Sport

Ruská posádka Nikolaj Grayzin - Konstantin Aleksandrov na voze Volkswagen Polo Gti R5 se stala absolutními vítězem letošního ročníku Kowax Valašské Rally 2021 před dvojicí Jan Kopecký - Jan Hloušek na Škodě Fabia Rally2 Evo. Třetí příčku získali Filip Mareš s Radovanem Buchou, rovněž na Fabii Rally2 Evo.   Gryazin, který na Valašsku startoval v rámci přípravy na soutěž mistrovství světa v Chorvatsku předváděl po oba dny úvodního podniku Sonax MČR v rally vynikající výkony. Z pohledu statistik byl na deseti rychlostních zkouškách pouze dvakrát poražen, když byl ale nejhůře třetí a celou soutěž ovládnul stylem start - cíl.   „Vyhráli jsme, takže se logicky radujeme. Pro nás to bylo důležité rozjetí před soutěží mistrovství světa v Chorvatsku. Zdejší rychlé tratě nám připomenuly Barum rally, na které jsme v minulosti už startovali. Svým způsobem jsme tedy zakončili nedodělanou práci z této soutěže. Na Barumku bych se ale rád vrátil. Valašská rally byla moc hezká. Jsou tu pěkné tratě s rychlými ale i úzkými úseky. Nenajeli jsme sice moc kilometrů, ale rychlostní zkoušky byly náročné a pokud je celé české mistrovství takové, tak to zde není lehké,“ uvedl Nikolaj Gryazin.     Jan Kopecký se dnes po včerejší anabázi s upadlým kolem soustředil především na souboj o české body s Filipem Marešem, kterého nakonce v závěru soutěže udolal. Mareš však určitě nemusí smutnit, neboť i on předvedl významné zlepšení, především tedy s ohledem na srovnání časových odstupů na jednotlivých rychlostních zkouškách.   Čtvrtá příčka absolutně je skvělým příslibem do budoucnosti ze strany talentovaného Dominika Stříteského, za nímž byl v cíli letošní Valašské rally klasifikován další z nadějných českých mladíků Erik Cais. Pomyslné rozšířené stupně vítězů ještě doplnil šestý Jan Černý, který přišel o lepší umístění díky Caisovu náporu v závěru soutěže.   Kompletní výsledky ZDE.   „Dnes to bylo rozhodně lepší, asi mi opravdu pomohl noční odpočinek. Dnes ráno už jsem se cítil lépe a tak jsme se rozhodli pokračovat v soutěži. Nebylo to sice stoprocentní, ale cítil jsem se v autě rozhodně líp než včera. Dokazovaly to i dvě poslední zkoušky, kdy jsem potřeboval 'zlomit' Honzu Černého, což se povedlo. Jelo se tu velké tempo, takže jsem rád, že jsme se dostali do první pětky. Ale závodí se prostě všude, bez ohledu, jestli je to soutěž domácího šampionátu nebo mistrovství Evropy. Navíc tu byla konkurence v podobě Nikolaje a o to víc se jelo. Byl to krásný závod,“ uvedl k úspěšně dokončenému závodu Erik Cais.   -red-

Upozornění pro všechny motoristické fandy. Vzhledem k aktuální epidemiologické situaci se soutěž pojede bez diváků. Pořadatelé žádají, aby lidé tento fakt respektovali, protože jen díky němu dostala soutěž výjimku Ministerstva zdravotnictví České republiky. V případě porušování výjimky ze strany diváků bude muset pořadatel sáhnout i ke zrušení rychlostní zkoušky. Buďte proto prosím organizátorům i posádkám ohleduplní, jen tak pomůžete rallysportu v Česku.  

Pro diváky budou přístupné živé přenosy:

Valašská rally nalákala sedmdesát posádek

Vydařených pět týdnů zimního soustředění v Turecku má za sebou Tereza Tvarůžková. Bikerka z Jarcové se v Alanyi v rámci přípravy na novou sezonu zúčastnila také šesti závodů v ženské kategorii Elite. Po třech nezdarech jich postupně tři vyhrála.   První prvenství Tvarůžková vybojovala 28. února. Tenkrát v cíli svoji největší rivalku v Turecku Githu Michielsovou z Belgie porazila o čtyřiadevadesát sekund. Bronzová byla o dalších jednadvacet sekund zpět další česká reprezentantka Jana Czeczinkarová.   ,,Tereza měla v Alanyi v úvodních třech závodech smůlu. V tom čtvrtém chtěla konečně ukázat, že se dostává do formy. Náskok v cíli před Michielsovou odpovídal její momentální kondici. Nicméně kvůli pádu a hematomu na kyčli, který si přivodila po střetu s motorkou na začátku února, ještě těsně před startem nevěděla, jestli vůbec do závodu nastoupí. Masér českého národního týmu Tomáš Hrůza ji ale dal dohromady,“ děkoval její manažer Jan Slavíček.    ,,V závodu jela od startovního výstřelu na první pozici. Po prvním kole měla na čele už půlminutový náskok,“ prozradil ještě Slavíček. [caption id="attachment_97904" align="alignnone" width="690"] Tereza Tvarůžková na závodech v turecké Alanyi 2021. Foto: Jan Němec[/caption] Další triumf si Tvarůžková připsala ve čtvrtek 11. března. V tomto závodu dosáhla času 1:28:18. Stříbrná dojela Barbara Bekkó z Maďarska (1:28:56), třetí místo obsadila Ruska Kristina Ilinová (1:30:56).   Tureckou misi zakončila v neděli 14. března ziskem třetího prvního místa. Rodačka z Jarcové v tomto závodu zajela čas 1:14:20. Druhá Kristina Ilinová z Ruska byla o sedmatřicet sekund pomalejší, třetí příčku brala za čas 1:16:02 Ramona Forchiniová ze Švýcarska.   ,,Všechny závody v Turecku jsem jela z plné zátěže. Chtěla jsem v nich ale dokázat, že body, které jsem v Alanyi vyjela do UCI žebříčku a aktuální umístění mezi bikerkami v elitní kategorii žen v TOP 10 na světě, není náhodné,“ potěšily povedené výsledky Terezu Tvarůžkovou.   ,,Náročný byl zejména poslední závod. I když jsem neměla úplně ideální formu, tak se mi v něm podařilo porazit například mistryni světa v maratonu horských kol Ramonu Fochiniovou,“ pochvalovala si česká reprezentantka v cross country z Valašska.   [gallery columns="5" ids="97905,97906,97907,97908,97909"] Tereza Tvarůžková na závodech a soustředění v turecké Alanyi 2021. Foto: Jan Němec   Tvarůžková se z Turecka vrátila v úterý 15. března. Poté několik dnů odpočívala. V neděli 21. března se však rodačka z Jarcové, která chce v letošní sezoně ve všech světových podnicích bojovat o pozice v TOP 20, už postavila na start závodu kategorie C1 v Langenlois v Rakousku.   Lubomír Hotař

Tomáš Štverák se poctivě připravuje na novou sezonu. Mladý ultraběžec ze Zubří se v rámci tréninku zúčastnil Pražské stovky. Tento závod startoval v Praze v Modřanech, cíl měl ve Slapech. Akce byla původně plánovaná jako padesátka, skutečná délka závodu byla nakonec 51,7 kilometru. Součet stoupání na trati vedené ve zvlněném terénu v lese a také podél řeky Vltavy, byl něco málo přes 2000 metrů.   Štverák v závodu dosáhl času 4 hodiny a 37 minut. Druhý skončil se ztrátou 4 minut Ondřej Pavlů z Prahy, bronzovou pozici obsadil v čase 4 hodiny a 44 minut. Lukáš Ďopan z malé obce v Jeseníkách ze Supíkovic.   Startovalo se individuálně po jednom. Na odbavení jednoho běžce byly 2 minuty.    ,,Už několik let jsem stálým účastníkem plné verze Pražské stovky, která se každý rok koná na začátku prosince. Klasická Pražská stovka se však v loňském roce nemohla uskutečnit. Hlavní organizátor Olaf Čihák ale na konci letošní zimy připravil alespoň Covid verzi,“ vysvětloval Tomáš Štverák svoji účast v dálkovém běhu mezi Prahou a Slapy.    ,,A také už jsem měl závodní absťák,“ dodal ještě s úsměvem vytrvalec ze Zubří. Štverák si ve známém závodu ve středních Čechách rovněž otestoval formu v závěru zimní objemové přípravy. Na start v hlavním městě se však nijak speciálně nepřipravoval.   ,,Šel jsem do něho z plného tréninku. Navíc se do poslední chvíle nevědělo, jestli se závod kvůli vládním opatřením vůbec uskuteční,“ přiznal ultraběžec z Valašska.   Počasí mu vyhovovalo. ,,To bylo běžecky naprosto ideální. Teplota se pohybovala kolem 10 stupňů. Bylo sice zataženo, ale nefoukal žádný vítr, ani nepršelo,“ pochvaloval si Štverák. [caption id="attachment_97900" align="alignnone" width="690"] Tomáš Štverák v Pražské stovce 2021. Foto: archiv Tomáše Štveráka[/caption] ,,Na trati ovšem nemuselo být tolik bahna. Podmínky však byly pro všechny stejné,“ trochu s nadsázkou si přece jenom postěžoval reprezentant Zubří.   V oblíbeném závodu chtěl samozřejmě běžet co nejrychleji.   ,,Chtěl jsem zaběhnout čas pod 5 hodin. Myslel jsem i na co nejlepší umístění. To však nebylo podstatné,“ prozradil Tomáš Štverák.   Na začátku na trati chvíli bloudil.    ,,V úvodních 10 kilometrech jsem dvakrát přeběhl kontrolu a jednou minul odbočku. Takže jsem se musel vracet a to mě dost naštvalo. Na první kontrole jsem běžel až na 10. místě s šestiminutovou ztrátou na první příčku. Po desátém kilometru už jsem se však posunoval dopředu. A protože jsem celý závod běžel v konstantním tempu, nijak výrazně mi nedocházela energie a neodešly mi ani nohy, tak jsem si nakonec ve Slapech doběhl pro vítěznou pozici,“ potěšil povedený výsledek Štveráka.   Lubomír Hotař

Podobně jako všechny ostatní týmy, tak i fotbalisté Horní Lhoty od začátku října čekají, jestli se vůbec na jaře rozehrají mistrovské soutěže. Když byly povolené tréninky venku o kapacitě 10 sportovců, tak se jednou za týden scházeli na hřišti a zahráli si fotbal. To už ovšem dlouhou dobu nejde realizovat. Mužstvu z Luhačovicka společná příprava a souboje o body hodně chybí.   ROSTISLAV POLÁCH BYL JEŠTĚ PŘED MĚSÍCEM OPTIMISTA   Předseda klubu Rostislav Polách byl ještě v únoru optimista. ,,Tenkrát jsem si myslel, že se IV. třída ve zlínském okrese dohraje. Po tom, co nám ale vláda v posledních týdnech připravila, tak už si tak jistý nejsem,“ přiznává Polách.   DO SEZONY ŠLI S PŘEDSTAVOU POKUSIT SE POSTOUPIT DO III. TŘÍDY   Jeho tým je po přerušené podzimní části soutěže v neúplné tabulce ve skupině B IV. třídy na šestém místě. ,,Do sezony jsme opět šli s představou pokusit se po 55 letech poprvé v historii našeho klubu postoupit do III. třídy. Náš cíl se ani v zimě nezměnil,“ prozradil odvážné plány předseda SK Horní Lhota.   CHYBĚL ROZDÍLOVÝ HRÁČ   Vedení klubu těší, že se do mužstva podařilo zapracovat několik nadějných dorostenců. Zejména Rostislava Polácha mladšího a Vojtěcha Drgu. ,,Chyběl nám ale zkušený rozdílový hráč, který by na hřišti strhl ostatní  k lepším výkonům. Na toho pořád čekáme,“ uvědomují si ovšem v Horní Lhotě.   NEJVÍC SE POVEDL ZÁPAS V LOUČCE   Mužstvo z Luhačovicka se snažilo předvádět kolektivní a kombinační fotbal. ,,Bylo to však neúčelné. Většina soupeřů náš herní styl dokázala eliminovat,“ přiznává vedoucí mužstva Jiří Šenovský. Několik zápasů se šestému celku IV. třídy ve skupině B však povedlo. ,,Nejvíc mě potěšila vysoká výhra v Loučce 6:1. Tento duel jsme po povedeném nástupu do střetnutí rozhodli už v prvním poločase. Bojovný výkon s velkým nasazením jsme podali i v o slabené sestavě v Lačnově,“ zavzpomínal na vydařené partie trenér Ivan Pavliš.   NEDAŘILO SE V LIPOVÉ A PŘED KAMERAMI TV NOVA DOMA PROTI JESTŘABÍ   Horní Lhotě se naopak nedařilo v Lipové. ,,Na půdě třetího kolektivu soutěže jsme dlouho předváděli dobrý fotbal a po prvních pětačtyřiceti minutách jsme tam vedli 1:0. Po přestávce však domácí výsledek otočili. Zbytečnou ztrátu jsme si připsali i v domácím střetnutí s lídrem tabulky Jestřabím. V tomto souboji jsme vyprodukovali spoustu hrubých chyb. Navíc reportáž z tohoto utkání vysílala TV Nova. Tenkrát jsme oslavovali 600. výročí od první písemné zmínce o obci Horní Lhota,“ mrzí tyto porážky kouče Pavliše.   NEJVĚŠÍM TAHOUNEM BYL GÓLMAN RADIM PLŠEK   Ten za největší oporu týmu vybral spolehlivého brankáře Radima Plška. ,,Radim je ve IV. třídě nadstandardním gólmanem. U ostatních hráčů si cením jejich přístupu k tréninkům i zápasům,“ chválí celé mužstvo trenér šestého celku čtvrté třídy valašské skupiny ve Zlínském okrese.   HRÁČI BĚHAJÍ, POSILUJÍ A CHODÍ NA TÚRY   Předsedu klubu Polácha těší, že se jeho hráči se i ve složitém koronavirovém období připravují individuálně. ,,Chodí si hlavně zaběhat. Co jiného se dá momentálně dělat. Nejpilnější jsou Petr Smištík, Josef Šenovský a Stanislav Plášek Pilný a příkladem pro ostatní je i trenér Ivan Pavliš. Všichni běhají kolem Horní Lhoty, nebo směrem k Luhačovické přehradě. Nebo podnikají kolektivní túry po okolních kopcích. Petr Hlavička a Vojtěch Drga individuálně posilují,“ cení si přístupu Polách i celé vedení klubu.   VYLEPŠUJÍ HRACÍ PLOCHU, V AREÁLU BUDUJÍ ZASTŘEŠENÍ   V Horní Lhotě však ani v současném období nezahálejí a vylepšují si svůj sportovní areál. ,,Modernizujeme posilovnu a zkvalitňujeme hráčské zázemí. Vylepšujeme také hrací plochu. K tomu nám pomáhá nově zřízené automatické zavlažování. A už od léta ve fotbalovém areálu budujeme zastřešení pro pořádání sportovních i kulturních akcí v naší obci, které by se mohly konat i za nepříznivého počasí,“ informoval ještě závěrem Rostislav Polách.   [gallery columns="5" ids="97816,97817,97818,97819,97820"]   AKTUÁLNÍ KÁDR HORNÍ LHOTY:   Radim Plšek – Jan Bruník, Vojtěch Drga, Petr Fojtík, Daniel Fojtů, Petr Hlavenka, Petr Hlavička, Jiří Holub, Martin Krupica, Dalibor Maňas, David Moudřík, Martin Pavliš, Jaroslav Plášek, Luděk Plášek, Stanislav Plášek, Zdeněk Plášek, Rostislav Polách ml., Petr Smištík, Adam Ščuglík, Josef Šenovský, Ondřej Tonkovič, Jakub Trčka, Josef Trčka, Ondrej Trška. Trenér: Ivan Pavliš.   Lubomír Hotař

Fotbalový talent Adam Číž jde ve stopách „strýce“ Zdeňka Šenkeříka. „Jezdili jsme na jeho zápasy, vždycky jsem se těšil, až za námi po utkání přijde. Když jsem byl malý, tak to byl můj vzor,“ přiznává.   Nyní už rodák ze Slavičína fandí Paris Saint-Germain, jeho největším oblíbencem je brazilský míčový kouzelník Neymar. Také sedmnáctiletý dorostenec Fastavu na hřišti vyniká rychlostí. Na křídle, kde nastupuje, se umí uvolnit a dostat do zakončení. „Zlepšit bych měl sílu a taky bych měl proměňovat víc šance,“ uvědomuje si mládežnický reprezentant.   S fotbalem začínal v rodném Slavičíně, dřív si rád také zahrál hokej nebo florbal. „Ve Slavičíně se bere fotbal vážně, proto si myslím, že tady vyrůstalo dost dobrých hráčů. I my jsme tam měli super partu. Všichni jsme si rozuměli. Nejen hráči, ale i trenéři a rodiče,“ říká.   Ve třinácti letech odešel do Zlína. Ve Fastavu prošel žáky, nyní nastupuje v dorostu. „Na Vršavě mě trénovalo dost trenérů. Každý z nich mi něco dal,“ uvedl. Talentovaný mladík se zúčastnil také srazu mládežnické reprezentace do šestnácti let. Nastoupil ve dvojzápase s Gruzií, rovněž absolvoval několik přípravných kempů. [caption id="attachment_97689" align="alignnone" width="690"] Adam Číž ve třinácti letech odešel do Zlína. Foto: archiv hráče[/caption] Nyní je bez fotbalu. Dorostenecké soutěže jsou přerušené, Adam Číž tak nemůže se spoluhráči hrát ani společně trénovat. „Mrzí mě to. Kluci i společné tréninky mi chybí. Už se těším, až se to zase vrátí do normálu,“ uvedl.   Zlínský křídelník se ve stavu nouze dlouho připravoval individuálně, pečlivě dodržoval všechny plány, k tomu si ještě přidával. Nyní trénuje s ligovým týmem. Do áčka jej pozval trenér Páník. Cenné zkušenosti sbírá po boku Poznara, Buchty, Potočného nebo Procházky.   V kádru Fastavu byl dříve i o tři roky starší sourozenec Lumír. Nadaný gólman ale před dvěma lety přestoupil ze Zlína do Ostravy, nyní hostuje v druholigové Jihlavě. „V kontaktu jsme skoro každý den. Buď si píšeme nebo voláme, proto si úplně nechybíme,“ usmívá se. „Občas se potkáme i doma. Jeho přestup a hostování je super, přeji mu to,“ dodává.   Libor Kopl (-kos-)

Jakub Štvrtecký zakončil sezonu ve Světovém poháru biatlonistů v dobrém rozpoložení.   Rodákovi z Velkých Karlovic se ve finálovém podniku ve švédském Östersundu dařilo v desetikilometrovém sprintu. V něm vybojoval za čas 23:43,7 devatenáctou příčku. Ve výsledkové listině tak zaostal jenom o 1,4 sekundy za českou biatlonovou jedničkou Michalem Krčmářem. Závod vyhrál díky času 22:27,1 Ital Lukas Hofer, před Sebastianem Samuelssonem ze Švédska (22:31,1). Bronzovou pozici získal Tarjei Boe (Norsko, 22:41,5). Závodu se zúčastnilo 102 biatlonistů.   Štvrtecký si ve sprintu navíc připsal 22 bodů do celkového hodnocení Světového poháru.   „Byl to můj nejlepší výsledek v letošní sezoně a druhý nejlepší výsledek ve Světovém poháru v kariéře,“ pochvaloval si Jakub Štvrtecký.   Ten se na trati prezentoval velmi dobrým jednadvacátým běžeckým časem. Na nejrychlejšího Samuelssona ztrácel 49 sekund.   Štvrteckému se dařilo také na střelnici, kde minul pouze jenu ránu. A to hned tu první při střelbě vleže. [caption id="attachment_97591" align="alignnone" width="690"] Jakub Štvrtecký s Michalem Krčmářem v Östersundu. Foto: Petr Slavík[/caption] „Po této chybě jsem trochu znejistěl,“ přiznal český reprezentant z Velkých Karlovic.   Potom se však na střelnici vleže ani vstoje ani jednou nemýlil.   „Těší mě, že jsem ve sprintu navázal na poměrně dobré výsledky z Nového Města na Moravě. Sil mi už ale ubývá. Na trati jsem se však rozjel a v cíli to nebylo špatné. Při střelbě vstoje jsem udělal malou změnu. Stoupl jsem si trochu jinak a asi to pomohlo,“ potěšil výsledek ve sprintu Jakuba Štvrteckého.   V následném 12,5 kilometru dlouhém stíhacím závodu obsadil biatlonista z Valašska zásluhou času 35:55,7 jednatřicáté místo. Zvítězil Holm Sturla Leagreid z Norska. Ten se prezentoval časem 32:40,5. Druhý v pořadí jeho krajan Thingnes Johannes Boe byl pomalejší o 22,6 sekundy, třetí skončil Lukas Hofer z Itálie (33:12,9).   „V závodu jsem se musel vypořádat se silnými nárazy větru,“ informoval ze Švédska Štvrtecký.   Nepříznivé klimatické podmínky mu hlavně v první polovině závodu dělaly problémy. V úvodních dvou střelbách vleže udělal čtyři chyby.   „Proto jsem v průběžném pořadí po první střelbě klesl na 36. místo. Po druhé střelbě jsem byl dokonce až pětačtyřicátý,“ prozradil.   Druhá polovina stíhačky už mu vyšla. Jedničky na stojkách už byly v kontextu chyb soupeřů a Štvrtecký se po posledním odjezdu ze střelnice zařadil na čtyřiatřicátou příčku.   „V posledním kole jsem se na trati dokázal propracovat ještě o tři pozice dopředu, a proto jsem v cíli skončil jednatřicátý. Toto umístění mi zajistilo dalších 10 bodů do celkového hodnocení Světového poháru,“ byl nakonec i po stíhacím závodu spokojený Jakub Štvrtecký.   Lubomír Hotař

Celkem šest odchovankyň z Uherského Brodu, Vsetína a Otrokovic nastoupilo v nedávném utkání ženské florbalové extraligy mezi Vítkovicemi a Židenicemi. Domácí dres oblékly výborná střelkyně se skvělým výběrem místa pro zakončení Otrokovičanka útočnice Barbora Husková a vsetínská běhavá bojovnice také útočnice Sára Seevaldová. V židenickém družstvu se představily bývalé Broďanky forvardka Barbora Sedláčková, skvěle fyzicky vybavená pohyblivá obránkyně Kamila Pravcová a další opora zadních řad obránkyně se skvělým přehledem Martina Indrová. V duelu se ještě představila bývalá vsetínská kanonýrka technická Eva Urbášková. A to kvůli zranění třísel Vítkovicím ještě chyběla rodačka z Holešova česká reprezentantka brankářka Nikola Příleská.   V zajímavém souboji hosté největšímu aspirantovi na zisk letošního titulu vzdorovali, z výhry 4:0 se však nakonec radovaly favorizované Vítkovice.   V utkání po jedné brance vstřelily Sára Seevaldová a Barbora Husková.   ,,Byl to velmi těžký zápas. To jsme však čekaly, protože houževnaté Židenice jsou pro nás vždy hodně nepříjemným soupeřem,“ tvrdí vítkovická útočnice Barbora Husková.   ,,V první polovině utkání nám ale chyběla energie v osobních soubojích a chuť tlačit se do koncovky. Naštěstí jsme se s přibývajícími minutami zvedly a dokázaly jsme vstřelit góly. Židenice si ovšem také vypracovaly nebezpečné šance. Podržela nás však gólmanka Karasová. Duel jsme tak dotáhly do vítězného konce,“ konstatovala spokojená Husková.   Brňanky na ploše silných soupeřek podaly důstojný výkon.   ,,Do zápasu jsme určitě nešly s tím, že ho chceme pouze odehrát a nic z něho nevytěžit. Vítkovice jsou sice suverénem extraligy, jejich roli jsme jim však chtěly ztížit a na ploše velkého favorita jsme myslely i na zisk alespoň jednoho bodu,“ přiznala židenická forvardka Barbora Sedláčková.   Taktiku měli hosté postavenou na precizní obraně. K tomu je donutila skutečnost, že Severomoravanky v dosavadních 17 extraligových zápasech neztratily ani bod a vstřelily v nich už 159 branek.    ,,Trenér Čížek nás však nabádal, ať se nedíváme, kdo proti nám hraje a ať hrajeme v klidu,“ prozradila Sedláčková.   Úvod střetnutí se Židenicím povedl. Hned na začátku utkání se Brňanky dostaly do velké šance a polovinu první třetiny držely bezbrankový stav. Ještě v šestatřicáté minutě prohrávaly pouze dvoubrankovým rozdílem. To jim pořád dávalo šanci na obrat ve skóre. V koncovce se ovšem až do konce duelu neprosadily. Proto v zápase neuspěly.   ,,V obranné fázi jsme hrály dobře. Výborně nám zachytala mladá brankářka Večeřová. Pozitivem je také skutečnost, že jsme celý zápas odehrály na tři lajny. O to víc mě mrzí, že jsme neproměňovaly šance. Výsledek s hlavním aspirantem na titul mohl být ještě příznivější,“ litovala špatné koncovky Barbora Sedláčková, která se v utkání ocitla v několika šancích. Ale ani ona nedokázala vstřelit gól.   Její Židenice prožívají sezonu plnou zvratů.    ,,Nejprve nám trenérka Prouzová oznámila konec působení u družstva. Poté nás čekala kvůli Covidu – 19 téměř tříměsíční nucená pauza a potom jsme si musely zvyknout na nový realizační tým. Nicméně předsezonní cíl máme pořád stejný. Postoupit do play off a pokud možno vyrovnat, nebo ještě lépe překonat zisk 5. místa z loňské sezony,“ plánuje Barbora Sedláčková.   Lubomír Hotař

V první polovině března se v Novém Městě na Moravě konaly dva díly Světového poháru biatlonistů.   V 8. díle soutěže dosáhl v porovnání s mistrovstvím světa v Pokljuce na lepší výsledky Jakub Štvrtecký.   Ve sprintu obsadil pětačtyřicáté místo. Rodákovi z Velkých Karlovic se v úvodu závodu dařilo. Po čisté střelbě vleže figuroval na průběžné 22. příčce. Po stojce ale musel zamířit na 2 trestná kola a propadl se mimo bodované pozice.   ,,Na trati jsem se necítil dobře. Ale bojoval jsem,“ přiznal Jakub Štvrtecký. Toho mrzí poslední pokažená rána.   ,,Ta mě stála umístění v první čtyřicítce výsledkové listiny,“ konstatoval biatlonista z Valašska.   V následném stíhacím závodu Štvrtecký skončil na 47. pozici. [caption id="attachment_97381" align="alignnone" width="690"] Jakub Štvrtecký na Světovém poháru v biatlonu v Novém Městě na Moravě. Foto: Petr Slavík[/caption]  ,,Znovu jsem zbytečně chyboval na střelnici. Na ní se mi dařilo se střídavými úspěchy. Začal jsem dvěma chybami, pak jsem dal nulu, poté znovu dvě chyby a pak zase nulu. V posledním kole závodu se mi však podařilo předjet čtyři soupeře,“ upozornil český reprezentant z Velkých Karlovic.   V 9. díle Světového poháru ve sprintu Jakub Štvrtecký odstartoval s jedničkou. Ta mu přinesla štěstí, když v tomto závodu obsadil 29. pozici. Díky tomuto umístění si připsal 12 bodů do celkového hodnocení Světového poháru.    ,,Tentokrát se mi dařilo i na střelnici,“ potěšilo Štvrteckého.   Ten v 55 závodu v kariéře ve Světovém poháru udělal pouze jednu chybu vleže. ,,A to ještě kalibrovou,“ mrzela ho zbytečná minela.   Stojku zvládl čistě. Navíc v solidním čase za 25,5 sekund.   Rodák z Valašska od začátku bojoval. Cítil, že se mu na trati daří.    ,,Povedl se mi hlavně závěr závodu, kdy jsem v posledním kole na lyžích zajel čtrnáctý nejrychlejší čas,“ pochvaloval si biatlonista z Velkých Karlovic, který si ve druhém sprintu v Novém Městě na Moravě vyrovnal druhý nejlepší výsledek v kariéře ve Světovém poháru.   Ve druhém stíhacím závodu na Vysočině se však Štvrtecký ve výsledkové listině propadl. Na střelnici udělal šest chyb a dojel v něm dvaačtyřicátý.   Lubomír Hotař

Rozhovor/ Zdá se, že vsetínský triatlonista Radim Grebik má před sebou strmou sportovní kariéru. V roce 2019 byl vyhlášený českým triatlonovým talentem roku. V sezoně 2020 na sebe upozornil ještě víc, když v prestižní anketě Král triatlonu skončil na druhém místě. V hlasování odborné veřejnosti svými hlasy trenéři, kluby, zástupci vedení České triatlonové asociace a sportovní novináři rozhodli, že vítězem ankety se stal díky zisku 199 bodů Brňan Lukáš Kočař (Konrad Tools Team), který převzal korunu po pětileté vládě Venduly Frintové. Na bronzové příčce se umístila Tereza Zimovjáková (Triatlon Plzeň, 77 bodů). Stříbrný Grebik získal 162 bodů.   Co pro Vás umístění na druhé příčce v této anketě znamená? Je to pro mě signál, že jsem se vydal správnou cestou a odměnou za povedené triatlonové výkony a výsledky v roce 2020. Skvělé umístění je také motivací do letošní sezony. Ocenění si vážím a všem děkuji za podporu.   S jakou představou jste šel do triatlonové sezony 2020? Chtěl jsem absolvovat co nejvíc závodů a úspěšně zakončit etapu v juniorské kategorii.   Jak se loňská sezona vyvíjela? Do března, kdy jsme se museli se zlínským klubem stáhnout z jarního soustředění na Mallorce, všechno probíhalo jako obvykle. Sezonu jsem dobře začal. Poté ale přišlo ve sportu nejisté období. To mě však minulo, protože jsem se připravoval na maturitu. Jakmile jsem se zase vrátil k triatlonové přípravě, tak se v kalendáři objevily první závody. V Česku pak sezona probíhala standardně. Jiné to bylo u mezinárodních závodů. Většina z nich byla zrušená. [caption id="attachment_80018" align="alignnone" width="1200"] Triatlonista Radim Grebik. Zdroj: Archiv Radima Grebika[/caption] Kterých triatlonových závodů jste se v loňském roce zúčastnil? Českých pohárů v Račicích, Příbrami, Brně, Karlových Varech a Zlíně. Zároveň jsem měl možnost posbírat nové zkušenosti na mezinárodních závodech v elitní kategorii. Konkrétně v domácím Světovém poháru v olympijském triatlonu v Karlových Varech a v závodu Světového poháru na Sardinii v Arzacheně.   Jak se Vám v závodech dařilo? V domácích pohárech podle představ. Nejvíc si cením titulu mistra republiky v elitní kategorii ve sprint triatlonu v Brně. A také zisku třetího vítězství v závodě Valachy Man.   Prosadil jste se i na mezinárodní scéně? Tam jsem si snad vybral smůlu na několik let dopředu. V Karlových Valech jsem díky defektu skončil předposlední a v Arzacheně jsem se nemohl postavit na start kvůli nákaze koronavirem. Dařilo se mi však v polském Olštýně, kde jsem po dramatickém finiši vyhrál závodu juniorů.   Který závod se Vám ještě povedl? Domácí zlínský Supersprint Triathlon, kde jsem na technické a extrémně rychlé trati v okolí zlínských lázní a Stadionu mládeže zvítězil.   Od kterých závodů jste čekal víc? Jednoznačně od Světového poháru v Karlových Varech. Na západě Čech jsem dostal jedinečnou možnost postavit se na start s Top závodníky z celého světa a k tomu ještě poprvé na olympijských distancích. Umístění na 46. místě proto v Karlových Varech neberu. Na druhou stranu po tomto závodě už vím, jak se v případě defektu zachovat. Důležité také pro mě je, že jsem tento závod dokončil.   Charakterizujte Lukáše Kočaře a Terezu Zimovjákovou? Lukáše znám jako zkušeného triatlonového borce, neskutečného dříče a také jako skvělého technika v náročném terénu. Terezu naopak znám jenom krátce, protože studovala v zahraničí. Z posledního soustředění ale vím, že je to velký triatlonový talent a také, že se v její společnosti nebudu nudit.   Kdy jste začal s přípravou na sezonu 2021? V podstatě ještě v karanténě hned po návratu ze Sardinie. Začal jsem velmi zlehka, aby se tělo s virem v klidu vypořádalo.   Jak momentálně Vaše příprava vypadá? Hodně věcí se v současném období neustále mění. Snažím se však být připravený na jakoukoliv epidemiologickou situaci. Ideální bylo, když jsem měl co nejpestřejší program. Hlavně přes zimní období. Momentálně se zaměřuji na zlepšení flexibility a na technické prvky v každé disciplíně. Klubovou přípravu už máme centralizovanou do Zlína. Já jsem se ze Vsetína přesunul do Zlína natrvalo.   Jak jste prožil vánoční období a start do nového roku? V období Vánoc se mi díky pandemii podařilo vymanit se z předvánočního shonu. Na konci minulého roku jsem si tak užíval skromné, pohodové a bezstarostné sváteční dny. A od začátku ledna už jsem v tréninkovém zápřahu.   S jakou představou a sportovními cíli jste vstoupil do roku 2021? Především nastavit tréninkovou vizi tak, kterou si budu dlouhodobě udržovat. V závodech pak chci sbírat body do mezinárodního rankingu.   Co by mělo být Vaším vrcholem v triatlonové sezoně 2021? Účast na mistrovství světa v kanadském Edmontonu, které bylo přeložené z roku 2020. Také bych chtěl složit reparát v závodu v olympijském triatlonu v Karlových Varech.   Lubomír Hotař

Spolek Běhy Zlín se snaží i v období pandemie koronaviru pořádat závody. Až do neděle 21. března mají všichni zájemci, kteří se chtějí i v této složité době hýbat, možnost po virtuálním Běhu Jižními Svahy, zúčastnit se dalšího virtuálního závodu. Stačí si vybrat trať dlouhou 3, 5, 10, nebo 21 kilometrů.   „Protože se kvůli vládním restrikcím letos nemohly a nemůžou konat v normálním režimu už tři závody ze seriálu Běhy Zlín a to zlínský Běh Jižními Svahy, Sri Chinmoy půlmaraton v Přílukách a Josefský běh pro Dětské centrum Zlín na Burešově, tak jsme se rozhodli připravit tento virtuální závod. Navazujeme tak na testovací virtuální Běh Jižními Svahy, který se konal na přelomu února a března,“ vysvětluje jeden z pořadatelů Bob Komín. [caption id="attachment_97323" align="alignnone" width="690"] Ilustrační foto: archiv Spolku Běhy Zlín[/caption] „Vypsané vzdálenosti můžou zájemci absolvovat kdykoliv a kdekoliv do 21. března. Můžou si vybrat i několik tras. Stačí jenom vyběhnout a svůj závod zaznamenat pomocí hodinek, mobilní aplikace, nebo stopek. Po jeho dokončení nám na email virtualni@behyzlin.cz jako důkaz pošlou fotku z aplikace, nebo hodinek. V emailu je nutné uvést jméno a příjmení, trať, čas a variabilní symbol z přihlášky na webu. Za svůj výkon pak získají pěkný pamětní diplom a odměnou jim bude také zlepšení duševního a fyzického zdraví,“ láká k aktivnímu pohybu na Zlínsku Komín.   Přihlášky se přijímají na webu Spolku Běhy Zlín.   Lubomír Hotař

OWAX Valašská rally ValMez 2021 je zase blíže své realizaci v původním termínu 26. – 28. března 2021. Důvodem této pozitivní informace je udělení výjimky Ministerstvem zdravotnictví ČR a souhlas s pořádáním akce mezinárodního významu (seriál European Rally Trophy – Central, šampionát CEZ a MČR v rally).   Z výjimky vyplývá zásadní informace, že se soutěž oficiálně uskuteční bez diváků a všichni účastníci budou muset předložit prohlášení o absolvování PCR testu, který nebude starší více než 48 hodin od začátku soutěže.   „Je mi jasné, že tyto testy budou určitou komplikací časovou i finanční pro nás pořadatele i pro účastníky. Ale věřím, že při účasti týmu v počtu šesti osob je částka cca 9 tisíc korun pro posádky akceptovatelná. U posádek nižších objemových tříd jsme startovné nastavili ve výši běžné spíše pro jednodenní závody, a tak při týmové účasti 2+2 se posádky i přes tyto testy stále mohou svézt za rozumných finančních podmínek,“ věří předseda organizačního výboru 39. KOWAX Valašské rally ValMez Jaromír Tomaštík.   V místě soutěže se pořadatelé snaží vyjednat prostor pro realizaci PCR testů, ale všem (zejména členům týmů) doporučují, aby spíše počítali s tím, že si je budou muset zajistit nejlépe v místě trvalého bydliště. Přece jen kapacity v oblasti jsou omezené.   Vzhledem k této situaci posouvá organizátor soutěže uzávěrku přihlášek dle článku 3. ZU ze dne 11. března na den 16. března 2021 (o půlnoci), s platbou startovného dle článku 4.2 ZU nejpozději s datem 22. března 2021. Odkaz na přihlášku je rovněž dostupný v sekci „Soutěžící“.   „Prosím tímto posádky, pokud mají zájem na Valašce startovat, o bezodkladné vyplnění elektronické přihlášky tak, abychom byli schopni co nejdříve pracovat aspoň s přibližným počtem startujících a členů týmů. Přihlašování posádek na poslední chvíli bylo v loňském ročníku velkým problémem, který ve svém důsledku zkomplikoval naši práci na hygienických opatřeních. V tuto chvíli jsme ještě nepřeskákali všechny překážky, nicméně věřím, že ty největší máme již za sebou. Věřím, že podle hesla, štěstí přeje připraveným se nám, posádkám i všem zúčastněným podaří letošní Valašku uskutečnit,“ uzavírá výčet aktuální situace Jaromír Tomaštík.   -tz-

Hokejistka Sára Čajanová zažívá v letošním roce hodně hektické období. Hned na začátku ledna využila nabídky a přestoupila do druhého týmu profesionální ženské soutěže ve Švédsku.    ,,V týmu Brynäs budu působit do konce března. V Česku se totiž od října nehrají žádné ženské hokejové soutěže a já chci zůstat v tempu, hrát zápasy a trénovat. I z toho důvodu jsem se rozhodla do Švédska odcestovat. V Brynäs mám navíc možnost hrát profesionální ženskou ligu,“ pochvaluje si Sára Čajanová.   Rodačce ze Zlína, která poslední tři sezony nastupovala v extralize dorostu v barvách Vsetína, se na severu Evropy daří.    ,,Za Brynäs jsem zatím odehrála sedm zápasů. V nich jsem vstřelila jeden gól a připsala jsem si pět asistencí,“ informuje osmnáctiletá hokejistka.    ,,Nejpovedenější duel jsem odehrála proti Linköpingu. V něm jsem nejprve měla gólovou asistenci a potom jsem 12 sekund před koncem svojí první brankou ve Švédsku tento zápas rozhodla,“ pochlubila se ještě Čajanová.  

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Brynäs IF (@brynas__if)

Vysokým vítězstvím 7:2 nad Sokolovem zakončili hokejisté VHK ROBE Vsetín základní část Chance ligy. Nyní se připravují na předkolo play-off, které startuje již ve čtvrtek 11. března.   Výhrou nad Sokolovem potvrdili Valaši výbornou formu, kterou nabrali po příchodu nového kouče Romana Stantiena. Pod jeho vedením vyhráli osm z devíti zápasů a v konečném pořadí základní části Chance ligy se posunuli na 5. příčku.   To znamená, že je nyní čeká předkolo play-off, určené pro týmy na 5. až 12. místě. Vsetínští vyzvou v sérii hrané na tři vítězná utkání celkově dvanácté Ústí nad Labem. S ním mají v letošní sezoně vyrovnanou bilanci. Na severu Čech prohráli 2:3 v prodloužení, doma zvítězili 1:0.   Předkolo odstartuje dvěma zápasy Na Lapači, a to ve čtvrtek 11. března a pátek 12. března. V neděli 14. března se hraje třetí duel v Ústí nad Labem a případný čtvrtý duel pak o den později tamtéž. Pokud by série dospěla do rozhodujícího pátého zápasu, ten by ve středu 17. března hostil Vsetín.   Další dvojice pro předkolo: Poruba – Prostějov, Litoměřice – Sokolov, Třebíč – Slavia Praha.   Vítězové čtyř sérií předkola postoupí do čtvrtfinále play-off, kam si zajistily přímou účast čtyři nejlepší celky ze základní části, tedy Kladno, Jihlava, Přerov a Vrchlabí. Čtvrtfinálové série se budou hrát již na čtyři vítězná utkání a začátek mají plánovaný na pátek 19. března.   -tz-

Miroslav Koňařík je starostou Velkých Karlovic. Kromě toho, že tuto funkci vykonává už dvaadvacet let, tak je také velkým příznivcem sportu. I ve dvaašedesáti letech sportuje, aby se udržoval v kondici. Neustálý pohyb mu přináší radost. Ve Velkých Karlovicích a okolí má ideální podmínky pro sportovní aktivity.   ,,Sport je nedílnou součástí mého života. V mládí jsem hrával fotbal, věnoval se cyklistice, běhu na lyžích, sjezdovému lyžování, turistice, a když to přírodní podmínky dovolily, tak jsem hrával také hokej. Nejvíc času jsem trávil při tenisu,“ prozradil Koňařík.   Vždycky sportoval hlavně pro radost.   ,,Na nějaké pozoruhodné výsledky jsem nikdy nedosáhl. Závodně jsem hrál pouze fotbal za dorost a později za muže na úrovni okresního přeboru. Také tenis jsem ve Velkých Karlovicích hrál na místní úrovni. Několik turnajů jsem však vyhrál. V klasickém lyžování jsem se zúčastnil několika dálkových běhů. Hlavně proto, abych si vyzkoušel, jestli zvládnu padesátikilometrovou trasu,“ zavzpomínal s úsměvem na mládí Miroslav Koňařík.     První muž Velkých Karlovic sportuje dodnes. V zimě si občas zajde na běžky. Příležitostně se věnuje i sjezdovému lyžování.   ,,Ve zbytku roku hrávám tenis, jezdím na horském kole, provozuji turistiku a chodím na místní koupaliště. Na túry chodím nejraději do údolí Miloňovky. Nejlépe hned po ránu, když je tam všude klid. Oblíbený mám rovněž hřeben Javorníků a Javorníček. Krásné výhledy jsou rovněž na Beneškách na hřebenu Vsetínských Beskyd.  Pro sport jsou ve Velkých Karlovicích a okolí ideální podmínky. Rád si ale také zajedu do Vysokých Tater. Lákají mě tamní skalnaté hory, které v Česku nemáme. Moc se mi v této oblasti Slovenska líbí,“ přiznal Konářík.   Pochopitelně sleduje i sportovní výkony Karlovjanů. V únoru si nenechal ujít vystoupení biatlonisty Jakuba Štvrteckého na mistrovství světa v Pokljuce.   ,,Jakub je sympatický mladík. Jeho výkony sleduji od malička. Vždycky byl poctivý a pilný v tréninku a měl dobré vedení. Proto se nedivím, že to dotáhl až do reprezentace Česka. Těším se na jeho další výkonnostní růst. Přeji mu, aby se pořád zlepšoval. Navíc s Kubou začal biatlon i ve Velkých Karlovicích. Dodnes si vzpomínám, jak jsme se skládali na první kvalitní vzduchovku,“ uvedl Miroslav Koňařík.     Ten nezapomíná ani na ostatní ,,svoje“ sportovce.   ,,U fotbalistů mě v krajském přeboru potěší každý dobrý výsledek. Fotbalový klub má u nás širokou základnu. Kromě dvou mužstev mužů u nás máme také šest mládežnických týmů. Ve Velkých Karlovicích je populární i jezdecký sport. Výsledky trenérů Františka Holčáka a Radka Holčáka patří mezi nejlepší v České republice. V automobilovém sportu jsou pozoruhodné výsledky Miroslava Jakeše. Ten je nejmladším mistrem Evropy v závodech do vrchu. Biatlonový klub vychovává nové mladé talenty, které pak předává do sportovního střediska v Letohradě. Nemůžu zapomenout ani na dobrovolné hasiče. Ti v soutěžích v hasičském sportu, nebo v soutěži,,Železný hasič“ dosahují rovněž na slušné výsledky,“ chválí Koňařík.   Jeho srdeční záležitostí je závod v klasickém lyžování Karlovská 50.   ,,To je krásná sportovní a společenská událost na Valašsku. Je s ní však spojená spousta organizační práce, při které nám pomáhá víc jak stovka dobrovolníků. Ale když pak vidím 1000 spokojených lyžařů, tak z toho mám radost,“ nezapírá velkokarlovický starosta.   [gallery columns="5" ids="96699,96698,96697,96696,96695"]   Koňařík kromě sportu holduje i kultuře. Občas si také přečte knížku a podívá se na pěkný film. S oblibou navštěvuje společenské a kulturní akce v obci, kterých bývá za ,,normálních“ okolností v průběhu celého roku ve Velkých Karlovicích hodně.   A na co se v roce 2021 nejvíc těší?   ,,Karlovskou 50 jsme letos z epidemiologických důvodů zrušili. Takže se momentálně těším na letní závody na kolečkových lyžích a určitě se půjdu podívat na některé zápasy našich fotbalistů. A pokud to situace dovolí, tak si na jaře a v létě zajdu na dva roky odkládaný 10. ročník Mezinárodního dětského folklorního festivalu, na setkání řezbářů a na Karlovskou pouť. Těším se i na každou návštěvu syna s rodinou,“ doufá Miroslav Koňařík, že pandemie koronaviru už brzy pomine a ve Velkých Karlovicích bude zase spousta sportovních a kulturních akcí.   Lubomír Hotař