BLOG: …a taková to byla hezká pandemie

Možná řadě občanů v souvislosti se zběsilým během událostí uniklo, že počínaje dnem 24. února 2022 v České republice s okamžitou platností politicky a novinářsky skončila pandemie covid-19.

Stovky hodin jednání politiků od samotného vrcholu až po okresy. V obcích už představitele státní správy přestalo bavit dělat ze sebe před občany idioty, a tak se dávno začali chovat tak, jak se měli chovat všichni dávno – vydat doporučení a zbytek nechat na lidech. Ono by se ukázalo, zda jsou občané opravdu hloupí nebo tímto tvrzením jen politici potřebovali upevnit svou moc a omezování svobod, které si mnohdy nezadalo s estébáckým terorem před rokem 1989.

Takže s přísunem nového tučnějšího tématu pro novinářský mainstream a politiky zmizela obava o zdraví občanů z povrchu českého. Co bychom si ještě mohli přát jako lepší důkaz toho, že drtivá většina všech dosavadních nařízení byly jen prázdné a zbytečné kecy, pouze zvrhlá radost z moci omezovat práva občanů pod zástěrkou nebezpečné nemoci, která již přestala být nebezpečná? Viděli jsme v mnoha příspěvcích, jak se politikům a novinářské svoloči dařilo strašit občany tak, že řada z nich by dnes nosila roušky nejraději celoživotně. Když to říká tolik politiků a odborníků, tak to asi bude pravda. A ti, kdo hlásají cokoliv jiného, jako by z oka vypadli rozvracečům socialistického zřízení. Fuj! Ještě, že pracující lid nezačal posílat do Sněmovny dopisy odsuzující tyto kriminální živly.

Všiml si vůbec někdo, že propaganda zde pracovala možná ještě kvalitněji než ta komunistická před více než třiceti lety? Všiml si někdo, jak se nám zde pod rouškou nemoci tiše, ale trvale vrací cenzura a omezování svobody projevu? Všiml si někdo, že je v Bruselu jednou z vrchních cenzorek žena, Češka, která prožila léta komunistické cenzury a dnes dělá to samé, aby „zachránila“ demokratické hodnoty? Stejné kecy jako měli strážci socialistické čistoty názorů. Dovedete si vůbec ještě představit, že dokonce i vrcholní politici po roce 1989 tvrdili, že svoboda projevu znamená svobodu i pro názory, které se nám nelíbí? Které jsou třeba mylné nebo dokonce lživé? Samozřejmě vyjma těch, které zakazoval tehdejší rozumný zákon. Za třicet let nám tu svobodu okleštila hezká řádka zákonů a nařízení, kdy i obyčejní Gumáci z prehistorie TV Nova by dnes byli tématem na žalobu. Ne, značné množství občanů nechce doopravdickou demokracii, aby si každý mohl říkat svoje názory. Zase jsme se nechali jako stádo omezit na projevy, které vládnoucí partě (dnes spíše Bruselu), ať je to hot nebo čehý, vyhovují. A občané již z velké části zase drží hubu a krok. Musí, pod pohrůžkou trestu!

Doufejme tedy, že i když nám cenzura zatím mílovými kroky nabývá na síle až tak, že se už za své názory můžeme dostat do vězení, nadobro zmizeli z obrazovek televizí takoví, jako třeba paranoidní fanatik doktor Kubek, který by nejraději na věčné časy zakázal a zavřel vše a všechny. Že v propadlišti dějin zmizel i Jaroslav Flégr a jeho desetitisíce mrtvých v kamionových chlaďácích. Že zmizeli všichni ti údajní odborníci, kteří se promenovali denně minimálně dvacet minut hlavních zpráv na obrazovkách každé z televizních stanic, kde neznali jiné téma než covid, covid a zase covid, i když každý tvrdil, že je správné něco jiného.

Nyní už mají téma jiné, ale asi nelze tvrdit, že naštěstí. Přesto téma, které nám opět ukrojí svobody slova. Ale na druhou stranu dovolí a dokonce podporuje odsouzení systémem kolektivní viny. Každá nula, která dnes vymyslí lepší plivanec na člověka, který se narodil v zemi uzurpátora, je za hrdinu. Jak moc jsme se poučili z našich vlastních svinstev při odsunu Němců? Ale to už je jiná, i když v mnohém souvisící, písnička.

Radomír Dolanský