V Beskydech přibylo vlků i rysů. Medvědi zůstávají na Slovensku

Letošní mapování velkých šelem potvrdilo, že vlci jsou v Beskydech stále početnější a rys ostrovid rozšiřuje své území. Vlci žijí na velké části území chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy i CHKO Kysuce, ve Slezských Beskydech, severní části Bílých Karpat, Vizovických i Hostýnských vrších. Medvědi byli naopak zaznamenáni pouze na slovenské straně hranice. Vyplývá to ze 42. ročníku tradičního mapování, do kterého se zapojilo téměř 200 odborníků a dobrovolníků z Česka i Slovenska. Hlavní terénní úsilí vyvinuli mapovatelé 7. a 8. února 2026.

Mapování probíhalo na dosud největším území o rozloze přibližně 3 700 kilometrů čtverečních. Kromě Beskyd zahrnovalo také Javorníky, Bílé Karpaty, Vizovické i Hostýnské vrchy.

Dominuje vlk obecný

Nejvíce důkazů se podařilo získat o výskytu vlka obecného. Mapovatelé zaznamenali 211 pobytových stop v terénu, což je o padesát více než loni, a dalších 46 záznamů pořídily fotopasti. „Výskyt šelem jsme letos ověřovali i v Hostýnských vrších a podhůří Moravskoslezských Beskyd. Šlo o dosud největší území, které jsme v rámci této tradiční akce mapovali,“ uvedl zoolog Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Václav Tomášek. Nejpočetnější skupina 6 vlků byla zjištěna v Kysuckých Beskydech. V Kysucké vrchovině byly stopovány skupiny 3 a 4 jedinců. V centrálních Javorníkách mapovatelé zdokumentovali skupinu 5 vlků a ve východních Javorníkách potvrdili několikrát přítomnost 3 až 4 vlků. Fotopast ukázala výskyt vlčího páru i ve Vizovických vrších. Ve většině případů terénních nálezů šlo o trus a stopní dráhy – otisky stop

Rys ostrovid byl potvrzen nejen v tradičních lokalitách Moravskoslezských Beskyd a Javorníků, ale nově také ve Vsetínských a Slezských Beskydech či v Jablunkovské vrchovině. Celkem bylo zaznamenáno 58 údajů o jeho výskytu.

Naopak pobytové znaky medvěda hnědého byly nalezeny pouze v Kysuckých Beskydech a Kysucké vrchovině na Slovensku. Na české straně hranice jeho výskyt letošní mapování nepotvrdilo.

Vedle velkých šelem zaznamenali účastníci mapování také řadu dalších vzácných druhů, například tetřeva hlušce, orla skalního nebo puštíka bělavého.

Podle odborníků zůstává největším problémem pro velké šelmy zhoršující se prostupnost krajiny. Další zástavba migračních koridorů podle nich omezuje pohyb zvířat a může negativně ovlivnit jejich dlouhodobé přežití. Zároveň upozorňují na potřebu zachovat celoroční ochranu vlka, rysa i medvěda na obou stranách česko-slovenské hranice.

-tz-