V Ústí vodily barana maškary, které rozchechtaly již svým zjevem

Na křižovatce Hornolidečska a Hornovsacka vodí na hody barana hned dvě obce. Ústí u Vsetína a Janová. Původně se v Ústí vodilo a slavilo v pondělí, protože odpočívat se dalo v úterý v zaměstnání, kde mistr po pár štamprlích a míse dobrot přehlédl, že je polovička dílny pozašívaná v úkrytech a léčí se tím, čím se zkazili. Ale se změnou režimu se změnily i podmínky. Mistr sice dostane svoji výslužku jako před lety, ale s tím odpočinkem v práci už to všude nejde. Proto se ústecké vodění barana přesunulo na sobotu, kdy neděli má obsazenou Janová. V obou vesnicích hraje pro radost a k tanci Hověžanka, která se prostě nedovede rozpůlit.

V Ústí pořádá vodění barana obec a má takové štěstí na úžasné lidi, že stačí vyvěsit plakát a pozvat zájemce, aby se v maskách dostavili podpořit místní tradici. Má štěstí i na sponzory. Starosta ani místostarostka a dokonce ani předseda kulturního výboru se nemusí plazit po kolenou jako v Lurdách a přemlouvat občany, aby přišli za chasu. I když vidět předsedu kulturního výboru na kolenou by možná vydalo za celé hody. J

Letos přišlo 26 maškar, což je opravdu hezký počet. Přesto pamětníci vzpomínají, že chodil i početnější průvod. Ale vzhledem k současné době, kdy zadarmo spousta lidí nevyleze ani z postele, se má obec Ústí opravdu čím chlubit. To vám potvrdí každý, kdo kdy připravoval nějaký program pro pobavení svých spoluobčanů, že mít dostatek aktivních lidí je opravdový poklad.

V Ústí vodily barana maškary. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE

Již při společném fotografování bylo jasné, že jen co se chasa vyhrne od startu a cíle dnešních oslav v Sokol klubu, bude obrovská sranda. U ženské populace si okamžitou pozornost vysloužil skotský highlander v klasickém kiltu, který musel čelit neodbytným otázkám, jestli je to pravda, že Skotové pod kiltem… Rozhodl se neodpovídat, jen zvedal kilt. Chvílemi to nemělo cenu ho ani spouštět. Tanečnice vzdychaly, když padly do náruče mužného a vysokého Robina Hooda. Přemlouvaly jej, že už nechtějí žít u svého Lorda, ať je unese do lesa. A pak ochránci přírody musí vyzývat k úklidu v lesích. Podobně na ženy působil ztepilý rytíř, kterého si pletly vdavekchtivé krasavice s D´Artagnanem. Panu doktorovi endokrinologovi se zase hlásily na prohlídku. Chudák se pak vždy dostal k talířům s pochoutkami, až byly téměř prázdné. A co teprve Jack Sparrow? Každá s žen, která věděla, co si vytrpěl jako Johny Depp při rozvodu, jej chtěla konejšit s tím, že ne všechny ženy jsou stejné.

Muži, přestože měli plné baráky pastí na myši, doslova bláznili za milou Minnie mouse. A co teprve sličná cikánka? Ta během oslav díky svému temperamentu, kterým jsou tyto krasavice pověstné, zavinila téměř několik kolizí na hlavním průtahu obcí, kdy řidiči otáčeli hlavy jinam než volant. Dovedla poblouznit řidiče, podobně jako Sirény námořníky v oceánech. Ovšem to nejvzácnější mezi maškarami byly doslova Miss krásy of the Usti village. Ať už platinová blondýna nebo roztomilá boubelka tmavšej pleti, jak by řekli naši bývalí bratři ze Slovenska. Jenom ty její chlupaté ruce a hruď poněkud zarážely tanečníky. A co teprve newyorská policistka? Všechny tři měly tolik ženských darů, že se do jejich náruče muži přímo vrhali, aby se po prozření, že se jedná o hrudní vycpávky, hrůzou odpadali. Ale sranda musí být, a to tyto/tito tři slečnochlapi dokázali na tisíc procent.

Samozřejmě nesmíme zapomenout na nejmladší generaci, která bude v následujících letech pokračovat v tradici. Letos to byly princezny, tygřice, žabák, čarodějnice nebo voják. Vše ohledně morálky dozorovala vousatá abatyše, ale jak je vidět na fotografiích, ani ona neodolala pokušení. Ďábel nikdy nespí. K výběru darů do pokladničky byli nejvhodnější otrhaní loupežníci. Nechyběl ani Mexičan(ka) s velkým sombrerem a mohutným knírem. V průvodu šel i Křemílek a Vochumůrka. Z profilu však Vochomůrka připomínal se svým speciálním nosem Blbouna nejapného z filmu Doba ledová. S Hověžankou popojížděla po obci řidička koní Gumiše a Bariho Tereza Valchářová. Takže měla valachy před sebou a jednoho Valacha vedle sebe na kozlíku. Pro přecházení komunikací měla chasa v záloze soudružku členku SNB v košili a s čepicí i výložkami ze stejnokroje 53 zvaného švestka, což zároveň dobře ladilo k valašským nápojům. Dnes již málokdo ví, že právě proto se příslušníkům veřejné bezpečnosti říkalo švestky. Dokonce se jí uprostřed vesnice podařilo zatknout polské státní příslušníky. Vzhledem k tomu, že v Čechách kdysi vládli Jagellonci, byla členka Sboru národní bezpečnosti shovívavá. Slušné chování řidiče nakonec vyřešila domluvou a potrestala celou osádku vozu jedním tanečkem s chasou.

V Ústí vodily barana maškary. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE

Samozřejmě, že ne každý chase a muzikantům dveře otevře. Někteří opravdu nejsou doma, jiné zase takové společenské akce nelákají. Tak už to prostě chodí a záleží na rozhodnutí každého jednotlivce, zda se zapojí do všeobecného veselí či nikoliv. Na druhou stranu existuje pořád spousta lidí, kteří jsou vděční, když jim muzika před domem zahraje a chasa hospodáře i panímámu vytančí v kole. Celá parta maškar a muzikantů již řadu let ví, že například u sester Šimarových všechny čeká krátké odpočinutí s kávou a připraveným obloženým stolem. Těch obložených stolů, táců a mís je po vesnici opravdu mnoho až oči přecházejí. Jen ten měch, kterému říkáme žaludek, se nedokáže tak rychle přizpůsobit. Chasa přišla na konci Ústí pozdravit nové obyvatele, kteří hody nehody tvrdě makali na svém novém příbytku. A přestože investovali všechny úspory do bydlení, do kasičky přece jen něco naškrábali, a to se cení mnohem více.

Po krátké přestávce obšťastňovala chasa tancem domy na druhé straně od hlavní cesty. Poté ještě do kopečka směrem k vodárně a jako poslední kozí ulička. Tím však hody v Ústí zdaleka nekončily. V sále Sokol klubu už byl nachystán Petr Mikeš z Hovězí, který účinkuje jako zpěvák a přes klávesy a elektroniku nástrojově zastoupí dokonale celou kapelu. Tepve nyní nastal čas, kdy chasa nebaví druhé, ale sama sebe. Jestli si dříve narození občané mysleli, že se v klidu podívají, jak mládež křepčí, tak se velice mýlili. Netrvalo dlouho, a vtaženi do kola, křepčili také. Lidé se pomalu scházeli, měnili obsadu a ti nejstatečnější odcházeli v čase, kterému už se říká velmi brzy ráno. Tomu se říká perfektně oslavené hody.

text a foto: Radomír Dolanský