Beskydoš v Janové odemykal studánky

I když se mnohý lid obecný na Valašsku zdaleka nechová k přírodě s úctou, přesto v Janové opět prosili pána Beskyd, aby jim otevřel studánky a lesy vůkol.

Na západě republiky mohli studánky klidně odemykat lyžníci sekyrkou, ale v Janové, sic pod mrakem a za teplot blízko k nule, přišla pozdravit pána Beskyd řada milovníků přírody. Beskydoše k účasti takřka na kolenou žádali turisté se starostou obce. Asi by to celé bylo k ničemu, kdyby se k žádosti nepřipojili myslivci z Mysliveckého spolku Janová – Ústí, kteří přece jen mají k Beskydošovi nejblíže. Nakonec se velká sláva konati mohla. Na celou slávu se můžete podívat ve fotogalerii, jejíž odkaz naleznete pod fotografií v článku.

Před úřadem svého pozemského šéfa, starosty Jana Machalce, očekával příchod mnohem většího pána dav turistů a obdivovatelů valašské přírody s jedinou otázkou: „Budeme i letos moci vkročit do krásných valašských hor?"

Shromážděným lidem proběhl záchvěv vzrušení a úcty, když před obcí nastalo hemžení nadpřirozených lesních žínek, víl a jarních krasavic, ale i vyhladovělých vodníků, kteří čekali na oteplení jak na smilování, aby konečně nějaký trouba přecenivší své schopnosti vlezl do vody a naplnil jejich hrníčky dušičkami.

Beskydoš v Janové odemykal studánky              foto: Radomír Dolanský              fotogalerie

Zcela nečekaně se ve vsi objevila Maková panenka. S největší pravděpodobností to byla poslední poklona pro zpěváka a multiinstrumentalistu Prince, který měl výtažky z makovic ve velké oblibě. Ale to již přicházel sám veliký pán Beskyd s kolegou starostou. Lid obecný sklonil hlavy v úctě a starosta jal se pozdraviti velevzácnou návštěvu. Pokud se v davu objevily nějaké vlajky, byly jen žluté s janovským modrým znakem, takže speciálního pražského komanda na odebírání vlajek nebylo zapotřebí.

Starosta Machalec, vědom si nezvedosti některých návštěvníků hor, přesto sebral veškerou odvahu a požádal Beskydoše, by lidu i letos dovolil turismus a myslivost v jeho lesích provozovati. Taktéž mírná probírka lesů byla by ku prospěchu, aby vyschlou obecní kasu opět naplnila. Beskydoš znechuceně kroutil hlavou, mračil se a hrozil vánicí sněhovou i blesky dubnovými. Což nesliboval lid obecný poslušnost již v letech předešlých? A přesto pán Beskyd a jeho lesní sluhové nalézají v přírodě nespočet PETek, podpaříků, zbytků svačin nebo automobilů… Velmi rozezlen byl Beskydoš. Ale vida před sebou ty nevinné, kteří chrání jeho luhy a háje, nechal se starostou obměkčit. Především vůně valašského lektvaru slivovicového pomohla.

A tak si za jásotu davu společně připili pán i kmán a lesní havěť se radovala společně se smrtelníky. Jako symbol důvěry Beskydoš slíbil shromážděnému davu a všemu lidu valašskému, že odemkne zapomenutou studánku a tím veškerou přírodu beskydskou. I vydali se ke studánce ruku v ruce smrtelníci s bytostmi nadpřirozenými. Studánku, která se od tohoto památného dne bude jmenovat Zapomenutá, chtěli ihned obsadit vodníci, poněvadž se v ní chladila i voda trnková. Ale byli spěšně odehnáni, aby mohla začít působit Beskydošova kouzla.

Olšová víla pronesla oslavnou studánkovou báseň lidu janovského, Vesna a její divoženky obdarovávaly všechny vůkol lektvarem či sladkými dárky a Beskydoš jal se odemknout studánku a tím i celé horstvo.

To vše vyvrcholilo zpěvem hymny janovských turistů a následujícími písněmi lidovými. Pak se rozveselený průvod vydal procházkou k domovu. Vězte i vy, co seděli jste za pecí; až se oteplí, vzdejte hold prosebníkům z Janové a vyjděte do otevřených hor a lesů vládce Beskydoše.

Radomír Dolanský