Rozhovor s ikonou nevšovského fotbalu Václavem Tomšů

Václave, nedávno jste oslavil čtyřicáté narozeniny. Jak těžké je stále se udržet ve střelecké formě?
Fotbal mě stále baví, snažím se poctivě trénovat, protože když vypadnu z toho procesu, už se mi hůř vrací. A zatím mi to tam padá…

Na podzim jste nasázel svým soupeřům 13 branek a s hluckým Martišem vévodíte tabulce střelců KP. Jste spokojený se svojí bilancí?
Jsem fakt rád, že ještě můžu okupovat přední místa tabulky střelců Krajského přeboru, dnes 5. ligy. Myslím, že fotbalový bůh mi věří a pomáhá.

Stojí za Vašim střeleckým probuzením i příchod zkušeného trenéra Vladislava Straky?
Je možné, že jsem více v klidu, není na mě takový tlak, pan trenér Straka je trenérem z kategorie rozvážných. Věří mě a já to tak vnímám. Bilance je to slušná, podařilo se mě skoro ze všech šancí skórovat, tím, že nám vyšel vstup do sezóny, tak se hrálo dobře. I když náš asistent Petr Fojtík říkal, že jsem mohl dát dalších sedm (!), ale to bych musel kopat penalty. Ty jsem už přenechal jiným.

Jak byste hodnotil vystoupení fotbalistů Nevšové v podzimní části?
Úvod podzimu jsme zachytili na výbornou, dařilo se nám dávat góly a ani je neobdržet. Zastavili nás až mladíci ze Starého Město, kde ale vývoj zápasu ovlivnila červená karta. I tak dvacet bodů v polovině sezóny je slušné, tabulka je ale hodně vyrovnaná a jarní část bývá vždy náročnější.

Jak vidíte ambice fotbalistů z Nevšové v jarní odvetné části?
Jsme nastavení dobře, nechceme moc zasahovat do kádru, trénujeme a uvidíme jak se nám to v jarní části vrátí.

Kolik odehrajete přípravných duelů?
Máme sedm přátelských utkání, jedno bylo vloženo na pátek s rakouským celkem, místo tréninku v Luhačovicích. Já se všech nemůžu zúčastnit, nebo jedeme s mládeží na soustředění a zároveň si dělám další trenérský kurs.

Václav Tomšů

Máte v Nevšové v zimní přípravě nějaké nové tváře?

Zatím se scházíme víceméně ve stejné sestavě, hráči si doléčili zranění, v závěru podzimu nám chybělo až pět hráčů, tak doufáme, že na jaře se nám toto vyhne. Rýsují se dva hráči a to naši odchovanci.

V Nevšové působili i Brazilci a Kolumbijci. Neměl jste na hřišti problémy v dorozumívání?
Neměl, fotbalově jsme si rozuměli a nebylo třeba až tak komunikovat, jsou to zkušení hráči, kteří ví co a jak.

Pracujete i u nevšovské mládeže. Jak se Vám tato práce daří?
Když si vzpomenu, že jsem s mládeží začínal před pěti lety a bylo nás celkem deset a z toho polovina děvčat, tak považuji současný stav za mimořádný. Máme tři mládežnické kategorie, trénuji mladší žáky spolu se starší přípravkou a můžu říct, že mě to baví. Často si vybavím, že když jsem byl v jejich věku, tak jsem na tom samém hřišti denně trénoval.  Ale v této době nebylo tolik možností a neexistovali kategorie mládeže jak nyní. Já jsem v sedmi letech hrál za žáky, kde nás bylo dvacet a měl jsem těžké se dostat do sestavy. V dnešní době, díky kategoriím začínají děti od šesti let a jsou mezi svými, může se jim více věnovat a také díky pokroku mají spoustu pomůcek ke trénovaní a zdokonalování.

 Nedávno proběhl košt slivovice, který pořádal Váš klub. Dával jste vzorek k posouzení a jak případně dopadl?
Ano, košt byl vydařenou akcí, měli jsme 110 vzorků a dávali jsme více druhů, z naší rodiny asi čtyři vzorky, kdy jeden skončil v první desítce.

Fotbalu se věnuje i Vaše dcera. Jak prožíváte její fotbalové krůčky?
Je se mnou od začátku, tj. od šesti let a jak jsem zmínil, když jsme začínali s mládeží bylo tam v jednu dobu asi osm děvčat. Bohužel vydržela již jen ona a zbytek samí kluci, ale hraje s nimi a často mi připomíná na hřišti sebe 🙂 takže jí nemůžu ani moc nadávat… bydlíme ve Zlíně a asi by mohla hrát v dívčím klubu, ale nechce, je to srdcař.

Dlouho se v kuloárech mluví o propojení Nevšové a Slavičína. Byl by to dobrý krok z Vašeho pohledu?
Já si myslím, že začít by se mělo v mládeži, pokusit se propojit mládežnické týmy, protože jsme malá obec a je těžké hrát jako jedni z mála na okolí bez sdruženého startu. Tady bych viděl cestu a postupně samozřejmě pracovat dál.

-kos-