Čtyřicáté narozeniny Intolerance v Janové

Janovská rocková noc, jak zněl oficiální název akce, přivítala vpodvečer mlsouny vysazené na myslivecké speciality a teprve kolem osmé večerní baby a ogary hladovějící po rocku.

Akci již několikátý ro(c)k pořádá Myslivecký spolek Janová – Ústí. Byli to právě tito muži a ženy v zelených kamizolách, kteří vrátili rock a zábavy po dlouhých letech do Janové. Skoro nikdo si nepamatuje, jak se ve staré tělocvičně v Janové zpevňovaly kostry a svalstvo sportem, ale takřka celé hornovsacko a hornolidečsko může dlouze vyprávět o tom, jak se pařilo na zábavách v Janové. A právě díky myslivcům z Janové a Ústí, a dnes už i dalších složek, se zde paří znovu. Fotozáběry z večera můžete vidět ve fotogalerii, kterou naleznete v odkaze pod fotografií v článku.

Janovská rocková noc                     foto: Radomír Dolanský              fotogalerie

Akce začíná pro fanoušky valících se decibelů příliš brzy, a to záměrně. Sedmnáctá hodina je totiž určena pro taškáře. Nikoliv šibaly, šelmy, šprýmaře či filuty, ale frontu mlsounů, kteří ze všech částí vesnice dorazí s taškami plnými kastrólů, aby si myslivecké speciality donesli domů a tam se cpali u svého oblíbeného seriálu, na terase nebo u ohníčku, což je po čtyřicítkách na slunci opravdové potěšení. K mysliveckému mlsu se však stahují i cyklistické hordy, které se mučením těla připravily o nebezpečné tuky. Ženské nadšené, že spálily 4.000 kalorií, při závanu z porce divočáka se zelím a knedlíkem nebo srnčího guláše, mávly rukou a strhly řidítka do kalorického pekla. Takže i jídlo v Janové tvrdilo muziku.

Jako první z rockových kapel přišla na řadu skupina Špagát, která sice není na hudební scéně žádným nováčkem, ale v tento večer vystoupila jako předskokan večera, což sebou nese jistá rizika především stran nerozhýbaného publika. Nicméně to, co Špagát předvedl, bohatě stačilo k nastartování rockové horečky v prostoru janovského sportovního areálu.

Janovská rocková noc                     foto: Radomír Dolanský              fotogalerie

Ovšem pódium rockové noci v Janové čekalo na legendy valašského rocku. Na kapelu, která zde vystoupila na den přesně v předvečer svého vzniku. Ano, skupina Intolerance vznikla 29. srpna 1978. Z původní sestavy je kapele dodnes věrný pouze Honza Fojtík. Takže do Janové přijeli rockeři a rockerky v nejlepších letech, kterým už jakési malé děcka říkají dědo a babi, aby zavzpomínali na doby, kdy jako přibližně patnáctiletí chodili pařit na krajskými komunisty skoro zakázanou kapelu. Kde jsou ty doby, kdy příliš hlučné tlupy táhnoucí nad ránem ze zábavy dostávaly takřka pravidelně příděl obuškové lázně od Veřejné bezpečnosti (pro mladší ročníky, stejně jako dnes cajti – pozn.aut.) a vybraní rockeři byli oranžovobílým vozem páté B (VB) odváženi kilometry za vesnici, aby se cestou zpět zklidnili. V dnešní demokracii už je to nuda. Rozjívení pařmeni můžou rozmlátit skoro, co se jim zachce, a nikdo si jich nevšímá, aby neměl problémy, že by snad byl zásah neadekvátní.

Intolerance musela máknout, aby vylákala, vyjma skalních fanoušků, zlenivělé obecenstvo na taneční kruh. Ale historické pecky přesvědčovaly stále více a více přítomných, aby zvedli zadky a šli si zatrsat jako před čtyřiceti lety. Je sice pravda, že Laďa Loucký, který přišel do kapely v roce 1987, už není takový pačesáč, takže pohazování hárem používá střídmě. Ale zase třeba Vojta Rosenberg, rovněž v kapele od roku 1987, je podoby téměř neměnné. Co je však rozhodující, celá kapela má v duši pořád stejně let jako v době, kdy Jurský park ještě nebyl parkem, ale skutečností.

Janovská rocková noc                     foto: Radomír Dolanský              fotogalerie

Rockovou noc uzavřela kapela Traverza, která je naopak velmi mladá jak existenčně, vznikla v roce 2016, tak věkem svých členů, kdy by asi všichni mohli být syny Inťáků. To ovšem nic nevypovídá o jejich chuti dělat pořádný bigbít. Ani trochu se nezalekli skutečnosti, že jim staří bigbíti nasadili laťku pěkně vysoko a po vynucené přestávce na výměnu aparátu, která v Janové díky stísněné kapacitě pódia trvá o něco déle, rovněž dokázali rockery vrátit na plac. V playlistu má kapela Traverz povětšinou české skladby, ale zkouší i vlastní tvorbu, což ostatně letos oslavili svým prvním CD Zrcadlo. Nicméně kapela si troufá i na tak vybroušené diamanty hard rocku, jako je víceméně náhodou vzniklá legenda Nothing Else Matters nebo Smells like teen spirit od Nirvany. Kapela Traverza byla důstojnou třešničkou na narozeninovém dortu Inťáků. Ať všem rockerům chutná muzika i nadále a Intoleranci zvláště!
A hezky slovanským přípitkem dovezeným českými legionáři Mnoga ljeta živijó a ne nějakým trapným Happy Birthday…

Radomír Dolanský