Jaroslav Kučera: Kondici si udržuji procházkami v okolí Slavičína

Rozhovor/ Je zvyklý být pořád v zápřahu. Bez sportu a další činnosti se cítí nesvůj. Dvaasedmdesátiletý stolně tenisový veterán Jaroslav Kučera ale vládní opatření zvládá. Individuálně se připravuje na další průběh sezony a přitom věří, že si letos ještě zaknihuje další úspěšné výsledky ve Velké ceně Česka a že se mu bude dařit i na Slovensku.

Jak zvládáte momentální souboj s koronavirem?

Naštěstí mi drží zdraví. Ale jinak je to náročné. Covid – 19 mi hodně narušil můj sportovní život. Všichni, kdo jsme ještě v březnu pravidelně sportovali, pravidelně se potkávali na trénincích a při zápasech, jsme ze dne na den izolováni od sportu. Stolní tenis hraji 60 let a poprvé v kariéře jsem zažil, že se na tak dlouhou dobu přerušily, nebo se dokonce nedohrají soutěže. Pozastavená je Velká cena Masters Česka i slovenská Velká cena veteránů. Odložené až na přelom dubna a května 2021 je veteránské mistrovství světa ve francouzském Bordeaux. To se mělo hrát letos v červnu a mělo se ho zúčastnit 5800 stolních tenistů. Nemůžu pořádně trénovat. Opatření české vlády to nepřímo zakazuje. Zavřená je i slavičínská sportovní hala. V ní se momentálně provádí jenom drobné úpravy. Opravují se podlahy a sprchy.

Jaký dopad má nepříjemný virus na stolní tenisty ve Slavičíně?

V soutěžích máme 4 družstva mužů a 2 družstva žáků. Divizní áčko mělo odehrát jenom jedno poslední utkání. Pokud by v Rožnově pod Radhoštěm vyhrálo, tak by se posunulo do horní poloviny tabulky. Béčko v krajském přeboru 2. třídy mělo sehrát ještě dva duely.  Ovšem souboje s otrokovickým céčkem a třetím týmem Dolního Němčí už by nezměnily nic na skutečnosti, že obsadí pozice mezi šesti nejlepšími kolektivy. Naše céčko a déčko hrají regionální soutěže. Je však možné, že se ještě poslední zápasy přece jenom budou hrát. O tom se rozhodne na konci dubna. Družstvo žáků vede regionální soutěž, druhý náš žákovský tým složený z mladších hráčů je v ní na osmém místě.

Jakého slavičínského kolektivu jste v letošní sezoně hájil barvy?

Hrál jsem za rezervu v krajském přeboru 2. třídy. V soutěži jsem nastoupil ve všech 20 utkáních. V nich jsem odehrál 78 dvouher. Z nich 59 vítězných. To je na můj věk a drobné zdravotní problémy dobrým počinkem.

Kromě toho, že jsme pořád úspěšný stolně tenisový hráč, tak jste také velmi činným sportovním funkcionářem?

Funkci předsedy SK Slavičín, dříve TJ Vlárské strojírny Slavičín, vykonávám od roku 1993. Správce sportovní haly ve Slavičíně jsem začal dělat od roku 2001. A o slavičínský oddíl stolního tenisu se starám od maturity, od roku 1965. Jsem také členem Okresního výboru České unie sportu ve Zlíně a členem výboru Českomoravského klubu veteránů. A ještě jsem členem sportovní grantové komise při městě Slavičín.

Vzpomeňte na sezonu 2019 ve veteránských Velkých cenách Česka a Slovenska. Jak se Vám v nich dařilo?

V obou těchto soutěžích jsem měl tradiční cíl. A to obě celkově vyhrát. Víc se mi dařilo na Slovensku, kde jsem získal titul slovenského mistra. A to i přesto, že jsem z 11 turnajů odehrál jenom čtyři. Všechny jsem ale vyhrál. V Česku jsem se po dlouhé době neprobojoval do závěrečného listopadového Turnaje mistrů v Hluku. Protože jsem léčil zdravotní neduhy, tak mi u nás odehrát jenom 4 turnaje nestačilo. Proto jsem v kategorii sedmdesátníků skončil na 12. místě.

Jaroslav Kučera v Bošanoch, foto: Ján Kubinda

Loni jste se představil i na 13. mistrovství Evropy veteránů v Maďarsku?

V Budapešti jsem mezi sedmdesátníky ve dvouhře postoupil mezi dvaatřicet nejlepších stolních tenistů. Ve čtyřhře jsme s Jiřím Fafkem z Chomutova vybojovali postup do čtvrtfinále. V mojí kategorii se v Maďarsku představilo 328 stolních tenistů z 31 zemí.

Jak se momentálně udržujete v kondici?

Pravidelnými procházkami v okolí Slavičína s naším pejskem malou fenkou Džesinkou. Od 13. dubna jsem začal stolně tenisovou přípravu na pingpongovém robotu.  Trénink se spoluhráči to sice nenahradí, ale alespoň něco.

Jakým způsobem jste v kontaktu se svými kamarády a spoluhráči?

Dost často. Ovšem jenom přes mobil a emaily. Telefony jsou v tomto období dost dlouhé. Všem nám totiž náš milovaný sport hodně chybí.

Na co se v nejbližších dnech a týdnech nejvíc těšíte?

To je přece jasné. Až zase budu ve stolně tenisových zápasech bojovat o výhry. Ale také na to, až se zase budu moct plně věnovat organizační práci v oddíle a sportovních klubech. Řešit problémy v Českomoravském klubu veteránů. Těch bud určitě spousta.  A až se zapojím do práce České unie sportu ve Zlíně.

Co plánujete na letní měsíce?

Chtěli jsme s manželkou jet na dovolenou k dceři do New Yorku. To padlo. A tak pojedeme na návštěvu vnuků do Brna. Pokud to půjde, tak bych se v srpnu rád zúčastnil mého oblíbeného veteránského turnaje v maďarském lázeňském městě Harkány. Ve Slavičíně bychom chtěli na začátku září uspořádat už 49. ročník turnaje ve stolním tenise. Celé léto bych se chtěl věnovat tréninkům mládeže. Při nich dohnat momentální zameškanou přípravu. A budu také trénovat a ladit formu na podzimní sezonu.

S jakou představou půjdete do zbytku roku 2020 a do stolně tenisové sezony 2020 – 2021?

Ve Velké ceně Česka veteránů skončit v kategorii sedmdesátníků do 3. místa. Na Slovensku ve stejné společnosti obhájit titul. Na mistrovství světa Masters ve Francii v singlu postoupit do osmifinále a ve čtyřhře získat medaili. Jinak mám pro všechny svoje soupeře připravené pěkné suvenýry. Už abychom se zase všichni setkali.

Lubomír Hotař