Aktuality

Před novým obdobím zimní údržby silnic, které začalo 1. listopadu a trvá do 31. března, silničáři připravovali techniku a doplňovali sklady posypových materiálů.   Zimní údržba na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji bude zajišťována na základě uzavřených smluvních vztahů mezi Ředitelstvím silnic Zlínského kraje a „Sdružením SÚS 2022“. Zimní údržba na silnicích I. třídy ve Zlínském kraji bude prováděna na základě uzavřených smluvních vztahů mezi Ministerstvem dopravy ČR, resp. Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, a jednotlivými společnostmi Správa a údržba silnic, s. r. o., a firmou AVE odpadové hospodářství, a. s.  

90 kilometrů silnic se ve Zlínském kraji neudržuje

Do kdy by měla být silnice sjízdná?

Nová technika a více chemicky udržovaných úseků

O víkendu se má ochladit a začít sněžit

Nemilý zážitek mají za sebou řidiči, kteří ve středu 22. listopadu jeli po silnici u obce Jablůnka v době, kdy tam spadl vzrostlý strom do komunikace.   Nehoda se stala před sedmou hodinou ranní. „Na místo byli vysláni profesionální hasiči ze stanice Vsetín, kteří po příjezdu zjistili, že strom poškodil dva automobily. Řidiči naštěstí vyvázli bez zranění. Škoda vznikla na vozidlech,“ uvedla mluvčí hasičů Lucie Javoříková.   Hasiči vzrostlý strom pořezali a odklidili mimo silnici. Na závěr cestu uklidili a vrátili se zpět na svou stanici.   [gallery size="medium" ids="173191,173192,173190"] Místo nehody. Foto: HZS Zlínského kraje   -tz-

Žáci Středního odborného učiliště Valašské Klobouky měli i v letošním školním roce možnost vycestovat do zahraničí, a to díky programu Evropské unie Erasmus+. Dne 15. 10. 2023 odcestovala skupina 15 žáků a 2 pedagogů do Budapešti, kde strávili celkem tři týdny.  Jednalo se o tři kuchaře, sedm automechaniků a zbytek tvořili žáci z oboru Veřejnosprávní činnost a Podnikání.   Kuchaři pracovali pro obrovskou cateringovou společnost na největším a nejmodernějším stadionu nejenom v Budapešti, ale i v celém Maďarsku. Jednalo se o Puskás Arénu, která má kapacitu až 67 000 diváků. Zde kuchaři připravovali zejména studenou kuchyni, jako jsou saláty, sendviče a různé finger food.  Denně připravili až 2000 pokrmů, které nejčastěji směřovaly na letiště pro jednotlivé letecké společnosti. Přestože se jednalo o náročnou práci, naši žáci zde obstáli na výbornou, což nám potvrdil i manažer cateringové společnosti, který s nimi byl velmi spokojen.   Žáci z oboru Mechanik opravář motorových vozidel pracovali v různých autoservisech. Ve všech si naše žáky chválili a bylo nám řečeno, že se jedná o jedny z nejlepších stážistů, které zde kdy měli, na což jsme velmi pyšni. Zaměstnavatelé byli velmi překvapeni jejich odbornými znalostmi a pracovitostí.   [gallery columns="4" ids="173044,173045,173046,173047"]   Skupina pěti žáků z oboru Veřejnosprávní činnost a Podnikání pracovala pro maďarskou firmu, která se zaměřuje na pořádání kulturních akcí v Budapešti. Žáci zde získali mnoho nových pracovních zkušeností, ale i vědomostí, neboť měli možnost účastnit se několika vzdělávacích seminářů v anglickém jazyce.   Vendula T.: „Díky konferencím, kterých jsme se účastnili, jsme se naučili lépe komunikovat, poznali jsme spoustu zajímavých lidí, dokonce jsme se osobně setkali s ředitelkou Filmového festivalu ve Zlíně.“   Alois M.: „Na stáži v Budapešti se mi velmi líbilo, naučil jsem se tam hodně věcí, které určitě ještě v životě využiji.“   [gallery columns="4" ids="173051,173050,173049,173052"]   Během třítýdenního pobytu měli žáci možnost dokonale poznat hlavní město Maďarska. Společně jsme navštívili dominanty Budapešti: parlament, Budínský hrad a Rybářskou baštu.  Většina žáků navštívila i jedny z největších termálních lázní v Evropě, a to Széchényi lázně. Žáci měli po práci většinou volný program, který využívali k poznávání různých koutů Budapešti. Všichni vyzkoušeli místní specialitu - langoš. Ochutnali i zcela nové kombinace, které pro nás byly naprosto nezvyklé – např. smažený řízek a rýže, segedínský guláš s rýží a jablky nebo hranolky a sladké zelí.   Během pobytu si žáci rozšířili své odborné dovednosti, získali nové zkušenosti, prohloubili si znalosti v anglickém jazyce, ale především získali samostatnost a orientaci v cizí zemi.   -tz-

V našem regionu je v současné době realizován projekt MAP III, který nám v rozhovoru přiblížila manažerka projektu Bc. Pavlína Vaňková.   Co je to MAP? Přibližte nám, prosím, Vaši práci. MAP je projekt, který je realizován z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. MAPy jsou zpracovávány na území celé České republiky za jednotlivé obce s rozšířenou působností. V našem případě se orientujeme na území ORP Valašské Klobouky. Toto území sdružuje 15 obcí a 2 města. Zpracovatelem projektu je Místní akční skupina Ploština, která podala žádost o dotaci. MAP vyjadřuje spojení Místní akční plán. Cílí na podporu pedagogických pracovníků, výměnu zkušeností, spolupráci s organizacemi ovlivňující vzdělávání. Věnuje se kvalitnímu inkluzivnímu vzdělávání v mateřské a základní škole.   Co práce na projektu obnáší? V projektu pracuje realizační tým, který zabezpečuje celkový chod projektu, tzn. tvorbu dokumentů, plánování a plnění aktivit, připravuje podklady pro evaluaci (zhodnocení), komunikaci a spolupráci se vzdělávacími subjekty apod. Zpracovává poměrně obsáhlou analytickou část, do které spadá celá řada, pro nás povinných, dokumentů. Mimo to se věnuje strategiím a v neposlední řadě i dalšímu vzdělávání. [caption id="attachment_173071" align="alignnone" width="690"] Jednání pracovních skupin s účastí Mgr. Šárky Muchové[/caption] Jak dlouho projekt trvá, má nějaké časové omezení? Začátkem projektu MAP III byl 1. leden 2023, k 30.11.2023 stávající projekt končí. V létě realizační tým podal žádost o dotaci na projekt MAP IV, který by měl začít k 1.12.2023. V současné době probíhá hodnocení žádosti.   Kolik škol je tedy na našem území do projektu zapojeno? V rámci projektu spolupracujeme s 17 základními a mateřskými školami. Zapojení škol do projektu je poměrně intenzivní, jelikož z každé školy máme zástupce v pracovních skupinách. Za ta léta, kdy projekt MAP na území ORP Valašské Klobouky běží, došlo k vybudování přátelských vztahů a pracujeme společně v příjemné atmosféře.   Jak taková spolupráce s mateřskými a základními školami probíhá? V projektu fungují 4 pracovní skupiny – pracovní skupina financování, pro rovné příležitosti, pro rozvoj čtenářské gramotnosti a pro rozvoj matematické gramotnosti. Členy těchto skupin jsou učitelé a ředitelé mateřských a základních škol a v jedné pracovní skupině máme i dva zřizovatele. Pracovní skupiny se setkávají 4x ročně, kde se řeší aktivity pro školy a také důležité dokumenty, aktuální problémy apod. [caption id="attachment_173072" align="alignnone" width="690"] Setkání KAP a MAP realizováno na území ORP Valašské Klobouky (Ploština)[/caption] Spolupracujete s nějakými dalšími subjekty na území? Ano, v našem území spolupracujeme s Valašskoklobouckým podnikatelským centrem, místními firmami, podnikateli apod. Opakovaně se nám podařilo zrealizovat exkurze pro žáky základních škol do technických firem v našem okolí. Exkurze je určena pro žáky 8. a 9. třídy. Právě tuto aktivitu se daří realizovat ve spolupráci s naším partnerem.   Setkáváme se s ostatními MAPy ve Zlínském kraji, kde sbíráme především příklady dobré praxe, ať už z prostředí základních, mateřských škol nebo středisek volného času. Ty se poté realizační tým snaží přenést na naše území. Komunikujeme s Krajským akčním plánem, který ve většině případů tato setkání organizačně zastřešuje. Dále s Národním pedagogickým institutem a dalšími vzdělávacími subjekty.   Jak se může veřejnost dozvědět o projektu, realizovaných aktivitách a plánovaných akcích? Během realizace projektu publikujeme články o zajímavých aktivitách, které byly realizovány, v regionálním médii. Dále máme také facebookový profil, kde sdílíme informace o projektu, ale také o novinkách ve školství apod. Veškeré informace o projektu, výstupy z jednání pracovních skupin nebo Řídícího výboru, zpracované dokumenty, realizované aktivity a pořádané akce nalezne kdokoli na našich webových stránkách.   [caption id="attachment_173073" align="alignnone" width="456"] Exkurze žáků do firem v regionu (Kloboucká lesní s.r.o.)[/caption]     Více o místním MAP zde: FB: MAP ORP Valašské Klobouky III Web: www.mas.plostina.cz     

17. listopadu krátce před polednem přicestoval do zlínské zoo dlouho očekávaný samec jaguára amerického. Jmenuje se Akabo, je mu devatenáct měsíců a jeho jméno v mayštině znamená tma. Akabo je totiž opravdu černý jak tma.   Samec Akabo se narodil ve francouzské zoo Parrot World na začátku dubna 2022 společně se svým bratrem jménem Baalam. Zatímco Akabo získal po matce Emmě melanistickou, tedy černě zbarvenou srst, Balaam po otci Ti Punch zdědil klasické zlatohnědé zbarvení. „Máme velkou radost, že po dohodě s koordinátorem chovu jaguárů byl pro zlínskou zoo vybrán právě Akabo, tedy černý jaguár. Je to krásný, velmi statný samec, váží 85 kilogramů,“ uvedla Markéta Horská, hlavní zooložka Zoo Zlín.   [gallery columns="4" ids="173062,173060,173061,173059"] 17. listopadu přicestoval do zlínské zoo samec jaguára amerického. Foto: archiv ZOO Zlín   Po 19 měsících, které Akabo strávil společně se svým bratrem v domovské zoo, nastal ten správný čas přesunout jej do nového domova. Trasu dlouhou 1 300 km řidiči zvládli za 15 hodin. „Jaguár přicestoval v bezpečnostní bedně, ve které jsme jej přenesli přímo k ubikaci. Po otevření vstupu do ubikace netrvalo ani 5 minut a Akabo z transportní bedny vyšel do svého nového domova. Okamžitě začal procházet celou ubikaci, očichal snad každé místo,“ přiblížila první momenty Markéta Horská. Jak dále uvedla, podle pozorování chovatelů a záznamů z kamerového systému vše nasvědčuje tomu, že převoz i aklimatizaci na nové prostory jaguár zvládnul naprosto skvěle. „Přijímá potravu, v sobotu s chutí spořádal celého králíka, pije, vyměšuje, zkrátka vše potvrzuje, že Akabo je v naprostém pořádku. To je nyní pro nás ta nejdůležitější zpráva,“ zdůraznila Markéta Horská. [caption id="attachment_173063" align="alignnone" width="690"] Samec Akabo. Foto: archiv ZOO Zlín[/caption] Následující dny Akabo stráví ve vnitřní expozici Jaguar Treku. „Dopřejeme mu dostatek času a klidu, aby si zvyknul na nový prostor a na přechod mezi jednotlivými vnitřními ubikacemi. Teprve poté přistoupíme k vypuštění do venkovního výběhu. Vše bude velmi pozvolné a bude záležet jen a jen na Akabovi,“ doplnila Horská. Jakmile Akabo bude dostatečně se vším obeznámen a bude se zde cítit bezpečně a jistě, přijde na řadu spojení se samicí Yunou. „Již nyní Yuna na něj reaguje moc pěkně, snaží se navázat přes pletivo kontakt. Uvidíme, jak vše půjde. Třeba nebude dlouho trvat a budeme moci návštěvníkům představit náš nový jaguáří pár,“ dodala hlavní zooložka Markéta Horská.   -tz-

V předvečer Dne válečných veteránů, 10. listopadu 2023, se členové ČsOL z Valašských Klobouk spolu se skauty ze Slavičína sešli na místním hřbitově, kde se uskutečnila pietní vzpomínka.   „Československá obec legionářská uspořádala v minulých dnech národní pouť do Francie, kde si připomenula 105. výročí bojů u Teronu a Vouziers. Naše jednota se národní pouti zúčastnila a vzpomněla tak na poručíka Antonína Böhma (francouzského legionáře, příslušníka 22. československého střeleckého pluku), který v bitvě u Vouziers padnul,” uvedl Miroslav Maňas z Československá obce legionářské, Jednoty Valašské Klobouky.   [gallery columns="4" ids="172548,172549,172550"] Národní pouť do Francie. Foto: ČsOL  Valašské Klobouky   Antonín Böhm se narodil 6. června 1894 v Uherském Brodě. Po vychození obecné školy studoval českou reálku a v letech 1912-1913 prodělal abiturientský kurz v Brně. Den po svém jmenování učitelem nastoupil na své první pracoviště do Valašských Klobouk. V červnu 1915 byl povolán do uniformy a odešel na východní frontu. Jako příslušníka 25. domobraneckého pluku v červnu 1916 do ruského zajetí. Koncem srpna 1917 se v Borispole přidal do čs. vojska a následně posílil řady 6. čs. střel. pluku. Po absolvování důstojnického kurzu byl vyslán do Francie. V Cognacu jej zařadili do 33. francouzského pěšího pluku. Při povýšení na poručíka odešel Böhm na další důstojnický kurz již jako člen 21. čs. střel. pluku. Po návratu z kurzu se stal velitelem 1. čety, 9. roty, 22. čs. střel. pluku. V červnu 1918 odjel se svým plukem do bojového pásma v oblasti Chestres. Antonín Böhm padl 24. října 1918 v bitvě u Vouziers. Jeho tělo bylo nalezeno 8. listopadu a pohřbeno na hřbitově v Chestres.  

Pietní vzpomínka u hrobu Aloise Haboně z Tichova

Kdo je Alois Haboň?

Nechce se vám cestovat daleko a chcete zažít krásný advent? Vydejte se do Zlína, kde před unikátně zrekonstruovanou budovou Obchodního domu začnou 23. listopadu vánoční trhy. Těšit se můžete na stánky s nejrůznějšími dobrotami, romanticky svítící vánoční strom, ohňové koše, stylovou dětskou manéž s kolotočem, bohatý doprovodný program a opět se roztočí i vyhlídkové kolo – každoroční oblíbená atrakce, z níž se vám naskytne netradiční pohled na město včetně blízkého baťovského mrakodrapu. A aby toho nebylo málo, můžete večer zakončit v unikátním Baru 1931, jehož interiér ozdobí 12 tisíc skleněných vánočních ozdob!   Vánoční trh s gastro stánky pod Obchodním domem Zlín bude od 23. listopadu, kdy se v 18 hodin svátečně rozsvítí vánoční strom, nabízet stylové občerstvení ve stylu street food – od punčů, svařáků, kávy a horké čokolády přes langoše, domácí škvarky až po trhané vepřové nebo originální řecký gyros. Stánky budou otevřené denně až do 22. prosince (od 10 do 20 hodin). Další dobroty si budete moct za každého počasí vychutnat na některé ze čtyř venkovních zastřešených nebo vyhřívaných zahrádek gastro podniků Obchodního domu, odkud budete mít krásný výhled na vánoční kolo. Kromě toho tady na vás čeká v době konání bohatý doprovodný program – vystoupení pouličních umělců, živé koncerty nejrůznějších žánrů a 5. prosince samozřejmě dorazí do Obchodního domu i Mikuláš. Ani letos nebude chybět v pasáži Obchodního domu "Ježíškova schránka", do které si můžou děti vhodit dopis Ježíškovi.  

„Nejvánočnější bar“: 12 000 vánočních ozdob na jednom místě

Vánoce letem světem a šnečí tradice na Štědrý den

Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje se zapojila do unikátní klinické studie. Od německých partnerů ze Saarské univerzity v Homburgu má zapůjčenou mobilní iktovou jednotku. Jde o první takovou studii v České republice. Speciálně vyčleněný a proškolený tým testuje sanitku v hornaté oblasti Beskyd a Javorníků na Valašskomeziříčsku a Vsetínsku. Cílem je dosáhnout časového benefitu pro pacienta, kdy péči, kterou by dostal ve specializovaném iktovém centru, dostane přímo v terénu. Celá studie se může uskutečnit pouze díky podpoře Zlínského kraje a spolupráci s Krajskou nemocnicí T. Bati ve Zlíně.   Co je iktové centrum? Iktová centra jsou speciální oddělení, která jsou zřizována na neurologických odděleních. Základem jejich úspěchu v péči o pacienty s cévní mozkovou příhodou (CMP) je speciálně vyškolený interdisciplinární tým, který disponuje vybavením umožňujícím rychlou diagnostiku problémů a jejich léčbu v rané fázi. Mezi toto vybavení patří například  i zařízení pro ultrazvukové vyšetření a CT. Tím lze předcházet komplikacím, případně je včas řešit. Takto vybavená sanitka nyní operuju na Valašsku.   „Jde o mimořádný projekt, který zachraňuje lidské život. Jsem velmi rád, že náš kraj je prvním v zemi, kde je mobilní iktová jednotka v provozu. Díky snaze a úsilí celého týmu jsme v Česku v tomto směru průkopníky. Děkuji našim lidem ze záchranné služby, nemocnicím, zástupcům Valašského Meziříčí a speciálně Radimu Líčeníkovi, který má na projektu mimořádnou zásluhu,“ řekl hejtman Zlínského kraje Radim Holiš.  

V České republice jezdí takto vybavená sanitka poprvé

Svátek svatého Martina bývá spojován s dobrým jídlem a pitím. V Horní Lidči však neopomněli to podstatné – svatomartinské tradice.   Hody na sv. Martina se v Horní Lidči slavily odnepaměti. Jejich tradice se postupem času vytrácela a slavení se přesunulo ke svátku sv. Václava, patrona obce. Přesto jsou zde stále pamětníci, kteří v tyto dny hody slaví.   Obec Horní Lideč se rozhodla tuto tradici obnovit. Ve spolupráci se Sárou Matůšovou a skupinou dobrovolníků připravovali akci několik měsíců. „Moc jsme se těšili hlavně na to, že v Lidči připomeneme tradici svatomartinských hodů.  Od začátku jsme taky chtěli, aby na jarmarku mohli všichni trochu zpomalit, přenést se do starých časů, zaposlouchat se do flašinetu - proto už na prvních schůzkách v březnu padlo, že jarmark uděláme trochu postaru, tradičněji. Hledali jsme proto lokální tvůrce a řemeslníky, objevovali svatomartinské tradice, které by bylo možné připomenout, postupně šili vlaječky kvůli jarmareční atmosféře...Přípravy tak byly hodně o zapojování dalších a dalších lidí, bez jejichž času a nadšení by jarmark v takové podobě nikdy nevznikl,“ vzpomíná na prvotní přípravy Sára Matůšová, dramaturgyně celé akce. [caption id="attachment_172780" align="alignnone" width="690"] Svatomartinský jarmark v Horní Lidči. Foto: Gabriela Miklová. Celá fotogalerie ZDE[/caption] To, že tento jarmark bude opravdu jedinečný, bylo patrné již v sobotu ráno. Před desátou hodinou dopolední se před kostelem začali scházet lidé v dobových kostýmech a krojích ke mši svaté. Po ní farář Petr Martinka požehnal svatomartinské víno už za přítomnosti svatého Martina na bílém koni a symbolicky tak zahájili svatomartinský jarmark.   „Oproti jiným svatomartinským jarmarkům jsme ten náš lidčanský stavěli především na tradicích a podstatě svatomartinského dne, teprve pak bylo všechno ostatní. Připomněli jsme tak svatomartinskou koledu z 18. století, kramářskou píseň o sv. Martinu, svatomartinskou vatru a lampionový průvod i tradici svatomartinské štědroty a sbírek. A pak samozřejmě nechyběla svatomartinská husa, víno a rohlíčky a především sv. Martin na bílém koni, který s námi zůstal po celý den. Všechno ostatní pak tuto podstatu rozšiřovalo, ať už to byla vůně medových svíček, trdelníků a francouzských palačinek nebo kyselice, stará řemesla, zmiňovaný flašinetář, dobové kostýmy nebo pobíhající ovečky,“ objasňuje Sára Matůšová.   Atmosféra jarmarku, stejně tak jeho návštěvnost pak předčila očekávání všech organizátorů.  Kulturní dům a jeho okolí byl po celý den naplněn nadšenými návštěvníky. Ti, za zvuku flašinetu, mohli nahlédnout „pod ruce“ lokálním řemeslníkům a zakoupit si jejich výrobky. Dát si dobrou kávu. Popovídat si se známými a sousedy. Poslechnout si nebo se i připojit k Valáškům při zpěvu svatomartinské koledy. Anebo jenom posedět, odpočinout si a vnímat atmosféru starodávného jarmarku všemi smysly. [caption id="attachment_172781" align="alignnone" width="690"] Svatomartinský jarmark v Horní Lidči. Foto: Kateřina Holbová. Celá fotogalerie ZDE[/caption] „Mám opravdu velikou radost, že se nám tady v Horní Lidči podařilo zorganizovat náš první Svatomartinský jarmark. Přátelská setkání, atmosféra, která pohladí po duši a připomínka předešlých generací byly tím, co mělo tuto akci naplnit. A z reakcí návštěvníků usuzujeme, že se nám to povedlo. Obrovský dík patří především „duši“ celého jarmarku Sáře Matůšové a partě skvělých dobrovolníků, bez nichž by tato akce, věřím, že tradiční, nikdy nevznikla,“ dodává jeden z hlavních organizátorů František Váňa.   A stane se tedy z lidčanského svatomartinského jarmarku další znovuobnovená tradice? „Určitě bychom byli rádi, kdyby tento jarmark nezůstal posledním - a doufáme, že se z něj tradice stane. Už jenom proto, že nás v průběhu dne neustále někdo zastavoval s tím, že se k nám příští rok přidá v kostýmech a že pro příští rok musíme mít aspoň o sto lahví svatomartinského vína víc! Navíc máme spoustu dalších nápadů, které jsme už letos nestihli uskutečnit, takže doufáme, že se příští rok na jarmarku snad potkáme znovu,“ uzavírá Sára Matůšová.   Video: https://www.youtube.com/watch?v=hS-9C-sgk7M   -lm-

V úterý 15 listopadu večer přijali policisté ve Slavičíně oznámení od devětadvacetiletého cizince ze sousedního státu o krádeži hodinek v hodnotě 654 tisíc korun, o které přišel zřejmě již v Praze, kde je ráno koupil.   Muž jel v úterý ráno společně se svým kamarádem do hlavního města vyzvednout si značkové hodinky, které si objednal a předem zaplatil. Jakmile si je vyzvedl, uložil je do cestovního kufru a ten umístil do zavazadlového prostoru vozidla. Zastavili se ještě na nákup v jednom z obchodních center v Praze. Hodinky při nákupu nechal uložené tam, kam je původně dal.   Po cestě z Prahy měli ještě jednu zastávku na čerpací stanici v našem regionu. „Ve vozidle zůstal řidič a majitel hodinek si šel koupit občerstvení. Po příchodu k vozu si vzal ze zavazadlového prostoru kufr a chtěl si prohlédnout nové hodinky. Čekalo ho ale nemilé překvapení. Hodinky v kufru nebyly. Prohledal celé auto, hledal i u svého kamaráda, ale hodinky bohužel nenašel,” popsala mluvčí policistů Monika Kozumplíková.   Záhadnou krádeží se tak budou zabývat kriminalisté. Za krádež hrozí pachateli trest odnětí svobody až na pět let.   -tz-

Jenom o pár hodin a několik málo kilometrů se svatý Martin v Janové nepotkal se sněhem. Již v sobotu nad ránem se vrcholky okolních kopců mírně zabělaly a nad nedalekými Huslenkami vydržel sníh přes celý následující den.   Co však bylo v Janové na akci místních dobrovolných hasičů příjemnou novinkou, byla jednoznačně rekordní účast v novodobé historii obce. Vlastně i včetně předcházející historie, protože tehdy se nosily lampiony při trochu jinak zaměřené akci. Letos čekalo na Martina a jeho oře určitě přes stovku dětí, rodičů, ale i odrostlejších ročníků. V Janové se totiž na spoustě akcí nedělí zaměření pro děti nebo dospělé. To hlavní je o setkávání lidí. Je jedno, zda přátel, známých, sousedů nebo jen těch, kteří chtěli být prostě ve společnosti ostatních a zažít příjemnou atmosféru. Něco takového se dnes stává vzácností a složky v Janové se tento zvyk snaží udržet při životě. A janovští dobrovolní hasiči především. Příjemnou atmosféru akce můžete zhlédnout ve fotogalerii, která je součástí tohoto článku.   Co však byl problém, najít pro Martina dopravní prostředek. Dosavadní koňská výpomoc musela pro časové zaneprázdnění odmítnout, a tak nastal problém. Ale to by nebyli hasiči, aby si neporadili. Nakonec se obětavá duše našla až ve Valašské Polance. Martin bez přítele čekal smutný v hasičské zbrojnici a srocený lid vyhlížel automobil s přívěsem na převoz koní. A hle, koník se najednou vynořil ze tmy za obecním úřadem. Šel totiž pěšky (chodí vlastně kůň pěšky?) až z Valašské Polanky. Tmu v okamžení rozsvítily kromě lampionů desítky nadšených dětských očí. Koník měl sice sem tam bílou, ale spíše připomínal mustanga z krásného filmu Ohnivý oceán, než Martinova bělouše. Ale to nikomu ani trochu nevadilo. [caption id="attachment_172515" align="alignnone" width="690"] Martin v Janové. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Martin v plášti a se škraboškou na tváři naskočil na svého věrného přítele a průvod mohl vyrazit. A že to byl ale průvod, vážení! Dříve se za Martinem trousily skupinky při kraji cesty a na chodníku. Letos vyrazil mocný průvod zabírající celou šíři cesty a ve chvíli, kdy bylo jeho čelo již dobrých 50 metrů za odbočkou, most byl stále zcela obsazen pochodujícím průvodem. To byla největší odměna pro pořádající hasiče.   Zatímco průvod zmizel v setmělých uličkách obce a na cyklostezce, parta pořadatelů ve sportovním areálu připravovala bohaté pohoštění pro ty, kteří se rozhodli přijít až zde. Samozřejmě, že hlavní položkou byly hromady špekáčků, které věnovali hasiči jako malou pochoutku každému, kdo měl chuť. Slečny a mamky z hasičské rodiny zase připravily tácy se sladkými výtvory, takže účastníky lampionového průvodu čekaly doslova hody. Protože bylo docela sychravo, mnohým dětem přišel vhod horký a voňavý čaj. Dospělým zase udělal radost svařáček, který jako by se z várnic vypařoval, jak rychle jej ubývalo.   Zatímco rodiče a babičky s dědečky opékali špekáčky, z dětí se stali hledači zlata. Na ploše ohraničené strašidelnými svítilnami, atmosféra najednou připomínala Dawson City v období vrcholu zlaté horečky. Děti hledaly zlaté valouny, které v bance směnily za pamlsky. Jak už to při zlaté horečce bývá, na klondajku bylo mnohem více zlatokopů než zlata. Naštěstí 1. hasičská banka v Janové nefungovala klasickým způsobem na odírání lidí, ale vracela zlato na naleziště, takže děti mohly směňovat pořád dokola. [caption id="attachment_172517" align="alignnone" width="690"] Martin v Janové. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption]   Na travnaté ploše, kousek bokem od špekáčkových hodů, stála další fronta dětí, tentokrát čekajících na projížďku na Martinově koni. Tento zážitek se dětem nikdy neomrzí, takže zájem ani po řadě minut neochaboval.   Místo sněhu začal z oblohy padat drobný déšť, který pomalu houstl, ale nadšení dětí i dospělých z celé akce bylo tak veliké, že pár kapek nemohlo nikoho rozhodit a veselení pokračovalo déšť nedéšť.   text a foto: Radomír Dolanský

Nevšední všednosti je název třicáté knihy spisovatelky Ireny Kopecké. Paní spisovatelka pochází z Příbora, ale žije již několik let ve Francově Lhotě. Ve zdejším kulturním domě se ve čtvrtek 9. listopadu uskutečnil křest této knihy.   Ve velmi příjemné atmosféře za účasti pozvaných hostů i místních občanů knihu pokřtil starosta obce a předsedkyně obecní kulturní komise. Samotnému křtu předcházelo čtení úryvků z knihy. Ty četly dvě žákyně místní základní školy, Mudr. Mořic Jurečka a sama autorka. Program doplnila svým vystoupením folklorní skupina Javorina z Lysé pod Makytou s harmonikářem Antonem Kapustou. O kytarový doprovod se postarali bratři Josef a Karel Trchalíkovi. Při následné autogramiádě byla paní Kopecká zahrnuta mnoha kyticemi. O samotné vydání knihy a přípravu celé slavnosti se zasloužila i paní Ludmila Hanáková, která je odpovědnou redaktorkou.   [gallery columns="2" size="medium" ids="172410,172411"] Křest knihy Nevšední všednosti. Foto: Stanislava Slováková. Celá fotogalerie zde  

O čem je knížka Nevšední všednosti?

Ve čtvrtek 9. listopadu byly na galavečeru České ceny za architekturu konaném ve Fóru Karlín vyhlášeny výsledky 8. ročníku soutěžní přehlídky. Hlavní cenu získal návrh Lávky v Litomyšli. Mezi finalisty se objevila i budova Kloboucké lesní, která byla nedávno oceněna v jiné architektonické soutěži (více zde: Národní cenu za architekturu získalo sídlo Kloboucké lesní).   Kromě hlavní ceny byly uděleny také ceny mimořádné a v nich uspěla stavba z Lidečka. Mimořádnou cenu, kterou Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) uděluje v soutěži Česká cena za architekturu, získala v roce 2023 realizace studia AEIOU „Společenský sál Farního centra v Lidečku“.   AOPK ČR při výběru oceněných zvažuje mimo jiné citlivé umístění stavby v prostoru. Přestože je společenský sál Farního centra v Lidečku umístěn ve svahu, nekonkuruje svou hmotou kostelu sv. Kateřiny Alexandrijské ani historické budově fary. Jeho architektura pracuje se symbolikou procesní cesty a vytváří veřejný prostor na místě, kde dříve stávalo kulturní centrum z 50. let 20. století. Díky promyšlenému konceptu veřejných prostranství dochází k úzkému kontaktu a propojení stavby a lidí s okolní krajinou. K prolínání dochází zejména pomocí reprezentativního prostoru před kostelem, zastřešené části podél cesty i terasy zahrnující torzo zdi původní budovy. Dřevěná konstrukce a šindelový obklad fasád odkazují na tradici místní lidové architektury v Beskydech. [caption id="attachment_172383" align="alignnone" width="1024"] Společenský sál Farního centra v Lidečku. Foto: Česká komora architektů - Martin Zeman[/caption] Cena AOPK ČR se v rámci České ceny za architekturu udělovala již posedmé, její součástí je vždy komentovaná exkurze pro vítěze. Tentokrát to bude do pralesů nedaleké chráněné krajinné oblasti Beskydy.  

Projekt společenského sálu Farního centra v Lidečku

Okresní soud ve Zlíně schválil dohodu mezi Zlínským krajem a společností Unimex Group. Zlínskému kraji bylo minulý týden doručeno rozhodnutí soudu, kterým definitivně končí spor o pozemky ve Zlíně-Malenovicích, kde chtělo předchozí vedení kraje stavět novou nemocnici. Na základě mimosoudní dohody kraj firmě vyplatí deset milionů korun a stane se konečným vlastníkem pozemku.   „Soudní řízení bylo ukončeno smírem. Pro Zlínský kraj jsme dosáhli nejlepšího možného výsledku. Vyvázali jsme se z nevýhodných podmínek kupní smlouvy uzavřené mým předchůdcem, kvůli kterým nám hrozily velké pokuty i ztráta nabytého pozemku. Dál tedy zůstáváme vlastníkem a bez dalších omezení nyní můžeme hledat možnosti využití plochy v Malenovicích,“ uvedl hejtman Radim Holiš.   [gallery columns="2" size="medium" ids="63762,88368"]   Firma Unimex Group prodala Zlínskému kraji pozemek o výměře 942 metrů čtverečních ve Zlíně-Malenovicích v květnu 2020 za 1,5 milionu korun s tím, že jej musí použít výhradně pro výstavbu nové nemocnice. V srpnu 2022 pak podala na Zlínský kraj žalobu k Okresnímu soudu ve Zlíně za údajné porušení podmínek kupní smlouvy. Důvodem bylo prodloužení investičního záměru Nové krajské Baťovy nemocnice do konce roku 2040, které schválili zastupitelé. Jakékoliv pochybení ale Zlínský kraj odmítal. Po sérii jednání se strany nakonec dohodly na mimosoudním vyrovnání, které nyní potvrdil soud.   -tz-

Poskytnutí první pomoci většina z nás považuje za naprostou samozřejmost a morální povinnost. Rozhodnutí pomoci je jen prvním krokem k úspěšné záchraně lidského zdraví či dokonce života. Stejně důležité je vědět, jak první pomoc poskytnout. Někdy stačí jen zavolat rychlou záchrannou službu, a někdy je potřeba přímo zasáhnout a v takových chvílích musíme umět správně vyhodnotit situaci a okamžitě zareagovat tím nejvhodnějším způsobem.   Proto místní skupina Českého červeného kříže (MS ČČK Valašské Klobouky) uspořádala další z řady přednášek na toto téma. Tentokrát se zaměřili na aplikaci Záchranka, kterou představila Kateřina Slováková ze spolku Neziskovka. Ten se zaměřuje mimo jiné i na vzdělávání v oblasti poskytování první pomoci. Dalším tématem byly kolapsové stavy, resuscitace a použití automatizovaného externího defibrilátoru. Touto částí teoreticky ale hlavně i prakticky provedla Zuzana Medvědová ze Záchranné služby Zlínského kraje. A nechyběla ani obvazová technika při žilním a tepenném krvácení, kterou předvedla Ludmila Šulcová. Druhá půlka semináře pak byla určena praktickému nácviku a každý z  účastníků si mohl pod dohledem odborníků vyzkoušet poskytnutí první pomoci.   „Odpoledne s první pomocí bylo příjemným a hlavně poučným setkáním, ze kterého si každý, kdo přišel, něco odnesl,“ zhodnotila Ludmila Šulcová, předsedkyně MS ČČK Valašské Klobouky a dodala, že ji těší i zájem bývalých členů hlídek mladých zdravotníků, kteří se tohoto školení také zúčastnili.   Eva Fialová MS ČČK Valašské Klobouky   [gallery columns="4" ids="172346,172347,172348,172349,172350,172351,172352,172353"] Foto: MS ČČK Valašské Klobouky