Sport

O víkendu se budou ve Zlínském kraji hrát tři antukové tenisové turnaje amatérů.   V sobotu 13. června na Valašsku pořádají 8. ročník turnaje ve dvouhře mužů O pohár starosty města Zubří. Na antukových kurtech Polyfunkčího centra u sokolovny se začíná v 8.30 hodin. Startovné je 150 Kč. V Zubří se nejprve bude hrát v základních skupinách. Nejlepší tenisté postoupí do vyřazovacích zápasů. Rozhodující duely budou k vidění mezi 14. a 16. hodinou.   Rovněž v sobotu 13. června se ve Zlíně na Vršavě uskuteční klání padesátníků O pohár Senior’s Tour 50+ 2020. V tomto podniku se bude bojovat na šesti kurtech. V případě nepříznivého počasí se tento turnaj odehraje v hale. Zúčastní se ho maximálně 32 tenistů. Úvodní zápasy jsou na programu v 9 hodin. Prezentace končí v 8.45 hodin. Favority jsou domácí Dušan Machala, Brňan Petr Handlíř a Slovák z Považské Bystrice Anton Oškrobaný.   Třetím turnajem je v neděli 14. června kvůli nepříznivému počasí odložený první turnaj 19. ročníku ATP Valašska. Ten se koná v areálu TJ Zbrojovka Vsetín, který se nachází v Tyršově ulici u městského fotbalového stadionu, od 9 hodin. Hrát se bude na šesti kurtech. Startovné je 300 Kč, pro členy TJ Zbrojovka Vsetín 200 Kč. Turnaj na Valašsku vyvrcholí semifinálovými duely a finálovým zápasem mezi 14. a 16. hodinou.   ,,V turnajích ve Zlíně a Vsetíně si zahrají i tenisté ze Slovenska, kteří už můžou bez omezení vyjet do Česka bez požadovaného testu na koronavirus,“ prozradil hlavní organizátor letošních okruhů Senior‘s Tour a ATP Valašska Jan Nahodil.   Lubomír Hotař

Rozhovor/ Stolní tenistky Sokola Vsetín dlouho čekaly, aby se mohly radovat z potvrzení postupu do první ligy. Valaškám v posledním ročníku druhé ligy chyběl v základní části odehrát jeden zápas. Ovšem koronavirová pandemie v polovině března sezonu přerušila a až 21. dubna výkonný výbor Česká asociace stolního tenisu na základě prodloužení nouzového stavu na území České republiky rozhodl o ukončení všech extraligových a ligových soutěží řízených ČÁST. Protože v tu dobu vsetínské družstvo vedlo ve skupině C druhé ligy žen tabulku, tak využilo práva postupu do první ligy. Záložní celek Vsetína se ve druhé lize zachránil. Vedoucího áčka Valašek Martina Hnátka postup samozřejmě potěšil.   V poslední stolně tenisové sezoně se oběma vsetínským družstvům ve 2. lize dařilo. S jakou představou jste do sezony šli? Vytýčili jsme si dva cíle. S áčkem postoupit do první ligy a béčko zachránit ve druhé lize. Oba cíle se nám podařilo splnit.   Jak se sezona vyvíjela? Po polovině základní části bylo áčko v tabulce na prvním místě bez ztráty bodu. V odvetách prohrálo pouze s céčkem SK Dobré. S tímto celkem bychom si zahráli případnou baráž o první ligu. Béčko na podzim uhrálo méně bodů, než jsme čekali. Na jaře ale šla jeho výkonnost nahoru a před posledním kolem už mělo zajištěnou záchranu.   Jaké byly největší přednosti obou vsetínských kolektivů? V prvním týmu, který podával vyrovnané výkony, se vytvořila skvělá parta a doslova rodinná pohodová atmosféra. Navíc se mu vyhýbala zranění. Hráčkám rezervy ve druhé polovině sezony rostla forma. Pozitivem také bylo, že si v tomto celku měly možnost zahrát naše mladé odchovankyně a ty sbíraly cenné stolně tenisové zkušenosti. Potěšila mě i velmi dobrá spolupráce s Orlem Zlín.   V čem byla největší síla obou celků Vsetína? Áčko mělo tři hráčky Simonu Tydlačkovou, Lenku Glückovou a Kateřinu Hnátkovou v první sedmičce v úspěšnosti vyhraných zápasů ve dvouhře ze všech hráček naší skupiny druhé ligy. Děvčata ke každému utkání přistupovala zodpovědně bez podcenění žádného soupeře. Béčko zdobila bojovnost a díky ní vybojovalo čtyři důležité výhry.   Které zápasy se prvním družstvu Vsetína nejvíc povedly? Určitě venkovní výhra na stolech céčka SK Dobré 6:4. Tenkrát jsme prohrávali 2:4. Holky ovšem měly do tohoto stavu smůlu v koncovkách. To je ale nezlomilo. Utkání nezabalily a ve zbytku střetnutí bojovaly o každý míček. Povedl se nám i prosincový domácí souboj s Frýdkem-Místkem. Tenkrát se v něm utkaly dva nejlepší celky tabulky. Severomoravanky k nám přijely v nejsilnější sestavě s Ivanou Palkovskou, Polkou Weronikou Galuszkou a Taťánou Literákovou. Tato sestava budila respekt. Přesto jsme díky soustředěnému výkonu favorita zdolali 6:4.   V posledním ročníku druhé ligy se vám nepovedl jenom jeden zápas. Proč? V lednové partii s třetím kolektivem SK Dobré se nám vůbec nic nedařilo. Vyprodukovali jsme podstatně víc chyb, než Východočešky a zápas s druhým týmem tabulky jsme prohráli 3:7.   Jak jste oslavili postup do první ligy? Bohužel žádná oslava kvůli koronaviru neproběhla. Všechno si vynahradíme malou oslavou při tradičním focení před začátkem nové sezony.   Kdo patřil do sestavy áčka? Simona Tydlačková je naší jedničkou a stálicí od začátku, kdy jsme stolně tenisový klub ve Vsetíně založili. Lenka Glücková byla hráčkou, která nám loni chyběla, abychom se zachránili v první lize. Kdybychom letos nepostoupili, tak bychom ji při jejich kvalitách těžko u nás udrželi. Kateřina Hnátková se každý rok zlepšuje. Posila Radana Vránová bohužel kvůli zranění a vytíženosti v zaměstnání odehrála pouze pět zápasů. V duelech, ve kterých nastoupila, ale nezklamala. Součástí týmu byla také Klára Malíková. Také ona se podílela na našich dobrých výsledcích. [caption id="attachment_76113" align="alignnone" width="690"] Stolní tenistky Sokol Vsetín A. Foto: archiv klubu Sokol Vsetín[/caption] Co hráčky dělaly a dělají v období koronaviru? Dlouho odpočívaly od stolního tenisu (smích). Každá měla svůj program. Já jsem se pouze s dcerou Kateřinou Hnátkovou několikrát projel na kole. Chodili jsme na túry. Od začátku května Hnátková pracuje na kondici.   Kdy ve Vsetíně oficiálně začala příprava na novou prvoligovou sezonu? V pondělí 11. května. Do té doby jsme neměli kde trénovat. Do školy, kde trénujeme a hráváme zápasy, jsme nesměli chodit.   Jak bude příprava probíhat? Ve Vsetíně trénují pouze naše jednička Simona Tydlačková a Kateřina Hnátková. Ostatní se připravují ve městech, kde bydlí. Lenka Glücková v Moravském Berouně, Radana Vránová ve Zlíně a Klára Malíková v Břestku.   Na co se v přípravě hráčky nejvíc zaměří? Tydlačková s Hnátkovou se v květnu zaměřily na práci nohou. V dalších týdnech bych jim chtěl zajistit kvalitní tréninkové sparingpartnery, aby mohly při trénincích zdokonalovat kombinace. Glücková trénuje v Moravském Berouně. Naše dvojka se na novou sezonu určitě velmi dobře připraví. Vránová je zkušená stolní tenistka, která ví, na co se má v přípravě zaměřit. Malíková bude trénovat individuálně.   Chystají se nějaké změny v sestavách áčka a béčka Vsetína? Soupisky jsou zatím pořád otevřené. Proto je momentálně předčasné hovořit o příchodech nových tváří, nebo o odchodech některých hráček.   Jakou máte ve Vsetíně představu o sezoně 2019 – 2020? Zachránit obě družstva v soutěžích, které budou hrát. Áčko v první lize a záložní tým ve druhé lize. Bude to ale velmi těžké. Díky koronaviru se poslední sezona nedohrála. A výkonný výbor České asociace stolního tenisu umožnil postup všem družstvům, které měly v době ukončení soutěží teoretickou možnost postupu. Ve všech ligách proto bude větší počet účastníků. Na konci nové sezony se ale má počet týmů v jednotlivých ligách upravit na počty před epidemii koronaviru. Proto bude hodně celků sestupovat.   Lubomír Hotař

Příznivci sportu a aktivního pohybu pozor! V pátek 12. června se v Kunovicích na Valašskomeziříčsku koná 6. ročník závodu K5 – Přeběhu či přechodu kunovických vrcholů.   Pořadatelé připravili dva závody. V hlavním závodu K5 dlouhém 10,3 kilometru s převýšením 425 metrů, jsou vypsány kategorie pro muže do 19 let, muže do 24 let, muže do 49 let, muže nad 50 let, pro ženy do 25 let, ženy do 39 let, ženy nad 40 let a pro dvoučlenné týmy do 39 let a nad 40 let.   V pětikilometrovém závodu miniK5 s převýšením 216 metrů, si můžou zasportovat bez rozdílu pohlaví v doprovodu rodičů děti do 5 let, děti do 11 let, děti do 15 let, a dorostenky a dorostenci do 19 let. Vypsána je i kategorie pro ženy a muže nad 20 let.   Oba závody startují v prostorách Hasičského cvičiště v Kunovicích v 18 hodin. Cíl je na stejném místě. Startovné je od 5. června a na místě v den závodu 300 Kč. Děti zaplatí startovné 50 Kč. Přeběh či přechod kunovických vrcholů je zařazený do čtyřdílné DTB série 2020.   ,,V hlavním závodu běžci první tři kopce zdolají v lese v lokalitě Hůrka a Polomsko. Čtvrtý a pátý kopec se nachází na druhém hřebeni v obci Kunovice. Trať vede po asfaltové silnici, lesních pěšinách, šotolině i makadamu,“ informuje hlavní pořadatel Tomáš Mareček.   Jeden z kunovických organizátorů očekává, že se v pátek 12. června v podvečer na Valašsku sejde kolem 150 vyznavačů terénního běhu.   PROGRAM 6. ROČNÍKU K5 PŘEBĚHU ČI PŘECHODU KUNOVICKÝCH VRCHOLŮ: Pátek 12. června 2020: Registrace do závodu (15 – 17.30) Start obou závodů (18) Vyhlášení výsledků (19.30) Promítání filmu Poslední aristokratka (21.30).   Lubomír Hotař

V sobotu 13. června se na Valašsku koná 4. ročník trailového běhu Slavičínský miomoveRun. Závod podporovaný městem Slavičín je zařazený do sedmnáctidílného seriálu Běhy Zlín 2020.   Pořadatelé připravili tři závody. Všechny mají start i cíl v Zámeckém parku v prostoru před kuželnou ve Slavičíně. Start hlavního 20kilometrového rozloženého do čtyř okruhů je v 9 hodin, o 15 minut později odstartuje 10kilometrový závod a v 9.30 hodin uslyší běžci startovní výstřel závodu na 5 kilometrů.   Startovné je 290 Kč. V jeho ceně je i dárek sportovní ponožky v hodnotě 150 Kč a také originální medaile, občerstvení podél trati a profesionální časomíra. Každý účastník ještě dostane iontový nápoj, kofolu, banán, nebo meloun, sušenky, rozinky a něco pro rychlou energii. Podle možností, okolností a štědrosti sponzorů pořadatelé možná připraví i tombolu.   Vzhledem k současným mimořádným opatřením v souvislosti s koronavirem letos ovšem není možné registrovat se na místě, ale pouze online zde. A to do čtvrtku 11. června do 23:59 hodin. Moderátorem a o hudební doprovod se postará Aleš Ptáček.   [gallery columns="4" ids="75876,75877,75878,75879"] MiomoveRun Slavičín, foto: Barbora Malaníková a archiv pořadatele   ,,Po startu u kuželny se nejprve poběží okruh zámeckým parkem a poté směrem k základní škole. Po prudkém seběhu z kopce čeká krosaře okruh okolo rybníka. Pak následuje úsek přes louku a les směrem k Hájenkám. V závěru se poběží znovu z kopce ke kuželně,“ popsala členitý pětikilometrový okruh s převýšením 134 metrů hlavní organizátorka závodu Barbora Malaníková.   Loňský 3. ročník hlavního dvacetikilometrového slavičínského závodu  miomoveRun vyhrál v čase 1:20:15 reprezentant týmu Edhouse.cz Jan Kolárik ze Zlína. V ženách vybojovala zlatou příčku díky času 1:47:30 další zlínská vytrvalkyně Jana Žaludková. Desetikilometrový závod ovládli Slovák Jozef Staník z Běžeckého klubu Lysá pod Makytou (41:58) a Helena Chromeková z týmu Slavex runners (51:28). Na pětikilometrové trati dominovali Adam Janíček (Běžecký klub Lysá pod Makytou, 21:16) a domácí Kristýna Saňáková (26:16).   Lubomír Hotař

Zajímavé fotbalové měření sil se uskuteční v sobotu 13. června na Valašsku. V Nedašově se koná tradiční Turnaj rodů. Prestižního klání spojeného se zajímavým doprovodným programem se zúčastní mužstva Nováků, Fojtíků, Kolínků, Holbů a Zbytku světa.   Začátek je v 10 hodin. Hrát se bude systémem každý s každým.   ,,Za jednotlivé celky můžou nastoupit hráči starší 15 let, kteří bydlí, nebo pochází z Nedašova, za Nedašov v současné době hrají, nebo v minulosti hráli. V sestavách však může být jakýkoliv hráč starší nad 35 let. Podmínkou ale je shodné příjmení s názvem příslušného mužstva. Výjimkou je pouze tým Zbytku světa,“ vysvětluje za pořadatele David Solař. [caption id="attachment_75842" align="alignnone" width="690"] Turnaj rodů v Nedašově[/caption] ,,Turnaj rodů na Valašsku je však určený hlavně pro bývalé hráče a příznivce nedašovského fotbalu. Fotbalisté prvního mužstva Nedašova se v něm představí pouze v omezeném počtu, na kterém se dohodnou vedoucí jednotlivých kolektivů,“ dodal ještě Solař.   Loňský nedašovský Turnaj rodů při absenci kolektivu Fojtíků, vyhrál sehraný tým Nováků. Stříbrnou příčku vybojovali Kolínci, třetí místo obsadili Holbové a čtvrtý skončil celek Zbytku světa.   Na Valašsku nebude nouze ani o další zábavu. V rámci nedašovského sportovního dne se bude také soutěžit v hodu polenem pro zdatné chlapy. Zajímavé atrakce jsou připravené rovněž pro děti.   Lubomír Hotař

S postupným uvolňováním koronavirových opatřeních přecházejí na oficiální činnost i orientační běžci.   To se týká nejen společných organizovaných tréninků, ale také účastí na závodech. V sobotu 30. 5. proběhl první neoficiální závod ve Zlínském kraji s centrem nad Luhačovickou přehradou, který uspořádal oddíl TJ Slovan Luhačovice. Závodu se zúčastnilo asi 280 natěšených běžců všech věkových kategorií, pro které šlo o první start v sezóně 2020. Nejrychlejších časů v hlavních kategoriích dosáhli Michaela Dittrichová z Kroměříže v kategoriích žen a zlínský Tomáš Kolárik v kategorii mužů. Dařilo se také domácím závodníkům, mezi kterými si vítězství ve své kategorii D12 připsala Klára Sedláčková, na pomyslné stupně vítězů ve svých kategoriích dále vystoupali Julie Slámová, Eva Ferdusová, Jitka Slezáková, Václav Stacke a Martin Plášek. Tímto odstartovala série závodů Valašské jarní ligy, která bude probíhat dále v průběhu června.   „Ani v době nouzového stavu a vyhlášené karantény během března, dubna a května orientační běžci nezaháleli. Starší členové absolvovali individuální běžecké tréninky podle předepsaného plánu. Každý týden byl navíc v těsném okolí Luhačovic připraven mapový trénink, kam se mohl každý ze zájemců přihlásit konkrétní dobu přes interní systém tak, aby tento „společný“ trénink absolvoval opravdu samostatně,“ uvedl trenér oddílu orientačního běhu v Luhačovicích Marek Cahel.   [gallery columns="5" ids="75692,75688,75691,75689,75690"] První neoficiální závod ve Zlínském kraji proběhl v Luhačovicích, foto: TJ Slovan Luhačovice   Pokud nedojde k dalším komplikacím, budou oficiální soutěže pro orientační běžce na oblastní i celostátní úrovni zahájeny počátkem září. „Do té doby ještě máme spoustu času na přípravu. Z nejbližších akcí se asi 70 členů vypraví na oddílové soustředění, které tentokrát proběhne v polovině června v Jizerských horách se zázemím na chatě Slovanka,“ dodal Marek Cahel.   -tz-

Pětadvacet natěšených tenistů se zúčastnilo 8. ročníku halového antukového tenisového turnaje amatérů nad 50 let Grand Prix Zlína 2020.   Z vítězství v krajském městě na kurtech na Vršavě v podniku, v němž byla k vidění spousta dramatických zápasů, zajímavých obratů a překvapivých výsledků, se nakonec radoval obhájce prvenství z roku 2018 a 2019 domácí matador Dušan Machala.   Zlínský tenista v pavouku na cestě za prvenstvím porazil v osmifinále Milana Rolince z Opatovic 6:4, ve čtvrtfinále mu k zápasu nenastoupil Zdeněk Šeda (Zlín), v semifinále udolal Josefa Táborského (Vyškov) 7:6 a ve finále překonal dalšího tenistu ze Zlína Dalibora Nováka 6:4.   ,,Byla na mě vidět delší zápasová pauza. Po turnaji jsem byl tak unavený, že jsem byl rád, že jsem dojel na kole domů,“ přiznal Dušan Machala.   Ten však v době vládních opatření nezahálel a kondici si udržoval.   ,,Jakmile to bylo možné, tak jsem jezdil na kole a občas jsem si šel zaběhat. Tři týdny před turnajem už jsem dvakrát týdně absolvoval tenisové tréninky,“ prozradil dále Machala.   K triumfu na zlínské antuce ho nastartovala porážka v základní skupině s Janem Neubauerem z Dubu nad Moravou.   [gallery columns="4" ids="75711,75712,75713,75714"] Grand Prix Zlína 2020, foto: Jan Nahodil   ,,S houževnatým Rolincem jsem ve výměnách udělal míň chyb. Šeda k čtvrtfinálovému utkání nenastoupil kvůli bolavému kolenu. Vyrovnané semifinále s Táborským rozhodl až tiebreak. V něm jsem vedl už 4:0. Táborský hrál ale velmi dobře. V závěru zápasu jsem však měl víc sil a navíce mi dařily kraťasy, které dělaly matadorovi z Vyškova velké problémy,“ potěšily výhry nad silnými soupeři ve vyřazovací části turnaje Dušana Machalu.   Favorita nezastavil ani ve finálové partii Dalibor Novák.   ,,S Daliborem se velmi dobře známe. Jeho hra mi ovšem vyhovuje. Duel o první příčku jsem zvládl takticky. Nováka jsem rozběhal a dobře rozehrané výměny jsem úspěšně zakončoval,“ radoval se po proměněném mečbolu ve finále pětapadesátiletý Machala.   V krajském městě se hrála také Soutěž velké útěchy (o 9. místo). V ní ve finále opatovický Milan Rolinc zdolal Ladislava Matušince ze Štítné nad Vláří 7:5.   Ve finále Soutěže malé útěchy (o 17. místo) si Zdeněk Strohalm (Grygov) hladce poradil s Rostislavem Gažákem (Kunčičky u Bašky) 6:2.   Dalším podnikem letošní české Senior’s Tour pro tenisty nad 50 let bude turnaj O pohár Senior’s Tour ve Zlíně. Ten se bude hrát opět na antuce na Vršavě v sobotu 13. června 2020  

VÝSLEDKY GRAND PRIX ZLÍNA 2020:

Tenisová liga ve Slavičína má za sebou první kolo a dohrány byly všechny čtyři skupiny. Bylo také rozhodnuto o postupujících a sestupujících. Zároveň byla rozehrána i druhá fáze tohoto turnaje, který potrvá na antukových kurtech v ve sportovním areálu Oáza až do konce září. Došlo i k jedné změně, kdy ve skupině D skončil Aleš Krajíček a nahradil ho Radek Kunovský.   Výsledky: [gallery columns="4" ids="75446,75445,75444,75443"]   Los 2. kola ke stažení ZDE.   -kos-

Po čtvrteční premiéře ve Lhotě u Vsetína čeká hokejisty VHK ROBE Vsetín další fotbalové utkání. Tentokrát míří za fanoušky do Horní Lidče, kde se ve středu 3. června střetnou s domácím výběrem působícím v 1. A třídě. Začátek zápasu je v 17:00, celý program ve sportovním areálu v Horní Lidči odstartuje v 16 hodin. Fanoušci se mohou těšit na autogramiádu hráčů a soutěž o dárky z fanshopu.   [gallery columns="5" ids="75339,75340,75341,75342,75343"] Vsetínští hokejisté absolvují letní přípravu ve sportovním areálu Horní Lideč od 2. do 4. června, foto: HC Vsetín   Harmonogram středeční (3. 6. 2020) akce: 16:00 – Začátek programu, autogramiáda, soutěž o ceny 17:00 – Fotbalové utkání Horní Lideč – VHK ROBE Vsetín 19:00 – Konec akce   Všichni příznivci zelenožlutých barev jsou srdečně zváni!   -tz-

Největší vlna koronaviru snad odeznívá. Vládní opatření se mírní. Sdružení Běhy Zlín se proto vrací k organizování akcí pro veřejnost se zaměřením pro zdravý pohyb a hlavně běhání.   ,,Postupně upravujeme termínovou listinu, aby se všechny závody nekonaly na podzim,“ informuje hlavní pořadatel všech závodů Jiří Prokop.   37. ročník seriálu Běhy Zlín začal už 15. února zlínským Během Jižními svahy. Poté pokračoval 1. března Sri Chinmoy půlmaratonem v Přílukách. V březnu ale závody na dlouhou dobu přerušila pandemie koronaviru. Další jsou proto po postupném uvolňování vládních opatření naplánované na sobotu 6. června do Louk, kde se poběží Jarní běh Zlínem a na sobotu 13. června do Slavičína.   ,,Naše celoroční soutěž je určená pro všechny, kteří mají chuť si zasportovat. Některým běžcům samozřejmě jde o co nejlepší umístění, ovšem našich závodů se můžou zúčastnit i rekreační atleti,“ přeje si, aby si k běhům na Zlínsku našlo cestu co nejvíc zájemců včetně dětí a mládeže další organizátor Bob Komín.   [gallery columns="5" ids="75106,75105,75107,75109,75108"] Seriál závodů Běhy Zlín, foto: Zbyněk Raška   Jeho tým letošní termínovou listinu sestavil tak, aby se ve zlínském kraji závodilo celý rok. Celkem je v roce 2020 naplánováno 17 závodů.   ,,Do konečného hodnocení se bude každému běžci počítat 10 nejlepších výsledků. Do soutěže týmů se započítají všechny výsledky,“ vysvětlil základní kritéria Bob Komín.   Po úvodních dvou závodech vede soutěž mužů Svatopluk Janečka (TJ Ski Turist Velké Karlovice) před Vojtěchem Sklenářem z Karlovic a Janem Kábelou (SP Malenovice). Mezi ženami je na prvním místě Helena Kotopulu (Titan Trilife Zlín). Druhá je Eva Kučerová (Mattoni Freerun Zlín), bronzová příčka patří Olze Pekařové (Zlínská 50).  

UPRAVENÁ TERMÍNOVÁ LISTINA ZÁVODŮ SERIÁLU BĚHY ZLÍN 2020:

Slavičínský Jerevan slaví v těchto dnech 25 let od svého založení. Vznik tohoto valašského klubu se datuje v roce 1995, kdy se parta nadšenců rozhodla pokračovat v tradici sálového fotbalu - futsalu ve Slavičíně. Ten má ve městě opravdu bohatou historii, neboť první slavičínské celky působily ve zlínských soutěžích již od roku 1982 a tým VS Slavičín dokonce několikrát opanoval nejvyšší soutěž ve zlínském regionu.   Nově vzniklý Jerevan se tak může  pochlubit opravdu bohatou sbírkou ocenění, která nemá v historii sportu ve Slavičíně a možná i na jižním Valašsku obdoby. Mezi ta nejcennější určitě patří  titul mistra České republiky  v sálovém fotbalu – futsalu v roce 2002 v kladenské sportovní hale, dále dvou bronzových medailí z republikových šampionátů v letech 2003 a 2004 v Luhačovicích a v Novém Boru a především zisk bronzových medailí na Mistrovství světa klubů v roce 2005 v sibiřském městě Mirnyj.  V roce 2005 se Jerevan také stal nejlepším sportovním kolektivem Zlínského kraje, kde předstihl i hokejisty PSG Zlín a fotbalisty FC Slovácko, což se jinému sportovnímu celku z malých kolektivních sportů ve Zlínském kraji brzy jen tak nepodaří.   V roce 2002 Jerevan premiérově startoval na mistrovství světa  klubů v sibiřském městě Nerjungri, kde obsadil konečné 6. místo, kdy doplatil především na nováčkovskou daň. O rok později v roce 2003 se Slavičané představili na Poháru mistrů evropských zemí  v Moskvě, kde brali nakonec celkové 5. místo, ale v základní skupině dokázali remizovat s favorizovaným Dynamem Moskva 1:1, což lze považovat za skvělý výsledek a Valaši po brance Milana Kovaříka byli jen dvě minuty od vítězství nad tímto ruským velkoklubem.   Patrně nejslavnější éra klubu přišla před patnácti lety v roce 2005, kdy Slavičané v Poháru mistrů evropských zemí  v Luhačovicích skončili na stříbrné pozici, kdy ve finále podlehli po tuhém boji ruským profesionálům z Almazu Mirnyj. Ještě v témže roce Jerevan startoval na mistrovství světa  klubů v sibiřském městě Mirnyj, kde v základní skupině vyřadil úřadujícího jihoamerického šampiona Deportivo Casaurinas Lima z Peru a remizoval s ruským vícemistrem Koncentrátem Nerjungri a postoupil nečekaně do semifinálových bojů. V semifinále Valaši nestačili na domácí Almaz Mirnyj a v dalekém Jakutsku nakonec brali slavičínští futsalisté třetí místo společně s argentinským klubem z Rosária.   [gallery columns="4" ids="74923,74924,74925,74922"]   Řada hráčů Jerevanu se dostala i do národního týmu a reprezentovala naši vlast na mistrovství světa v roce  2003 v Paraguay, potom také na dalším mistrovství světa  v roce 2007 v Argentině a i na mistrovství světa  v roce 2011 v Kolumbii. Navíc z mistrovství Evropy v roce 2004 Bělorusku, v roce 2006 ve Španělsku, v roce 2008 v Belgii a v roce 2010 v Rusku si hráči Jerevanu odvezli stříbrné a bronzové medaile a skvělým způsobem zde reprezentovali Českou republiku.   Další působení slavičínského klubu lze rozdělit na několik etap, ať už od účinkování v soutěžích FIFA futsalu či návrat do soutěží sálového fotbalu - futsalu. Zlatým písmem do dějin klubu lze však zapsat rok 2002 a rok 2005, kdy došlo k největším úspěchům slavičínského Jerevanu.   Dík proto patří všem hráčům, funkcionářům, fanouškům, roztleskávačkám Jerevankám, samozřejmě sponzorům a všem příznivcům slavičínského Jerevanu, neboť v té době šlo patrně o ojedinělý úspěch malého klubu z Valašska, který určitě zanechal stopu v historii tohoto sportu nejen v České republice a možná i na celém  světě.   Historie SK Jerevan Slavičín:   1995/96 – rok založení Jerevanu Slavičín, start v základní zlínské třídě 1996/97 – postup do 2. Zlínské okresní ligy 1997/98 – postup do 1. okresní Zlínské ligy 1998/ 99 – postup do Krajské ligy z kvalifikce v Otrokovicích 1999/2000 – 4. místo v Krajské lize 2000/2001 – 2. místo v Krajské lize a postup do 1. ligy v sálovém fotbalu – futsalu 2001/02 – jako nováček nejvyšší soutěže se stal Jerevan na Kladně mistrem ČESKÉ REPUBLIKY 2002/03 – bronz v celostátní lize na Final four v Luhačovicích a první účast na Světovém poháru v sibiřském Nerjungri – 6. místo a start na PMEZ v Moskvě – 5. místo 2003/04 – bronz v celostátní lize na Final four v Novém Boru 2004/05 – stříbro v Poháru mistrů evropských zemí v Luhačovicích, bronz na Mistrovství světa klubů v sibiřském Mirnem, vyhlášení nejlepším sportovním kolektivem Zlínského kraje za rok 2005 2005/06 – poslední sezona Jerevanu v celostátní lize sálového fotbalu – futsalu , Jerevan skončil ve Final four v Luhačovicích na 4. místě 2006/07 – 6. místo v premiérové sezoně ve druhé lize FIFA futsalu 2007/08 – 10. místo ve II.lize FIFA futsalu 2008/09 – přerušení činnosti Jerevanu 2009/10 – přerušení činnosti Jerevanu 2010/11 – SK Jerevan, vítěz Krajského Zlínského přeboru ve FIFA futsalu 2011/12 – SK Jerevan Slavičín – účastník 1. Celostátní ligy v sálovém fotbalu – futsalu, kde obsadil celkové 10. místo, vítěz Krajského Českého poháru ČFSF, účast v NF Českého poháru v Klatovech 2012/13 – SK Jerevan Slavičín – účastník 1. Celostátní ligy v sálovém fotbalu – futsalu, kde obsadil celkové 5. místo, vítěz Krajského Českého poháru ČFSF 2013/14 – SK Jerevan Slavičín – účastník 1. Celostátní ligy v sálovém fotbalu – futsalu, kde obsadil celkové 9. místo 2014/15 – SK Jerevan Slavičín – účastník Krajské ligy na Zlínsku, kde obsadil konečné 5. místo   (-kos-)

ATP Valašska se v posledních sezonách pravidelně každý rok zúčastňuje 60 až 70 tenistů ze Zlínského, Jihomoravského, Olomouckého a Moravskoslezského kraje a také ze Slovenska. Zakladatelem turnaje je Honza Nahodil z Valašských Klobouk.   „Po té koronavirové hrůze, která nás všechny potkala a znemožnila nám hrát tenis. Ale už je vše, zdá se, v normálu a můžeme to rozjet. Dokonce se mohou zapojit i tenisté ze Slovenska, kteří mohou vyjet do ČR na 48 hodin bez požadovaného testu,“ uvedl pořadatel ATP Valašska Honza Nahodil.   Ročník 2020 začíná na Vsetíně v neděli 31. května, na městských kurtech TJ Zbrojovka, které se nachází vedle fotbalového stadionu. Všechny kurty jsou nově zrekonstruované, mají velmi kvalitní povrch a je jich celkem 6, takže se může sjet poměrně více hráčů. [caption id="attachment_74900" align="alignnone" width="690"] Archivní foto[/caption] 1. turnaj ATP Valašska 2020 má limit 32 hráčů, doposud se přihlásilo 27. Pokud máte zájem se do turnaje zapojit, můžete tak učinit přihláškou ZDE. -red-

Během koronavirové krize se všechny sportovní soutěže museli přizpůsobit nařízením Vlády ČR. Některé byly předčasně ukončené, jinde se termíny zápasů, závodů či jiných sportovních klání museli odložit na pozdější termíny.   Ve čtvrtek 9. 4. 2020 přišla pro mnoho lidí smutná zpráva: Veškeré mistrovské a pohárové amatérské soutěže se plošně na celém území ČR ukončují ke dni 8. dubna 2020.   Fortuna liga, Fortuna národní liga a Pohár FAČR dostali výjimku a zápasy se mohli uskutečnit alespoň bez diváků. Jenže zbylé fotbalové soutěže zrušili, a tak nejen na okresech zavládl nedělní klid a nuda bez fotbalu.   Z tohoto důvodu se vytvořila malá soutěž s oficiálním názvem LIGA 4. Soutěže se účastní kluby TJ Drnovice, SK Slopné, SK Újezd a TJ Vysoké Pole.     První kolo je na programu v neděli 31. 5. 2020:   Vysoké Pole - Újezd 17:00 Drnovice - Slopné 14:30   Rozlosování všech zápasů najdete ZDE.   -tz-

Do zimní přípravy Nevšová vstoupila řadou přípravných utkání už na konci měsíce ledna, kdy fotbalisté odehráli hodně zápasů, které dovršili malým soustředěním ve Znojmě spojeným s přátelským utkáním i utužením kolektivu ve vinném sklepě v Selešovicích v Novém Šaldorfu.   Došlo i k doplnění kádru. „Angažovali jsme do brány Martina Křížka, který přišel z Dubnice nad Váhom a Lukáše Hladíka z Bojkovic, který svého času působil i v divizním Slavičíně. Do mužstva se postupně zapracoval mladičký David Blanař z Viktorie Otrokovice, který se k mužstvu připojil už v závěru podzimu. V současné době probíhají tréninky 2x týdně a poprvé v letošním roce sehrajeme přátelské utkání na domácím hřišti s mužstvem Bojkovic, které mají v současné době velmi silné mužstvo, aspirující na postup do KP. Zápas se odehraje v sobotu 30. května od 17 hodin v Nevšové,“ uvedla předsedkyně klubu Ivana Urbanová.   Následující týden zajíždí tým do Kateřinic, taktéž k účastníkovi 1. A třídy z předních příček. V plánu jsou i další duely s kvalitními soupeři. Zatím nebylo možné zapojit do tréninků hráče ze Slovenska, ale situace se mění každým dnem, tak v Nevšové očekávají, že brzy se i oni zapojí. [caption id="attachment_74775" align="alignnone" width="690"] Nevšovjani. Foto: Jan Zahnaš[/caption] „V koronavirové pauze u nás navíc proběhla rekonstrukce šaten domácích a také další práce na hřišti, prováděná zejména svépomocí. V novém ročníku plánujeme opět účast v poháru DATART (dříve Hejtmana ZL kraje), jelikož se minulý ročník nedohrál, tak budeme naše vítězství z roku 2018/2019 obhajovat. Letos nás ve čtvrtfinále vyřadil Provodov, nyní po anulaci máme novou šanci a velkou chuť opět v krajském poháru uspět. Ač je čím dál více náročné tento pohár hrát z důvodu, že se hraje v týdnu a hrozí i zranění, což nás bohužel potkalo v loňském ročníku a ovlivnilo značně jeho závěr.Trenérem i nadále zůstává zkušený lodivod Vladimír Ďurďa,“ nastínila závěrem situaci v nevšovském klubu jeho předsedkyně.   -kos-

Rozhovor/ Mária Sýkorová z týmu Sykora running je nenápadná čtyřicetiletá vytrvalkyně z Vizovic. Rodačka z Bratislavy, jež pochází ze Záhoří na Myjavě, v kariéře ale dosáhla na spoustu skvělých úspěchů. Tím posledním bylo prvenství v celkovém hodnocení běžeckého seriálu Běhy Zlín za rok 2019. V tomto měření sil skončila druhá Martina Latináková ze Sehradic (Zvonek Sport Valašské Klobouky), bronzovou pozici obsadila Vendula Skoupá ze Slavičína (Sykora running).   Proč jste se rozhodla startovat v loňském seriálu Běhy Zlín? Protože celoroční seriál závodů pořádaný tímto sdružením má skvělou rodinnou atmosféru. Při nich se potkávám s kamarády a známými. Společně si zaběháme a po každém závodu si ještě popovídáme a podělíme o nové zážitky. Proto se na závody ve Zlíně a okolí vždycky těším.   Kolik jste loni absolvovala závodů? Z patnácti závodů jsem se zúčastnila dvanácti. Většinou jsem v nich mezi ženami skončila do třetího místa.   Které se Vám nejvíc povedly? Nejlepší formu jsem měla ve druhé polovině roku. To jsem si téměř ve všech závodech vytvořila osobní rekord. Vydařil se mi říjnový Sri Chinmoy půlmaraton v Přílukách a prosincové podniky Mikulášský běh v Loukách, Štěpánský běh v Přílukách a Silvestrovský běh na Vršavě. V těchto závodech jsem byla zdravotně v pořádku a dokázala jsem v nich prodat naběhané tréninkové kilometry. Na začátku roku jsem totiž měla zánět průdušek. Brala jsem antibiotika a dlouho trvalo, než jsem se pořádně vyléčila.   [gallery columns="5" ids="74666,74667,74668,74669,74674"]   Ve kterých závodech jste se naopak trápila? Nepovedl se mi březnový Josefský běh na Burešově. Ten mám moc ráda. V něm se ale na mém výkonu projevila únava z jarního Sri Chinmoy půlmaratonu na přílucké trati, který jsem absolvovala čtrnáct dnů před Josefským během. Ideální rozpoložení mi také chybělo při srpnové mojí oblíbené Slopenské desítce. Tenkrát bylo ve Slopném velké horko a já jsem se na Valašsku doslova uvařila. Do cíle jsem doběhla jenom díky manželovi, který běžel se mnou a pořád mě povzbuzoval, abych závod nevzdala.   S jakou taktikou do jednotlivých závodů chodíte? Nemám žádnou zvláštní taktiku. Každý se snažím hlavně užívat a běžet ho s úsměvem. Manžel Karel ale říká, že do závodů neumím dát všechno, že se šetřím. Je pravda, že úplně naplno jsem běžela jenom červnový pětikilometrový Běh olympijského dne ve Zlíně. Jinak se do červených čísel nedostávám. Na druhou stranu se však ve všech závodech snažím překonat osobní rekord. A to se mi v loňském roce často dařilo.   Které jsou Vaše nejoblíbenější podniky v seriálu Běhy Zlín? Mojí srdeční záležitostí je Slopenská desítka. Na ni mě před deseti lety pozval její hlavní pořadatel Miroslav Švihel. Od té doby jsem nevynechala ani jeden ročník. Už jsem ji běžela desetkrát. Jedná se o krásný, ale hodně náročný lesní závod do vrchu po valašských kotárech s perfektním doprovodným programem. Obvykle si v něm zazávodí celá moje rodina a to mě těší nejvíc. Ráda mám i Zlínskou Lesní hodinovku na Lesní čtvrti. Při ní se mi líbí, že se běhá na kilometrovém okruhu. Při tomto závodu bývá podél trati hodně diváků a ti nám fandí a neustále nás povzbuzují. To mě motivuje a velmi baví.   Nevyhovují Vám některé závody? Nemám žádný neoblíbený závod. V každém si vždycky najdu něco, co mě při něm těší a baví. Nejtěžší pro mě jsou ty nejkratší. Zlínský Běh olympijského dne a Kovářská pětka v Baťovském areálu ve Zlíně. Lépe se cítím na delších tratích. Rychlík ze mě už nikdy nebude.   [gallery columns="5" ids="74676,74677,74678,74679,74675"]   Kdo jsou Vaše největší soupeřky? V roce 2019 to byla Martina Latináková ze Sehradic a otrokovická Dagmar Vrajíková. Ovšem velkou motivací pro mě je konkurovat kamarádce Janě Žaludkové a Ironmance Heleně Kotopulu. Obě jsou skvělé běžkyně. Snad se mi podaří někdy k nim alespoň přiblížit.   Jak jste prvenství v seriálu Běhy Zlín 2019 oslavila? Zatím nijak. Měla jsem to v plánu při březnovém vyhlašování výsledků. To se ale kvůli koronaviru nekonalo. Ale určitě tento úspěch s celou rodinou brzy oslavím. Hned, jak budou povolené společenské akce nad 20 lidí (úsměv).   Kdo Vás při běhání nejvíc podporuje? Hlavně manžel, který je velmi dobrý sportovec. Dá se říct, že všechno kolem běhání absolvujeme společně. Do běhání se snažíme zapojit i naše dva syny. 20letého Karla a 16letého Tomáše. A z toho mám největší radost.   Kterých běžeckých úspěchů jste ještě dosáhla? Sport je pro mě velký koníček. Při něm si po práci vyčistím hlavu. Díky němu jsem s Milošem Škorpilem běhala v Norsku a Islandu. S Janem Dušánkem a Zdeňkem Křížem z Trailcampsu jsem přeběhla část rakouských Alp, Toskánska, Elbu, Krkonoše a spoustu dalších zajímavých destinací. S Petrem Vabrouškem pak v rámci triatlonového kempu okolí Velkých Karlovic. Těchto zážitků, kdy můžu poznávat různé krajiny a proběhnout si je s kvalitními sportovci, si velmi cením. Hodně mě také potěšilo vítězství v závodu Horská výzva v Jeseníkách, kdy jsme s manželem v roce 2018 vyhráli na střední osmatřicetikilometrové trati kategorii mix. Radost mám i ze zisku bronzové příčky v Horské výzvě v roce 2015 v kategorii Long. Tenkrát jsem v Jeseníkách 65 kilometrů dlouhý závod běžela ve dvojici s několikanásobnou vítězkou Horských výzev na dlouhých tratích kamarádkou Renátou Hlaváčovou.   Určitě máte zaknihované i další sportovní úspěchy? Loni jsem trochu začala jezdit na horském kole. Proto jsem si vyzkoušela Zlínskou 50. A v ní jsem skončila na čtvrtém místě. Oblíbila jsem si i triatlon. V loňském Valachymanovi jsem mezi ženami obsadil pátou příčku a v ženské kategorii do 40 let jsem brala čtvrtou pozici. Jela jsem i závod Bike Valachy. V něm jsem na krátké pětadvacetikilometrové trati vybojovala bronzovou příčku. To mě hodně překvapilo, protože ještě musím pilovat techniku.   [gallery columns="5" ids="74680,74681,74682,74683,74684"]   Kdy jste začala s přípravou na sezonu 2020? Ani nevím, kdy to pořádně bylo. Na jaře jsem všechno směřovala ke startu na 5. dubna v maratonu v Bratislavě. Ten ale zrušili. Zimní objemy mám ale odběhané.   Jak příprava probíhala? Trénovala jsem v lese, na silnici i na dráze. Vytrvalost trénuji v lese a na silnici. Rychlost na dráze. A když si chci běhání jenom užívat, tak v lese využívám fartlek.   Co děláte v současném období, kdy ještě platí některá vládní omezení? Moc se toho pro mě nezměnilo. V podstatě dělám téměř všechno, co dřív. Snad jenom s manželem a syny chodíme víc na procházky do lesa a užíváme si krásné počasí. Synově, protože nechodí do školy, mají na nás víc času (úsměv). Při procházkách parádně relaxuji. S manželem a syny si ráda povídám a hlavně synové mě vždy zaručeně rozesmějí a pobaví. Momentálně mě ale trochu trápí jarní pyly. Proto při tréninku v lese střídám běh s chůzí. Nebo podnikám výlety na kole, abych se moc nezadýchala.   Jakým způsobem se udržujete v kondici? Jsem pořád v pohybu. Takže, když neběhám, tak jezdím no kole, plavu, skáču na trampolíně, nebo doma běhám po kuchyni a vařím, nebo uklízím. Manžel se mi směje a říká, že mám syndrom neklidných nohou. Synové zase tvrdí, že jsem aktivní až ,,radioaktivní,“.   Která závody máme letos v plánu absolvovat? Když budu doma ve Vizovicích, tak všechny co budou v seriálu Běhy Zlín povolené. V plánu mám také v srpnu postavit se na start polovičního Ironmana v rakouském Kaprunu. Snad už budou do té doby otevřené hranice. Nechci chybět ani v červencovém Valachymanovi ve Velkých Karlovicích.   [gallery columns="5" ids="74689,74688,74687,74686,74685"]   Co by pro Vás mělo být sportovním vrcholem sezony 2020? Závod v polovičním Ironmanovi v Kaprunu.   Jaké jsou Vaše další koníčky a záliby? Moc ráda čtu knížky o sportu. Hlavně od Petra Vabrouška a Miloše Škorpila. Nepohrdnu ani zamilovanými romány (úsměv). Mým největším koníčkem je však moje rodina. A tak dělám všechno proto to, abychom byli všichni zdraví a šťastní.   Jaké je Vaše nejoblíbenější jídlo a pití? Z jídla všechno, co uvaří moje mamka. Vždycky se těším, co mi nachystá na talíř (úsměv). Pocházím ze Slovenska, tak si nejvíc pochutnám na brynzových haluškách. Nejoblíbenějším pitím je obyčejná voda z vodovodu. Ještě lépe ze studánky. Nejraději piju vodu ze studánky na Oškerových pasekách. Vždycky se těším, až k této studánce doběhnu a potom si vodu z ní doslova vychutnám.   Kam plánujete dovolenou? V plánu jsme toho doma měli a máme hodně. Díky koronaviru o dvě dovolené přijdeme. Jedna měla být tento měsíc v rámci triatlonového kempu s Petrem Vabrouškem v Kaprunu. Druhá pak v červnu v Itálii s Trailcampsem, kde jsem měla v plánu běžet po trase známého 120kilometrového závodu Lavaredo Ultra Trail. Zatím to ovšem vypadá, že na konci června pojedu běhat s Trailcampsem do rakouských Alp a v červenci se zúčastním triatlonového kempu s Petrem Vabrouškem ve Velkých Karlovicích. Na ten pak navazuje závod Valachyman. A až se otevřou hranice tak pojedeme na výlet na Slovensko do Malých Karpat do Prieval v okrese Senica za mamkou Jozefou, kterou jsem od vánočních svátků neviděla.   Předpokládám, že už se nemůžete dočkat, až budou zrušené úplně všechna vládní opatření? Samozřejmě! Všechna nařízení respektuji, ale myslím si, že jsou někdy přehnaná. Ale vnímám to tak, že všechno zlé je k něčemu dobré.  Protože přestala létat letadla a na silnicích je menší provoz, tak si alespoň příroda odpočinula. Lidi zpomalili a víc se věnovali rodinám. A také tráví víc času venku, než v obchodních centrech.   Co ještě plánujete na léto?   Pokud se otevřou hranice, tak jako každý rok s celou rodinou na Mallorcu. V tamním prostředí je to pro nás všechny příjemný relax. Samozřejmě aktivní. Na Malloorce budeme běhat, jezdit na kole a plavat.   Lubomír Hotař