Slavičínský Jerevan slaví v těchto dnech 20 let od svého jediného mistrovského titulu. Ten získal začátkem března v kladenské sportovní hale v roce 2002. Nejprve si poradil ve dvou semifinálových duelech s Havířovem. O postupujícím do zápasu u mistra ČR muselo rozhodnout až prodloužení po druhém utkání a postup Jerevanu vystřelil "zlatým" gólem Miki Both. Ve finále si Slavičané poradili v bouřlivé atmosféře s domácím Kladnem a jedinou trefu z utkání obstaral Ivo Světlík.  Jerevan pak navázal na své úspěchy dvěmi třetími místy v dalších sezonách, na vytoužený titul se mu už ale dosáhnout nepodařilo.   Vznik tohoto valašského klubu se datuje v roce 1995, kdy se parta nadšenců rozhodla pokračovat v tradici sálového fotbalu – futsalu ve Slavičíně. Ten má ve městě opravdu bohatou historii, neboť první slavičínské celky působily ve zlínských soutěžích již od roku 1982 a tým VS Slavičín dokonce několikrát opanoval nejvyšší soutěž ve zlínském regionu.   Nově vzniklý Jerevan se tak může  pochlubit opravdu bohatou sbírkou ocenění, která nemá v historii sportu ve Slavičíně a možná i na jižním Valašsku obdoby. Mezi ta nejcennější určitě patří  titul mistra České republiky  v sálovém fotbalu – futsalu v roce 2002 v kladenské sportovní hale, dále dvou bronzových medailí z republikových šampionátů v letech 2003 a 2004 v Luhačovicích a v Novém Boru a především zisk bronzových medailí na Mistrovství světa klubů v roce 2005 v sibiřském městě Mirnyj.  V roce 2005 se Jerevan také stal nejlepším sportovním kolektivem Zlínského kraje, kde předstihl i hokejisty PSG Zlín a fotbalisty FC Slovácko, což se jinému sportovnímu celku z malých kolektivních sportů ve Zlínském kraji brzy jen tak nepodaří.   [gallery columns="5" ids="123586,123587,123589,123588,123590"]   V roce 2002 Jerevan premiérově startoval na mistrovství světa  klubů v sibiřském městě Nerjungri, kde obsadil konečné 6. místo, kdy doplatil především na nováčkovskou daň. O rok později v roce 2003 se Slavičané představili na Poháru mistrů evropských zemí  v Moskvě, kde brali nakonec celkové 5. místo, ale v základní skupině dokázali remizovat s favorizovaným Dynamem Moskva 1:1, což lze považovat za skvělý výsledek a Valaši po brance Milana Kovaříka byli jen dvě minuty od vítězství nad tímto ruským velkoklubem.   Patrně nejslavnější éra klubu přišla před patnácti lety v roce 2005, kdy Slavičané v Poháru mistrů evropských zemí  v Luhačovicích skončili na stříbrné pozici, kdy ve finále podlehli po tuhém boji ruským profesionálům z Almazu Mirnyj. Ještě v témže roce Jerevan startoval na mistrovství světa  klubů v sibiřském městě Mirnyj, kde v základní skupině vyřadil úřadujícího jihoamerického šampiona Deportivo Casaurinas Lima z Peru a remizoval s ruským vícemistrem Koncentrátem Nerjungri a postoupil nečekaně do semifinálových bojů. V semifinále Valaši nestačili na domácí Almaz Mirnyj a v dalekém Jakutsku nakonec brali slavičínští futsalisté třetí místo společně s argentinským klubem z Rosária.   [gallery columns="4" ids="74923,74924,74925,74922"] Řada hráčů Jerevanu se dostala i do národního týmu a reprezentovala naši vlast na mistrovství světa v roce  2003 v Paraguay, potom také na dalším mistrovství světa  v roce 2007 v Argentině a i na mistrovství světa  v roce 2011 v Kolumbii. Navíc z mistrovství Evropy v roce 2004 Bělorusku, v roce 2006 ve Španělsku, v roce 2008 v Belgii a v roce 2010 v Rusku si hráči Jerevanu odvezli stříbrné a bronzové medaile a skvělým způsobem zde reprezentovali Českou republiku.   Další působení slavičínského klubu lze rozdělit na několik etap, ať už od účinkování v soutěžích FIFA futsalu či návrat do soutěží sálového fotbalu – futsalu. Zlatým písmem do dějin klubu lze však zapsat rok 2002 a rok 2005, kdy došlo k největším úspěchům slavičínského Jerevanu.   Dík proto patří všem hráčům, funkcionářům, fanouškům, roztleskávačkám Jerevankám, samozřejmě sponzorům a všem příznivcům slavičínského Jerevanu, neboť v té době šlo patrně o ojedinělý úspěch malého klubu z Valašska, který určitě zanechal stopu v historii tohoto sportu nejen v České republice a možná i na celém  světě.  

Historie SK Jerevan Slavičín:

Zajímavý a zároveň prestižní stolně tenisový zápas se bude hrát v sobotu 12. března na Valašsku. V něm se ve 23. kole třetí ligy utká Vsetín s Valašským Meziříčím. Utkání bude k vidění ve vsetínské sportovní hale v základní škole Trávníky. Začátek je ve 14 hodin.    ,,Valašské Meziříčí jsme hned v prvním kole soutěže v jejich herně porazili jednoznačně 10:3. Takže nám hosté mají co vracet. Zářijový duel byl ale vyrovnanější, než je jeho konečný výsledek,“ uvědomuje si Štefan Sagáčik, jedna ze zkušených opor Vsetína.   Ten předpokládá, že sobotní střetnutí bude vyrovnané. ,,Nicméně věřím, že na domácích stolech naši mladíci Tomáš Černohorský, Tomáš Juřica a Jiří Škrla potvrdí současnou výbornou formu a v zápase zvítězíme. Momentálně totiž, i když jsme v tabulce v těsném sousedství s Valašským Meziříčím, máme kvalitnější soupisku než náš soupeř,“ upozorňuje Sagáčik.   Domácí jsou v utkání mírnými favority. ,,O naší výhře by měla rozhodnout naše lepší úderová jistota. Rovněž jsme důraznější ve výměnách,“ věří svému týmu Štefan Sagáčik.   Jeden ze vsetínských tahounů ale neví, jestli v derby nastoupí. ,,O čtvrtém hráčovi v naší sestavě se rozhodne až těsně před začátkem duelu. Nastoupit můžu já, Libor Slováček nebo Vladimír Vaculík,“ prozradil ještě Sagáčik. [caption id="attachment_123341" align="alignnone" width="690"] Stolní tenisté Vsetína. Foto: se svolením Štefana Sagáčika[/caption] Bojovně naladěné je také Valašské Meziříčí. ,,Vsetín v minulosti hrával druhou ligu. Letos má tým postavený na třech mladých hráčích do pětadvaceti let. My jsme zatím hráli maximálně třetí ligu. V úspěšnosti vyhraných třetiligových zápasů jsme v letošní sezoně na tom ale podobně jako domácí družstvo. Nicméně v sobotním duelu by pro nás byla úspěchem remíza. Samozřejmě budeme bojovat o do nejlepší výsledek,“ slibuje Daniel Ondryáš, jednička sestavy valašskomeziříčského celku.   Největší tahoun hostů ovšem ví, že jeho družstvo na vsetínských stolech čeká těžká práce.    ,,Vsetínu nahrává výhoda domácího prostředí. U nás je klíčové, jestli budou k dispozici Pavel Vlček a David Hladil,“ uvědomuje si Ondryáš.   Toho v derby v hostující sestavě pravděpodobně doplní Pavel Orlovský a Radim Vlček A potom někdo ze čtveřice Pavel Vlček, David Hladil, nebo Stanislav Pustějovský.   V třetiligové tabulce je před derby Vsetín se ziskem 44 bodů třetí. Valašské Meziříčí má 42 bodů a je čtvrté.   Lubomír Hotař

V neděli 6. března odehrála naše starší přípravka již čtvrtý a zároveň předposlední turnaj Zimní ligy. Tentokrát se hrálo na domácí půdě ve slavičínské sportovní hale. Naši kluci pokračovali ve skvělých výsledcích. V prvních utkáních si poradili s Újezdem poměrem 3:1 a poté i s Vizovicemi výsledkem 5:1. Proti Bojkovicím se zrodila remíza 2:2. V posledním utkání naši opět zvítězili tentokrát nad Brumovem 3:0.   V konečné tabulce turnaje jsme obsadili 2. místo, jen o skóre před vítěznými Bojkovicemi. V celkové tabulce po čtyřech odehraných turnajích si držíme skvělé první místo. Poslední turnaj se odehraje v sobotu 19.3. v Bojkovicích, kde se rozhodne o celkovém vítězi. O vítězství se popereme právě s domácími Bojkovicemi, se kterými se utkáme v přímém souboji v úplně posledním utkání turnaje.   Naše sestava: Fojtů Patrik, Řihák Matyáš, Ptáček Adam, Überall Oliver, Liška Adam, Pilka Tomáš, Mičík Miroslav, Latinák Daniel, Hamalčík Aleš, Šoman Pavel, Franc Radim, Remeš Filip, Dorničák Jakub, Ryšková Zuzana, Zoller Matyáš.   Tabulka turnaje:

Štefan Sagáčik z Valašského Meziříčí parádním způsobem začal 41. ročník stolně tenisové Velké ceny Českomoravského klubu veteránů. Reprezentant třetiligového KST Vsetín zvítězil v kategorii padesátníků v prvním letošním turnaji v Havířově. Na severu Moravy ve vyřazovacích zápasech v osmifinále zdolal Róberta Nému z Partizánského 3:2, ve čtvrtfinále překonal Pražana Josefa Kubu 3:0, v semifinále si poradil s dalším stolním tenistou z hlavního města Martinem Kočvarou 3:0 a ve finále porazil Pavla Jaška (České Budějovice) 3:1.   ,,Róbert Néma je můj synovec. V den, kdy se turnaj hrál, měl 50 let. Proto, kdyby mě porazil tak by dostal můj skalp jako dárek k narozeninám. Nejtěžší utkání v turnaji jsem ovšem vyhrál. Ve vyrovnaném duelu to byl ale boj o každý míček. V rozhodujícím pátém setu se na výsledku  projevily moje větší stolně tenisové zkušenosti. Kuba byl nepříjemný zejména z bekhendu v útoku a na bloku. Aktivním pojetím, razancí a větší jistotou jsem však Pražana poměrně jednoznačně překonal. Dalšího soupeře z Prahy obranáře Kočvaru, který v Havířově vyřadil moje klubové spoluhráče Vladimíra Vaculíka a Libora Slováčka, jsem přehrál topspinovým útokem. Finále s Jaškem jsem začal špatně. První set jsem prohrál 5:11. Ve zbývajících setech už jsem ale hrál koncentrovaně a trpělivě jsem útočil. Střetnutí jsem proto dovedl do vítězného konce,“ hodnotil Štefan Sagáčik svoje zápasy v Havířově.   Mezi 30 padesátníky dosáhli na dobré výsledky i další regionální stolní tenisté. Libor Slováček mezi nimi postoupil do čtvrtfinále, kde ho vyřadil Kočvara. Otmar Mergenthal z Kroměříže vyhrál soutěž útěchy.   V kategorii pětašedesátníků se dařilo Petrovi Polákovi. Matador z divizního Orla Zlín v této společnosti v konkurenci 23 hráčů vybojoval postup do semifinále.   ,,Turnaj byl náročnější, než jsem předpokládal. Přestože jsem byl fit, tak jsem ho nedotáhl do vítězného konce,“ přiznal Polák.   Ten sváděl tuhé souboje už v základní skupině. V ní prohrál v pěti setech s pozdějším vítězem Tiborem Lánim z Bratislavy a zdolal Miroslava Cinibulka (Chrastava) 3:2. V osmifinále si poradil s Jaroslavem Blatným z Ostravy 3:1, ve čtvrtfinále udolal neoblíbeného soupeře Jaroslava Hofmana z Prahy rovněž 3:1, v semifinále ale podlehl Ivanovi Studeckému z Vrchlabí 2:3.    ,,Studecký měl trochu štěstí. V rozhodující páté sadě jsem za stavu 9:10 dostal nechytatelné prasátko,“ prozradil Petr Polák.   Havířovský turnaj si však užil a z konečného výsledku není zklamaný.   ,,V naší kategorii se hrály parádní zápasy,“ upozornil ještě zlínský stolní tenista.   Spokojený je i Jaroslav Kučera, který v kategorii pětasedmdesátníků postoupil do čtvrtfinále. Těch se v Havířově sešlo 24.  Nositel barev SK Slavičín v základní skupině postupně porazil Antonína Skálu 3:1 (10, 9, -7, 8), Josefa Basáka z Mostu 3:0 (4, 8, 8) a nejvýše nasazeného Jaroslava Schlappla (Hradec Králové) 3:1 (10, 9, -7, 8). V pavouku v osmifinále zdolal Víta Melkese (Vamberk) 3:0 (8,11, 4), v následném čtvrtfinále ho ale zastavila turnajová čtyřka českobudějovický Karel Malčák. S jihočechem prohrál 1:3 (8, -10, -8, -9).   ,,Ve vyrovnaném utkání měl Malčák víc štěstí v koncovkách druhého, třetího a čtvrtého setu,“ konstatoval Jaroslav Kučera.   Na havířovských stolech se zviditelnili ještě další stolní tenisté ze Zlínského kraje. Tatiana Téglová z Valašského Meziříčí postoupila v ženské kategorii padesátnic do semifinále. Ve stejné společnosti Iveta Zámečníková (Orel Zlín) skončila na sedmém až osmém místě. Mezi čtyři nejlepší hráče postoupil také Antonín Vlk (kategorie osmdesátníků) z Ostrožské Nové Vsi. Vít Dvořák (Kroměříž) vypadl mezi čtyřicátníky ve čtvrtfinále.   V historii Velké ceny Českomoravského klubu veteránů se turnaj v Havířově hrál už po šestadvacáté. V 8 mužských kategoriích se představilo 162 stolních tenistů a v 5 ženských kategoriích bojovalo 37 stolních tenistek. Zápasy v nádherném prostředí v národním tréninkovém centru se hrály na 24 stolech.   Druhý turnaj je na programu v sobotu 19. března v Tišnově.   Lubomír Hotař

Mladší přípravka vyhrála satelit ve Slavičíně. Čtvrtý turnaj ovládla bez jediného zaváhání.   Zimní satelitní liga mladší přípravky pokračovala 4. turnajem, který se uskutečnil v neděli 6. března 2022 ve sportovní hale ve Slavičíně. Naše mladší přípravka pokračovala ve výborných výkonech a vyhrála všechny své duely. Svým soupeřům nasázela 28 branek a inkasovala pouze dvakrát. Poslední turnaj proběhne v Bojkovicích v sobotu 19. března 2022 od 08.30 hodin.   Tabulka turnaje:

Jakub Štvrtecký si po nevydařené olympiádě v Pekingu alespoň trochu spravil náladu ve Světovém poháru v Kontiolahti.   Ve Finsku vybojoval ve sprintu 23. místo. Biatlonista z Velkých Karlovic v desetikilometrovém závodu minul dva terče, dva vleže a jeden vestoje.   ,,Přesto jsem si na severu Finska do cíle dojel pro sezónní maximum,“ potěšilo si Štvrteckého.   Ten na své soupeře cenné sekundy získával při rychlé střelbě i v rychlém běhu.   ,,V posledním kole jsem dokonce zajel třetí nejrychlejší běžecký čas a překonal jsem třináct soupeřů,“ prozradil Jakub Štvrtecký.   Závod ve sprintu vyhrál lídr Světového poháru Francouz Quentin Fillon Maillet. Z dalších českých reprezentantů skončil Michal Krčmář devatenáctý, Adam Václavík devětatřicátý a Lukáš Karlík pětapadesátý.   Ve stíhacím závodu už se Štvrteckému tolik nedařilo. V něm skončil na sedmačtyřicáté pozici. V tomto závodu ho zradila střelba. Na střelnici osmkrát minul terč. Z toho bylo šest minel ve dvou položkách vestoje. Další body do Světového poháru si tak biatlonista z Valašska nepřipsal.   Lubomír Hotař

NEDĚLE 6. 3. 2022/ Po roční nucené přestávce se vrací karlovské TFA do areálu Razula v podobě VI. ročníku této náročné soutěže v překladu věštící, o co asi běží, když jen nejtvrdší hasič přežije. Dobrá zpráva hned pro začátek – přežili všichni.   Ještě před hasiči dorazil do areálu tuhý mráz. Prý až minus čtrnáct. Ale než odstartoval první hasič, teplota se uhnízdila mírně pod nulou, i když pocitově bylo hezky surovo. Nicméně nejen proto, že hasiči něco vydrží, ale především setkání po různě dlouhých odmlkách zaručeně hřálo všechny vůkol. I ty, kteří do Karlovic přijeli poprvé, přivítalo kamarádské prostředí, které je u hasičů z Tísňav zcela běžným jevem. Samozřejmě jste zde mohli potkat takové stálice jako Dušana „Oven“ Pokorného z Vigantic, který na akcích působí jako osvěžovač smíchu a popichovač soupeřů, Petera Martinka ze slovenské vesnice Lúky, který moc rád jezdí na akce tísňavských nebo rodinný klan hasičů z Újezdu. Kdo že to je? No přece Mrňkovi, které prostě nikdo nemůže nemít rád. A ty výkony! Petr a Zdeňka Mrňkovi přijeli soutěžit i se svým dospělým synem a výkonnostně se ctí stojí bok po boku s o generaci i více mladšími kolegy a kolegyněmi. Bez takových pokladů by byl Železný hasič Velkých Karlovic takový nějaký neúplný. Početný a dokonale slyšitelný fanklub si dovezli borci SDH Žeranovice. Opět přijeli bojovníci snad z poloviny republiky od Třince přes Kojetín až po okolí Brna, ale i z Čech. Samozřejmě přijeli i kamarádi ze Slovenska. Celkem se prezentovalo do soutěže Železný hasič Velkých Karlovic 44 hasičů ve třech kategoriích. Ženy (11), muži (25) a muži nad 35 (8). Na celý soutěžní den se můžete podívat ve fotogalerii, která je součástí tohoto článku. [caption id="attachment_123268" align="alignnone" width="690"] VI. ročník soutěže Zimní Železný hasič Velkých Karlovic. Foto: R. Dolanský. Fotogalerie ZDE[/caption] Slavnostního zahájení se zúčastnil i starosta obce Velké Karlovice Miroslav Koňařík. Nejen proto, že velmi dobře ví, jak důležití a nenahraditelní jsou pro každou společnost vedle profesionálních právě i dobrovolní hasiči, ale i proto, že si váží svých občanů, kteří pořádají akce pro ostatní v době svého volna, z čirého nadšení pro věc. Přítomnost starosty obce je tak jen malým vyjádřením díků svým občanům. Starosta Koňařík neopomněl připomenout, že se všichni nacházíme v poměrně vážné situaci, která na nás, dle jeho slov, dolehne spíše teprve v budoucnu. Všechny pak ještě přivítali nezmaři pořadatelé Vojvodíkovi Eva, Jarda a Lukáš, kteří pořád ještě dovedou vyburcovat hezkou řádku svých přátel ze sboru, aby přiložili ruce k dílu. Což je v dnešní době čím dál větší zázrak a poklona celé bandě pořadatelů a rozhodčích.   Zatímco se pod svah sjížděli jednotlivci, skupinky i party lyžařů a snowboardistů, aby si v pohodičce prožili neděli na svahu, kde je vytáhne elektromotor a dolů jim pomáhá přitažlivost zemská (někdy až moc blízko k zemi), tak v těsném sousedství se chystali hasiči k běhu na trati s mnoha záludnostmi, jen aby, jak se říká, v cíli takřka vyplivli duši. Po startu napřed nenápadné motání hadice a její uložení do bedny, ale vzápětí první utrpení s tažením sání se zátěží na laně na určenou vzdálenost. Čím více proběhnuvších, tím méně na uklouzaném sněhu zabírala obuv jakkoliv speciální, takže mnozí se před sáněmi plazili takřka po zemi a jazyk se jim lepil na sníh. Následoval běh k tunelu, kde musel hasič protlačit sebou závaží v podobě barelu s vodou a docela dlouhý běh k velké pneumatice, kterou museli železní hasiči převracet. Aby toho nebylo málo, tak zase desítky metrů běhu a hammerbox s osmikilovým kladivem a bum, bác do podlahy a stropu boxu a pořád dokola. Konec? Kdepak! Na řadu přišla lahůdka v podobě dvoumetrové svislé bariéry. Tři pokusy a pak žebřík. A na závěr deset schodů se závažím. To už byla mnohdy smrtící tečka i pro největší borce a borkyně. Teprve pak milostivý cíl a válení se na matraci jako doma. [caption id="attachment_123269" align="alignnone" width="690"] VI. ročník soutěže Zimní Železný hasič Velkých Karlovic. Foto: R. Dolanský. Fotogalerie ZDE[/caption] A protože asi tísňavským hasičům připadá taková akce docela nudná, připravili od pravého poledne TFA soutěž i pro dětské železné hasiče. Těch přijelo neuvěřitelných 57 soutěžících ve čtyřech kategoriích. Aby byli malí hasiči železnější než jejich dospělí kamarádi, jejichž bitvy s překážkami sledovali s takovou úctou, jako by kolem nich pobíhali hrdinové z Avengers, dali si své soutěžení zrovna dvoukolově.   Výsledky Zimního Železného hasiče Velkých Karlovic: Kategorie ženy: 1. místo Nikola Škultétyová SDH Staré Město, 2. místo Eva Vojvodíková, 3. místo Andrea Škultétyová SDH Skalice, 4. místo Klára Katrušáková SDH Janová   Zvláštní ocenění převzala Zdeňka Mrňková SDH Újezd, nejen proto, že ji má ráda hlavní pořadatelka Eva Vojvodíková, ale proto, že si to zaslouží a že prostě je.   Kategorie muži: 1. místo Marek Zecha SDH Vránova Lhota, 2. místo Lukáš Navrátil SDH Luděřov, 3. místo Maroš Bošeľa OZ Polomka, 4. místo Lukáš Mrňka SDH Újezd, 5. místo Peter Martinko DHZ Lúky.   Kategorie muži nad 35+: 1. místo František Dědič SDH Dětřichov, 2. místo Jan Adamec SDH Dětřichov, 3. místo Petr Mrňka SDH Újezd   Radomír Dolanský

Ve sportovním centru Radostova v Luhačovicích proběhl o víkendu závěrečný turnaj o mistra ČR v sálovém fotbalu-futsalu tzv. Final four. Zůčastnily se ho dva pražské týmy - Chemcomex a Sparta, dále Polička a Moravská Třebová. Prvenství z loňského ročníku zde obhajovala pražská Sparta. O pár slov po skončení tohoto klání jsme požádali managera pražské Sparty Jana Kučeru.   Jan Kučera:   Hodnoceni Final four začnu pochvalou za perfektní live přenosy na portálu www.regionvalassko.cz   Než jsme jeli do Luhačovic, měli jsme velký problém dát dohromady sestavu. Nakonec vše dobře dopadlo, ale mě jako managera to stálo velké usilí. Vlastně to tak bylo celý rok.   Do sobotního prvního semifinále proti Chemcomexu, jsme určitě nenastupovali jako favorit. Bylo nás pouze sedm lidí do pole a brankář. Obě mužstva se dobře znají, takže to byla spíš taktická bitva. Prohráli jsme o jednu branku, která padla v poslední minutě. Z mého pohledu bylo utkání vyrovnané.   Druhé semifinále do stavu 1-1 bylo vyrovnané. Potom jsme ale začali na hřišti dominovat, zaslouženě jsme vyhráli 6–1 a na našich hráčích bylo vidět, že si věří.   V prodloužení jsme byli zase lepší a vyhráli 4-1. V určitých momentech nás podržel Bellada Jaroslav, ale překvapilo i mě, že jsme Chemcomex přehráli i fyzicky. Náš nejlepší hráč Final four Radek Hrdý byl k nezastavení. Ostatní hráči hráli výborně a bylo znát, že tato parta kluků již spolu působí dlouho a drží při sobě i za nepříznivého stavu.   Na nedělní finále nás doplnily další tři posily. Na hráčích bylo vidět, že proti Chemcomexu nechali spoustu sil. Soupeř Šakalí hněv Moravská Třebová mě postupem do finále překvapil. Polička přijela v silné sestavě a přesto prohrála.Šakali hráli fyzicky náročnou sálovku s agresivním napadání. Do utkání jsme nevstoupili podle našich představ. Hra Šakalů nám dělala problémy. Poločas skončil 1-1.     Druhý poločas se Šakali dostali do vedení 1-3 a zbývaly ještě dvě minuty do konce. Jenže nás nic nezlomilo. V tomhle mančaftu byla obrovská síla. Do konce infarktového zápasu jsme srovnali na 3–3, když vyrovnávající branka padla 23 vteřin před skončením základní hrací doby.   V prodloužení Šakalům docházely síly a my jsme to urvali. Klobouk dolů před výkonem Šakalů z Moravské Třebové. Každým rokem jdou výkonnostně nahoru. Chybělo jim jen pár sekund k titulu, ale tohle se stalo i nám před dvěma roky, kdy jsme vedli ve finále 3-0 a nakonec s Chemcomexem prohráli.   Hráčům Sparty musím poděkovat a pochválit je. Nevzdali se ani za nepříznivého stavu. Nechci vyzdvihovat jedince, ale my jsme byli prostě tým. Dále byla vidět práce Bellady V., který kluky naučil spoustu taktických věcí. Prostě tahle parta kluků co se před lety sešla na plácku v Holosmetkách a šla krůček po krůčku, je teď podruhé za sebou mistr ČR.   Euforie po zápase byla v kabině obrovská a děkujeme našim ženám, které nás přijeli podpořit. Celou sezonu bychom neodehráli bez našeho B-mužstva, které obhájilo pátý titul v Krajské lize. Jim děkuji za to, že mě nenechali nikdy ve štychu a našemu Á-čku vždy pomohli. Final four se hrálo v pěkné hale ve SC Radostova v Luhačovicích a fanoušci Poličky a Šakalů z Moravské Třebové udělali super atmosféru.   Záznamy všech utkání Final four najdete zde - https://www.regionvalassko.cz/zive-final-four-v-luhacovicich/   -kos-

Když oblékal vsetínský dres naposledy, bylo play-off Chance ligy kvůli pandemii koronaviru zrušeno. Loni v extraligových Českých Budějovicích si vyřazovací boje rovněž nezahrál. O to hladověji vyhlíží kapitán Vít Jonák start letošního čtvrtfinále, které Valaši odstartují na domácím ledě už tento týden ve čtvrtek a v pátek. Soupeř je zatím neznámý. „Hráči se na tohle období těší od chvíle, kdy začínají před sezonou na suchu běhat a posilovat. Všechno děláme pro tento okamžik,“ říká člen první úderné formace VHK.   Je v kabině cítit blížící se play-off?   Rozhodně. V kabině se všichni těšíme. Play-off je období, kdy by se měla zúročit celosezonní práce. Věřím, že se nám zúročit povede. S klukama jsme si řekli, že už se nebudeme holit. Doufám, že nám to vydrží co nejdéle, i když zrovna mně vousy moc nerostou.   Co znamená play-off pro vás osobě?   Třešničku na dortu celé sezony. Důvod, proč to celé člověk absolvuje. Hráči se na tohle období těší od chvíle, kdy začínají před sezonou na suchu běhat a posilovat. Všechno děláme pro tento okamžik.   Navíc letos na vrchol sezony mohou fanoušci konečně na stadion…   Hrozně moc se těším. V mé poslední sezoně na Vsetíně (2019/2020) bylo play-off kvůli covidu zrušeno. Loni jsme s Českými Budějovicemi skončili v extralize poslední, takže jsem si také play-off nezahrál. Dva roky jsem o to byl ochuzen a docela mě to trápilo. O to víc se těším letos. Navíc s fanoušky na tribunách, to bude naprosto úžasné.   Jaká nyní bude v kabině vaše role, respektive dalších zkušených hráčů?   Nebude to jen na nás. Naše lajna určitě nějakou roli má, měla by rozhodovat zápasy. V play-off je to jinak, tam potřebujete mít čtyři dobré pětky, protože soupeři se většinou zaměřují na první dvě. Počítám s tím, že naše lajna bude dost rozlítaná. Ale měli bychom ukázat nějakou kvalitu a s těmito věcmi si poradit.   Může být výhodou i skutečnost, že ne do všech utkání jste nastoupili ve stejném složení a jste zvyklí na různé varianty?   Možné to je. Ať chceme nebo ne, jak play-off postupuje, přichází různá zranění. Děje se to vždycky a v každém týmu, že se trochu mění sestava. V naší lajně jsem zvyklý hrát i s jinýma klukama a i to by mohla být výhoda, kdyby se nedej bože něco semlelo. Neměl by být problém si v rámci týmu pomoct. [caption id="attachment_123227" align="alignnone" width="690"] Kapitán Vít Jonák. Foto: hc-vsetin.cz[/caption] Jak vnímáte dosažené druhé místo po základní části?   Za mě je druhé místo dobré. Soutěž byla hodně vyrovnaná. Základ byl, že jsme se jako první čtverka trochu odtrhli od zbytku a hráli jsme spíš mezi sebou o umístění. Být ve středu tabulky a do samotného konce se klepat o bytí a nebytí, to jistě nebylo nic příjemného. Některé týmy se viděly určitě výš. Jsem rád, že jsme základní část zvládli tak, jak jsme ji zvládli. I když tam byly chvíle, kdy nám to třeba úplně nelepilo, dokázali jsme důležité zápasy umlátit a sbírat body. Měli jsme i štěstí, ale jak se říká, štěstí přeje připraveným.   A jak jste se cítil po osobní stránce?   Docela dobře, i když jsem měl ze začátku sezony trápení a dlouho nemohl dát gól. Dvanáct zápasů jsem se nemohl trefit, ale pak to tam naštěstí začalo padat. Dostal jsem se na nějakou vlnu, na které jsem se držel víceméně celou základní část. I když mě zbrzdily patálie s kolenem. Z toho jsem se ale dostal, a i když jsem dlouho nehrál, brzy jsem do toho zase zpátky naskočil. To hlavní by ale mělo přijít teď v play-off.   Skončili jste těsně pod hranicí sta získaných bodů. Měli jste v hlavě, že byste tuto cifru mohli zaokrouhlit? Přiznám se, že osobně jsem na tabulku až tak nehleděl. Naučil jsem se to vypouštět z hlavy a stoprocentně se soustředit na nejbližší zápas. Před sezonou jsem si říkal, že by bylo solidní udělat 100 bodů v tabulce. Že jsme na to o tři body nedosáhli, ale není žádná tragédie a myslím si, že druhé místo je fajn.   Je před vámi ještě něco, co chcete vypilovat?   Určitě nějaké taktické věci, na kterých nyní pracujeme a pilujeme je do play-off. Vždycky je co zlepšovat. Chceme nějaké věci vyladit, aby šlapaly víc. Věřím, že na čtvrtfinále budeme stoprocentně připravení.   Sledujete, jak se vyvíjí předkolo play-off?   Sledoval jsem první zápasy. Uvidíme, možná se to dnes rozhodne, možná také ne. Podívám se večer, kdo na nás potažmo může do čtvrtfinále vyjít.   Zdroj: https://www.hc-vsetin.cz/clanek.asp?id=Kapitan-Vit-Jonak-Dva-roky-jsem-play-off-nehral-o-to-vic-se-tesim-letos-9258

Slavičané na hrádecké umělce přestříleli Kvasice. V utkání padlo jedenáct branek a přítomní diváci se nenudili.   FC TVD Slavičín vs. FC Kvasice 7:4 (4:3) Branky: Školník 2, P. Švach, L. Šebák, Rožek, Salajka, Žůrek Sestava: Vypušťák – Goňa, Kocián, T. Švach, Salajka, Šebák, Kalus, P. Švach, Školník, Rožek, Žůrek Střídali: Staněk, Zvoníček   V sobotu 5. března se na umělé trávě v Hrádku odehrálo další přípravné utkání a to mezi divizním Slavičínem a účastníkem Krajského přeboru z Kvasic. Začátek utkání zastihl domácí tým v nedbalkách a hosté se ujali poměrně nečekaně dvoubrankového vedení. Domácí tým se pak probudil z letargie a do půle ještě dokázal výsledek zápasu otočit. Do kabin tak odcházeli Slavičané s jednobrankovým náskokem a poločas skončil hokejovým výsledkem 4:3.   Druhá půle již byla v podání domácích o něco lepší a hráči se již vyvarovali individuálních chyb. Snaživý soupeř z Hané stále spoléhal na brejkové situace a domácí obrana mu již dovolila skórovat pouze jednou. Domácím se podařilo vstřelit další tři branky. V sestavě domácích se někteří hráči představili po delší době a marodka se trenéru Slončíkovi pomaličku vyprazdňuje. Valaši si nakonec s chutí zastříleli, hosté se ale ukázali jako nebezpečný protivník. Utkání řídil Stanislav Belžík.   V dalším přípravném duelu čeká na Slavičany v pátek 11. března od 17,30 hodin na umělce ve SC Radostova druhý tým Krajského přeboru FK Luhačovice.   Přípravná utkání FC TVD Slavičín: 24.1. PONDĚLÍ   FC Viktoria Otrokovice            3:2 28.1. PÁTEK   TJ Sokol Nevšová                          2:0 5.2.   SOBOTA    FC Brumov                                  2:1 12.2  SOBOTA   1. FC Slovácko U19                     1:4 19.2. SOBOTA   ČSK Uherský Brod                     nehráno 5.3.   SOBOTA   FC Kvasice                                   7:4 11.3.  PÁTEK   FK Luhačovice                               venku 20.3.  NEDĚLE   HS Kroměříž                             venku   -kos- Zdroj: https://fotbal-slavicin.cz/2022/03/07/fotbaliste-slavicina-v-divoke-prestrelce-zdolali-kvasice/

O minulém víkendu proběhl v hale na gymnáziu již třetí turnaj kategorie dětí do deseti let. Prezentovalo se 22 dětí. Vítězkou se stala Julianna Kovářová z Pozděchova, která vyhrála všechny své zápasy. Druhé místo získala Zita Čočková z Val. Klobouk. Třetí příčku vybojoval Eduard Zvonek ze Slavičína před skvěle hrajícím Jakubem Hromadou z Pozděchova. Další turnaj této kategorie bude 26. března.   [caption id="attachment_123148" align="alignnone" width="690"] Tenisový turnaj ve Valašských Kloboukách. Foto: David Dorňák[/caption] POŘADÍ TOP 15: 1. Kovářová Julianna (Pozděchov) 2. Čočková Zita (Val. Klobouky) 3. Zvonek Eduard (Slavičín) 4. Hromada Jakub (Pozděchov) 5. Lysáková Linda (Brumov) 6. Skočovská Lotta (Slavičín) 7. Kolínek Marek (Nedašov) 8. Molková Alexandra (Val. Klobouky) 9. Latinák Dan (Slavičín) 10. Hradilová Nikola (Val. Klobouky) 11. Dobrotová Viktorie (D. Lhota) 12. Ritter Tobias (Val. Klobouky) 13. Jančíková Dominika (Pozděchov) 14. Massa Evelin (Rokytnice) 15. Hasalová Beáta (D. Lhota)   ŽEBŘÍČEK PO 3. TURNAJI: 1. Kovářová J. - 84 bodů 2. Dobrotová V. - 79 bodů 3. Ritter T. - 69 bodů 4. Hradilová N. - 56 bodů 5. Slezáková B. - 54 bodů 6. Massa E. - 54 bodů 8. Dobrota O. - 51 bodbodů 8. Dobrota O. - 51 bodů 9. Filáková M. - 50 bodů 10. Čočková Z. - 43 bodů   -tz-

Plánovaný 43. ročník nezávodního přejezdu Vsetínských Beskyd s názvem 50 km na lyžích po Valašsku neboli Valašská padesátka, který se měl po dvojím přeložení uskutečnit v sobotu 5. března, je zrušen. Důvodem je stejně jako v předchozích případech odložení nepříznivé počasí.   „Zorganizovat akci za aktuálních podmínek je beznadějné. Hřeben Vsetínských Beskyd je sice z většiny pokryt sněhem, ovšem hodně zledovatělým. A to je pro běžkaře velmi nebezpečné. Od Vsackého Cábu směrem k Dušné a dále až do cíle na Vsetíně už je pak prakticky jen holý asfalt. Běžkaři by tak museli tento zhruba desetikilometrový úsek jít pěšky, a to rozhodně není v běžkařské obuvi nic příjemného. Nezbývá nám tedy nic jiného než akci pro letošní rok zrušit,“ uvedl Jiří Homolka z KČT Vsetín.   -tz-

Příznivci kvalitního sálového fotbalu pozor! O víkendu se bude v Luhačovicích ve sportovní hale Radostova hrát Final four Celostátní ligy.   V lázeňském městě se představí čtyři nejlepší česká mužstva, která si do finálového turnaje vybojovala postup ve čtvrtfinálových sériích. O titul letošního českého šampióna budou bojovat Chemcomex Praha, tým VPS Stavoblock Polička, celek Šakalí hněv Moravská Třebová a Sparta Praha. Chybět bude Zlína, kterého ve čtvrtfinále play off vyřadila po výsledcích 2:4 a 3:5 pražská Sparta.   V sobotu 5. března jsou na programu semifinálové zápasy. V nich se utká Chemcomex Praha se Spartou Praha a Polička s Moravskou Třebovou. Série se budou hrát na dvě utkání.  V neděli 6. března se bude hrát duel o třetí místo a finálové střetnutí o titul mistra Česka.   Titul z roku 2021 obhajuje Sparta Praha. Největším favoritem v letošním Final four je Chemcomex Praha.   V Celostátní lize v sálovém fotbale byly v minulosti úspěšné i kluby ze Zlínského kraje. V sezoně 2015 – 2016 získalo titul českého šampiona mužstvo SMR Plus Zlín, v sezoně 2001 – 2002 se z prvenství radoval Jerevan Slavičín. V sezoně 1981 – 1982 vybojoval Československý titul Svit Otrokovice.   Přímé přenosy ze zápasů můžete sledovat ZDE.   PROGRAM FINAL FOUR V LUHAČOVICÍCH 2022: Sobota 5. března: 12:00 Chemcomex Praha – Sparta Praha 14:00 Polička – Moravská Třebová 16:00 Sparta Praha – Chemcomex Praha 18:00 Moravská Třebová – Polička Neděle 6. března: 12:00 Zápas o 3. místo 14:00 Finále   Lubomír Hotař

Radim Grebík a Tomáš Kříž (oba Titan Trilife Zlín) mají za sebou první letošní reprezentační kemp. Oba se téměř celý únor s dalšími šesti národními reprezentanty připravovali na Kanárských ostrovech.   ,,Přestože jsme občas museli řešit drobné nepříjemnosti, tak jsme na Gran Canarii ve městě Maspalomas splnili připravený tréninkový plán. Nejprve jsme kvůli nevyhovujícímu ubytování museli měnit základnu a také jsme nemohli využívat bazén ve městě Maspalomas, který byl kvůli epidemii koronaviru zavřený. Proto jsme jezdili do jiného padesátimetrového bazénu. Ten byl od místa našeho ubytování vzdálený zhruba 20 minut jízdy autem. Bohužel měl ale omezenou otevírací dobu. Proto bylo nutné podle toho plánovat časy na ostatní tréninky,“ prozradil Radim Grebík. [caption id="attachment_122840" align="alignnone" width="690"] Reprezentační camp na Gran Canarii, Radim Grebík, Tomáš Kříž. Foto: se svolením Radima Grebíka[/caption] Jinak ale měli triatlonisté v Maspalomas ideální podmínky pro trénink.    ,,Bylo tam stálé počasí. Dopoledne bylo teplo kolem 15 stupňů, odpoledne se teplota na slunci vyšplhala až k 30 stupňům. Voda v Atlantském oceánu měla kolem 20 stupňů. Proto jsme v moři regenerovali,“ upozornil rodák ze Vsetína Grebík.   Čeští triatlonoví reprezentanti v Maspalomas také chodili do posilovny, běhali po tamních běžeckých trailech a po parkových trasách, na kole jezdili i po horských silnicích. [caption id="attachment_122841" align="alignnone" width="690"] Reprezentační camp na Gran Canarii, Radim Grebík, Tomáš Kříž. Foto: se svolením Radima Grebíka[/caption] ,,Na Gran Canarii to bylo základní objemové soustředění. V porovnání s minulými roky jsme se tam víc zaměřili na běh a hlavně na rychlost. Každý druhý běžecký trénink byl rychlostní. To proto, že požadavky v tomto směru jsou každý rok větší a tomu nahrávají zejména závody v supersprintech. Jenom škoda, že jsme neměli k dispozici atletickou dráhu, která byla také kvůli koronaviru zavřená. Rychlost jsme tak trénovali na cestách v místním parku,“ informoval ještě Radim Grebík.   Lubomír Hotař

Fotbalisté Francovy Lhoty vévodí po podzimní části poměrně překvapivě tabulce 1. A třídy skupiny A. Za sebou nechali takové týmy, jako jsou Rožnov pod Radhoštěm, Hrachovec, Horní Lideč, rezervu Valašského Meziříčí, Vigantice nebo Juřinku. Jejich nejlepší střelec Ondřej Filák zatížil konto soupeřů hned dvaceti brankami.   Ondřeji, na podzim se Vám podařilo vsítit soupeřům dvacet branek, jak jste spokojený se svojí střeleckou produktivitou?   Tak za góly jsem samozřejmě rád, protože jsem mohl pomoci mužstvu k první příčce a možná i těch gólů mohlo být nakonec více...   Která branka byla podle Vás na podzim nejhezčí?   Byla to branka v posledním podzimním zápase proti Hrachovci, když jsem z dvacítky vystřelil a míč od břevna skončil v síti.   Který Váš zápas považujete na podzim za nejpovedenější?   Domácí zápas proti Horní Lidči. Derby jsme vyhráli před skvělou návštěvou o čtyři branky a mně se podařilo dvakrát skórovat.   Se kterým spoluhráčem se Vám na hřišti nejlépe hraje?   Hraje se mi se všemi dobře, ale jestli mám jmenovat, tak s Radkem Chmelou.   [gallery columns="5" ids="122720,122716,122717,122718,122719"] Ondra Filák se svými kamarády. Foto: Archív Ondřeje Filáka   Kdo podle Vás patří k největším oporám Francový Lhoty? Každý na tom má určitě svůj podíl. A fotbal je kolektivní sport.   Trenér Mojmír Jaroš je na na Vás hodně přísný, jak se Vám pod ním hraje?   Přísný být umí a někdy nám dává zabrat, ale díky tomu, jsme tam kde jsme a hraje se s ním dobře.   Dalším Vašim hráčem jsou domácí fanoušci, co říkáte na jejich podporu?   Ano, fanoušci ve Lhotách nám dávají obrovskou podporu, na zápasy chodí v hojném počtu a my jim za to moc děkujeme a doufáme, že nás na jaro přijdou opět podpořit.   Po podzimní části vedete tabulku 1. A třídy, což asi nikdo nečekal?   Asi málo kdo to čekal, ale měli jsme před sezónou cíl, a to bojovat o nejvyšší příčky, což se nám podařilo a uvidíme, jak vstoupíme do jarních bojů.   Má na to Francova Lhota, aby hrála důstojnou roli i v Krajském přeboru?   Myslím, že by to byla dobrá zkušenost, ale je složité na to momentálně odpovědět.   K týmu by se měl připojit i exligový Lukáš Matúš, jak to s ním momentálně vypadá?   Lukáš si minulý rok poranil koleno, podstoupil operaci a už se pomalu dává dokupy, tak uvidíme, jestli nám na jaro pomůže, byl by to velký přínos pro tým.   Jak Vám to zatím střílí v zimní přípravě a s kým se ještě utkáte?   Zatím se konaly čtyři přátelské utkání, výsledkově se nám moc nedařilo a střelecky jsem na šesti gólech. Máme před sebou ještě zápas s Lidečkem, potom Nedašov a generálku na sezónu odehrajeme s týmem Slušovic.   Za redakci Regionu Valašsko děkuji za rozhovor a přeji ještě hodně branek v soupeřových sítích.   -kos-