Miroslav Beňo: Historie brumovské kopané

Kniha mapuje historii fotbalu v Brumově v letech 1941-2013. Dozvíte se v ní vše podstatné o začátcích kopané v Brumově – jakou hrály oddíly soutěž, proti kterým soupeřům, pár podrobností o některých zápasech i umístnění v dané sezóně.

Srdce fotbalového fanouška plesá, neboť v loňském roce vyšla kniha o historii kopané v Brumově. Autorem je dlouholetý hráč, trenér a funkcionář Miroslav Beňo, který svůj fotbalový život spojil s brumovským mančaftem. V Kloboukách ho však více známe jako zkušebního komisaře dopravního odboru valašskokloboucké radnice.

Miroslav Beňo svůj fotbalový život spojil s brumovským mančaftem

Kopaná je sport, který je v našich zeměpisných šířkách velmi oblíbený, dostupný a věnuje se mu spousta lidí. Už od útlého věku se do oddílů hlásí chlapci i dívky a někdo hraje fotbal aktivně i do padesátky. Fotbal je prostě pro mnoho z nás láskou na celý život. Proto publikace o tomto sportu vyvolává zájem nejen samotných fotbalistů, ale i širokého spektra fanoušků a dalších příznivců.

„Někteří lidé si myslí, že fotbal je otázkou života a smrti. To já odmítám. Můžu vás ujistit, že je mnohem důležitější." (Bill Shankly)

Miroslav Beňo se rozhodl zmapovat historii oblíbeného fotbalu a ve své knize „Historie brumovské kopané 1941-2013" na 144 stránkách přibližuje vše podstatné o začátcích kopané v Brumově. Informuje o jednotlivých ročnících od založení oddílu až do roku 2013 – jakou hrály soutěž, proti kterým soupeřům, pár podrobností o některých zápasech i umístnění v dané sezóně.

Vlastní kapitoly jsou v knize věnovány i dalším brumovským týmům – béčku, dorostu, žákům a ženám. Jsou zde vzpomínky na některé výrazné osobnosti a výjimečné události, část věnovaná anketě o historickou jedenáctku i hřištím, na kterých se hrálo a hraje dnes. Nechybí ani pár příběhů k pousmání, které se za ta léta při fotbale staly. Ve fotopříloze pak naleznete skoro 200 fotografií, od těch nejstarších z roku 1941 až po současnost.

Autora fotbalové knihy jsme se zeptali na pár otázek:

Myslím, že fotbalistům vás není třeba příliš představovat, ale jen pro pořádek: Kolik je vám let a jaká je vaše osobní fotbalová historie?

Je mi 55 let a kolem fotbalu se motám už od svých deseti, kdy jsem začínal v žácích Brumova. Během studií jsem kopal za ligový dorost Pardubic a na jednu sezónu se ocitnul i v kádru druholigových Neratovic. Po návratu z vojny jsem hrál za muže Brumova. To byla slavná éra krajského přeboru, kdy na naše domácí zápasy na „horké" brumovské škváře chodilo i přes tisíc diváků! Stejně tak i na pozdější derby se Štítnou, Slavičínem nebo Klobouky. Aktivně jsem hrál do svých 34 let. V roce 1994 jsem začal trénovat béčko mužů a od roku 1998 postupně žáky a dorost. Od roku 2006 jsem dělal asistenta trenéra a vedoucího u divizního a jednu sezónu i třetiligového týmu mužů Brumova. Od roku 2011 už „jen" funkcionařím. Podobných případů „fotbalových bláznů" ale najdete všude, kde se fotbal hraje, dost. Bez nich by fotbal na dědinách dávno zahynul.

V jakém nákladu vyšla vaše kniha a je ještě možné ji získat?

Před jejím vydáním mi bylo jasné, že zájemci o knihu budou spíše jen z úzké skupiny lidí – brumovských hráčů a fandů. Proto jsem si před tím, než jsem ji dal do tisku, zjistil zájem a knihu si pak mohli koupit jen ti, co si ji objednali. Kniha proto vyšla v září 2014 v malém nákladu 80 kusů a před Vánoci s jedním 40kusovým dotiskem. Vše je rozebráno, ale momentálně připravuji další dotisk. Pokud má někdo zájem, může si ji u mě objednat.

Co bylo tím hlavním impulzem k napsání publikace?

Jak píši v knize, po jednom „pofotbalovém" sezení v roce 2009 se vzpomnělo, že v roce 2011 oslaví brumovský fotbal 70 let od svého založení. A že při této příležitosti proběhne oslava tohoto výročí. Protože mám rád historii, tak mě napadlo, že by to chtělo i nějakou vzpomínkovou publikaci. Tak jsem začal shánět po bývalých fotbalistech staré fotky a tahal z nich vzpomínky na dobu, kdy fotbal v Brumově začínal. Těsně před výročím se podařilo objevit i starou kroniku, z které jsem získal hodně materiálu. Nakonec jsem měl napsáno skoro 100 stran! Do publikace jsem to ale nakonec musel zkrátit na třicet. K původní plné verzi jsem později přidal ročníky 2012 a 2013, sehnal ještě nějaké další fotky a informace z fotbalové historie. Vše mi pak do konečné podoby zpracoval syn Radek.

Narazil jste při sběru materiálu na něco zajímavého nebo nečekaného?

Asi největším překvapením pro mě bylo zjištění, že v roce 1946 došlo ke sloučení oddílů Brumova a Bylnice a až do roku 1949 se hrálo pod názvem SK Brumov Bylnice. To byla pro mě novinka. Důvod byl ale tehdy jasný – odchod celých rodin do pohraničí a tím i nedostatek hráčů. Dalším byl nečekaný problém při skládání fotopřílohy, protože jsem nemohl sehnat společnou fotku áčka mužů z období let 2000-2009. Tedy z doby digitálních foťáků! Prostě neexistovala. V šedesátých až osmdesátých letech se hráči fotili snad po každém zápase, tam jsem si mohl z fotek dokonce vybírat! Občas se mi taky stalo, že jsem sehnal nějakou starou fotku, na které byly i pro mě neznámé tváře. Ty, co jsem poznal, jsem pak obcházel a zjišťoval, kvůli popisce, kdo to je. A někdy to nevěděli ani oni, kdo vedle nich stojí! Pár jmen jsem proto doplňoval až do dotisku.

Našel jste všechno, co jste potřeboval?

Ve staré kronice je úplně vynecháno období let 1949 – 1960. Tedy z doby, kdy se i do sportu míchala politika. Asi se tehdy nenašel nikdo, kdo by měl odvahu pokračovat v kronice. A nepodařilo se mi ani k tomuto období sehnat více informací od fotbalových pamětníků.

Které období brumovského fotbalu vás nejvíce zaujalo?

Nejvíc mě zaujalo období úplných začátků, za války. To vzniklo i více oddílů v okolí a o derby tak nebyla nouze. A v nich o góly, protože výsledky 11:1, 3:13, 9:3, 8:2 apod. nebyly výjimkou. Diváci museli být spokojeni. Můj obdiv patří tehdejším hráčům, protože vybavení si většinou pořizovali za své a stejně tak i jezdili na zápasy. A tak to bylo dlouho. Ještě v roce 1958 jezdili naši žáci i s trenérem Buráněm na venkovní zápasy na kole. A to třeba až do Lidečka! Láska k fotbalu u nich musela být obrovská. To byl fotbal ještě za odměnu. Zkusme to porovnat s dnešní dobou…

Sandra Novotná Kollerová