Na hody do Janové přijeli mimoni

Jak velí tradice, třetí neděli v září propuká v Janové hodové veselí. Nejedná se o klasické hody s poutí. Zde po vesnici vodí maškary berana (správně místně barana) a k tomu je dům od domu doprovází muzika.

Po deváté ráno se fotí skupina maškar z řad pořádajících hasičů a již v té chvíli je zcela jasné, že letos budou středem zájmu mimoni. Janovou konkrétně navštívili Stuart a Bob. S nimi vyrazili na náročný pochod například dvě rumové víly, lepá čarodějka s kostí ve vlasech, náčelník Apačů Inču Čuna, temná postava z Londýna 19. století, klaun z hororu Stephena Kinga To, potulný mnich, který celý den kázal vodu, ale pil slivovici a kriminálník, který v občanském životě kriminálníky zatýká. Celé úžasné veselení maškar, muzikantů, všech Janovjanů a hodových návštěv můžete vidět v bohaté fotogalerii, která je součástí tohoto článku.

Hned od začátku náčelník Inču Čuna názorně předváděl proléváním hrdla ohnivou vodou, na co indiáni dojeli po příchodu bílého muže. Tehdy byly na Divokém západě ještě zlaté časy. Neexistovaly feministky, genderoví fanatici ani me-e-e too, tak se bílé ženy nemusely vzpomínat. Obžérství a bakchanáliím se zase s vervou věnoval potulný mnich, který ostatní varoval před zatracením, budou-li se příliš radovat a veselit. Z naprosto odlišným světonázorem do Janové zavítal sám veliký Fidel Castro ve svém celosvětově známém zeleném mundúru a s dokonalou podobou ze svých mladých let.

Hody v Janové 2019, foto: Radomír Dolanský, fotogalerie ZDE

Maškary i s muzikanty zahráli u každého domu, vyjma těch, kde se rok co rok neotevírá. K společnému veselení chasa nikoho nenutí. Naštěstí společenských tvorů je v Janové stále hrubo nad polovic. I noví přistěhovalci většinou přijmou společenské zvyky obce. Dokonce je řada takových, kteří by se cítili zneuctěni, kdyby vodiči barana u jejich domu nezastavili. Již poněkolikáté přijel na soukromou návštěvu do Janové Jožka Šmukař, zpěvák označovaný za krále slovácké lidovky. Ani ten se nedal dvakrát pobízet a s vervou si zatančil s mimoňkou.

Začne hrát muzika, ze dveří vychází paní domu obtěžkána sladkými i slanými pochoutkami, uzeným, řízečky, koláčky, zákusky… Pomáhají děti i vnoučata. Do toho se objeví pán domu, hospodář, s butylkou čirého nápoje, z kterého je do širokého okolí slyšet juchání Valachů, svištění valašek a výskot cérek. Nalévá se pěkně řetízkovaná, voňavá svátost. Všichni si přejí zdraví, štěstí. Vůkol se ozývá smích, obličeje jsou rozjařené. Sousedé vycházejí na ulici, vinšují sobě navzájem a veselí se vespolek. I takové jsou hody v Janové.

Pro maškary je absolvování celodenního maratonu výzvou, která by se zcela určitě mohla řídit heslem Překonej sám sebe a vytrvej. Především vytrvat je pro mnohé velmi náročné. Muzikanti mají částečnou výhodu, že jim únava odejde skrz trumpety, ale maškary nestačí všechny ty dobroty vytančit. Kde se na tyto hrdiny hrabou absolventi různých železných mužů či triatlonů. Při průchodu obcí se mnohdy jedná i o desetiboj a přece musí maškary vydržet. Od deváté hodiny ranní přibližně do sedmé večerní. To je určitě na medaili.

Radomír Dolanský