Najdi 100 spravedlivých a udej arcibiskupa

Najdi 100 spravedlivých a udej svého arcibiskupa 

Papež Lev XIII. měl jednou po mši vidění, ve kterém Satan dostal na 100 let povolení sužovat církev. Evidentně již Pánu temnot došel normální materiál.

Moje babička osobně dohlédla na to, abych byl pokřtěn. Jak jsem později pochopil, znamená to, že křtem se člověk stává křesťanem, přičemž pak ještě záleží také na tom, u jaké křesťanské církve se nechá pokřtít. Tento člověk pak již nemusí celý život chodit do kostela, ke zpovědím, žít dle desatera a dokonce smí být i ateistou. Přesto je stále veden jako křesťan. Jeho názory nejsou podstatné, podstatné je pro církev pouze to, že dotyčný nepodal oficiální žádost o své vyloučení z církve. Žádost jsem doposud nepodal.

Skupina českých katolíků napsala dopis papeži Františkovi, ve kterém ho vyzývají, aby neprodlužoval mandát současnému pražskému arcibiskupovi kardinálu Dominiku Dukovi. Ten koncem dubna oslaví 75. narozeniny a dosáhne tak věku, kdy musejí podat demisi všichni katoličtí biskupové. Papež mu ovšem může prodloužit mandát, což si ale někteří věřící nepřejí, řekl jeden ze signatářů dopisu, Jan Bierhanzl. Morální, etický a učený vůdce, který se tu zčistajasna objevil, prvorozený syn matky Terezy a otce Dalajlámy. I rozpažil a okolo stojící očaroval svojí moudrostí a vizemi.

A je to správně. Je třeba ctít tradice a navázat i na temné stránky naší země. Je to ten historický povzdech Rainharda Haydricha, kdy si stěžoval, že Češi se navzájem udávají tak moc a rychle, že gestapo nemá šanci každé udání stihnout důkladně prošetřit. Vypadá to, že to vzhledem ke složitosti výběru případného nového arcibiskupa nestihne prošetřit ani papež František.

List má jednu vadu na kráse. Při vší té zdánlivé lásce k lidstvu, uhlazených řečech o svobodě, voláním po revoluci něžnosti a rovnosti, má jedno velké tajemství, které nikomu, ti, co jej stvořili a podepsali, nesvěří. Nevěří totiž v Boha. Je tam podepsaný početný zástup obyvatel komunitního centra Klinika v Praze.

Klinika mě poprvé zaujala fascinujícím transparentem s nápisem „Chceme žít, ne dřít" a z televizní obrazovky pak vzápětí lehce „vyjetý" tiskový mluvčí všechny ujistil, že budou opravdu nekompromisně požadovat po bohatých spoluobčanech, aby svůj majetek přerozdělili mezi potřebné a znevýhodněné. Už mi tam chyběl jenom malý albánský chlapec Dritan, kterého rodina pravidelně posílá žebrat do centra Prahy a umírá steskem po domovské Tiraně.

Lasica se Satinským tu dřinu ve filmu Srdečný pozdrav ze zeměkoule nazvali poněkud praktičtěji ,,zatracená zku***** práce."

Mladí lidé, co tak nějak ještě neměli čas začít pracovat, nás tímto informovali, že rozhodně s něčím takovým začínat ani nehodlají. Vnímejte to jako velmi pozitivní zprávu, pokud se to týká hlavně jejich rodičů, kteří by si tak místo důchodu měli začít hledat vhodné brigády a přivýdělky, aby si své potomky uživili.

Jako zprávu negativní však pro vás, daňové poplatníky, kteří bohužel i nechtěně přispíváte na dotační programy pro různá sociální centra, autonomní centra, rodinná centra, centra pro rodinu, centra ochrany přírody, poradenská centra a podobně.

Přesto mi tam chybí záložní plán této mladé generace. Co se stane potom, až se to přerozdělené a zabavené bohatství spotřebuje a oni i nadále budou odmítat tu ,,zatracenou zku***** práci."

P. Půček, kaplan Balcárek a Dominik Duka

Jistá paralela by tu byla. První dva již tady nejsou, však všechny tři spojuje jedna věc. Dokázali lidem říkat pravdu, bez obalu, a to navzdory hrozbě jejich vlastní perzekuce.

P. František Půček, farář v Nedašově se staral nejen o duchovní život, ale sháněl i peníze a dokázal obstarat prostředky pro stavbu cesty do vesnice. Po únoru 1948 se nebál otevřeně pojmenovat lživou propagandu komunistů v tisku, rozhlase a kritizovat překrucování díla A. Jiráska v rámci tzv. Jiráskovské akce. V roce 1950 přijel do Nedašovy Lhoty automobil příslušníků StB a začali pátera Půčka vyslýchat. Chlapi si svého faráře bránili a estébáci dostali přímo na faře přes držku.

Málokdo pak ví, že podobný případ se odehrál téhož dne v nedalekém Brumově. StB sem také přijela vyšetřovat kaplana Antonína Balcárka a dopadlo to stejně.

Reakce na tento incident byla velmi tvrdá. Ještě téhož dne večer přijelo do Nedašova několik desítek ozbrojených příslušníků StB a milicí z Gottwaldova a Vsetína. Obklíčili celou vesnici, zatkli kolem stovky občanů a nahnali je do zdejší hospody, později do školy. Kopání, bití pendreky, řetězy, pěstmi až do bezvědomí. Páter Půček si za tento incident odseděl dva roky.

Možná by nebylo od věci v duchu nikoli řádných, ale spíše nových křesťanských tradic ty petenty z komunitního centra Klinika a v rámci tiché vzpomínky na pátera Půčka a kaplana Balcárka „proliskat" podobně jako ty estébáky. A to z jednoho prostého důvodu. Jsou lidé, na které prostě už nic jiného neplatí a ani nezabírá. Káru práv jsme v této zemi dotlačili podstatně dál než káru povinností a nějak to celé přestává fungovat. 

Dominik Duka                          Foto: R. Albrecht

Arcibiskup Dominik Duka se v médiích často vyjadřuje k aktuálním otázkám, které hýbají společností a nejsou popravdě politicky korektní. Najde se nejen mezi zástupci církví, ale i napříč politickým spektrem spousta lidí, kterým zrovna jeho postoje a názory leží takzvaně v žaludku. Nelze proto nenarazit na jeho vyjádření a komentáře i mimo křesťanská periodika a koneckonců jako jeden z nejvyšších zástupců církevní instituce u nás je znám i ortodoxním ateistům.

Osobně jej vnímám jako člověka, který se v posledních desetiletích skutečně zasloužil o slušnou tvář české katolické církve. Jako primas český dokázal najít kompromis ve sporu o Katedrálu svatého Víta a v neposlední řadě otevřeně poukázal na masově organizovaný přesun milionů zcela neprověřených, civilizačně, nábožensky a kulturně neadaptovatelných lidí na evropský kontinent. Za toto si vysloužil v udavačském dopise odstavec o jeho vlivu na ,,hnědnutí" církve. Doporučil bych všem, kteří se pod tento dopis podepsali, doplnit si vzdělání a zjistit si, co toto slovo v kontextu evropských a hlavně našich dějin obnáší.

Nedávno také prý upřel pastorační péči komunitě LGBTQ (to jsou takoví, co ráno ještě neví, jestli ten den budou žena nebo muž) katolíků v pražské diecézi. To celkem chápu, protože by se mu asi vzápětí z této komunity dostalo poučení, že když Bůh stvořil muže, tak v podstatě jen žertovala …..

Z Dukových prohlášení je skutečně cítit jeho zodpovědnost za český národ a možná taky proto, že narozdíl od signatářů tohoto udání, byl vězněn a pěknou řádku let si odpracoval i jako dělník ve Škodovce, protože měl zákaz kněžského působení. Prostě pohled a zkušenosti člověka, kterého si osud (či Pán Bůh?) protáhl mlýnicí života od sklepa až po půdu. Kéž by katolický klerus měl více takových osobností.

A vy, signatáři petice, sami doufajíce a toužíce býti „pastýři s vůní po ovcích" vám vzkazuji: I kdybys svini zlaté zuby vsadil, pořád ti bude smrdět hnojem

Darek Slavík

P.S. tento komentář jsem nepsal pro obranu církve ani křesťanství. Je věnován lidem, kteří církvi slouží či sloužili a pro jejichž názory a pohled na život stojí zato se ozvat. V takovém společenství totiž stačí dva, tři poťapaní, a vzápětí máte upravený program kulturního domu Klobučan.