„Situace na Vsetínsku je z hlediska hladiny ve vodních tocích dobrá, dokonce už ani přehrada Bystřička neodpouští vodu bezpečnostním přepadem, ale výtokovými ventily. Naším hlavním úkolem je teď začít sumarizovat a zpřesňovat škody, které zejména kvůli riziku sesuvů na Vsetínsku mohou dále narůstat, dále pomoci obcím s monitoringem sesuvných území a zajištěním vysoušečů a dalšího potřebného materiálu," informovala starostka Vsetína Květoslava Othová s tím, že předběžné odhady zatím hovoří o škodách na území Vsetínska v řádu šedesáti pěti milionů korun. „Jsou to však velmi hrubé odhady škod, které v jednotlivých obcích a městech ve správním obvodu Vsetína vznikly zejména na komunikacích, mostech a dalších dopravních stavbách a dále budovách a majetku," uvedla..

Vsetínská radnice přitom již nabídla obcím ve svém správním obvodu stovku výkonných absorpčních vysoušečů, zapůjčit je může i občanům. „Zároveň nabízíme bezplatný geologický monitoring území ohrožených sesuvy," dodala Othová.

V důsledku dlouhodobých dešťů a nestabilního jílovcovího podloží došlo totiž na Valašsku v posledních dnech k řadě nových svahových deformací a mnohé již aktivní sesuvy se dále začaly hýbat. To potvrzuje i geolog Jaroslav Ryšávka, který dnes největší sesuvy na Vsetínsku monitoroval. „Mé předpovědi se potvrdily, ve Valašském Meziříčí se objevily čtyři nové sesuvy, ve Stříteži včera jeden sesuv roztrhl rodinný dům a rozsáhlý sesuv v Lidečku se během čtrnácti dnů posunul o dalšího půl metru, takže čekám, že se každým dnem sesune," naznačil důsledky povodní Ryšávka.

Sesuv v Lidečku, který byl aktivován po povodních v roce 1997, přitom akutně ohrožuje přivaděč pitné vody, který zásobuje pitnou vodou desítky tisíc obyvatel na Hornolidečsku, Valašskokloboucku a Slavičínsku a v případě, že se masa hlíny rozjede, vodovod bude v tomto úseku přerušen. „Na tento problém už několik let upozorňujeme Zlínský kraj i stát s tím, že nejlepším řešením by byla přeložka vodovodu, i když je nutné se zabývat i sanací sesuvu, který by mohl do budoucna ohrozit nedalekou komunikaci a mohl by přehradit řeku Senici," uvedl starosta obce Lidečko Vojtěch Ryza. Podle něj ale podmínky státních a evropských fondů zatím neumožňují čerpat dotace na přeložku vodovodu, zvláště, když jej vlastní akciová společnost Vodovody a kanalizace Vsetín, byť je z více než devadesáti procent vlastněna obcemi. A obec samotná si takovou investici, která bude v řádu dvaceti milionů korun, dovolit nemůže. „Územní rozhodnutí na přeložku vodovodu již máme, v tuto chvíli sháníme prostředky na realizaci," dodal. Společnost Vodovody a kanalizace Vsetín, která vodovod vlastní, nicméně ubezpečuje, že v případě, že dojde k roztržení vodovodu, je připravena obnovit dodávku pitné vody do 24 hodin. „S touto variantou počítáme a jsme schopni v rámci krizového řízení provést provizorní přemostění vodovodu. Z dlouhodobého hlediska je ale jediným řešením přeložka vodovodu," potvrdil ředitel společnosti Vodovody a kanalizace Vsetín Michal Korabík a dodal: „V případě havárie počítáme také s možností dodávky pitné vody přímo do místních vodojemů a prostřednictvím cisteren."

Půda však začíná pracovat i přímo na území Vsetína. Například v údolí Hlubokém se objevil nový menší zátrh, který naštěstí neohrožuje rodinné domy, nicméně mohl by znamenat nebezpečí pro příjezdovou komunikaci, velkou hrozbou je podle geologů také sesuv Za Díly, u něhož byly zaznamenány náznaky nové aktivizace. „Sesuv byl aktivován po prudkém tání v roce 2006, již jsme měli na jeho sanaci zajištěnou i státí dotaci, bohužel ale majitelé pozemku nedali radnici souhlas se vstupem na jejich pozemek. K sanaci tak kvůli tomu nedošlo," připomněl anabázi místostarosta Jaromír Kudlík.

Stát dává od sesuvů ruce pryč

Velkou hrozbou by mohl být také rozsáhlý sesuv na Jasence nad modlitebnou, který ohrožuje více než deset rodinných domů. Ten byl sice v letech 1998 až 2002, ještě za prostředky Okresního úřadu Vsetín, sanován za téměř třicet milionů korun, ovšem veškerá provedená opatření jsou v majetku státu, který se k nim nezná, neudržuje je a ani sesuv dále nemonitoruje. „Naposledy před měsícem jsem znovu upozorňoval Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, aby stát nepodceňoval monitoring a průběžnou údržbu sanačních prvků jako je například čištění povrchového odvodnění, čištění horizontálních odvodňovacích vrtů a podobně," uvedl dále místostarosta Kudlík.

Místo údržby se však městu dostalo odpovědi, že všechna ministerstva, která by měla poskytnout na tyto práce finanční prostřeky, dávají od problému ruce pryč. „Ministerstvo financí vyvolalo na základě našeho podnětu schůzku k dané problematice se zástupci Úřadu, Ministerstva financí, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva vnitra, kde se jednotliví zástupci shodli, že tato problematika nepatří do působnosti Ministerstva financí a Úřad nemá žádným právním předpisem takovou činnost zahrnutou do své působnosti," píše ve své odpovědi Libuše Tkadlecová, ředitelka vsetínského pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Převzít sanační stavby odmítlo podle jejích slov i ministerstvo životního prostředí, kterému dle platné právní úpravy přísluší zajištění všech potřebných kroků nezbytných k využívání již existujících státem zaplacených stabilizačních staveb a případně další geologické práce s monitoringem související. Laxní přístup jednotlivých ministerstev tak nyní může mít nedozírné následky. „Stavby obdobného charakteru se nachází nejen na Valašsku a ministerstva se nemohou své zodpovědnosti za hospodaření se státní majetkem jen tak zříci," je přesvědčen Kudlík.