V souvislosti s aktuální epidemiologickou situací zavádí Ministerstvo zdravotnictví nová opatření. Od pátku 18. září od 18 hodin se s výjimkou výstav, trhů, veletrhů a jim podobných akcí budou moci konat vnitřní hromadné akce s účastí přesahující ve stejný čas 10 osob jen za podmínky, že každý účastník akce bude mít určeno místo k sezení. Na vnitřní hromadné akce tak nebude možný prodej vstupenek jinak než na konkrétní místo k sezení.  

Každý musí mít podle nařízení Ministerstva zdravotnictví své přidělené místo k sezení

Roušky povinné už ve všech prostorách škol

Stravovací služby otevřeno jen do půlnoci

Mezi kandidáty voleb do Senátu České republiky, které proběhnou 2. a 3. října, je i světově uznávaný oční chirurg a úspěšný podnikatel Pavel Stodůlka. Ten věří, že zjednodušení podnikání přinese především nová pracovní místa do regionu. Kandiduje ve zlínském volebním obvodě 78.   Co byste v oblasti podnikání v případě svého zvolení změnil?   Fungující podniky představují pracovní místa, ale také generují prostředky pro zdravotnictví, školství a další důležité sféry života. Proto je třeba vytvořit takové podmínky, aby se podnikatelé mohli soustředit na rozvoj podniku a nemuseli se obávat, že se pro ně pravidla budou každou chvíli měnit. Byrokratická zátěž pro české podnikatele je značná, což mohu potvrdit za léta vedení sítě očních klinik Gemini. Přitom zjednodušení některých procesů může být snadné a rychle aplikovatelné. Pomoci mohou například moderní technologie. Podnikatelé díky nim mohou výrazně ušetřit čas, ale také eliminovat čekají lhůty a celý proces výrazně zjednodušit. Vedle firem nesmíme zapomínat ani na potřeby malých živnostníků a řemeslníků. Je proto důležité podporovat a zlepšovat kvalitu výuky učňovských oborů. Úkolem Senátu je dohlédnout na to, aby zákony a pravidla byly formulované správně, jednoduše a srozumitelně.   Co vás motivovalo udělat z oční kliniky Gemini síť klinik?   Podařilo se nám technologiemi laserových očních operací trochu předběhnout dobu. Jako první v Česku jsem začal provádět korekce očních vad femtosekundovým laserem, což přineslo kvalitnější výsledek operace. Zájem pacientů byl velký a tak jsem se rozhodl otevřít další kliniku v Praze. A protože zájem pacientů stále rostl, máme dnes klinik 11, z nichž jedna je ve Vídni. Začátky podnikání ale jednoduché nebyly. Vzpomínám, jak jsme sdíleli prostory s plastickými chirurgy. Když máte víru, že děláte správnou věc a usilovně, poctivě pracujete, úspěch se nakonec dostaví. Pokud bych si mohl dovolit poradit mladým podnikatelům, řekl bych, aby nesledovali tolik cíl, ale soustředili se i na samotnou cestu, která k cíli vede. A taky aby si udrželi pozitivní myšlení, i když se objeví bariéry.   Jak je možné být zároveň špičkovým lékařem i úspěšným manažerem?   Je to možné po nějakou dobu a do určité velikosti kliniky. Hlavním motivem mít vlastní kliniku byla možnost vytvořit si to nejlepší pracovní prostředí, vybavit se špičkovými lasery a ostatními přístroji a posouvat oční medicínu kupředu. Za mého působení coby primáře na očním oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati jsem musel napsat žádost, vysvětlovat a čekat, jak vše dopadne. Ve své klinice mohu rozhodnut rychleji a vše je mnohem flexibilnější. Na druhé straně neseme sami riziko, je proto třeba přistupovat k rozhodnutím nanejvýš opatrně. Manažerování mě vždy lákalo a považuji je za součást práce lékaře. Kliniky Gemini ale dnes již mají několik stovek zaměstnanců, bez týmu profesionálních manažerů by nefungovaly.   Co jste při rozšiřování firmy, a řízení takového množství lidí naučil? A co v něm považujete za svůj úspěch a neúspěch?   Naučil jsem se, že znalosti je potřeba předávat. Že je potřeba si spolupracovníky pečlivě vybírat. Úspěch je, že máme na všech pracovištích samostatně fungující zdravotnické týmy. Za neúspěch považuji to, že se mně nepovedlo přesvědčit politiky a ministra zdravotnictví, aby zastavil nehorázné plýtvání penězi na předražené injekce pro léčbu oční sítnice, když existuje 50x levnější a přitom stejně účinná a bezpečná alternativa. Česká republika vyhodí každoročně stovky milionů korun. I to je ostatně důvod, proč jsem se rozhodl vstoupit do politiky.   https://youtu.be/YCJkfpOa3pg   UVIDÍTE, ŽE MŮŽEME zjednodušit podnikání a vytvořit tak nová pracovní místa   www.pavelstodůlka.cz   Zadavatel: MUDr. Pavel Stodůlka / Zpracovatel: pear_media   -pr článek-

Ženy a muže, kteří dlouhodobě pracují v sociálních službách a vykonávají své povolání nejen na odborné výši, ale také s příkladným lidských přístupem, ocenili představitelé Zlínského kraje společně se starosty měst a obcí, kteří své adepty na ocenění navrhli. Vedle pěti pracovníků sociálních služeb, kteří získali finanční odměnu 15 tisíc korun, byli vyznamenáni také tři lidé v manažerských pozicích, ti si odnesli dárkové balíčky.   „Během letošního roku se kvůli koronavirové pandemii naplno projevilo, jak je práce v sociálních službách náročná. Pocítili to jak pracovníci v přímé péči, tak všichni, na jejichž bedrech starost o klienty spočívala, tedy i ti, kdo zajišťují stravování, úklid a další potřebný servis. Pracovníci, kteří nemají zdravotnickou kvalifikaci, museli začít pracovat v polozdravotnickém režimu a dodržovat řadu opatření, což zasahovalo do komfortu jejich práce,“ řekla radní Michaela Blahová, zodpovědná za sociální záležitosti, rodinnou politiku a neziskový sektor a dodala: „Velmi si vážím toho, že má toto oceňování velkou oporu u starostů, protože i oni takto pomáhají do společnosti vysílat informaci o tom, jak je zajištění sociální péče potřebné pro život ve městech a obcích. Věřím, že i tato anketa pomáhá posilovat prestiž sociálních služeb a zájem lidí o tuto profesi,“ dodala radní Blahová.   [gallery columns="5" ids="83692,83690,83691,83694,83693"] Pracovník roku v sociálních službách 2020. Foto: Jiří Balát  

Celkem bylo na krajský úřad nominováno 15 osobností, z nichž hodnotící komise vybrala 5 pracovníků sociálních služeb a 3 lidi na vedoucích pozicích:

Pořadatelé se kvůli současné situaci rozhodli, že nic nenechají náhodě a přednášku „Komunikace (s dětmi) a proč nám někdy nejde?“ s lektorem Petrem Sucháčkem zrealizují raději formou webináře.   Pro všechny zájemce to znamená, že místo toho, aby přišli 21. 9. 2020 do sálu ve Valašskoklobouckém podnikatelském centru, tak si doma zapnou počítač nebo notebook (přes mobil je horší kvalita) a přes tento odkaz ZDE se připojí k online webináři, který začne v 16:00.   Seminář bude trvat zhruba hodinu a bude se na něm zamýšlet nad tím, proč nám občas drhne komunikace s ostatními a zkusí se společně přijít na to, jak to udělat, aby se začalo v komunikaci dařit. Snad v tom pomohou myšlenky nenásilné komunikace, nebo třeba tipy od lidí, kteří se živí řešením konfliktů.  

Shrnutí:

Dobrovolné pracovníky, kteří se ve svém volném čase dlouhodobě a bez nároku na finanční odměnu věnují práci s dětmi a mládeží, ocenili v úterý 15. září ve zlínské Baťově vile představitelé Zlínského kraje. Ocenění dobrovolníci si převzali pamětní medaile, pamětní listy a upomínkové předměty. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnili také navrhovatelé oceněných.   „Chci vám poděkovat, že se věnujete této záslužné práci a děláte ji ze svého přesvědčení. Je dobře, že v našich městech a obcích máme pořád ještě lidi, kteří jsou ochotni pracovat s dětmi a mládeží, vést je a něčemu je naučit. Je to pro společnost velkým obohacením. Jste ti, kteří náš kraj dělají hezčím,“ uvedl směrem k oceněným hejtman Jiří Čunek. K poděkování dobrovolníkům se připojil také radní Zlínského kraje Miroslav Kašný, který má právě oblast mládeže a sportu ve své gesci.   Ocenění si převzalo celkem 11 dobrovolných pracovníků působících v oblasti sportu, tělovýchovy, kultury, folkloru i dalších volnočasových aktivit dětí a mládeže. Odborná komise je vybrala z nominací, které na krajský úřad dorazily od představitelů měst a obcí, škol a školských zařízení, nevládních neziskových organizací a dalších zainteresovaných subjektů z celého Zlínského kraje. [caption id="attachment_83533" align="alignnone" width="690"] Ocenění dobrovolníci pracující s mládeží. Foto: Jiří Balát[/caption] Organizačně celou akci tradičně zajistil Odbor školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Zlínského kraje.  

Seznam oceněných

Poslední prázdninovou sobotu proběhl v Horní Lidči druhý roční hudebního festivalu s motorkářským srazem.  Přes 400 návštěvníků si opět užilo bohatého programu, který začínal vyjížďkou motocyklů různých druhů a kubatur. Bohaté občerstvení, které poskytovali lokální výrobci, zpestřovalo hudební a soutěžní odpoledne, kterým provázela skvělá moderátorka rádia RockMax Monika Michálková.   [gallery columns="5" ids="83445,83446,83447,83448,83449"] Srdeční záležitost 2020. Foto: Barbora Jančarová   K poslechu zahrála řada skupin nejen místních, ale i z jiných koutů republiky. Vrcholem večera pak bylo vystoupení legendární, rockové formace Progres 2.  Tito se také ujali role kmotrů nového CD valašské kapely Janušak.  I přes to, že v závěru celé akce prudký déšť neumožnil festival ani oficiálně ukončit a avizovaná, taneční zábava se nekonala, jednalo se opět o výjimečnou akci.   Příznivci dobré muziky se mohou těšit na další ročník, který se bude konat 28. 8. 2021   https://youtu.be/bFjkHf-S6Qg   -tz-

Ceny vítězům 22. ročníku krajského kola soutěže Zlatý erb o nejlepší webové stránky a elektronické služby měst a obcí byly předány v sídle Zlínského kraje. V kategorii webových stránek měst prvenství z loňského roku obhájily Valašské Klobouky, mezi obcemi zvítězily Zádveřice-Raková. Cena za nejlepší elektronickou službu putuje rovněž do Valašských Klobouk. Oceněným přišli osobně poblahopřát hejtman Jiří Čunek a krajský radní Petr Gazdík.   V kategorii Nejlepší elektronická služba byly hodnoceny užitečnost služby a inovativnost řešení. Porotu nejvíce zaujal kvalitně zpracovaný mapový portál města Valašské Klobouky, který na jednom místě nabízí přehledné a užitečné informace vztahující se k územnímu plánu města, technické infrastruktuře, zeleni nebo vymezení záplavových území. Tyto informace lze navíc vrstvit, a tedy vzájemně kombinovat.   https://youtu.be/LljqwlaionQ Video: itvs24.cz   Vítězové v jednotlivých kategoriích postupují do celostátního kola soutěže, jehož výsledky budou slavnostně vyhlášeny 18. října v Hradci Králové.  

Zlatý erb 2020 – výsledky za Zlínský kraj

První kolo voleb do Senátu České republiky proběhne 2. a 3. října. Volí se do třetiny Senátu v celkem 27 obvodech. Mezi kandidáty je i světově uznávaný oční chirurg Pavel Stodůlka. Ten kandiduje ve zlínském volebním obvodu číslo 78. V případě zvolení by se primárně zaměřil na oblast zdravotnictví. Věnovat se chce i rozvoji regionu, podpoře podnikání, kvalitě vzdělávání nebo podpoře inovací a nových technologií.   „Vstoupit do politiky jsem se rozhodl především proto, abych mohl prosazovat zájmy pacientů a zdravotníků.  Myslím, že Senát by se měl skládat z odborníků z různých profesí. Proto by zastoupení v něm měli mít také lékaři. Roky veřejně vystupuji proti farmaceutické lobby, která stojí zdravotní pojišťovny jen v oblasti oční chirurgie zbytečné stovky milionů korun. Tyto finance přitom mohou posloužit tam, kde je jich třeba – na léčbu vážně nemocných pacientů, při vývoji nových léků a technologií, na modernizaci zdravotnických zařízení, platy či vzdělávání zdravotníků. Bojuji proti předražování léků a chtěl bych tento boj vést na půdě Senátu. Chtěl bych se zasadit o to, aby každý pacient měl přístup k léčbě, kterou potřebuje. Je rovněž třeba eliminovat zbytečnou byrokracii, aby lékaři více léčili a méně ‚papírovali‘. Zdravotnictví není jediná oblast, které bych se rád věnoval. Jako přednosta očních klinik zaměstnávám přes 300 lidí. Nejen z pozice zaměstnavatele, ale také jako vyučující na Univerzitě Karlově vnímám důležitost kvalitního vzdělávání, které nebazíruje na memorování nekonečného množství informací, ale rozvíjí přemýšlení a motivuje studenty. Rád bych podpořil vysokoškolské, středoškolské i učňovské vzdělání. Mít dostatek akademických odborníků a specialistů je důležité. Nesmíme však opomenout učiliště, která vychovávají zručné řemeslníky a další profese, na které se mnohdy zapomíná.  Na vzdělání je závislý jak rozvoj regionů, tak budoucnost celé země,“ řekl Pavel Stodůlka.   Pavel Stodůlka se vyjádřil také k byrokratické zátěži. „Přílišná byrokracie v nemalé míře omezuje podnikání především drobných a středních firem. Ty mají o to méně času a energie na vlastní rozvoj. Chci pomoci tomu, aby stát firmám a podnikatelům pokud možno nepřekážel složitými a často se měnícími pravidly, ale naopak vytvořil jednoduché fér zákony srozumitelné všem. Firmy se pak budou moci lépe rozvíjet a prosperovat. S tím je spojen také vznik nových pracovních míst,“ uvedl Pavel Stodůlka.   Vedle zdravotnictví a rozvoji podnikání by se chtěl nestranný kandidát soustředit vzdělávání a podporu infrastruktury. „Ve své praxi na klinice se setkávám s mnoha lidmi a naslouchám jejich každodenním problémům, nejen těm zdravotním. Vnímám, že jednou z oblastí, kterou je třeba zlepšit, je mimo jiné dopravní infrastruktura. Jako většinu obyvatel Zlínského kraje mi není lhostejné, v jak nedostatečném stavu jsou některé silnice, železniční doprava nebo jak moc zaostáváme za vyspělými státy, co se týče podpory cyklistiky ve městech či rozvoje elektromobility. Valašsko je autentický region s krásnou přírodou, tradicemi a potenciálem. Věřím, že mohu něco změnit, aby se lidem nejen v regionu lépe žilo i pracovalo,“ vysvětlil důvody své kandidatury Pavel Stodůlka.   www.pavelstodulka.cz   https://youtu.be/kRehAOFK-Zw   Zadavatel: MUDr. Pavel Stodůlka / Zpracovatel: pear_media   -pr článek-

Obec Francova Lhota slavnostně otevřela nově zrekonstruovaný kulturní dům. V sobotu 5. Září 2020 v 16 hodin byla slavnostně přestřižena páska a budova posvěcena. Poté si veřejnost mohla prohlédnout nově zrekonstruované prostory kulturního domu, kdy velkých změn doznaly všechny prostory sálu a přísálí, chodeb schodiště a úřadu.   V nové přístavbě klubovny si návštěvníci mohli prohlédnout historickou výstavu fotografií ze stavby, která probíhala v letech 1969 – 1972. Mnozí návštěvníci se na fotografiích našli a zavzpomínali na hodiny strávené na brigádách při výstavbě.   [gallery columns="5" ids="83192,83190,83189,83191,83193"] Po prohlídce následovalo pasování dětí z první třídy na školáky a vystoupení Jožky Černého s cimbálovou muzikou. O dobré jídlo a pití se staraly místní spolky dobrovolných hasičů a myslivců.   Za Obec Francova Lhota poděkoval starosta obce Miroslav Brlica všem, kteří se na rekonstrukci podíleli.   Celá fotogalerie z otevření kulturního domu a pasování prvňáčků je ZDE. Fotogalerie z výstavby KD je dostupná ZDE.   -tz-

Slavnostní spuštění vodovodního přivaděče mezi Brumovem-Bylnicí a Valašskými Klobouky se uskutečnilo v první zářijovém týdnu. O jak důležitou stavbu pro tento region se jedná, potvrzuje již samotná účast hejtmana Zlínského kraje, starostů okolních obcí a dalších významných hostů, vč. ředitelů vsetínského a uherskohradišťského VaKu.   Poprvé na Zlínsku byla při rekonstrukci potrubí použita nová inovativní technologie Compact pipe. Ta spočívá v zatažení předdeformovaného plastového potrubí do stávajícího řadu (o průměru 200 mm). Deformace profilu zajišťuje zmenšení průřezu, které umožní pohodlné zatažení do potrubí. Systém je poté zahřát parou a natlakován tak, aby došlo k navrácení materiálu do původního kruhového tvaru. Takto je dosaženo těsného přilnutí nového potrubí ke stěnám starého vedení a vzniku tzv. close fit efektu. Potrubí tak staticky spolupůsobí. Nové PE potrubí je ale stoprocentně samonosné.   Celková délka rekonstruovaného potrubí činí téměř 7 kilometrů a průtok může dosahovat až 20 litrů za vteřinu pod tlakem 10 bar. Rekonstrukce znamená vyšší jistotu dodávek pitné vody z povrchového zdroje VaKu Zlín ve Štítné nad Vláří pro Brumov-Bylnici, Valašské Kloubouky, Lipinu, Křekov, Vlachovice-Vrbětice a další obce.   [gallery columns="5" ids="83170,83171,83168,83167"]   Pan hejtman ocenil nejen nové řešení a strategický význam stavby, ale také důležitost setkávání se a diskuzi o vodě v krajském měřítku. „Jenom normálními vztahy lze budovat takovéto projekty,“ zmínil ve svém projevu Jiří Čunek.   „Jsme rádi, že se nám podařilo zrealizovat tento významný projekt. Jedná se nejen o zajímavé technologické řešení, které zvýší trvanlivost potrubí „na dalších 100 let", ale jde také o strategickou stavbu pro budoucnost a rozvoj tohoto regionu. Z hlediska budoucnosti toto dílo zapadá do konceptu budování vlachovické přehrady a propojování vodohospodářských soustav. Navíc to znamená v  podstatě eliminaci ztrát vody v potrubní síti, protože v budoucnosti bude mít každý litr vody vysokou hodnotu,“ dodává Ing. Svatopluk Březík, předseda představenstva VaK Zlín.   Příjemným zpestřením slavnostního okamžiku bylo také vystoupení krojovaných dětí z místního „Brumovjánku" a speciálně vyrobený dvoumetrový model použité technologie.   -tz-

V pátek 11. září a v sobotu 12. září proběhne na Vsetíně tradiční Valašské záření. Dvaadvacátý ročník multižánrového festivalu, který nabídne v centru města zábavu pro celou rodinu, pořádají Dům kultury Vsetín ve spolupráci s městem Vsetín.   „Věřím, že si lidé festival užijí i přes omezení související s ochranou před onemocněním COVID- 19,“ uvedl starosta Vsetína Jiří Růžička.   „Diváky čeká zajímavý kulturní program, například Naďa Urbánková s kapelou Bokomara, Dan Bárta a Illustratosphere nebo Anna K. Jediný placený koncert bude v pátek v budově domu kultury, kde vystoupí kapela No Name. Rád bych také všechny pozval na sobotní Tajný koncert. Já osobně už vím, kdo vystoupí a mohu prozradit, že je se na co těšit,“ přiblížil místostarosta Pavel Bartoň. [caption id="attachment_83159" align="alignnone" width="690"] Dan Bárta a Illustratosphere[/caption] Letošní rok čeká Valašské záření speciální návštěvní řád, který je a bude průběžně přizpůsobován platným nařízením Ministerstva zdravotnictví ČR.   „V centru města budou vytvořeny dva oplocené sektory, a díky tomu budeme mít pod kontrolou počet návštěvníků,“ vysvětluje ředitelka Domu kultury Petra Vaňková a pokračuje: „Letošní Záření bude také jiné například v tom, že dojde k omezení počtu stánků. Nebude zkrátka o konzumu, ale o kultuře.“   [gallery columns="5" ids="83155,83156"] Kvůli festivalu čekají centrum města změny v dopravě: Od čtvrtku do neděle bude uzavřena ulice Svárov, v místech od křižovatky s ulicí Tyršova po Dolní náměstí, pro veškerý silniční provoz. Zastávka MHD „Vsetín - náměstí“ bude pro oba směry od čtvrtečního podvečera do pondělního rána přemístěna na ulici na Příkopě (u prodejny Albert).   Program Valašského záření ZDE.   -tz-

Luhačovjan David Kranz je zručný kovorytec, který předává zkušenosti v oboru také mladým talentům jako středoškolský učitel na Střední škole Centrum odborné přípravy technické Uherský Brod. Letní prázdniny ale věnoval z velké části práci na zakázce pro Senát Parlamentu ČR, pro který vyráběl exkluzivní dárkový předmět určený těm nejváženějším osobnostem. Ač to rytec původně netušil, první z kazet se zdobeným symbolickým klíčem od Senátu putovala jako oficiální dar americkému ministru zahraničí Miku Pompeovi.   Jak vnímáte, že šel Váš výrobek jako dar tak významné osobě?   Je to obrovská prestiž, je fajn, že člověk ví, že po něm něco takového zůstane. Je to ale jako spousta věcí o náhodě, že jsem se k tomu dostal.   Jak k tomu došlo?   Senát oslovil pana akademického sochaře Miroslava Kováříka z Ratíškovic, aby navrhl výtvarnou podobu klíče. On si naši školu pamatoval z burzy středních škol, kde jsme se prezentovali, a tak se na nás obrátil, jestli by se to u nás mohlo realizovat.   Co bylo dál?   Pan Kovářík oslovil ředitele našíškoly pana Ing. Ladislava Kryštofa a ten doporučil mě. Původní myšlenka byla, že to budou realizovat pod mým vedením naši studenti, ale školy byly nejdřív zavřené kvůli koronaviru a pak byly prázdniny, takže ta realizace nakonec byla na mně. Ze senátu totiž chtěli mít první sadu pěti klíčů dodanou už do září. Tak jsem na tom ve spolupráci s dalšími lidmi strávil přes léto víc než měsíc práce.   Jak se postupovalo?   Nejprve mi udělal můj kolega a kamarád pan Martin Bártek na 3D tiskárně model klíče z umělé hmoty, aby se podle něj dala vyrobit forma. Muselo to být ale na několik kusů, k tomu se dodělala část také z vosku. Zvlášť se totiž připravuje to pole se lvem podle vyrytého znaku, který se připravil samostatně. Lev je pak na výsledném odlitku sice patrný, ale musí se podle těchto kontur na konečný výrobek znovu vyrýt, aby reliéf vypadal tak jak má. Takže každý klíč je v tomto opravdu originál.   Materiál je jaký?   Je to konstrukční ocel, ze které se běžně lije. Pan Kovářík udělal návrhy, ze kterých si senát vybral. Uvažovalo se i o verzi, že celý klíč by byl jakoby rezavý, zalakovaný a na něm naopak výrazné stříbrné pole s lvíčkem a logem senátu. Nakonec ale vybrali kompletně zlatou variantu. Ono to pokovení ve skutečnosti ale není zlato, jen má zlatou barvu.   [gallery columns="4" ids="83082,83081,83080"]    K tomu je ta kazeta. Tu dělá kdo?   Tu jsem dělal sám, jen čalounění zadáváme, panu Žandovskému do Hluku, který dělá tyto věci i na pistole pro zbrojovku a má v tom bohatou praxi. Kazety daly hodně práce, vlastně víc než klíč. Samotná práce na klíči nebyla tak dlouhá, ale jde o to, že je tam spousta různých technologií a technologických postupů a na ně se musíčekat. Odlívalo se v Popovicích u pana Dědka a pokovení (zlacení) zajistila firma JK nástroje z Podolí.   Do toho shonu náhle přišel požadavek na klíč pro Pompea?   Napadlo je v Senátu, že by to byl hezký dárek už pro něj. Ale bylo to nečekané, měl přijet už v půlce srpna. V úterý večer jsem si tak šel pro odlitky, ve středu mi volali, že dalšíúterý to už potřebují v Praze. Já ale ani nevěděl, pro koho to má být, jen že už je to potřeba. Bylo potřeba nejen vyrýt lva. Klíč měl jít ještě na zlacení, takže pro mě následovalo 48 hodin soustavné práce, aby se to vůbec stihlo. Všechno se naštěstí dalo uspíšit a podařilo se to.   Na kolik vůbec vyjde kompletně vyrobit ten klíč s kazetou?   Na necelých 30 tisíc. Když si ale spočítáte, kolik jsem s tím strávil času, řeknete si, že děcka co chodí brigádně točit zmrzlinu vlastně vydělají víc. Všechny ty technologie to hodně prodražují, kromě rytí a výroby kazety musíte předem vymyslet konkrétní postupy. Samotné vyrytí lvíčka trvá tak patnáct hodin. Podle vyrytého originálu ho odlijete, pak ho děláte znovu podle těch kontur. Ale musíte počítat s chybami v odlitku. Takže ve finále jde spíše o prestižní záležitost.   Jak jste se vlastně dostal ke kovorytectví?   Původně jsem vystudoval učební obor s maturitou Mechanik-seřizovač na škole, kde dnes učím. Tehdy to bylo střední odborné učiliště. Škola je od počátku spojena s Českou zbrojovkou v Uherském Brodě, kde jsem pak i nastoupil do výroby. Podařilo se mi dostat se odtud na dvouletou stáž do Ameriky k firmě Colt, známému výrobci historickýchpalných zbraní. Zde jsem se dostal k prvním pokusům o rytiny, ale spíše do dřeva. Po návratu pro mě ve výrobě nebylo místo, tak jsem v ČZ a.s. dělal nějakou dobu normovače. Snižovali ale stavy a mě oslovil můj někdejší mistr ze školy, jestli bych nešel učit, protože jsem měl i maturitu a dobrou praxi.   Nepotřeboval jste další kvalifikaci?   I když jsem s kovorytectvím i výrobou ve zbrojním průmyslu měl zkušenosti, musel jsem si dodělat výuční list. Jako kovorytec jsem byl samouk, začínal jsem na té stáži v Americe. Takže potom jsem si dodělal i výuční list jako rytec kovů a puškař, taky doplňující pedagogické studium abych to mohl učit. No a učím už 19 let na SŠ-COPt Uherský Brod obor Technik puškařa obor Uměleckořemeslné zpracování kovů. Taky máme na škole možnost dálkového studia oboru Nástrojař- rytec kovů a puškař, které vyučuji. Díky specializaci a jedinečnosti oborů navštěvují naši školu žáci opravdu ze všech koutů naší republiky a máme i pár studentů ze zahraničí. Obor rytectví má i dnes perspektivu a doufám, že se řemeslo i v době moderních technologií udrží.   Jaké je uplatnění, pokud člověk třeba přímo nebude rytcem?   Může třeba přejít i na šperkařinu, zlatnictví, či restaurátorství. Spíš než zlatničinu ale chodí naši absolventi pokračovat ve studiu na restaurátora kovů do Turnova. Nebo jedna velmi šikovná studentka pak šla na obor Zubní laborant. Neměla tolik té výtvarné fantazie, ale skvěle se naučila techniku, takže byla oceněna jako nejlepší laborantka za historii téškoly a strčila do kapsy všechny, kdo tam šli z gymplu.   Co když se chce člověk živit rytectvím?   Chce to hlavně trpělivost a neustálé pracovní a tvůrčí nasazení. Dlouho trvá, než se člověk prosadí a dostane se na úroveň, kdy se může tímto řemeslem živit. Záleží to na množství času, který je člověk ochoten řemeslu věnovat. V řemesle nejde jen o samotné rytí, jde o tvorbu návrhů, znalost mnoha různých technologií a taky v neposlední řadě o jednání se zákazníkem.   [gallery columns="4" ids="83086,83085,83084"]   Jak dlouho trvá krásně rytím něco vyzdobit? Na noži, který mám teď rozdělaný, jsem dělal už cca 160 hodin a ještě není hotový. Vždycky jde i o velikost ryté plochy a o zvolenou techniku rytí. U střelné zbraně můžete vyrýt něco malého na dno zásobníkové schránky, nebo třeba ozdobit celou zbraň. O rytí zbraní je neustále zájem, ale já se věnuji hlavně výrobě a rytí nožů ve spolupráci s panem Ladislavem Mikulkou a jeho synem Davidem Mikulkou, který je i můj bývalý žák.   Jaké nástroje ke zdobení používáte? Ryje se rydly. Jedná se o nástroje z nástrojové oceli, já osobně používám HSS Co5. Samozřejmě jde o to, do jakého materiálu ryjete. Ale dá se dělat i technika mikro frézkou.   Na nožích sám pracujete, jak jste říkal. Děláte i něco dalšího, třeba přímo pro někoho z místních nebo pro nějakou budovu v Luhačovicích?   Pro jednoho z místních jsem dělal zdobený nůž. Teď dělám jako koníček i mědirytiny nejznámějších luhačovických staveb. Začal jsem kapličkou u kolonády, jako nejstarší budovou areálu lázní. Chtěl bych vydat limitovanou sérii tisků a nabídnout je k prodeji. Ještě nemám finální verzi, ale první tisky už jsme zkoušeli a nevypadajíšpatně. Myslím, že by to mohlo lidi zaujmout, hlavně různé sběratele nebo nadšence architektury luhačovických staveb.   Zdroj snímků k článku: N. Synek, Senát  ČR, archiv D. Kranze Autor: Nikola Synek

Ministerstvo zdravotnictví zareagovalo na zhoršující se epidemickou situaci a od čtvrtka 10. září zavedlo povinné nošení roušek až na některé výjimky ve všech vnitřních prostorách staveb mimo bydliště a ve společných prostorách škol. Nadále také platí celostátní povinnost nosit ochranné prostředky v prostředcích veřejné dopravy.   Roušky jsou povinné mimo bydliště nebo místo ubytování (např. hotelový pokoj). V případě budov škol, školských zařízení a budov vysokých škol se povinnost vztahuje pouze na společné prostory těchto budov (např. chodby a záchody). Výjimku z povinnosti mají například děti do dvou let, děti a pedagogové v mateřských školách, hospitalizovaní pacienti, osoby při provádění autorského díla, moderátoři, sportovci v době tréninku nebo soutěže, snoubenci v průběhu obřadu a další.   Ministerstvo zdravotnictví nařídilo od 10. září povinnost nošení roušek:   - uvnitř všech budov mimo bydliště nebo místo ubytování (například hotelový pokoj), - ve společných prostorách uvnitř škol a školských zařízení, - v prostředcích veřejné dopravy (MHD, meziměstských autobusech a vlacích, taxislužbách), - při vnitřních hromadných akcích při jakémkoliv počtu účastníků,  

s výjimkou:

V letošním školním roce mohli studenti Středního odborného učiliště ve Valašských Kloboukách ocenit první etapu vnitřních designových změn. Výmalba dvou pater budovy, které na sebe stylově navazují, prosvětlila chodby a navázala na právě dokončenou Volnočasovou místnost. Také vstup do jídelny získal nový kabát a naznačil, jak bude vypadat další etapa úprav v této střední škole.   „Škola nabízí možnost zapojení žáků do změn vzhledu nejen školy, ale také tříd. Například studentka Ema Měřičková, žákyně třetího ročníku oboru Veřejnosprávní činnost, se rozhodla vylepšit bílou stěnu okolo nástěnky ve třídě zajímavou grafikou, tyto aktivity vítáme a jsme za ně rádi,“ dodal Mgr. Pavel Hrabina, ředitel školy.   [gallery columns="5" ids="83009,83010,83011,83012,83013"] Foto: Mgr. Tereza Bělašková   -tz-  

Luhačovice zvítězily v soutěži „O keramickou popelnici“, která oceňuje obce a města nejlépe třídící odpad v předešlém roce. Prvenství si lázeňské město připsalo v kategorii obcí od 1 501 do 15 000 obyvatel. Ocenění za vítězství převzal starosta Marian Ležák spolu s ředitelem TS Luhačovice Josefem Pučalíkem na slavnostním vyhlášení výsledků 7. září na zámku v Bystřici pod Hostýnem.   „Jsem rád, že Luhačovice se po minulém druhém místě opět vrátily na 1. příčku v této soutěži. Děkuji všem občanům, že vzorně třídí odpad a podporují tak rozvoj ekologie v našem městě,“ poznamenal starosta Marian Ležák.   Kromě symbolické keramické popelnice získaly Luhačovice jako vítěz také 30 000 Kč na další rozvoj odpadového hospodářství. Hlavním kritériem pro hodnocení bylo v soutěži množství vytříděných odpadů na jednoho obyvatele, ale i počet tříděných komodit na území jednotlivých obcí a měst. Zohledněny byly i hustota sběrné sítě nebo sběr kovových odpadů. Samotné hodnocení pak bylo provedeno na základě údajů poskytovaných obcemi do systému EKO-KOM v rámci jejich pravidelného vykazování za stanovené období.     Za Luhačovicemi skončily ve stejné kategorii na druhém místě Šumice, třetí místo obsadil Bánov. Vítězství v dalších kategoriích získalo mezi městy nad 15 000 obyvatel Uherské Hradiště, mezi obcemi do 1 500 obyvatel nejlépe třídily Vigantice. První mezi malými obcemi do 500 obyvatel pak byly Bořenovice, na stupních vítězů je doplnily stříbrný Rudimov a bronzová Oznice.   Na jednoho obyvatele Zlínského kraje připadlo za loňský rok 22,5 kg vytříděného papíru, 14 kg plastů, 13 kg skla a 0,3 kg nápojových kartonů. Celkově jde o téměř 50 kg vytříděného odpadu na každého obyvatele kraje, což je meziroční nárůst o bezmála 3 kg oproti roku 2018.   -tz-