík

 

Mnoho obyvatel si nyní v Brumově oddechne
Aktuality

 

Nyní ve vazební věznici může přemýšlet šedesátiletý muž nad svými činy. Neboť první zářijové pondělí v devět hodin večer vnikl v Brumově - Bylnici na pozemek osmašedesátiletého muže a následně vstoupil do jeho zahradního domku. Zde majitele, který v danou chvíli ležel na pohovce a sledoval televizi, nečekaně fyzicky napadl. „Skočil na něj a pěstmi jej několikrát udeřil do obličeje. Přitom napadenému muži vyhrožoval zabitím. Napadenému se po chvíli podařilo násilníka odstrčit a zavolat na svého syna, čehož se násilník zalekl a utekl pryč. Násilník způsobil napadením muži naštěstí jen lehké zranění, které ošetřili na místo přivolaní záchranáři," popsala policejní mluvčí Lucie Javoříková.

Ilustrační foto PČR

Do hodiny po napadení skončil násilník v rukou policistů. Po jeho zadržení jej převezli muži zákona k dalším úkonům a poté do policejní cely. „Policisté u muže provedli dechovou zkoušku s výslednou hodnotou dvě promile alkoholu v dechu. Hned následující den vyšetřovatel sdělil muži obvinění ze tří trestných činů, a to ublížení na zdraví ve stádiu pokusu, nebezpečného vyhrožování a porušování domovní svobody. Pachateli tak nyní hrozí až tříletý pobyt ve vězení," dodala Lucie Javoříková. Vyšetřovatel v tomto případě podal i podnět k podání návrhu na vzetí muže do vazby. Soud s návrhem souhlasil a daný návrh akceptoval. Z tohoto důvodů násilníka včera odpoledne převezli policisté do vazební věznice.

Nejedná se o ojedinělý incident ze strany násilníka. Ten velmi často a neobvyklým způsobem řešil sousedské spory. Často sousedům vyhrožoval, slovně i fyzicky je napadal. Mnohokrát museli u incidentů zasahovat i policisté. Tento poslední incident tak byl nejspíš vyvrcholením těchto vztahů. Proto si mnoho jeho spoluobčanů nyní pravděpodobně na chvíli oddechne.

-tz-

Kůň se z příkopu nedokázal dostat sám
Aktuality

 

Ve čtvrtek 7. září v 20:43 hodin byli profesionální hasiči požádáni o pomoc při záchraně koně, který uvíznul v úzkém příkopu s potokem. Na místo hlášené události byly vyslány jednotky profesionálních hasičů ze Vsetína a dobrovolných hasičů z Nového Hrozenkova.

Hasičům a místním lidem se společným úsilím koně podařilo vyvést z koryta        Foto: HZS

„Kůň zůstal ležet v příkopu tak nešťastně, že nebyl schopen postavit se vlastními silami ani s pomocí místních obyvatel. Po příjezdu hasičů se společným úsilím podařilo koně postavit zpět na nohy a vyvést z koryta," popsal tiskový mluvčí hasičů Libor Netopil.

-tz-

Napadenému muži pomohl senior
Aktuality

 

Komisař kriminální policie ze Zlína obvinil sedmadvacetiletého muže a jeho o čtyři roky mladšího bratra, oba ze Slavičína, z trestných činů výtržnictví a ublížení na zdraví ve stadiu pokusu spáchaných ve spolupachatelství. Začátkem března fyzicky napadli pěstmi jednatřicetiletého muže ze stejného města, přičemž jeden z nich měl při napadení v ruce tzv. boxera; a způsobili mu zranění, které mu ošetřila lékařka. Muže před vážnější újmou na zdraví zachránil příchod seniora, který jednoho z agresorů odtrhl. Oba útočníci vzápětí utekli.

Ilustrační foto PČR

„3. března kolem deváté hodiny večer se šla dvaadvacetiletá dívka s jednatřicetiletým mužem projít z centra Slavičína směrem k hotelu. U hotelu se potkali se dvěma muži, bratry. Všichni čtyři se znali a dali se do řeči. Z nejasného důvodu došlo mezi třemi muži ke konfliktu. Po chvíli dva bratři zaútočili pěstmi na svého známého, povalili ho na zem a velkou silou do něj tloukli. Dívka na nic nečekala a zavolala na linku tísňového volání policie. Po chvilce přiběhl třiašedesátiletý muž, který viděl konflikt ze zahrady svého domu, oba útočníky okřikl a napadenému muži pomohl. Mezitím přijeli policisté, kteří zavolali záchranáře," popsala policejní mluvčí Monika Kozumplíková.

Mladší z útočníků byl již ve svých devatenácti letech podmíněně potrestán Okresním soudem ve Zlíně za trestnou činnost související s drogami. Starší z nich má čistý trestní rejstřík. V případě odsouzení nyní oběma hrozí trest odnětí svobody až na tři roky.

-tz-

Vlachovické sušírny se otevřou veřejnosti
Aktuality

 

Výjimečný turisticko-zážitkový den chystají tuto sobotu ve Vlachovicích na Valašskokloboucku. Místní sdružení DOKOPY, společně s majiteli starobylých vlachovských sušíren a Obcí Vlachovice, pro Vás chystají již druhý ročník tzv. Putování po vlachovských sušírnách, a to, na sobotu 9. září 2017. Zajímavé technické stavby - roubené sušírny ovoce, z nichž některé jsou více než dvě století staré, se v tento den od 10:00 - 18:00 hod. otevřou návštěvníkům.

Ve Vlachovicích již spousta sušíreň zaniklo, ještě před 60 lety jich ale ve Vlachovicích a Vrběticích bylo minimálně 25. Posledních osm dřevěných sušíren je rozesetých po vysokých stráních a sadech. Díky majitelům a spolku DOKOPY se již ve čtyřech z nich suší! Obec Vlachovice má nejvíce opravených a funkčních sušíren ovoce z celé ČR i SR.

Sušení ovoce bylo ve Vlachovicích do první třetiny 20. stol. bráno jako důležitý způsob místní obživy a někdy i náhrada chleba. Sušené ovoce se z Vlachovska vyváželo běžně po celé Moravě a Rakousku-Uhersku.

Sušení trnek                    fotogalerie z 1. ročníku Putování po sušírnách

Vydejte se stezkou poznávat jejich historii, příběhy a kouzlo i krásu jihovalašské krajiny. Vyrazit můžete odkudkoliv, kde vede nová turistická trasa po vlachovských sušínách. Hlavním kulturním a občerstvovacím místem je nová roubená komunitní sušírna DOKOPY, kde nejen můžete nabrat síly do dalšího putování, ale kde uvidíte v provozu i nejnovější tradiční sušírnu na Valašsku s některými zvláštními technickými prvky. Nedaleko se nachází Sušírna sv. Františka, která byla první zachráněnou a zrekonstruovanou sušírnou na Vlachovsku. Její majitelé v ní suší nejen různé druhy ovoce, ale po většinu roku i různé druhy bylin, které si sami ekologickým způsobem pěstují a dále zpracovávají do různých výrobků. Okusit i zakoupit zde budete moci sušené ovoce, výrobky ze zdejších bylin, jedlé květy, bylinné čaje a podívat se na jejich bylinná políčka v zářiovém hávu. Rozhodně si nenechte ujít krásnou Vaňatkovu sušírnu ve Vrběticích, díky majitelům je krásně opravena do původního stavu z doby jejího vzniku, a to i včetně šindelové střechy a starého typu pece. Suší se v ní starobylým způsobem, který v ČR uvidíte asi jen u nejnověji zrekonstruované sušírny Raků z vlachovských pasek. Sušírna, která se nachází v přírodně bohatém prostředí, pamatuje spoustu veselých příběhů. Je kvalitně, citlivě opravena a vybavena původní technologií sušení. Vkročit do ní - znamená vstoupit do doby, kdy vlachovští pasekáři se živili vyhlášeným sušeným ovocem. Počkejte, až ucítíte vůni sušeného ovoce nebo pečených zemňáků z pece...

Jedna ze sušíren                    fotogalerie z 1. ročníku Putování po sušírnách

Po trase ovšem nezapomeňte navštívit i ostatní čtyři sušírny, nejsou sice opravené, jsou v různém, často i špatném stavu, ale jsou na nádherných místech a vypovídají mnohé o této krajině, lidech i dobách. Jedná se o nejstarší sušírnu Míčovu, na krásném místě umístěnou Hrabicovu sušírnu anebo doporučujeme navštívit mladou Šimoníkovu sušírnu, kde se budete moci originálně občerstvit a nabrat sil s dalekými výhledy do krajiny. Ze sušírny Petrů ve Vrběticích před časem vznikla úpravou ovčírna, sušit se v ní již asi nikdy nebude a tak zde pro Vás budou nachystány domácí jehněčí speciality.

K sušírnám patří i zpěv a valašská lidová zábava. „Proto v sušírnách postupně potkáte zpívající šikovné cérky a mladé robky v kroji z folklórního súboru Dokopyjan a Závršan, vlachovské ogary Strouhalovi z harmonigů a ozembuchem a taky známého valašského gajdoša Petra Sovjáka z Neubuze a další. Nejen s nimi si postupně můžete zazpívat i zasmát se," říká za spolek DOKOPY Radek Fryzelka.

Nezapomeňte navštívit i nové vlachovské muzeum, které se nachází ve vlachovské usedlosti z 19.stol a které Vás určitě překvapí svou kvalitou a zajímavostmi. Usedlost získala ocenění Lidová stavba roku 2016.

Navštívit můžete i místní vlachovickou pálenici. Voní to zde slivovicí a můžete zhlédnout například technické vybavení této důležité stavby v obci, včetně malé opravené sušírny ovoce.

Tak 9. září si udělejte čas a vydejte se do Vlachovic - obce plné sušíren! To jen tak nezažijete! Rádi Vás tu uvidí.

-tz-

V kloboucké knihovně si vypůjčíte i e-knihy
Aktuality

 

Nejspíš každý vášnivý čtenář se v knihovně čas od času dostane do situace, kdy je knížka, do níž by se právě chtěl začíst, vypůjčená jiným uživatelem. Kloboucká městská knihovna má na tyto situace od září pohotové řešení. Když nebude kniha ve fyzické podobě dostupná a v databázi bude existovat její elektronická verze, nabídne ji čtenáři k bezplatnému stažení. Bibliotéka nabízí tuto nadstandardní službu jako druhá v okrese Zlín, společně s Krajskou knihovnou Františka Bartoše.

Knihovna ve Valašských Kloboukách začala půjčovat eKnihy

„Elektronickou knihu lze číst na tabletu, chytrém telefonu a čtečce po dobu 21 dní od výpůjčky. Nestihne-li čtenář eKnihu dočíst, může si ji znovu půjčit hned následující den. Výhodou je, že v jeden okamžik si může stejný titul stáhnout více uživatelů, takže si ho mají možnost přečíst podstatně dříve, než by se žádaného výtisku dočkali v běžném režimu rezervací," vysvětlila knihovnice Jana Dorňáková.

Služba je poskytována zdarma všem registrovaným čtenářům od 15 let se zaplaceným registračním poplatkem a uvedenou e-mailovou adresou v jejich čtenářském kontě. Online katalog čtenáři vyhledají ZDE.

-tz-

Policisté zasahovali proti ozbrojenému pachateli
Aktuality

 

 Jednalo se naštěstí jen o námětové cvičení, které probíhalo v budově kulturního zařízení Kačabar. Při příjezdu policejních hlídek byla uzavřena doprava a až do ohlášení události v místním rozhlase, nikdo nevěděl, co se děje. 

Zpěvačka Ewa Farna míří na Vsetín
Aktuality

 

V pátek 8. září ve Vsetíně odstartuje další ročník Valašského záření, dvoudenního multižánrového festivalu pro všechny generace, v rámci kterého se představí 480 účinkujících. Jeho hlavní hvězdou bude zpěvačka Ewa Farna, která vystoupí se svou kapelou ve velkém sále vsetínského Domu kultury od 19.00 hodin.

Ewa Farna, rodačka z Třince, která se věnuje hudbě od dětství a na svém kontě má již osm řadových alb a přes 30 videoklipů, zavítá na Vsetín po dlouhých osmi letech!

Spolupracuje s významnými polskými i českými hudebníky. Vyzkoušela si herectví i moderaci hudebních cen Anděl společně se zpěvákem Tomášem Klusem. Byla historicky nejmladší českou (Československá Superstar) i polskou porotkyní (X Factor) a v roce 2016 oslavila 10 let své kariéry.

Ewa Farná zavítá na Vsetín po dlouhých osmi letech

V červnu letošního roku vypustila Ewa Farna, čerstvá držitelka ocenění Zpěvačka roku Hudebních cen Evropy 2, do éteru svůj etní singl Bumerang. „Hledala jsem téma, které vystihuje to, jak žiju a zároveň není vztahové. Zpívám o tom, jakou energii do světa vysíláte, taková k vám pak zase míří zpátky. Když děláte sviňárny, vrátí se vám to. Stejně tak jako když jste hodní a poctiví, život vás odmění, i když ne třeba hned," říká zpěvačka.

Píseň zkomponovala Ewa ve spolupráci s producentem Marcusem Tranem a textařem Robinem Králem. „Klip je také takovou sumarizací mých 10 let na scéně. Obsahuje mnoho archivních záběrů - z dětství, zákulisí, dodávek či mého jubilejního koncertu, který byl pro mě dosud největším projektem," dodává Ewa, která bere klip také trochu jako předzvěst dokumentu EWA FARNA 10, který má ukázat její - nejen hudební - dorůstání v dospělém světě showbusinessu. Na podzim letošního roku bude tento hudební film k vidění během několika exkluzivních promítání v kinech po celé republice.

V rámci vsetínského koncertu se můžete kromě Bumerangu těšit také na další Ewiny hity, jakými Boží mlejny, Leporelo, Na ostří nože nebo Boky jako skříň bezesporu jsou. Po skončení koncertu bude následovat autogramiáda zpěvačky.

Sál bude pro návštěvníky koncertu otevřen od 18. hodiny. Vstupenky na sezení jsou vyprodány. Předprodej vstupenek na stání za 290 Kč však stále probíhá na pokladně kina Vatra.

-tz-

Hladinu nádrže ve Slopném rozčeřily čluny
Aktuality

 

Jednotky profesionálních hasičů ze stanic Luhačovice, Slavičín a Valašské Klobouky se v úterý 5. září dopoledne zúčastnily výcviku na vodní nádrži Křešov u obce Slopné. „Cvičení bylo zaměřeno na zdokonalení se v ovládání člunů, které jsou ve výbavě jednotek a také na procvičení postupů při záchraně osob z vodní hladiny. Hasiči si postupně vyzkoušeli vytažení tonoucích pomocí záchranných kruhů a lan. Ti, kteří byli v rolích tonoucích zároveň ověřili funkčnost používaných neoprenových obleků," uvedl tiskový mluvčí hasičů Libor Netopil. 

Výcvik na vodní nádrži Křešov u obce Slopné          foto: HZS

Dnešní výcvik byl pravděpodobně jedním z posledních. Další série výcviků pak bude hasiče čekat v zimních měsících, kdy se tradičně zaměřují na záchranu osob a zvířat ze zamrzlých vodních ploch nebo záchranu po prolomení ledu.

-tz-

O vlak tažený párou byl mimořádný zájem
Aktuality

 

Horní Lideč zažila v neděli 3. září mimořádně slavnostní odpoledne. U příležitosti oslav 80. výročí otevření železniční tratě M. R. Štefánika Púchov - Horní Lideč, byl vypraven zvláštní vlak. Historická parní lokomotiva přivezla z Púchova do Horní Lidče deset osobních vagonů plně obsazených pasažéry, kteří si nechtěli nechat ujít tuto spanilou jízdu. Na každé vlakové zastávce byli účastníci přivítáni starostou obce, atmosféru dotvářely místní dechové a cimbálové kapely, pěvecké sbory, zkrátka každá obec chtěla přispět co nejvíce k důstojné oslavě tohoto výročí. Není divu, že jízda trvala více než tři hodiny.

Celou trasu lemovaly stovky lidí, máváním zdravili, fotografovali a natáčeli si hlavně dýmající lokomotivu. O vlak tažený párou byl mimořádný zájem. 800 historických lístků, bylo rozprodáno během několika málo dní.

Slavnostní události se zúčastnilo mnoho starostů a dalších významných hostů       foto: Jaroslav Rumánek

Do konečné stanice, Horní Lidče, přijela parní lokomotiva za zvuku dechové hudby Lidečanka a přítomnosti obdivovatelů historických vlaků. Hosty přivítal starosta obce Josef Tkadlec. Této slavnostní události se zúčastnil župan trenčínského kraje Jaroslav Baška, zlínský hejtman Jiří Čunek, oblastní ředitel Správy železniční a dopravní cesty v Olomouci Ladislav Kašpar, mnoho starostů a dalších významných hostů. „Opět jsme si potvrdili, že máme k sobě, Češi a Slováci, blízko. Že dokážeme spolupracovat i bavit se. Vy všichni, kteří jste tady, jste toho důkazem, naše krásné vztahy mohou být vzorem pro soužití jiných národů, tak trochu pro dnešní malinko rozhádanou Evropu" uvedl starosta obce Josef Tkadlec.

Mimořádně působivý byl průvod účastníků. Téměř tisíc osob se v čele s hasiči s prapory jednotlivých sborů a obcí, v doprovodu dechovky, se vydalo na sportovní areál, kde probíhal bohatý kulturní program. Atmosféra byla velmi příjemná a nevadil ani slabý déšť. Zpátky na Slovensko se vlak vracel krátce před čtvrtou hodinou odpolední. Domácí se bavili až do večera.

-lm- 

Cestující ve vlaku                foto: Jaroslav Rumánek

Z historie trati:
S vyměřováním se začalo v roce 1933. Stavební práce byly zahájeny v polovině května roku 1935. Stavbu prováděla firma : Ing. Bohuslav Krýsa- Moravská Ostrava a Posista a.s. Praha ( podnikatelství silničních staveb) Vedením stavby byl pověřen Ing. Jaroslav Novotný.

Pracovalo se 7 hodin denně na dvě směny ( 05:00 - 12:00 a 12:00 - 19:00). Teprve v zimě se pracovalo na 1. směnu, v tunelu na tři směny po 8 hodinách.

V neděli 2. května 1937 byl slavnostně zahájen v Horním Lidči provoz za přítomnosti ministra železnic Bechyně.

Nová trať je dvoukolejná a dostala jméno generála Milana Rastislava Štefánika.

Celá trať je dlouhá 28 km a byla vybudována nákladem asi 125 mil. Kč.

Jedná se o mezistaniční úsek dvoukolejné celostátní trati Horní Lideč st.hr. - Hranice na Moravě zařazené do transevropského železničního systému délky 6,151km ( od ZVč.4 v žst. Horní Lideč km 27,261 po stání hranici km 21,110). Rekonstrukce koleje č.1 proběhla v roce 2012 - kolejnice UIC60 na betonových pražcích s pružným bezpodkladnicovým upevněním, v místě Střelenského tunelu pevná jízdní dráha v délce 405m ( km 23,170 - 23,575), rekonstrukce části koleje č.2 proběhla v roce 2013 v délce 1,293km ( km 22,487 - 23,780), zbývající část koleje č.2 obnovena v roce 1980. Nejvyšší traťová rychlost v koleje č.1 i 2 je 90km /hod. s trvalými omezeními ve směrových obloucích, minimální poloměr je 300m ve směrovém oblouku v kol.č.2 u vjezdu do železniční stanice Horní Lideč, maximální sklon 18,33 ‰ v kol.č.2 u státní hranice. V úseku trati je situována v km 23,668 zastávka Střelná vybavená u koleje číslo 1 a 2 vnějšími nástupišti s výškou nástupní hrany 550mm délky 140m (23,611 - 23,751 km).

Na trati (Horní Lideč - SH SR) se nachází 9 mostů, 9 propustků a 1 tunel.

Významný objekt: Střelenský tunel - dvoukolejný, délka tunelu : 298,17 m.

TZZ: AB3-82S(1997), Radioprovoz - systém TRS Tesla 450-460 MHz
Elektrizace - rok 1960, dělící místo ČR - SR: km 21,110

Historii trati zpracoval: Ing. Ivan Vránský

Seniorce zmizely cennosti za desetitisíce
Aktuality

 

Čtyřiašedesátiletá majitelka domu ve Valašských Kloboukách, která žije trvale v Rožnově pod Radhoštěm, oznámila včera odpoledne policistům z Valašských Klobouk, že její dům někdo vykradl. V domě byla naposledy začátkem července. Způsobenou škodu si předběžně vyčíslila na více než pětatřicet tisíc korun.

„Zloděj se do domu vloupal zřejmě oknem ze zahrady, které bylo po příjezdu majitelky rozbité. Už při vstupu do obydlí ji zarazilo, že některé věci nejsou na svých místech. V ložnici v patře ji však čekala hotová spoušť. Ze skříní byly vyházené věci a ze zdí zmizela většina obrazů," popsala policejní mluvčí Monika Kozumplíková.

Ilustrační foto: PČR

Kromě osmi maleb vzal zloděj také sbírku porcelánu a dvoje starožitné hodiny. Nepohrdl ani ryze praktickými věcmi, jako jsou řeznické nože, různé druhy nářadí či benzinová sekačka. „Poškozením okna vznikla škoda za asi dva tisíce korun. Více než 33 tisíc korun činí škoda způsobená odcizením věcí," dodala Monika Kozumplíková.

Policisté z Valašských Klobouk případ prověřují hned jako dva trestné činy, a to krádež a porušování domovní svobody. V případě vypátrání pachatele a jeho odsouzení mu hrozí trest odnětí svobody až na tři roky.

-tz-

Jediná neziskovka, která vytváří zisk
Aktuality

 

Společnost Waldera se při dodávkách valašských pelet potkala s řadou zajímavých lidí, jejichž příběhy stojí za to vyprávět. Proto startují seriál "Waldera na cestách" o jejich inspirativních zákaznících. Ať jsou inspirací i pro vás. Začínáme v Neratově v Orlických horách a tenhle příběh je hrozně silný. 

V České republice jsou stovky neziskových organizací. Jako Sdružení Neratov z vesnice v Orlických horách ale není žádná druhá. Funguje už 25 let, jeho iniciátorem je farář Josef Suchár (58). Zachránilo jeden kostel, do opuštěné vesnice vrátilo život, poskytuje bydlení desítkám postižených a práci téměř dvěma stovkám dalších. A hlavně: neprosí poníženě o dotace a nečeká, co si za ně bude moct dovolit - chce být v maximální míře soběstačné, svou činností uživit sebe a své lidi. Daří se mu to v míře, jaká je u nás ojedinělá.

Neratov je vesnice na severním svahu Orlických hor. Zapadákov na hranici s Polskem, který měl na přelomu 80. a 90. let tři stálé obyvatele, jednu ruinu kostela a pár desítek chalupářů. Tou dobou sem zabloudil za socialismu tajně vysvěcený kněz. To místo ho přitahovalo, kostel, byť pobořený měl stále své charisma. Co ho obnovit?, řekl si. Působil tehdy v královéhradecké diecézi jako farář nedalekého Kunvaldu. Požádal proto biskupa Otčenáška o požehnání k opravě kostela. Ten mu kývl s podmínkou, že do vesnice přitáhne 40 lidí, kteří tam budou trvale žít.

Josef Suchár, jak se ten farář jmenuje (dnes je mu 58 let), začal naplňovat svou vizi. Měla (a má) hluboké kořeny, i když třeba v realitě viděl jen pár kroků dopředu. Přizval do vesnice první dvě rodiny s dětmi, Němcovy a Malíkovy (paní Němcová je dnes předsedkyní Sdružení Neratov, paní Malíková vede neratovské zahradnictví). Obě si vzaly několik dalších dětí do pěstounské péče. Brzy přibyly další rodiny, příbuzní, kamarádi. Přišli na konec světa, aby tu začali žít od nuly. Doslova. Domy, které ve vesnici zbývaly, byly neobyvatelné. Společným úsilím začali budovat zázemí, které většina z nás považuje za zcela samozřejmé: střecha nad hlavou, voda, elektřina, topení, mít kde vařit a jak prát.

Současně s tím začali čistit ruiny kostela a brzy dostali biskupovo požehnání i peníze na opravu. Sdružení Neratov začalo fungovat pod oficiální hlavičkou v roce 1992, komunita se pomalu rozrůstala a také hledala životaschopný směr. Přes "experimenty" s pomocí bývalým trestancům se zájmy a činnost sdružení ustálily na pomoci, péči a zprostředkování práce a bydlení pro děti a dospělé s postižením. Jen postižených tu dnes nastálo žije 30 (přičemž počet obyvatel Neratova je 60), ale sdružení je oporou pro dalších 150 až 200 postižených z regionu.

Jak na věc

„Chceme nabízet práci co největšímu počtu postižených lidí, kteří mohou a mají zájem pracovat. Aby tím zlepšili svou finanční situací a naše Sdružení bylo schopné se uživit," říká Zdenka Burešová, která se v Neratově stará o vztahy s veřejností. A to se v posledních letech začalo dařit. Výnosy Sdružení Neratov za rok 2016 ve výši 36 mil. Kč poskytly ze 42 % dotace od státní správy (MPSV), a z celých 46 % tržby z vlastní činnosti. Tahle čísla se vám možná nebudou zdát nijak vynikající, pamatujte ale, že mluvíme o neziskové organizaci.

Samozřejmou součástí aktivit neziskových organizací jsou chráněné dílny. V mnoha případech mají volnočasový nebo terapeutický charakter. V Neratově to tak úplně neplatí: „Spolupracujeme s firmami, které mají zájem podporovat práci lidí s postižením, ale nemají na to ani podmínky ani know-how. To máme my. V současné době takto spolupracujeme s firmami Siemens a Assa Abloy (dříve výrobce zámků FAB). Využíváme k tomu vlastní montážní dílny. My tím získáváme práci na dlouhou dobu dopředu, firma zase může uplatnit tzv. náhradní plnění. Obě strany jsou spokojené," dodává Zdenka Burešová. Své výrobky dodávají i na objednávku, a to za konkurenceschopné ceny. Jejich klientem je třeba Česká spořitelna. Montážní dílny už mají kromě Neratova i v Žamberku a Králíkách.

O továrnu ale v žádném případě nejde. Široké spektrum chráněných dílen zahrnuje kuchyni, prádelnu a obchod (ty slouží i lidem z vesnice, kteří nepatří ke Sdružení), úklidové služby, zahradnictví, několik řemeslných dílen (keramika, košíkářství, tkalcovství, tiskárna ad.). Otevřeli speciální základní školu. Znovu uvedli do provozu místní hospodu, dlouho ji měli v pronájmu. To se ukázalo jako klíčové pro zlepšení vztahu s chalupáři-starousedlíky: u piva se dá prostě mluvit o všem. Hospoda dnes Sdružení Neratov patří, je po rekonstrukci a stojí za návštěvu. Hojně ji využívají zejména turisté, které sem nejvíc láká unikátně rekonstruovaný kostel Nanebevzetí Panny Marie. A staví se tu pivovar.

Čísla jsou čísla

Současný stav je výsledkem 25 let trvajícího vývoje, neúnavné práce a také prosté vůle to nevzdat. Je to několik let, co mělo Sdružení Neratov namále: komunita žila a pracovala na bázi kamarádských a příbuzenských vztahů, ale tenhle model se po více než 15 letech vyčerpal, a sdružení bylo dlouhodobě v červených číslech. Na udržení provozu a rozvoj aktivit bylo potřeba čím dál víc peněz, jejich zdroje ale i kvůli finanční krizi pomalu vysychaly. Farář Suchár přiznává: „Došli jsme na hranici. Říkal jsem si, jak to budeme dělat dál? Změnu jsem chtěl, ale neuměl jsem to. Jsem schopný vybagrovat jámu, ale nejsem člověk administrativy."

Tou dobou, kolem roku 2010, se shodou okolností do Sdružení zapojil Antonín Nekvinda. Zkušený manažer s dvacetiletou praxí v byznysu, který působil na vrcholových pozicích v České pojišťovně. V prostředí neziskové organizace pomohl nastavit pravidla a nastartovat procesy, které jsou ve světě byznysu běžné. Soucit šel stranou, bylo to tvrdé, ale byla to otázka přežití. Šlo o to, aby Sdružení mohlo fungovat dál - a pokud možno mnohem lépe než doposud. Nekvinda přišel s podnikatelským záměrem, začal jednat s velkými firmami, domlouvat zakázky.

„Zisk není sprosté slovo. Pan farář se při něm křižoval, ale už se nekřižuje. K normálnímu podnikání zisk patří. A pokud chceme dál pomáhat lidem, bez ohledu na to, jak se bude vyvíjet situace s evropskými nebo tuzemskými dotacemi, musíme vytvářet zisk. A tak počítáme náklady a marže," říká k tomu sám Antonín Nekvinda, člen správní rady. Jeho zkušenosti přiměly Sdružení Neratov k sice chtěné, ale přesto bolestné proměně. Řada lidí odešla, přišli jiní. „Ono to bolí, když se začne tlačit na pilu. Ale míří to k tomu, aby to naše sociální podnikání bylo udržitelné." Hlavně díky němu začaly velké firmy brát Neratovské jako rovnocenného partnera.

Nadějné vyhlídky

Zisk je jednou z hlavních motivací, proč podnikat. Neziskovým organizacím říkáme "ne-ziskové" proto, že jejich často charitativní orientace a aktivity vlastně žádný zisk vytvořit nemohou - a vytvářet by ho snad ani neměly. Společnost, úřady a grantové komise pak na tyto organizace mohou pohlížet jako na sirotky, kteří jim budou vděční za jakoukoliv finanční pozornost.

Sdružení Neratov je výjimečné a de facto ojedinělé tím, že z tohoto řekněme nedůstojného koloběhu sebevědomě vystupuje. Jeho proměna z čistě neziskové organizace závislé na dotacích a příspěvcích na subjekt, jehož aktivity se dají označit jako "sociální podnikání", ještě není dokončená. Ale zisky z prodeje vlastní produkce (textilie, keramika, košíky, sazenice, potisk), z turismu (ubytování, hospoda, brzy pivovar) a z práce pro velké firmy v okolí by mu do roku 2020 měly zajistit nezávislost na další podpoře (kromě standardních příspěvků na handicapované od Ministerstva práce a sociálních věcí). Sdružení Neratov tím sobě - a nejen sobě - otevírá nové obzory.
 


Farářův konec

„Pomáhám lidem žít tak, aby - řečeno po farářsku - měli život a měli ho v plnosti. Aby to nebylo přežívání, ale i duchovní rozměr. No, a ten je spojený s tím, že nikdo není zbytečný. My to neděláme PRO lidi s hendikepem, ale S nimi. To je pro mě akt té víry," říká k tomu Josef Suchár. A jen tak mezi řečí, nad řízkem s bramborovým salátem v místní hospodě dodává: „Bůh nám dal svět, abychom ho společně s ním učinili krásným, abychom ho tvořili a mohli se z něj radovat. Tohle chci lidem pomoct pochopit. Aby si řekli: Tak když to dokázali tady, proč by to nemohlo jít i u nás..."

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _


Kdo je tady postižený

Většinová společnost vnímá zdravotně postižené jako homogenní skupinu lidí, zjednodušeně řečeno: postižení = vozíčkáři. Tak to ovšem není. Způsobů postižení, které vám mohou komplikovat život ve větší než malé míře, je mnoho. Zahrnuje to lehčí i těžší fyzické následky nemoci nebo úrazu, lehké mozkové dysfunkce, psychické choroby s různou intenzitou průběhu, přehnanou důvěřivost a naivitu, ale i sníženou schopnost soustředění, odolnosti proti stresu nebo hluku apod.

Odhaduje se, že v České republice žije asi 800 tisíc lidí s nějakým typem postižení. Přesné údaje nejsou k dispozici, protože kromě lidí skutečně pobírajících invalidní důchod zahrnuje tato skupina i ty, kteří svůj problém nemají diagnostikovaný, neuvědomují si ho, nebo se za něj zkrátka stydí (a tudíž ho nepřiznají). Toto číslo je velmi vysoké a prakticky znamená, že zdravotně postižený je zhruba každý dvanáctý z nás. Bezpochyby tedy znáte někoho, kdo do této kategorie spadá. A možná jste to dokonce vy sami.

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

Neratov topí peletami od valašské společnosti Waldera


Počet objektů vytápěných peletami 6 + fara

Roční spotřeba dřevních pelet 150 - 200 tun

-pr- 

Charitativní Týden kultury vydělal 110 tisíc
Aktuality

 

Téměř 112 tisíc korun vydělal na dobročinné účely charitativní festival Týden kultury na Valašsku, který probíhal minulý týden ve Velkých Karlovicích.

Během sedmi dnů zhlédly téměř čtyři tisícovky návštěvníků osm divadelních představení, jejichž výtěžek rozdělil pořádající Resort Valachy mezi rodinu devítiletého Tomáška Koňaříka z Velkých Karlovic, jenž trpí svalovou dystrofií, a mobilní hospic Strom života z Nového Jičína.

Tomášek Koňařík z Velkých Karlovic

K výši částky významně přispěl Jaroslav Dušek se svými kolegy, kteří na festivalu uvedli před vyprodaným hledištěm za výrazně snížený honorář populární Čtyři dohody a Pátou dohodu. Kromě toho návštěvníci viděli ještě Karla Rodena a Janu Krausovou, Halinu Pawlowskou, pohádku Princové jsou na draka a komedie Rychlé šípy, Caveman a 1 + 1 = 3.

Největší cirkusové šapitó v České republice si pořadatelé půjčili od cirkusu Berousek        fotogalerie

„Všechna představení se konala v údolí Léskové u hotelu Lanterna, v netradičním prostředí největšího cirkusového šapitó v České republice, které jsme si pro tuto příležitost půjčili od cirkusu Berousek, což spolu se skvělými výkony herců a příjemným letním počasím vytvořilo skvělou atmosféru závěru prázdnin ve Velkých Karlovicích. Již se těšíme na příští, třetí ročník, který uspořádáme na konci prázdnin 2018," uvedl generální ředitel pořádajícího Resortu Valachy Tomáš Blabla.

-tz- 

TIPY NA AKCE

Z PRVNÍ RUKY

INZERCE, NABÍDKY

TOP REKLAMA