Setkání se seniory v Janové plné radosti a smíchu

Setkání se seniory probíhala již mnoho let i před rokem 1989. Poté v drtivé většině obcí skočila jako mnoho jiných dobrých akcí, o kterých si najednou lidé začali myslet, že jsou výplodem předchozího režimu. Trvalo řadu let, než jsme alespoň částečně získali ztracený rozum a začali přemýšlet.

V Janové přišli na nesmyslnost rušení takových akcí, jako je setkávání se seniory, již před lety. Bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí, uvědomit si, že nesmíme zapomínat na ty, kteří nám budovali naši obec, podmínky pro život, bez ohledu na politický režim, v drtivé většině se snahou, abychom se my, jejich potomci, měli lépe. Důležitost akce vzrůstá rok od roku, kdy vidíme, jak se snaží systém, z této dnes již bezbranné početné skupiny obyvatel, vytvořit přítěž a problém pro naše pohodlnější životy a neschopnost vládnutí háže na jejich bedra. Na bedra těch, co vybudovali pořád ještě většinu toho, co dodnes užíváme nebo co jsme úspěšně rozprodali. Proto je setkání se seniory jen takovým malým pokorným poděkováním a omluvou. My jsme na vás alespoň v Janové nezapomněli!

V Janové je setkání seniorů malým setkáním tří generací. Samozřejmě, že těmi nejdůležitějšími jsou občané, kteří pamatují nejvíc. Ale co by to bylo za radostné setkání bez nositelů radosti, smíchu a naděje, nejmladší generace z mateřské školy. Děti, pro mnohé malí andílci štěstí, přišli babičkám a dědečkům předvést své rozpustilé rošťárny, ale i řadu úsměvných i láskyplných minidivadelních skečů, písniček, básniček a hudby. S pomocí ředitelky a učitelky školky přinášely slunce do duší a myslí všech přítomných.

Setkání se seniory v Janové. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE

Třetí generací na setkání byli rodiče malých školkáčů a v řadě případů taktéž synové a dcery oslavovaných seniorů. Všichni samozřejmě ani v nejmenším nezakrývali svoji pýchu nad výkony svých potomků a natáčeli videa, až se z mobilů kouřilo. Smích a potlesk diváků zase dělal ohromnou radost malým umělcům, takže v sále místní kavárny vznikla opravdu krásná atmosféra.

Po opravdu bohatém programu dětí, které všichni přítomní odměnili velkým potleskem a předseda kulturního výboru taškou s dárečky a každému vystupujícímu pamlskem, nadešlo další překvapení. Tentokrát pro ženy a dívky, protože setkání pro seniory se konalo v den, kdy se slavil Mezinárodní den žen, měli pořadatelé připravený jako dárek k svátku tulipán. Paradoxně byl po roce 1989 i tento svátek zcela mylně zatracován jako údajný produkt předchozího režimu.

V programu následovalo malé pohoštění pro seniory a sklenička vína, aby se jim ještě veseleji zpívalo a posléze i tančilo při hudbě a zpěvu Mistra harmonikáře Davida Dorňáka. Krásné a veselé posezení potěšilo jak seniory, tak i pořadatele. Setkání bylo ale i o tom probrat spolu tolik zajímavostí, na které byl určitě i vyhrazený čas moc krátký. A těch vzpomínek, co zde zaznělo…

text a foto: Radomír Dolanský