Sport

O víkendu v Německu začal 32. ročník Světového poháru horských kol v olympijské disciplíně cross country. V Albstadtu nechyběla ani Tereza Tvarůžková. Bikerka z Jarcové obsadila v závodu v cross country šestasedmdesáté místo.    ,,Při své premiéře v ženské kategorii Elite letos bude pro mě nejdůležitější získat v tak velkých závodech hlavně co nejvíc zkušeností,“ řekla před odjezdem do Německa bikerka z Valašska.   Po úvodním podniku je však zklamaná.   ,,Premiéra mezi ženskou světovou elitou se mi nevydařila. Před startem jsem však nic nepodcenila. Od tréninku, přes regeneraci až po předzávodní přípravu. Svědomí mám čisté. Také můj tým okolo byl skvělý. Trať mi seděla a líbila se mi. Povedl se mi i start,“ tvrdí česká reprezentantka v cross country z Jarcové.   Ta v zaváděcím kole jela na 50. pozici.   ,,Nohy mě však nepustily dál. Kousala jsem se do rtu, abych převedla soustředění na jinou bolest, než na nohy. Vím ale, že mám na víc. Proto v dalším závodu zkusím jet naplno,“ plánuje odhodlaně Tvarůžková.   Tento týden se Světový pohár přesune do Česka do Nového Města na Moravě, kde se bude podobně jako v Německu závodit v cross country a v short tracku. Na Vysočině se představí šest kategorií. Muži Elite, ženy Elite, muži do 23 let, ženy do 23 let, junioři a juniorky.   Tvarůžková se postaví na start v nedělním cross country v ženské kategorii Elite. Tento závod začíná v 11.20 hodin.   ,,Rovněž v Novém Městě na Moravě udělám maximum pro co nejlepší výsledek.  Nechci zklamat svoje fanoušky, ani sama sebe,“ slibuje Tereza Tvarůžková.   PROGRAM SVĚTOVÉHO POHÁRU HORSKÝCH KOL V NOVÉM MĚSTĚ NA MORAVĚ 2021:   Pátek 14. května: 18:00 – Short Track – Ženy 18:45 – Short  Track – Muži   Sobota 15. května: 9:30 – závod v cross country – Junioři 11:15 – závod v cross country – Juniorky 15:00 – závod v cross country – Muži U23 17:00 – závod v cross country – Ženy U23   Neděle 16. května: 11:20 – závod v cross country – Ženy Elite 15:20 – závod v cross country – Muži Elite Všechny závody vysílá v přímém přenosu, nebo ze záznamu ČT Sport.   Lubomír Hotař

A je to konečně tady! V neděli 9. května se uskuteční první bodovaný závod ze seriálu Běhy Zlín 2021. Tím bude 29. ročník Běhu Jižními Svahy. Závod proběhne distanční formou, aby byly splněné hygienické podmínky a akce byla pro všechny účastníky bezpečná. Zimní a jarní virtuální běhy na Zlínsku pořádané Spolkem Běhy Zlín se do tohoto seriálu nezapočítávají.   ,,Běžci se musí přihlásit předem na webu www.behyzlin.cz V místě startu pak z výdejního okénka dostanou startovní číslo a měřící čip. Po doběhnutí do cíle odevzdají čip do krabice. Z výdejního okénka dostanou sportovní balíček Enervit, balenou vodu a pamětní medaili. K výdejnímu okénku musí přistupovat s respirátorem, dodržovat rozestupy, chovat se ohleduplně a na místě se nesmí zbytečně dlouho zdržovat,“ vysvětluje základní kritéria jeden z organizátorů běhu na zlínských Jižních Svazích Jiří Prokop.   Start je mezi 9. a 12. hodinou. Běžci na trasu vyběhnou v čase, podle toho, kdy se na Jižní Svahy dostaví. Nejméně však s minutovými rozestupy. [caption id="attachment_100922" align="alignnone" width="690"] Foto: archiv Spolku Běhy Zlín[/caption] Start i cíl osmikilometrového obrátkového závodu je u závory na stezce u Kocandy. Nikoliv v ulici Podlesí, jek bývalo v minulosti. Obrátka je u závory na konci stezky kousek od Rackové. Trasa bude označená fáborkami. Na obrátce bude kvůli férovosti pořadatel.   Vypsáno je 5 mužských a 4 ženské kategorie. Startovné je 150 Kč. Přihlásit se je možné pouze online a to do pátku 7. května. Přihlášení na místě v den závodu není možné.    ,,Výsledky, které budou započítány do letošního zlínského běžeckého seriálu, jak jednotlivcům, tak i týmům, budou vyhlášeny do 24 hodin po skončení závodu na webu Spolku Běhy Zlín. Na webu budou mít běžci také možnost stáhnout si startovní číslo a diplom na památku. Ti nejlepší v jednotlivých kategoriích dostanou odměnu. Ta jim přijde poštou,“ upozorňuje ještě Prokop.   V loňském roce tradiční běžecký závod na největším zlínském sídlišti vyhrál Radoslav Šíbl. Fryštačan hájící barvy týmu Ekodrill Zlín v 6,8 kilometrovém podniku zaběhl čas 23:17. Mezi ženami prvenství z roku 2020 obhajuje Helena Kotopulu. Ironmanka z klubu Titan Trilife Zlín dosáhla na obrátkové trase mezi Podlesím, Kocandou a vodárnou, času 26:45.   Závodu se v roce 2020 ve všech kategoriích zúčastnilo 163 vytrvalců.   Lubomír Hotař

Zklamání, vztek, bezmoc! Takové pocity v těchto dnech pořád prožívá hokejistka Sára Čajanová. Odchovankyně Zlína, která necelé poslední tři sezony působila v klubu VHK Robe Vsetín, jež od ledna hrála ve švédském týmu Brynäs IF, měla od čtvrtka 6. května reprezentovat Česko na mistrovství světa žen v Kanadě. Mezinárodní hokejová federace ale ve středu 21. dubna, den před odletem Češek do zámoří, šampionát zrušila. Čajanová se tak musela smířit se skutečností, že se v květnu do Kanady nepodívá.   ,,Bylo hodně těžké toto nepříjemnou zprávu vstřebat. Podobně na tom byly všechny moje spoluhráčky z národního týmu,“ přiznává hokejistka Vsetína.   České reprezentantky se na šampionát celou sezonu poctivě připravovaly. Do poslední chvíle věřily, že se už dvakrát odložené mistrovství světa konečně uskuteční.    ,,V závěrečném osmidenním soustředění ve Velkých Popovicích jsme tvrdě trénovaly. Pracovaly jsme hlavně na sehrání jednotlivých formací,“ těšila se do Kanady Čajanová.   Situaci s koronavirem však chápe. [caption id="attachment_91993" align="alignnone" width="690"] Hokejistka Sára Čajanová[/caption] ,,Covid – 19 je nepříjemný virus. Nicméně na přelomu roku se rovněž v Kanadě konalo mistrovství světa dvacítek, v současné době se v USA hraje mistrovství světa osmnáctek a v polovině května začne v Lotyšsku mistrovství světa mužů. Proto nevím, proč mezinárodní hokejová federace zrušila náš šampionát,“ nechápe osmnáctiletá obránkyně.   Důvod je ovšem prostý. O zrušení ženského mistrovství světa rozhodla kvůli rizikům s pandemií koronaviru vláda kanadské provincie Nové Skotsko.   Česko se chytalo odletět do Kanady s velkými ambicemi.   ,,V letošní sezoně máme silně družstvo. Pochopitelně jsme chtěly v zámoří zabojovat o co nejlepší umístění. Proto doufám, že doba koronavirová už brzy skončí a šampionát se ještě letos přece jenom uskuteční. Mezinárodní hokejová federace už oznámila další nový termín pro konání mistrovství světa žen. To by mělo proběhnout v létě na konci srpna,“ doufá Čajanová.   Ta se v těchto dnech víc věnuje škole, kde dlouho chyběla. Nepřerušila ani tréninky. Proto ani žádnou dovolenou neplánuje.   ,,Zatím trénuji individuálně. Ale brzy bych se ráda připojila k dorosteneckému týmu ve Vsetíně. Navíc mě čeká další příprava s národním týmem,“ prozradila jedna z opor českého ženského hokejového národního týmu Sára Čajanová.   Lubomír Hotař

Na základě harmonogramu rozvolňování ze strany státních institucí, byl Výkonným výborem Fotbalové asociace České republiky (VV FAČR) na svém úterním zasedání dne 4. 5. 2021 nucen schválit ukončení nedohraného soutěžního ročníku 2020/21.   „Do poslední chvíle jsme bojovali o to, aby se mohly neprofesionální soutěže dohrát. Z tohoto důvodu jsme také neustále vymýšleli nové a nové varianty scénářů tak, abychom mohli odehrát požadovaný počet utkání a byla zajištěna regulérní prostupnost soutěží. Ve chvíli, kdy jiné sporty soutěže odpískaly, my stále věřili a bojovali. Máme ale první květnový týden a stále není povolena ani možnost plnohodnotného tréninku klubů, takže je potřeba nyní bohužel konstatovat, že ani fotbalové soutěže již nepůjde dohrát,“ říká předseda FAČR Martin Malík.   VV FAČR při svém rozhodování myslel i na to, že po dlouhé herní a tréninkové přestávce není možné realizovat s ohledem na absenci společné přípravy hráčů v klubech restart soutěží bez výrazného rizika zranění hráčů.   „Zdraví hráčů je a vždy bude naší prioritou. Opravdu jsme dnes již v termínu, kdy nejde realizovat harmonogram soutěží od ČFL a MSFL dolů, včetně tolik potřebného tréninkového procesu, který by restartu předcházel. Je to samozřejmě o to smutnější, že jde o druhou sezónu v řadě, kdy musely být neprofesionální soutěže předčasně ukončeny,“ připomíná generální sekretář FAČR Jan Pauly.   https://youtu.be/zxghCjj9X8w   FAČR přesto doufá, že ukončení soutěží, neznamená stále ještě automaticky konec fotbalové sezóny. V tomto duchu je také asociace připravena pomoci klubům s realizací případných turnajů jednotlivých klubů na OFS a KFS spadajících termínově do sezóny 2020/21.   „VV FAČR dnes rozhodl také o tom, že v případě realizace podobných turnajů, pokud tedy budou umožněny z hlediska hygienického rozvolňování, bude za předem stanovených pravidel proplácet náklady klubů na rozhodčí, tak abychom mohli jako střešní organizace amatérského fotbalu přispět alespoň nějakou měrou k reálnému návratu fotbalu na hřiště a zároveň pomoci přípravě hráčů na novou sezónu,“ dodává předseda FAČR Martin Malík.   -tz-

Povedlo se! Tomáš Štverák to dokázal! Během okolo celého domovského okresu Vsetín výrazně charitativně podpořil ZOO Zlín. Ultraběžec ze Zubří uběhl celkem 208,4 kilometru. Při tom zdolal převýšení 6819 metrů.   Běh odstartoval v sobotu 17. dubna v 8 hodin v Polyfunkčním centru v Zubří. Na stejném místě byl také cíl. Do něho dorazil v neděli 18. dubna přesně ve 23 hodin, 11 minut a 36 sekund.  

BĚŽEL PŘES VEŘOVICKÝ HŘEBEN, HOSTÝNSKÉ A VSETÍNSKÉ VRCHY, JAVORNÍKY A BESKYDY

VE VODĚ A SNĚHU BĚŽEL 160 KILOMETRŮ

PŮVODNĚ CHTĚL NA TRATI STRÁVIT MAXIMÁLNĚ 30 HODIN

V JAVORNÍKÁCH ZAČALO BÍLÉ PEKLO

DOJALI HO DIVÁCI V CÍLI

JEDL TĚSTOVINY, PALAČINKY, SÝRY. PIL COCA COLU A FANTU

CELÉ PONDĚLÍ 19. DUBNA PROSPAL

DOUFÁ, ŽE VRCHOL SEZONY HO ČEKÁ V OKOLÍ MONT BLANCU

PŘISPĚT NA ZOO ZLÍN MŮŽETE DO 30. DUBNA

Lonato - Valašské Meziříčí. Životní výsledek zajel v polovině dubna v Itálii mladý motokárový závodník Jindřich Pešl. Jedenáctiletý rodák z Valašského Meziříčí, bydlící v Jarcové, na okruhu v italském Lonatu, v prvním podniku nejprestižnějšího kartingového seriálu WSK Euro Series, vybojoval po skvělém výkonu první místo, když porazil všechny soupeře ve své kategorii Mini 60. Několikadenního zápolení se účastnilo několik stovek elitních motokáristů z celého světa v různých kategoriích. Jindřich Pešl měl ve své třídě Mini 60 přes 80 soupeřů a po čtyřdenních bojích nakonec stanul ve velkém finále na stupni nejvyšším a vyslechl si tak tu nejhezčí píseň – národní hymnu. [caption id="attachment_99717" align="alignnone" width="690"] Foto: Ladislava Pešlová[/caption] Jindřich Pešl, jenž do Itálie mezi nejlepší borce jezdí závodit již třetím rokem, zažil v Lonatu životní víkend. Navázal tak na předchozí skvělé druhé místo v jiné italské sérii nazvané WSK Super Master Serie. V Lonatu měl v rámci WSK Euro Series fantastické již tréninky a následnou kvalifikaci, kde si vyjel první místo na startovním roštu - tedy byl ze všech 82 účastníků absolutně nejrychlejší. Poprvé v životě si tak v prestižním seriálu WSK vyjel tzv. pole position, která se bere v kartingových (motokárových) závodech velmi prestižně. K velké radosti celého týmu Baby Race Driver Academy Jindřich tuto pozici potvrdil i v dalších bojích – tzv. prefinále a nakonec i ve velkém finále. V něm si vyjel svoje vůbec první vítězství v prestižním seriálu WSK. „Byl to skvělý prodloužený víkend. Cítil jsem se dobře od začátku až po finále. Moc bych chtěl poděkovat tátovi, pak také celému týmu Baby Race Driver Academy a samozřejmě všem, kteří mně fandili a přáli,“ pravil po skvělém italském víkendu Jindřich Pešl. [caption id="attachment_99718" align="alignnone" width="690"] Prvním gratulantem byl otec Jaroslav. Foto: Ladislava Pešlová[/caption]   Jeho vítězství je o to cennější, že ho dosáhl ve svém neoblíbeném počasí. Navíc – do vedení se dostal kousek před koncem prvního kola a už před sebe ani na chvíli nikoho nepustil. „První tři dny závodění bylo slunečno a sucho, což mi sedí. V nedělním finále však pršelo celý den a musím přiznat, že se na dešti moc necítím. Naštěstí mi to tentokrát sedlo a mohl jsem dokončit povedené vystoupení v celém prodlouženém víkendu,“ radoval se po zisku velkého zlatého poháru pro vítěze prvního podniku WSK Euro Series ve třídě Mini 60 Jindřich Pešl.   Jedenáctiletý kluk z Valašského Meziříčí - Jarcové tak prvně v životě zažil slastný pocit, když si na nejvyšším stupínku mezi světovou elitou poslechl nejhezčí píseň – českou národní hymnu. Třešničkou na dortu pak byl rozhovor po závodě poskytnutý v angličtině, který ocenili všichni fanoušci a přátelé Jindry a celého teamu na facebooku. [caption id="attachment_99716" align="alignnone" width="690"] Foto: Ladislava Pešlová[/caption] Právě mezi fanoušky a na sociálních sítích měl Jindrův úspěch velký ohlas. Po závodě mu gratulovala na facebooku JPMotorsport99 snad stovka známých a přátel, velký nárůst zaznamenal také Jindrův instagram @jindrapesl_566. Radost z Jindrova úspěchu si užívali také jeho nejbližší. „Je to pro Jindru zatím největší úspěch a jsem moc rád, že se mu to takto povedlo. Celý víkend jezdil výborně a držel konstantní výkony bez výkyvů, a díky tomu vybojoval první místo. Ale nesmíme se zastavit, s pokorou jdeme do dalších závodů a makáme naplno. Čekají nás další důležité závody a stále se musíme měřit s těmi nejlepšími. Jedině tak se může Jindra dále zlepšovat,“ řekl Jindrův otec Jaroslav Pešl, sám závodník v rally a Jindrův dvorní mechanik a také osobní kouč.   Marek Havran

První zahraniční angažmá a hned velký úspěch. Hokejistka Sára Čajanová vybojovala v SDHL s celkem Brynäs stříbrnou medaili. Titul ve švédské elitní soutěži získal celek Luley. Brynäs v rozhodujících sériích v semifinále překonalo kolektiv HV71 po výsledcích 6:5 v prodloužení, 3:2 a 4:0. Ve finále padlo s Luleou po výsledcích 1:6, 3:4 v prodloužení a 2:3 v prodloužení. Zlínská hokejová odchovankyně Čajanová do Švédska zamířila v lednu ještě před play off z dorosteneckého týmu VHK Robe Vsetín.   Jak jste spokojená se svým hokejovým angažmá na severu Evropy? Pobyt v Brynäs určitě hodnotím velmi kladně. Díky působení v tomto celku jsem měla možnost ukázat se a nabrat další hokejové zkušenosti.   Kolik jste v Brynäs odehrála zápasů? V základní části 9 utkání. A potom celé play off. To znamená dalších 9 duelů. V nich jsem vstřelila 1 branku a připsala si 8 asistencí.   Jaký herní styl Váš tým předváděl? Ten byl založený na týmovém pojetí. Díky tomu jsme spoustu zápasů dokázaly z nepříznivého stavu obrátit v náš prospěch. Nechyběla nám ani bojovnost a nasazení a chuť vyhrávat. V Brynäs jsme měly super kolektiv. To se projevilo hlavně v semifinálové sérii s celkem HV71. Ve dvou soubojích o postup do finále jsme totiž dlouho prohrávaly a nakonec jsme obě utkání vyhrály.   Před finálovými duely s Luleou ale Vaše družstvo zbrzdily nepříjemné komplikace? 11 hráček dostalo Covid – 19. Proto byl náš tým 10 dnů v karanténě. Nesměly jsme ani trénovat. Finálové zápasy proto byly o 10 dnů odložené. Mně se koronavir vyhnul a desetidenní karanténu jsem strávila přípravou do školy. Občas jsem si také zašla na procházku.   Co finálovou sérii rozhodlo? V prvním duelu se na naší hře projevila skutečnost, že některé spoluhráčky byly ještě po prodělaném Covidu – 19 unavené. Ve druhém a třetím utkání už se naše výkony zvedly. Bohužel oba zápasy jsme po smolných brankách prohrály v prodloužení. Ve všech utkáních jsme však od první minuty až do konce bojovaly.   Jak vedení klubu hodnotilo zisk stříbrných medailí? Klubové vedení bylo spokojené. Vybojovat stříbro v elitní švédské ženské hokejové soutěži je pro Brynäs velkým úspěchem. Také fanoušci na nás byli hrdí.   Jak jste úspěch oslavila? Při menší domácí párty v Gävle.   Vrátíte se příští sezonu do Brynäs? Uvidím, jaká bude situace kolem pandemie koronaviru. Ale momentálně mám v plánu zůstat hlavně kvůli škole následující rok v Česku. Potom bych se chtěla do Brynäs vrátit.   Co Vás v následujících dnech čeká? Hlavně reprezentační povinnosti. Občas se také stavím doma. Protože nám ve Švédsku skončila sezona dost pozdě, tak jsem na začátku dubna vynechala dva přípravné zápasy v Dánsku. Od reprezentačních trenérů jsem dostala volno. Ale už brzy mě čeká týdenní přípravný kemp ve Velkých Popovicích, kde budeme ladit formu před mistrovstvím světa v  Halifaxu a Truro. Do Kanady odletíme na začátku května.   Lubomír Hotař

Každý sportovec již netrpělivě čeká kdy se bude moci vrátit k trénování a svému oblíbenému sportu. Minulý týden hlásili rodiče, že kluci mají jiskru v očích, natěšení na trénink, jako kdyby byly vánoce. Po závěru minulého týdne to již vypadalo docela nadějně …. všechno je jinak ...   .....Nekoncepční peklo, v oblasti pandemie, které předvádí naši vrcholní představitelé vedení náčelníkem z ANO, to už si ani nezaslouží žádných komentářů. Čísla mluví za vše, Česká republika má největší počet zemřelých (v přepočtu na obyvatele) na celém světě. Není za to odpovědný nikdo jiný než Mr. „Best in covid“, který kecá všem do všeho a podle toho to tak vypadá. Další a další ministry zdravotnictví tahá agent Bureš jak králíky z čapího hnízda a ti perlí.   Minulý týden se mohlo trénovat ve dvou, to bylo ještě za starého dobrého Blatného. V pátek nový ministr zdravotnictví přinesl naději , že od pondělka můžeme trénovat ve dvaceti. To se však záhy změnilo a v sobotu to bylo zrušeno, aby po neděli byla nastavena podmínka 2 lidí, deset metrů od sebe. Nejvíce však 12 lidí na sportovišti. Nový pan ministr měl údajně obavu aby na gigantickém stadionu na Strahově neproběhla spartakiáda. Tento mastičkář (dermatolog) evidentně netuší, že Strahov je jen jeden, v celé Evropě. Žádné takové stadiony ve městech, obcích, vesnicích nejsou!! Jeho obavy o pořádání masových spartakiád jsou tedy naprosto liché.   S čím přijdou příště, nebudeme moci běhal doprava, nebudeme smět kopat do míče, při fotbalovém tréninku? A tak se stalo to, že ten nahoře už se na ty nekoncepční vládní hrůzy z díly ANO nemohl dívat a hodil nám sem dolů na zem kýbl bílé zimní kejdy. Ať je klid. Chválabohu. Nemusíme tedy zatím řešit tréninky. Tento týden (v půlce dubna !?) se nám na Valašsko vrátila zima. Venkovní sportoviště jsou pokryta sněhem. A bohužel přibude další v následných dnech.   My uvidíme s čím přijdou naši představitelé poté, co se umoudří počasí. Není pochyb, že to zas bude nějaká pecka. Věřme však, že se stane brzo zázrak a my vyrazíme na sportoviště.   Předseda FC Vsetín Petr Říha   zdroj: http://www.fcvsetin.cz/article/detail/id/1200

Tomáš Štverák připravil další zajímavý nápad. Ultraběžec ze Zubří v sobotu 17. dubna poběží okolo celého domovského okresu Vsetín. Jeho projekt okres Vsetín loop pro ZOO Zlín má charitativní záměr.   ,,Během na Vsetínsku chci podpořit ZOO Lešná a díky němu bych chtěl na provoz této zoologické zahrady vybrat co nejvíc finančních prostředků. Do ZOO na Lešné jsem chodil už jako malý kluk a mám k ní blízký vztah,“ vysvětluje Tomáš Štverák.   Aktuální polohu Tomáše Štveráka můžete sledovat ZDE.   Trasu si naplánoval dlouhou 204,7 kilometru s převýšením 6557 metrů.   ,,Délku jsem čekal menší a převýšení větší,“ přiznal s úsměvem student Vysoké školy PRIGO v Havířově.     Štverák dálkový běh odstartuje v sobotu 17. dubna v 8 hodin v Polyfunčním centru v Zubří. Na stejném místě bude také cíl.   Ze Zubří pak poběží do Jasenice (23,5 kilometru od startu), a poté přes Kelč (44,3 kilometru od startu), Lázy (59,5 kilometru od startu), Troják (69 kilometrů od startu), Sirákov (86 kilometrů od startu), Pozděchov (95,5 kilometru od startu), Horní Lideč (109,6 kilometru od startu), Kohútku (134,7 kilometru od startu), Kasárna (147,1 kilometru od startu), Třeštík (160 kilometrů od startu), Pustevny (178,3 kilometru od startu),  sedlo Pindula (187 kilometrů od startu) a odtud do cíle v Zubří.   ,,Celou trať bych chtěl uběhnout v kuse. 200 kilometrů jsem v kuse ale ještě neběžel,“ plánuje ultraběžec z Valašska. [caption id="attachment_99115" align="alignnone" width="690"] Podrobnou mapu, kudy Tomáš v sobotu 17. dubna poběží najdete ZDE[/caption] Pomocí tohoto dálkového běhu chce vybrat co nejvíc finančních prostředků.   ,,Peníze se vybírají stylem, že zájemci se přihlásí na mých webových stránkách (ZDE) přes registrační formulář. A kdo se přihlásí, tak přispěje na ZOO Lešná za každý můj uběhlý kilometr 1 Kč. To znamená ideálně 205 Kč. Pochopitelně, kdo bude chtít, tak může přispět víc,“ nabádá k podpoře na dobrou věc Tomáš Štverák.   Ten už vyhlásil několik tipovacích soutěží. Společně se ZOO a zámek Zlín - Lešná se domluvili, že registrace společně s přispíváním na ZOO bude aktivní až do konce měsíce dubna Jen prosím při platbě uvádějte VS “205”.   ,,Pro vítěze mám připravené zajímavé ceny. A chystám celou řadu dalších novinek. Proto sledujte moje webové stránky,“ upozornil ještě čtyřiadvacetiletý ultraběžec ze Zubří Štverák.   Lubomír Hotař

Ve virtuálním desetikilometrovém běhu organizovaným Spolkem Běhy Zlín podal skvělý výkon Filip Václavík. Reprezentant zlínského klubu Titan Trilife dosáhl v závodu, času 31:56. Stříbrný Filip Tomanec (2B Winner Team) byl o 2 minuty a 34 sekund pomalejší, na třetí pozici byl klasifikovaný Zbyněk Raška (SK Zafar Frenštát pod Radhoštěm 45:10). Tomáš Minařík (Valachbajk Team, 46:33) skončil čtvrtý a Martin Vraj ze Zlína (47:29) byl pátý.  

VÁCLAVÍK ČEKAL O 30 SEKUND POMALEJŠÍ ČAS

STAVINOHOVÁ SI ZABĚHLA OSOBNÍ REKORD

Národní reprezentaci v házené žen čeká kvalifikační dvojzápas o postup na mistrovství světa. Házenkářky se budou společně připravovat od 11. dubna jednak v Rožnově pod Radhoštěm (a hale v blízkém Zubří), ale také v Luhačovicích. K prvnímu zápasu proti Švýcarsku nastoupí naše házenkářky v sobotu 17. dubna v Zubří. Odveta se bude hrát 20. dubna ve Švýcarsku.   Jak informuje oficiální web házenkářské reprezentace handball.cz, do Rožnova pod Radhoštěm hlavní trenér ženského týmu Jan Bašný pozval nejzkušenější sestavu, v Luhačovicích se budou připravovat paralelně mladé talentované házenkářky, aby byly kdykoliv připraveny pomoci hlavnímu výběru v boji se Švýcarskem. To by podle Bašného neměl být problém, protože s týmem reprezentačních trenérů dlouhodobě systematicky pracuje na společné koncepci reprezentačních výběrů. „Ve všech reprezentačních týmech pracujeme ve stejném herním systému a zapracováváme do něj hráčky od nejmladších dorosteneckých kategorií, proto nebude problém, aby do toho kterákoliv hráčka zapadla,“ poznamenal Bašný.   Záložní tým čeká v Luhačovicích totožná příprava, jakou absolvuje výběr v Rožnově, respektive v hale v Zubří. „Hráčky budou pracovat ve stejných dnech na stejných věcech, náplň jednotlivých tréninků bude prakticky totožná a i během reprezentačního týdne budou týmy na dálku v intenzivním kontaktu,“ uvedl Bašný. Soustředění záložního týmu v Luhačovicích ve Sportovním centru Radostova povedou trenéři Kateřina Hromádková a Dušan Poloz. „Budou se tam připravovat hráčky, které pracují v našem systému a některé mladší hráčky - juniorky, které s námi byly v březnu v Polsku. Ty budou kdykoliv schopné naskočit v případě problémů hráček na kempu v Rožnově,“ pokračuje Bašný.   Snad i připrava hráček v Luhačovicích přispěje k úspěšnému postupu národního týmu přes Švýcarky. Ty Bašný rozhodně nepodceňuje. „Soupeř je velmi dobrý, čím dál víc se zlepšuje a vzbuzuje respekt. Z naší strany bude zápas vyžadovat velkou koncentraci a důkladnou přípravu. Ale my budeme připravení. Myslím, že tým je dostatečně silný a kvalitní, aby splnil cíl, který před sebou máme. Je před námi snad vůbec nejdůležitější akce, naším cílem je jasně kvalifikace na mistrovství světa,“ dodal Jan Bašný.   -tz-

Týden po velikonočních svátcích se měl ve Zlíně konat na trati na Lesní čtvrti u Altánu U Spáleného dubu už 39. ročník Zlínské lesní hodinovky. Jedná se o jediný závod v Česku, který trvá hodinu a běží se na lesním kilometrovém okruhu. Vládní restrikce a už dlouho trvající omezení amatérského sportu u nás však pořadatele ze Spolku Běhy Zlín donutily připravit náhradní závod. Dubnová Lesní hodinovka se uskuteční virtuálně.   ,,Každý zájemce si může do neděle 11. dubna zvolit kdekoliv a jakýkoliv okruh, stezku, silnici, nebo lesní cestu. Jediné, co je potřeba udělat je nejprve přihlásit se na webu pořadatele, poté si jít zaběhat a potom poslat na emailovou adresu virtuálni@behyzlin.cz důkaz, že závod uběhl. Potřeba je také přidat informaci, kde a kolik toho běžec naběhal. Výkon je nutné zaznamenat pomocí hodinek, mobilní aplikace, nebo stopek,“ vysvětlil základní kritéria jeden z organizátorů zajímavého závodu Bob Komín.   ,,Běžci si pochopitelně můžou zvolit tempo podle potřeby a nálady. Každý se rozhodne, zda se pokusí uběhnout co nejdelší vzdálenost, nebo jestli si jenom půjde na hodinu volně zaběhat, nebo třeba na hodinu vyjít pouze na vycházku. Hodinu pohybu je možné absolvovat v kteroukoliv denní dobu,“ dodal ještě Komín.   Běhy Zlín také odmění všechny účastníky letošní virtuální Zlínské lesní hodinovky. [caption id="attachment_98822" align="alignnone" width="690"] Z archivu Zlínské lesní hodinovky. Foto: Karolína Komínová[/caption] ,,Každý dostane startovní číslo a pamětní diplom. Odměnou pro všechny vytrvalce bude rovněž i v této složité době zlepšení duševního a fyzického zdraví,“ vybízí zájemce ke sportování Bob Komín.   Rekord klasické Lesní hodinovky ve Zlíně drží už z roku 1996 reprezentant SKOB Zlín Martin Sadílek, který za hodinu čistého času uběhl 17 980 metrů. Mezi ženami je rekordmankou z roku 2018 Helena Kotopulu z Moraviamanu Otrokovice, jež uběhla 14 780 metrů.   V loňském roce se Zlínská lesní hodinovka kvůli pandemii koronaviru dvakrát odkládala. Nakonec se vůbec nekonala. V poslední ročníku v roce 2019 závod vyhrál reprezentant TJ Ski – Turist Velké Karlovice Svatopluk Janečka, který za hodinu čistého času uběhl 16 600 metrů. Závod žen před dvěma lety ovládla Jana Žaludková ze Zlína, jež se blýskla výkonem 13 990 metrů.   Lubomír Hotař

Jedni z těch, kteří věří, že se už brzy budou pořádat běžecké závody, jsou pořadatelé 5. ročníku trailového běhu miomoveRun ve Slavičíně. Ti také na konci března spustili registraci na tento závod. Ten by se měl konat v sobotu 5. června.   ,,Při online registraci na náš závod je nejprve potřeba založit profil na webu Behyzlin.cz. Potom je nutné vybrat si některou z tratí v našem závodu. Podmínkou je rovněž zaplatit startovné. V případě nutnosti zrušení akce z důvodu vládních restrikcí budou platby vráceny,“ vysvětluje základní kritéria hlavní organizátorka závodu Barbora Malaníková.   Slavičínští pořadatelé připravují tři závody. Všechny mají start i cíl v tamním zámeckém parku poblíž městského koupaliště. V parku a okolí se bude závodit v půlmaratonu a na trati dlouhé 10 kilometrů a 5 kilometrů. [caption id="attachment_98730" align="alignnone" width="690"] Foto: archiv pořadatelů[/caption] ,,Všechny se poběží na pětikilometrovém krosovém okruhu, který má převýšení 134 metrů,“ upozorňuje Malaníková.   ,,Po startu se nejprve od městského koupaliště poběží směrem k základní škole. Po prudkém seběhu z kopce krosaře čeká okruh okolo rybníka. Pak následuje úsek přes louku a les směrem k Hájenkám. V závěru se poběží znovu z kopce k městskému koupališti,“ popsala členitý okruh Barbora Malaníková.   Startovné při online registraci je do 31. května 300 Kč, Na místě v den závodu 400 Kč. Registrovat se můžete ZDE. [caption id="attachment_98731" align="alignnone" width="690"] Foto: archiv pořadatelů[/caption] V loňském roce ve slavičínském krosovém miomoveRun v půlmaratonu zvítězili Zdeněk Lasák (Uherský Brod, 1:36:07) a Jana Žaludková (Zlín, 1:59:06). Desetikilometrový závod vyhráli Dalibor Jedlička (SSK Vítkovice, 48:09) a Silvie Zvonková (Zvonek Sport Valašské Klobouky, 58:41). Závod dlouhý 5 kilometrů ovládli Tomáš Janek (LLB, 25:03) a uherskobrodská vytrvalkyně Hana Jurčíková (29:15). Do cíle všech tří závodů doběhlo 201 běžců.   Lubomír Hotař

V první třetině byli v útoku spíše domácí, kteří se také dostali do vedení. Vsetínským se poté podařilo vyrovnat v posledních minutách první třetiny.

Letos uplynulo již čtyřicet let, co fotbaloví dorostenci TJ Vlárské strojírny Slavičín postoupili do nově utvořené celostátní ligy. Zde pak v sezóně 1980/81 hrálo devět oddílů z pěti krajských měst, pět oddílů ze čtyř okresních měst, severomoravský Třinec a také valašský Slavičín. Na dorostenecká utkání ve Slavičíně tehdy chodilo 1500 diváků a hned v úvodních kolech si Slavičané připsali skalp pražské Slavie a Bohemians. Mužstvo v té době trénoval Ignác Matějovič společně s Františkem Maryášem. S prvně jmenovaným jsme přichystali rozhovor.   Pane trenére, za rok Vám bude osmdesát let, čím to je, že stále máte výbornou kondici a pořád kolem sebe rozdáváte veselou náladu? Popravdě řečeno, už to není, co to bývalo. Kvůli Covidu navíc nemůžeme chodit s naší partií na nohejbal do učiliště, nepodíváme se ani na termály do Maďarska a nedostanu se ani do Litvínova. Uvažuju ale nad tím, že si u pana Kučery na hale ve Slavičíně zaplatím hodiny a budu hrát veteránské turnaje ve stolním tenisu (smích). A náladu si udržuji pořád optimistickou, hlavně když mně berou ty ryby....   Jak si tedy v době pandemie udržujete kondici? Nejlepší je to prací na zahradě. Dále jezdím na kole na ryby a snažím se chodit na kratší vycházky. Střídavě žiju ve Slavičíně a ve Zlíně, tak se pohybuju vlastně ve dvou katastrech, což je už teď vlastně dovoleno (smích).   Letos je to 40 let, co se hrála ve Slavičíně dorostenecká nejvyšší soutěž, to byl bezesporu obrovský úspěch? Máte pravdu, ale své kvality jsme dokazovali již několik let dopředu, kdy se nám dařilo v žákovských kategoriích a šesté místo na republice v Chebu je toho důkazem. Dva roky jsme připravovali mužstvo již v Moravské dorostenecké lize a postup to určitě nebyl náhodný.   Pocházíte ze slovenského Záhoria, jak jste se dostal až na Valašsko? To je na delší vyprávění. Narodil jsem se v Lopašově u Senice. Pak jsem chodil na učiliště do Trnavy. Poté jsem se upsal jako svářeč do litvínovské chemičky. Ovzduší postiženo průmyslem v Krušných horách ale dětem nesvědčilo, tak jsem i kvůli bytu a lepšímu valašskému vzduchu odešel do Slavičína a získal jsem zde i s manželkou práci. [caption id="attachment_98520" align="alignnone" width="637"] Slavičínský dorost 1980. Ignác Matějovič zcela vlevo. Foto: František Hauser[/caption] Co Vaše fotbalová kariéra? Začínal jsem jako spousta kluků na plácku ve slovenském Lopašově za barákem. V žákovském věku jsem hrál za nedaleké Radošovce. Na učilišti v Trnavě jsem pak startoval za dorost a zahrál jsem se i s pozdějším reprezentantem Jozefem Adamcem. Po nastěhování do Litvínova jsem hrál v divizním týmu a bojovali jsme o postup do vyšší soutěže. Litvínov však byl hlavně hokejové město, přesto jsme si všichni fandili navzájem.   Zahrál jste si fotbal i ve Slavičíně? V roce 1975 jsme se na Valašsko přistěhovali, nikdo o mé hráčcké kariéře toho příliš nevěděl. Navíc jsem byl po operaci zad a jen pomaličku jsem se rozkoukával.  Jednou mne oslavil kamarád Mirek Poláček, že jich je v Nevšové málo, tak jsem za ně "na černo" nastoupil a už jsem tam pak zůstal i zaregistrovaný. Zanedlouho mne však oslovili funkcionáři Slavičína, abych šel trénovat dorostence. Měl to být záskok za Frantu Maryáše, který šel na operaci očí. Ten záskok ale trval rok a čtvrt a já jsem pak u dorostu zůstal i s Feolou, jak se Františku Maryášovi přezdívalo.   Podařilo se Vám postoupit do nově utvořené Celostátní ligy, to byl velký úspěch? V první sezoně v Moravské divizi jsme se seznamovali s úrovní soutěže, bylo z toho nakonec šesté místo, ale odehráli jsme velmi kvalitní souboje s Baníkem, Opavou, Třincem, Olomoucí nebo Frýdkem-Místkem. O rok později už kluci dozráli a vytvořila se skvělá patra. Od začátku jsme šlapali za postupem a nakonec z toho bylo třetí místo, které zaručovalo postup do nejvyšší soutěže. To tenkrát byla ve Slavičíně velká sláva a postupová branka Mirka Mynáře z trestného kopu zůstane nezapomenutelnou.   Nerozklepala se Vašim hráčům ze Slavie, Sparty či Dukly před sezonou kolena? Určitě jsme cítili respekt ke svým soupeřům, ale za dva roky v Moravské lize jsme věděli, že můžeme hrát důstojnou roli s každým soupeřem. Ve Slavičíně jsme měli vždycky kvalitní zimní přípravu, tu jsme pilovali i duely se slovenskými celky z Púchova, Povážské Bystrice, Nemšové a Dubnice nad Váhom. Našim častým protivníkem byli i dorostenci Zlína, ale ti hráli o soutěž níže a nebyli pro nás tak zdatným protivníkem (smích). [caption id="attachment_98521" align="alignnone" width="1000"] Slavičínský dorost 1981. Ignác Matějovič zcela vlevo Foto: František Hauser[/caption] Vstup do sezony se Vám vydařil, porazili jste doma Slavii i Bohemians? To jsme měli nováčkovskou euforii. Slavii jsme doma porazili 2:1 a vyzráli jsme i s Bohemians, kdy jsme zvítězili 3:1.  Rázem se o nás začalo psát ve všech médiích, v časopisu GÓL na úvodní straně byla naše velká fotka a nadpis - Kde vůbec leží ten Slavičín?  Určitě jsme způsobili rozruch v tehdejších mládežnických vodách a různé kluby se začaly zajímat o naše hráče. Pak nám trošku došel dech, pár bodíků jsme poztráceli úplně zbytečně a do mužstva se vznesla nervozita. Hráči nebyli zvyklí na takový tlak a ani vedení tuto situaci příliš neustálo. Nakonec jsme se ocitli v sestupovém pásmu, ale s minimální ztrátou na týmy před námi.   Po pár nepříznivých výsledcích jste byli nakonec po podzimu s panem Maryášem odvoláni? Nerad na to vzpomínám, výbor neměl trpělivost, chtěl pořád dobré výsledky a to v nabité soutěži kolikrát nešlo, protože střediska mládeže Baníku, Sparty, Plzně či Zbrojovky byly úplně někde jinde. Myslím si, že za naší výměnou byla i politika a ambice dalších místních trenérů, kteří čekali na svoji šanci.   Nejvyšší soutěž se nakonec zachránit nepodařilo... K záchraně nám chybělo pár bodů, ale jarní část přinesla opět zbytečné ztráty. V Hrádku na škváře se například remizovalo s pražskou Spartou 1:1, když jsme navíc nedali penaltu. Především domácí prohry nás stály setrvání v soutěži. S odstupem času si myslím, že se vedení klubu mohlo spojit s týmy v okolí např. Brumovem, Uh. Brodem, Val. Klobouky nebo Štítnou nad Vláří a mohlo se ve Slavičíně vytvořit jakési centrum mládeže a nejvyšší soutěž by se určitě zachránila. Je škoda, že to v té době nikoho kompetentního nenapadlo, je potřeba však říct, že tehdy to bylo s přestupy a s hostováním podstatně složitější.   Máte nějaké úsměvné situace s Vašeho působení u ligového dorostu? Tak těch je hodně...Třeba přijela pražská Slavie a sháněla se po masážním stolu. Ten jsme u nás neznali a navíc správce hřiště pan Puškár je poslal na rozcvičení do nedalekého zámeckého parku. To je tak asi rozhodilo, že u nás nakonec prohráli. Je třeba říct, že na naše domácí utkání chodilo i přes tisícovka diváků a na to také nebyly pražské fotbalové naděje zvyklé. Především na podzim město ligovým fotbalem žilo a na utkání se sjížděli lidé ze širokého okolí. [caption id="attachment_98522" align="alignnone" width="718"] Slavičínský dorost 1980. Ignác Matějovič vlevo nahoře. Foto: František HauserFoto: František Hauser[/caption] Co třeba rozhodčí, nebrali Vás jako trpaslíka a outsidera? Na rozhodčí si nějak nemůžeme stěžovat, sestup jsme si udělali ve svých hlavách. Je ale pravda, že na nás měl sudí přísnější metr v Jihlavě a v Chomutově. Jiný názor však měli naši fanoušci, kteří po jednom domácím utkání objeli sudímu auto pětikorunou a byla z toho pěkná polízanice!?   Které hráče jste měl nejraději? Já jsem prosazoval spíše takový demokratický přístup. Měl jsem radu tzv. starších, Ivana Holka, Jardu Smolka, Zdeňka Kupčíka, Standu Faldíka a Ladika Goňu a s těmi jsem velmi dobře vycházel a komunikoval. Ale já jsem nekonfliktní typ a s kým nevyjdu, tak s tím vyběhnu (smích).   Kteří hráči se později z mládežnických kategorií Slavičína prosadili i u dospělých? Prosadili se především brankáři, Pavel Barcuch ve Zbrojovce, Chebu, Drnovicích, Uh. Hradišti a v Ratíškovicích, Jožka Štrbák chytal v druholigových Slušovicích. Jarda Smolek s Mirkem Mynářem působili v Uherském Brodě, Stanislav Faldík na Vsetíně a ve slovenské Čadci. Olda Kozubík hrál druhou ligu za Zlín a hromada hráčů se pak podílela v devadesátých letech na postupu mužů Slavičína do Divize.   Řada hráčů se pak vrhla i na trenérskou dráhu, Radek Divila působí u mládeže Fastavu ve Zlíně, Jirka Váňa trénuje slavičínskou rezervu, Olda Kupčík ve Val. Kloboukách.  Například Vladimír Goňa se stal ligovým rozhodčím a Petr Koseček trénoval Českou reprezentaci v sálovém fotbalu. Mnoho kluků dělá i fotbalové činovníky, např. Broňa Münster je ve Slavičíně místopředsedou a Staňa Belžík sekretářem FC TVD. I ostatní stále dělají do fotbalu ve svých rodištích. [caption id="attachment_98523" align="alignnone" width="1200"] setkání bývalých dorostenců ve Slavičíně po 35 letech. Foto: Zdeněk Rumplík mladší[/caption] Prozradíte nám v závěru i něco o své rodině? Nemám žádné tajnosti. S manželkou jsme o několik let později ve Slavičíně rozvedli. Ona byla z Litvínova a přeci jen ji to táhlo domů. Syn Libor vyrůstal fotbalově ve Slavičíně, později to zkoušel i v Litvínově. Ale je to taky už "pán v letech" a jako hasič v chemičce se teď nezastaví. Baví ho tenis a do Slavičína za mnou jezdí velmi často a hrává zde tenisové turnaje.   Dcera Dita se vdala za hokejového reprezentanta Petra Rosola. Mají spolu dvě děti. "Rosi" dříve působil  hokejově ve Švýcarsku a v Itálii. Několikrát jsem se tam byl za nimi podívat. Teď si už ale žijí každý svým životem. Já mám již delší dobu přítelkyni ve Zlíně a zatím nám to klape.   Chodíte na fotbalová utkání a co říkáte na současnou úroveň? Před pandemií jsem chodil na utkání Zlína, za trenéra Bílka to byla paráda. Pak se kádr hodně změnil a jarní část vždy stála za "starou belu". Teď to sleduji jen v televizi, ale kolikrát je to taková "holomajzna". Zlín se ale teď zlepšil, ale do konce sezony je ve hře ještě hodně bodů.   Samozřejmě chodím i na zápasy Slavičína a kolikrát je to zajímavější fotbal než ve Zlíně. Hrajeme už řadu let na špici divize a pod trenérem Slončíkem má ten fotbal hlavu a patu.   Dá se srovnat tehdejší fotbal s dnešním? Hrozně těžko to srovnávat, tehdy to nebylo tolik o taktice. Podle mne bylo více času na různé technické kousky a dovednosti. Dnes je to o tom hlavně neudělat chybu. V klidu si ale dovolím říct, že někteří hráči ze slavičínského dorostu by se prosadili i teď. Jen by je musel někdo pořádně vést a museli by dostat pořádnou šanci. Zároveň  bych chtěl vidět současnou generaci, jak trénuje na škváře, ledu a sněhu a s těžkými balóny. Nemluvě o kopačkách a hráčckém vybavení. Každá doba však přináší svoje a my ve Slavičíně jsme si ji užili naplno. Za sebe musím poděkovat mým dvěma spolupracovníkům, kteří již nejsou mezi námi, vedoucímu týmu panu Zdeňku Rumplíkovi staršímu a Frantovi Maryášovi.   -kos-