Připravuje se dostupné bydlení ve Valašských Kloboukách. Máte zájem?

Družstevní byty by byly určeny především lidem, kteří ve městě nevlastní byt či dům – mladým rodinám, těm, kteří chtějí pořídit bydlení pro své děti, i seniorům, kteří hledají menší byt na důchod.

Zvažujete bydlení ve Valašských Kloboukách, ale nejste si jisti, jaká varianta je pro vás nejlepší? Jinak se rozhoduje mladá rodina, jinak jednotlivec a jinak senior. Každý si musí uvědomit, co od bydlení očekává a jaké má možnosti do budoucna.

Při bydlení v bytě obecně existují tři základní varianty:

1.      Koupě bytu do osobního vlastnictví.
Tato forma je zpravidla nejvýhodnější, avšak vyžaduje buď dostatek vlastních úspor, nebo hypoteční úvěr či půjčku. Investice se pohybuje okolo 4–5 milionů korun.

2.      Nájemní bydlení.
V bytě nebydlíte jako vlastník, ale jako nájemce. Měsíční nájem činí přibližně 8–15 tisíc korun. Výhodou je flexibilita – nejste vázáni na místo a můžete se snadno přestěhovat za prací. Zároveň nepotřebujete velký počáteční kapitál.

3.      Družstevní bydlení.
Neplatíte klasický nájem, ale družstevní podíl (anuitu). Tím postupně splácíte hodnotu bytu, a po jeho splacení lze byt zpravidla převést do osobního vlastnictví. Jde o určitou „střední cestu“ – byt si formou splátek fakticky pořizujete, ale do té doby v něm bydlíte jako člen družstva.

Ilustrační foto

Myšlenka družstevního bydlení

Družstevní bydlení je způsob, jak si zajistit stabilní a dostupné bydlení bez nutnosti kupovat byt za plnou tržní cenu. Nejde ani o nájem, ani o osobní vlastnictví – byt vlastní družstvo jako celek a jednotliví členové mají svůj podíl, který jim zajišťuje možnost dlouhodobě a bezpečně byt užívat.

Hlavní výhodou je nižší vstupní investice, protože členové platí jen část hodnoty bytu a zbytek se hradí společným úvěrem družstva. Tento model je vhodný pro ty, kteří chtějí jisté a dlouhodobé bydlení, ale nechtějí nebo nemohou čerpat vysokou hypotéku. Díky tomu je družstevní bydlení dostupnější pro mladé rodiny, jednotlivce i seniory.

Velkou předností jsou také stabilní měsíční náklady, které nejsou ovlivněny tržními výkyvy nebo ziskem pronajímatele. Členové navíc společně rozhodují o správě domu, mají tedy větší kontrolu nad hospodařením, údržbou i rozvojem okolí.

Významnou hodnotou je i komunita – v domě žijí lidé, kteří sdílí zájem o klidné a stabilní bydlení. Často společně využívají některé prostory či vybavení, pořádají společné akce a přirozeně tak posilují sousedské vztahy.

Proč s touto myšlenkou přicházíme?

Dlouhodobě uvažujeme o založení bytového družstva ve Valašských Kloboukách, které by mohlo vybudovat moderní, stylové a ekologické bytové domy. Cílem je rozšířit nabídku dostupného bydlení ve městě, zejména pro ty, kteří nemají na účtu miliony nebo nedosáhnou na hypoteční úvěr.

Družstevní byty by byly určeny především lidem, kteří ve městě nevlastní byt či dům – mladým rodinám, těm, kteří chtějí pořídit bydlení pro své děti, i seniorům, kteří hledají menší a komfortní byt na důchod.

Na internetu je možné najít mnoho podrobných informací o družstevním bydlení. Tento krátký text má především povzbudit zájem veřejnosti o tuto možnost a propojit potenciální zájemce, aby o sobě věděli.

Pokud uvažujete o možnosti bydlení v družstevním bytě, můžete se zcela nezávazně přihlásit na tomto emailu: druzstvovk@gmail.com, a také vyplnit krátkou anketu ZDE V ODKAZE, která nám poskytne přehled a informace případného zájmu. Tato iniciativa je pod patronací Města Valašské Klobouky.

Pro zajímavost: Historie a současnost družstevního bydlení

U nás má družstevní bydlení hluboké kořeny — první bytová družstva vznikala již v 19. století a v meziválečném období patřilo družstevnictví mezi nejrozšířenější formy zajištění bydlení. Po 2. světové válce a zejména v 50.–70. letech družstevní výstavba výrazně rostla. Bytová družstva tehdy sehrála klíčovou roli při budování nových bytových domů, zejména v průmyslových městech, kde byl velký tlak na rychlou výstavbu.

Po roce 1989 a přechodu k tržní ekonomice však družstevní výstavba postupně ustávala. Většina družstevních bytů byla převedena do osobního vlastnictví a nová družstva vznikala jen výjimečně. I když se dnes objevují snahy družstevní bydlení znovu oživit, nelze říct, že by se vrátilo k dřívějšímu rozsahu. Tato forma bydlení je navíc u části veřejnosti vnímána jako poněkud „zprofanovaná“ a lidé často upřednostňují hypotéky a osobní vlastnictví.

Ve světě je situace odlišná. V rámci Evropy hraje družstevní bydlení velmi významnou roli — podle údajů pro země EU a EFTA spravují družstva přibližně 7,9 milionu bytů. Silnou pozici mají zejména v Německu, kde družstevní sektor spravuje více než 2,2 milionu nájemních bytů. Významné je i ve Švédsku, kde funguje například rozsáhlá síť družstev HSB, a také ve Švýcarsku, kde družstva tvoří podstatnou část nájemního bydlení; v Curychu může jejich podíl přesahovat 20 % celkového bytového fondu města.

Družstevní bydlení je rozšířeno i mimo Evropu. V některých částech USA fungují studentská nebo komunitní družstva, která umožňují bydlení na principu spoluvlastnictví či kolektivní správy. Významné zastoupení má družstevní bydlení například v New Yorku, kde představuje jednu z dlouhodobě fungujících forem dostupného bydlení.

Mgr. Miroslav Maňas, Ing. arch. Adam Vrána