Klobucké Bienále urbanismu tentokrát proběhlo na Vysočině

4. ročník Bienále urbanismu hledal odpovědi proč některá města rostou a jiná ztráci svoji identitu. Tentokrát poprvé mimo Zlínský kraj – na Vysočině. Jak vrátit českým městům život, charakter a atraktivitu pro obyvatele i investory? Právě této otázce se věnovalo Bienále urbanismu Vysočina 2026 s podtitulem Ztráta identity aneb proč naše města hynou. Do Žďáru nad Sázavou se sjeli zástupci samospráv, architekti, urbanisté, developeři, podnikatelé i akademici, aby společně hledali konkrétní řešení současných výzev českých měst.

Akci pořádala Adéla Lánová za národní agenturu CzechInvest, místní pobočka pro kraj Vysočina spolu s odborným garantem arch. Tomášem Pavlovským za VUT Brno a zakladatelem konceptu Ing. Petrem Kozlem z Valašskoklobouckého podnikatelského centra. Pořadatelství a úvodní prezentace se zhostil starosta města Žďár nad Sázavou Martin Mrkos.

Jak vytvářet města, ve kterých budou chtít žít především mladí lidé

Program konference nabídl pohled na rozvoj měst z několika úhlů – od práce s daty a územního plánování přes kvalitu veřejného prostoru až po modulární architekturu a revitalizaci sídlišť. Významným tématem byla také otázka, jak vytvářet města, ve kterých budou chtít žít především mladí lidé.

„Rozvoj měst dnes stojí na kvalitních datech. Díky moderním nástrojům, jako je Databáze nemovitostí CzechInvestu, mohou samosprávy i investoři lépe identifikovat rozvojové příležitosti, efektivněji využívat brownfieldy a činit rozhodnutí, která mají dlouhodobý přínos pro ekonomický i společenský rozvoj území,“ uvedl Tomáš Hamerský.

Regionální rozměr celé diskuse zdůraznila Eva Fruhwirtová, která připomněla význam místní identity. „Vysočina má silný sociální kapitál a místní patriotismus. Právě na tom může stavět, pokud chce být krajem, odkud se neodjíždí za životem jinam,“ uvedla Eva Fruhwirtová.

Podle organizátora a partnera konference Petra Kozla není hlavním problémem českých měst nedostatek investic. „Krize současných měst není krizí investic, ale krizí identity. Budoucnost měst závisí na jejich schopnosti vytvářet jedinečná místa s kvalitním veřejným prostorem a silným komunitním životem, kde lidé nejsou jen obyvateli, ale aktivní součástí společného příběhu,“ zdůraznil Petr Kozel.

Budoucnost měst je v zahušťování, ne v polykání orné půdy

Na význam kvalitního urbanismu navázal odborný garant konference Tomáš Pavlovský z Fakulty stavební VUT v Brně. „Budoucnost měst je v zahušťování, ne v polykání orné půdy. Životaschopná jsou ta města, která se rozvíjejí zevnitř. Mnohem důležitější než velikost veřejných prostranství je jejich kvalita – tedy to, jak bezpečně, příjemně a funkčně se v nich lidé skutečně cítí,“ uvedl.

Inspirativní závěr patřil architektovi Lukáši Kvasnicovi, který představil možnosti obnovy panelových sídlišť prostřednictvím modulární architektury. „I unifikovaná panelová zástavba může získat nezaměnitelný genius loci. I sídliště mohou mít svoji silnou identitu,“ řekl Lukáš Kvasnica při prezentaci projektu revitalizace třebíčského sídliště Obránců míru.

Čtvrtý ročník Bienále urbanismu potvrdil, že otázka identity měst není pouze architektonickým tématem. Dotýká se ekonomiky, kvality života, demografického vývoje i konkurenceschopnosti regionů. Účastníci se shodli, že budoucnost nejen našich měst bude záviset především na dlouhodobé vizi, kvalitním plánování a spolupráci veřejného i soukromého sektoru.

-tz-