Prag Pride, duhová perioda s respektem

Ježíš byl gay aneb duhová perioda s respektem

Tak a máme to konečně za sebou. Našimi médii i virtuálním prostorem zahýbala otázka skutečně horkého pražského léta. Prag Pride. Slovo "pride" má v českém jazyce vícero významů. Můžete si vybrat: hrdost, nadutost, chlouba, pýcha či smyslný chtíč. Akce oslavující gay, lesbickou, bisexuální a transgender kulturu a zároveň demonstrace za práva jiných, tedy neheterosexuálních menšin.

Za dokonale promyšlený marketing do posledního detailu pak lze považovat účast hlavního sponzora této akce firmu GSK (Glaxo Smith Kline) nadnárodního farmaceutického gigantu. Vyrábí a prodávají léky na zpomalení nemoci AIDS. Manažeři moc dobře ví, že o nové „zákazníky" na léčbu této nemoci zjevně nebude po tomto karnevalu nouze…

Mám malinko problém, jestliže se takováto událost koná v zemi jakou je Česká republika na rozdíl od takové Saúdské Arábie. Pokud je mi známo, homosexuálům tu nehrozí žádný útisk, nejsou na svých právech nijak kráceni, nejsou za svou orientaci nijak trestáni, nevím o žádné otevřené ani skryté diskriminaci, jsou zaměstnáváni stejně jako heterosexuální lidé, nemají menší výdělky, nikdo je nenutí, aby dávali svou orientaci najevo nošením nějakého označení, mohou vstupovat všude, kam heterosexuální většina. Prostě a jednoduše sexuální orientace nikoho v této zemi nezajímá.

Nelze se v tomto případě zbavit neodbytného dojmu, že se tu někdo snaží vlámat do dávno otevřených dveří a propaganda LGBT hnutí se dlouhodobě zaměřuje nikoliv tam, kde jsou homosexuálové skutečně pronásledováni, ale na tolerantní a liberální společnost.

Do původní myšlenky – oslavy sounáležitosti a dobrých vzájemných vztahů se již otevřeně vetřela hodně silná pachuť nechutného politického aktivismu, v neposlední řadě pak hojná účast přiblblých ,,víkendových revolucionářů‘‘ a chytlavé experimentující mládeže tvořící celému seskupení hloupý užitečný dav. Zcela nově pak celou akcí zavál nový směr takzvaný "queer komunismus" požadující zrušit sexuální a rodové normy, očistit stigmatizované menšiny, včetně pedofilní komunity. Nad celým tímto růžovým bizárkem pak zaplápolá mocné heslo organizátorů požadujících RESPEKT. Jakože respekt k tomu, jak si to vzájemně dělají v posteli?

I počala tvorba „nového člověka" tentokrát pluralitního, neomezovaného pohlavím, původem, geny, kulturou či nedej bože osudem.

Vaříme žábu

Něco si celkem pamatuju a vím jak se chovala k těmhle lidem společnost před rokem 89 i po něm. Shrnout se to dá do několika slov. Kriminalizace, pohrdání, odmítání, ignorace, nemoc a nakonec tolerance, byť celkem odtažitá.

Na počátku devadesátých let měli homosexuálové spousty přání a začali je také postupně prosazovat. Opravdu dobře si pamatuji, jak při přijímání zákona o registrovaném partnerství gayové přísahali, že nebudou chtít vychovávat děti a umělé oplodnění mělo sloužit pouze manželským párům. Nedávno pedofilům zakázali pochodovat na Prague Pride, teď za ně začali otevřeně bojovat. Proč vlastně nesvěřit dítě takovému tátě a mámovi? Po příslušné partnerské registraci s tím strejdou, holandským pedofilem, co jsme se poznali na internetu, adoptujeme dítě a můžeme vesele pořizovat fotky třeba ze společného výletu, ze sprchy, z prací ve sklepě… všechno naprosto legálně a zcela duhově.

Zatímco v minulých letech bylo jejich cílem dosáhnout uznání tzv. registrovaného partnerství, nyní si již veřejně osobují právo přivlastnit si pojem manželství – nikoliv jen manželství jako zákonnou instituci, ale skutečně jako pojem.

Na povrch se postupně dostaly skutečné pohnutky zástupců této komunity, jimž jde o ledacos, jen ne o svobodu a práva. Jakoukoli kritiku pak zaplácne nálepka " homofob". Pokud byste měli s tímto výrazem problém, pak vězte, že takto označeni budete poté, co nestihnete včas, nadšeně a hlavně veřejně zajásat nad jejich požadavky. Nadpis tohoto článku jsem si vypůjčil z jednoho z transparentů, který přinesla LGBT komunita v den konání ,, jejich festivalu tolerance,, ukázat účastníkům pochodu pro rodinu, který poukazoval na význam a smysl tradičního rodinného svazku. Všechno toto nevyhnutelně vzbudí časem obrannou reakci a LGBT hnutí tím dosáhne svého – má proti sobě aktivní nepřátele, s nimiž může bojovat a profilovat se tak jako někdo, komu je ubližováno. A až jednou dostane nějaký takový aktivista pořádně přes hubu, pak se všichni začnou hlasitě bít v prsa se slovy: ,,My jsme to říkali." Dosáhnou tím nakonec jediného. Nárůst skryté, plíživé a podvědomé nenávisti. Všichni jsme oběti tichého převratu základních hodnot této společnosti.

Říká se, že když hodíte žábu do horké vody, okamžitě z ní vyskočí. Pokud ji však dáte do vody studené, kterou zvolna ohříváte, nechá se ta hloupá žába klidně uvařit.

Nemáte pocit, že s námi dělají zástupci LGBT přesně to samé?

Skutečný zázrak neposkvrněného početí, který unikl církvi

Rozhodnutí českého Ústavního soudu přiřklo dvojnásobné rodičovství dvěma homosexuálům, kteří využili moderní formu náhradního rodičovství. Oba odevzdali své sperma k oplodnění vajíčka, plod pak odnosila náhradní matka.

Aldous Huxley napsal román Konec civilizace. Děti se tam rodí uměle. Budeme tedy muset přijmout princip, že někde budou polehávat nějaké dělohy, které po devíti měsících vrhnou dítě a dostanou za to zaplaceno? Poněkud mi celá tato anabáze připomíná nacistický program Lebensborn, kdy se děti po narození stávaly majetkem složek SS. Dokážeme upřít dítěti právo na matku, rodičovství určíme uměle, nebiologicky, pouze na základě právního rozhodnutí? Mám v tom zmatek. Otevřete si doma svůj rodný list. Otec i matka tam jsou jasně definováni. Který muž je tedy matka?

Bylo by dobré si uvědomit, že dítě není žádná hračka. Je to nový člověk, který bude prožívat svůj život a ne život jiných a tento život nebude mít minulost. Nebude znát otce, matku, nebude mít žádnou předchozí generaci. Jediné, co svým dětským vrstevníkům bude umět říci: ,,Mám dva tatínky."

Rozhodnutí Ústavního soudu je nesmysl a všichni, včetně soudců to moc dobře ví.
Věda nezná hranic a gayové budou mít po problémech v momentě, kdy se budou moci množit třeba podélným dělením.

Závěrem jen takový drobný vzkaz LGBT komunitě. Nesnažte si hrát na něco, čím vlastně nejste. Jste lidé, nikdo vás nediskriminuje a podobnými akcemi se sami vyčleňujete ze společnosti, což obratem kritizujete.

Ti homosexuálové, kteří odmítají být vašimi rukojmími, odmítají hrát vaši falešnou politickou hru, a nepodporují vaše aktivity, včetně festivalu Prague Pride, tito mohou být na svůj postoj hrdí a jediní si zaslouží náš respekt.

a něco závěrem
Zástupci Zelených v Berlíně chtějí být inovativní a proto se svými koaličními partnery navrhují doplnění ryze pánských pisoárů o unisex toalety, které prý nasměrují německou metropoli tím správným směrem. Jde o vybudování jakýchsi jednotných hajzlíků, jež mohou využívat všechna možná i nemožná pohlaví. Problémem se stává fakt, že tyto ,,toalety,, předpokládají vykonávání malé potřeby ve stoje. Už vidím, jak se nějaká ženská, probuzená do nového dne s vědomím, že dneska tedy bude vlastně chlap, na takovém záchodku rozkročí a pustí to. Jsem bytostně přesvědčený, že berlínské hajzl báby budou mít o práci opravdu postaráno.

V poslední době začínám nabývat nevyvratitelného dojmu, že podobné nápady jsou u levičáckých intelektuálů přímo chorobou z povolání. Naposled mě opravdu dostal mladý Stropnický (taky Zelený), který navrhoval výkup nemovitostí od seniorů za jakousi rentu s tím, že by po jejich smrti nemovitost připadla obci….to se mi vybavila asociace z knížky Ondřeje Sekory Ferda Mravenec.

Brouk Pytlík spadl z jahody, byl otřesenej a mluvil úplně z cesty.

Darek Slavík