Nečekejte na žízeň. Primářka radí, jak zvládnout extrémní teploty bezpečně

Letní dny jsou v plném proudu a s nimi přicházejí i tropické dny. Vysoké teploty však neprospívají žádnému lidskému organismu, dokonce ani tomu nejzdravějšímu. Zvláštní pozor by však na sebe měli dávat lidé z rizikových skupin, tedy nemocní, děti a senioři apeluje na veřejnost primářka interní odbornosti Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí, MUDr. Marie Černochová.

„V horku je nejdůležitější dodržovat pitný režim, a to více než kdy jindy. Je důležité pít primárně neslazené nápoje, ovocné čaje a tekutiny, které jsou obohacené vitamíny. Lidé by se na sluníčku měli vyhýbat alkoholu a nápojům obsahující kofein. Důležité je také pít průběžně, lidé všech věkových kategorií byl neměli čekat na pocit žízně, to už je počáteční známka dehydratace,“ dodává primářka Černochová.

Dospělí by měli vypít 2-3 litry tekutin za den, děti pak podle věku a své váhy

Je obecně známo, že dospělí by měli vypít 2-3 litry tekutin za den, děti pak podle věku a své váhy (například 2leté dítě 1-1,5 litru). Pokud někdo z veřejnosti má potíže se zažívacím traktem, jsou šetrnější neperlivé vody.

„Mezi základní rady pro horké slunné dny patří, že by se lidé neměli vystavovat přímému slunečnímu záření, a to hlavně mezi jedenáctou hodinou až patnáctou hodinou. Také by se lidé měli v tomto období vyvarovat přílišné fyzické zátěže. Tato varování platí hlavně pro osoby, které se léčí se srdíčkem a seniory, kteří jsou náchylnější k různým kolapsovým stavům,“ vysvětluje MUDr. Marie Černochová. Větrat by se mělo spíše brzy ráno nebo večer, kdy je vzduch chladnější.

Velkým problémem mohou být i osobní vozidla. „Nikdy nenechávejte své příbuzné, děti, prarodiče v interiéru vozidla, byť jen na parkovišti, když jdete na nákup. Na slunci se auto rozpálí během několika minut na extrémní teploty. Ty následně mají za následek mnohdy fatální zdravotní komplikace osob uvnitř,“ říká MUDr. Marie Černochová.

Ideální je veškeré aktivity přesunout na podvečer nebo večerní hodiny

„Zejména prarodičům mnohdy v dobré víře nedochází, že čelí sluníčku i při cestě na nákup, což může být zrádné. Je potřeba si uvědomit, že ztrátu tekutin a zvýšení vnitřní teploty organismu může způsobit třeba i práce na zahrádce. Jako lékařka často vyjíždím rychlou záchranou službou k různým úpalům, úžehům a kolapsům z horka, právě proto, že lidé mnohdy nedbají pokynů pro jejich bezpečnost a zdraví,“ říká MUDr. Černochová.

„Pacientům s chronickým onemocněním, zejména těm se srdečními chorobami, doporučuji omezit pobyt venku na minimum. Pokud se přesto musí během dne pohybovat na přímém slunci, neměli by zapomínat na pokrývku hlavy a sluneční brýle. Ideální je veškeré aktivity přesunout na podvečer nebo večerní hodiny,“ radí primářka Černochová.

Když přijde úpal, přehřátí, co dělat?

Úpal je vlastně selhání regulace tělesné teploty. Mezi příznaky patří suchá horká červená pokožka, horečka bez pocení, rychlý silný puls a tepavá bolest hlavy, únava, zmatenost, závratě, nevolnost až zvracení, v krajním případě i bezvědomí.

Při extrémním přehřátí, kdy se organismus může dostat až nad kritických 40 °C,  je potřeba postiženého člověka okamžitě přemístit do stínu a aktivně jej ochlazovat. Postiženého například otírejte houbou či ručníky namočenými ve studené vodě, zabalte ho do chladného vlhkého prostěradla, zapněte ventilátor, pokud snese, lze použít i chladnější sprchu. Sledujte tělesnou teplotu – pokračujte v postupném chlazení, dokud teplota neklesne na 38,5 °C. Postiženému nedávejte pít a zatímco ho chladíte, zajistěte, aby někdo jiný zavolal lékařskou pomoc. V případě, že se rychlá lékařská pomoc opozdí, zavolejte nemocniční pohotovost a řiďte se jejími pokyny.

Při mírnější formě: Je-li na počátku jen zvýšená teplota (do 38 °C) – postiženého ochlazujte. Pokud nespadá do rizikové skupiny a příznaky ustoupí do jedné hodiny, při dobrém celkovém stavu postiženého jen sledujte a podejte mu tekutiny. Lékaře volat nemusíte, ale buďte opatrní i v následujících dnech, neboť může dojít k opožděné reakci (vyčerpání z přehřátí).

-tz-